Jakub Hruška: Myxomatóza u našich zajíců? Potvrzeno
První zprávy od nás jsme v rámci našich „zaječích“ výzkumů dostali koncem srpna z jižní Moravy. Symptomy mrtvých zajíců odpovídaly této nákaze. Proto jsme poslali vzorky do laboratoře a zaječí kmen viru myxomatózy na jižní Moravě máme nyní potvrzený. Bohužel nákaza již zasáhla Znojemsko, Mikulovsko a Břeclavsko a dále se šíří Co to znamená?
V první vlně uhyne, podle španělských údajů, 60 - 70% jedinců. Rakouští kolegové, kteří nákazu mají již od června hovořili o ještě větší mortalitě. Na základě analogie s průběhem myxomatózy u králíků se možná se během let vytvoří částečná rezistence, ale jednak to může trvat desetiletí, ale taky to celé u zajíce může probíhat jinak. Prostě nevíme, je to příliš čerstvé.
Tak se omlouvám za velmi špatné zprávy...
P.S. Myxomatózu jsme si do Evropy zavlekli cíleně – byla „doma“ u lesních králíků v Jižní Americe, ale jeden francouzský lékař se chtěl v roce 1952 zbavit králíků na svém pozemku v centrální Francii. A takhle to dopadlo...
reklama
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (40)
DAG
9.9.2025 08:04Další druh zvěře o který myslivci přijdou.
Z tohoto pohledu se nemůže člověk divit, že myslivci se brání aby museli vystřílet nějaký druh, který je zdravý a v naší krajině funguje.
Jarek Schindler
9.9.2025 08:18 Reaguje na DAGDAG
9.9.2025 08:28 Reaguje na Jarek SchindlerEmil Bernardy
9.9.2025 09:31 Reaguje na DAGDAG
9.9.2025 11:03 Reaguje na Emil BernardyAle zvyšující se mortalita je asi odpověď, že to lepší nebude.
Jarek Schindler
15.9.2025 12:59 Reaguje na DAGJaroslav Pokorný
10.9.2025 14:16 Reaguje na Emil BernardyBřetislav Machaček
9.9.2025 09:27roky se už sice králíci na myxomatozu očkovali, ale ztráty byly v místech
s kvanty komárů pořád. Kamarád ale choval králíky v Beskydech, kde nebyli
komáři a ani je nemusel očkovat. Dodám, že to byl navíc izolovaný chov
na polosamotě bez možnosti nákazy. Myslím si, že "horští" zajíci to asi
přežijí, ale zajíci z nížin s kvanty komárů asi nikoliv. Ono ty plytké
tůně bez predátorů živících se komářími larvami přispějí k jejich nákaze
a proto nejsem jejich fanda. Komáři nepřenášejí pouze myxomatozu a my se
je na rozdíl od předků snažíme stále více množit. Množí se sice i v
sudech s dešťovkou, ale ty stačí zabezpečit víky a nebo frťanem oleje.
Co ale s tůní a bažinou k údajnému zadržení vody v krajině? Místní
ví jaký býval život s miliardami komárů a své o tom ví i zvířata,
kdy lužní jeleni doslova šíleli a nebo celé dny leželi v bahně. To
ale zastánci bažin a tůní nepamatují a po krátké čumendě odtamtud
utečou někam, kde ti komáři nejsou. Místní to ale znají a proto ten
odpor k bažinám a tůním pro komáry. Jinak posláním vědců nemá být
pouze konstatovat to, co ví kdejaký laik a mají vymyslet řešení
jak zajíce chránit před vymřením. Napsat takový článek jako pan
Hruška dokáže kdokoliv a nemá to žádný smysl, když nemá řešení.
Pro začátek navrhuji vysušení bažin a nebo zásahy proti komářím
larvám, aby bylo přenášečů co nejméně. Lámat rukama a nic nedělat
totiž nepomůže.
Emil Bernardy
9.9.2025 09:33 Reaguje na Břetislav MachačekEmil Bernardy
10.9.2025 07:20 Reaguje na DAGDAG
10.9.2025 08:35 Reaguje na Emil BernardyEmil Bernardy
10.9.2025 09:39 Reaguje na DAGEmil Bernardy
10.9.2025 07:21 Reaguje na DAGPetr Elias
9.9.2025 11:34 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
10.9.2025 09:59 Reaguje na Petr Eliasvyvinout v dospělce. Jsou ve stádiu larev( patentky) sežráni
právě tou drobotinou, kterou se snaží dnešní ekologisté
eliminovat, že žere živočišný plankton čistící vodu. Bez rybí drobotiny komáři dokončí přeměnu v dospělce a to je
to, co kritizuji na mokřadech a tůních bez ryb a pulců.
Ono to chce používat mozek nejen na hledání na internetu,
ale taky na logické uvažování vzájemných vazeb v přírodě.
Víte jak si lidé v okolí N. Mlýnů oddechli od komárů,
když přehrady nahradily lužní lesy plné tůní a bažin?
Zkuste se jich dnes zeptat, zda si přejí návrat a poví
vám, že jste se zbláznil. To vám poví každý, kde se lidé
zbavili líhnišť komárů vysušením a nebo naopak zvýšením
hladiny tak, aby tam žila trvalá rybí obsádka. Zrovna
včera jsem proseděl na rybách půl dne u bývalé štěrkovny
o velikosti 50 ha a hloubce až 25 metrů a ani jeden komár
a ani jedna jeho larva ve vodě. To se ale nedá říci o
vysýchavých tůních zřízených podle rady AOPK za domem,
kam chodím komáří larvy lovit pro potěr karasů a hrouzků
v mém zahradním jezírku. Potěr už na ně nedočkavě čeká
a za hodinu je jezírko od larev zase čisté. Četl jste
něco takového na Wiki a nebo v příručkách ekologistů?
Ne? Protože v kancelářích to nezažijí jako já v praxi!
Petr Elias
10.9.2025 10:24 Reaguje na Břetislav MachačekPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
Jaroslav Pokorný
10.9.2025 14:20 Reaguje na Břetislav MachačekJarek Schindler
15.9.2025 13:02 Reaguje na Jaroslav PokornýJaroslav Pokorný
10.9.2025 14:18 Reaguje na Břetislav MachačekJaroslav Pokorný
10.9.2025 14:23 Reaguje na Břetislav MachačekJeleni ani tk ne, jako spíše daňci, kteří měli paroží v lýčí mnohem déle než jeleni. Ale ani jeleni, natož daňci, nejsou v lužních lesích původními druhy.
Jan Šimůnek
9.9.2025 10:23Emil Bernardy
9.9.2025 10:50 Reaguje na Jan ŠimůnekAle doma stačí na hladinu v sudu šplíchnout Biolit a je pokoj.
Břetislav Machaček
10.9.2025 10:18 Reaguje na Emil Bernardyměsíc jsem se u takové kaluže na poli nestačil divit té
koncentraci komářích larev a že jsou ta pole otrávená?
Pokud by tak tomu bylo, tak to nepřežijí ani ti komáři!
Osobně jsem je jednou měl ve třetí(vodní) komoře septiku
a to jsem zíral, co vše snesou. Asi jim nějaká ta chemie
nevadí a nezbylo nic jiného, než ten olej a ten Biolit.
Jan Šimůnek
9.9.2025 15:25Různé receptáře doporučují kuchyňské oloje. Při zalévání vodou s trochou oleje je zlikviduje půdní mikroflóra.
Emil Bernardy
10.9.2025 07:24 Reaguje na Jan ŠimůnekBřetislav Machaček
10.9.2025 10:08 Reaguje na Jan Šimůnekvýpustí a v nich můžete mít to štamprle jedlého oleje na hladině
celý rok. K zalévání tak odebíráte pouze vodu bez oleje a navíc
bez plovoucích nečistot. Pokud dáte kohout deset centimetrů nad
dno, tak i bez kalů. Komárům hlavně vadí po proměně v dospělce mastná křídla neschopná letu. Kamarád používá ve velké nádrži
(5 000 l) na dešťovku drobné ryby a taky nemá s komáry problém.
Chce to přemýšlet a použít to nejvhodnější možné řešení.
Emil Bernardy
11.9.2025 07:34 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
11.9.2025 18:39 Reaguje na Emil Bernardyplnění konví méně namáhavé při jejich zvedání ze
sudu. Navíc se vám plovoucími nečistotami ucpává
růžice konve , což se mi nestane nikdy. Pro kutila
je to otázka půlhodiny a cena je minimální, když
použijete třeba starou vodovodní baterii. Kamarád
takovou baterii napojil rovnou na dva barely a
uspořil za nákup dvou ventilů, či kohoutků. Ty
staré baterie seženete ve šrotu a nebo od nějakého
instalatéra. Ten kamarád má tu baterii i se
sprchou na úsporné omývání nářadí a zeleniny.
Břetislav Machaček
12.9.2025 12:02 Reaguje na Emil Bernardysudy na podstavcích, aby byly kohouty ve
výšce otvoru v konvích. Pohodlně postavím
konve pod kohout a napustím usazenou vodu
bez kalů a plovoucích nečistot. Odběr ukončím
10 cm nad otvorem pro kohout a dočerpám sudy
a barely do plna. Kaly zase klesnou ke dnu
a plovoucí nečistoty plavou po hladině i s
tím jedlým olejem proti komárům. Nádrže na
povrchu jsou lepší, než podzemní, protože
jejich voda je stejně teplá jako vzduch
a zalévané rostliny tak neutrpí teplotní
šok jako u zálivky studenou vodou z podzemí.
Barely lze maskovat dřevěnými odkory, nebo
kašírovanou sítí. Lze je taky nechat obrůst
popínavkami jako břečťan a nikdo netuší, že
jsou to nevzhledné barely. Jinak v jednom barelu chovám perločky, které průběžně odebírám pro rybí potěr. Já mám spotřebu
vody na zahradě asi větší a mé zásoby tak
činí 4 600 litrů odražené a ohřáté vody.
Jinak u všeho prosím používejte víka a
síta pro zamezení utopení ptáků a hmyzu.
Pro ně mám zřízeno koupací pítko a pro
hmyz včelařské krmící láhve s trochou
soli a cukru. Je zajímavé kolik motýlů
takové pítko naláká mimo včel a jiného
hmyzu. I tak lze hmyzu pomáhat a ne jen
kritizovat, že ubývá.
Radim Polášek
11.9.2025 18:04Vymizení divokých králíků myxomatózou u nás v podhůří Beskyd pamatuji, jako malý kluk jsem chodil po okolních lesích a nacházel občas králičí nory, v domnění, že tam králíci jsou snažil se je vyhrabat, ale už byly prázdné. Je zajímavé, že v té době myxomatóza u doma chovaných králíků nebyla, i když se králíci chovali ve venku postavených králíkárnách, kde byl volný přístup hmyzu a v okolí bylo plno komárů. Myxomatóza chovaných se objevila až o takových 10 let později.
Je zajímavé, že když jsem v první polovině osumdesátých let studoval v Pardubicích, tak tam bylo lužních lesích v okolí Labe králiků plno. Dokonce asi byli přemnožení a tak normálně žili v centru Pardubic. Třeba před pardubickým vlakovým nádražím byla tehdy nějaká nevydlážděná okrasná plocha s trávníkem a okrasnými keři a tam za tmy ve světle pouličního osvětlení vždy nějací králíci panáčkovali.
Dokonce na kolejích mezi kolegy studenty prý tehdy existovala skupina, která tehdy králíky ze záliby amatérským způsobem lovila a konzumovala. Ale v prostředí Pardubic, prosyceném tehdy chemickými kyselými fenolovými výpary z místní rafinérky olejů a Syntézie Semtín bylo maso divoce žijících zvířat asi nic moc.


Jakub Hruška: Jak dobře pronajímat pole?
Jakub Hruška: Nad ochranou přírody zamlženo
Jakub Hruška: Běžného občana to nedojme, ale vláda udělala důležitý krok k obnově naší přírody