Ivan Indráček: LPG je nejrozšířenějším alternativním pohonem na tuzemském trhu
Podobným tempem meziročně vzrostl počet nových registrací u vozidel na LPG. Zatímco na konci září loňského roku bylo evidováno 688 nových továrních vozů na autoplyn, letos to bylo už 1 647 vozidel. Dominantní postavení má v tomto segmentu Dacia, a to hlavně s modelem Duster, u Renaultu vede model Clio. Dosud nejvíce nových automobilů s LPG bylo za první tři kvartály registrováno v roce 2015, a to něco přes 1100, za celý rok 2015 pak stejně jako loni téměř 1300. Letošek tak překonal dosavadní rekord nejen za tři čtvrtletí, ale za celý rok 2015, respektive 2020 už ke konci srpna.
Další větší část automobilů na LPG vzniká dodatečnými přestavbami benzínových motorů s přímým i nepřímým vstřikováním paliva. Ministerstvo dopravy ČR eviduje od začátku roku ke konci září celkem 3 521 přestaveb. Toto číslo zahrnuje montáže LPG, CNG i jejich demontáže. Čistě montáží LPG systémů tak byly asi tři tisíce. Celkový počet „nových“ vozidel na LPG ke konci září činil více než 4 500. LPG je tedy stále na prvním místě mezi „čistými“ pohony před plug-in hybridy a elektromobily.
Podle loni aktualizovaného NAP ČM je LPG nejrozšířenějším alternativním pohonem na tuzemském trhu. V Česku funguje téměř tisícovka odběrných míst, kde lze LPG tankovat, a v provozu je asi 170 000 vozů na LPG. Tyto automobily nyní přinášejí úsporu přes 70 000 tun CO2 ročně oproti situaci, kdy by tatáž vozidla spalovala benzín.
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (18)
Michal Ukropec
24.10.2021 07:51Jaroslav Řezáč
24.10.2021 08:23Lukáš Kašpárek
27.10.2021 07:13 Reaguje na Jaroslav ŘezáčVladimir Mertan
24.10.2021 08:52smějící se bestie
24.10.2021 10:24Jirka Černý
25.10.2021 09:53Jirka Černý
26.10.2021 05:15 Reaguje naPetr Pekařík
26.10.2021 15:27Břetislav Machaček
26.10.2021 19:20proč se stále více jezdí. Po zániku místních pracovních příležitostí
se za prací více dojíždí, zásobováni směřuje k rozvážení maličkostí
až do domu, i ti pošťáci neobejdou pouze svoji vesnici, ale autem
objedou obcí pět. I ten revírník kdysi svůj les obešel a nyní musí
autem objet těch revírů pět. A co teprve volný čas, kterého je díky dojíždění méně, který nechce nikdo trávit v MHD a jede autem pro
kdejakou blbost. A místo dojíždění lékaře do vesnice za ním jezdí
pacienti. Tak bych mohl pokračovat dál, proč se jezdí více a jezdí
i ti, kteří kdysi nemuseli celý rok vytáhnout paty ze své vesnice.
Ve městech je tomu jinak, ale tam je to i o pohodlí nejezdit MHD,
ale i pár desítek metrů autem nakoupit a nebo do úřadu. Toto jsou
všechny ty rezervy ve spotřebě a neřešit pouze údajně ekologičtější
druh vozidla a paliva. O otěrech z pneumatik se mlčí, o recyklaci
všech typů vozidel se toho taky moc nemluví a o záboru půdy na
parkoviště a silnice taky nic moc. To je největší uhlíková stopa,
když místo stromů je asfalt a beton, nebo autovrakoviště a sklad
ojetých pneumatik, který "náhodou" shoří. Co auto, to několik
různých garáží a odstavných ploch. Parkování u domu, u továrny,
u obchodu, u lékaře a u krematoria. Konzumní společnost hledá
zástupné problémy a ne udržitelnost života v konzumní společnosti.
Pavel Hanzl
27.10.2021 12:01 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
27.10.2021 18:04 Reaguje na Pavel Hanzlho přistaví tam, kde právě budu? Chci jet z vesnice do
města a ono na vesnici nebude. Přijedu v něm z města na
vesnici a pojedu s ním až za týden na další nákup? To
bude týden nevyužité a jeho efektivita bude ztrátová.
Nešiřte bludy, které budou okrajovou záležitostí a řešte,
proč se vlastně cestuje. To popisuji výše, že se změnil
styl života k individualismu a likvidaci služeb i tam,
kde bývaly pro obyvatele řešením, aby nemuseli cestovat.
Ekologicky lépe vychází vesnická prodejna, než lidé
dojíždějící za nákupy do supermarketu ve městě, ale ne
už ekonomicky a to je jádro pudla, protože ekologie je
v rozporu s ekonomikou a jinde se zavádí i za cenu těch
dotací a netržních regulací. Do energetiky se ekologie
cpe za každou cenu, ale zásobování a doprava jde cestou
trhu. Tudíž zvýšenou spotřebu neřeším, ale řeším její
cenu pomocí regulace cen paliv. Deformace, kam se podívám
a výsledek je chaos a neřešení prazákladu. Tím je
zkrácení přepravních vzdáleností a tak energetických
nákladů. Příkladem bude další zdražení HD, zrušení
slev pro důchodce a mládež a výsledkem bude více
individuální dopravy. Pak můžete mít elektromobily,
vodíkové pohony a jinou eko-neeko dopravu, když zas
část lidí vyženete z HD do vlastních, či utopických
autonomních vozidel. Tudy ekologická cesta nevede, ač
se eko tváří. Ekologické je eliminovat nutnost dopravy
za čímkoliv, kamkoliv a dopravovat cokoliv, ale to ekologisté neřeší. Netěžme vlastní uhlí, štěrk, písek,
ale dovezeme to přes půl zeměkoule. Nevyrábějme, ale
dovezme z Číny, ať nám tu nečmoudí komíny. Dovezme plyn
ze Sibiře, ale ne už ruskou JE a jejich jaderné palivo.
No prostě dopravujme, nakupujme, ale za co? Na dluh? Asi
ano, ale pouze do doby, kdy ty potištěné papírky bude
někdo chtít. Inflace ukazuje, že ty papírky ztrácejí
hodnotu a brzo si za ně ze světa nic nekoupíme a sami
už neumíme ani nic udělat, protože nebude ani kde a
z čeho.
Pavel Hanzl
28.10.2021 12:36 Reaguje na Břetislav MachačekMichal Ukropec
31.10.2021 08:52 Reaguje na Břetislav MachačekPetr Blažek
26.10.2021 20:49Jiná věc je ovšem to kde budeme ten plyn brát, když se všechno předělá na elektřinu, která je z velké části z plynu vyráběna.