https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/hnuti-duha-ceske-lesy-dlouhodobe-chradnou-nejvice-v-evrope.vyrazne-poskozenych-jehlicnanu-je-temer-80
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Hnutí DUHA: České lesy dlouhodobě chřadnou nejvíce v Evropě. Výrazně poškozených jehličnanů je téměř 80 %

18.8.2023 | BRNO
Vykácená holina na kraji Národního parku České Švýcarsko.
Vykácená holina na kraji Národního parku České Švýcarsko.
Foto | Zdeňka Kováříková / Ekolist.cz
Aktuální data ukazují, že ze všech 30 zemí, kde každý rok probíhá měření mezinárodního výzkumného programu ICP Forest, je zdravotní stav stromů dlouhodobě nejhorší v České republice a Francii. České národní statistiky to potvrzují a ukazují, že výrazným poškozením trpí téměř čtyři z každých pěti českých jehličnanů. Kampaň Zachraňme lesy žádá změnu lesního zákona, který by vedl k ozdravění našich lesů.
 

Ztráta jehličí dosahující 25 až 60 % vůči referenční koruně zdravého stromu byla v roce 2021 identifikovaná u zhruba 70 % jehličnanů, meziročně o tři procentní body více. Spolu se stromy, které ztrácejí ještě více jehličí, je tak výrazně poškozených celkem téměř 80 % všech jehličnanů starších 59 let. Závažnost situace připouští i Ministerstvo zemědělství ve své loni publikované Zprávě o stavu lesa.

Zdraví evropských lesů je od roku 1986 každoročně zjišťované výzkumným programem ICP Forests prostřednictvím toho, nakolik stromy ztrácejí listy či jehličí. Problémy koruny stromu přitom úzce souvisí s odumíráním kořenů, snížením přírůstu i úhynem stromů. ICP Forests přitom ukazuje, že i v Evropě je celkově méně zdravých stromů, než před třiceti lety.

V České republice byl v roce 2021 pozorovaný pokračující zvýšený úhyn lesních dřevin na 122 monitorovacích plochách České zemědělské univerzity v Praze a Botanického ústavu AV ČR, kde se hodnotilo 4254 stromů.

Zároveň i z poslední srovnávací studie zpracované v týmu 36 mezinárodních expertů pro Ministerskou konferenci na ochranu lesů v Evropě a nazvané Stav evropských lesů vyplývá, že české lesy mají v celoevropském měřítku dlouhodobě výrazný problém.

V současném oteplujícím se klimatu je již jednoznačně znát, že se nemýlily nyní již dekádu staré vědecké predikce předvídající konec smrkových monokultur ve střední Evropě.

Nevhodně vysázené lesy se rozpadají po celé republice a v nížinách, kde dosud odolávají, pravděpodobně rovněž během několika let uschnou. Hnutí DUHA v rámci kampaně Zachraňme lesy již v roce 2018 předalo Ministerstvu zemědělství sadu komplexních návrhů, jak zvrátit tyto negativní trendy a zároveň ušetřit státnímu rozpočtu miliardy korun ročně.

Stát už desetiletí leje miliardy z našich daní do umělých výsadeb a výsledek je, že máme nejvíc nemocné lesy v celé Evropě. Mají-li čtyři z pěti jehličnanů výrazný zdravotní problém, není řešením, abychom uspěchaně sázeli a připláceli na další jehličnaté sazenice.

Potřebujeme, aby Ministerstvo zemědělství konečně přišlo s návrhem lesního zákona, který bude v souladu s odbornými doporučeními kampaně Zachraňme lesy, a díky kterému se zdraví lesů začne komplexně zlepšovat.


reklama

 
Hnutí DUHA

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (64)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ss

smějící se bestie

18.8.2023 05:32
A co hnutí Duha a další zelený dělají pro to, aby tomu tak nebylo - kromě těchto konstatování, no ?
Kůrovcová kalamita je jejich práce, spolu s horlivci ve státní správě !
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

18.8.2023 05:56 Reaguje na smějící se bestie
Brouk je architekt lesa. To tvrdil Bláhový Duha. Pardon DUHOVÝ Bláha. Je mi 58, ale ještě si něco pamatuji. Třeba jak vypouštěli norky, psíky z farem, nebo jak se přivazovali ke kůrovcovým stromům.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

18.8.2023 06:59 Reaguje na Michal Ukropec
1**
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

18.8.2023 06:55 Reaguje na smějící se bestie
nevím, kde jste vzal Kůrovce, protože v článku o něm není ani půl slova.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

18.8.2023 06:59 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Bez brouka by nechřadly.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

18.8.2023 09:07 Reaguje na smějící se bestie
nepřitížili vám ty hvězdičky co tu v diskusi rozmísťujete duševní schopnosti?
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

19.8.2023 00:00 Reaguje na smějící se bestie
Nejdřív chřadnou, a potom přichází brouček, motýlek, či nějaká mšice, kříst atd.
Ale když je třeba broučků moc, tak udolají i zdravý les.
Nicméně - než nám vyroste dub na výrobu toaletního papíru, tak si počkáme o nějaké desetiletí, než u smrku.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

18.8.2023 12:59 Reaguje na smějící se bestie
Zachraňovali klima bojem proti JE.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

18.8.2023 05:34
No jo, no.
Napřed jsme si brouka napěstovali, pak kvůli zrušení hajných a dřevorubců nezasáhli a teď se divíme? Vždyť přece šlo vyměnit smrky za jiné pozvolna a beze škod.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

18.8.2023 06:59 Reaguje na Slavomil Vinkler
1*
Odpovědět
Pe

Pepa

18.8.2023 07:09
Chyby našich předků budou napraveny, ať chceme nebo ne. My nápravu můžeme pouze urychlit.
Ale mnohdy ty chyby i dnes opakujeme..
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

18.8.2023 07:27 Reaguje na Pepa
Sázení smrků nebyla chyba. Vždyť zachránili energetiku i dřevoprůmysl kuk Rakouska a pak až do 80 let. Chyba byla nechat je sežrat místo postupné výměny za listnaté.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

18.8.2023 07:31 Reaguje na Slavomil Vinkler
Tedy to nebyly chyby předků, ale hospodaření po sameťáku, tedy vaše. Sypejte si popel na hlavu.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

18.8.2023 07:46 Reaguje na Slavomil Vinkler
1***
Odpovědět
MU

Michal Uhrovič

18.8.2023 07:46 Reaguje na Slavomil Vinkler
1**
Odpovědět

Jan Škrdla

18.8.2023 08:14 Reaguje na Slavomil Vinkler
Tady to nebude jen chyba hospodaření po sameťáku. S přeměnou monokultur na smíšené porosty se mělo začít minimálně před 50 lety.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

18.8.2023 09:04 Reaguje na Jan Škrdla
Nebyl důvod! Prevencí se dařilo zabránit kůrovcové kalamitě do doby, než se v prevenci polevilo a rozbily se fungující lesní podniky s vlastní technikou a s vlastními MÍSTNÍMI lidmi, kterým na
stavu lesa v jejich okolí záleželo. Ti aktivně
sami vyhledávali ohniska kůrovce, místní pily
ihned dřevo zpracovaly a nečekalo se na výběrové
řízení na těžbu do doby, až byl les zasažen celý.
To byl prazáklad společně s převisem vyzrálých
smrků, které nebyl nikdo schopen zpracovat dříve,
než začnou hynout stářím a nezvládnou bojovat
s brouky. Dovážela se k nám levná neodkorněná kulatina z Východu i s kůrovcem severským. Navíc
pak ta nešťastná porestituční rozdrobenost lesů
s tisíci vlastníků nereagujících na výzvu
k těžbě a šíření brouků z takových ohnisek. No
a pak i ta bezzásahovost v NP , které se staly
množírnou brouků nebyla tím nejmoudřejším nápadem.
Takže to sucho bylo pouze jedním z důvodů, ale
hlavní chyby byly ty o kterých píšu. Kdysi měl
kamarád revírník revír 4x menší, než jeho nástupce,
který ani neví, který les je v jeho péči. Kamarád
byl v lese denně(jako myslivec i ve volném čase)
a jeho oku neušel byť jediný kůrovcem napadený
strom. Jeho nástupce chystá pouze těžbu velkých
celků a na průběrnou těžbu nemá kapacity. Chápete
to? Je tak možno hospodařit? Nemyslete si, že své
škůdce nemají i jiné stromy a zanedbanou prevencí
dopadnou stejně jako smrky!
Odpovědět
ss

smějící se bestie

18.8.2023 09:25 Reaguje na Břetislav Machaček
Tak jest !
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

18.8.2023 10:13 Reaguje na Břetislav Machaček
S kterýmkoli lesem to bez péče dopadne podobně. Buky, duby, habry, jedle.... mají své škůdce.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

18.8.2023 12:35 Reaguje na Břetislav Machaček
Perfektně popsáno!
Odpovědět

Jan Škrdla

18.8.2023 14:10 Reaguje na Břetislav Machaček
To co píšete může být pravda, ale pořád platí, že smíšené lesy s vhodnou druhovou skladbou jsou odolnější než monokultury ne nevhodných stanovištích.
Málokdy se stane, že se v lese zaráz vyskytnou škůdci, kteří zlikvidují 3-4 druhy stromů. Na rozdíl od monokultury ve smíšeném lese skoro vždy něco zůstane.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

18.8.2023 17:03 Reaguje na Jan Škrdla
Dobře tedy! Přijde škůdce a bez zásahu
vyhubí smrky. Pak ten, kterému chutnají
modříny, borovice atd. Postupně se budete
opájet tím, že něco tam ještě přežívá.
Výsledek bude jaký? Les plný souší,
padlin a tlejícího dřeva. To už nebude
hospodářský les, ale prales, kde taky
vždycky něco roste a umírá. Hospodářský
les je o předcházení kalamit a množení
škůdců. Revírník kdysi lidem doslova
vnucoval souše vzniklé napadením brouky
a houbami jako rezervoárů těchto škůdců.
Tomuto se říkalo "čištění lesa" a bývalo
to při samotěžbě dřevo zdarma, jen aby
se co nejrychleji dostalo z lesa pryč.
Dnešní trend je si škůdce množit, aby následně bylo co ve velkém těžit a je
to blbost, která nemá v hospodářském
lese co dělat. Prevence je základem
zdravého hospodářského lesa a nikoliv
se spoléhat na to, že tam přece vždy
něco přežije. Co když tam přežijí pouze
méněhodnotné dřeviny a nebude z čeho
nařezat prkna a trámy? To bude majitel
nabízet místo pilařské kulatiny pouze
dříví k otopu? Ano, něco vždy přežije,
ale nepleťte si prales s hospodářským
lesem, ve kterém se cíleně pěstují stromy
o jejichž dřevo je zájem a nikoliv pouze
podřadné palivové dříví za pár korun.
K vysvětlení uvedu třeba sad. Pokud se v sadu objeví nakažlivá choroba, nebo
škůdce, tak nastoupí buď chemie a nebo radikální kácení napadených stromů. Tam
se taky nečeká, že sice půlka stromů
uhyne, ale půlka to MOŽNÁ přežije. Ten
hospodářský les je takový sad na to
kvalitní dříví a nikoliv prales, kde
budu těžit jeden zdravý strom ze sta.
Opakovaně pak musím připomínat i to,
že sen o tom, že za 70-100 let bude
někdo nadšeně ručně těžit jeden strom
ze sta, místo plošné těžby monokultury je
utopie a skončí to plošným semletím pro
energetiku a výrobu dřevotřísek. Odtud
vítr věje a je to ten trend bezpracných
samovýsevů a bezzásahů do doby toho
strojního plošného semletí. Jde totiž
o levnou produkci "EKO paliva" za půlku
času potřebného k produkci kvalitního
řeziva. Bezpracnost je trendem dnešní
společnosti, ale bohužel v lesnictví je
to zcela zcestný směr, pokud není cílem
mít všude pralesy a masiv dovážet odjinud.
Odpovědět

Jan Škrdla

18.8.2023 18:15 Reaguje na Břetislav Machaček
Tak už zase píšete příběhy starého zbrojnoše, moc písmenek, co nedávají smysl.
Jak jsem psal dříve, trochu si pletete pojmy a co se týká lesnictví, máte v tom trochu zmatek.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

18.8.2023 18:31 Reaguje na Jan Škrdla
1* Souhlasím.
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

19.8.2023 00:19 Reaguje na Jan Škrdla
Ono to není o "starém", ale o praxi.
Smíšený les je super, ale musíte z něj prodávat velmi kvalitní dřevo, aby se vám pokryly náklady.
Protože při výběrové těžbe jdete k jednomu stromu. Ten musíte porazit tak, aby co nejméně poškodil okolní stromy a podrost. a vytáhnout po jednom kuse z porostu a opět, abyste neodřel stromy, které tam mají růst ještě několik desetiletí.
Pokud se bude kácet motorovou pilou, dělník musí okolo vyřezat hodně náletů, aby mohl bezpečně pracovat.
Pokud máte holoseč prakticky můžete nasadit stroje, které nahradí desítky lidí.
Než tohle ale nastane, budeme si muset počkat desítky let a potom se uvidí kde bude pravda.
Smíšený a více etážový les je super, ale musíme sehnat mnoho lidí, kteří se o něj budou fyzicky starat.
A koukněte, kdo nám dnes v lesích pracuje
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

19.8.2023 09:39 Reaguje na Pavel Jeřábek
To je pane zbytečné. Lidé co se
po lese pouze procházejí vidí
chyby u těch, co v něm pracují
a nemají šajn o výběrové těžbě
a ekonomice hospodaření v lese.
Oni budou chtít možná osévat i pole směskami a se srpem v ruce vysekávat selektivně plodiny tak, aby nebylo pole sklizeno najednou, ale bylo pokryto
rostlinami po celý rok. Budou
se na to nadšeně chodit dívat, jak budou druzí udržovat tu
pestrost. Sami v životě nikdy
nevytěžili ze smíšeného lesa
ani jeden strom, ale "poradit"
umí náramně!
Odpovědět

Jan Škrdla

19.8.2023 12:05 Reaguje na Pavel Jeřábek
Pro vyjasnění pojmů.
Druhová skladba není totéž co hospodářský způsob.
Ten můžete mít holosečný (násečný), podrostní a výběrný.

Můžete mít les obnovovaný holosečně tvořený 1 druhem stromů (monokulturu) nebo i jako smíšený porost (např. buk se smrkem, modřínem, nebo třeba dub s lípou či habrem). Takový porost obnovujete holosečně, stejně jako monokulturu.

Další možností je provádět těžbu jednotlivých stromů nebo skupin.

Kromě výše uvedených možností můžete obnovovat porost clonnou sečí, mateřský porost se výrazně prosvětlí, v podrostu vznikne hustý koberec zmlazení, a pak se porost domýtí.

Aby to nebylo jednoduché, existuje les trvale tvořivý (dauerwald), který kombinuje výběrnou těžbu s pasečnou těžbou menšího rozsahu (tzv. kotlíky).

Kromě druhové skladby a hospodářského způsobu máme pojem hospodářský tvar.
Většina porostů u nás patří mezi tvz. vysoký les, vzniklý generativní z výsadeb, síjí, nebo náletu semen. Část porostů se označuje jako les nízký nebo pařezina, vzniklý z výmladků. Pak existuje kombinace obou dvou, tzv. střední les.

Všechny uvedené možnosti mají své výhody a nevýhody, ale to je na delší povídání.
Odpovědět

Jan Škrdla

19.8.2023 12:09 Reaguje na Pavel Jeřábek
Ještě k té technice, i ta má své terénní limity.
Taky ne každému vlastníkovi se vyplatí pořídit nebo vypůjčit harwestor.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

19.8.2023 09:31 Reaguje na Jan Škrdla
Kritizujte prosím konkrétní chyby, pokud jste toho schopen.
Já mohu taky napsat, že tomu
nerozumíte mimo opsaných pojmů
z učebnic a tety Wiki.

a
Odpovědět

Jan Škrdla

19.8.2023 11:33 Reaguje na Břetislav Machaček
To je těžké, celý příspěvek z 18.8.2023 17:03 je jedna velká slátanina.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

19.8.2023 20:17 Reaguje na Jan Škrdla
Co tím chcete říci. Vy snad nevidíte jak dopadají ty smíšené lesy kolem vás po tom co tam byl vytěžen ten"kůrovcový" smrk. Ty lesy nemají žádnou stabilitu. Takže první větší vítr a máte vývratya zlomy v již rostoucích mlazinách. Z těch mlazin tyto stromy jde potom jen velmi těžko dostat. Jen malý pohled do minulosti. Odešly jilmy, nahnuté to bylo s jedlí, usychá borovice, v posledních letech jasan, dlouhodobě tu máme v nížinách odumírání dubů s tracheo- mykózními příznaky. Ano vždy něco zůstane. Třeba líska, že. Jinak právě od toho aby se člověk vypořádal s různou formou disturbance lesa tu byl lesník. No a těch kalamit s kterými se lesnictví vypořádalo bylo bezpočet. Po "pár" letech se většinou nepoznalo, že tam v minulosti nějaká kalamita vůbec byla. Bohužel, v poslední době se lesnictví není schopno vypořádat s kalamitním ochranářem.
Odpovědět

Jan Škrdla

19.8.2023 22:58 Reaguje na Jarek Schindler
Asi jsme každý odjinud. Nedaleko kde bydlím Lesočeši asi tak před 5-7 lety vytěžili rozsáhlé SM monokultury napadené kůrovcem. Zbyly smíšené porosty tvořené převážně bukem, modřínem, dubem. Asi předloni se pustili i do těch smíšených porostů. Ne proto, že ty stromy chřadly, ale aby si vylepšili hospodářský výsledek.

Jinak nejsem zastáncem toho, nechat les sežrat kůrovcem. Pokud se stane, je dobré se poučit a nový les založit odolnější.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

20.8.2023 07:53 Reaguje na Jan Škrdla
Tak v tom máte pravdu. Každý jsme odjinud. To ovšem neznamená, že bych v nižších polohách neviděl ty větrem rozštípané, polámané modříny a vyvrácené buky a duby co zbyly na těch kůrovcových plochách po vytěžení smrku. Ano, založit odolnější les..... to je taková ochranářská mantra. Něco vám prozradím. Nic jako odolnější les neexistuje. A odolnější les neexistuje ani v oblastech s původním lesem. Každý les má pouze určitou omezenou odolnost a záleží na síle disturbance co na něj působí.Pokud chcete "odolnější" les tak jej k té odolnosti musíte vychovávat takzvanými výchovnými zásahy. Ty zásahy jsou schopny do určité míry udělat ten les před běžnými vlivy odolnějším. Ale jak jsem napsal, žádná 100% odolnost neexistuje. Ochranáři snad již někdy někde vychovali odolnější les? "Pustili se i do těch smíšených porostů". No asi jim to předepisuje LHP a zároveň těží v mezích zákona . Tedy nepřiřazují nové holiny k nezajištěným kultůrám atd.
Odpovědět

Jan Škrdla

20.8.2023 21:27 Reaguje na Jarek Schindler
O tom že neexistuje odolnější les bych dost polemizoval.
Uznáte snad také, že základem je pěstovat dřeviny tam kde prosperují (nebo se dá čekat, že budou prosperovat do budoucna).

Nebo snad tvrdíte, že taková smrčina v nižších polohách je stejně odolná jako habrová doubrava v nížinách, bučina ve středních polohách nebo smrčina na horách.

Zásahy se dělají se proto, že chceme z lesa něčeho dosáhnout. Les si poradí i bez pomoci člověka, akorát bude vypadat jinak, než si přestavujeme.

Tu těžbu smíšených porostů jsem zmínil také z toho důvodu, že zatímco na kalamitní těžbě LČR těžce prodělali, zatímco na na mýtní těžbě smíšených lesů se zhojili.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

22.8.2023 09:56 Reaguje na Jan Škrdla
Nikdy jsem netvrdil, že by různé dřeviny neměli své optimum v různých vegetačních pásmech a vegetačních stupních. Tvrdím, že horská smrčina vychovávaná člověkem je stabilnější než smrčina bez těchto výchovných zásahů. Ano les si poradí i bez člověka a hlavně přírodá má čas. To ale neznamená, že produkuje odolnější porosty. Řekl byste napříklat, že velkoplošný rozpad porostů bude přírodě vadit? Nebude a proto nevytváří žádné odolnější porosty. Přírodě je jedno jestli tam budou přeštíhlené smrky a rozláme je první větší námraza a těžký sníh. Ano les bude vypadat jinak. jde o to jestli to "jinak" bude tím pravým ořechovým. No a při současných cenách listnatého dříví to na nějaké zahojení nevypadá. Řekl bych, že nyní se dohánějí spíš předepsané výchovné zásahy.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

20.8.2023 09:47 Reaguje na Jan Škrdla
Nyní jsem konečně pochopil, že
jste teoretik z nějakého spolku "zachraňující" lesy před jich
vlastníky a hospodáři. Pokud
vysadíte smíšený les, tak každá
dřevina má jinou mýtní zralost.
Udělat holoseč v takovém lese v době zralosti smrku, tak dub
a buk má ke zralosti ještě 30-
50 let a ti vám budou po vytěžení k čemu? Do kamen? A
co potom? Opět vysadíte tu směsku s prognózou téhož? Není
lépe vytěžit ostrůvek takové monokultury a postupně ostrůvky těžit v mýtní zralosti? Máte vůbec šajn o rychlosti růstu a mýtní zralosti jednotlivých dřevin? Víte něco o konkurenci zastíněním, spotřeby vody atd.?
Pak tu jsou stromy, které mají
potenciál růstu do 30 metrů a
jiné, které nepřesáhnou metrů
15. Jakpak asi v tom stínu těch
prvých dopadnou? Opět do kamen?
Pro holoseč by to musel být
"smíšený" les dvou, či tří druhů dřevin se shodnou mýtní
zralostí a nikoliv mišmaš, který vzniká z náletů a který
je běžný v pralese. Hospodářský
les je takové pole s kukuřicí,
pšenicí, slunečnicí a nikoliv
biopás se všemi určený pouze k
zaorání. Takovým biopásem je
prales, od kterého nečekám
dřevo pro pilu a tím polem k
produkci potravin je les určený k pilařskému zpracování. Už
nevím, jak polopatičtěji vám
to vysvětlit. To ty mýtně zralé
stromy z toho vašeho lesa v
sousedství měli nechat osudu,
až je napadnou škůdci a houby?
Prostě stromy dozrály jako třeba obilí, u kterého taky
nečekáte na samovýsev jen
proto, že jsou v okolí pole
sklízena a vy si přejete, aby
zůstalo to pole nesklizené
bez užitku pro vlastníka ?
Odpovědět

Jan Škrdla

20.8.2023 21:17 Reaguje na Břetislav Machaček
Zato vy jste mudrlant, který si hraje na takového brouka pytlíka.
V podstatě houbelec víte, a ještě jste líný si o tom něco nastudovat.
Odpovědět
DA

DAG

18.8.2023 09:21 Reaguje na Slavomil Vinkler
Slávo tady se s tebou naprosto shodnu.
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

19.8.2023 00:07 Reaguje na Pepa
Tu nápravu si asi představujete jako pěstování obilí. A to, že to bude hned.
Jenže tohle bude trvat minimálně 50 let a musíte počítat s tím, že z výběrové těžby, a z těžby ve více etážovém lese budete mít výrazně dražší dřevo - respektive dřevo a výrobky z nich.
Nejsem proti smíšeným lesům, naopak už jsem u nás zkoušel pohnout s veřejností v roce 1990, ale musíme si říci, že náš les je stále průmyslový les pro naše uspokojení ve věcech na stavby, do domácností a práce.

Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

19.8.2023 00:07 Reaguje na Pepa
Tu nápravu si asi představujete jako pěstování obilí. A to, že to bude hned.
Jenže tohle bude trvat minimálně 50 let a musíte počítat s tím, že z výběrové těžby, a z těžby ve více etážovém lese budete mít výrazně dražší dřevo - respektive dřevo a výrobky z nich.
Nejsem proti smíšeným lesům, naopak už jsem u nás zkoušel pohnout s veřejností v roce 1990, ale musíme si říci, že náš les je stále průmyslový les pro naše uspokojení ve věcech na stavby, do domácností a práce.

Odpovědět
DA

DAG

18.8.2023 09:18
V tom článku zmatláno páté přes deváté. Jaký mají vliv dotace na sazenice stromků s tím, že odumírají lesy starší padesáti let?
Co mají vědecké studie společné s hnutím Duha?
Nemá tento PR článek jediný účel a to je PR článek Duhy?
Prostě Duha chce říct my jsme Vám to říkali a dělejte to podle nás a všichni budete šťastní.
Odpovědět
Josef Knap

Josef Knap

18.8.2023 10:03
Nevidím tady komentář, jak obnovovat lesy jak lesy hospodářské tak i příměstské = klimatické lesy v nižších polohách - tak řekněme do 400m n.m. V těchto nižších polohách totiž selhává naše domácí Pinus sylvestris i skorodomácí Pinus nigra austriaca. Na Balkáně zejména Bulharsku již 20let úspěšně zakládájí smíšené lesy za využití cedrů Cedrus atlantica a Cedrus libani Stenocoma a z listnáčů Quercus cerris, Quercus frainetto a Quercus pubescens. Já sám cedry v mém arboretu v Čelákovicích pěstuji 43let a to s velkým úspěchem -viz zde fotky na odkazu: https://www.rajce.idnes.cz/ingjosefknap/album/cedry-2
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

18.8.2023 10:15 Reaguje na Josef Knap
No ony ty stromy utekly (zatím) svým škůdcům.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

18.8.2023 17:20 Reaguje na Josef Knap
Souhlasím s vámi. V hospodářských lesích by se mělo začít zkoušet
pěstovat i nepůvodní dřeviny odolávající chorobám, škůdcům a suchu.
Lpění na původnosti beru v NP a rezervacích, ale jinde by se ty
odolnější dřeviny dřevařsky využitelné měly pěstovat. Znám na
Opavsku lesík ze Zeravů velkých z dob sudetských majitelů, kteří
to odkoukali v Bavorsku, kde se tyto stromy v té době sázely. Ten
lesík prospívá i v suchých létech, netrpí zatím škůdci a má velmi
zajímavé dřevo. V zemi původu(Americe) jsou ty stromy hospodářsky využívané a tu se proti nim vede doslova fanatická válka i při
výsadbě v parcích. Ta vůně jejich dřeva a "jehličí" mne doslova
fascinuje a nechápu proč raději alespoň něco, než nakonec nic.
To chtějí marně někam sázet původní dřeviny i kdyby měly hynout?
Má to smysl? Sázejme to, co má perspektivu a nikoliv pouze ty
náhradní dřeviny, které skončí maximálně v kamnech!
Odpovědět
kk

karel krasensky

18.8.2023 10:49
Běž se blaha i stím svým spolkem uvazat k rypadlu a nesačkujte se do lesu.Kam stoupnete tam sto let tráva nerost.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

18.8.2023 12:56
Ono myslet si, že výsadbou hlubokokořenících stromů se situace radikálně zlepší, je docela naivní. Až vlivem sucha dostatečně klesne spodní voda, i tyto stromy uschnou. Je třeba se s vodou naučit opravdu hospodařit v celorepublikovém měřítku a ne si pouze na hospodaření hrát a hrabat si vodu pro sebe na úkor okolí.
Odpovědět
PB

Petr Blažek

18.8.2023 17:54 Reaguje na Jiří Svoboda
tady nejde o hlubokokořenící stromy, ale o stromy , které si s horkým a suchým obdobím dokáží poradit.
To znamená přestat se obracet do minulosti, co tu rostlo před 100 lety. A místo toho se poohlížet po stromech například z balkánu nebo kavkazu , kde jsou v létě vedra , ale i v zimě mrazy.
Ze svých toulek po Evropě vím, že na jihu rostou dřeviny, které se před horkým počasím brání opadem listí, aby posléze na podzim ještě znovu nasadily a dokončily vegetační období.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

18.8.2023 18:17 Reaguje na Petr Blažek
No jo, ale to budou ještě více nepůvodní, než borovice černá nebo modřín a to je fuj.
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

19.8.2023 00:23 Reaguje na Petr Blažek
Naše dřeviny jsou v pohodě.
Pokud jim zajistíme, aby srážková voda se vsakovala i při přívalových deštích.
V průměru prší přibližně stále stejně.
Ale obávám se, že ty atmosférické srážky jsou prudší a kratší. Takže voda se moc nevsákne, ale odteče rovnou do údolí.
Odpovědět
PB

Petr Blažek

19.8.2023 20:04 Reaguje na Pavel Jeřábek
Bohužel nemáte pravdu. Se zvyšující se teplotou dochází k většímu odparu vody přes listí nebo jehličí.
A tak se jednoho dne stane, že stromy dorostou do takové velikosti, že odpaří více vody než naprší. Pak začne strádat a podlehne nějaké chorobě, houbě nebo škůdci. Samozřejmě neplatí to plošně. Jsou stanoviště převážně ve vyšších nadmořských výškách kde prší více, nebo naopak v různých údolích nebo nivách, kde jsou stromy dotovány proudy podzemních vod.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

18.8.2023 18:29
Monokultury cizích dřevin jsou povětšinou popisovány jako "zelená poušť", tj. bez života (hmyzu, ptáků, netopýrů). Na to se poukazuje v dokumentech z jiných zemí, kde se zhlédli v ekonomice a ekologii vůbec nevedou. V podobném "budovatelském" tónu jsou i některé příspěvky zde. Stačí se podívat po republice, jak se kde kterým dřevinám daří. Kromě problematického smrku je situace celkem dobrá, viz. např. dubo-borové lesy na Hodonínsku se srážkovým průměrem okolo 540 mm. Sucho z posledních let se určitě na zdravotním stavu lesů podepsalo, ale to ještě není důvod je bezhlavě kácet a nahrazovat dřevinami odjinud. Udělat z republiky jedno velké arboretum nepovažuji za dobrý nápad, je třeba se zaměřit na větší rozvolnění tam, kde porosty začínají prosychat.

Tyto již tradiční "zprávy" o miliardových škodách na porostech (např. spárkatou) jsou účelově manipulované, jedná se většinou o lokální záležitosti, ale na jiných místech lesy prosperují normálně, byť s nižším přírůstem. Smrk poroste i nadále poroste v srážkově nadprůměrných oblastech, v těch sušších se bude třeba orientovat na odolnější dřeviny.
Odpovědět
PB

Petr Blažek

19.8.2023 00:22 Reaguje na Karel Zvářal
Většina z nás diskutujících uznává, že se mění klima a je jedno z jakého důvodu.
Pří této změně se mění a bude měnit fauna a flóra. A samozřejmě se musí měnit i myšlení lidí. To, že tady budou růst nepůvodní dřeviny neznamená, , že to bude zelená poušť. Jako se čím dál více na sever stěhují například komáři nebo klíšťata, tak se samozřejmě stěhují i motýli nebo ptáci.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

19.8.2023 04:04 Reaguje na Petr Blažek
Jako ekolog se dívám na les ne jako na fabriku na dřevo, ale jako na ekosystém. Tudíž v něm hledám živné druhy, na kterých závisí výskyt hmyzu, na kterém jsou zase závislí naši ptáci a netopýři. Proto vždy budu upřednostňovat dub, habr, lípu, ovocnáče... před výše zmíněnými "aromatickými" a krásně rostlými, avšak navýsost sterilními, stromy.

Stejně tak nelibě nesu průmyslovou produkci kukuřice na našich polích, která přispívá nejvíce k erozi půdy. Tu si máme střežit jako oko v hlavě a pěstovat takové plodiny, které ji budou chránit a tolik nevyčerpávat. Klidně ji vozme z Ukrajiny, kde na černozemích pro ni mají ideální podmínky a prodají ji za dobrou cenu. Prostě je to o prioritách. Zda (maximální) zisk za každou cenu, tj. ztrátě diverzity či té nejcennější, tenké slupky naší planety, nebo TUR. Pro mě hospodář není totéž co ekonom.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

19.8.2023 09:28 Reaguje na Karel Zvářal
Nezlobte se na mně, ale jako ekolog schvalujete dovozy před pěstováním potřebných plodin a dřeva u nás? Vám nevadí dovoz kulatiny z Ukrajiny, nebo Amazónie, jen aby u nás byly lesy s nedostatkem kulatiny pro pilařské zpracování? Mozaikovitě
osázené hospodářské lesy monokulturami pouze kopírují samotnou přírodu, kdy košatý dub časem
nahradily jeho semenáče a vznikl základ dubiny.
Nebo jako u nás přestal na velmi úrodném poli
hospodařit pozemkový spekulant a dnes je tam jen
monokulturní březina s pár vlašáky, které si tam
nanosily sojky a hraboši z vlašáku v sousedství.
Je to stejnověká přírodní monokultura, jaká mohla
vzniknout i po požáru(NP ČŠ) a nebo po kůrovci
(NP Šumava) s minimem vtroušených dřevin. Pokud
cíleně vysadím šachovnicově monokultury dubů, buků,
habrů, jasanů a dokonce na okrajích lesů ovocnáčů,
tak je hospodářský les jako celek pestrý, ale snáze
obhospodařovatelný s daleko kvalitnějším dřívím, než
ve smíšeném různověkém lese a hlavně ho nebudeme muset dovážet. U těch nepůvodních dřevin pouze dodám, že mnoho nepůvodního už u nás zdomácnělo a nemusel to dělat ani člověk. Ono příroda selektuje perspektivní a neperspektivní druhy i sama a tak
může dojít na samovolné šíření dřevin z jihu na sever a dokonce z jiných kontinentů, protože při
globalizaci se semena šíří i se zbožím a na těch
dopravních prostředcích na kterých přivezete třeba
tu kukuřici, či dřevo z Ukrajiny. Kdysi v dovozu nebylo možno pustit do ČR neodkorněné dříví a dnes to nemá už ani kdo zkontrolovat. Šíří se sem tak
nekontrolovaně škůdci, ale ekologova dušička se tetelí blahem, že jsme dovozem zachránili naše lesy před intenzivním pěstováním kvalitního dřeva a půdu
dovozem produkce plné chemie a jiných sajrajtů. Je
to pouze o ochraně toho našeho "chlívečku" za cenu plundrování lesů a polí v zahraničí. Příkladem jsou rakouské dřevařské firmy plundrující rumunské lesy v Karpatech a důsledně chránící své alpské lesy. To
není ekologie, to je domácí selektivní ochrana na
úkor plundrování přírody jinde. Chovejme se udržitelně na celé planetě a pěstujme byť i intenzivně to, co potřebujeme a neřešme to dovozy!
Stejně "ekologicky" se chováme u gryndýlu, kdy tu
špinavou produkci přenecháme Asii a bijeme se v
prsa, jak jsme tady ekologičtí. Houbelec, pouze
jsme tu zátěž přesunuli jinam a přidáváme ještě
zátěž z dopravy s následnou dopravou odpadů zase
zpět. Je to hra na ekologii, která má k ní sakra
daleko. Víte já si v mládí přivydělával prací v
lese a vím i ze samotěžby, co je to kácet souše
ve smíšeném lese a pak zatírat balzámem odřené kmeny
a kořeny přibližováním dřeva z lesa. Za dva roky
totéž a mnohdy u těch stromů, které jsem sám tou
předchozí těžbou poškodil a tak rok, co rok a vždy
totéž. A pak je tu monokultura se dvěma prořezávkami za 70 let života a likvidací pár souší. Po 70 letech
jeden "devastační" celoplošný zásah a pak zase 70 let klid. Takže já raději beru ty tři zásahy za 70 let, než tam každý rok ničit a poškozovat stromy
pouze pro tu druhovou a různověkou pestrost, která má smysl v NP a rezervacích, kterými ale hospodářské lesy nejsou.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

19.8.2023 10:24 Reaguje na Břetislav Machaček
Jste normální demagog, nedouk a blábolista. Ten dovoz jsem zmínil v souvislosti s erozivní KUKUŘICÍ, nikoliv se dřevem!!! Určitě si vzpomenete, že jsem též pro mozaikovité 1-2 ha porosty, které lze obhospodařovat strojově. To už potom záleží místo od místa, pro jaký typ lesa se lesník rozhodne.

Vlašáky určitě neroznáší hraboši, to je práce sojek, veverek a myšic. Mě jste totálně zklamal haněním mezí - to je prý výmysl ekologistů! Opak je pravdou - líbivě nazvané "biopásy" jsou ekologickou pastí pro hmyz volné krajiny. Ano, včely, srnec a zajíc biopás využijí, jinak je to ničemný způsob správy krajiny - ekologistický. Ta potřebuje STABILITU, kterou jí poskytnou louky, nebo alespoň její úzké pruhy v polích. A světe div se - i tam jsou mravenci, které nutně potřebuje k životu koroptev, resp. její kuřátka. Také jiní ptáci tam nacházejí hmyz. Ťuhýci, pěnice, strnadi aj. Tyto příklady u nás na mnoha místech fungují, stačí se jen rozhlédnout. Celkově je nutné ekosystém postavit na DOMÁCÍCH dřevinách, zde aplikovat "globalizační trendy" je cesta do pekel. Je na světě spousta krásných dřevin, ale ty patří do arboreta, nikoliv do volné krajiny.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

20.8.2023 10:22 Reaguje na Karel Zvářal
Proti účelným mezím nemám nic, ale obnova mezí, které byly pouze hranicemi mezi poli je dnes kravina. Meze patří na vrstevnice, kolem cest a vodotečí, kde mají perspektivu přežít lépe, než nějaké metrové pruhy mezi poli.
Takové pruhy kdysi byly běžné, vysečené až
na hlínu a ptáci hnízdili v poli, protože na
té mezi to kvůli sečení a spásání nešlo.
Jinak v poli mají dnes ptáci větší naději
vyhnízdit, než na mezi po které se courají
lišky a jiní predátoři. U polí ale záleží
na načasování prací mimo dobu hnízdění a
to nelze vždy sladit dohromady. Navíc úzká
mez je díky postřikům přesahujícím z polí
často sterilní stejně, jako to pole. Ano
budiž, ale opravdu funkční meze a nikoliv
ty vyvzdorované a postrádající smysl. Když vidím ty aktivistické fotky mezí napříč
zvlněnou krajinou místo mezí bránících vodní erozi(po vrstevnicích), tak si říkám, jaký
mají smysl? Dva metry trávy se stromy, kterým
větve a kořeny mrzačí zemědělská technika
mají budoucnost? Udělejme raději ostrůvky
zeleně kolem elektrických sloupů, v údolích,
kde po dešti uváznou kombajny a nebo kolem
vodotečí, kde úrodu ničí povodně, ale úrodnou
půdu si hýčkejme. Jinak nad návratem mnoha
druhů zvířat a hmyzu jsem už zlomil hůl,
protože na vině je celá škála příčin a ne
pouze absence mezí. Když bude mít v mezi
noru nelovená liška, tak se tam stejně nikdy
koroptví nedočkáte. Biopás je past pro zlomek
hmyzu, který skončí zaorán, ale pro násobně
více hmyzu byl v době nouze zdrojem potravy
a ten měl šanci přezimovat i jinde, než v tom
biopásu. Taktéž ale končil hmyz v pícninách, které by zaorány. Imago motýla se vykrmí na
biopásu a zimovat bude někde v lese ve stromě
a nebo u vás doma. Totéž čmeláci zemní, kteří
na zimu hledají suché svahy a nikoliv pole
dočasného biopásu. Více už psát nebudu, neboť
vám vadí mnoho slov, ale zkuste si přečíst
nestranně třeba i váš poslední článek o ničem.
Většině diskutérů nestál ani za komentář.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

20.8.2023 11:25 Reaguje na Břetislav Machaček
:-)) Tak schválně, zkuste vygůglit, kde se v odborné literatuře explicitně píše o kombinaci smrk- listnáč jako o způsobu lepšího využití zimní vláhy.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

21.8.2023 10:12 Reaguje na Karel Zvářal
Na Wikipedii může umístit kdokoliv
cokoliv, dokud to jiný nevyvrátí.
Věřit všemu, co je psáno zvláště
na internetu, tak se picnu, protože
mne stejně čeká konec světa, ale já
si i tak počkám na přirozenou smrt.
Z praxe je kombinace smrku a listnáčů možná v lesích zvláštního
určení, ale pro strojní těžbu je to
minimálně komplikace. Hlavně ale
pak to, že přírustkově prosperuje
se stejnou startovní čárou smrk lépe
a mimo pionýrských dřevin ostatní
(buk, dub, habr atd.) živoří pouze
jako podrost. Stín je pro stromy
prevít a bez světla jim nepomůže
ani dostatek vody. Jiná věc jsou
ale různověké směsky, kde je zase
mladý smrk ve stínu listnáčů a
buď zakrní a nebo se snaží tyčovitě
dostat ke světlu. Snímek u článku
je ukázkou debility ponechat takovou ohnutou tyč v novém porostu a prosím k čemu? Strom v zápoji vyrostl a
musí s ním taky skončit a nikoliv se
ho pokoušet za každou cenu zachovat. Hospodářský les je totiž o pěstování
rovného bezsukatého dřeva a to lze nejlépe v monokultuře, ale ve směsce půjde kvalita rychle dolů. Prkno ze solitéru je tak leda na ptačí budku a nebo jako betonářské bednění.
Truhlář o něho nestojí a totéž i
tesař. Kresbou je sice nádherné,
ale pouze do doby, než vypadne suk
a nebo se pokroutí. Já smrky a jiné
jehličnany (i ty nepůvodní) hájím
i proto, že vyčesávají z mraků a
mlhy v zimě o mnoho více, než holé
listnáče a brzdí svým stínem jarní
odtávání sněhu. Teplota vzduchu ve
stinném jehličnatém lese je na jaře až o deset stupňů nižší, než v lese listnatém dočasně bezlistém. Ona ta
rychlost tání v posledních létech chudých na sníh je zásadní pro to omílané zadržování vody v krajině. Z listnatých lesů bude díky rychlému odtávání rychlejší odtok po doposud zmrzlé půdě mezi stromy, což se ale u jehličnanů neděje, protože půda je už kolem kmenů teplá a voda tam lépe
zasakuje. Chce se to jít na jaře
podívat, jak sníh taje v různých
lesích a i laik pochopí, že ty lesy
s jehličnany nám budou scházet, když
dojde na jarní slunečné dny. To bude
mazec, až ta sněhová voda odteče z
hor za tři dny a zůstane pouze zmrzlá půda a pod ní sucho. Tohle
teoretici nedomysleli a brzo to asi
poznáme(pokud slušně nasněží) při
jarních povodních. Jinak stromům
stačí často i ta rosa a mám dva
příklady u borovice v okapu a břízy
rostoucí ze spáry mezi cihlami na
35 metrů vysoké kostelní věži. Jsou
sice jako bonsaje, ale to pouze
proto, že se naučily hospodařit s
vodou a živinami jako skutečné bonsaje. Ne a ne uschnout i v těchto
vedrech a suchu s nárazovými dešti.
Mají totiž svoji rosu a ta jim stačí
byť k mizernému životu. Říkám, saďme i smrky, protože strčí někdo ruku do ohně, že nepřijde deštivé období ?
Co když se od Evropy odkloní Golfský proud a nastane zde vnitrozemské
podnebí podobné Sibiři? A víte co
tam úspěšně roste? Zkuste si to
vygůglit, ale lípy, duby atd. to nejsou.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

22.8.2023 10:05 Reaguje na Karel Zvářal
I hospodář musí hospodařit s ohledem a důrazem na ekonomiku jeho hospodaření. V opačném případě by asi rychle dohospodařil. Ekolog není bohužel na svém hospodářském výsledku závislý. Ruka páně je zatím štedře otevřená. Jde o to, jak dlouho ještě otevřená bude?
Odpovědět

Jan Škrdla

19.8.2023 11:29 Reaguje na Petr Blažek
Jednou z možností je pěstování původních druhů, ale ve vyšších polohách, kde by mohly mít nadále vhodné podmínky (např. buk místo smrku, dub a habr místo buku, aj.).
Kromě toho se nebráním vzít na milost některé nepůvodní dřeviny, které nemají invazní potenciál (nehrozí, že vytlačí původní druhy), nejlépe ve směsi s původními druhy.
Odpovědět
PB

Petr Blažek

19.8.2023 19:56 Reaguje na Jan Škrdla
Smiřte se s tím, že jsou stanoviště, kde původní druhy už nemají šanci. Je lepší mít nepůvodní než nic.
Odpovědět

Jan Škrdla

19.8.2023 23:09 Reaguje na Petr Blažek
Bude se jednat o extrémní stanoviště, kde už teď přežívají např. teplomilné doubravy s obtížemi.
Pokud se rozhodneme pomoci si introdukovanými druhy, tak bude potřeba pečlivě zvažovat výběr druhů, abychom si nezadělali na podobný problém:

https://zpravy.aktualne.cz/domaci/bolsevnik-pajasan-zasady-regulace/r~b0aa87423ce011eea873ac1f6b220ee8/?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=1114141&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box

Na druhou stranu taková moruše (nepůvodní ale u nás zdomácnělá) nebo kaštanovník jsou celkem v pohodě.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

20.8.2023 07:41 Reaguje na Jan Škrdla
S tím pajasenem si ještě užijem... člověk se nestačí divit, kde všude na něj narazí. To bříza není zdaleka tak agresivní a invazivní, jako tento šmejd.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

20.8.2023 10:27 Reaguje na Karel Zvářal
Nechutná ale bobrům a tak kolem řeky s bobry alespoň něco roste. Osiky, vrby a
topoly nestačí vyrůst ani pár metrů, ale
pajasany prosperují jako jediné.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist