Ivan Obrusník: Konference „Předpovězené katastrofy, současné katastrofy“
30.1.2012
Nárůst následků přírodních katastrof v posledních letech v celém světě je často dáván do souvislosti s dopady klimatické změny. Mezivládní panel pro klimatickou změnu (IPCC) vydal nedávno zprávu „Řízení rizik extrémních jevů a katastrof za účelem adaptace na klimatickou změnu (SREX)“. Pro hledání možností snížení dopadů narůstajících přírodních a jiných katastrof a zejména strategií adaptací na klimatickou změnu uspořádal Francouzský národní výbor pro omezování následků katastrof AFPCN společně s UNESCO dne 12.12. 2011 v Paříži konferenci „Předpovězené katastrofy, současné katastrofy“.
Konference se za účasti 80 odborníků z Francie i dalších zemí zabývala obecnými otázkami snižování katastrof od problémů včasného varování až po matematické nástroje. Následovaly tři „kulaté stoly“, z nichž první se podrobně zabýval výše uvedenou zprávou IPCC o adaptacích SREX. I. Obrusník na něm prezentoval současnou situaci ve výzkumu možných dopadů klimatické změny na ČR a uvedl výsledky regionálních modelů (zejména modelu ALADIN-Klima) v oblasti vývoje teplot, srážek i možných povodní pro poslední dvacetiletí i pro budoucí období 2010-2039, 2040-2069 a 2070-2099. Výsledky zatím pro ČR ukazují, že může dojít k narůstání počtu zimních povodní a spíše poklesu povodní jarních i podzimních. Naproti tomu počet letních povodní patrně zůstane stejný. Model ovšem ukazuje stále častější vznik nebezpečných přívalových povodní, což lze již pozorovat v posledních třech letech. I. Obrusník upozornil na to, že i přes velkou míru nejistoty těchto předpovědí není příprava na budoucí povodně v současné době zbytečná, ale naopak stále aktuálnější. Je třeba věnovat větší pozornost zejména přívalovým povodním, nebezpečným pro svou velkou rychlost, což značně stěžuje adekvátní reakci krizových systémů a populace. Kromě neustálého vylepšování výstražné služby a krizového řízení je třeba především zlepšovat připravenost občanů na přírodní a jiné katastrofy. Druhý „kulatý stůl“ byl věnován adaptačním politikám dvou zemí – Francie a Německa. Zástupce ČR byl přizván k tomu, aby prezentoval hlavní zásady navrhované adaptační strategie v ČR. Jak Francie, tak i Německo přikládají adaptacím velkou důležitost a již nyní mají hotové nejen strategie, ale i akční plány pro jejich plnění. Třetí „kulatý stůl“ se zabýval rozvojem výzkumu adaptací na dopady klimatické změny, spoluprací ve vědě v Evropě a zejména zvýšením podpory těchto prací ze strany orgánů EU.
Závěry z konference zdůraznily nutnost věnovat souvislosti dopadů klimatické změny a možného nárůstu katastrof ze strany států větší pozornost a rovněž podporu výzkumu jak na národní úrovni, tak v rámci EU. Závěrečný projev pronesl předseda AFPCN a člen francouzského parlamentu Ch. Kert.
Následující den se konalo zasedání zástupců Evropské sítě národních platforem pro omezování katastrof (ENNP), které vyhodnotilo dvouleté francouzské předsednictví a prodiskutovalo plány činnosti této sítě, jejímiž členy jsou národní výbory (platformy) z Francie, Německa, Polska a ČR.
reklama
Konference se za účasti 80 odborníků z Francie i dalších zemí zabývala obecnými otázkami snižování katastrof od problémů včasného varování až po matematické nástroje. Následovaly tři „kulaté stoly“, z nichž první se podrobně zabýval výše uvedenou zprávou IPCC o adaptacích SREX. I. Obrusník na něm prezentoval současnou situaci ve výzkumu možných dopadů klimatické změny na ČR a uvedl výsledky regionálních modelů (zejména modelu ALADIN-Klima) v oblasti vývoje teplot, srážek i možných povodní pro poslední dvacetiletí i pro budoucí období 2010-2039, 2040-2069 a 2070-2099. Výsledky zatím pro ČR ukazují, že může dojít k narůstání počtu zimních povodní a spíše poklesu povodní jarních i podzimních. Naproti tomu počet letních povodní patrně zůstane stejný. Model ovšem ukazuje stále častější vznik nebezpečných přívalových povodní, což lze již pozorovat v posledních třech letech. I. Obrusník upozornil na to, že i přes velkou míru nejistoty těchto předpovědí není příprava na budoucí povodně v současné době zbytečná, ale naopak stále aktuálnější. Je třeba věnovat větší pozornost zejména přívalovým povodním, nebezpečným pro svou velkou rychlost, což značně stěžuje adekvátní reakci krizových systémů a populace. Kromě neustálého vylepšování výstražné služby a krizového řízení je třeba především zlepšovat připravenost občanů na přírodní a jiné katastrofy. Druhý „kulatý stůl“ byl věnován adaptačním politikám dvou zemí – Francie a Německa. Zástupce ČR byl přizván k tomu, aby prezentoval hlavní zásady navrhované adaptační strategie v ČR. Jak Francie, tak i Německo přikládají adaptacím velkou důležitost a již nyní mají hotové nejen strategie, ale i akční plány pro jejich plnění. Třetí „kulatý stůl“ se zabýval rozvojem výzkumu adaptací na dopady klimatické změny, spoluprací ve vědě v Evropě a zejména zvýšením podpory těchto prací ze strany orgánů EU.
Závěry z konference zdůraznily nutnost věnovat souvislosti dopadů klimatické změny a možného nárůstu katastrof ze strany států větší pozornost a rovněž podporu výzkumu jak na národní úrovni, tak v rámci EU. Závěrečný projev pronesl předseda AFPCN a člen francouzského parlamentu Ch. Kert.
Následující den se konalo zasedání zástupců Evropské sítě národních platforem pro omezování katastrof (ENNP), které vyhodnotilo dvouleté francouzské předsednictví a prodiskutovalo plány činnosti této sítě, jejímiž členy jsou národní výbory (platformy) z Francie, Německa, Polska a ČR.
reklama
Ivan Obrusník
Autor je předsedou Českého národního výboru pro omezování následků katastrof
Autor je předsedou Českého národního výboru pro omezování následků katastrof
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
