Jakub Hruška: Vypustit dolní novomlýnskou nádrž je myšlenka stará jako nádrž sama
25.7.2026 | Jakub Hruška |
Licence | Volné dílo (public domain)
Novomlýnské nádrže byly kontroverzní už dlouho před listopadem 1989. Odborníci upozorňovali, že stavba zničí mimořádně cennou nivní krajinu pod Pálavou – lužní lesy, mokřady, říční ramena, louky a další biotopy. Československá akademie věd doporučovala, aby se dolní nádrž začala stavět až po vyhodnocení dopadů horní a střední nádrže. Toto doporučení však nebylo respektováno. Hodnocení z roku 1985 už ukazovalo, že se řada varovných ekologických prognóz naplnila, zatímco očekávané hospodářské přínosy byly marginální. Přesto byla dolní nádrž dokončena a v roce 1989 napuštěna.
Protože stavbu v době socialismu nebylo možné zastavit, probíhala od roku 1981 rozsáhlá dobrovolnická akce Dno. První dva roky ochránci přírody mapovali výskyt vzácných rostlin a od roku 1983 je začali přenášet ze zátopového území. Do roku 1986 bylo přesazeno více než 85 000 bledulí letních, 53 339 sněženek, 2 224 ladoněk vídeňských a mnoho trsů kosatce sibiřského. Přenášeny byly také oddenky leknínů. Významná část rostlin byla vysazena v NPR Křivé jezero. Akce se do té doby zúčastnilo více než 700 dobrovolníků, včetně členů Českého svazu ochránců přírody a Brontosaura (a to včetně maličkosti autora těchto řádků, v té době vysokoškolského studenta). Hrubý odhad říkal asi 130 tisíc kusů.
Po listopadu 1989 vznikla iniciativa vedená Mojmírem Vlašínem, která požadovala dočasné vypuštění třetí, tedy dolní Novomlýnské nádrže. V listopadu 1990 dala vládě sto dní na rozhodnutí. Pokud by vláda nereagovala, chtěli aktivisté při demonstraci symbolicky nadzvednout stavidla.
Za Bedřicha Moldana, který byl ministrem životního prostředí do 24. ledna 1991 (a poté bohužel odvolán na základě nikdy nepotvrzeného nařčení o spolupráci s STB), nechalo ministerstvo zpracovat variantní studii. Ta posuzovala mnoho možností – od zachování celého díla přes částečné či úplné vypuštění střední nebo dolní nádrže až po vypuštění všech tří nádrží.
Na 24. února 1991 byla svolána demonstrace nazvaná Akce Špunt. Dva dny před ní, 22. února, dal nový ministr životního prostředí Ivan Dejmal pokyn začít odpouštět dolní Novomlýnskou nádrž. Když se na hrázi sešlo asi pět tisíc lidí, voda už skutečně odtékala. Nešlo však o úplné vypuštění, ale o pokus snížit hladinu dolní nádrže na nejnižší úroveň dosažitelnou tehdejším výpustným zařízením. Střední nádrž se při této akci vypouštět neměla.
Úplné vypuštění dolní nádrže se nakonec neuskutečnilo. V únoru 1993 ministerstvo životního prostředí schválilo koncepci snížení hladiny střední i dolní nádrže. a tedy alespoň částečné zachování hnízdních a zimovacích podmínek pro vodní ptactvo.
Pro Nové Mlýny je podstatné, že rozhodnutí MŽP z roku 1993 i snížení hladiny v červenci 1996 proběhly ještě před převodem hlavních vodohospodářských kompetencí z MŽP na MZe (1. listopad 1996 – za ministrování Františka Bendy z ODS). To se promítlo i do sporů o další režim nádrží, a MŽP dnes jednoznačně prohrává.
Je důležité říci, že hlavním důvodem pro vypuštění dolní nádrže bylo začátkem 90. let obnovení unikátního fenoménu lužního lesa. Tehdy nikdo netušil, že o 35 let později přistoupí důvody vysoké eutrofizace, hromadění sedimentu, oteplování vody, úbytku vody kvůli oteplování klimatu, růstu sinic a úhynu ryb v Dyji pod přehradou v důsledku opakovaného vyčerpání kyslíku ve vodě.
O to víc dnešní debata o převodu dolní zdrže na suchý poldr dává smysl. A pokud jde o závlahy, které byly hlavním důvodem stavby celého komplexu tří přehrad, tak nad touto dolní jsou ještě další dvě….
reklama
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Další články autora |
Jakub Hruška: Co a proč se v roce 2011 stalo na Ptačím potoce?
Jakub Hruška: Proč je Lipno zelené? 
Jakub Hruška: Tak letos řepka dokvetlaOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (64)
Peter
25.7.2026 05:55začátkem 90. let ... Tehdy nikdo netušil, že o 35 let později přistoupí důvody vysoké eutrofizace...
Poznám dvoch ľudí, ktorí to tušili už začiatkom 80. rokov, RNDr. Heteša a prof. Povolný.
Odpovědět
Poznám dvoch ľudí, ktorí to tušili už začiatkom 80. rokov, RNDr. Heteša a prof. Povolný.
JP
Jaroslav Pokorný
25.7.2026 12:28 Reaguje na PeterProf. Povolný mě neučil, ale s dr. Hetešou jsem se vícekrát pobavil.
Odpovědět
Karel Zvářal
25.7.2026 06:55Je smutné, že v nejsušším kraji naší země už dávno neproběhla akce Závlaha. Místo toho byly tlaky proti manipulaci s hladinou, takže spodní nádrž byla odsouzena k fci Septik. Jak příznačné - tak už máme, co jsme chtěli!
Odpovědět
Peter
25.7.2026 07:30 Reaguje na Karel ZvářalNa Slovensku prebehla akcia Závlaha od r. 1990 veľmi intenzívne.
V rámci nej sa podarilo rozkradnúť väčšinu toho, čo sa budovalo 40 rokov. Za aktívnej podpory nových vlastníkov pôdy (predaj čo môžeš), ľahostajnosti štátu (potraviny dovezieme) aj ekologistov (návrat k prírode).
Odpovědět
V rámci nej sa podarilo rozkradnúť väčšinu toho, čo sa budovalo 40 rokov. Za aktívnej podpory nových vlastníkov pôdy (predaj čo môžeš), ľahostajnosti štátu (potraviny dovezieme) aj ekologistov (návrat k prírode).
Karel Zvářal
25.7.2026 07:32 Reaguje na PeterAle za to, že se všechno rozkradlo, můžou komunisti:-))
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
25.7.2026 12:38 Reaguje na Karel ZvářalNo někdo musí být zodpovědný. A ti "komunisti" jsou po ruce. Kdyby jich nebylo, museli by se snad vymyslet.
Odpovědět
ss
PH
Pavel Hanzl
27.7.2026 06:54 Reaguje na Jaroslav PokornýNE. Nebýt komunistů, nic by se neprivatizovalo.
Odpovědět
Karel Zvářal
27.7.2026 07:01 Reaguje na Pavel HanzlA to víte, že nám ve světě rozvinuté zemědělství záviděli a prosili, ať to nerušíme, že jsme pro ně vzorem? Oni své sedláčky nabádají k zakládání družstev, aby si ze združených prostředků pořídili sušárnu, jatka, mlékárnu ap. Nedělat práci "na koleně", ale moderním způsobem, byl krok vpřed. Proto bylo politickém cílem to zničit, konkurence nebyla (pro sousedy) žádoucí.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
27.7.2026 10:19 Reaguje na Karel ZvářalPamatuji, jak se v tehdejších Zemědělských novinách (ano, zemědělství mělo vlastní, a důležité, noviny) ministr zemědělství napsal, že pozval zem. experty z Francie, aby pomohli transformovat ta naše, "komunistická JZD" na moderní soukromá hospodářství. A dál bylo ticho po pěšině. Jen se mezi lidem šuškalo, že ti experti řekli, co prý chcemě měnit. Že my u nás máme to, o co ni usilují - moderní zemědělskou velkovýrobu.
Odpovědět
PE
Petr Elias
27.7.2026 10:32 Reaguje na Pavel HanzlPřesně tak. Komunisti do dok...... a teď tu místní troubové budou vykládat, jak nám svět záviděl zemědělství. :D :D
Odpovědět
Karel Zvářal
27.7.2026 10:54 Reaguje na Petr EliasV archivu čt to bude jistě dohledatelné. Za premiérování Petra P. (r.90-1?) tu byl F odborář, z jehož úst chvála na naše úspěchy pocházela.
Odpovědět
PE
JP
Jaroslav Pokorný
25.7.2026 12:37 Reaguje na PeterPřesně tak to bylo i v Česku. Ještě v r. 1991 se dodělávaly závlahy kolem Valtic, kde jsem tehdy bydlel. Potrubí se i natlakovalo a 2 roky fungovalo. Jenže bez podpory státu - "ať si zemědělci náklady na závlažování platí sami" - to nebylo ekonomické. No a když se začala rozbíjet JZD, privatizovat a zavírat závody na zpracování zeleniny - od Znojma po Uherské Hradiště - zeleninu dovezeme (právě mám na stole okurky Znojmia, země původu Německo, okurky ze zemí EU i mimo EU), zelináři skončili a závlahy nebyly zapotřebí. Vybavení přečerpávacích stanic se také rozkradlo, jen desítky km potrubí v zemi zůstaly. Zavlažovat se mělo na 160 000 ha - pokud si dobře pamatuji - a to ze spodní nádrže. Proto MUSELA být postavena. Střední zdrž měla být rezervací - což je - horní k rekreaci - což je také.
Odpovědět
Karel Zvářal
25.7.2026 15:46 Reaguje na Jaroslav PokornýByl bych moc rád, když jakožto téměř místní se spoustou kontaktů sepíšete článek na toto téma, protože v bouřlivých časech to zaniklo v šumu svistu. Čemu se mi až nechce věřit, tak uvedené zavlažované ploše. Pokud by to byla pravda, předběhli bychom klimatickou krizi a dnes byli vysmátí. Osobně to považuji za zmařenou investici srovnatelnou se sabotáží. Tomuto bych fandil, DOLu nikoliv. Ten dnes nemá co převážet. Uhla je trošku, jedině snad kulatinu a štěrk.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
25.7.2026 17:55 Reaguje na Karel Zvářal Čemu se mi až nechce věřit, tak uvedené zavlažované ploše. ..............
Po těch letech si tím číslem fakt nejsem jistý. Ale 160 000 ha je kolik km2? Počítám dobře, že 1600? A to je čtverec kolik? 40 x 40 km? Ty závlahy měly vést až někam k Podivínu, Velkým Pavlovicím, k Hustopečím, na druhou stranu na Mikulovsko, Valticko, k Hrušovanům nad J. Z novomlýnských nádrží měla být voda převáděna do potoka Včelínek, napájející soustavu Lednckých rybníků, u nich byly čerpačky čerpající vodu až nad Valtice, na pole přilehlé ke státní hranici. Nad Valticemi taková stanice byla, měla vodu čerpat na pole směrem k hranici. Pod silnicí Valtice-Lednice jsem sledoval stavbu průtlaku s trubkami snad 3/4 m. Takže, maslím, že by to tu plochu dalo.
Odpovědět
Po těch letech si tím číslem fakt nejsem jistý. Ale 160 000 ha je kolik km2? Počítám dobře, že 1600? A to je čtverec kolik? 40 x 40 km? Ty závlahy měly vést až někam k Podivínu, Velkým Pavlovicím, k Hustopečím, na druhou stranu na Mikulovsko, Valticko, k Hrušovanům nad J. Z novomlýnských nádrží měla být voda převáděna do potoka Včelínek, napájející soustavu Lednckých rybníků, u nich byly čerpačky čerpající vodu až nad Valtice, na pole přilehlé ke státní hranici. Nad Valticemi taková stanice byla, měla vodu čerpat na pole směrem k hranici. Pod silnicí Valtice-Lednice jsem sledoval stavbu průtlaku s trubkami snad 3/4 m. Takže, maslím, že by to tu plochu dalo.
ZU
Zbynek Ulcak
25.7.2026 18:36 Reaguje na Jaroslav Pokorný... oficiálně se uvádí plánovaných až 45 000 hektarů zavlažované plochy.
Odpovědět
Karel Zvářal
25.7.2026 18:44 Reaguje na Zbynek UlcakDěkuji, i tak je to dost. Tipoval jsem 150-300 kmq. A i to by byl problém v sušších letech dostatečně zavlažit.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
26.7.2026 16:10 Reaguje na Jaroslav PokornýZ vojny v osmdesátých letech pamatuji obrovské lány paprik, rajčat, okurek v okolí Hrušovan. Vše se zavlažovalo.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
27.7.2026 10:22 Reaguje na Jarek SchindlerA k tomu si ještě i občané přivydělávali pěstováním zeleniny a ovoce na zahradách a záhumencích, a jejich prodejem Jednotě, prostřednictvím organizací zahrádkářů. Podobně chovatelé prodávali králíky a maso a kožky nutrií.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
27.7.2026 11:13 Reaguje na Jaroslav PokornýSice nevím co tím chcete říci a co mají králíci společného se závlahami a pěstováním zeleniny ale ano. Dřív to lidé pěstovali ( chovali), dnes levně nakupují v supermarketech.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
29.7.2026 10:47 Reaguje na Jarek SchindlerChtěl jsem jenom říci, že se hojně využívaly místní zdroje místo současného převážení zboží přes celé kontinenty, i půlku Země.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
25.7.2026 08:01Hezké shrnutí minulosti. Ale i na tomto místě je třeba znovu zopakovat:
Založilo se nové CHKO Soutok. Je hodnocena biodiverzita.Viz shrnutí v Živě. CHKO Soutok je mimořádně cenná přírodní oblast s vysokou rozmanitostí flóry a vegetace. Zdejší mokřady tvoří tůně, slepá ramena a náplavy s mnoha vzácnými rostlinami, které jsou vázané na specifické podmínky. Lužní lesy jsou převažujícím biotopem Soutoku, který je ovšem ohrožovaný absencí potřebných záplav.
Tedy opakuji: který je ovšem ohrožovaný absencí potřebných záplav. Buduje se k tomu účelu vzdouvací klapkový jez Pohansko.
Čím se bude poslední starý funkční velký lužní les zaplavovat bez vody? Obětujeme ho egu, že před 50 lety jsme měli pravdu, že není dobré nádrže stavět?
Odpovědět
Založilo se nové CHKO Soutok. Je hodnocena biodiverzita.Viz shrnutí v Živě. CHKO Soutok je mimořádně cenná přírodní oblast s vysokou rozmanitostí flóry a vegetace. Zdejší mokřady tvoří tůně, slepá ramena a náplavy s mnoha vzácnými rostlinami, které jsou vázané na specifické podmínky. Lužní lesy jsou převažujícím biotopem Soutoku, který je ovšem ohrožovaný absencí potřebných záplav.
Tedy opakuji: který je ovšem ohrožovaný absencí potřebných záplav. Buduje se k tomu účelu vzdouvací klapkový jez Pohansko.
Čím se bude poslední starý funkční velký lužní les zaplavovat bez vody? Obětujeme ho egu, že před 50 lety jsme měli pravdu, že není dobré nádrže stavět?
SV
Slavomil Vinkler
25.7.2026 08:09 Reaguje na Slavomil VinklerVytrhuje se jednoduché řešení vypustit, které problém jen zakrývá. Naopak komplexní řešení eutrofizace, a to nejen zde, ale de fakto ve většině nádrží a rybníků po celé republice spočívá v dostatečném čištění odpadních vod. Spaliny jsme odprášili, odsířili, a odnoxovali... tak je třeba odfosforovat. Nebo vypustíme Lipno, Máchovo jezero.... a stovky dalších? Ona zelená i Želivka.
Odpovědět
ss
JP
Jaroslav Pokorný
25.7.2026 12:47 Reaguje na Slavomil Vinklerže není dobré nádrže stavět? ...............
Tehdy byly úplně jiné podmínky politické, ekonomické i klimatické.
My se neustále bičujeme. Co ale, např. říkají v USA na Hooverovu přehradu, která taktéž změnila podmínky v povodí? Kdysi jsem byl v SSSR u kanálu ze Syr-darji. Tam také způsobili ekologickou katastrofu Aralského jezera. A což ty veliké přehrady v Číně? Ty jsou v pohodě?
A jiné příklady - např. těžba ropy v mořích? Úniky metanu při těžbě a přepravě? To vše je nic?
Odpovědět
Tehdy byly úplně jiné podmínky politické, ekonomické i klimatické.
My se neustále bičujeme. Co ale, např. říkají v USA na Hooverovu přehradu, která taktéž změnila podmínky v povodí? Kdysi jsem byl v SSSR u kanálu ze Syr-darji. Tam také způsobili ekologickou katastrofu Aralského jezera. A což ty veliké přehrady v Číně? Ty jsou v pohodě?
A jiné příklady - např. těžba ropy v mořích? Úniky metanu při těžbě a přepravě? To vše je nic?
SV
Slavomil Vinkler
25.7.2026 08:57Zamysleme se nad větou závěru: A pokud jde o závlahy, které byly hlavním důvodem stavby celého komplexu tří přehrad, tak nad touto dolní jsou ještě další dvě….
Položme si otázku proč nezezelená ta nejvíce zasažená střední nádrž. No má otevřená stavidla, sinice protečou do dolní a tam se ještě pomnoží. Co se stane, když se vypustí spodní a zavře stavidlo střední? No přece střední zezelená. A jsme tam kde jsme nyní. Vypustíme tedy i střední?
Odpovědět
Položme si otázku proč nezezelená ta nejvíce zasažená střední nádrž. No má otevřená stavidla, sinice protečou do dolní a tam se ještě pomnoží. Co se stane, když se vypustí spodní a zavře stavidlo střední? No přece střední zezelená. A jsme tam kde jsme nyní. Vypustíme tedy i střední?
IP
IP
Ivo Přikryl
25.7.2026 12:39Horní a střední nádrž byly projektovány se stálou vodní hladinou. Vodohospodářský smysl má až dolní nádrž. Že se nevyužívají závlahy, není vadou nádrží. A co se stalo s každoročními komářími kalamitami?
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
25.7.2026 12:55Ona vlastně, asi většina veřejnosti, považovala to, co odborníci oceňují - mimořádně cennou nivní krajinu pod Pálavou – lužní lesy, mokřady, říční ramena, louky a další biotopy - jako "samé bažiny, plno kopřiv a komárů, popadané, hnijící stromy, nic pořádného, teď se to alespoň zkultivuje a něco z toho bude". Kolega z Ladné ovšem vzpomínal, jak jako kluci chytávali v lesních jezírcích spoustu ryb a že hospodáři z vyšších poloh chtěli mít v dyjské nivě alespoň kousek louky, tam že vždy tráva a seno bylo. Jenže se tam muselo kosit ručně a tráva i na usušení musela vyvézt a to koňskými potahy. A i proto byla ta snaha louky odvodnit.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
25.7.2026 13:45A zde jiný příklad toho, že to, co pochází z "minulého režimu" je nutno odstraňovat:
https://www.novinky.cz/clanek/domaci-zpravy-hlavni-mesto-praha-uprava-fontany-na-prazskem-namesti-jiriho-z-podebrad-zdrtila-jejiho-autora-40589644
Odpovědět
https://www.novinky.cz/clanek/domaci-zpravy-hlavni-mesto-praha-uprava-fontany-na-prazskem-namesti-jiriho-z-podebrad-zdrtila-jejiho-autora-40589644
ss
smějící se bestie
25.7.2026 16:32 Reaguje na Jaroslav PokornýJo,
to už potkalo mnoho věcí a to i těch, co fungovaly od monarchie, 1.republiky.
Odpovědět
to už potkalo mnoho věcí a to i těch, co fungovaly od monarchie, 1.republiky.
BM
Břetislav Machaček
25.7.2026 15:31Současní vědci jsou absolventy VŠ po revoluci, kdy se vylévalo z vaničky dítě i s vodou. Vše minulé bylo špatné a musel se dělat pravý opak, aby
nebyl dotyčný označen za starou strukturu se zkostnatělými názory. Bílé
bylo černé, černé bílé a i ty přehrady byly najednou fuj. Družstva byly
přežitek a lopocení soukromníků 365 dnů v roce od nevidím do nevidím bylo
považováno za pokrok. No a těm "vědcům" zůstalo v hlavě to popírání
všeho minulého považované za komunistické přežitky. Tak radikální
nebyli ani ti komunisté po roce 1948 a pokračovali po kapitalistech
v budování přehrad, které se už stavěly za císaře pána a ve středověku
jako rybníky. Takže se současným "vědcům" nedivím, že hlásají pravý
opak, který panoval ve středověku, za Rakouska, za 1. republiky a za
komunistů. Musí se přece něčím lišit od všech předchozích vědců, neb
jsou z nové generace a vzdělání nabyli ve svobodném školství, kde
studentské rady odvolávaly profesory i rektory VŠ a dosazovali za ně
pro ně přijatelné "odborníky", kteří po nich nechtěli mnoho znalostí.
Tehdy vystudovali i hlupáci, protože se jich staří profesoři báli,
aby je neodvolali z funkcí. Kdo to zažil a nesouhlasil s tím, tak mi
dá za pravdu, ale ti, co té situace využili se bude bránit zuby nehty.
No a pak nastala doba, kdy tito absolventi začali jiné učit a tak tu
máme už 35 ročníků absolventů VŠ s novým myšlením popírajícím vše minulé.
Po těch 35 letech je už ale načase opustit ideologizaci vědy a jít zase
cestou skutečného vědění. Teoreticky je mi to už lautr putna, ale ti
mladší, by si měli uvědomit, že ne vše minulé je špatné a že vše nové
není bezchybné. Nebýt tu dnes ty "přežité" přehrady, tak je Vltava v
Praze smrdutým polovyschlým potokem bez pitné vody z Želivky. Ostrava
bude bez Kružberku, Morávky a Šancí žíznit. Kružberk bez Slezské Harty
bude dodávat drahou vodu potřebující náročné čištění, které provádí
Slezská Harta. A tak mohu pokračovat napříč republikou, ale jak by to
dnes bez těch přehrad vypadalo? Jako v Kalifornii, kde vrtají kvůli
vodě stále hlouběji a klesají do dutin po vyčerpané vodě? A nebo bude
voda na příděl, když ji nebude bez přehrad dost? Je mi to už celkem
fuk, protože já už nějak dožiji, ale mladší by si měli uvědomit, že
je ti "vědátoři" s pochybnými znalostmi směrují ke katastrofě
nedozírných rozměrů.
Odpovědět
nebyl dotyčný označen za starou strukturu se zkostnatělými názory. Bílé
bylo černé, černé bílé a i ty přehrady byly najednou fuj. Družstva byly
přežitek a lopocení soukromníků 365 dnů v roce od nevidím do nevidím bylo
považováno za pokrok. No a těm "vědcům" zůstalo v hlavě to popírání
všeho minulého považované za komunistické přežitky. Tak radikální
nebyli ani ti komunisté po roce 1948 a pokračovali po kapitalistech
v budování přehrad, které se už stavěly za císaře pána a ve středověku
jako rybníky. Takže se současným "vědcům" nedivím, že hlásají pravý
opak, který panoval ve středověku, za Rakouska, za 1. republiky a za
komunistů. Musí se přece něčím lišit od všech předchozích vědců, neb
jsou z nové generace a vzdělání nabyli ve svobodném školství, kde
studentské rady odvolávaly profesory i rektory VŠ a dosazovali za ně
pro ně přijatelné "odborníky", kteří po nich nechtěli mnoho znalostí.
Tehdy vystudovali i hlupáci, protože se jich staří profesoři báli,
aby je neodvolali z funkcí. Kdo to zažil a nesouhlasil s tím, tak mi
dá za pravdu, ale ti, co té situace využili se bude bránit zuby nehty.
No a pak nastala doba, kdy tito absolventi začali jiné učit a tak tu
máme už 35 ročníků absolventů VŠ s novým myšlením popírajícím vše minulé.
Po těch 35 letech je už ale načase opustit ideologizaci vědy a jít zase
cestou skutečného vědění. Teoreticky je mi to už lautr putna, ale ti
mladší, by si měli uvědomit, že ne vše minulé je špatné a že vše nové
není bezchybné. Nebýt tu dnes ty "přežité" přehrady, tak je Vltava v
Praze smrdutým polovyschlým potokem bez pitné vody z Želivky. Ostrava
bude bez Kružberku, Morávky a Šancí žíznit. Kružberk bez Slezské Harty
bude dodávat drahou vodu potřebující náročné čištění, které provádí
Slezská Harta. A tak mohu pokračovat napříč republikou, ale jak by to
dnes bez těch přehrad vypadalo? Jako v Kalifornii, kde vrtají kvůli
vodě stále hlouběji a klesají do dutin po vyčerpané vodě? A nebo bude
voda na příděl, když ji nebude bez přehrad dost? Je mi to už celkem
fuk, protože já už nějak dožiji, ale mladší by si měli uvědomit, že
je ti "vědátoři" s pochybnými znalostmi směrují ke katastrofě
nedozírných rozměrů.
ss
JP
Jaroslav Pokorný
25.7.2026 19:07 Reaguje na Břetislav MachačekKdyž jsme se před několika sešli, po 50 letech, absolventi zahr. oboru v Lednici, provázel nás jeden z profesorů. Nebyl už nejmladší, ale ocenil nás, že, navzdory podstatně horšíhmu vybavení školy jsme měli vyšší úroveň vzdělání. Až na ty jazyky, že ano. Ale hlavně, že jsme chtěli nastoupit do praxe, což je prý nyní perspektiva pro méně studentů. Zajímavé bylo, že tam studuje hodně Ukrajinců, ale i Rusů, nejvíce v českém programu, kde studují zdarma. Třebaže naprostá většina nejenže neumí česky, ale ani anglicky. A jak že mohou studovat? No, víceméně si prý titul "vysedí". Když neudělají jedny zkoužky, přejdou na jiný obor a tak postupně se k diplomu dopracují. No a co škola? No, škola dostává peníze na studenta a tak není žádný zájem je ze studia vyhazovat.
Tak to je skutečně velký rozdíl oproti časům dávno minulým.
Odpovědět
Tak to je skutečně velký rozdíl oproti časům dávno minulým.
JH
JH
25.7.2026 20:34 Reaguje na Břetislav MachačekNaštěstí máme dost kavárenských ideologů, kteří VŠ nikdy neviděli zevnitř a živého vědce by nepoznali ani kdyby na ně spadl, ale mají dokonalý přehled o všech nedostatcích vysokých škol.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
27.7.2026 12:34 Reaguje na JHO úrovni VŠ vypovídají jejich absolventi a výsledky jejich
práce. Sebelepší hodnocení kvality VŠ z pera absolventů a
pedagogů nemůže vylepšit kvalitu vzdělání absolventů, co
pouze papouškují učivo a neumí pozvednout svůj obor na
vyšší úroveň, ale konají pravý opak. Mnohé VŠ mají úroveň
někdejších SŠ a absolvují na nich takoví lidé, kteří by
měli pracovat raději manuálně. No a někteří nakonec ještě
učí a to už je úplná katastrofa našeho školství! Pamatuji
urychlené profesůry středoškolských profesorů, aby mohli
učit na nově zřízených VŠ a podivné akreditace některých
oborů, které se potýkaly s absencí odborníků v řadách
pedagogů. Mnozí byli a jsou pendlery mezi několika VŠ a
je s podivem, že to stíhají, když to nestíhali kdysi ani
na SŠ. Znám jich několik z vlastní zkušenosti, kteří se
nehodili do praxe a tak nyní učí! Jaký "produkt" mohou
asi vytvářet, když byli sami nepoužitelní, ale byli jen
loajální a všehoschopní ?
Odpovědět
práce. Sebelepší hodnocení kvality VŠ z pera absolventů a
pedagogů nemůže vylepšit kvalitu vzdělání absolventů, co
pouze papouškují učivo a neumí pozvednout svůj obor na
vyšší úroveň, ale konají pravý opak. Mnohé VŠ mají úroveň
někdejších SŠ a absolvují na nich takoví lidé, kteří by
měli pracovat raději manuálně. No a někteří nakonec ještě
učí a to už je úplná katastrofa našeho školství! Pamatuji
urychlené profesůry středoškolských profesorů, aby mohli
učit na nově zřízených VŠ a podivné akreditace některých
oborů, které se potýkaly s absencí odborníků v řadách
pedagogů. Mnozí byli a jsou pendlery mezi několika VŠ a
je s podivem, že to stíhají, když to nestíhali kdysi ani
na SŠ. Znám jich několik z vlastní zkušenosti, kteří se
nehodili do praxe a tak nyní učí! Jaký "produkt" mohou
asi vytvářet, když byli sami nepoužitelní, ale byli jen
loajální a všehoschopní ?
JH
JH
27.7.2026 15:41 Reaguje na Břetislav MachačekJá myslím, máte velmi omezenou představu o fungování VŠ. Je pravda, že učitelé ani absolventi nejsou jen samí nositelé Nobelovy ceny, ale určitě je mezi nimi spousta vynikajících odborníků a bez fungujících vysokých škol by váš život byl o dost chudší než je teď. Že celý život potkáváte jen samé trouby neříká o úrovni VŠ vůbec nic, možná spíš o vás.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
27.7.2026 20:49 Reaguje na JHO kvalitě VŠ vypovídá množství patentů a vynálezů
v poměru k množství absolventů VŠ. Existují sice
výjimky, které je sypou z rukávu, ale většina má
titul pouze jako podmínku funkce a nemá zájem
cokoliv zlepšit a vynalézat. Buď na to nemají IQ
a nebo jsou líní bádat a hledat řešení problémů.
V praxi jsem potkal ty i ty a bohužel převládala
druhá skupina ohánějící se titulem, ale zcela bez
využití svého vzdělání. Rovnou po škole do funkce
za hodně peněz je touhou mnoha z nich a nemají
zájem vyniknout při tom vynalézání a zlepšování
pracovních postupů. Navíc se mnozí povyšují nad
praktiky s nižším a nebo stejným vzděláním z dob
předchozích. Posměšky že udělal VŠ při zaměstnání
neznamenají, že mu bylo něco prominuto, ale právě
naopak. Před těmi lidmi je třeba smeknout, když
studovali po práci na úkor volného času a na úkor
rodiny. Dnešní studenti opakují semestry, mění
neustále obory a taky VŠ. Ti při zaměstnání si
nemohli toto dovolit a snažili se vystudovat co
nejrychleji a obor který začali i dokončit. To
se dnes bohužel moc nenosí a délka studia tak
utěšeně narůstá. Ale budiž, snižují tím totiž
nezaměstnanost, když studují ještě ve 30.
letech tutéž školu a nebo druhý a třetí obor
a nakonec dělají zcela něco úplně jiného. Co
povíte na absolventy VŠ u pokladen v obchodech
a nebo někde v kancelářích, kde dosud stačilo
středoškolské vzdělání a oni tam zakrňují a to
vzdělání přichází vniveč? Je moudrá ta honba za
počtem lidí s VŠ bez využití a pochybné kvality?
Neměla by mít přednost kvalita před kvantitou?
Odpovědět
v poměru k množství absolventů VŠ. Existují sice
výjimky, které je sypou z rukávu, ale většina má
titul pouze jako podmínku funkce a nemá zájem
cokoliv zlepšit a vynalézat. Buď na to nemají IQ
a nebo jsou líní bádat a hledat řešení problémů.
V praxi jsem potkal ty i ty a bohužel převládala
druhá skupina ohánějící se titulem, ale zcela bez
využití svého vzdělání. Rovnou po škole do funkce
za hodně peněz je touhou mnoha z nich a nemají
zájem vyniknout při tom vynalézání a zlepšování
pracovních postupů. Navíc se mnozí povyšují nad
praktiky s nižším a nebo stejným vzděláním z dob
předchozích. Posměšky že udělal VŠ při zaměstnání
neznamenají, že mu bylo něco prominuto, ale právě
naopak. Před těmi lidmi je třeba smeknout, když
studovali po práci na úkor volného času a na úkor
rodiny. Dnešní studenti opakují semestry, mění
neustále obory a taky VŠ. Ti při zaměstnání si
nemohli toto dovolit a snažili se vystudovat co
nejrychleji a obor který začali i dokončit. To
se dnes bohužel moc nenosí a délka studia tak
utěšeně narůstá. Ale budiž, snižují tím totiž
nezaměstnanost, když studují ještě ve 30.
letech tutéž školu a nebo druhý a třetí obor
a nakonec dělají zcela něco úplně jiného. Co
povíte na absolventy VŠ u pokladen v obchodech
a nebo někde v kancelářích, kde dosud stačilo
středoškolské vzdělání a oni tam zakrňují a to
vzdělání přichází vniveč? Je moudrá ta honba za
počtem lidí s VŠ bez využití a pochybné kvality?
Neměla by mít přednost kvalita před kvantitou?
Karel Zvářal
27.7.2026 21:07 Reaguje na Břetislav MachačekPlzeň byla názorná ukázka, většinou se to děje diskrétněji. Nicméně jsem přesvědčen, že česká nátura se prosadí navzdory většinovým kariéristům/formalistům. Byla by ostuda, kdyby potomci národa Komenského najednou zhumplačili. Je to vidět např ve sportu, že mezi mobilovou a hamburgerovou mládeží se objeví nečekané talenty. Netřeba věšet hlavu:-)
Odpovědět
JH
JH
27.7.2026 21:26 Reaguje na Břetislav MachačekMyslím, že máte u o vysokých školách dost zkreslenou představu. Kdo se tam chce něco naučit, tak se má od koho učit. Určitě by bylo co zlepšovat, ale rozhodně není pravda, že se na místních univerzitách učí 30 let jen blbosti, jak píšete o něco výše.
Odpovědět
Karel Zvářal
27.7.2026 21:31 Reaguje na JHV technických vědách určitě ne, beton je kvalitnější než kdy jindy. Ale ekologii si někteří/většina pletou s rajskou zahradou. Od toho jsme tu, abychom je z té pohádky probudili.
Odpovědět
ZU
Zbynek Ulcak
28.7.2026 09:28 Reaguje na Karel Zvářal..."Od toho jsme tu, abychom je z té pohádky probudili." - škoda, že právě Vy (a pár dalších) jen potvrzujete stereotypy, které o nás seniorech lidé mají - geronti úplně mimo mísu, kteří se však neváhají vyjádřit úplně ke všemu, protože mají čas a nemají co dělat. To, že věcem už nerozumíme, je nám jedno. Naštěstí člověk, který si jen trošičku váží svého času, přestane ty debatní ptákoviny pod články číst velmi rychle. Takže nikoho neprobudíte, navíc Vám k tomu chybí rozhled i znalosti. Jedinou výjimkou je ta osoba "bestie", té stačí ke ztrapnění vždy max. jeden řádek.
Odpovědět
su
Karel Zvářal
28.7.2026 19:58 Reaguje na Zbynek UlcakS Vámi se vždycky poměřím rád a bez obav. Klidně napište, čemu tedy nerozumím. Za mě mluví výsledky mnohaleté práce v terénu a spousta odborných článků. Jinému se stačí našprtat skripta a předávat dál... a je "vysmátý".
Odpovědět
Karel Zvářal
29.7.2026 07:10 Reaguje na Zbynek UlcakStrategie "Plivni a uteč"... věděl jsem, že tímto "diskuse" končí. Vytrhnout jednu zkratkovitou větu z kontextu a na jejím základě mít o pisateli jasno...
Takže např k pohádce "O hodném predátorovi, který si kořist nevyhubí". To je mé oblíbené téma, neb se týká nejen dnešní pomýlené mládeže, ale i valné části podobně vedených myslivečků, jak jsem ke svému úžasu a znechucení zjistil.
A čtou ji i profesionálové/akademici a nezmůžou se na jakýkoliv odpor.
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/kareln-zvaral-premnozeny-puvodni-predator-muze-skodit-stejne-drtive-jako-nepuvodni-invazni
Odpovědět
Takže např k pohádce "O hodném predátorovi, který si kořist nevyhubí". To je mé oblíbené téma, neb se týká nejen dnešní pomýlené mládeže, ale i valné části podobně vedených myslivečků, jak jsem ke svému úžasu a znechucení zjistil.
A čtou ji i profesionálové/akademici a nezmůžou se na jakýkoliv odpor.
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/kareln-zvaral-premnozeny-puvodni-predator-muze-skodit-stejne-drtive-jako-nepuvodni-invazni
JP
Jaroslav Pokorný
29.7.2026 10:51 Reaguje na Karel ZvářalMoje praneteř studovala VŠ turistického ruchu. A já jí říkám: "Terko, co tam vlastně studujete?" "No, jazyky (to ano, v turistickém ruchu nezbytné), management turistického ruchu, a tak." Když absolvovala, nastoupila do recepce hotelu. Pak pracovala ledaskde, teď je na mateřské.
Odpovědět
Karel Zvářal
29.7.2026 11:45 Reaguje na Jaroslav PokornýVždyť to můžete pozorovat i jinde. Vrchol dnešního umění je tzv minimalizmus, tj vyšplíchnout kýbl barvy na stěnu a potom kolem toho chodit zadumaně s podepřenou bradou. Nebo nedávno zesnulý copan, který hrdě pózoval u svého díla: betonový kvádr a krychle. Pro nechápavé Král a Královna...
Něco podobného je v dnešním pojetí ekologie, tj např udělat z nepůvodní monokultury NP, bezzásah. Už cudně se mlčí kolem toho, že Bavoři chystali bezzásah přes 50 let, neb věděli, co všechno je v sázce.
Bezzásah i u ikon - "příroda ví, co má dělat". Pak je sbírají vyčerpané, neb krajina je pustá, mršiny sežerou mouchy... Prostě nač se vzdělávat, chodit do škol/y, když tu máme vševědoucí přírodu.
A když na tuto "filosofii" někdo poukáže, udělají z něj černou ovci... (on tomu nerozumí-)
Odpovědět
Něco podobného je v dnešním pojetí ekologie, tj např udělat z nepůvodní monokultury NP, bezzásah. Už cudně se mlčí kolem toho, že Bavoři chystali bezzásah přes 50 let, neb věděli, co všechno je v sázce.
Bezzásah i u ikon - "příroda ví, co má dělat". Pak je sbírají vyčerpané, neb krajina je pustá, mršiny sežerou mouchy... Prostě nač se vzdělávat, chodit do škol/y, když tu máme vševědoucí přírodu.
A když na tuto "filosofii" někdo poukáže, udělají z něj černou ovci... (on tomu nerozumí-)
PE
Petr Elias
27.7.2026 10:40 Reaguje na Břetislav MachačekTobě bych fakt ze srdce přál aby ti komouši udělali to, co dělali u nás. Vykopat tě ze zaprděného bytečku (který jsi jistě dostal zadarmo) , vše ti sebrat a vyvést tě do nějakého zapadákova (pro redakci, to není výzva nebo výhružka - jen bych prostě byl rád, kdyby tenhle žvanil zažil to samé co bylo u nás :) ).
A tvá představa o VŠ je fakt komická. Nikdy jsi nic nestudoval, víš kulové a myslíš si, jak supr svobodné a odborné to bylo za rudého švába. :D :D
Odpovědět
A tvá představa o VŠ je fakt komická. Nikdy jsi nic nestudoval, víš kulové a myslíš si, jak supr svobodné a odborné to bylo za rudého švába. :D :D
BM
Břetislav Machaček
27.7.2026 12:17 Reaguje na Petr EliasKdyž nemáte nic konkrétního na vyvrácení názorů jiných, tak do nich kopete a navíc o nich nic konkrétního nevíte. Je mi
vás líto, ale to je tak vše, protože nemá smysl odporovat
někomu, kdo neumí slušně diskutovat k daným tématům, ale
pouze se naváží do diskutérů na které mentálně nestačí!
Ubohé, smutné a politování hodné!
Odpovědět
vás líto, ale to je tak vše, protože nemá smysl odporovat
někomu, kdo neumí slušně diskutovat k daným tématům, ale
pouze se naváží do diskutérů na které mentálně nestačí!
Ubohé, smutné a politování hodné!
PE
Petr Elias
1.8.2026 16:26 Reaguje na Břetislav MachačekPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
JP
Jindřich Pokora
26.7.2026 05:30V Bulharech mám kousek vinohradu a včely. Na Dyji chodím už 45 let na ryby. Ještě před 10lety bylo vše ok. Nejen ryby ale i chrostíci, vážky, splešťule atd. Na jaře mraky rybího potěru. Teď nic. Žádný hmyz, žádný potěr zato voda je šedá jako by tekla z něčího septiku. A smrdí. Před třemi týdny jsem ten smrad cítil i ve vinohradech cca 750 m od řeky. Teď se bude ještě mudrovat, ale příští týden bude další úhyn. Vypuštění třetí nádrže je bohužel nevyhnutelné. Jinak nám tu poteče smradlavý mrtvý kanál.
Odpovědět
Karel Zvářal
26.7.2026 06:32 Reaguje na Jindřich PokoraVoda... Jsou řeky, kde zbylo jen písčité/kamenité dno. Nesmrdí, ale totálně mrtvé.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
26.7.2026 11:20 Reaguje na Karel ZvářalPopisuji to níže na příkladu Olše napájené "čistou vodou"
z ČOV. Pěna pod jezy, za sucha "voní" po Jaru a Vizíru
a ryby tam žijí už pouze ty nejodolnější z odolných. U
vodního hmyzu totéž a v létě je zarostlá řasami a nebo
rostlinstvem živícím se tou "čistou vodou " z ČOV, ale
jinak průzračná až na dno mimo kalu za povodní! No není
to nádhera?
Odpovědět
z ČOV. Pěna pod jezy, za sucha "voní" po Jaru a Vizíru
a ryby tam žijí už pouze ty nejodolnější z odolných. U
vodního hmyzu totéž a v létě je zarostlá řasami a nebo
rostlinstvem živícím se tou "čistou vodou " z ČOV, ale
jinak průzračná až na dno mimo kalu za povodní! No není
to nádhera?
Karel Zvářal
27.7.2026 11:11 Reaguje na Břetislav MachačekVe světě zuří požáry a my tu řešíme podělaných pár metráků úhynů ryb. Že k tomu jednou dojde/může dojít, bylo jasné každému, kdo trochu rozumí vodě.
Včera pěli v tv chválu na sinice jako tvůrkyně kyslíku a zakladatelky atmosféry při vzniku života na Zemi.
Lidi, proberte se, už nevíte, do čeho byste z rozežranosti ryli!
Odpovědět
Včera pěli v tv chválu na sinice jako tvůrkyně kyslíku a zakladatelky atmosféry při vzniku života na Zemi.
Lidi, proberte se, už nevíte, do čeho byste z rozežranosti ryli!
BM
Břetislav Machaček
27.7.2026 21:08 Reaguje na Karel ZvářalAno je to tak. Při požáru v NP ČŠ se pro vodu jezdilo do Labe a letadla létala až na jezera
po těžbě, neboť není v okolí dostatečně velká přehrada k načerpání vody za letu. I nějaké to velkokapacitní trvalé potrubí pro následné plnění
by se leckde hodilo, aby nemuseli hasiči natahovat
kilometry obyčejných hadic omezených tlakem s
potřebou přečerpávacích stupňů. I nějaké trvalé retenční nádrže by nebyly na škodu a prospěly
by i přírodě. Nyní tam ale není na pár let co
hasit do doby, než vzplanou i ty snadno hořlavé
břízy. Co když bude hořet například Soutok, tak odkud budou brát ta letadla vodu, když budou Nové Mlýny vypuštěny? Až z Vranova? Nebo z plytkých
Lednických rybníků? Mysleme i na to nejhorší,
ať jsme připraveni a nebo může shořet i Soutok,
když jsou požáry lesů tak přírodě "neškodné"?
Odpovědět
po těžbě, neboť není v okolí dostatečně velká přehrada k načerpání vody za letu. I nějaké to velkokapacitní trvalé potrubí pro následné plnění
by se leckde hodilo, aby nemuseli hasiči natahovat
kilometry obyčejných hadic omezených tlakem s
potřebou přečerpávacích stupňů. I nějaké trvalé retenční nádrže by nebyly na škodu a prospěly
by i přírodě. Nyní tam ale není na pár let co
hasit do doby, než vzplanou i ty snadno hořlavé
břízy. Co když bude hořet například Soutok, tak odkud budou brát ta letadla vodu, když budou Nové Mlýny vypuštěny? Až z Vranova? Nebo z plytkých
Lednických rybníků? Mysleme i na to nejhorší,
ať jsme připraveni a nebo může shořet i Soutok,
když jsou požáry lesů tak přírodě "neškodné"?
Karel Zvářal
27.7.2026 21:19 Reaguje na Břetislav MachačekŘekl bych, že vzhledem k aktuálnosti nebezpečí bude potřeba posílit požárníky/hasičský sbor, miňimalně na jihu E. Tam je potřeba frontální útok s posilami, co bylo dříve norma, dnes nestačí.
Máme geografickou výhodu a moudré předky, že Soutok neosázeli smrky či borem. NM byla dobrá investice, žel, novodobými paraekonomy promrhaná.
Odpovědět
Máme geografickou výhodu a moudré předky, že Soutok neosázeli smrky či borem. NM byla dobrá investice, žel, novodobými paraekonomy promrhaná.
BM
Břetislav Machaček
26.7.2026 11:11 Reaguje na Jindřich PokoraZnáte to přísloví o džbánu a jeho uchu? No a s tím hromaděním fosforu v nádržích je to stejné. Třicet let Dyji chránily
ukládáním v bahně a nyní se už ucho utrhlo a musí se ho taky zbavovat. Dovedete si vůbec představit vypuštění té nádrže? S vypouštěnou vodou bude Dyje přerybněná a kdejaká plytčina a
klidná část řeky bude zanesena bahnem z nádrže. Vyplavením
bahna se fosfor dostane nejen do Dyje, ale i do Moravy, Dunaje
a do Černého moře. Co na to poví sousedé podél těch řek a co
ti u Dunajské delty? Nebudou po nás žádat odškodnění? Kdo ho
zaplatí? Zkusme zamezit vnosu údajně čistých vod z ČOV jak tu
stále opakuji jejich využitím k závlahám jako třeba v Izraeli.
A to je umí údajně čistit lépe než my a do řek ji nepouštějí,
aby z nich nebyly ty splaškotoky, jako ty naše. Dovedete si
představit, že ty sračky nezachytí Vranov a Novomlýnské nádrže
a potečou u vás v Dyji? To bude teprve vůně a ryby, které se
budete bát konzumovat jako my z Odry pod Ostravou, kde navíc po
povodních šly splašky z nefunční ČOV rok rovnou do řeky. U nás
je Chyť a pusť na Odře pudem sebezáchovy mimo pár sebevrahů
konzumujících ty ryby a co Poláci a Němci pijící vodu ze studní
na březích Odry? Tak těm to už vůbec nezávidím. Za humny mám jak
Odru, tak Olši s průzračnou vodou z ČOV po celé její délce, což
jsou Jablunkov, Třinec, oba Těšíny a Karviná, ale pod každým jezem
je plno saponátové pěny a za sucha páchne splašky. Víte co bychom
tu dali za nádrž, kde by to vyhnívalo a neteklo rovnou do řeky?
Bohužel tu na přehradu není místo a tak tu máme ryby pouze pro
otrlé konzumenty, co se nekoukají na chemické rozbory svaloviny.
U vás ryby umírají na absenci kyslíku, ale u nás na otravy a
život jim zkracuje neodbouraná chemie. To si opravdu přejete?
Odpovědět
ukládáním v bahně a nyní se už ucho utrhlo a musí se ho taky zbavovat. Dovedete si vůbec představit vypuštění té nádrže? S vypouštěnou vodou bude Dyje přerybněná a kdejaká plytčina a
klidná část řeky bude zanesena bahnem z nádrže. Vyplavením
bahna se fosfor dostane nejen do Dyje, ale i do Moravy, Dunaje
a do Černého moře. Co na to poví sousedé podél těch řek a co
ti u Dunajské delty? Nebudou po nás žádat odškodnění? Kdo ho
zaplatí? Zkusme zamezit vnosu údajně čistých vod z ČOV jak tu
stále opakuji jejich využitím k závlahám jako třeba v Izraeli.
A to je umí údajně čistit lépe než my a do řek ji nepouštějí,
aby z nich nebyly ty splaškotoky, jako ty naše. Dovedete si
představit, že ty sračky nezachytí Vranov a Novomlýnské nádrže
a potečou u vás v Dyji? To bude teprve vůně a ryby, které se
budete bát konzumovat jako my z Odry pod Ostravou, kde navíc po
povodních šly splašky z nefunční ČOV rok rovnou do řeky. U nás
je Chyť a pusť na Odře pudem sebezáchovy mimo pár sebevrahů
konzumujících ty ryby a co Poláci a Němci pijící vodu ze studní
na březích Odry? Tak těm to už vůbec nezávidím. Za humny mám jak
Odru, tak Olši s průzračnou vodou z ČOV po celé její délce, což
jsou Jablunkov, Třinec, oba Těšíny a Karviná, ale pod každým jezem
je plno saponátové pěny a za sucha páchne splašky. Víte co bychom
tu dali za nádrž, kde by to vyhnívalo a neteklo rovnou do řeky?
Bohužel tu na přehradu není místo a tak tu máme ryby pouze pro
otrlé konzumenty, co se nekoukají na chemické rozbory svaloviny.
U vás ryby umírají na absenci kyslíku, ale u nás na otravy a
život jim zkracuje neodbouraná chemie. To si opravdu přejete?
JS
Jarek Schindler
29.7.2026 12:43 Reaguje na Jindřich PokoraNo a tím vypuštěním se ten smradlavý kanál snad vypaří? Co zbyde na dně třetí nádrže po jejím případném vypuštění? Kde vlastně dochází k uhynu těch ryb? Chcete tvrdit že v nádrži? Vypustěním mávnutím kouzelného proutku snad vyčistíte vodu?
Odpovědět
pk
pepa knotek
26.7.2026 09:09Na počátku tohoto problému je kromě nedostatečného řešení fosforu v odpadních vodách i úspěšná likvidace konzervárenského průmyslu, následovaná útlumem pěstování zeleniny na produkčních zavlažovaných plochách, dnes se pokosí plevel na podestýlku, závlahy nejsou potřeba, nejen na jižní Moravě. Všechno do hal a marketů dovezeme i ty znojemské okurky už máme z Turecka.
Odpovědět
IP
Ivo Přikryl
26.7.2026 09:44Koncentrace fosforu v tocích dlouhodobě zvolna klesají díky účinnějšímu zadržení v čistírnách odpadních vod i díky omezování množství fosforu v pracích prostředcích. Pro dosažení dobrého stavu v novomlýnských nádržích ale odborníci odhadují potřebu dalšího cca desetinásobného poklesu. Dosažení takového cíle je nesmírně náročný a drahý postup vyžadující desítky let systematické práce. Je velmi pravděpodobné, že soustava zadržuje mnohem méně fosforu než by vzhledem k teoretickému zdržení mohla a že letní rozvoj sinic významně podporuje fosfor uvolňovaný ze sedimentů, kde se za desítky let nahromadil. Kvalitě vody by mohla významně pomoci fixace fosforu v sedimentu hlinitými solemi. Nemusela by být celoplošná, ale hlavně v místech, kde k jeho uvolňování především dochází. Je to řešení jen dočasné, ale umožnilo by to zlepšit kvalitu vody a omezit úhyn ryb před dosažením stěžejního cíle, tj. snížení přísunu fosforu z povodí. V současnosti je nejefektivnější využit finance na podrobnou bilanci fosforu v soustavě a jeho pohyb mezi jednotlivými složkami ekosystému nádrží a nalezení nejproblematičtějších míst uvolňování fosforu ze sedimentu. To jsou zásadní informace pro volbu dalšího postupu.
Odpovědět
Pe
Petr
26.7.2026 13:31Tehdy nikdo netušil, že o 35 let později přistoupí důvody... úbytku vody kvůli oteplování klimatu...
Dnes nikdo netuší, jaký úbytek vody bude za deset let.
Když vody v krajině ubývá, je potřeba vypustit nádrž :-)
Odpovědět
Dnes nikdo netuší, jaký úbytek vody bude za deset let.
Když vody v krajině ubývá, je potřeba vypustit nádrž :-)
Pe
Petr
26.7.2026 13:44 Reaguje na PetrNo ale v kapitalismu je nutný pohyb peněz (sice jen jedním směrem), za 20 let si někdo nacpe konta, až se budou hráze stavět zase znovu.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
29.7.2026 12:51 Reaguje na PetrVypustit je vlhký sen bezzásahistů zhmotněný do rušení přehrad. Přitom nikomu z nich není jasné:
-Jak ochránit Břeclav před povodní Viz Španělsko 2024, 2026
-Co vznikne na dně přehrady (ta krajina co byla stvořená lidmi už nebude taková nikdy)
-Jak budou povodňovat Soutok -nyní CHKO s výhledem na NP To je asi největší škoda.
Odpovědět
-Jak ochránit Břeclav před povodní Viz Španělsko 2024, 2026
-Co vznikne na dně přehrady (ta krajina co byla stvořená lidmi už nebude taková nikdy)
-Jak budou povodňovat Soutok -nyní CHKO s výhledem na NP To je asi největší škoda.
