Ivan Obrusník: Na dopady extrémů spojených s klimatickou změnou se musíme připravit
Při úvahách o možnostech a podpoře adaptací na dopady klimatické změny v důsledku extrémních jevů počasí musíme vyjít ze současného stavu připravenosti na katastrofy, zejména na povodně s tím spojené. Proto podrobněji rozebereme situaci v některých částech Německa v době červencových extrémních srážek a přívalových povodní. Dopady těchto srážek o velikosti přes 200 mm vedly v Německu a Belgii k dosud nevídaným ztrátám téměř 200 životů a k obrovským ztrátám na majetku v řádu desítek miliard eur. Bylo to velmi překvapivé, neboť se předpokládalo, že připravenost na povodně je u našich sousedů na velmi vysoké úrovni [1].
Jak vlna přívalových srážek v Německu proběhla a proč byl dopad následných povodní tak ničivý? Můžeme se z toho nějak poučit i v Česku?
Obecně se nedá říci, že by protipovodňový systém v Německu totálně selhal. Podle [1] se prokázalo, že německá meteorologická služba (DWD) vydala výstrahy na velmi nebezpečné počasí, kde na blížící se silné bouřky varovala. Ovšem DWD se také vyjádřila v tom směru, že vydáním těchto výstrah její odpovědnost končí. Tato národní služba, a podobně je tomu v současné době i v jiných zemích včetně Česka, není schopna zahrnout důležité lokální podmínky do výstrah na přívalové srážky a povodně, které mají silně lokální charakter i velkou neurčitost času dopadu. Tedy, přesně určit, že např. předpovězených 200 litrů dešťových srážek na m2 bude mít naprosto odlišný dopad na nízko položené oblasti země než na nižší horské oblasti s mnoha svahy. A tady právě celý problém s ničivým dopadem přívalového deště začíná.
Německé příliš velké ztráty lze přisoudit tomu, že celý protipovodňový varovný a záchranný systém vychází z toho, že lidé začnou ochranná opatření provádět ještě před příchodem přívalových povodní, které jsou ale velmi rychlé a to značně komplikuje situaci. Ukazuje se, že některé části tohoto systému pracovaly v souladu s jejich určením. Příslušné orgány v těchto oblastech zasažených extrémními srážkami reagovaly včas, dokázaly evakuovat lidi, postavit dočasné protipovodňové hráze, přesunout vozidla do vyšších poloh apod. Na druhé straně v oblastech, kde došlo k největším ztrátám, jako v nejvíce zasaženém údolí řeky Ahr, tomu tak nebylo. Je to zarážející hlavně proto, že předpovědi byly celkem přesné i to, že některé výstrahy přicházely z oficiálních zdrojů. Jak tedy vysvětlit ty obrovské ztráty?
Němečtí autoři také upozorňují na některé nedostatky systému, např. na špatnou slyšitelnost starých typů sirén v domech s moderními dvojitými okny i na to, že sirény zejména v nově zastavěných lokalitách chyběly. Pokud jde o situaci u nás, tak je faktem, že sirény jsou kontrolovány jednou měsíčně a v řadě obcí je pro výstrahy využíván místní rozhlas. Otázkou však zůstává, zda a na kolika zasažených lokalitách u nás byly jak místní rozhlas, tak sirény pro výstrahy na nebezpečné bouřky použity. Přínosem je distribuce výstrah prostřednictvím mobilních sítí. Ale bude třeba vyhodnotit, jak tyto sítě fungovaly během intenzívního deště a vůbec, zjistit přesně proč byly někde reakce na výstrahy opožděné či vůbec žádné.
Z analýzy problémů vzniklých během přívalových povodní v Německu vyplývá, že i když odborníci z meteorologické služby vydají přesné výstrahy, tak varovaní lidé si vůbec neuvědomují, co vlastně výstraha konkrétně znamená a jakému nebezpečí budou vystaveni. Aby výstrahy dosáhly požadovaného efektu, musejí mít lidé představu, jaký dopad bude mít přívalová povodeň na jejich dům – že ho může zcela zaplavit, odhadnout pravděpodobnost a možnou sílu záplavy a ochránit tak rodinu i majetek včetně aut před zkázou. Proto je třeba lidi vzdělávat a cvičit, aby si dovedli představit reálný negativní dopad povodně a patřičně reagovat na výstrahy. Nedostatek porozumění výstrahám a pochopení, že je nutné prakticky ihned na výstrahu reagovat (v případě přívalových povodní), jsou hlavním důvodem pomalé či žádné reakce vedoucí k velkým ztrátám. Pokud se jedná o povodně na větších tocích, které nastupují mnohem pomaleji, je pak mnohem více času, jak na ně adekvátně reagovat. Je zřejmé, že ochranu před extrémními srážkami a přívalovými povodněmi je nutné řešit za pomoci speciálně vyvinutých systémů, které umožňují rychlou komunikaci, adekvátní rychlou reakci a zároveň vyžadují dostatečně připravené a vycvičené občany.
Letošní přívalové povodně v západní Evropě, ale i u nás nutí analyzovat a přehodnocovat dosavadní systémy prevence a připravenosti na tyto velmi rychlé a nebezpečné pohromy. Ukazuje se, že řadě výzev s těmito pohromami souvisejících, bude nutné čelit opakovaně. Patří k nim zejména [2]:
-
• Intenzívní přívalové deště, kdy spadnou v malém území srážky, jejichž úroveň odpovídá srážkám, které zde obvykle spadnou za mnohem delší interval několika týdnů či měsíců mnohem delší období. To vyústí v přívalovou povodeň, která zasáhne území, kde to obyvatelé vůbec nečekají, nebo kde nejsou připraveni na takovou rychlost a intenzitu přívalové vlny.
-
• Ve městech a větších obcích pak dochází k přeplnění kapacit kanalizačních a odvodňovacích systémů způsobující změnu komunikací na dravé proudy zaplavující níže ležící infrastrukturu, jako jsou podchody nebo tunely. Často dochází k překvapivým zadržení nepřipravených lidí v jejich autech či suterénních prostorách domů, což vede až ke ztrátám životů.
-
• Extrémní rychlé srážky nemohou dostatečně rychle odejít zejména v úzkých údolích jako letos např. v údolí německé řeky Ahr. Pochopitelně to pak vede k rychlému odtoku vody ze zasaženého území proměňujícím malé potoky či příkopy v rozbouřené řeky během jedné či několika hodin ničícím vše v zasažených lidských sídlech na dně údolí i přetečení přehradních hrází.
-
• Konečně místní protipovodňové či krizové orgány jsou obvykle zaskočeny velkou rychlostí a intenzitou přívalové vlny, protože jsou často vyškoleni pro reakci a varování pouze pro pomalejší povodně na větších tocích, kde jsou výstražné informace podávány až s několika denním předstihem.
V souvislosti s nárůstem frekvence přívalových povodní i jejich zvýšené intenzitě v posledních letech (často spojovaných s rostoucími dopady klimatické změny) je třeba se více zabývat prosazováním opatření vedoucích ke zlepšení a zrychlení reakce na tyto pohromy včetně opatření preventivního charakteru. Analýzy selhání při přívalových povodní v Německu ukazují řadu opatření, která mohou být použita i u nás.
Pro zlepšení připravenosti na budoucí povodně přívalového typu je rozhodně třeba:
-
• Přesněji aktualizovat a zmapovat oblasti včetně těch menších na celém území nejen pro povodně na větších řekách, ale zejména i některé menší lokality, které mohou být s velkou pravděpodobností zasaženy přívalovými povodněmi. To umožní lépe odhadnout riziko povodní i lepší přípravu na tyto události. Některé technologie přenosů jsou buď pomalé, nebo málo účinné.
-
• Zlepšit šíření varovných informací. Nelze počítat s tím, že způsoby šíření výstrah používaných pro povodně na větších tocích budou využitelné pro rychlé přívalové povodně, kde musíme počítat s předstihem výstrah často v řádu pouze jednotek či několika desítek minut.
-
• Zvýšit povědomí o nebezpečí a dávat stručné a jasné rady, co je třeba dělat a jak na hrozbu reagovat. Proto je nutné zlepšit vzdělávání i cvičení na rychlé povodně přívalového typu. Je třeba přizpůsobit plány tomuto nebezpečí i lépe vyškolit řídící krizové orgány To přispěje i ke zvýšení důvěry občanů v lokální vedení.
-
• Pravidelné kontroly stavu adaptace na možné dopady klimatické změny zejména kritické infrastruktury i starších budov. Většina částí infrastruktury i starších budov na přívaly vody silnějších než v minulosti nebyly dimenzovány. Právě tyto pravidelní kontroly prověří, že stavební standardy a návrhy budou brát v úvahu rostoucí úrovně rizika. Pochopitelně to zahrne odvodňovací a kanalizační systémy.
• Důraznější regulace plánování a standardů u staveb. Je potřeba brát v úvahu prostor pro vodu s tím, že přednost bude dávána přírodě blízkým opatření oproti hrázím, betonování apod.
-
• Zlepšení absorpční kapacity pomocí nových stavebních postupů pro protipovodňovou ochranu ve městech s využitím ekologické infrastruktury a odvodňovacích systémů (tzv. sponge cities) a nových postupů pro využívání půdy v zemědělství a lesnictví. Čím více dešťových srážek půjde absorbovat, tím menší množství vody skončí v řekách či městských odvodňovacích systémech, což sníží riziko vzniku povodní.
-
• Zvýšit odolnost digitální a komunikační infrastruktury. Oblasti zasažené povodní jsou často odříznuty od spojení mobilními telefony nebo internetem. Občané zasažení povodňovou vlnou uvádějí, že jejich komunikace byla silně narušena během pohromy, což často vede k nekoordinovaným a neřízeným akcím.
Většina problémů vyplývajících z analýzy problémů s letošními přívalovými povodněmi v Německu bude využitelná i pro zlepšení ochrany proti přívalovým povodním u nás. Průběh letošních přívalových povodní v některých částech Česka, které byly mírnější než v Německu, nebyl zatím u nás tak podrobně analyzován patrně i pro to, že u nás nedošlo k tak velkým ztrátám a zároveň byla pozornost soustředěna na znepokojivý průběh koronavirové pandemie či na dopady katastrofického tornáda na Moravě. Přesto je třeba se k hodnocení průběhu a přehodnocení připravenosti na přívalové povodně u nás vracet a hledat možnosti zlepšení.
Osobně mě zaráží velmi nízké či téměř žádné využití potenciálně přínosného systému tzv. Indikátoru přívalových povodní, který již několik běží na webových stránkách Hlásné a předpovědní povodňové služby ČHMÚ [3]. Umožňuje ze znalosti nasycenosti půdy a dalších parametrů stanovit rizika výskytu či potenciálního vzniku přívalové povodně nebo lokálního zatopení na základě aktuálních údajů o spadlých srážkách a jejich krátkodobé předpovědi. Tento systém je třeba dále vylepšovat, a hlavně ho používat v reálných situacích. Proto je nutné ho více popularizovat, aby byl známější a pomáhal snižovat dopady přívalových povodní v oblastech zranitelných přívalovými povodněmi. Je rovněž možné v některých oblastech ohrožených přívalovými povodněmi instalovat účinné lokální automatické varovné systémy podobně jako je tomu v Olešnici [4).
Velmi důležitou oblastí, kterou bude nutné zlepšit nejen v Německu, ale i u nás, je řízení (velení) při povodních a dalších krizových situacích. Neurčitost a nejednotnost řízení může velmi negativně ovlivnit dopady krizových situací. Výrazněji se to projeví právě u rychlých pohrom, jako jsou přívalové povodně. U nás není možné dostatečně rychle svolat povodňové komise, a proto by celou reakci měl řídit starosta obce nebo v případě kraje hejtman. Do akce se musí zapojit už při šíření výstrah na přívalové povodně (místní rozhlas, sirény, poslové atd.), protože vše se odehrává v časové tísni a často v intervalu výpadku elektrického proudu.. V této tísni je nasazen i integrovaný záchranný systém v čele s hasiči. Pochopitelně musí být občané v potenciálně ohrožených oblastech vyškoleni a pokud možno i vycvičeni. Problematika řízení (velení) je velmi důležitá a zasloužila by si rozbor ve zvláštním článku podobně jako protipovodňová opatření dlouhodobého charakteru (přírodě blízká, ale i technologická opatření) nebo větší rozšíření individuálních protipovodňových opatření [5].
V závěru se vrátím k naléhání na zvýšení pozornosti a hlavně finanční a jiné podpory adaptačních opatření na dopady klimatické změny, které u nás způsobují katastrofy hydrometeorologického původu. Patří k nim především povodně a sucho, ale i některé další pohromy spojené s extrémním počasím. Nelze spoléhat pouze na úsilí odborníků, ale je třeba, aby se do podpory zapojili především politici na všech úrovních veřejné správy. Vzhledem k rostoucím negativním jevům spojených s extrémy počasí je třeba zlepšit nebo změnit přístup a strategii přístupu ke klimatické změně. Musíme zvýšit úsilí o podporu a prosazování adaptačních opatření na tyto extrémy. Evropská unie chystá novou Zelenou dohodu pro Evropu (Green Deal), závaznou pro všechny členské země, pro kterou budou na poměrně dlouhé období alokovány obrovské prostředky. Škoda, že jsou v ní adaptace na klimatickou změnu mnohem méně podporovány ve srovnání se snižováním emisí, což vede k nebezpečné vyšší zranitelnosti. Je třeba tuto dohodu využít a financovat a realizovat s její pomocí nejen snižování emisí, ale také projekty zaměřené na adaptační opatření jak krátkodobého, tak i dlouhodobého charakteru. Vzhledem k blížícím se volbám u nás je překvapující, že problematika adaptací na dopady klimatické změny a jejich podpora je téměř úplně ignorována ve volebních programech politických stran.
Literatura
[1] H. Cloke: Europe ´s catastrophic flooding was forecast well in advance – what went so wrong, Conversation Media Group, 2021
[2] S. Surminski a V. Roezer: Flash floods: a grim reminder that adaptation is as important as reducing emissions, London School of Economics, 23.7.2021
[3] https://hydro.chmi.cz/hpps/main_rain.php?mt=ffg#
[4] Lokální varovný protipovodňový systém v Olešnici v Orlických horách, poster, Český hydrometeorologický ústav, pobočka Hradec Králové, 2009
[5] I. Obrusník: Děláme dost pro snížení dopadů katastrof zejména povodní?, Ekolist, březen 2021
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (51)
Pavel Hanzl
27.9.2021 08:06Pan autor je silně naivní, tohle se nemůže podařit ani teoreticky a i kdyby, nic se do normálu vracet nebude. V současné době máme už v atmosféře asi o třetinu více CO2 než kdykoliv v historii. Potvrzují to ledovcové vývrty, které sahají asi do milión staré historie Země.
smějící se bestie
27.9.2021 14:18 Reaguje na Pavel HanzlJaroslav Řezáč
28.9.2021 13:42 Reaguje na smějící se bestieVše co se děje na světě je zacyklené, tak jak se mění roční období, tak se děje všechno přirozeně. My jsme v háji i z toho, když nejsou čipy do aut, nebo budeme muset mít telefon deset let? Bojíme se schudnout ve svých nárocích ale hlavně máme plno řečí o klimatu... každý tři roky si telefon noví koupí kolik lidí? Junioři křičí na náměstích ale ať řeknou, čeho se ze svých pohodlných životů plného materiálního zabezpečení zřeknou? NE TO JE POKRYTECTVÍ.
vaber
27.9.2021 08:25nějaké přívalové deště nebo jiné extrémy počasí ohrožují jen místně a jsou prakticky bezvýznamné a rozhodně nejsou hrozbou pro celou planetu,
tou je růst teploty a na růst teploty se nikdo a nikdy neadaptuje a nepřipraví
Pavel Hanzl
27.9.2021 08:33 Reaguje na vaberjá myslím, že pan Obrusník lehce naznačil, že je možné se připravit ještě i jaksi institucionálně.
Nebo já to rozhodně vnímám jako pole nedoorané. Abychom měli složky IZS a armádu připravené na cokoliv, s tím, že to cokoliv nevíme, co bude (v tom je to trochu náročná úloha). Ale IZS a armáda, která bude dobře materiálně i lidsky zaopatřená, jistě má lepší předpoklady, než když budou v dezolátním stavu. Představoval bych si, že třeba Státní správa hmotných rezerv bude mít to, co na základě nějakých analýz sezná za důležité. Představoval bych si, že bude odladěný systém velení, že to bude odškálované podle rozsahu. Že bude vymyšlené rozdělení kompetencí, když se něco stane přes tři kraje. Že bude fungovat systém včasného varování.
Máte pravdu, že krajinu můžeme připravit jen do určité míry. Zbytek je na nás.
Petr
27.9.2021 10:17 Reaguje naJá to nechápu. Brečíme nad změnou, vidíme kam to jde, ale neděláme s tím vůbec nic. Jen čekáme a jedeme dál ve vyjetých kolejích.
Jarka O.
27.9.2021 14:58 Reaguje naDaniel Višňovský
29.9.2021 00:11 Reaguje na Jarka O.Jarka O.
29.9.2021 09:06 Reaguje na Daniel VišňovskýDaniel Višňovský
29.9.2021 19:40 Reaguje na Jarka O.Jarka O.
29.9.2021 21:12 Reaguje na Daniel VišňovskýDaniel Višňovský
30.9.2021 11:30 Reaguje na Jarka O.Jarka O.
30.9.2021 12:09 Reaguje na Daniel VišňovskýJaroslav Řezáč
28.9.2021 13:45 Reaguje na vaberViktor Šedivý
27.9.2021 10:06Pokud činíme energetiku závislou na rozmarech počasí, je to zásadní snížení připravenosti.
Pokud utrácíme peníze za "boj s CO2", budou chybět na adaptaci.
Pokud vyháníme "nečisté" činnosti mimo EU, stáváme se závislými na hladké komunikaci a spolupráci.
Miroslav Vinkler
27.9.2021 10:28vysvětlit umíme všechno a byrokracie všech stupňů od Prahy po Horní Dolní má vypracovat nějaké plány, založit další komise a upozorňovat politiky a....ono se stejně v reálu nic dělat nebude.
Česká a moravská krajina krajina je těžce postižená důsledky antropogenní činnosti ,které doslova znehodnotily některé její přirozené funkce.
Z dlouhé řady uvedu pouze jednu -doslova havarijní vodozádržnost zemědělské půdy a stav lesů.
Místo toho, aby se šlo do výkonu, teorii naleznete např. v knize Ekologická infrastruktura krajiny , ČAV ,Komise pro životní prostředí AV ČR, tak se nebude dělat nic, mimo hysterie o sodovkáči a devastací národní energetiky pod šílenými bruselskými vizemi o "zelené" Evropě.
Daniel Višňovský
30.9.2021 11:34 Reaguje na Miroslav VinklerJiří Svoboda
27.9.2021 10:45Nemohl by Ekolist najít nějakou lepší fotku a vyměnit ji, ať to článku nedělá ostudu?
Richard Vacek
27.9.2021 10:53To ve zchudlé společnosti proti katastrofám není obrany a i ochrana přírody vázne - vzácného tetřívka si lidé raději upečou k večeři.
Jiří Svoboda
27.9.2021 13:03 Reaguje na Richard VacekJarka O.
27.9.2021 15:12 Reaguje na Richard VacekPavel Hanzl
27.9.2021 19:41 Reaguje na Richard VacekRichard Vacek
29.9.2021 08:52 Reaguje na Pavel HanzlA se západem to jde kvůli tomu samému už taky z kopce.
Pavel Hanzl
29.9.2021 13:46 Reaguje na Richard VacekViktor Šedivý
29.9.2021 14:47 Reaguje na Pavel HanzlZásadní rozdíl.
Pavel Hanzl
29.9.2021 15:02 Reaguje na Viktor ŠedivýCelou svoji historii od sv. Václava jsme byli německou zemí (léno Císaře Německého, později Rakouského) a dotáhli jsme to mezi DESET všeobecně nejvyspělejších zemí světa.
Pouze zoufalou epizodou 40. let budování komunismu pod Ruskem jsme se propadli někam pod padesátku, dnes máme šanci se dostat zpět mezi rovnoprávné a vyspělé Národy Evropské.
Problém je v tom, že náš národ je totálně nevzdělaný a nezná vlastní historii, je demoralizovaný a morálně na dně, takže tu šanci zase projebeme. V tom jsme kadeti.
Jarka O.
29.9.2021 20:59 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
30.9.2021 10:00 Reaguje na Jarka O.Jaké postavení v Evropě mělo České královsví, (asi do roku 1212 knížectví)??
Když vezmu celou dobu od sv. Václava až do roku 1918.
Odkud přišla na naše území civilizace (tj. řemesla, architektura, právo, ritus, kultura, státní zřízení atd.)??
Děkuji za odpověd předem, těším se, co se dozvím.
Krejcar Stanislav
27.9.2021 14:24Pavel Hanzl
27.9.2021 19:40 Reaguje na Krejcar Stanislavr b
28.9.2021 13:59 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
28.9.2021 15:41 Reaguje na r bViktor Šedivý
29.9.2021 20:49 Reaguje na Pavel HanzlNebo pak už se nikdy nebude pracovat na víc než na půl plynu?
Pavel Hanzl
30.9.2021 10:08 Reaguje na Viktor ŠedivýCelou roční spotřebu ČR by pokrylo asi 1% plochy pokryté FV panely.
Atd. atd. atd.
Samozřejmě je tam řada problémů technických (akumulace a zálohy) ale i ekonomických. Kdo to vyrobí a kdo to postaví a hlavně za co?
Navíc to vychází časově na dlouhé lokte, proto si myslím, že je nutno postavit nějaké nové jaderné kapacity, v malých SMR a u nás asi i nějakého mastodonta.
Daniel Višňovský
30.9.2021 10:52 Reaguje na Pavel HanzlDaniel Višňovský
29.9.2021 00:13 Reaguje na Pavel HanzlViktor Šedivý
27.9.2021 19:53 Reaguje na Krejcar StanislavRoman z Vysočiny
27.9.2021 21:35P. Vinkler bezvadně zdůrazňuje úlohu lesů a hospodaření v krajině, kterážto hraje v zadržování vody roli naprosto zásadní, jaký je stav u nás, krajina zdevastovaná kůrovcem a zemědělství poplatné minulému století, kde sebemenší déšť 20 - 30 mm znamená problém, přitom je třeba zvýšit odolnost na 200 - 300 mm, ono to jde, ale ne v urbanizované zastavěné krajině, která je v článku zmiňována, les po kůrovci vyroste znova, hospodaření se po probuzení úřadů dá třeba změnit na agrolesnictví, ale zastavěná údolí nepřestěhujete ani omylem, ani ho celé neprovrtáte kanalizací, vytopí vás to jako myši, v každém údolí (dominový efekt), v tom já vidím hlavní problém, složky IZS reagují rychle a dobře, ale stejně až po, civilisty můžete vzdělávat jak chcete a je to fajn, ale ve 3 ráno to bude mít stejně v řádech minut prostě jen slabý efekt.
Pavel Hanzl
28.9.2021 18:37 Reaguje na Roman z VysočinyJiří Svoboda
28.9.2021 21:01 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
29.9.2021 13:47 Reaguje na Jiří SvobodaDaniel Višňovský
30.9.2021 11:36 Reaguje na Pavel HanzlDaniel Višňovský
29.9.2021 19:43 Reaguje na Pavel HanzlDaniel Višňovský
29.9.2021 19:44 Reaguje na Pavel HanzlVladimir Mertan
30.9.2021 07:26Jarka O.
30.9.2021 12:07Břetislav Machaček
1.10.2021 10:13vichřici a sesuv půdy a v EU na inflaci a zelené šílenství? Vše je pouze
o možnostech jednotlivců, ale nelze tomu většinou nijak předcházet.
Můžete mít sebelepší protipovodňové ochrany, ale když se na pár dnů
zastaví mraky nad vámi, tak vás vytopí i tam, kde povodeň nikdy nebyla.
Proti tornádu by snad pomohl podzemní bunkr a proti sesuvu půdy pouze
dům v rovině. Obojí pak ale zaplaví povodeň. Proti zeleným šílenostem
v EU pouze asi odchod a nebo razantní výměna šílenců. Rada odchodu jinam
je rada těch, kteří by měli naopak odejít na pustý ostrov a tam provádět experiment na sobě a ne na milionech lidí. Vše se má vyzkoušet vždy v malém, vyhodnotit a pak teprve zavádět ve velkém. Tu se ale experimentuje
s miliony a ani problémy ty šílence neprobraly, ale tvrdošijně pokračují
do úplného konce. Připomíná mi to Hitlera, který ještě vyhrával válku,
když už mu nad bunkrem chodili vítězové.