Ivan Obrusník: Jsme dostatečně připraveni na rostoucí dopady změn klimatu?

V současné době uplynulo již půl roku od nástupu Babišovy koaliční vlády. Proto je již možné hodnotit plnění programového prohlášení vlády i činnost parlamentu. Řada opatření, které vládnoucí koalice dosud uskutečnila, byla provedena s odvoláváním na to, že jejich realizaci vláda slíbila ve svém oficiálním programovém prohlášení. Pokud se podíváme blíže na zajišťování bezpečnosti země a občanů, pak se vláda doposud zabývala vnější bezpečností zejména válkou na Ukrajině či Blízkém východě a pochopitelně i (ne)plněním závazku ČR vůči NATO. Zarážející je opomíjení důležité části vnitřní bezpečnosti, zejména posilování odolnosti a připravenosti naší země vůči povodním, suchu a dalším živelním a jiným pohromám. Při tom se naši občané cítí být ohroženi těmito hrozbami v souvislosti s narůstáním jejich počtu a také negativních dopadů. Při tom průzkum analytického ústavu STEM z června 2025 ukázal, že obavy z těchto hrozeb má 40% naší veřejnosti! Ve svém prohlášení současná vláda slibuje, že bude klást důraz na bezpečnost, spravedlnost, dostupnost služeb, podporu rodin a sociální solidaritu. Slibuje účinná opatření proti suchu, na obnovu lesů a zadržování vody v krajině a také zefektivnění systémů varování, vyrozumění a ochrany proti hrozbám. Ovšem ve skutečnosti je podpora těchto opatření ze strany vlády a tedy priorita nízká. V současné době je potřeba, aby u nás byly posíleny a zefektivněny některé části systému ochrany před povodněmi a jinými hrozbami.

Včasné varování

Bez kvalitního systému včasného varování (EW) a jeho šíření by tyto ztráty a škody z dopadů živelních a dalších pohrom byly mnohem větší. Celý systém EW začíná poskytováním výstrah z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) šířených do ohrožených oblastí, ale také fungováním integrovaného záchranného systému (IZS), krizového řízení a v neposlední řadě i adekvátní reakcí veřejné správy i občanů. Předstih výstrahy před povodní 2024 (především díky neustálému zlepšování modelů) přišel poprvé v historii již 4 dny (!) před jejím příchodem, což umožnilo lepší přípravu na tuto hrozbu. Výstrahy byly šířeny prostřednictvím sirén, SMS zprávami i weby a pochopitelně sdělovacími prostředky a sociálními sítěmi. Význam ČHMÚ pro přesné varování a jeho distribuci s velkým předstihem pro snížení dopadů povodně v roce 2024, byla oceněna jak vládou, tak i veřejností a ukázala na klíčovou roli ústavu při ochraně před povodněmi a dalšími hrozbami.

Přenos výstrah a informací

Důležité pro adekvátní reakci na hrozbu je i rychlé šíření včasného varování na všechny potenciálně ohrožené oblasti a v konečné fázi i na všechny ohrožené lidi. EU si to uvědomila a začal klást mnohem větší důraz na včasné varování a jeho šíření pomocí mobilních telefonů, a proto už v roce 2022 apelovala na členské státy, aby zavedly do včasného varování ve svých zemích moderní systém šíření výstrah tzv. „Cell Broadcasting“ (CB) přes mobilní telefony. ČR na tuto výzvu odpověděla tím, že prozatím postačí dosud používaný systém sirén a SMS zpráv. Řada evropských zemí jako Francie, Německo, Polsko a další ocenily přínos modernějšího CB systému, a proto jej již od roku 2022 zavedly nebo zavádějí.

CB v systému varování umožní prakticky ihned odesílat varovné zprávy do ohrožených oblastí současně s pokyny pro chování pro danou krizovou situaci všem mobilním telefonům v těchto oblastech. Oproti běžným SMS zprávám nový systém distribuce zpráv s CB nebude možné zahltit ani při vyslání varování velkému počtu účastníků najednou. To prověřili např. v Německu, kde nedávno cvičně varovali 4 miliony občanů najednou a úspěšně! Velmi dobrý a komplexní systém včasného varování využitím CB má např. Francie.

Že dosud u nás používaný systém se sirénami nemusí stačit, ukázal např. případ střelby na Filosofické fakultě UK v prosinci 2023, kdy střelec ohrožoval lidi, kteří se pohybovali v širším okolí Filosofické fakulty UK v dostřelu teroristy, aniž byli varováni. To bylo impulsem k zahájení zabudování CB do systému šíření varování i u nás, zajišťovaného resortem vnitra. Teprve v květnu 2026 schválila nová vláda restart projektu na vybudování systému varování na bázi CB a v druhé polovině roku 2026 by mělo být využívání CB v provozu testováno. Objevují se však obavy, zda prováděná reorganizace části ministerstva vnitra pro krizovou komunikaci nepovede k opoždění plného využití nové technologie CB při krizových situacích u nás.

Zvyšování odolnosti a připravenosti na budoucí hrozby

Reakce na povodně, sucha, horké vlny, vichřice, mrazy a další hydrometeorologické extrémy včetně požárů závisí na odolnosti vůči těmto hrozbám i připravenosti lidí a institucí v zasažených oblastech. V případě povodní, které jsou u nás nejčastější hrozbou, přispívají k jejich překonání kromě kvalitního včasného varování a následující rychlé reakce dlouhodobější opatření, které vedou ke zvýšení odolnosti vůči různým hrozbám. Příkladem jsou povodně, kde je velmi důležitá odolnost staveb a infrastruktury, a také připravenost občanů a institucí vůči povodňovým vlnám. Dále sem patří opatření proti suchu, negativním dopadům vln horka na zdraví lidí (které jsou zatím spíše opomíjeny), apod. Ukazuje se, že např. infrastruktura a řada domů zničených povodní v září 2024 byly obnoveny, ale většinou pouze do původního stavu, a tak pravděpodobně nebudou odolnější vůči budoucím povodním. Důvodem jsou obvykle vyšší náklady na stavby s vyšší odolností. Je škoda, že je u nás málo prosazován a podporován účinný princip “postav lépe“ (Build Back Better – BBB), který obvykle vyžaduje o něco vyšší náklady a není zatím podporován nějakým dotačním programem!

Postavení nového domu na jiném bezpečnějším místě často brání nedostatek volných pozemků, nutné změny územního plánu a další překážky. Ke zvyšování odolnosti je vhodné kombinovat individuální výstavbu domů s většími „kolektivními“ stavbami hrází, nádrží, suchých poldrů i celé řady přírodě blízkých opatření v rámci obce, kraje či státu. Řada těchto opatření současně pomáhá i v boji proti suchu! Avšak situaci někdy ztěžují i obtíže při hledání kompromisu mezi výhradně ekologickým přístupem a technickým protipovodňovými opatřeními. Příkladně to ukazuje téměř třicetileté váhání při povolování výstavby přehrady Nové Heřminovy, které přispělo k obrovským povodňovým škodám v roce 2024 (větším než v roce 1997), právě proto, že výstavba této přehrady nebyla dosud ani zahájena.

U nás poměrně málo rozšířené je využívání individuálních opatření proti povodním ve zranitelnějších oblastech, založených na ochraně vchodů a přízemních oken, posunutí elektrických instalací či umístění drahých zařízení (pračky, boilery atd.) do vyšších pozic v suterénních či přízemních částech domů, atd. Taková opatření lze často provést svépomocí či s využitím drobnějších zařízení vyráběných na komerční bázi. Uplatňují se zejména u povodní menšího rozsahu. Opomíjené je i dostatečné pojištění, které v oblastech ohrožených povodněmi bývá často pro většinu majitelů domů nedostupné. Pomoci by mohl společný program státu a pojišťoven na přístupnější financování pojištění majitelů nemovitostí v zranitelných oblastech, který se osvědčil např. ve Spojeném království.

Zvyšování odolnosti vůči přírodním a jiným hrozbám a plánování zdrojů financování je nezbytné plánovat na delší období a nezapomínat na ně v každé etapě projektování. Např. v Austrálii doporučují při zvyšování odolnosti vůči přírodním a jiným hrozbám dodržovat několik principů:

• Přecházet z reakčního do proaktivního přístupu k hrozbám
• Brát při návrhu opatření v úvahu ne jednu ale více hrozeb současně
• Soustředit se na nebezpečnější hrozby působící vysokou zranitelnost
• Důležité je dávat priority dlouhodobým a trvalejším řešením oproti krátkodobým opatřením
• Zahrnovat budování odolnosti do mechanismu investic a projektů
• Nezapomínat na vzájemné ovlivňování mezi jednotlivými sektory
• Přednostně investovat přímo v komunitách a snižovat tak negativní dopady

Právě dlouhodobost plánování a budování opatření bývá u nás hlavním problémem, protože opatření jsou většinou krátkodobá a obvykle nepřesáhnou jedno čtyřleté volební období. Opomenout nelze ani dlouhodobé zvyšování připravenosti občanů, veřejné správy i firem formou školení, cvičení apod. Dlouhodobost opatření a neustálé zlepšování připravenosti je často komplikováno krátkým čtyřletým cyklem voleb starostů, hejtmanů, poslanců i členů vlády. Řada funkcionářů pak činnost ve funkci začíná prakticky od nuly a tím bývá potřebná kontinuita budování opatření často přerušována.

Závěry

Pro snížení dopadů klimatické změny způsobených jejich rostoucí frekvencí a rozsahem jsou důležitá adaptační opatření založená především na zvyšování odolnosti a připravenosti. Je zřejmé, že zavedení účinná adaptace na klimatickou změnu vyžaduje především koordinaci prováděných či plánovaných opatření včetně jejich financování vládou jako celkem, tj. nadresortně nikoliv jen v jednotlivých resortech. Řízení budování odolnosti by mělo probíhat na všech úrovních řízení od vlády přes kraje a obce až po jednotlivce. Vedení a nasazení krátkodobých opatření, kam patří především systém včasného varování, šíření výstrah i adekvátní reakce měst a obcí i občanů, je poměrně dobře definováno v krizových zákonech. Řízení je zde, v případě nevojenských hrozeb, zcela jednoznačně vedeno ministrem a vnitra. Od platnosti krizových zákonů v roce 2000 se toto uspořádání mnohokrát osvědčilo. Pochopitelně je třeba dále zvyšovat odolnost vůči povodním i krátkodobými opatřeními. Aktuální je nutnost postupně zlepšit obtížnou připravenost na rychlé přívalové povodně, velmi nebezpečné právě svou rychlostí a obtížnosti určení přesné lokality jejich dopadu.

Je škoda, že v programovém prohlášení vlády chybí podrobnější projekty dalšího zdokonalování systému krátkodobých opatření pro snížení stále rostoucích dopadů hydrometeorologických a jiných hrozeb. Navíc je opomenuta i koordinace a zejména nadresortní řízení dlouhodobějších opatření v této oblasti, které je klíčové pro dlouhodobou ochranu před povodněmi spolu s jednotným a stabilním řízením. Např. lze zavést zvláštní instituci pro toto řízení, které lze uplatnit spíše ve velkých zemích. Dalšími možnostmi jsou zmocněnec nebo člen vlády, případně vysoký úředník na předsednictvu vlády, který bude pro nadresortní vedení určen. Je však třeba vyřešit problém koordinace a vedení co nejdříve, protože nebezpečí dopadů klimatické změny stále narůstá.

V úplném závěru se zmíním o problému zajištění pokračování kvalitní činnosti a vývoje v oblasti včasného varování zejména pro živelní katastrofy v Českém hydrometeorologickém ústavu. Bez kvalitních výstrah nelze prakticky vůbec čelit rostoucím hydrometeorologickým extrémům. Podle posledních informací byl ČHMÚ od roku 2027 snížen rozpočet o cca 20% a zároveň snížen stav o 27 zaměstnanců. Je to zarážející, neboť na kvalitní činnosti a podpoře ČHMÚ závisí nejen lepší výstrahy, prodloužení jejich předstihu, ale i nepřetržité získávání dat z atmosféry a hydrosféry nejen pro resort životního prostředí (kam je ČHMÚ přiřazen). Činnost ústavu je velmi důležitá i pro resorty dopravy, obrany, zemědělství, zdravotnictví atd. Myslím, že kvalitní předpovědi a další informace z ČHMÚ, který je nepřetržitou službou, si zaslouží i všichni naši občané.

---

reklama

---