https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jachym-brzezina-co-udela-lesni-pozar-s-kvalitou-ovzdusi
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jáchym Brzezina: Co udělá lesní požár s kvalitou ovzduší?

9.8.2022
V principu není lesní požár nic jiného než spalovací proces a vzhledem ke skutečnosti, že není regulován ani přísun paliva, ani přísun vzduchu, hoření není příliš efektivní a tento proces označujeme jako nedokonalé spalování.
V principu není lesní požár nic jiného než spalovací proces a vzhledem ke skutečnosti, že není regulován ani přísun paliva, ani přísun vzduchu, hoření není příliš efektivní a tento proces označujeme jako nedokonalé spalování.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Lesní požár v Českém Švýcarsku je příkladem přírodního zdroje znečišťování ovzduší. Přesto je pouhým mýtem, že v úplně absenci člověka by byl na Zemi vzduch zcela čistý. Obecně sice rozlišujeme zdroje antropogenní (dané činností člověka) a přírodní, nicméně situace není vždy černobílá.
 

To platí i pro požár v Českém Švýcarsku, který pravděpodobně byl založen člověkem, přesto je jako většina lesních požárů, spolu například se sopečnými výbuchy či znečištěním z eroze půdy, považován za přírodní zdroj znečištění.

V principu není lesní požár nic jiného než spalovací proces a vzhledem ke skutečnosti, že není regulován ani přísun paliva, ani přísun vzduchu, hoření není příliš efektivní a tento proces označujeme jako nedokonalé spalování. Při nedokonalém spalování se do ovzduší dostává relativně velké množství znečišťujících látek, stejně tak je tomu například u starých kotlů na tuhá paliva, krbů apod. Proto je také lokální vytápění domácností, zejména topení ve starých kotlech na tuhá paliva, obecně a dlouhodobě jednoznačně největším problémem znečišťování ovzduší v České republice.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jáchym Brzezina / infoviz.cz

Co přesně se do ovzduší dostává?

Jedná se o koktejl různých chemických látek. Obecně jsou to zejména suspendované (prachové) částice, a to zejména ty menší, které vznikají právě při spalovacích procesech, na rozdíl od větších částic, které nejčastěji vznikají mechanicky. Platí, že čím je částice menší, tím je potenciálně zdravotně nebezpečnější, protože proniká hlouběji do dýchacího systému. V případě těch nejmenších, tzv. nanočástic, až přímo do krevního řečiště.

Na tyto částice mohou být navázané různé další látky, jako například těžké kovy nebo polycyklické aromatické uhlovodíky. Ty v zákoně o ochraně ovzduší reprezentuje polycyklický aromaticky uhlovodík benzo[a]pyren, který má prokazatelné karcinogenní a mutagenní účinky a vzniká právě při nedokonalém spalování.

Téměř výhradním (>95 %) zdrojem emisí benzo[a]pyrenu v ČR je lokální vytápění domácností (zejména topení ve starých kotlech na uhlí nebo dřevo). Benzo[a]pyren je také látkou, jejíž imisní limit je v České republice na řadě lokalit nejvýrazněji překračován.

Dále se do ovzduší dostávají například oxid uhelnatý, oxidy dusíku, těkavé organické látky a další. Tyto přímo emitované látky (tzv. primární znečišťující látky) spolu v ovzduší mohou dále reagovat a dávat vznik jiným nežádoucím látkám.

Takto například oxidy dusíku mohou za přítomnosti slunečního záření v ovzduší reagovat s těkavými organickými látkami a dávat vznik přízemnímu ozonu, který rovněž řadíme mezi znečišťující látky. Jedná se o stejnou látku, která nás ve stratosféře chrání před škodlivým UV-B zářením, její výskyt v přízemní vrstvě (troposféře) má však různé negativní dopady na organizmy a označujeme ji tedy jako znečišťující.

Ovzduší při požáru kolem Hřenska

Znečištění z požárů na Hřensku se Českou republikou začalo ve větší míře šířit v úterý 26. 7. v důsledku příchodu studené fronty. Vyšší rychlosti větru na jejím čele vedly doslova k rozfoukání zplodin z požárů do širšího okolí. Tento jev je v oblasti kvality ovzduší velmi častý a označujeme jej jako tzv. dálkový transport.

Není pravdou, že to, co dýcháme, musí nutně pocházet z nějakého blízkého zdroje a dokonce jsou v některých oblastech vzdálené zdroje dominantní. Znečišťující látky se mohou ovzduším šířit na velmi velké vzdálenosti stovek či až tisíců kilometrů.

Letos se již několikrát na naše území dostal až písek ze Sahary – není tedy těžké si představit, že se znečištění z požáru na severu Čech dostalo až do Prahy a dále do České republiky. Severozápadní proudění v brzkých ranních hodinách 26. 7. unášelo znečištění směrem na jihovýchod a východ. Pražané se tak ráno probudili do zápachu typického pro pálení.

Přestože byl zápach zaznamenán na velkou vzdálenost, koncentrace znečišťujících látek nedosahovaly extrémních hodnot. Výraznější nárůst koncentrací prachových částic byl pozorován zejména na blízkých stanicích požáru, jako je například stanice v České Lípě. Zde došlo k velmi rychlému nárůstu koncentrací, avšak již o tři hodiny později se koncentrace prachových částic vrátily téměř na původní hodnoty. Tato vlna zvýšených koncentrací šířící se na čele studené fronty pak prošla i dalšími kraji.

Emise z vytápění.
Emise z vytápění.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jáchym Brzezina / infoviz.cz

Tyto zvýšené koncentrace v hodnotách, v jakých byly zaznamenány stanicemi imisního monitoringu, nepředstavovaly žádné bezprostřední ohrožení zdraví či dokonce života. S podobně vysokými hodnotami se běžně setkáváme v zimním období při zhoršených rozptylových podmínkách a velmi nízkých teplotách (vysoká intenzita vytápění). Navíc mohou tyto zvýšené koncentrace v zimním období trvat výrazně déle než několik hodin. Často to bývá několik dní a ve výjimečných případech v minulosti i několik týdnů během smogových situací.

Lidé možná byli vyplašení, avšak je také dobré srovnat tuto situaci s jiným případem – 1. lednem. Krátce po půlnoci totiž s odpalováním zábavní pyrotechniky jednotlivci v rámci oslav nového roku prudce vzrostou koncentrace prachových částic a úroveň znečištění bývá v první hodiny roku ve velkoměstech výrazně horší, než jsme pozorovali při šíření znečištění z požáru v Českém Švýcarsku. Navíc nutno zdůraznit, že za toto znečištění si člověk může zcela sám a tento zdroj se rozhodně nedá označit za nezbytný.

Velmi vysoké až extrémní koncentrace byly jistě v bezprostřední blízkosti požářiště, v této oblasti se však nikdo z běžné populace nenacházel a ani zde není umístěna měřicí stanice, ze které bychom mohli čerpat data.

Písek ze Sahary při dálkovém transportu.
Písek ze Sahary při dálkovém transportu.

Co dělat při zvýšeném znečištění ovzduší

Co dělat v případě zvýšených koncentrací znečišťujících látek? Pozor by si měly dávat zejména náchylné skupiny obyvatel. Sem řadíme starší osoby, děti, těhotné ženy, ale také osoby trpící chronickými nemocemi dýchací a/nebo kardiovaskulární soustavy či lidé aktuálně nemocní.

V tomto případě je dobré vyhnout se zejména fyzické aktivitě ve venkovním prostředí, větrat rychle a intenzivně a připravit se na možné zdravotní komplikace u jedinců extrémně citlivých na vyšší míru znečištění. Tato doporučení platí při jakémkoliv výraznějším zvýšení koncentrací znečišťujících látek – například při smogových situacích.

Požár v Českém Švýcarsku tedy v kontextu kvality ovzduší znamenal na některých místech krátkodobé zvýšení koncentrací znečišťujících látek. Zároveň si lidé na základě této zkušenosti mohli uvědomit, jak meteorologické a rozptylové podmínky ovlivňují kvalitu ovzduší a jak funguje dálkový transport. Oba tyto fenomény se totiž uplatňují a ovlivňují kvalitu ovzduší celoročně a někdy i v dominantní míře.


reklama

 
foto - Brzezina Jáchym
Jáchym Brzezina
Autor je zakladatel webu Envidata a infoviz.cz. Sledovat jej můžete na Twitteru.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (1)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MV

Milan Vítkovič

11.8.2022 18:28
Hezký článek, dobrá práce. Vím, že průvodcem nedokonalého spalování je kouř, který je v určité koncentraci pro člověka jedovatý. Nicméně mě osobně by zajímalo porovnání prašnosti u nové silnice a poškozené silnice, kterých máme v ČR docela dost. Důvod je celkem prostý,požár lesa je u nás vyjímečnou záležitostí, ale prašnost poškozených povrchů vozovek je denní praxí 365 dní v roce, vyjma děště a sněhu. Udělal někdo takový výzkum, nebo si můžeme počkat na pokračující článek o tomto tématu?
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist