Ivan Obrusník: Co politické strany ve volbách podceňují?

Nejčastějším tématem pro říjnové volby do poslanecké sněmovny je pro většinu stran zvýšení bezpečnosti občanů. Ovšem míní se tím především zvýšení bezpečnosti před vojenským napadením, protože toto nebezpečí se, zejména ve spojitosti s válkou na Ukrajině, výrazně zvýšilo. Současně se však trochu zapomíná na posilování také vnitřní bezpečnosti, kam patří i ochrana občanů proti dopadům změny klimatu. Že je třeba dělat více pro ochranu občanů nám v těchto dnech připomíná výročí katastrofické povodně v září 2024. Proti rostoucím dopadům této změny, které v posledních letech pozorujeme, lze „bojovat“ dvěma základními způsoby. Prvním je snížení jevu klimatické změny (mitigace), založené především na snižování emisí skleníkových plynů (GHG). Touto cestou jde přes velké obtíže a náklady dlouhodobě EU. Evropská komise nedávno dokonce navrhla, aby členské státy do roku 2040 snížily emise GHG o 90 procent proti roku 1990 (!), což není reálné. Cíl má být mezikrokem na cestě k dosažení klimatické neutrality, podle expertů ale rozhodující bude, co se stane v příštích deseti letech, které EU považuje za klíčové. Kromě nákladnosti je u mitigace velkým problémem globální charakter klimatické změny, což znamená, že aby ke snížení změny klimatu došlo, je nutné snížit emise GHG na celém světě. Snížení emisí v jednom státě či oblasti jako je Evropa bez snížení emisí v ostatních státech světa dopady změny klimatu prakticky nesníží! Navíc klima se vyznačuje určitou setrvačností, takže i když ke snížení emisí dojde, tak se zlepšení klimatu projeví až po 10 a více letech! Preferování mitigace stálo a stojí členské státy včetně Česka obrovské peníze, pokles průmyslu, energetiky apod. Přesto se na snižování emisí (mitigaci) globálně utratilo více než 90% finančních prostředků určených na boj s klimatickou změnou!

Stále více se ukazuje, že je třeba mnohem více než doposud podporovat druhou, schůdnější a efektivnější cestu proti dopadům změny klimatu, která je stále oproti mitigaci podceňována - adaptaci na měnící se klima. Zahrnuje opatření snižující zranitelnost společnosti a přírody vůči klimatickým změnám a jejich dopadům. Adaptace znamená, že se připravíme na tyto dopady tak, aby ztráty byly co nejmenší. K nejčastějším pohromám, které souvisejí se změnou klimatu, patří u nás povodně. Potvrzuje to i výše zmíněná loňská velká povodeň. Ta zasáhla části Slezska, Moravy a v menší míře i Čech a s jejími dopady se v zasažených oblastech lidé vyrovnávají dodnes. Škody, napáchané touto povodní přesáhly 70 miliard Kč a v některých oblastech byly větší než při katastrofické povodni v roce 1997!

Přesto lze celkově říci, že Česko v této zkoušce celkově obstálo, zejména v efektivnosti fungování krátkodobějších opatření v prvních dnech povodně. Zafungoval především systém včasného varování ČHMÚ, a šíření jeho výstrah. Rovněž krizové řízení, rychlá reakce a připravenost integrovaného záchranného systému (IZS) i občanů zafungovala velmi dobře. K urychlení odstranění dopadů povodně a také oprav a výstavby nových domů přispěl kromě obcí a krajů významně i stát zejména pomocí programů Živel 1 až 4 Ministerstva pro místní rozvoj a také programů financovaných dalšími ministerstvy.

Ovšem důležitá jsou i dlouhodobější opatření, kam patří zejména adaptační opatření pro zvýšení odolnosti jako je obnova zeleně v obcích, odolnější infrastruktura, příprava budov na letní tepelné extrémy, obnova mokřadů, zřizování poldrů, výstavba hrází a dalších protipovodňových opatření, úprava hospodaření zemědělců tak, aby neintenzifikovali povodně. Důležité je i zvyšování připravenosti na ostatní meteorologické extrémy jako vlny horka a zejména sucho. Je nutné kombinovat ekologická opatření v krajině s technickými opatřeními (úprava toků, výstavba hrází či přehrad). Je třeba upravit územní plánování v oblastech s rizikem povodní. Situaci ztěžuje složitost získání stavebních povolení, majetkové vztahy, někdy i ochrana přírody a s tím spojený odpor zejména k technickým protipovodňovým opatřením. Tuto situaci ukazuje nejlépe mnohaleté váhání při povolování výstavby přehrady Nové Heřminovy, které přispělo k obrovským povodňovým škodám v oblasti této „dosud nepostavené“ přehrady.

Důležitou roli hraje i dlouhodobé zvyšování připravenosti občanů, veřejné správy i firem formou školení, cvičení apod. Dlouhodobost opatření a neustálé zlepšování připravenosti je často komplikováno čtyřletým cyklem volby starostů, poslanců i členů vlády. Obvykle po volbách či výměně odpovědných lidí začíná řada z nich činnost ve funkci od nuly a tím bývá potřebná kontinuita často přerušována.

Dále zmíníme jen několik vybraných problémů, které vyžadují trvalou pozornost a to jak ze strany státní správy a samosprávy, ale také občanů i firem. Negativně se projevují především nedostatky při zvyšování odolnosti opravených nebo znovu postavených domů na stejném místě jako před povodní, což může vést k podobným negativním dopadům v budoucnu. Často není zejména z finančních důvodů použit přístup „postav lépe“ (Build Back Better - BBB), který umožní postavit nový dům, odolnější vůči budoucím povodním, i když vyžaduje větší úsilí, kapacity, náklady i obvykle delší čas než jedno volební období.

Problémem je i pojištění proti dopadům povodní, které v oblastech ohrožených povodněmi bývá často nedostatečné nebo nedostupné a vyžaduje dostatek financí. Některé státy, jako například Spojené království, proto vyvinuly společné programy státu a pojišťoven, které pomáhají majitelům domů v oblastech ohrožených povodněmi získat adekvátní pojištění za dostupnější cenu. Taková spolupráce státu a pojišťoven v Česku dosud chybí, a proto mnoho zničených domů nebylo při zářijové povodni proti dopadům povodně pojištěno vůbec nebo bylo výrazně podpojištěno. Bylo by proto potřeba, aby u nás vznikl systém podobný programu vlády Spojeného království a pojišťovnami z roku 2016. Ten pomůže vlastníkům domů v oblastech vysokého rizika povodně adekvátně pokrýt pojištění domů za „rozumnou cenu!

Účinná adaptace na klimatickou změnu vyžaduje především koordinaci ze strany vlády jako celku nikoliv pouze v jednotlivých resortech a pochopitelně odpovídající financování. Řízení budování odolnosti by mělo probíhat na všech úrovních řízení od vlády přes kraje a obce až po jednotlivce. Chybí jednotné vedení aktivit směrem k většímu nasazení adaptace na změnu klimatu. Samozřejmostí je monitorování pokroku a také sledování účinnosti opatření a to nejen na povodně, ale i na další pohromy spojené se změnou klimatu. Pochopitelně je třeba dále zvyšovat odolnost vůči povodním i krátkodobými opatřením, kam patří především systém včasného varování, šíření výstrah i adekvátní reakce měst a obcí i občanů. Bude třeba zlepšit připravenost na rychlé přívalové povodně velmi nebezpečné právě svou rychlostí a obtížnosti určení přesné lokality jejich dopadu.

Je škoda, že pro říjnové volby opomněla většina stran začlenění adaptací do volebního programu. Místo toho měly prakticky všechny strany v programu pouze bezpečnost proti vojenskému napadení, zlepšování školství, zdravotnictví, výstavbu bytů atd., čímž se v řadě bodů volební programy shodovaly. Musíme doufat, že se adaptace na změnu klimatu s konkrétními návrhy objeví v programovém prohlášení nové vlády.

---

reklama

---