Ivan Obrusník: Rostoucí ohrožení vlnami horka. Jsme schopni jim čelit?

V posledních letech ve světě i u nás narůstá počet dnů horka (veder) a často i teploty v těchto nepříjemných dnech. Odborníci tento jev, který se stále více projevuje, dávají do souvislosti se změnou klimatu. Pokud jde o tuto změnu především v Evropské unii, snaha států se soustřeďuje především na tzv. mitigaci tohoto jevu, která spočívá hlavně v prosazování snižování skleníkových plynů. Ukazuje se však, že úsilí řady států ve světě, zejména těch, které produkují největší množství skleníkových plynů, kam patří především Čína, Indie, Indonésie, Rusko případně i Spojené státy, je mnohem nižší než v zemích EU. V konečném výsledku proto globální emise skleníkových plynů celosvětově spíše rostou, než klesají, a následně neklesají projevy změny klimatu včetně dopady extrémů počasí s tím spojených.

Rostou tedy počty vln horka i jejich dopady, které jsou často spojeny periodami sucha. Rostou i teploty v průběhu vln horka, což ještě zvyšuje obavy občanů z jejich dopadů. Příkladem může být rostoucí (i když s poměrně velkými výkyvy) počet tropických dnů (s maximální denní teplotou vyšší než 30 °C) u nás v posledních třech dekádách, znázorněný na obrázku 1 [1]. Více než 20 tropických dnů bylo v letech 1994, 2003 a v zatím rekordním roce 2015 (26 tropických dnů!).

Je proto třeba s pravděpodobně dalším nárůstem tropických dnů počítat i v nadcházejících letech a také se na jejich dopady co nejlépe a také včas připravit.

Vlny horka mají obvykle negativní dopady na zdraví lidí. Poměrně dlouho tomu byla věnována malá pozornost, až do posledních dekád, kdy začaly dopady extrémních teplot působit i velké ztráty na životech. Např. v srpnu 2003 zasáhla především jihozápadní část Evropy vlna horka, která způsobila úmrtí více než 15.000 lidí pouze ve Francii. Většinou se jednalo o osamělé starší lidi, kteří si s takovou vlnou horka nedovedli, zejména ve velkém městě jako je Paříž, poradit.

Paříž je příkladem zesílení dopadů vln horka ve velkých městech, kde se zvýšenou měrou projevuje vliv tzv. tepelného ostrova, způsobujícího zvýšení teploty (až o několik stupňů Celsia) oproti oblastem s venkovním osídlením.

Tepelný ostrov vzniká tím, že přirozený povrch (louka, les, pole) je ve městech s velkým počtem stave nahrazen povrchem umělým (asfalt, beton, sklo). Ten pak mnohem více zadržuje teplo ze slunečního záření a způsobuje tak nárůst teploty ve městech.

Francie se však z této události poučila a učinila preventivní opatření včetně zlepšení výstrah na vlny horka a zvýšení uvědomění občanů. Proto, když v roce 2019 zasáhla Francii podobná vlna horka jako v roce 2003, nepřevýšily celkové ztráty Francouzů na životech počet 1460 [2]. Je z toho vidět, že zvýšení připravenosti na vlny horka je nejen nutné, ale že se vyplatí.

Vlny horka, jejichž počet postupně narůstá ve spojení s klimatickou změnou, se negativně projevují nejen ve Francii, ale i v dalších oblastech světa. V celé Evropě, zejména v její jižní části, zemřelo v sezóně od začátku června do začátku září 2022 vlivem horka téměř 61.672 lidí [3]!

Ale dopady vln horka u nás, i když dopady na lidské životy a zdraví nejsou tak velké jako na jihu Evropy, se postupně stále více projevují. A proto se na příchod těchto horkých vln a jejich dopadů na zdraví musíme co nejlépe připravit.

Kromě možných ztrát na životech mají vlny horka negativní vliv na lidské zdraví. K dopadům horka patří dehydratace a vyčerpání lidského organismu, úpal, ztráta vědomí, a další dopady vyžadující zásah lékařské pohotovosti. Hrozí i šíření infekčních nemoci běžných v jižnějších státech Evropy směrem do střední či severnějších částí Evropy (malárie, horečka dengue, západonilská horečka, apod.). Rozšíří se také výskyt druhů komárů, které tyto dosud u nás neobvyklé nemoci přenášejí. Dochází i ke zhoršení stavu chronicky nemocných. Horko je nebezpečné i pro pracovníky v zemědělství, lesnictví,  záchranných službách, kteří jsou za horka vystaveni vyššímu riziku nákazy některou z těchto nemocí.

Z možných dopadů změny klimatu se dále budeme zabývat pouze vlnám horka a možností, jak se na ně prakticky připravovat a omezit tak jejich dopady především na lidské zdraví. Vzhledem k dlouhé „setrvačnosti“ změny klimatu a tedy i narůstání vln horka je nutné se na příchod horka co nejlépe připravit. Přitom budeme vycházet z našich praktických zkušeností z posledních let, které nám přinesly nárůst počtu tropických dnů, ale i větší výskyt velmi vysokých teplot.

Velkým přínosem jsou i dosavadní zkušeností ze zahraničí, ať již z Evropy či dalších částí světa v této oblasti. Musíme se proto snažit snižovat počty úmrtí, dopadů na lidské zdraví, životní prostředí i na další oblasti lidské činnosti působením horkých vln. Nezbytné je provádět opatření vůči horku na všech úrovních – státu, regionů, měst a obcí, a v neposlední řadě i u jednotlivých občanů.

A. Jak se projevují negativní dopady vln horka (extrémních teplot), a jaké jsou možnosti jejich snižování?

Zvýšení celkové odolnosti vůči vlnám horka resp. snížení zranitelnosti v řadě oblastí lidské společnosti je třeba to chápat komplexně zejména v následujících oblastech:

1) Předpovídání, varování a monitorování vln horka

Klíčovým předpokladem pro včasné a co nejpřesnější varování před vlnami horka je kvalitní předpověď počasí, ze které pak vycházejí konkrétnější výstrahy na přicházející horké dny a jejich možné negativní dopady. Tyto konkrétní výstrahy vycházejí z předpovědí a výstrah národní meteorologické služby (u nás je touto službou Český hydrometeorologický ústav). Vlny horka mohou ohrozit fungování kritické infrastruktury státu především v oblasti energetiky, dopravy a také zásobování vodou.

Proto je třeba, aby připravenost i odolnost vůči krizovým situacím způsobeným extrémními teplotami byly propojeny u delších vln horka se složkami krizového řízení tak, aby nejen zdravotnická služba, ale i veřejná správa, firmy i občané byli schopni na výstrahy na vlny horka rychle a adekvátně reagovat. Při tom je třeba také zajistit speciální varování před horkem pro rizikové skupiny občanů i s ohledem na lokální podmínky, protože horka mohou zasáhnout menší oblasti. Důležitou roli bude hrát i školení případně cvičení na situace vyvolané vlnou horka.

2) Vzdělávání a uvědomění

Kromě velmi důležitých výstrah na extrémní teploty (vln horka) je efektivní, když lokální orgány veřejné správy poskytnou uživatelům další informace:

• Potenciální rizikové faktory specifické pro velmi mladé či naopak starší lidi, kteří mohou užívat určité léky, mající omezenou mobilitu, dále pro bezdomovce nebo lidi sociálně izolované nebo ty, kteří pracují nebo se dlouhodoběji pohybují venku
• Projevy ukazující dopady silné expozice horku (silnou závrať, mdloby atd., nevolnost, dezorientaci nebo křečové stavy)
• Doporučenou reakci, ošetření a další opatření pro snížení dopadů horka (např. vyhledat klimatizované prostory, snížit možnost dehydratace přísunem dostatečného množství tekutin, atd.)

Je logické začít se vzděláváním a uvědomováním dostatečně včas před příchodem letních horka: první vlna v dané sezóně, kdy lidé ještě nejsou dostatečně aklimatizováni, mívá obvykle nejhorší dopady.

3) Zdraví a reakce na vlny horka

Během vlny horka by měly lokální či regionální orgány veřejné správy provádět k ochraně obyvatel:

• Poskytovat ochlazovací prostory zejména tam, kde jsou chudší nebo starší lidé či děti
• V řadě podniků je třeba pro tropické dny upravit pracovní podmínky
• Zajisti fungování dodávek energie a vody
• Doporučit lidem zkontrolovat rodinné příslušníky, přátele a sousedy, zda mají přístup k chladnějším či klimatizovaným prostorům
• Poskytovat a šířit výstražné informace o vlně horka ve svém okolí (doporučovat zůstávat uvnitř budov, upozorňovat na nebezpečné projevy dopadů horka)
• Vytvářet systém horkých komunikačních linek pro upozornění zdravotníků na vysoce rizikové či stresované osoby
• Podporovat získávání elektrické energie a tím snižovat nároky na elektrickou síť

4) Zlepšování připravenosti infrastruktury a dalších oblastí

Vždy je zapotřebí v souladu s plánem na celkové zvýšení odolnosti vůči dopadům vln horka, aby lokální činitelé a instituce pomohli s adaptací infrastruktury na vysoké teploty. Opatření ke snížení vysokých teplot se obvykle soustřeďují do následujících oblastí:

• Doprava - kde je dobré zvýšit odolnost vůči teplu silnic, mostů apod. (např. í vrchní vrstvy vozovek odolnější vůči vyšším teplotám), ale také železniční dopravy (poruchy kolejnic vlivem horka) a obecně snížit možnosti poškození dopravní infrastruktury včetně chodníků. Opatření by měla směřovat ke snížení nehodovosti, vzniklé např. v důsledku např. horší koncentrace řidičů.

• Energetika a průmysl - je třeba zvýšit odolnost elektrických sítí a systémů vůči extrémům teploty a snažit se vyhnout výpadkům proudu. Dochází i ke zvyšování spotřeby elektrické energie rozsáhlejším používání klimatizací i k poklesu účinnosti fotovoltaických elektráren. Problémem pak je zajištění dostatečné produkce elektřiny v období horka jak pro průmysl a dopravu, tak i pro domácnosti. Často je třeba omezit efektivnost práce způsobené sníženou výkonností zaměstnanců a nutností častějšího odpočinku.

• V oblasti budov a městské zástavby – obvykle je nutné zamezit vzniku či omezit dopady tepelného ostrova města. Ve městech se významně ohřívají zejména umělé povrchy, takže v jejich blízkosti jsou dosahovány vyšší teploty vzduchu než ve volné krajině. Převaha nepropustných povrchů vede ke snížení dostupného množství vody. Opatření proti teplotním extrémům proto spočívají v podpoře nižšího albeda povrchů, zvýšení podílu vegetačních ploch s půdou, využití vodních prvků i v pomalejším odtoku vody z městského prostředí (zadržení vody). Je třeba dbát např. i o zastínění oken před slunečním zářením. Problematičtější je integrovat tyto prvky do již existující husté zástavby, zejména v centru měst. Všechna dlouhodobější opatření v této oblasti by měla být součástí plánů urbanizace.

• Vodní hospodářství - Teplotní extrémy obvykle (i když ne vždy) doprovázejí dlouhodobější období sucha a mají vliv na zvyšování spotřeby vody právě v období, kdy je jí nedostatek. Horko a nedostatek vody pak způsobují problémy v zemědělství, průmyslu i v energetice a také v domácnostech. Pochopitelně rostou i počty požárů vlivem horka a často i souběžného sucha. Zajištění dostatku vody pomáhá v eliminaci dopadů extrémních teplot i na zdraví významným způsobem.

• Zdravotnictví by mělo být na vlny horka připraveno s předstihem. Samozřejmě horka způsobují horší dopad onemocnění (i nových nemocí, které u nás dříve nebyly) i na malé děti, starší lidi a také na osoby s oslabeným imunitním systémem. Zhoršené dopady na lidské zdraví se nejvíce projevují za tropických dní a ještě nepříjemnější bývají tropické noci (za nich teplota neklesne pod 20 °C). Lidé by měli vědět, že za vysokých teplot nemají ve dne větrat a mají se pokud možno zdržovat v chladnějších místnostech budov a zejména v klimatizovaných prostorách.

Stát a další orgány včetně resortu zdravotnictví by měly být připraveny na zvýšenou potřebu lékařské péče, ať již ambulantní nebo v nemocnicích, a také na vyšší zátěž pro zdravotnickou záchrannou službu. Je třeba zajistit dostatek ochlazovacího prostoru zejména tam, kde jsou chudší, starší lidé či děti a pochopitelně musí fungovat dodávky energie a vody. Lidé by měli zkontrolovat rodinné příslušníky, přátele a sousedy, zda mají přístup k chladnějším či klimatizovaným prostorům a také upozorňovat zdravotníky na vysoce rizikové či stresované osoby.

• Životní prostředí – Vlny horka přispívají k vysychání menších vodních toků a snížení jejich průtoků s následnými negativními vlivy na ekosystémy. Dochází i ke zhoršení kvality vod a změna chemicko-fyzikálních vlastností. Extrémní teploty také zvyšují četnosti výskytu a intenzity sucha se všemi důsledky pro zásobování vodou a krajinu.

• Zemědělství – vlny horka způsobují negativní dopady na rostlinnou produkci, přírůstky biomasy, snižování výnosů plodin i jejich odolnosti vůči škůdcům i poškození růstu obilovin. K následkům horka patří i stres chovaných zvířat atd. Samozřejmě vysoké teploty zvyšují pravděpodobnost vzniku požárů, v posledních letech dochází k nárůstu zejména těch lesních i na větších plochách.

• Kvalita ovzduší - Větší znečištění ovzduší přízemním ozonem a prachovými částicemi je při vlnách horka poměrně časté a je potřeba s ním a následnými dopady zejména na zdraví lidí, počítat.

5) Komplexní plánování dostatečnou adaptaci na dopady vln horka

To je vlastně nejúčinnější a dlouhodobá zbraň vůči dopadům extrémních teplot. Plány by měly zvyšovat odolnost vůči vlnám horka i dalším dopadům změny klimatu. Při tom musí zahrnovat kombinaci individuální strategie v integrovaném přístupu ke zvýšení celkové odolnosti a to jak krátkodobá, tak i dlouhodobější opatření.

B. Situace s připraveností na vlny horka u nás a cesty k jejímu zlepšení

Dopady klimatické změny se i u nás postupně projevují stále více s tím, jak postupně narůstají počty tropických dnů, a proto je třeba co nejdříve zavést systém opatření proti dopadům těchto vln horka nejen na infrastrukturu, energetiku, zemědělství apod. (viz výše), ale zejména na zdraví občanů. Právě v této oblasti, dopadech horka na zdraví, je připravenost relativně nízká ve srovnání např. s připraveností např. na povodně. Navíc strategie a akční plány v oblasti adaptace na klimatickou změnu [4], kam zvýšení odolnosti a zlepšení reakcí na vlny patří, věnují této oblasti a zejména prosazováním konkrétních opatření menší pozornost. Přitom bychom právě v souvislosti s nárůstem extrémních teplot očekávali jejich rychlou realizaci proto, aby některé z nich už mohly fungovat.

Velmi dobře přehodnotili situaci v připravenosti a adekvátní reakci na vlny horka nedávno ve Spojeném království (UK) [5]. Uvědomili si, že není možné čekat, aniž by konkretizovali opatření pro snížení rizika dopadů extrémních teplot zejména těch na lidské zdraví. Navrhli provedení řady konkrétních změn v dosavadním přístupu k této problematice, a to především v oblasti organizační. Nutnost čelit riziku negativních dopadů vln horka spojených s klimatickou změnou je relativně nová, neboť dřívější opatření se soustředila zejména na ochranu před povodněmi, vichřicemi, později suchem atd. Specifickým rysem vln horka jsou jejich dopady právě na lidské zdraví. Opatření pro snížení dopadů vln horka lze rozdělit na krátkodobá a dlouhodobější s preventivním charakterem.

• Krátkodobější opatření umožňují rychlou a účinnou reakci na přicházející vlny horka. Velmi důležitým krokem, tvořícím klíčové krátkodobé opatření, je vydávání, a také šíření varování před extrémní teplotou a jejich dopady na zdraví lidí na základě varování vydávané národní meteorologickou službou (NMS), u nás tuto službu vykonává Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), společně se zdravotnickou složkou. V UK pro tento účel vytvořili speciální agenturu (Health Security Agency), která spolu s NMS vytvořila pro tento druh výstrah národní tým. U nás složka zodpovědná za zdravotní část před vlnami horka zatím určena není (?). Každé takto „společně“ vytvořená varování před vlnami horka pak obsahuje kromě části meteorologické varující před příchodem extrémních teplot (na čtyřech úrovních ohrožení od běžného až po extrémní), i část upozorňující na příslušné dopady na zdraví. Např. výstrahy ČHMÚ na přicházející vlny horka by obsahovaly několik vět s instrukcemi pro občany, na co se konkrétně mají připravit (co mají a nemají dělat) v této situaci. Je dobré připravit např. názorné a stručné plakáty s instrukcemi, co dělat a nedělat při příchodu vlny horka.

Problémem u varování na vlny horka bývá, že si lidé obvykle nedokážou představit zdravotní dopady těchto vln oproti např. příchodu povodní, kde jsou dopady záplav prakticky okamžitě vidět. Navíc lidé mají často při reakci na přicházející horko pozitivní pocity (že se budou moci koupat, opalovat atd.). Z těchto důvodů je často jejich reakce na varování opožděná a mnohdy menší než by být mohla. Pokud jde konkrétně o stav včasného varování před vlnami horka u nás, tak právě spojení meteorologických předpovědí s informacemi o možných dopadech na zdraví zatím chybí.

• Dlouhodobá opatření jsou velmi důležitou částí adaptace na změnu klimatu a pro zvyšování odolnosti vůči dopadům této změny včetně vln horka. Je třeba je dobře plánovat zejména s ohledem na to, že nebezpečí vln horka stále roste. Samozřejmě se tato opatření stanou důležitou částí adaptací na změnu klimatu. Zatím však dochází spíše k tomu, že plány směřují převážně k rychlé reakci na vlny horka a na krátkodobá opatření. Podrobné definování odpovědnosti za konkrétní složky adaptace obvykle chybí, což vede k nejistotě jak na národní, tak i lokální úrovni. V konečné fázi to může znamenat, že různé agentury a instituce chápou rozdílně potřeby snížení rizika vln horka. Důležité je hierarchické uspořádání všech činností při vlnách horka s jasně definovanou koordinací a strukturou i určením zodpovědného vedoucího funkcionáře. Situaci často komplikuje nedostatek finančních prostředků, čekání na dotace nebo získání spoluúčasti na projektech. Při tom alespoň některá opatření lze realizovat s poměrně nízkými náklady, které by mohly kraje, obce, firmy a dokonce jednotliví občané provést pomocí vlastních prostředků.

Nelze opomenout i některé situace, kdy spolu s vlnou horka jsou v běhu i jiné extrémní situace jako přívalové povodně, bouře, lesní požáry, sucho apod., které mohou adekvátní reakci na vlny horka zkomplikovat.

V závěru je třeba říci, že je třeba zaměřit se na zvyšování odolnosti vůči vlnám horka a zlepšení celkové připravenosti na tento druh extrémů spojených s dopady klimatické změny intenzívněji, rychleji a konkrétněji než dosud. Rozhodně je nutné zaměřit se více na vzdělávání a školení občanů včetně dětí. Možnosti, jak toho všeho dosáhnout jsou stručně popsány v tomto článku.

Literatura

[1] Průměrný roční počet tropických dnů u nás od roku 1990, ČHMÚ 2023
[2] Heat waves: How France has cut death toll 90% since 2003, P. Ford, Christian Science Monitor, November 4, 2019, Paris
[3] 20 years after the deadly heat of 2003, Climate Change Post, April 25, 2024
[4] Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR, MŽP, 1. aktualizace pro období 2021–2030, OANZK_zkracena_verze_NAS_20240209.002.pdf (mzp.cz)
[5 ] Exploring heat risk adaptation governance: A case study of the UK, S. Ravishankar C. Howarth , London School of Economics and Political Science, Environmental Science and Policy 157 (2024) 103761

---

reklama

---