https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/ivann-obrusnik-na-dopady-extremu-spojenych-s-klimatickou-zmenou-se-musime-pripravit
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Ivan Obrusník: Na dopady extrémů spojených s klimatickou změnou se musíme připravit

27.9.2021
Přívalová povodeň v německém Swisttal Heimerzheim 2021.
Přívalová povodeň v německém Swisttal Heimerzheim 2021.
Foto | Georgfunke / Wikimeda Commons
V posledních letech dochází ve světě i v Evropě k rostoucímu počtu i rozsahu dopadů pohrom souvisejících s extrémy počasí (povodně, vichřice, vlny horka i požáry spojené s ničením domů a infrastruktury i ztrátami na životech apod.). Tyto pohromy jsou některými odborníky přičítány projevům změny klimatu. Příkladem mohou být letošní vlny extrémních bouřek a přívalových povodní v Německu, Belgii a dalších státech, které měly rozsáhlé negativní dopady, což poukazuje na nedostatečnou připravenost států a regionů na tento druh rychlých katastrof. Ukazuje se, že malý nebo žádný pokrok v úrovni či ve zlepšování připravenosti na katastrofy tohoto druhu v posledních letech souvisí zejména s určitým upozaděním adaptace na klimatickou změnu oproti populárnímu a intenzívnímu prosazování snižování emisí skleníkových plynů. Političtí lídři EU se soustřeďují v maximální míře na snižování emisí skleníkových plynů, při čemž téměř nezahrnují do plánů adaptaci na rostoucí budoucí hrozby katastrof, které nás s rostoucími extrémy počasí spojovanými s klimatickou změnou čekají.
 
Jak vyplývá z prognóz vývoje klimatu a také z nedávno zveřejněných zpráv IPCC, lze očekávat s velkou pravděpodobností větší extrémy počasí a také větší četnost pohrom s těmito extrémy spojených a to nejen v současnosti, ale i v nejbližších desetiletích. I když se postupně podaří snížit emise skleníkových plynů, změněné klima se bude jen velmi pomalu vracet do stavu před nastoupením viditelných změn, které pociťujeme již nyní. Proto je třeba se adaptacím intenzívněji věnovat už teď s ohledem na očekávané dopady ohřívání planety o 2 stupně Celsia – což je méně ambiciózní cíl Pařížské dohody, či dokonce o 4 stupně v případě horší alternativy ohřátí planety.

Při úvahách o možnostech a podpoře adaptací na dopady klimatické změny v důsledku extrémních jevů počasí musíme vyjít ze současného stavu připravenosti na katastrofy, zejména na povodně s tím spojené. Proto podrobněji rozebereme situaci v některých částech Německa v době červencových extrémních srážek a přívalových povodní. Dopady těchto srážek o velikosti přes 200 mm vedly v Německu a Belgii k dosud nevídaným ztrátám téměř 200 životů a k obrovským ztrátám na majetku v řádu desítek miliard eur. Bylo to velmi překvapivé, neboť se předpokládalo, že připravenost na povodně je u našich sousedů na velmi vysoké úrovni [1].

Následek přívalové povodně v německém Kunsteisbahn Königssee.
Následek přívalové povodně v německém Kunsteisbahn Königssee.
Foto | TheGlobetrotter / Wikimeda Commons

Jak vlna přívalových srážek v Německu proběhla a proč byl dopad následných povodní tak ničivý? Můžeme se z toho nějak poučit i v Česku?

Obecně se nedá říci, že by protipovodňový systém v Německu totálně selhal. Podle [1] se prokázalo, že německá meteorologická služba (DWD) vydala výstrahy na velmi nebezpečné počasí, kde na blížící se silné bouřky varovala. Ovšem DWD se také vyjádřila v tom směru, že vydáním těchto výstrah její odpovědnost končí. Tato národní služba, a podobně je tomu v současné době i v jiných zemích včetně Česka, není schopna zahrnout důležité lokální podmínky do výstrah na přívalové srážky a povodně, které mají silně lokální charakter i velkou neurčitost času dopadu. Tedy, přesně určit, že např. předpovězených 200 litrů dešťových srážek na m2 bude mít naprosto odlišný dopad na nízko položené oblasti země než na nižší horské oblasti s mnoha svahy. A tady právě celý problém s ničivým dopadem přívalového deště začíná.

Německé příliš velké ztráty lze přisoudit tomu, že celý protipovodňový varovný a záchranný systém vychází z toho, že lidé začnou ochranná opatření provádět ještě před příchodem přívalových povodní, které jsou ale velmi rychlé a to značně komplikuje situaci. Ukazuje se, že některé části tohoto systému pracovaly v souladu s jejich určením. Příslušné orgány v těchto oblastech zasažených extrémními srážkami reagovaly včas, dokázaly evakuovat lidi, postavit dočasné protipovodňové hráze, přesunout vozidla do vyšších poloh apod. Na druhé straně v oblastech, kde došlo k největším ztrátám, jako v nejvíce zasaženém údolí řeky Ahr, tomu tak nebylo. Je to zarážející hlavně proto, že předpovědi byly celkem přesné i to, že některé výstrahy přicházely z oficiálních zdrojů. Jak tedy vysvětlit ty obrovské ztráty?

Siréna na pražské Hostivařské přehradě.
Siréna na pražské Hostivařské přehradě.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | praha.eu

Němečtí autoři také upozorňují na některé nedostatky systému, např. na špatnou slyšitelnost starých typů sirén v domech s moderními dvojitými okny i na to, že sirény zejména v nově zastavěných lokalitách chyběly. Pokud jde o situaci u nás, tak je faktem, že sirény jsou kontrolovány jednou měsíčně a v řadě obcí je pro výstrahy využíván místní rozhlas. Otázkou však zůstává, zda a na kolika zasažených lokalitách u nás byly jak místní rozhlas, tak sirény pro výstrahy na nebezpečné bouřky použity. Přínosem je distribuce výstrah prostřednictvím mobilních sítí. Ale bude třeba vyhodnotit, jak tyto sítě fungovaly během intenzívního deště a vůbec, zjistit přesně proč byly někde reakce na výstrahy opožděné či vůbec žádné.

Z analýzy problémů vzniklých během přívalových povodní v Německu vyplývá, že i když odborníci z meteorologické služby vydají přesné výstrahy, tak varovaní lidé si vůbec neuvědomují, co vlastně výstraha konkrétně znamená a jakému nebezpečí budou vystaveni. Aby výstrahy dosáhly požadovaného efektu, musejí mít lidé představu, jaký dopad bude mít přívalová povodeň na jejich dům – že ho může zcela zaplavit, odhadnout pravděpodobnost a možnou sílu záplavy a ochránit tak rodinu i majetek včetně aut před zkázou. Proto je třeba lidi vzdělávat a cvičit, aby si dovedli představit reálný negativní dopad povodně a patřičně reagovat na výstrahy. Nedostatek porozumění výstrahám a pochopení, že je nutné prakticky ihned na výstrahu reagovat (v případě přívalových povodní), jsou hlavním důvodem pomalé či žádné reakce vedoucí k velkým ztrátám. Pokud se jedná o povodně na větších tocích, které nastupují mnohem pomaleji, je pak mnohem více času, jak na ně adekvátně reagovat. Je zřejmé, že ochranu před extrémními srážkami a přívalovými povodněmi je nutné řešit za pomoci speciálně vyvinutých systémů, které umožňují rychlou komunikaci, adekvátní rychlou reakci a zároveň vyžadují dostatečně připravené a vycvičené občany.

Letošní přívalové povodně v západní Evropě, ale i u nás nutí analyzovat a přehodnocovat dosavadní systémy prevence a připravenosti na tyto velmi rychlé a nebezpečné pohromy. Ukazuje se, že řadě výzev s těmito pohromami souvisejících, bude nutné čelit opakovaně. Patří k nim zejména [2]:

      • Intenzívní přívalové deště, kdy spadnou v malém území srážky, jejichž úroveň odpovídá srážkám, které zde obvykle spadnou za mnohem delší interval několika týdnů či měsíců mnohem delší období. To vyústí v přívalovou povodeň, která zasáhne území, kde to obyvatelé vůbec nečekají, nebo kde nejsou připraveni na takovou rychlost a intenzitu přívalové vlny.
      • Ve městech a větších obcích pak dochází k přeplnění kapacit kanalizačních a odvodňovacích systémů způsobující změnu komunikací na dravé proudy zaplavující níže ležící infrastrukturu, jako jsou podchody nebo tunely. Často dochází k překvapivým zadržení nepřipravených lidí v jejich autech či suterénních prostorách domů, což vede až ke ztrátám životů.
      • Extrémní rychlé srážky nemohou dostatečně rychle odejít zejména v úzkých údolích jako letos např. v údolí německé řeky Ahr. Pochopitelně to pak vede k rychlému odtoku vody ze zasaženého území proměňujícím malé potoky či příkopy v rozbouřené řeky během jedné či několika hodin ničícím vše v zasažených lidských sídlech na dně údolí i přetečení přehradních hrází.
      • Konečně místní protipovodňové či krizové orgány jsou obvykle zaskočeny velkou rychlostí a intenzitou přívalové vlny, protože jsou často vyškoleni pro reakci a varování pouze pro pomalejší povodně na větších tocích, kde jsou výstražné informace podávány až s několika denním předstihem.

V souvislosti s nárůstem frekvence přívalových povodní i jejich zvýšené intenzitě v posledních letech (často spojovaných s rostoucími dopady klimatické změny) je třeba se více zabývat prosazováním opatření vedoucích ke zlepšení a zrychlení reakce na tyto pohromy včetně opatření preventivního charakteru. Analýzy selhání při přívalových povodní v Německu ukazují řadu opatření, která mohou být použita i u nás.

Pro zlepšení připravenosti na budoucí povodně přívalového typu je rozhodně třeba:

      • Přesněji aktualizovat a zmapovat oblasti včetně těch menších na celém území nejen pro povodně na větších řekách, ale zejména i některé menší lokality, které mohou být s velkou pravděpodobností zasaženy přívalovými povodněmi. To umožní lépe odhadnout riziko povodní i lepší přípravu na tyto události. Některé technologie přenosů jsou buď pomalé, nebo málo účinné.
      • Zlepšit šíření varovných informací. Nelze počítat s tím, že způsoby šíření výstrah používaných pro povodně na větších tocích budou využitelné pro rychlé přívalové povodně, kde musíme počítat s předstihem výstrah často v řádu pouze jednotek či několika desítek minut.
      • Zvýšit povědomí o nebezpečí a dávat stručné a jasné rady, co je třeba dělat a jak na hrozbu reagovat. Proto je nutné zlepšit vzdělávání i cvičení na rychlé povodně přívalového typu. Je třeba přizpůsobit plány tomuto nebezpečí i lépe vyškolit řídící krizové orgány To přispěje i ke zvýšení důvěry občanů v lokální vedení.
      • Pravidelné kontroly stavu adaptace na možné dopady klimatické změny zejména kritické infrastruktury i starších budov. Většina částí infrastruktury i starších budov na přívaly vody silnějších než v minulosti nebyly dimenzovány. Právě tyto pravidelní kontroly prověří, že stavební standardy a návrhy budou brát v úvahu rostoucí úrovně rizika. Pochopitelně to zahrne odvodňovací a kanalizační systémy. • Důraznější regulace plánování a standardů u staveb. Je potřeba brát v úvahu prostor pro vodu s tím, že přednost bude dávána přírodě blízkým opatření oproti hrázím, betonování apod.
      • Zlepšení absorpční kapacity pomocí nových stavebních postupů pro protipovodňovou ochranu ve městech s využitím ekologické infrastruktury a odvodňovacích systémů (tzv. sponge cities) a nových postupů pro využívání půdy v zemědělství a lesnictví. Čím více dešťových srážek půjde absorbovat, tím menší množství vody skončí v řekách či městských odvodňovacích systémech, což sníží riziko vzniku povodní.
      • Zvýšit odolnost digitální a komunikační infrastruktury. Oblasti zasažené povodní jsou často odříznuty od spojení mobilními telefony nebo internetem. Občané zasažení povodňovou vlnou uvádějí, že jejich komunikace byla silně narušena během pohromy, což často vede k nekoordinovaným a neřízeným akcím.
Zaplavená zahrádkářská kolonie
Zaplavená zahrádkářská kolonie
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Většina problémů vyplývajících z analýzy problémů s letošními přívalovými povodněmi v Německu bude využitelná i pro zlepšení ochrany proti přívalovým povodním u nás. Průběh letošních přívalových povodní v některých částech Česka, které byly mírnější než v Německu, nebyl zatím u nás tak podrobně analyzován patrně i pro to, že u nás nedošlo k tak velkým ztrátám a zároveň byla pozornost soustředěna na znepokojivý průběh koronavirové pandemie či na dopady katastrofického tornáda na Moravě. Přesto je třeba se k hodnocení průběhu a přehodnocení připravenosti na přívalové povodně u nás vracet a hledat možnosti zlepšení.

Osobně mě zaráží velmi nízké či téměř žádné využití potenciálně přínosného systému tzv. Indikátoru přívalových povodní, který již několik běží na webových stránkách Hlásné a předpovědní povodňové služby ČHMÚ [3]. Umožňuje ze znalosti nasycenosti půdy a dalších parametrů stanovit rizika výskytu či potenciálního vzniku přívalové povodně nebo lokálního zatopení na základě aktuálních údajů o spadlých srážkách a jejich krátkodobé předpovědi. Tento systém je třeba dále vylepšovat, a hlavně ho používat v reálných situacích. Proto je nutné ho více popularizovat, aby byl známější a pomáhal snižovat dopady přívalových povodní v oblastech zranitelných přívalovými povodněmi. Je rovněž možné v některých oblastech ohrožených přívalovými povodněmi instalovat účinné lokální automatické varovné systémy podobně jako je tomu v Olešnici [4).

Velmi důležitou oblastí, kterou bude nutné zlepšit nejen v Německu, ale i u nás, je řízení (velení) při povodních a dalších krizových situacích. Neurčitost a nejednotnost řízení může velmi negativně ovlivnit dopady krizových situací. Výrazněji se to projeví právě u rychlých pohrom, jako jsou přívalové povodně. U nás není možné dostatečně rychle svolat povodňové komise, a proto by celou reakci měl řídit starosta obce nebo v případě kraje hejtman. Do akce se musí zapojit už při šíření výstrah na přívalové povodně (místní rozhlas, sirény, poslové atd.), protože vše se odehrává v časové tísni a často v intervalu výpadku elektrického proudu.. V této tísni je nasazen i integrovaný záchranný systém v čele s hasiči. Pochopitelně musí být občané v potenciálně ohrožených oblastech vyškoleni a pokud možno i vycvičeni. Problematika řízení (velení) je velmi důležitá a zasloužila by si rozbor ve zvláštním článku podobně jako protipovodňová opatření dlouhodobého charakteru (přírodě blízká, ale i technologická opatření) nebo větší rozšíření individuálních protipovodňových opatření [5].

Musíme se adaptovat. Na snímku sad vysázený na původně polích ohrožených vodní erozí. Šardice.
Musíme se adaptovat. Na snímku sad vysázený na původně polích ohrožených vodní erozí. Šardice.
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz

V závěru se vrátím k naléhání na zvýšení pozornosti a hlavně finanční a jiné podpory adaptačních opatření na dopady klimatické změny, které u nás způsobují katastrofy hydrometeorologického původu. Patří k nim především povodně a sucho, ale i některé další pohromy spojené s extrémním počasím. Nelze spoléhat pouze na úsilí odborníků, ale je třeba, aby se do podpory zapojili především politici na všech úrovních veřejné správy. Vzhledem k rostoucím negativním jevům spojených s extrémy počasí je třeba zlepšit nebo změnit přístup a strategii přístupu ke klimatické změně. Musíme zvýšit úsilí o podporu a prosazování adaptačních opatření na tyto extrémy. Evropská unie chystá novou Zelenou dohodu pro Evropu (Green Deal), závaznou pro všechny členské země, pro kterou budou na poměrně dlouhé období alokovány obrovské prostředky. Škoda, že jsou v ní adaptace na klimatickou změnu mnohem méně podporovány ve srovnání se snižováním emisí, což vede k nebezpečné vyšší zranitelnosti. Je třeba tuto dohodu využít a financovat a realizovat s její pomocí nejen snižování emisí, ale také projekty zaměřené na adaptační opatření jak krátkodobého, tak i dlouhodobého charakteru. Vzhledem k blížícím se volbám u nás je překvapující, že problematika adaptací na dopady klimatické změny a jejich podpora je téměř úplně ignorována ve volebních programech politických stran.

Literatura
[1] H. Cloke: Europe ´s catastrophic flooding was forecast well in advance – what went so wrong, Conversation Media Group, 2021
[2] S. Surminski a V. Roezer: Flash floods: a grim reminder that adaptation is as important as reducing emissions, London School of Economics, 23.7.2021
[3] https://hydro.chmi.cz/hpps/main_rain.php?mt=ffg#
[4] Lokální varovný protipovodňový systém v Olešnici v Orlických horách, poster, Český hydrometeorologický ústav, pobočka Hradec Králové, 2009
[5] I. Obrusník: Děláme dost pro snížení dopadů katastrof zejména povodní?, Ekolist, březen 2021


reklama

 
foto - Obrusník Ivan
Ivan Obrusník
Autor je předseda Českého národního výboru pro omezování následků katastrof a emeritní ředitel ČHMÚ.

 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (51)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

PH

Pavel Hanzl

27.9.2021 08:06
I když se postupně podaří snížit emise skleníkových plynů, změněné klima se bude jen velmi pomalu vracet do stavu před nastoupením viditelných změn, které pociťujeme již nyní.

Pan autor je silně naivní, tohle se nemůže podařit ani teoreticky a i kdyby, nic se do normálu vracet nebude. V současné době máme už v atmosféře asi o třetinu více CO2 než kdykoliv v historii. Potvrzují to ledovcové vývrty, které sahají asi do milión staré historie Země.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

27.9.2021 14:18 Reaguje na Pavel Hanzl
Předkové s těmi extrémy počítali a proto na ně byli celkem připraveni. Na jejich znalosti se postupně zapomnělo ( záplavová území, atd. ), takže se nelze divit, že už delší dobu bývají lidé překvapeni občasným extrémem, navíc zveličeným médii.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

28.9.2021 13:42 Reaguje na smějící se bestie
to čeho se bojíme je naše sešlost egoistických stereotypů. Celý svět je v pohybu a všechno co se okolo nás děje je naprosto v pořádku. To, co není v pořádku je naše lineární myšlení, že všechno se musí točit přece kolem " pohodlí" Homo Sapiens. Ne nemusí.
Vše co se děje na světě je zacyklené, tak jak se mění roční období, tak se děje všechno přirozeně. My jsme v háji i z toho, když nejsou čipy do aut, nebo budeme muset mít telefon deset let? Bojíme se schudnout ve svých nárocích ale hlavně máme plno řečí o klimatu... každý tři roky si telefon noví koupí kolik lidí? Junioři křičí na náměstích ale ať řeknou, čeho se ze svých pohodlných životů plného materiálního zabezpečení zřeknou? NE TO JE POKRYTECTVÍ.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

28.9.2021 15:38 Reaguje na smějící se bestie
Předky to postihnout nemohlo.
Odpovědět
va

vaber

27.9.2021 08:25
už asi měsíc nepršelo i když podle odborníků prší stále ,ale jen deště které nedopadnou ani na zem nebo nepřinesou žádnou vodu,
nějaké přívalové deště nebo jiné extrémy počasí ohrožují jen místně a jsou prakticky bezvýznamné a rozhodně nejsou hrozbou pro celou planetu,
tou je růst teploty a na růst teploty se nikdo a nikdy neadaptuje a nepřipraví
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

27.9.2021 08:33 Reaguje na vaber
Právě. Krajinu připravit na extrémy jde jen do určité úrovně, která není nijak extrémní. Ale na tornádo nebo bleskové povodně s 200 mm srážek se připravit nelze.
Odpovědět
Martin  Mach Ondřej

Martin Mach Ondřej

27.9.2021 09:02 Reaguje na Pavel Hanzl
Dobrý den,
já myslím, že pan Obrusník lehce naznačil, že je možné se připravit ještě i jaksi institucionálně.
Nebo já to rozhodně vnímám jako pole nedoorané. Abychom měli složky IZS a armádu připravené na cokoliv, s tím, že to cokoliv nevíme, co bude (v tom je to trochu náročná úloha). Ale IZS a armáda, která bude dobře materiálně i lidsky zaopatřená, jistě má lepší předpoklady, než když budou v dezolátním stavu. Představoval bych si, že třeba Státní správa hmotných rezerv bude mít to, co na základě nějakých analýz sezná za důležité. Představoval bych si, že bude odladěný systém velení, že to bude odškálované podle rozsahu. Že bude vymyšlené rozdělení kompetencí, když se něco stane přes tři kraje. Že bude fungovat systém včasného varování.
Máte pravdu, že krajinu můžeme připravit jen do určité míry. Zbytek je na nás.
Odpovědět
Pe

Petr

27.9.2021 10:17 Reaguje na Martin Mach Ondřej
Institucioální příprava je nutná, zároveň je ale nutné i institucionální úsilí o změnu a nápravu, tedy úsilí o návrat k normálu. Že je to na nás je sice pravda, bohužel ale nepoužitelná, protože dobrovolně nikdo nic dělat nebude. Stačí se rozhlédnout kolem sebe. Všude se kácí jako nikdy, seká jako nikdy, staví, betonuje a dláždí jako nikdy. To má být ta příprava, nebo už úsilí o normál?
Já to nechápu. Brečíme nad změnou, vidíme kam to jde, ale neděláme s tím vůbec nic. Jen čekáme a jedeme dál ve vyjetých kolejích.
Odpovědět
JO

Jarka O.

27.9.2021 14:58 Reaguje na Martin Mach Ondřej
Měla jsem na ZŠ a SŠ brannou výchovu, poplach, signály a co dělat při nebezpečí byly součástí. Bylo by možná užitečné ten neprávem zrušený předmět obnovit nebo dát nekolik jeho částí do občanské nauky. Rozhodně nerušit místní rozhlasy. Němci je už nemají, smějí se, když je vidí v Česku, teď ale možná přemýšlí o obnově. Trošku přiznali, že na digitalizaci a varování pouze přes mobily nebyl spoleh a byla to kromě lidských selhání jedna z příčin ztrát na životech. Nedovedu si taky představit, že bych v případě blížící se povodně sedla k internetu a hledala si varování na stránce ČHMÚ. Low tec - místní rozhlas a známé signály jsou to nejjednodušší a nejrychlejší varování, a cvičit znalost varování by neměla být drahá investice.
Odpovědět
DV

Daniel Višňovský

29.9.2021 00:11 Reaguje na Jarka O.
Takže chcete zrušit výuku Angličtiny, nebo ICT?
Odpovědět
JO

Jarka O.

29.9.2021 09:06 Reaguje na Daniel Višňovský
Rodinné výchovy nebo jak se dnes jmenuje. Za 30 let rod. výchovy stoupl počet rozvodů o dost, takže je zřejmě kontraproduktivní - ta výchova.
Odpovědět
DV

Daniel Višňovský

29.9.2021 19:40 Reaguje na Jarka O.
Jistě, to je pozitivní trend. Dnes má žena na výběr, a i jako samoživitelka dítě - děti uživí. Na rozdíl od deoby před 1989. Tehdy sice také, tedy pokud měla jedináčka, a byla baletní solistkou národního divadla. Stačí si pustit bolševické filmy na téma samoživitelek, jmenovitě Jak vytrhnout velrybě stoličku, a hlavně Dívka s mušlí.
Odpovědět
JO

Jarka O.

29.9.2021 21:12 Reaguje na Daniel Višňovský
Při dnešních životních nárocích to má samoživitelka ještě horší než dřív, bych řekla. Teď je sice každému jedno,jak soused žije, ale materiálně je to určitě nemožné. Počítače, mobily, hry, kroužky, dovolená v létě v zimě, auto, prostě ten materiální status, jak myslíte, že to samoživitelka časově může zvládat. Musí slevit z tužeb svých i dětských. A je samoživitelek dost, takže sociální nůžky jsou i tímhle způsobem dost rozevřené.
Odpovědět
DV

Daniel Višňovský

30.9.2021 11:30 Reaguje na Jarka O.
Ano, to je ikonické :) - Při dnešních životních nárocích......já to beru v absolutní rovině. Pokud si dobře pamatuji, tak Jana Preisová neměla ani auto, ani počítač, ani mobil, na dovolenou v zimě si dovolila jet jednou za několik let a vlakem, a na dovolenopu v létě jeli k dědečkovi na kolech. A to prosím byla samoživitelka "vyšší střední třídy" jestli se to tak dá nazvat. To ta rodina z toho druhého filmu na tom byla podstatně hůře. Apropos, to zde se přeci vede válka proti počítačům, mobilů, automobilům, zahraničním dovoleným, to zde se přeci bojuje za to, aby děcka nenavštěvovala nějaké blbé kroužky, ale starala se o domácí hospodářství, ne? A dále.....já nyní napíši něco, co se Vám vůbec nebude líbit. Samoživitelka přeci bere vdovský a sirotčí důchod, nebo alimenty. Tedy počestná samoživitelka. Ten zbytek osamělých matek byl po stogenerací nazýván cizoložnicemi, a bezbožnými špindírami. Já Vám tvrdím, že nikdy v minulosti nebylo tak snadné zajistit primární životní potřeby osamělou matkou pro své potomky tak snadné, jako dnes.
Odpovědět
JO

Jarka O.

30.9.2021 12:09 Reaguje na Daniel Višňovský
Máte s primárními životními potřebami pravdu.
Odpovědět
ml

4.10.2021 20:33 Reaguje na Daniel Višňovský
Trefné! Souhlasím s Vámi. Ámen.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

28.9.2021 13:45 Reaguje na vaber
to, jestli se voda vsakuje je záležitost toho, jak se chováme k půdě a jak se prokypřuje, jak je biologicky živá...jak pestrá je krajina. Říká se, že prší pořád stejně jen jsou srážky jinak rozmístěné. Používáme materiály a technologie, které přímo či nepřímo ovlivňují mikroklima. Máme lesy, které nezadržují vodu, tedy ne tolik, jako by to dělali, kdyby byly smíšení a hlavně listnaté. Malý vodní režim a půdní vlhkost.
Odpovědět

Viktor Šedivý

27.9.2021 10:06
My ovšem naši připravenost cíleně snižujeme.

Pokud činíme energetiku závislou na rozmarech počasí, je to zásadní snížení připravenosti.
Pokud utrácíme peníze za "boj s CO2", budou chybět na adaptaci.
Pokud vyháníme "nečisté" činnosti mimo EU, stáváme se závislými na hladké komunikaci a spolupráci.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

27.9.2021 10:28
Emeritní ředitel ČHMÚ zůstal poplatný myšlenkovému schématu klotových rukávů,
vysvětlit umíme všechno a byrokracie všech stupňů od Prahy po Horní Dolní má vypracovat nějaké plány, založit další komise a upozorňovat politiky a....ono se stejně v reálu nic dělat nebude.

Česká a moravská krajina krajina je těžce postižená důsledky antropogenní činnosti ,které doslova znehodnotily některé její přirozené funkce.
Z dlouhé řady uvedu pouze jednu -doslova havarijní vodozádržnost zemědělské půdy a stav lesů.

Místo toho, aby se šlo do výkonu, teorii naleznete např. v knize Ekologická infrastruktura krajiny , ČAV ,Komise pro životní prostředí AV ČR, tak se nebude dělat nic, mimo hysterie o sodovkáči a devastací národní energetiky pod šílenými bruselskými vizemi o "zelené" Evropě.
Odpovědět
DV

Daniel Višňovský

30.9.2021 11:34 Reaguje na Miroslav Vinkler
Pane Vinklere, to nevíte, že moderní zelený trend je pěstovat kukuřici pro bioplynky, a řepku do biopaliv, a ten správný zelený přístup je ten, že to zorá po spádnici :)
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

27.9.2021 10:45
Kde jste vzali tu poslední fotku? To je dokonalá ukázka, jak se to nemá dělat. Všechny "voduzadržující" prvky po spádnici! Začne se tu někdy i v praxi používat zdravý rozum?

Nemohl by Ekolist najít nějakou lepší fotku a vyměnit ji, ať to článku nedělá ostudu?
Odpovědět
RV

Richard Vacek

27.9.2021 10:53
Nejlepší ochranou proti katastrofám všeho druhu je mít bohatou společnost. Ta má dostatek zdrojů, které je schopna v případě katastrofy přesměrovat na její řešení.
To ve zchudlé společnosti proti katastrofám není obrany a i ochrana přírody vázne - vzácného tetřívka si lidé raději upečou k večeři.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

27.9.2021 13:03 Reaguje na Richard Vacek
Jenže bohatá společnost má mnohem více majetku/infrastruktury, který je vydán živlům všanc.
Odpovědět
JO

Jarka O.

27.9.2021 15:12 Reaguje na Richard Vacek
Je to tak. Němci ty následky zvládnou, bohatí jsou, trochu na úkor sousedů :-/
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

27.9.2021 19:41 Reaguje na Richard Vacek
A proč je zrovna česká společnost zchudlá, když Západ je bohatý??
Odpovědět
RV

Richard Vacek

29.9.2021 08:52 Reaguje na Pavel Hanzl
Zchudli jsme, protože jsme se řadu let pokoušeli poručit větru, dešti.
A se západem to jde kvůli tomu samému už taky z kopce.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

29.9.2021 13:46 Reaguje na Richard Vacek
Západ fakt buduje komunismus "Se SSSR na věčné časy a nikdy jinak"?? To mi nějak uniklo....
Odpovědět

Viktor Šedivý

29.9.2021 14:47 Reaguje na Pavel Hanzl
Ne, teď máme "s bruselí na věčné časy ..." .
Zásadní rozdíl.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

29.9.2021 15:02 Reaguje na Viktor Šedivý
Jistě,zcela podstatný.
Celou svoji historii od sv. Václava jsme byli německou zemí (léno Císaře Německého, později Rakouského) a dotáhli jsme to mezi DESET všeobecně nejvyspělejších zemí světa.

Pouze zoufalou epizodou 40. let budování komunismu pod Ruskem jsme se propadli někam pod padesátku, dnes máme šanci se dostat zpět mezi rovnoprávné a vyspělé Národy Evropské.
Problém je v tom, že náš národ je totálně nevzdělaný a nezná vlastní historii, je demoralizovaný a morálně na dně, takže tu šanci zase projebeme. V tom jsme kadeti.
Odpovědět
JO

Jarka O.

29.9.2021 20:59 Reaguje na Pavel Hanzl
Todleto pojetí dějepisu nemyslíte vážně, provokujete, že. Nevím,kde vám to nalili do hlavy. Kdo je tady nevzdělaný a vám málo morální teda.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

30.9.2021 10:00 Reaguje na Jarka O.
Zkuste teda odpovědět:
Jaké postavení v Evropě mělo České královsví, (asi do roku 1212 knížectví)??
Když vezmu celou dobu od sv. Václava až do roku 1918.
Odkud přišla na naše území civilizace (tj. řemesla, architektura, právo, ritus, kultura, státní zřízení atd.)??
Děkuji za odpověd předem, těším se, co se dozvím.
Odpovědět
JO

Jarka O.

30.9.2021 12:07 Reaguje na Pavel Hanzl
P. Hanzle, viz dole.
Odpovědět
KS

Krejcar Stanislav

27.9.2021 14:24
Změna klimatu, zákonitě příjde, a to zanedlouho - po roce 2035 kdy se obejdeme bez uhelného media. Zavřeme českomoravské doly ale uhlí budeme ještě desítky let do kotelen dovážet. Nemáme vyzkoušen stav výroby bez tohoto media, jen teoreticky na papíře. Závislost na dovozu ruského plynu je na politickém zákulisí, vývoj a výroba LNG z domácích zdrojů a surovin je na úrovni prvobitně pospolné společnosti. Solár a vítr nás nezachrání , vývoj domácích rodinných vyvíječů bioplynnových stanic jako kompenzace právě k soláru a větrníkům je ............. ! Vývoj skládkování bioodpadu a jeho využití v energetice čeká na budoucí generace .
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

27.9.2021 19:40 Reaguje na Krejcar Stanislav
Snad už polovina států EU už uhlí zrušilo, nebo se na to chystá, tak proč to všude jde a u nás ani ťok??
Odpovědět
rb

r b

28.9.2021 13:59 Reaguje na Pavel Hanzl
ehm .. prave teraz (cez den) ma "zelene" Nemecko viac ako 60% elektriny z fosilnych zdrojov (a takmer 80% z toho je uhlie) .. ak by sme riesili okrem elektriny aj zdroj tepla, tak to bude este viac ..
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

28.9.2021 15:41 Reaguje na r b
"prave teraz" ja dost ubohý argument. Loni to bylo celý rok, dnes se dohání výpadky výroby z koronáče. Ale příští rok to zase půjde normálně.
Odpovědět

Viktor Šedivý

29.9.2021 20:49 Reaguje na Pavel Hanzl
Ale ten "ubohý argument" nás přivádí k otázce, odkud vezmou ta chybějící procenta, až zavřou jaderné i uhelné zdroje.
Nebo pak už se nikdy nebude pracovat na víc než na půl plynu?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

30.9.2021 10:08 Reaguje na Viktor Šedivý
Mohutně se staví kapacity v OZE. Dosti větrné mořské pobřeží Evropy má délku přes 10 tisíc km a možná 1% pokryté VE by stačilo zásobit elektřinou celou Evropu i s rezervou.
Celou roční spotřebu ČR by pokrylo asi 1% plochy pokryté FV panely.
Atd. atd. atd.
Samozřejmě je tam řada problémů technických (akumulace a zálohy) ale i ekonomických. Kdo to vyrobí a kdo to postaví a hlavně za co?

Navíc to vychází časově na dlouhé lokte, proto si myslím, že je nutno postavit nějaké nové jaderné kapacity, v malých SMR a u nás asi i nějakého mastodonta.
Odpovědět
DV

Daniel Višňovský

30.9.2021 10:52 Reaguje na Pavel Hanzl
Žádné mohutné kapacity, které by řešily problém vytápění v zimě, a potřebu průmyslových provozů, se nebudují, nelžete tady.
Odpovědět
DV

Daniel Višňovský

29.9.2021 00:13 Reaguje na Pavel Hanzl
Například proto, že žijí na dluh, a protože spalují to uhlí mimo své území dovozem komodit, při kterých je uhlí nezbytné.
Odpovědět

Viktor Šedivý

27.9.2021 19:53 Reaguje na Krejcar Stanislav
Nešilte, energetický potenciál bioodpadu nestojí za řeč - má smysl, aby si zemědělský podnik trochu vylepšil energetickou bilanci a třeba dodal trochu sousedům, z pohledu státu je to nic.
Odpovědět
Rz

Roman z Vysočiny

27.9.2021 21:35
Souhlasím níže s p. Hanzlem a p. Vinklerem, boj s CO2 je předem ztracený, do pohybu se daly přírodní procesy jako je uvolňování metanu z permafrostu nebo vyšší obsah vodní páry v atmosféře, které obojí s přehledem smažou nějaké těžkopádné úspory, vědci ale dobře ví, proč burcují na poplach, po překročení bodu zvratu (cca. 2st) nejde situaci zvrátit, šetřením ani omylem, bychom museli odstranit z atmosféry všechny emise CO2 za mnoho desetiletí skoro ihned, takže naprosto nereálné, 1. polovina tohoto století už je finito, hraje se už jen o tu druhou, buďme realisté, nemůžeme se vrátit na stromy nebo si překotně zdražovat často pracně vydobytou životní úroveň.

P. Vinkler bezvadně zdůrazňuje úlohu lesů a hospodaření v krajině, kterážto hraje v zadržování vody roli naprosto zásadní, jaký je stav u nás, krajina zdevastovaná kůrovcem a zemědělství poplatné minulému století, kde sebemenší déšť 20 - 30 mm znamená problém, přitom je třeba zvýšit odolnost na 200 - 300 mm, ono to jde, ale ne v urbanizované zastavěné krajině, která je v článku zmiňována, les po kůrovci vyroste znova, hospodaření se po probuzení úřadů dá třeba změnit na agrolesnictví, ale zastavěná údolí nepřestěhujete ani omylem, ani ho celé neprovrtáte kanalizací, vytopí vás to jako myši, v každém údolí (dominový efekt), v tom já vidím hlavní problém, složky IZS reagují rychle a dobře, ale stejně až po, civilisty můžete vzdělávat jak chcete a je to fajn, ale ve 3 ráno to bude mít stejně v řádech minut prostě jen slabý efekt.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

28.9.2021 18:37 Reaguje na Roman z Vysočiny
Boj není vůbec předem ztrcený, jen u nás se jen žvaní a bojovat se ani nezčalo.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

28.9.2021 21:01 Reaguje na Pavel Hanzl
To jsou ta rozhodující bojiště, kde se nebojuje a možná nikdy nezačne.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

29.9.2021 13:47 Reaguje na Jiří Svoboda
My žádné rozhodující bojiště nejsme, my se propadáme vlastní hloupostí někam za Albánii a zbytku světa je to úplně fuk.
Odpovědět
DV

Daniel Višňovský

30.9.2021 11:36 Reaguje na Pavel Hanzl
Stopro, pane Hanzle. V Albánii vědí, že nejlepší auto je mercedes na benzín nebo naftu. 2/3 toho, co v Albánii jezdíl je to, co jsem popsal.
Odpovědět
DV

Daniel Višňovský

29.9.2021 19:43 Reaguje na Pavel Hanzl
Produkce CO2 v ČR klesá od roku 1980 - začalo se mnohem dříve, než první ekoteroristická opice slezla ze stromů.
Odpovědět
DV

Daniel Višňovský

29.9.2021 19:44 Reaguje na Pavel Hanzl
Ano, vy jste bojovat ještě nezačal. Na rozdíl od 90 procent populace jste si ani neráčil zateplit barák.
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

30.9.2021 07:26
https://vtm.zive.cz/clanky/vetry-na-okrajich-velke-rude-skvrny-na-jupiteru-zrychluji-hubbleuv-dalekohled-ale-vidi-jen-horni-cast-boure/sc-870-a-212575?fbclid=iwar1-gxu-1nz_dzyk44eaqmn91egtgurc7ykwrzz1bunj3owzdr4io0adcfm Zdá sa, že zvýšenie koncetrácie CO2 na Zemi z 0.03% na 0.04% sposobilo aj extrémne meteroologické javy na Jupiteri.
Odpovědět
JO

Jarka O.

30.9.2021 12:07
Mě historie neživí.Ceské království bylo v říši nezávislé, služby, protislužby, práva a povinnosti vůči říši byly individuálně vyjednávané, dnes tzv. výjimky, na území bývaly vlastní zákony. Povinná robota na panském nebyla do konce 30leté války, víra nemusela ctít panskou víru, kdo si koho vzal, bylo českým pánům jedno, nebyla závislost na církvi. Území zahrnovalo do 30leté války mj. Sasko a Falc, koukněte na nějakou mapu velikosti Rakouska a česka před 1620. Kdyby to stavové nepohnojili v r. 1526, tak zde možná Habsburkové nevládli a nezatáhli by české země během 90 let do války. Sice všeci nafoukaní stavové kradli, ale furt lepší než ti po nich. Když převzali území katoličtí rakouští šlechtici, zavedli robotu, závislost na církvi, centralizaci, a Rakousko nejpozději v 1918 nechtěl nikdo. Pak to známe, od 1945 do 2004 zas relativně nezávislé. Písmo z východu, kultura odevšad, architektura z Itálie, právo a státní zřízení vývojem, řemeslníci šikovní, Sasko bez Slovanů nemyslitelné, nemůžu za to, že ležíme v centru všech vlivů...tak co, pobavilo?
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

1.10.2021 10:13
Připravit? Na co? Na rovině na tornádo, u řeky na povodeň , v kopcích na
vichřici a sesuv půdy a v EU na inflaci a zelené šílenství? Vše je pouze
o možnostech jednotlivců, ale nelze tomu většinou nijak předcházet.
Můžete mít sebelepší protipovodňové ochrany, ale když se na pár dnů
zastaví mraky nad vámi, tak vás vytopí i tam, kde povodeň nikdy nebyla.
Proti tornádu by snad pomohl podzemní bunkr a proti sesuvu půdy pouze
dům v rovině. Obojí pak ale zaplaví povodeň. Proti zeleným šílenostem
v EU pouze asi odchod a nebo razantní výměna šílenců. Rada odchodu jinam
je rada těch, kteří by měli naopak odejít na pustý ostrov a tam provádět experiment na sobě a ne na milionech lidí. Vše se má vyzkoušet vždy v malém, vyhodnotit a pak teprve zavádět ve velkém. Tu se ale experimentuje
s miliony a ani problémy ty šílence neprobraly, ale tvrdošijně pokračují
do úplného konce. Připomíná mi to Hitlera, který ještě vyhrával válku,
když už mu nad bunkrem chodili vítězové.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist