Jakub Hruška: Proč je Lipno zelené?

Lipno molo.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Foto | Lipensko pro život

Ano, tak jednoduché to je. Jenže samozřejmě, jako všechno v přírodě, dostat se k tomuto závěru je složitější. Protože chemie/limnologie fosforu, jako hlavní živiny, která zelené Lipno „způsobuje“, je sama o sobě velmi složitá. Rozhodně neplatí teze hejtmana Kuby, který prohlásil, že za zelené Lipno může revitalizace rašelinišť na Šumavě. To je hloupost všech hloupostí, případně lež všech lží.

A pozor, teď to začne být složitější. Varuju ty, co nechtějí číst složitější texty. Těm musí stačit ten první odstavec....

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Studie stavu a návrhu řešení pro vodní nádrž Lipno

Vltava sice přináší do Lipna nejvíc fosforu, jenže to u naprosto největšího přítoku (asi 80% vody) není tak překvapivé. U fosforu ale velmi záleží na jeho chemické formě. A pro řasy a sinice je nejdůležitější anorganický, pro organismy lehce dostupný, fosforečnanový fosfor. Další formy (například organický, který se vykytuje v těch prokletých rašeliništích) už tak dostupný není. Dostupného fosforu Vltava přináší jen polovinu (viz koláčový graf), a to je zcela přirozené pozadí. Prostě příroda. Pokud by byl jen tento zdroj, Lipno by možná v létě trochu zelenalo, protože udělat tak velkej rybník, jako je lipenská přehrada, přináší rizika už z principu. Ale taková hrachovka, co je vidět dnes i z vesmíru, by to určitě nebyla.

Dramaticky důležitější jsou zdroje blízko přehrady, kterými do ní legálně (z čistíren odpadních vod) či nelegálně (z černých odpadů či nevyvezených jímek, viz graf) proudí v řádově vyšších koncentracích, ale v malých objemech vody hlavně právě fosforečnany. A sám člověk je velkým zdrojem fosforu – každý z nás denně v průměru vyprodukuje (vyexkrementuje a vypustí v pracích prášcích a tabletách do myčky) 2,4 gramu fosforu. To je množství, které stačí, pokud by se všechno rozpustilo v Lipně, poničit ca. 160 litrů vody (denně!), a to za předpokladu, že by v ní vůbec žádný fosfor nebyl. Jenže on tam i přirozeně nějaký je, takže ve skutečnosti ty naše výpustky dokážou dostat fosfor nad kritickou hranici v daleko větším množství vody.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Studie stavu a návrhu řešení pro vodní nádrž Lipno

Dalším významný zdroj fosforu do vody je mobiliazce (rozpuštění) fosforu ze sedimentu. To se dějě v létě, kdy se vyčerpá kyslík ve vodě nade dnem, vznikne anoxická (bezkyslíkatá) zóna, a chemické a bakteriální pochody způsobí rozpuštění pevných sloučenin fosforu ze sedimentu do vody. V létě je na Lipně až povina fosforu ve vodě ze sedimentu. A v létě se samozřejmě také dobře daří řasám a sinicím (teplo a světlo), které mají ze sedimentu další zdroj žrádla. No a sedimentu je v nádrži čím dál víc. Je to jednak přirozený proces, protože když zaplavíte něco, co pod vodou nebylo, sedimentace se pomalu rozbíhá, a ze začátku není co do vody v létě mobilizovat. Lipno bylo napuštěno v letech 1958-1959, a přestože je to ještě „mladá“ nádrž, sedimentu už má dost na to, aby remobilizace fosforu ze sedimentu byla problém.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Studie stavu a návrhu řešení pro vodní nádrž Lipno

Zdrojem fosforu je i – rybaření… A to hned dvěma způsoby: 1. Vnazení při chytání kaprů (prostě se do vody nahází směs všech možných rostlinných věcí – od kukuřice po obilí, šroty a další fosfor obsahující návnady) a 2. do Lipna se vysazují ryby (hlavně kapři), kteří se pak neuloví, ale v nádrži uhynou, nebo je sežerou v poslední době hlavně sumci, kteří ale uhynou z různých důvodů následně. A fosfor je ve vodě.. (viz graf a fialová čára „zůstatku“ fosforu v Lipně).

No a v neposlední řadě se na zelenání Lipna podílí klimatická změna. Teplota vody v průměru vzrostla o 2 C (stejně jako vzduchu) a ubylo vody v přítocích (asi o 20-30%). To proto, že při podobných srážkách se daleko víc vody odpaří. Takže ta „polívka“ je teplejší a hustší. Což samozřejmě řasám a sinicím vyhovuje.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Studie stavu a návrhu řešení pro vodní nádrž Lipno

Takže relativně malý, ale absolutně docela vydatný zdroj fosforu z nečištěných odpadních vod v těsném okolí nádrže je to, co přehoupne množství fosforu do koncentrací, při kterých už Lipno „kvete“ skoro celý rok.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Studie stavu a návrhu řešení pro vodní nádrž Lipno

No a budoucnost? Pokud se okolo Lipna bez velmi sofistikované čistírenské infrastruktury bude dál „rozvíjet“ turismus formou apartmánů, hotelů a dalších staveb, situace se samozřejmě bude zhoršovat. Protože i když budou podchyceny všechny odpady a projdou ČOV, která plní všechny normy, stejně ve výtoku z nich nějaký fosfor bude. A každá další kapka bude jen zvyšovat nadbytek v už tak přefosforované nádrži. Asi nakonec nezbyde, než vyčištěné odpadní vody nevypouštět do Lipna, ale „někam jinam“. No a tam tedy radost mít nebudou…

Všechny grafy pocházejí ze skvělé zprávy „Studie stavu a návrhu řešení pro vodní nádrž Lipno“, jejíž titulka je také dole v obrázcích. Fakt jsem tak skvělou studii už dlouho nečetl, autorům dík, uznání, čest a sláva!