Ivan Obrusník: Jsme dostatečně připraveni na rostoucí dopady změn klimatu?
Včasné varování
Bez kvalitního systému včasného varování (EW) a jeho šíření by tyto ztráty a škody z dopadů živelních a dalších pohrom byly mnohem větší. Celý systém EW začíná poskytováním výstrah z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) šířených do ohrožených oblastí, ale také fungováním integrovaného záchranného systému (IZS), krizového řízení a v neposlední řadě i adekvátní reakcí veřejné správy i občanů. Předstih výstrahy před povodní 2024 (především díky neustálému zlepšování modelů) přišel poprvé v historii již 4 dny (!) před jejím příchodem, což umožnilo lepší přípravu na tuto hrozbu. Výstrahy byly šířeny prostřednictvím sirén, SMS zprávami i weby a pochopitelně sdělovacími prostředky a sociálními sítěmi. Význam ČHMÚ pro přesné varování a jeho distribuci s velkým předstihem pro snížení dopadů povodně v roce 2024, byla oceněna jak vládou, tak i veřejností a ukázala na klíčovou roli ústavu při ochraně před povodněmi a dalšími hrozbami.
Přenos výstrah a informací
Důležité pro adekvátní reakci na hrozbu je i rychlé šíření včasného varování na všechny potenciálně ohrožené oblasti a v konečné fázi i na všechny ohrožené lidi. EU si to uvědomila a začal klást mnohem větší důraz na včasné varování a jeho šíření pomocí mobilních telefonů, a proto už v roce 2022 apelovala na členské státy, aby zavedly do včasného varování ve svých zemích moderní systém šíření výstrah tzv. „Cell Broadcasting“ (CB) přes mobilní telefony. ČR na tuto výzvu odpověděla tím, že prozatím postačí dosud používaný systém sirén a SMS zpráv. Řada evropských zemí jako Francie, Německo, Polsko a další ocenily přínos modernějšího CB systému, a proto jej již od roku 2022 zavedly nebo zavádějí.CB v systému varování umožní prakticky ihned odesílat varovné zprávy do ohrožených oblastí současně s pokyny pro chování pro danou krizovou situaci všem mobilním telefonům v těchto oblastech. Oproti běžným SMS zprávám nový systém distribuce zpráv s CB nebude možné zahltit ani při vyslání varování velkému počtu účastníků najednou. To prověřili např. v Německu, kde nedávno cvičně varovali 4 miliony občanů najednou a úspěšně! Velmi dobrý a komplexní systém včasného varování využitím CB má např. Francie.
Že dosud u nás používaný systém se sirénami nemusí stačit, ukázal např. případ střelby na Filosofické fakultě UK v prosinci 2023, kdy střelec ohrožoval lidi, kteří se pohybovali v širším okolí Filosofické fakulty UK v dostřelu teroristy, aniž byli varováni. To bylo impulsem k zahájení zabudování CB do systému šíření varování i u nás, zajišťovaného resortem vnitra. Teprve v květnu 2026 schválila nová vláda restart projektu na vybudování systému varování na bázi CB a v druhé polovině roku 2026 by mělo být využívání CB v provozu testováno. Objevují se však obavy, zda prováděná reorganizace části ministerstva vnitra pro krizovou komunikaci nepovede k opoždění plného využití nové technologie CB při krizových situacích u nás.
Zvyšování odolnosti a připravenosti na budoucí hrozby
Reakce na povodně, sucha, horké vlny, vichřice, mrazy a další hydrometeorologické extrémy včetně požárů závisí na odolnosti vůči těmto hrozbám i připravenosti lidí a institucí v zasažených oblastech. V případě povodní, které jsou u nás nejčastější hrozbou, přispívají k jejich překonání kromě kvalitního včasného varování a následující rychlé reakce dlouhodobější opatření, které vedou ke zvýšení odolnosti vůči různým hrozbám. Příkladem jsou povodně, kde je velmi důležitá odolnost staveb a infrastruktury, a také připravenost občanů a institucí vůči povodňovým vlnám. Dále sem patří opatření proti suchu, negativním dopadům vln horka na zdraví lidí (které jsou zatím spíše opomíjeny), apod. Ukazuje se, že např. infrastruktura a řada domů zničených povodní v září 2024 byly obnoveny, ale většinou pouze do původního stavu, a tak pravděpodobně nebudou odolnější vůči budoucím povodním. Důvodem jsou obvykle vyšší náklady na stavby s vyšší odolností. Je škoda, že je u nás málo prosazován a podporován účinný princip “postav lépe“ (Build Back Better – BBB), který obvykle vyžaduje o něco vyšší náklady a není zatím podporován nějakým dotačním programem!Postavení nového domu na jiném bezpečnějším místě často brání nedostatek volných pozemků, nutné změny územního plánu a další překážky. Ke zvyšování odolnosti je vhodné kombinovat individuální výstavbu domů s většími „kolektivními“ stavbami hrází, nádrží, suchých poldrů i celé řady přírodě blízkých opatření v rámci obce, kraje či státu. Řada těchto opatření současně pomáhá i v boji proti suchu! Avšak situaci někdy ztěžují i obtíže při hledání kompromisu mezi výhradně ekologickým přístupem a technickým protipovodňovými opatřeními. Příkladně to ukazuje téměř třicetileté váhání při povolování výstavby přehrady Nové Heřminovy, které přispělo k obrovským povodňovým škodám v roce 2024 (větším než v roce 1997), právě proto, že výstavba této přehrady nebyla dosud ani zahájena.
U nás poměrně málo rozšířené je využívání individuálních opatření proti povodním ve zranitelnějších oblastech, založených na ochraně vchodů a přízemních oken, posunutí elektrických instalací či umístění drahých zařízení (pračky, boilery atd.) do vyšších pozic v suterénních či přízemních částech domů, atd. Taková opatření lze často provést svépomocí či s využitím drobnějších zařízení vyráběných na komerční bázi. Uplatňují se zejména u povodní menšího rozsahu. Opomíjené je i dostatečné pojištění, které v oblastech ohrožených povodněmi bývá často pro většinu majitelů domů nedostupné. Pomoci by mohl společný program státu a pojišťoven na přístupnější financování pojištění majitelů nemovitostí v zranitelných oblastech, který se osvědčil např. ve Spojeném království.
Zvyšování odolnosti vůči přírodním a jiným hrozbám a plánování zdrojů financování je nezbytné plánovat na delší období a nezapomínat na ně v každé etapě projektování. Např. v Austrálii doporučují při zvyšování odolnosti vůči přírodním a jiným hrozbám dodržovat několik principů:
-
• Přecházet z reakčního do proaktivního přístupu k hrozbám
-
• Brát při návrhu opatření v úvahu ne jednu ale více hrozeb současně
-
• Soustředit se na nebezpečnější hrozby působící vysokou zranitelnost
-
• Důležité je dávat priority dlouhodobým a trvalejším řešením oproti krátkodobým opatřením
-
• Zahrnovat budování odolnosti do mechanismu investic a projektů
-
• Nezapomínat na vzájemné ovlivňování mezi jednotlivými sektory
-
• Přednostně investovat přímo v komunitách a snižovat tak negativní dopady
Závěry
Pro snížení dopadů klimatické změny způsobených jejich rostoucí frekvencí a rozsahem jsou důležitá adaptační opatření založená především na zvyšování odolnosti a připravenosti. Je zřejmé, že zavedení účinná adaptace na klimatickou změnu vyžaduje především koordinaci prováděných či plánovaných opatření včetně jejich financování vládou jako celkem, tj. nadresortně nikoliv jen v jednotlivých resortech. Řízení budování odolnosti by mělo probíhat na všech úrovních řízení od vlády přes kraje a obce až po jednotlivce. Vedení a nasazení krátkodobých opatření, kam patří především systém včasného varování, šíření výstrah i adekvátní reakce měst a obcí i občanů, je poměrně dobře definováno v krizových zákonech. Řízení je zde, v případě nevojenských hrozeb, zcela jednoznačně vedeno ministrem a vnitra. Od platnosti krizových zákonů v roce 2000 se toto uspořádání mnohokrát osvědčilo. Pochopitelně je třeba dále zvyšovat odolnost vůči povodním i krátkodobými opatřeními. Aktuální je nutnost postupně zlepšit obtížnou připravenost na rychlé přívalové povodně, velmi nebezpečné právě svou rychlostí a obtížnosti určení přesné lokality jejich dopadu.Je škoda, že v programovém prohlášení vlády chybí podrobnější projekty dalšího zdokonalování systému krátkodobých opatření pro snížení stále rostoucích dopadů hydrometeorologických a jiných hrozeb. Navíc je opomenuta i koordinace a zejména nadresortní řízení dlouhodobějších opatření v této oblasti, které je klíčové pro dlouhodobou ochranu před povodněmi spolu s jednotným a stabilním řízením. Např. lze zavést zvláštní instituci pro toto řízení, které lze uplatnit spíše ve velkých zemích. Dalšími možnostmi jsou zmocněnec nebo člen vlády, případně vysoký úředník na předsednictvu vlády, který bude pro nadresortní vedení určen. Je však třeba vyřešit problém koordinace a vedení co nejdříve, protože nebezpečí dopadů klimatické změny stále narůstá.
V úplném závěru se zmíním o problému zajištění pokračování kvalitní činnosti a vývoje v oblasti včasného varování zejména pro živelní katastrofy v Českém hydrometeorologickém ústavu. Bez kvalitních výstrah nelze prakticky vůbec čelit rostoucím hydrometeorologickým extrémům. Podle posledních informací byl ČHMÚ od roku 2027 snížen rozpočet o cca 20% a zároveň snížen stav o 27 zaměstnanců. Je to zarážející, neboť na kvalitní činnosti a podpoře ČHMÚ závisí nejen lepší výstrahy, prodloužení jejich předstihu, ale i nepřetržité získávání dat z atmosféry a hydrosféry nejen pro resort životního prostředí (kam je ČHMÚ přiřazen). Činnost ústavu je velmi důležitá i pro resorty dopravy, obrany, zemědělství, zdravotnictví atd. Myslím, že kvalitní předpovědi a další informace z ČHMÚ, který je nepřetržitou službou, si zaslouží i všichni naši občané.
reklama

Dále čtěte |
Každá kapka vody se počítá. Jak mohou krajině pomoci svejly a poldry?
Brusel doporučil členským státům o tři roky odložit pokuty za metanové emise
Ekologické organizace: Úpravy povolenek oslabují motivaci ke snižování emisí
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (74)
Daniel Fiala
1.7.2026 10:17Bulletin der Bundesregierung. Nr. 67., 8. August 1997.
A jak se daří v ČR eliminovat novou výstavbu budov v aktivních zónách od té doby?
Taková konkréta bych rozhodně uvítal!
Kdyby někoho zajímalo BBB, tak ještě propracovanější systém je předveden v knize (= založené na praxi): Freitag, B., et al. (2009): Floodplain Management: A New Approach for a New Era. Washington, USA, Island Press. pp. 256, ISBN 978-1597266352.
Ale je to hodně o municipalitách, kdežto v CZ jsme mentálně stále příliš poddáni představě o všemocné centrální vrchnosti.
Petr Brok
1.7.2026 17:05Pavel Hanzl
1.7.2026 21:18pavel peregrin
1.7.2026 21:34 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
2.7.2026 07:09 Reaguje na pavel peregrinMilan Dostál
2.7.2026 08:13 Reaguje na Pavel Hanzlhttps://www.zakonyprolidi.cz/
Těď jsem zvědav na vás.
Pavel Hanzl
2.7.2026 09:41 Reaguje na Milan DostálMilan Dostál
2.7.2026 09:57 Reaguje na Pavel HanzlDále jste uvedl,že uvedete zákony a postupy proti zájmům lidí. Tak prosím.
Pavel Hanzl
2.7.2026 11:39 Reaguje na Milan Dostálhttps://medium.seznam.cz/clanek/d-lakomy-vlada-provadi-destrukci-ceske-republiky-je-cas-vyjit-do-ulic-287235#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=blogy.sznhp.box&dop_vert_ab=&dop_vert_id=&dop_req_id=V6uOZzh11x3-202606161014&dop_id=287235&source=hp&seq_no=1&utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=z-boxiku
Milan Dostál
2.7.2026 11:53 Reaguje na Pavel HanzlPokud rozumíte psanému textu, který jste dokonce napsal sám, nemůžete takto odpovídat.
Radek Čuda
2.7.2026 11:59 Reaguje na Milan DostálPavel Hanzl
2.7.2026 12:10 Reaguje na Milan DostálTak je konkrétně uveďte, ne odkaz na obecný web.
Milan Dostál
2.7.2026 12:39 Reaguje na Pavel HanzlOdkazem na ten web, jsem vám chtěl ukázat, že všechny platné zákony vychází z parlamentu, tudíž jako voleného zástupce lidu, jsou všechny zákony v zájmu lidi, přesně podle vašeho požadavku.
Radek Čuda
2.7.2026 13:44 Reaguje na Pavel HanzlTakže to vaše tvrzení je prostě totální kravina. Jako skoro vždy.
Pavel Hanzl
2.7.2026 14:33 Reaguje na Radek ČudaRadek Čuda
3.7.2026 14:12 Reaguje na Pavel HanzlA že jich máte něúrekom;-).
Co tammáte dál?
Pavel Hanzl
3.7.2026 22:18 Reaguje na Radek ČudaTo je zákono o destrukci státu, kdy se menšina (35%) rozhodne o všem, co stát dělá státem.
Pavel Hanzl
2.7.2026 11:44 Reaguje na Pavel HanzlOkamůra urazil hnusným paraprojevem nejen statečné Ukrajince, ale všechny naše spojence.
Babiš podrazil Dánsko při krizi s Grónskem.
Macinka vedl řeči přímo v Kyjevě, že muniční iniciativu necháme běžet, bo se na ní bohousky balíkujeme a na Ukrajinu nedáme ani kačku.
Turek tam natvrdo lhal, že za konflikt může NATO, tj. i my.
Rajchl zorganizoval PŘÍMO VE SNĚMOVNĚ sněm antivaxlerů a dalších šáhlých jedinců, ministr zdravotnictví neudělal zase nic.
Macinka začal vydírat přímo presidenta, rozjel ostudnou válku, která ničí naši pozici v zahraničí.
Babiš slíbil vyřešit střet zájmů do 30. dní a neudělal VŮBEC NIC.
Takže dnes všichni jeho ouředníci, kteří mu vypisují dotace a státní zakázky, páchají trestný čin korupce a podvodu.
Na summit ministrů ŽP Macinka poslal nás zastupovat slovenského fašistu.
Atd atd. atd. to je teprv začátek roku, od té doby byl další vagón. Něco tak příšerného jsme tu neměli ani za komára.
Milan Dostál
2.7.2026 11:58 Reaguje na Pavel HanzlA ještě čekám na ty postupy a zákony proti lidem.
Pavel Hanzl
2.7.2026 12:15 Reaguje na Milan DostálZákon o střetu zájmů, který otevře možnost zcela děsivého tunelování státu oligarchií.
Zákon o financování veřej. médií, které prakticky legalizuje dezinformační válku, stejně, jako na Slovensku nebo v Maďarsku. Pořád málo?
Milan Dostál
2.7.2026 12:26 Reaguje na Pavel HanzlStát je přece tunelován už roky, jen toho co tuneluje nazíváte podle vašich zájmů, obsah je tentýž. Průhlednost a kontrola financování médií směřuje k dezinformacím? Doložte. Zatím je to jen tunel a líheň aktivistů se správným názorem. Já jsem pro dobrovolnost financování.
Pavel Hanzl
2.7.2026 12:33 Reaguje na Milan DostálTakže je to čistě šikana jak v Rusku, Maďarsku a na Slovensku, kde budou ty nesprávné označeny za "zahraniční agenty". Pokud nejsou placeny z Ruska, samozřejmě.
Milan Dostál
2.7.2026 12:53 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
2.7.2026 14:34 Reaguje na Milan DostálProč by to jinak dělali?
Milan Dostál
2.7.2026 16:33 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
2.7.2026 16:48 Reaguje na Milan DostálRuské zájmy tu hájí Noční vlci a Českoslovenští vojáci v záloze a kdoví kdo ještě. Ale jich se to asi týkat nebude, že?
Milan Dostál
3.7.2026 06:46 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
3.7.2026 07:33 Reaguje na Milan DostálVšechno, co tu uvádím, je budování totality, útoky na prezidenta samozřejmě taky.
Milan Dostál
3.7.2026 08:01 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
3.7.2026 13:38 Reaguje na Milan DostálNeziskovky jsou taky politické strany (třeba SPD) a fakt si myslíte že Okamůra stojí o to, aby musel přiznávat úplatky z Ruska? Jak chytili Bastroně z Afd?
Volby jsou už jen špička ledovce, tam už jdou lidé, kteří ví, co volit.
Pavel Hanzl
2.7.2026 12:35 Reaguje na Milan DostálMilan Dostál
2.7.2026 12:51 Reaguje na Pavel HanzlShrnutí mezinárodních historiků:
Nezávislí analytici (např. uznávaná historička Mary Elise Sarotte ve své knize Not One Inch) docházejí k závěru, že po skončení studené války USA využily slabosti Ruska a prosadily architekturu zaměřenou na NATO, přičemž věděly, že to v Moskvě vyvolá trvalou hořkost.
Pavel Hanzl
2.7.2026 14:36 Reaguje na Milan DostálMilan Dostál
2.7.2026 16:39 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
2.7.2026 16:44 Reaguje na Milan DostálMilan Dostál
3.7.2026 05:53 Reaguje na Pavel Hanzl„Architektura zaměřená na NATO“ (anglicky NATO-centric security architecture) je termín z oblasti mezinárodních vztahů. Označuje uspořádání evropské bezpečnosti po skončení studené války, ve kterém se Severoatlantická aliance stala hlavním, nejmocnějším a v podstatě jediným funkčním pilířem bezpečnosti v Evropě.Po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 byla otevřená otázka, jak bude nová Evropa vypadat. Nabízely se různé varianty, ale Spojené státy a jejich spojenci nakonec prosadili model postavený právě na NATO.Zde je podrobné vysvětlení, jak tato architektura vznikla, jak funguje a proč je dodnes jádrem sporů mezi Západem a Ruskem.Jak tato architektura vznikla a co ji tvoří?V devadesátých letech existovalo několik možností, jak organizovat bezpečnost v Evropě:Pan-evropský model (OBSE): Vytvoření široké organizace, kde by seděly USA, evropské státy i Rusko jako rovnocenní partneři (přeměna tehdejší Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě na silnou instituci). To prosazovala Moskva.Evropský model: Vybudování čistě evropské obranné struktury bez přímé účasti USA (např. v rámci Evropské unie / Západoevropské unie).Model zaměřený na NATO: Zachování NATO jako hlavního garanta a jeho postupné rozšiřování o bývalé státy východního bloku.Západ zvolil třetí možnost. Hlavními rysy této architektury se staly:Rozšiřování (Expanze): Místo rozpuštění NATO (které ztratilo svého původního nepřítele, Varšavskou smlouvu) došlo k jeho postupnému otevírání novým demokraciím (1999: ČR, Polsko, Maďarsko; 2004: Pobaltí, Slovensko atd.).Marginalizace jiných institucí: Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) sice zůstala zachována, ale byla odsunuta do role pozorovatele voleb a diplomatického fóra bez reálné vojenské síly.Americké vedení v Evropě: Tato architektura potvrdila, že USA zůstávají klíčovým vojenským aktérem v Evropě a evropská obrana je bez amerických jaderných a technologických kapacit nemyslitelná.Pohled Západu: Proč byla tato architektura zvolena?Z pohledu Washingtonu a evropských hlavních měst měl tento systém hlubokou logiku:Stabilita a demokratizace: NATO nebylo vnímáno jen jako armáda, ale jako „stabilizační kotva“. Podmínkou vstupu do NATO bylo vyřešení hraničních sporů, civilní kontrola nad armádou a demokratické reformy. Tím se předešlo chaosu a konfliktům ve střední a východní Evropě.Jediná funkční síla: Když v 90. letech vypukly krvavé války v bývalé Jugoslávii, Evropská unie ani OSN nedokázaly situaci diplomaticky vyřešit. Teprve vojenský zásah NATO v Bosně a později v Kosovu ukázal, že aliance je jedinou organizací schopnou reálně vynutit mír.Pohled Ruska: Proč tento model odmítá?Pro Moskvu je architektura zaměřená na NATO symbolem jejího geopolitického ponížení po studené válce:Izolace Ruska: Rusko se ocitlo mimo hlavní bezpečnostní systém Evropy. Nemělo v NATO právo veta, což znamenalo, že o zásadních otázkách evropské bezpečnosti (jako bylo bombardování Jugoslávie v roce 1999 bez mandátu OSN) rozhodoval Západ bez ohledu na ruské protesty.Nefunkční náhražky: Západ se snažil ruskou frustraci otupit zakládáním konzultačních orgánů, jako byl Stálý společný poradní orgán (1997) nebo Rada NATO-Rusko (2002). Moskva je však brzy začala vnímat jako pouhé diskusní kluby, kde ji Západ pouze informoval o svých hotových rozhodnutích, místo aby s ní reálně sdílel moc.Pocit ohrožení: Vytvoření systému, kde o bezpečnosti na kontinentu rozhoduje aliance vedená Washingtonem, vedlo v Rusku k závěru, že bezpečnost v Evropě je budována proti Rusku, nikoli s Ruskem.
Pavel Hanzl
3.7.2026 07:38 Reaguje na Milan DostálPavel Hanzl
3.7.2026 09:44 Reaguje na Milan DostálRadek Čuda
2.7.2026 13:52 Reaguje na Pavel HanzlRadek Čuda
3.7.2026 14:14 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
3.7.2026 22:09 Reaguje na Radek Čuda"Co měly udělat? Konkrétně prosím."
Radek Čuda
2.7.2026 12:12 Reaguje na Pavel HanzlJinak když v tom vašem blábolu čtu o "páchání TČ korupce a podvodu";-))), tak doufám, že jste nemarnil čas a postupoval jako řádný uvědomělý občan ... https://policie.gov.cz/clanek/postup-pri-podani-trestniho-oznameni.aspx
Pavel Hanzl
2.7.2026 12:26 Reaguje na Radek ČudaPavel Hanzl
2.7.2026 12:28 Reaguje na Radek ČudaRadek Čuda
2.7.2026 13:47 Reaguje na Pavel HanzlA znovu, jste schopen doložit, že v dané věci bylo skutečně trestní oznámení podáno, a pokud nebylo, proč to neuděláte vy sám?
Pavel Hanzl
2.7.2026 14:40 Reaguje na Radek ČudaRadek Čuda
3.7.2026 14:16 Reaguje na Pavel HanzlJe neskutečné, jak se vám znovu a znovu daří ukazovat jak neskutečně mimo jste.
Pavel Hanzl
3.7.2026 08:06Po pádu SSSR se Rusko za Jelcina snažilo se stát plnohodnotným státem a spoluprocovat s celým světem i Západem.
Západ (hlavně Američané) mu silně pomáhal, šly tam gigantické investice, přijal ho do mezinár. organizací (OBSE atd), jenže všichni Rusy znají.
V prvním kroku privatitzovali veškeré nerostné bohatství do rukou oligarchie a vytvořili další, čistě totalitní stát. Evropské státy, které historicky Rusi napadali a vybíjeli, chtěly bezpečnostní záruky, že až se to tam zase podělá, nebudou zase první na ráně.
Pro vstup do bezpečnostní struktury musí stát naplňovat základní parametry, především funkční demokracii a to Rusko nezvládalo.
Takže jsme (státy ostbloku) ukecali Američany, že se NATO rozšíří o naše státy, z čistě bezpečnostních důvodů. NIKDY (slovy ANI JEDNOU) NATO Rusku nijak nevyhrožovalo a řešilo evropské problémy Evropsky - (s pomocí Američanů), třeba Jugoslávii, Libyi.
Po svém nástupu Putin zjistil, že povýšit Rusko na Evropskou úroveň nelze, tak se snaží Evropu srazit na úroveň Ruska. Říká tomu hybridní válka a dost se mu daří - zvláště u nás.
"......Tři týdny nato Rusko nikoli náhodou zahájilo bombardování Sýrie. V proslovu před Valným shromáždění OSN 28. září 2015 Putin navrhl "harmonizaci" Eurasií s EU. Rusko bombardováním Sýrie vyvolá vlnu uprchlíků a následně podnítí paniku mezi Evropany - což pomůže Afd a díky tomu se bude Evropa více podobat Rusku......"
"Rusko nedodávalo pouze uprchlíky, ale také jejich vyobrazení jako teroristů a pachatelů znásilnění".
Timothy Snyder: "Cesta k nesvobodě" str. 193.
Pavel Hanzl
3.7.2026 08:21 Reaguje na Pavel HanzlDovedete si představi,že bychom NATO zrušili, nebo je do něho cha cha fakt přijali?
Putin chtěl napadnout Baltiky, jenže oni jsou v NATO. Kdežto Ukrajina je neutrální stát, tak čemu se čemu?
Milan Dostál
3.7.2026 08:47 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
3.7.2026 09:21 Reaguje na Milan DostálV Africe nikoho žádné názory nějakých lidí nezajímají, tam jde pouze o tvrdé diktarury a ty mají Rusy, jako kruté agresory, rády.
Faktem ale je, že se tam na Evropany vzpomíná se slzou v oku, při dnešních kruťárnách.
Milan Dostál
3.7.2026 11:12 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
3.7.2026 12:43 Reaguje na Milan DostálMilan Dostál
3.7.2026 12:59 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
3.7.2026 13:26 Reaguje na Milan DostálMilan Dostál
3.7.2026 11:16 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
3.7.2026 12:48 Reaguje na Milan DostálRusko bylo pro Evropu vždy nepřítel, za SSSR přímo úhlavní a to, že po bankrotu jsme ho nechtěli hned milovat pustit si ho domů, je důvod k napadení?
Německo bylo po 1. sv. válce totálně zdecimované, drtily ho ještě reparace a pomáhal mu jen Stalin, který ho štval proti Evropě. To se skutečně srovnávat nedá.
Milan Dostál
3.7.2026 12:57 Reaguje na Pavel HanzlUž bych se opakoval, materiálu, nebo spíše témat ke studiu máte dost.
Pavel Hanzl
3.7.2026 13:18 Reaguje na Milan DostálMilan Dostál
3.7.2026 14:12 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
3.7.2026 22:04 Reaguje na Milan DostálStačí uvést, jaké imperiální ambice měl, nebo má, Západ vůči Rusku.
Nemá žádné, bo celý ten kokotiskán má totálně v paži. Západu stačí, že Rusko pere mega giga ropy, plynu a dalších surovin nan trh, Západ je potřebuje a je rád, že se nemusí jakkoliv pružit.
Pavel Hanzl
3.7.2026 13:22 Reaguje na Milan DostálOvšem SSSR se rozpadl Bělověžskou smlouvou, kde byli jen sovětští potentáti, tam domluvili vše, včetně Ruska jako nástupnického státu.
A Západ neměl k tomu vůbec nic, v OSN to zapsali přesně tak, jak se soudruzi domluvili.
To je proti konci 1. sv. válce úplně jiný scénář.
Radek Čuda
3.7.2026 14:20 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
3.7.2026 21:54 Reaguje na Radek ČudaÚzemní ztráty
Muselo vrátit Alsasko-Lotrinsko Francii.
Přišlo o část území ve prospěch Polska (vznikl tzv. polský koridor).
Město Gdaňsk se stalo svobodným městem pod správou Společnosti národů.
Ztratilo všechny své kolonie.
Omezení armády
Armáda mohla mít maximálně 100 000 vojáků.
Byla zakázána branná povinnost (vojáci mohli být pouze profesionálové).
Německo nesmělo mít:
tanky,
vojenské letectvo,
ponorky.
Námořnictvo bylo výrazně omezeno.
Reparace (válečné náhrady)
Muselo platit vysoké finanční odškodnění vítězným státům za škody způsobené válkou."
Tož mudrujte.
Milan Dostál
3.7.2026 09:19 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
3.7.2026 09:39 Reaguje na Milan DostálLAS (liga arabských států) mohutně protestovala v OSN a nutila Obamu, aby to zarazil. On tvrdil, že je má na háku, že se stahuje z Iráku a má na krku Afgán. Prý je ale zlý a protiarabský, tak svolil. Že tam udělá "čisté nebe", ale nevstoupí tam noha amerického vojáka.
Jak řekl, tak učinil, ale mezitím se rozjely protesty v Sýrii.
A tam LAS řekla, že si to bude řešit sama. Západ si mohutně oddechl a nachystal rezoluci, která dává na řešení celého konfliktu mandát LAS.
Jenže, co čert nechtěl, Rusko a Čína ho vetovaly.
Takže se nevyřešilo nic, Západ dal ruce pryč a už brutální občanskou válku znásobilo napadení Rusy. Ti Sýrii ovládli, vybombili a vymastili se na ni, až předloni? je museli islamisti vypráskat silou.
Asad byl krutý diktátor, ale dnes je to tam asi ještě výrazně horší.
Milan Dostál
3.7.2026 10:57 Reaguje na Pavel HanzlTaké si vzpomínám na rozhovor Marty Isové, která tam jako malá jezdila, za toho strašného Asada, za příbuznými a vyprávěla o kvetoucí zemi. Docela by mě zajímalo jesti je teď spokojená, že se podařilo ho svrhnout.
Pavel Hanzl
3.7.2026 12:51 Reaguje na Milan DostálBylo to tam jak u nás v padesátkách za komára a taky se nám mohutně ulevilo, že je v dupě. Tam to muselo být ještě daleko horší, mučírny i pro děcka a nenávist až za hrob.

Ivan Obrusník: Co politické strany ve volbách podceňují?
Ivan Obrusník: Přínos výstrah z ČHMÚ k úspěšnému zvládání povodně 2024
Ivan Obrusník: Rostoucí ohrožení vlnami horka. Jsme schopni jim čelit?