https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/ivann-obrusnik-delame-dost-pro-snizeni-dopadu-katastrof-zejmena-povodni
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Ivan Obrusník: Děláme dost pro snížení dopadů katastrof, zejména povodní?

15.3.2021
Buďme připraveni.
Buďme připraveni.
V poslední době se pozornost lidí obrátila ke koronaviru a problémům s ním spojených včetně nedostatečné připravenosti na pohromy tohoto typu. Do pozadí se trochu dostala klimatická změna a také možné negativní dopady této změny [1]. K nim patří i extrémy počasí spojené s katastrofami. Přestože se nám zatím příliš nedaří snížit dopady současné pandemie Covidu-19, neměli bychom si myslet, že hrozby katastrof a dalších negativních dopadů spojených s klimatickou změnou se nás netýkají. Proto bychom neměli zapomínat i v současné době na zvyšování připravenosti na katastrofy a zejména na to, že k tomu může, byť i různou měrou, přispět každý z nás.
 
Připravenost na katastrofy zahrnuje znalosti a kapacity pro účinné předvídání, reakci a obnovu po dopadech přírodních i technologických hrozeb [2 - 4]. Zatímco primární odpovědnost za zvládání kolektivního rizika je na veřejné správě (státní správě a samosprávě) případně podniku, tak individuální připravenost hraje často rozhodující roli pro odolnost v dané komunitě. Připravenost vyžaduje jednak odlišení mezi akcemi společnými pro řadu druhů hrozeb a jednak i specifické akce závislé na druhu rizika jako je monitoring nebo včasné varování. Připravenost musí zohledňovat také další podmínky jako lokální četnost a prudkost hrozeb, individuální zranitelnost a expozici hrozbám a v neposlední řadě geografické podmínky ovlivňující kritickou infrastrukturu, služby a zboží. Faktorů, které ovlivňují připravenost, je obecně celá řada. Obvykle zahrnuje potraviny, vodu, léky, energii, komunikační prostředky i hygienické aspekty.

Rozeznáváme různé způsoby připravenosti na katastrofy počínaje jednotlivci či domácnostmi přes opatření kolektivního typu prováděných komunitami, firmami, regiony či vládami. Názorně si to lze ukázat na příkladu povodní, které jsou u nás daleko nejčastějším typem katastrof. Kolektivní opatření ke zvýšení odolnosti vůči katastrofám vyžadují obvykle delší čas a větší investice ze strany státní a veřejné správy a jsou obvykle rozebírány v řadě publikací. Realizaci kolektivních opatření často brání složité majetkoprávní, ekologické, finanční či jiné problémy, a někdy se tato opatření vůbec neuskuteční. Jindy se tato opatření uskuteční urychleně, ale až po skutečné katastrofě. Ke strukturálním opatřením proti povodním patří různá opatření v krajině včetně těch omezujících dopady změn klimatu (budování rybníků, mokřadů, poldrů, zalesňování, ekologické zemědělství atd.), ale i přehrad a hrází včetně smontovatelných mobilních hrází, a také preventivní čištění a úprav příkopů pro odtok vody, břehů toků, kanalizace v obcích apod. Důležité jsou i nestrukturální opatření jako moderní varovné systémy, komunikace a šíření výstrah, povodňové plány, územní plánování a také dostatečná proškolenost občanů, starostů a všech součástí kritické infrastruktury.

Všichni spíš čekáme, že se postará někdo jiný. Ilustrační snímek.
Všichni spíš čekáme, že se postará někdo jiný. Ilustrační snímek.
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz

Individuální připravenost

Ukazuje se však, že nelze spoléhat jen na tato větší (kolektivní) opatření, ale že je třeba připravovat se i individuálně, což může být efektivní zejména u častějších povodní menšího rozsahu. Občané u nás se na kolektivní opatření zejména ze strany veřejné správy spoléhají až příliš často i v případě opakujících se povodní a škod. Proto se v tomto článku soustředíme právě na individuální připravenost a zvyšování odolnosti, které ukazují, že jednotlivci či domácnosti mohou být soběstačnější a odolnější vůči dopadům katastrof, a také se rychleji zotavit. Příkladem aktivního a efektivního individuálního přístupu majitelů rodinných domů je ochrana jejich domů před povodněmi v Kolíně nad Rýnem. Na přelomu roku 1993/1994 způsobila rozsáhlá více než „stoletá“ povodeň na Rýně obrovské škody mj. i na rodinných domech. Ovšem občané jedné ze silně zasažených částí města si uvědomili, že musí sami připravenost svých domů co nejdříve zlepšit a nespoléhat pouze na nedostatečná kolektivní opatření. Proto si po skončení povodně sami udělali pořádek v suterénech a sklepích, udělali určité úpravy na domech, přemístili elektrická zařízení a vedení ke stropům, cenné věci a přístroje dali jinam do vyšších prostor apod. Toto zlepšení individuální připravenosti mělo snížit potenciální škody na jejich domech a zařízení při budoucích povodních. Další „stoletá“ povodeň, která přišla překvapivě už o rok později, způsobila tentokrát minimální či nulové škody [5]. Navíc obecní úřad iniciativní přístup těchto občanů ke zvýšení připravenosti na povodně ocenil a dodatečně občanům finančně přispěl na jimi provedená opatření.

U nás se s takovým aktivním přístupem občanů k individuální připravenosti setkáváme pouze zřídka. Lidé jsou stále zvyklí (ještě z dob socialismu) na to, že za vše odpovídá a také se postará stát případně kraj či obec a neuvědomují si, že i oni sami mají určitou povinnost přičinit se o to, aby dopady možné katastrofy byly co nejmenší. K významnému snížení dopadů často přispějí i relativně malá a nepříliš drahá individuální opatření. Přesto jsme svědky každoročních televizních reportáží ukazujících i u povodní relativně malého rozsahu opakovaně zatopené sklepy, byty, garáže, zahrady apod. i na místech, kde udeřila povodeň v předchozích letech. Přitom k tomu nemuselo vždy dojít, stačilo, aby byla lepší právě individuální připravenost. Lidé stále očekávají, že hasiči a další složky integrovaného záchranného systému jim pomohou a často spoléhají na finanční pomoc od státu či z veřejných sbírek. Ve státech západní Evropy či Severní Ameriky si občané daleko více uvědomují vlastní odpovědnost i nutnost přispět k celkové odolnosti i sami.

Důležitým prvkem v individuální připravenosti na katastrofy je také zajištění vhodného pojištění škod. Je proto potřeba u nás zlepšit systém pojišťování povodňových a jiných škod, který dostatečně zohlední a motivuje zvyšování individuální připravenosti. Myslím si, že v oblasti pojištění proti povodním či obecně katastrofám by mohly pojišťovny udělat víc a stát by je měl více motivovat ke zlepšení situace v této oblasti.

Individuální připravenost [6 - 11] založená na dobře připravených jednotlivcích či domácnostech umožňuje uvolnit prostředky obcí a obecně veřejné správy na nejzranitelnější subjekty při krizových situacích či katastrofách. Rozdělení zdrojů pro krizové situace i znalosti pomáhají překlenout mezery v připravenosti, např. když kritická infrastruktura a s ní spojené služby na úrovni veřejné správy selhávají.

Individuální opatření lze rozdělit do dvou skupin. První skupina opatření brání vniknutí vody do budov, což následně vede ke snížení škod způsobených vodou v budovách. Patří sem následující opatření:

      • Povodňové dveře a zábrany proti vniknutí vody optimálně do výše parapetů oken
      • Ventily a zpětné klapky bránící zpětnému vstupu vody do potrubí
      • Samozavírací děrované cihly
      • Ochrana proti zavzdušnění
      • Zvednutí domu nad úroveň terénu (dát dům na sloupy)
      • Úprava sklonu okolního terénu směrem od domu

Druhou skupinou jsou opatření pro případ, kdy vniknutí vody do domu nelze zabránit, avšak lze snížit škody způsobené vodou. Umožňují přemístit drahé vybavení, rychlejší vyčištění a opravy a tím zrychlují obnovu po povodni. Sem patří např.:

      • Voděodolné stěny
      • Vodotěsné podlahy
      • Odolnější vybavení kuchyní
      • Vhodnější umístění kotlů, bojlerů, praček a dalších elektrických spotřebičů
      • Zvýšené umístění elektrických zásuvek a vypínačů

Je zřejmé, že není možné postavit budovy stoprocentně odolné vůči vodě z povodní, ale využití některých z výše uvedených opatření se rozhodně vyplatí. Přesto je tomu u nás věnována malá pozornost a obvykle se reakce na povodně soustředí pouze na následné čištění, vysoušení a opravy. To je ovšem obvykle dražší než preventivní provedení některých z výše uvedených úprav ať už vně domu či uvnitř. Možnosti zvýšení odolnosti domu proti povodni jsou shrnuty na obr.1.

Opatření ke zvýšení odolnosti vůči povodním u rodinných domů
Opatření ke zvýšení odolnosti vůči povodním u rodinných domů

Pěkný přehled preventivních opatření včetně složitějších stavebních úprav je shrnut v práci americké agentury životního prostředí EPA [6]. Dále je uvedeno několik příkladů:

Individuální ochrana domovní branky
Individuální ochrana domovní branky

Ukázka moderní protipovodňové úpravy dveří

Ukázky protipovodňových úprav na komerční bázi nabízí řada firemních webů a materiálů i u nás a lze je nalézt na webových stránkách těchto firem. Poskytují řadu možností protipovodňových úprav domů a nejbližšího okolí. Kromě toho lze očekávat, že některé menší úpravy si mohou vlastníci domů udělat i sami a tato opatření nemusí být založena pouze na chvatném budování hrází z pytlů s pískem.

V roce 2020, kdy bylo Česko silně zasaženo koronavirem nás zasáhla řada povodní, i když pouze menšího rozsahu. Přesto se ukázalo, že máme poměrně velké rezervy v individuální připravenosti na povodně, i když často tvrdíme, že povodně „umíme“. Připravenosti na povodně i jiné druhy katastrof je třeba se pořád věnovat a veřejná správa i součásti integrovaného záchranného systému by měly pomáhat při školení s cílem zvýšit tuto připravenost, neboť katastrofy nám stále hrozí i v souvislosti s klimatickými změnami. Současná situace, kdy čelíme obrovské katastrofické situaci – pandemii také ukazuje, že se může i stát, že budeme čelit současně dvěma katastrofickým situacím najednou např. pandemii současně s povodní, vichřicí, případně se suchem. O to lepší musí být naše připravenost!

Literatura

[1] I. Obrusník: Klimatická změna a její vliv na systém ochrany a prevence povodní a sucha, Ekolist 4.6.2020.
[2] UN General Assembly p. 21, 2016
[3] M. Dhonau et al.: Homeowners Guide to Property Flood Resilience, Environmental Agency, UK 2021
[4] Measuring Individual Disaster Preparedness, CSS, ETH Zurich, 2020
[5] H. Engel: The flood events of 1993/1994 and 1995 in the Rhine River basin, IAHS Publ. no 239, 1997
[6] Marsh Risk Consulting: Flood Resilience Ten Top Tips, July 2020
[7] Living with Flooding, The Scottish Government, November 2019
[8] Mobilní protipovodňové zábrany z hliníku vyvinuté na základě vlastní zkušenosti
[9] Brownfield Revitalization in Climate Vulnerable Areas, US EPA, 2016
[10] N. Švejdová: Život s povodněmi/Protipovodňová ochrana objektů, Fak. Stavební ČVUT, 2017
[11] A. Tomášek a kol.: Žijeme v záplavovém území, Člověk v tísni o. p. s., Praha 2015

reklama

 
foto - Obrusník Ivan
Ivan Obrusník
Autor je předseda Českého národního výboru pro omezování následků katastrof a emeritní ředitel ČHMÚ.

 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (24)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

LK

Lukáš Kašpárek

15.3.2021 08:16
Jak pro zmírnění klimatických změn (příčině nejednoho problému této planety), tak pro zmírnění jejich dopadů se v ČR děje jen pramálo a často jsou to spíše snahy jednotlivců nebo zodpovědných organizací než státu. I samosprávy dělají řekl bych dost práce. Jen ten stát dělá jen to, co maximálně tak zvedne popularitu současnému premiérovi.

Krajina ČR je ve stavu klinické smrti a všechna ta opatření, která jsou v médiích prezentována se zavádí jen velice pomalu a často nesystematicky a ne multioborově. Řešení jak příčin, tak následků jsou však známá a realizovatelná, pouze jim není dávána dostatečná priorita....

Stát potom předvádí hlavně snahu o prosazení přehrad a chce se tak vyhnout řešení příčin a pouze se orientuje jak využít řešení následků pro prosazení betonářské lobby a mnohamiliardových projektů, které navíc třeba jako přehrady mají své další negativní důsledky....

Největší problémy vedoucí k povodním i suchům v ČR leží na lesích, zemědělské krajině, městech a celkově tam, kde se bezohledně hospodaří. To je ale to co potřebujeme řešit jako první, protože tam se problém začíná projevovat.

První je třeba změnit vládu a potom se dá očekávat změna přístupu k zodpovědnějšímu.... s tou současnou vládou korupčníků a zločinců to lepší nebude.... ti měli již dost času na to, aby ukázali jak dobře to s touto zemí myslí... a ukázali pravý opak....

Odpovědět
JD

Jiří Daneš

15.3.2021 11:11 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Vlády se mění po každých volbách,ale za těch 31 let nebyla tady vláda, která by dělala to o čem píšete, že by dělat měla. Vždycky to tedy byly podle Vás byly vlády korupčníků a zločinců, co "měli již dost času na to, aby ukázali jak dobře to s touto zemí myslí... a ukázali pravý opak....". A další vláda bude ještě horší. Od roku 1989, zmizel hmyz, drobní ptáci, rozkvetlé louky, raci a drobné rybky v potocích a řekách. Vlci, rysi, vydry, t.zv. divocí koně a údajní pratuři (je to jen typ hovězího dobytka uměle vyšlechtěný), nebo kormoráni, tu nedávnou pestrost přírody okolo nás, nenahradí. Ti jmenovaní, a i další módní tvorové, to zatím výrazně zhoršují a devastují nejen přírodu, ale i myšlení lidí.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

16.3.2021 06:30 Reaguje na Jiří Daneš
Jestli nevidíte rozdíl mezi současnou vládou a těmi předtím, tak to se pak s Vámi není o čem bavit.

Každopádně, ano, i vlády předtím nedělali pro ŽP dost a byli to vlády korupce a klientelismu, každopádně i to co ony udělali dobře teď současný premiér i vláda celkově rozebírají do šroubku, takže i to dobré co tu bylo už není nebo se o tom zrovna teď jedná (aby to nebylo).

Navíc až ta současná vláda je konfrontována s konceptem zásadního ovlivňování této planety člověkem. Až v posledních 10 letech je společností vyvozován tlak na změnu přístupu, ale současná vláda se i v tomto chová hůř než ty předtím...

Řeknete jim přidejte, je potřeba životní prostředí chránit... je to hodně zlé.... a oni? Dělají pravý opak a postavení ochrany přírody ještě výrazně zhoršují....

A proto je třeba současnou vládu vyměnit.... a samozřejmě zdaleka nejen kvůli tomuto tématu....


Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

15.3.2021 08:43
S velkou většinou argumentů se s panem Kašpárkem shoduji.
Pouze bych dodal to,že pokud se modle ekonomického růstu bude podřizovat
společenský zájem na ochraně životního prostředí, tak se situace bude neustále jenom zhoršovat.
Typicky tento střípek: neustálé zábory půdy pro sklady a logistická centra.Ten kdo jezdí do Prahy,Brna,Hradce Králové apod. ví o čem je řeč.

Potom jakékoli nabádání ke zlepšení zabezpečení domů před živelnými katastrofami ,které jsme sami výrazně zesílili,je absolutně zbytečné.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

15.3.2021 12:17 Reaguje na Miroslav Vinkler
Že by ta logistické centra způsobovala živelné katastrofy? Jaký zkrat myšlení vás k takovému závěru přivedl?
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

15.3.2021 12:33 Reaguje na Jiří Svoboda
Zkuste se naučit chápat přečtené, když už jste se naučil číst a psát, ať máte to vzdělání kompletní.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

15.3.2021 20:56 Reaguje na Jiří Daneš
Zkuste, prosím, zkonkretizovat, co nechápu. Možná je tento problém spíše u vás. Ale klidně i u mně, jen mi to musíte lépe vyložit.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

15.3.2021 12:35 Reaguje na Jiří Svoboda
Napsal jsem "střípek" což je velmi malý kus skládačky podle hesla "Stokrát nic umořilo osla"
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

15.3.2021 21:04 Reaguje na Miroslav Vinkler
Ten střípek coby malý kus nějaké skládačky i umořeného osla beru, ale to, jak ten střípek přispívá k navýšení živelných katastrof, jste mi nevysvětlil.
Odpovědět
VJ

Václav John

16.3.2021 05:02 Reaguje na Jiří Svoboda
Nevím, co konkrétně myslel p. Vinkler, ale většina jeho příspěvků má hlavu a patu, a i když ne se všemi úplně souhlasím, přijde mi, že je jeden z mála tady diskutujících, který je schopný si své názory obhájit a který skutečně diskutuje.

Můžu ale uvést konkrétní příklad, který znám já - vybetonování pramenné oblasti potoka Nemilanky v Olomouci spojené s výstavbou parkovišť a nákupních center, kritizované jako nebezpečné z hledisky povodní zde:

https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/potok-nemilanka-stale-doplaci-na-spatna-politicka-rozhodnuti

...což byla prorocká slova, protože v roce 2010 přišla dost silná blesková povodeň s katastrofálními důsledky:
https://www.idnes.cz/olomouc/zpravy/olomouc-bleskove-povodne-seznam-rizikovych-mist-nebezpeci.A151110_2204583_olomouc-zpravy_mip

Sice nešlo jen o sklady a logistická centra, ale jako příklad, že nadměrné betonování krajiny může mít i tyhle dopady (výrazně zvýšené riziko povodní, v tomto případě bohužel ignorované) je to myslím docela názorné.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

16.3.2021 09:49 Reaguje na Václav John
Vůbec nejsem zastáncem betonování krajiny. Pokud je ovšem betonování a zastavování třeba, měly by být respektovány 2 základní principy:

1. Bílá barva střech a nepropustných ploch.
2. Veškerá dešťová voda z těchto ploch zasáknout.

Ono to bývá běžné - vezme se zpackaný případ a gereralizuje se. Psí hlava se pak nasadí všemu jakkoli podobnému.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

16.3.2021 06:44 Reaguje na Miroslav Vinkler
Koncept neustálého ekonomického růstu je sám o sobě nesmysl a nemá oporu v realitě (není udržitelný). Je to koncept, který se v podstatě snaží vydrancovat co to jde, než si toho ti, kterých se týkají negativní dopady této činnosti všimnou a než začnou protestovat.

A my jsme přesně v tomto bodě. Lidi už mají té loutkohry dost a začínají si uvědomovat jak zaslepená a neudržitelná je společnost založená na takovém "snílkovském" konceptu.

Já věřím tomu, že jsme v roce 0 velkých zněm. Ne proto, že je to možné, ale protože je to NUTNOST a NEVYHNUTELNOST.

Určité subjekty budou ještě chvilku v této nové realitě kličkovat a hrát různá divadélka jako třeba Babiš nebo Zeman jakožto známí a usvědčení desinformátoři (stylem business as usual se vší tou špínou co se k tomu používá), ale už s tím budou v očích celosvětové společnosti spíš za ubožáky a já věřím, že se tímto (pokud lidé světa opět neusnou) sami vyšachují ze hry a svět se tak pročistí od těchto živoucích fosilií jdoucích slepou vývojovou větví....

VŠE ZAVISÍ NA INFORMOVANOSTI A ANGAŽOVANOSTI KAŽDÉHO Z NÁS...
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

16.3.2021 08:23 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Chápu vás , ale jste vedle. Motorem kapitalismu je podnikání. Jeho základem je dosažení zisku,rozdílu mezi výnosy a náklady.
Zisk a některé činnosti s ním spojené se zdaňují a jsou páteří veřejných rozpočtů.

Pokud nebude zisk, nebude rozpočet a jak má stát potom plnit své zákonné povinnosti ? Typicky výplata důchodů?

Položil jste jednoduchou otázku, ale odpověď je velmi obtížná. Což zase prokazuje to, že to byla dobrá otázka.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

16.3.2021 10:54 Reaguje na Miroslav Vinkler
Jenomže zisk může být i udržitelný. Respektive by měl být, jinak je jen dočasný jako je ten současný. O negativech na toto napojených ani nemluvě.

No nečeká nás nic menšího než kompletní revize celého společensko-ekonomického modelu lidstva...

Lidstvo se opilo penězi a všemi těmi nepotřebnými věcmi do takové míry, že teď po tom co se probudilo z této opice má co dělat, aby mohlo fungovat dál.

A to bude muset jít do léčebny a není jisté v jakém stavu a s jakými následky z ní odejde. Pokud z ní odejde.... cirhózu klimatu a krajiny máme již dnes a naše základní orgány pro to, abychom měli zdraví organismus (společnost) již nikdy nebudou takové jaké byly než jsme si začali s touto drogou....

Máme co dělat :-/

Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

16.3.2021 11:11 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Jinak cesta jak z toho ven je již dnes poměrně jasná a v mnoha aspektech technicky vyřešená. Jde jen o to přestat poslouchat ty co s námi manipulují, aby si udrželi náš současný pohled na svět, na kterém mají založené své nezodpovědné podnikání.

Je potřeba první hodně věcí zapomenout, aby jste viděl realitu.

Od narození jsme masírováni umělou realitou typu.... "tuto věc prostě musíte mít" nebo "musíte být bohatí (na peníze), aby jste byli šťastní" nebo "musíš mít tuto a tuto školu, aby jsi byl k něčemu".... nic z toho ale ve skutečnosti není ani pravda ani cesta ke štěstí... a to přesně lidstvo zjišťuje i když teď čelí například covidu.... ten si bere bohaté i chudé +- stejně a ukazuje tak, co je to základní vesmírná/přírodní spravedlnost a co je nejdůležitější hodnota = zdraví.

Bez zdraví štěstí není.... a naše planeta je díky lidské tuposti na smrt nemocná. Pokud aspoň nezačneme hledat příčiny její nemoci a nepodíváme se pravdě do očí, s tím, že si přiznáme, že máme problém, tak to lepší nebude a o nějakém štěstí na této planetě vůbec nebude moct být řeč...

Že máme (celá planeta) velký problém už dnes většina lidí světa ví. Teď jsme ve fázi hledání správného medikamentu.

Ale stejně jako má člověk nemoc řešit tak, že první hledá její příčiny a pak hledá cesty jak tyto příčiny eliminovat, tak stejně tak lidstvo má hledat příčiny planetárního kolapsu a hledat cesty jak je eliminovat místo toho, aby si samo předepsalo patáky s mnoha vedlejšími nežádoucími účinky....

Asi tak...
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

16.3.2021 20:01 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Napsal jste spoustu slov a vět, se kterými lze v podstatě souhlasit. Reálné řešení jste ale ani nenaznačil: co je potřeba zněnit a jak toho dosáhnout.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

16.3.2021 11:13 Reaguje na Lukáš Kašpárek
*zdravý
Odpovědět
kk

karel krasensky

15.3.2021 18:24
Članek obsahuje radu zvednout dum a dát jej na sloupy.Tak bych autora poprosil,aby v dalším članku popsal jak se dum zvedá a dává na sloupy
Odpovědět
IO

Ivan Obrusník

16.3.2021 12:46 Reaguje na karel krasensky
Pochopitelně zvedat hotový dům se nevyplatí. V uvedených případech se jedná o to, že pokud se staví v záplavovém území, a jako že se to u nás stále děje, pak je lepší dát dům na sloupy a pod domem pnapř. parkovat auto. U nás je problém, že na místech domů zničených povodní se často staví nové domy bez zohlednění rizika budoucí nové povodně. Dá se najít pěkný příklad v USA, kde do poměrně velké oblasti, kde byly trosky zasažených domů postavili domy nové a všechny na sloupech vysokých cca 1 m. To bylo pěkné preventivní opatření. Obávám se, že takovýto přístup je u nás velmi vzácný.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

15.3.2021 18:39
Safra to jsou moudra z hlav tolika mudrců. V povodňových oblastech se
odjakživa lidé uměli cyklickým povodním přizpůsobit, ale extrémy ani
oni nezvládali. Mí předci nabili prkna na zárubně dveří vně i zvenčí
a prostor zaplnili udusaným hnojem. Domy chudiny byly bez sklepů a ty
bohatších byly na podezdívkách. Toky ale pravidelně zbavovali v okolí
vesnic nánosů štěrku, který těžili a prodávali stavbařům. Stromy z toku
vytahovali na otop, aby neblokovaly průtok vody. Dnes je tomu jinak.
Tleská se bobrům kácejícím stromy do koryt řek a taky zanášení koryt
i ve středu lidských sídel. Nemám proti tomu nic mimo ně, ale je třeba
myslet na průtočný průřez koryta a nenechat ho nadměrně zanést náplavy.
Mnohým se to nebude líbit, ale co lidé, pole a zvířata zaplavená proto,
že někdo chrání naplaveniny v řece až do stavu, že řeka teče i mimo
povodně zároveň s okolním terénem? Pak stačí přívalový liják a řeka je
venku. Pokud chci i ty naplaveniny a kmeny stromů napříč toky, tak ale
musím regulovat průtok poldrem a nebo přehradou. Ta hrstka mokřadů,
které jsou mimochodem nyní zcela nasycené, nezadrží tolik, co třeba
ten poldr a nebo regulovaný zásobní prostor přehrady. Pokud nechceme
lidi vysídlit od řek, tak musíme průtoky regulovat a je jedno jak, ale
musí to být opravdu účinné. Žiji celý život v blízkosti soutoku dvou
větších řek a vím co povodně vždy napáchaly za škody a taky proč.
Ty rady z článku jsou o ničem, protože je zanedbáváno často něco
zcela jiné.
Odpovědět
PB

Petr Blažek

15.3.2021 19:28
Živelné pohromy a povodně tady byly odjakživa. Pouze 20 století se vyznačovalo co do počtu velice příznivé. Ale už v 19 století byla Praha vyplavená hned několikrát a Karlův most pobořen minimálně dvakrát. A právě z té doby pochází většina úprav vodních toků. Co se týče bleskových povodní tak samozřejmě to dříve měli mnohem jednoduší. Podlahy byly hliněné nebo maximálně prkené nábytek byl z poctivého dřeva a ne z tvrzeného papíru, metrice byly slamníky plněné slámou, elektrospotřebiče žádné. Takže po povodni se vše vynosilo na dvorek, podlaha rozebrala, vše se vydrhlo čistou vodou, stěny nabílily vápnem, do slamníků se dala čistá sláma a víceméně se žilo dál.
Odpovědět
kk

karel krasensky

15.3.2021 19:59
Všechno špatně.Autor článku má staré myšlení z dob totality.Povoden naopak musíme podporovat a pozorovat tento jedinečný přírodní proces bez omezení.Stejně jako pozorujeme šíření a aktivitu lýkožrouta na Šumavě.Mělo by dojít k likvidaci všech přehrad a regulaci vodních toku a navratit přírodu k jejímu puvodnímu stavu.Taky se musí přestat s pěstováním brambor a kukuřice jako nepuvodních plodin.Dále se musí zlikvidovat populace danku.muflonu a bažantu a to i za pomoci jedu.V řekách musíme nemilosrdně vyhubit pstruha duhověho a sivena rovněž tolstolobika a amura.Na zahradach a v parcích vykluči t nepuvodní dřeviny např, tuje nebo smrk pichlavý.Nesplnění postihovat vězením.Jen tak našeí přírodu opět zvelebíme a uvedemu do normalu.Samozřejmě přísně chranit vydru.vlka.rysa.orly.bobry.volavky popelavé.krkavce a na Šumavu vysadit kočku divokou.aby likvidovala hmyzožravé pěvce.kteří se živí lykožroutem a tím zpomalují příroní proces
Odpovědět
ig

16.3.2021 05:19
Samozavírací děrované cihly? Co jest to?
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

17.3.2021 20:43 Reaguje na
Pitomost. Cihly bez děr jsou již zavřené.

Stavební inženýři/projektanti jsou ale koumáci, kterým není rovno. Pokud by se samozavírací děrované cihly vyráběly, jistě by je v projektech uplatnili, i když by to k ničemu nebylo.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist