Jakub Hruška: Nebojte, pršet bude. Musíme se ale připravit na to, že jinak a jindy
25.4.2019
Srážky budou padat nerovnoměrněji než dosud, budou delší období sucha a pak spíš krátkodobější vydatné srážky. Ilustrační snímek.
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz
Vtip sucha je ale v tom, že:
1) srážky budou padat nerovnoměrněji než dosud, budou delší období sucha a pak spíš krátkodobější vydatné srážky
2) průměrné teploty se budou zvyšovat, a proto se víc vody odpaří než tomu bylo v minulých obdobích. Bude jí tedy méně k dispozici pro půdu, podzemní a povrchové vody, a taky pro vegetaci.
Zatímco v posledních stoletích střední Evropa žila v nadbytku vody, a proto se vysušovaly mokřady, prohlubovaly a narovnávaly řeky a odvodňovaly skoro všechny pozemky, aby se získalo více "nezamokřené" půdy, dnes na to musíme jít úplně obráceně.
Meliorace vykopat, řeky zpátky zmeandrovat, mokřady obnovit, obrovské lány hodně zmenšit, udělat meze a rybníčky, no a nakonec i nízké jednotky přehrad kvůli pitné vodě ještě postavit můžeme.
za graf predikce srážek Pro Prahu
Zdroj | Ústav výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe
Jenže asi potřebujeme trochu větší malér než v jakém dneska jsme. Protože voda z kohoutků teče, jídla je dost a smrkové lesy sežrané kůrovcem bohužel nejsou dostatečným mementem.
Přijde mi, že politici, kteří mají v rukou rozhodování, nic nedělají, a mám neodbytný dojem, že čekají, že to prostě všechno přejde a všechno bude jako dřív.
Jenže nebude. I když může, klidně za měsíc, nastat období, kdy se to všechno "vrátí do normálu", protože počasí ve střední Evropě je z principu velmi proměnlivé. Jenže ten "normál" asi bude trvat jen krátce. A neměl by nás ukolébat.
Akce k opravě naší krajiny musí začít neodkladně. Vyschlé potoky a dezertifikace jižní Moravy budou pokračovat.
reklama
Jakub Hruška
Autor je přírodovědec, pracuje v Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe a pro Českou geologickou službu.
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Další články autora |
Jakub Hruška: Na požářišti v NP České Švýcarsko člověka napadají různé věci
Jakub Hruška: Co získáme, když zemědělci na podzim omezí použití toxických herbicidů
Jakub Hruška: Lesní požár v NP České Švýcarsko je skvělá příležitost nechat obnovu opět na příroděOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (61)
JS
JŠ
Jaroslav Štemberk
25.4.2019 13:45 Reaguje na Jiří SvobodaŽe je u nás sucho daleko víc důsledkem lidské činnosti, než nedostatku srážek. Když prší nebo taje sníh, necháváme si zbytečně odtéct do moře vodu, která nám pak chybí, když neprší. Jestli se budeme víc snažit, aby krajina vodu zadržovala, budeme i přes globální oteplování mít vody jakžtakž dostatek.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
27.4.2019 08:38 Reaguje na Jaroslav ŠtemberkAle o tom se přece na Ekolistu psalo snad stokrát!
Nenecháme tedy zbytečně odtékat vodu do moře a vodoteče budeme moci postupně rušit? Pan Hruška pod tímto příspěvkem vyslovit též zajímavý názor. Jen tak dále!
Odpovědět
Nenecháme tedy zbytečně odtékat vodu do moře a vodoteče budeme moci postupně rušit? Pan Hruška pod tímto příspěvkem vyslovit též zajímavý názor. Jen tak dále!
JŠ
Jan Škrdla
28.4.2019 20:15 Reaguje na Jiří SvobodaNevím, jestli jste si nespletl Jakuba Hrušku (autora článku) a Miroslava Hrušku (přispěvatele do diskuze). Samozřejmě, že ze zpevněných ploch se odpaří minimum vody, a to bezprostředně po dešti.
Jinak není na místě rušit vodoteče.
Naopak je potřeba dosáhnout toho, aby voda z krajiny neodtekla narovnanými a vybetonovanými koryty z odvodněné krajiny po prvním dešti pryč.
Jinak řečeno, je potřeba, aby voda v krajině zůstala a odtékala co nejdéle. To je ta myšlenka, které se autor dopustil.
Odpovědět
Jinak není na místě rušit vodoteče.
Naopak je potřeba dosáhnout toho, aby voda z krajiny neodtekla narovnanými a vybetonovanými koryty z odvodněné krajiny po prvním dešti pryč.
Jinak řečeno, je potřeba, aby voda v krajině zůstala a odtékala co nejdéle. To je ta myšlenka, které se autor dopustil.
JS
Jiří Svoboda
28.4.2019 21:44 Reaguje na Jan ŠkrdlaCituji Miroslava Hrušku v diskusi hned pod námi "a dodávám jen to, že se daleko lépe odpařuje z betonu a asfaltu než z mokřadů".
Pokud si budeme "chovat" mokřady, voda se v nich vsákne a odpaří a do řek už skoro nic neodteče (řeky se zruší samy). Pro mne je to jednoduchá aplikace zákona zachování hmoty (vody). Já bych jen rád upozornil všechny mokřadníky, aby pak nebyli překvapeni, až řeky vyschnou. Při nedostaku srážek je spíše třeba vodu nechat vsakovat, tam se neodpaří a zajistí to trvalá prameniště.
Ale když to shrnu, žádné řešení není po všech stránkách dobré, kromě toho, aby zase začalo více pršet a bylo méně horko. Ale to je o změně klimatu.
Odpovědět
Pokud si budeme "chovat" mokřady, voda se v nich vsákne a odpaří a do řek už skoro nic neodteče (řeky se zruší samy). Pro mne je to jednoduchá aplikace zákona zachování hmoty (vody). Já bych jen rád upozornil všechny mokřadníky, aby pak nebyli překvapeni, až řeky vyschnou. Při nedostaku srážek je spíše třeba vodu nechat vsakovat, tam se neodpaří a zajistí to trvalá prameniště.
Ale když to shrnu, žádné řešení není po všech stránkách dobré, kromě toho, aby zase začalo více pršet a bylo méně horko. Ale to je o změně klimatu.
JŠ
Jan Škrdla
28.4.2019 22:24 Reaguje na Jiří SvobodaJak jsem psal níže, globální klima, z pozice ČR nezměníme. Globálním změnám klimatu je potřeba se přizpůsobit.
Pokud vodu svedeme z odvodněných ploch do narovnaných vodních toků, tak v době sucha řeky vyschnou.
Naopak rozumně umístěné mokřady a tůně mohou v době sucha vodu popouštět do vodních toků nebo do spodních vod.
S tím, že je potřeba vodu zasakovat souhlasím. Je to potřeba vzít v potaz při hospodaření v lesích a na zemědělské půdě.
Klíčová jsou opatření v krajině vedoucí k převedení povrchového odtoku vody v podpovrchový (zasakovací pásy, průlehy, nebo protierozní meze, aj).
Odpovědět
Pokud vodu svedeme z odvodněných ploch do narovnaných vodních toků, tak v době sucha řeky vyschnou.
Naopak rozumně umístěné mokřady a tůně mohou v době sucha vodu popouštět do vodních toků nebo do spodních vod.
S tím, že je potřeba vodu zasakovat souhlasím. Je to potřeba vzít v potaz při hospodaření v lesích a na zemědělské půdě.
Klíčová jsou opatření v krajině vedoucí k převedení povrchového odtoku vody v podpovrchový (zasakovací pásy, průlehy, nebo protierozní meze, aj).
JS
Jiří Svoboda
29.4.2019 10:50 Reaguje na Jan ŠkrdlaAno souhlasím. Ale zásadní je minimalizovat globální změnu klimatu a nerezignovat v této oblasti! Mám dojem, že tomuto se věnuje málo pozornosti. Aby vůbec bylo co vsakovat a zachycovat!
S narůstající globální teplotou by se globální srážkové úhrny měly navyšovat. Problém je extrémalizace v čase a lokalizace v místě, takže někdy a někde toho bude hodně moc nebo velmi málo. A někde i trvale málo!
Odpovědět
S narůstající globální teplotou by se globální srážkové úhrny měly navyšovat. Problém je extrémalizace v čase a lokalizace v místě, takže někdy a někde toho bude hodně moc nebo velmi málo. A někde i trvale málo!
MH
Miroslav Hruška
25.4.2019 14:26Plně souhlasím s autorem v tom, že voda se více odpařuje a dodávám jen to, že se daleko lépe odpařuje z betonu a asfaltu než z mokřadů. Bohužel mokřady se likvidují stejným tempem jako se naše republika betonuje. A nejhorší na tom je, že se tak děje v zájmu cizích firem a cizích zemí.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
27.4.2019 09:23 Reaguje na Miroslav Hruška"Voda se daleko lépe odpařuje z betonu a asfaltu než z mokřadů." Abychom tedy vyvolali malý vodní cyklus musíme co nejvíce betonovat!
Pěkně jste zaperlil pane Miroslave Hruško! Ta diskuse je stále zajímavější. Jen, bohužel nevede k rozumnému řešení. To se však stává standardem.
Odpovědět
Pěkně jste zaperlil pane Miroslave Hruško! Ta diskuse je stále zajímavější. Jen, bohužel nevede k rozumnému řešení. To se však stává standardem.
JH
Josef Hejna
25.4.2019 15:01Vláda by měla stanovit dotace na úpravu půdního fondu ( zvýšení humusu v půdě) pro zlepšení pohlcování vody v půdě a zmenšení velikosti obdělávaných ploch.
Jak to zařídit?
Odpovědět
Jak to zařídit?
MM
Milan Milan
25.4.2019 15:28Já tomuto moc nerozumím, proč se tady papouškuje??...."Meliorace vykopat, řeky zpátky zmeandrovat, mokřady obnovit, obrovské lány hodně zmenšit, udělat meze"..... vždyť v krajině bylo přes tyto opatření v minulosti vody dost, takže to bych považoval za zbytečný, drahý a evidentně nic neřešící zásah. Předcházet musí solidní nejlépe celoevropská analýza, ne ekopopulistické nebo takové ty předvolební politické bláboly o vlivu člověka na klima, nebo melioracích atd. jak popsáno nahoře autorem, nebo o napouštěných bazénech a CO2 a kouřících komínech, propouštějících jímkách.... To jsou řeči o ničem, jedna paní vymyslela druhá slepičí. Provést skutečně a odborně solidní analýzu globálních vlivů, např.proč dochází k vysychání mraků, jak ovlivňuje změna teploty krajiny nebo letecký provoz proudění vzduchu, co způsobili solární pole, větrníky, neskutečně hluboké vrty tepelných čerpadel, likvidace půdy, betonové plochy dopravních, průmyslových a obchodních zón, satelitní zástavby vesnic, likvidace deštních pralesů a zeleně obecně atd.atd.
Odpovědět
MV
Martina Vránová
25.4.2019 15:36 Reaguje na Milan MilanPřesně tak, já taky nerozumím, proč se pořád papouškuje, co už všichni ví, ale nedělá se to? Ani bychom pro začátek nemuseli do toho zatahovat leteckou dopravu nebo solární panely (páč s tím stejně nehneme), pro začátek stačí jen to nejpodstatnější - obnovit krajinu.
Odpovědět
MV
Martina Vránová
25.4.2019 15:33Je nás naštěstí víc, komu je jasné, jaké myšlenky se autor dopustil. Té nejpodstatnější - že je u nás sucho více důsledkem lidské činnosti, než nedostatku srážek, potažmo OTEPLOVÁNÍM, kterým se dnes zaklíná každý. Ze kterého se stalo politikum. Zakládání přehrad a rezervoárů vody pod okapy domů apod. jsou pouhé náplasti na rostoucí problém, nikoli jeho řešením. Tím je vrácení vody do krajiny, což je ovšem podmíněno změnou zemědělského hospodaření. Což je zhola nemožné, neb doba pěstování biosložek do paliv se pro jistotu ještě prodloužila.....jak to zařídit....automobilisté, prý to Vašim plechových miláčkům neprospívá, tyhle paliva s biosložkami - zkuste se prosím vzbouřit a snížit poptávku :-)!
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
27.4.2019 08:47 Reaguje na Martina VránováTakže sucho není hlavně proto, že méně prší a je tepleji? Před 10 lety ale moc sucho nebylo a lidská činnost se od té doby moc nezměnila. Ta diskuse je stále zajímavější!
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
28.4.2019 21:36 Reaguje na Jiří SvobodaMéně prší a je tepleji, navíc jsou srážky nevyrovnané (viz článek body 1 a 2). To ale z pozici malé země v srdci Evropy nezměníme.
To co můžeme změnit, tak je hospodaření v zemědělské krajině a v lese (+ plánování v intravilánu), zejména ve vztahu k vodě.
Odpovědět
To co můžeme změnit, tak je hospodaření v zemědělské krajině a v lese (+ plánování v intravilánu), zejména ve vztahu k vodě.
JS
Jiří Svoboda
30.4.2019 20:36 Reaguje na Jan ŠkrdlaŘekl bych, že jako úkol č. 1 je třeba co nejvšemožněji zabránit rychlému odtoku vody z přívalových dešťů a tedy i povodním. Kdybych měl popularitu jako V. I. Lenin, řekl bych zasakovat, zasakovat zasakovat. Všechno ostatní už je jen přetahovaná s plusy a mínusy.
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
30.4.2019 21:59 Reaguje na Jiří SvobodaMáte pravdu, doposud se ale především odvodňovalo, odvodňovalo a odvodňovalo. A voda se zadržovala až v přehradách v údolí.
Ještě teď když se v době počínajícího sucha podíváte do revizní šachty, tak můžete vidět, jak v hloubce 2-3 m odtéká voda z pole.
Odpovědět
Ještě teď když se v době počínajícího sucha podíváte do revizní šachty, tak můžete vidět, jak v hloubce 2-3 m odtéká voda z pole.
JS
Jiří Svoboda
2.5.2019 14:51 Reaguje na Jan ŠkrdlaJo, ale nelze toto považovat za uměle vytvořené prameniště? Asi ne, meliorace sebere jen vodu po dešti a o to se sníží vsak. Ale, kdyby se trubky meliorací po 50 m přerušily, aby voda nemohla odtéci, fungoval by systém vlastně jako vsakovací zařízení!
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
2.5.2019 22:45 Reaguje na Jiří SvobodaVe věci meliorací jsou tyto problémy:
1) pozemky, kde se nachází někomu patří
2) tyto pozemky má někdo v pronájmu a někdo na nich hospodaří
3) o přerušení trubek by musel někdo rozhodnout
Jinak nápad je to dobrý.
K tomu, aby toto opatření bylo účinnější je potřeba provádět orbu (aby byla půda propustnější pro vodu) a dodávat organickou hmotu (aby se část vody zachytila v půdě a podpořil se zooedafon, který také zvýší propustnost půdy), ve svažitějších pozemcích zakládat zasakovací průlehy nebo příkopy.
Odpovědět
1) pozemky, kde se nachází někomu patří
2) tyto pozemky má někdo v pronájmu a někdo na nich hospodaří
3) o přerušení trubek by musel někdo rozhodnout
Jinak nápad je to dobrý.
K tomu, aby toto opatření bylo účinnější je potřeba provádět orbu (aby byla půda propustnější pro vodu) a dodávat organickou hmotu (aby se část vody zachytila v půdě a podpořil se zooedafon, který také zvýší propustnost půdy), ve svažitějších pozemcích zakládat zasakovací průlehy nebo příkopy.
MV
Martina Vránová
16.5.2019 13:01 Reaguje na Jiří SvobodaJistě že ne! Sucho je proto, že ze "živé" hlíny plné mikrobity a bezobratlých živočichů se dnešním způsobem jejího využívání (na zisk) stala mrtvá hmota. Její změněná struktura nezadržuje vodu. Dále pak se z takové hlíny nemá co odpařit a v koloběhu vody se vytrácí tzv.Malý koloběh, který probíhá v přírodě na místě - z louky se odpaří a ve vedlejším okrese vyprší.
Jak situaci napravit, víme. Vláda ale raději vybuduje nové rybníky a hned si může s uspokojení odškrtnout politickou objednávku a zacpat ústa lidem, kteří o problematice moc nevědí.
Odpovědět
Jak situaci napravit, víme. Vláda ale raději vybuduje nové rybníky a hned si může s uspokojení odškrtnout politickou objednávku a zacpat ústa lidem, kteří o problematice moc nevědí.
MV
Martina Vránová
16.5.2019 13:04 Reaguje na Martina VránováTo byla reakce na otázku p.Svobody, zdali sucho není hlavně proto, že neprší a je tepleji.
Odpovědět
MM
Miloš Miloš Z
25.4.2019 16:20Jen úvodem, dost dobře chápu co chce nám autor článku říci. Myslím si, že nepapouškuje, ale již prostě burcuje nás lhostejné, protože nemá asi již jinou možnost. Současná vláda ( i ty předcházející) prostě nic nedělají, jen si hrají na svém písečku, hrabou si pro sebe a ty řadový občane zaplať, zaplať, zaplať - za vše! Již teď platíme za pitnou vodu velké peníze a co v budoucnosti naši potomci? Studny již teď vysychají a v budoucnu? Spotřebu vody nedoplní i hlubinné vrty. Souhlasím, že je je třeba to opravdu udělat globálně,ale jak známe Brusel, či naše vlády, to je na dlouhé roky. Proto burcujme všechny vedoucí složky naší vlasti, ať začněme od sebe a děláme něco dobrého pro naše další generace! Vážení, je opravdu méně, než za 5 minut 12.
Odpovědět
FM
Fero Metam
25.4.2019 18:55ano, autor má pravdu, a moc velkou, že v podstate to nikomu nevadí, jen se o tem tláchá....
Ješte malá poznámka, komunisti ničili republiku a prírodu 40 let....kapitalizmus se o naši zemi i prírodu stará 30 let....kdo udelal víc a v náš prospech???
Odpovědět
Ješte malá poznámka, komunisti ničili republiku a prírodu 40 let....kapitalizmus se o naši zemi i prírodu stará 30 let....kdo udelal víc a v náš prospech???
ČM
Čech M.
26.4.2019 15:51 Reaguje na Fero MetamTo je jednoduché. Komunisti stáli za hovno a kapitalizmus u nás není, jen zvláštní druh socialismu , kdy ti, co nic nemají, přispívají těm , co vlastní pole, louky ,lesy, vodní a sluneční elektrárny, továrny na biopaliva, penziony, agroparky, aqaparky a další potřebné věci, které stát mít prý nemůže. Kdyby přestal stát všechny tyhle blbosti dotovat, možná by mu zbyly i peníze na ochranu své přírody.
Odpovědět
mr
26.4.2019 20:13 Reaguje na Čech M.
Máte kus pravdy. Až na to, že příroda prachy nepotřebuje. Ty potřebují leda různé organizace, jež tu oblbují národ už celá desetiletí.
Odpovědět
KP
Karel Ploranský
29.4.2019 12:48 Reaguje na Fero MetamJá bych do toho netahal ideologie.
Příčinou všech prasáren, které devastují přírodu a z půvabné krajiny dělají lány obytných budov (a v horším případě logistických skladů), je konzumní způsob života. Zcela bez ohledu na to, ve kterém politickém systému se ho dopouštíme. Prostě chceme mít všeho o 200 procent víc, než reálně potřebujeme k životu a hlavně: Víc, než nám planeta je schopna poskytnout. Tečka.
Příklad: V pořadu "Máte slovo" byl kdosi (myslím, že to byla sama paní Jílková) upřímně pobouřen tím, že se aktuálně staví menší byty - "jen" 60 m2. Jak se prý do nich má mladá rodina vejít s dítětem a kam chudáci dají všechny věci - lyže, kola atd.?
My jsme v panelákovém bytě o této výměře vychovali 3 děti (a to s námi ještě bydlela tchyně). A neměl jsem pocit, že bychom v tom bytě nějak zásadně strádali.
A o tom to je - že nároky rostou ad absurdum.
Odpovědět
Příčinou všech prasáren, které devastují přírodu a z půvabné krajiny dělají lány obytných budov (a v horším případě logistických skladů), je konzumní způsob života. Zcela bez ohledu na to, ve kterém politickém systému se ho dopouštíme. Prostě chceme mít všeho o 200 procent víc, než reálně potřebujeme k životu a hlavně: Víc, než nám planeta je schopna poskytnout. Tečka.
Příklad: V pořadu "Máte slovo" byl kdosi (myslím, že to byla sama paní Jílková) upřímně pobouřen tím, že se aktuálně staví menší byty - "jen" 60 m2. Jak se prý do nich má mladá rodina vejít s dítětem a kam chudáci dají všechny věci - lyže, kola atd.?
My jsme v panelákovém bytě o této výměře vychovali 3 děti (a to s námi ještě bydlela tchyně). A neměl jsem pocit, že bychom v tom bytě nějak zásadně strádali.
A o tom to je - že nároky rostou ad absurdum.
JS
Jiří Svoboda
30.4.2019 20:45 Reaguje na Karel PloranskýA kdyby vám nabídli větší byt, tak byste to odmítl. Možná je třeba i rozlišovat askezi vrozenou a okolnostmi vynucenou. Ale hamivost a užívání si statků je docela běžná lidská vlastnost, co s tím chcete nadělat? Zavedení uhlíkové daně by mohlo vést k nízkouhléhové hamivosti a užívání si nízkouhlíkových statků. Já bych to považoval za obrovský pokrok.
Odpovědět
mr
30.4.2019 23:34 Reaguje na Jiří Svoboda
C-daň je nesmysl. Jako jedinou a pořádně vysokou daň bych navrhl - zastavěný a zaplocený pozemek, nic více. Byste viděl, kolik cest a staveb by najednou bylo zbytečných, jak by se opět stavělo do výšek a ne do krajiny. A mnoho dnešních problémů (voda, organizmy atd.) by se min. zmírnilo. Samozřejmě, chemické postřiky v zemědělství bych nezdaňoval, ty by přestaly existovat a jejich nelegální užívaní s tvrdým existenčním postihem.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
2.5.2019 14:55 Reaguje naJak chcete řešit antropogenní GW? Jen vypustit: "C-daň je nesmysl." na moc plodnou diskusi nezavdává.
Odpovědět
mr
2.5.2019 20:36 Reaguje na Jiří Svoboda
Přemýšlel jste vůbec někdy, proč tu byla kdysi ta revoluce, jež svrhla vládu jedné strany? Fakt myslíte, co nám vtlouká třeba ČT, že to bylo u většiny kvůli lidským právům???
Odpovědět
MV
Martina Vránová
16.5.2019 13:16 Reaguje na Karel PloranskýPřesně! Já taky vyrostla se sestrou a rodiči v panelákovém bytě 2,5 +1 a měli jsem tam všechno co jsme potřebovali. My děti dětský pokoj, v něm 2 psací stoly a úložné prostory pro výtvarné potřeby, spoustu knih a encyklopedií. Azyl a útulek pro chvíle nerušeného soukromí. Brusle i lyže byly úspěšně nacpané v malém sklepě. Pravda, nebyly tam kola 4 ani windsurfingové prkno, ani potápěčské potřeby, ani golfové hole, ani čtyřkolka ani 3 vyřazené počítače....a přesto jsme nebažili po ničem víc ...a cítili se uspokojení.
Snížit spotřebu - to je heslem a prvotním krokem k řešení problematiky zde probírané. Bohužel, nároky rostou ad absurdum.
Odpovědět
Snížit spotřebu - to je heslem a prvotním krokem k řešení problematiky zde probírané. Bohužel, nároky rostou ad absurdum.
ph
pavel hašek
25.4.2019 22:09Velmi dobře autorovi rozumím a vím, proč se ostatním snaží otevřít oči. Plně s autorem souhlasím a pro ty méně vnímavé to napíši jinými slovy: Suneme se pod vedením dnešních kormidelníků do obrovských problémů, na které doplatíme všichni. Zcela nevyhnutelně to jednou, možná už brzo zařídí sám Bůh, to ale ti kormidelníci už nebudou potřeba. Ti co zůstanou se budou řídit vlastním rozumem, nebudou potřebovat žádné dotační mantinely, budou využívat krajinu v souladu s přírodním během a rozhodně nebudou chodit kálet do pitné vody jako dnes, nebudou mít potřebu kumulovat majetek nad rámec svých potřeb. Protože lidé sami od sebe nepřijdou na to, že k lidskému štěstí není potřeba "každoroční růst DPH", tak lidem vnutí své podmínky právě přírodní změny.
fous
Odpovědět
fous
KV
Kuky Všímálek
26.4.2019 07:31Děkuji pisateli článku a plně se s ním ztožňuji.Ještě bych zmínil přestat vypouštět vodu do kanalizací ale čistit ji přes ČOV aby zůstala v místě a oblasti.Copak by k článku dodal pan Cílek?
Odpovědět
pp
pavel peregrin
26.4.2019 08:09Jako zemědělec s autorem článku v podstatě souhlasím, až na některé výroky typu" meliorace vykopat"-nelze s vaničkou vylévat i dítě. Na orné půdě meliorace plní svůj účel, protože by se časem na mnoha polích nedalo vůbec hospodařit. Nesmyslem bylo kdysi meliorování luk- předkové velmi dobře věděli, proč tam ta louka je a i dnes se taková místa vyznačují zvýšenou vlhkostí. To, že se v současné době střídají dlouhá období sucha s obdobími srážek je pravda a je to pro zemědělství jev velice nepříjemný, protože plodiny pro svůj vývoj a založení generativních orgánů potřebují vodu v přesný čas a bohužel opožděné srážky pak už nic neřeší. Jenže tohle nelze ovlivnit agrotechnikou, to je do budoucna úkol šlechtitelů, vytvořit geneticky odolné odrůdy proti suchu.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
26.4.2019 09:02Prostě peníze, které političtí gauneři pod zeleným praporem přihrávají gaunerům ekonomickým (solární baroni apod.) je třeba přesunout tam, kde opravdu udělají něco podobného.
Na výdělky z OZE je třeba nasadit 200% daň, dokud neproběhnou lhůty, které mají gauneři zajištěné pro svůj "výdělek". Po jejich doběhnutí odebírat z OZE elektřinu výlučně za aktuální tržní cenu, jako z ostatních typů elektráren.
Odpovědět
Na výdělky z OZE je třeba nasadit 200% daň, dokud neproběhnou lhůty, které mají gauneři zajištěné pro svůj "výdělek". Po jejich doběhnutí odebírat z OZE elektřinu výlučně za aktuální tržní cenu, jako z ostatních typů elektráren.
LČ
Lenka Č.
29.4.2019 12:51 Reaguje na Jan ŠimůnekPolitičtí gauneři jsou kdo? V současné době nejvíce financí přihrává zcela žlutý premiér, který se zelený prapor ani neodváží zvednout. Navíc žlutá pole likvidují půdu více než solární elektrárny a způsobují mnohem větší škody.
Co se týče solárních elektráren na polích, také nejsem příznivcem. Mnoho z nich ale vlastní Němci a ti se jich jen tak nevzdají. Jenže v tuto chvíli díky bohu za ně, jinak by bylo žluto i místo nich.
A ano, máte pravdu, že odběr ze slunečních elektráren kdysi nastavený byl opravdu nezdravě vysoký, ale to už aktuálně není. Když si já teď postavím solární elektrárnu, určitě nedostanu tolik, co před 10 lety.
Odpovědět
Co se týče solárních elektráren na polích, také nejsem příznivcem. Mnoho z nich ale vlastní Němci a ti se jich jen tak nevzdají. Jenže v tuto chvíli díky bohu za ně, jinak by bylo žluto i místo nich.
A ano, máte pravdu, že odběr ze slunečních elektráren kdysi nastavený byl opravdu nezdravě vysoký, ale to už aktuálně není. Když si já teď postavím solární elektrárnu, určitě nedostanu tolik, co před 10 lety.
pp
pavel peregrin
29.4.2019 14:20 Reaguje na Lenka Č.Prosím vás, už nechte tu nebohou řepku na pokoji- napište mi fundovaně, v čem a jak likviduje půdu.
Odpovědět
LČ
Lenka Č.
29.4.2019 14:58 Reaguje na pavel peregrinNapsáno bylo mnohé, tak např.
Řepka je rostlina, která je dost náchylná na choroby, jež způsobují různí škůdci. Celkem jich je asi padesát, takže velice široké spektrum. Aby se dožila produkčního věku, je potřeba ji chemicky ošetřovat. V tom spočívá negativum řepky, protože v jejím případě jsou chemická ošetření asi nejčastější ze všech hospodářských plodin. V okamžiku, kdy plodinu četně stříkáte proti škůdcům, část těch chemikálií zůstane v půdě, kde to naopak zabíjí organismy, které v půdě jsou a které jsou také prevencí proti erozi.
Některé účinné látky, jako například herbicid atrazin pro kukuřici nebo herbicid alachlor pro řepku, se i po deseti letech od zákazu jejich použití vyskytují v povrchových a podzemních vodách Více na: https://www.euro.cz/byznys/penize-nebo-repka-zbesile-pestovani-energetickych-plodin-nici-pudu-i-podzemni-vodu-1368382#utm_medium=selfpromo&utm_source=euro&utm_campaign=copylink
Odpovědět
Řepka je rostlina, která je dost náchylná na choroby, jež způsobují různí škůdci. Celkem jich je asi padesát, takže velice široké spektrum. Aby se dožila produkčního věku, je potřeba ji chemicky ošetřovat. V tom spočívá negativum řepky, protože v jejím případě jsou chemická ošetření asi nejčastější ze všech hospodářských plodin. V okamžiku, kdy plodinu četně stříkáte proti škůdcům, část těch chemikálií zůstane v půdě, kde to naopak zabíjí organismy, které v půdě jsou a které jsou také prevencí proti erozi.
Některé účinné látky, jako například herbicid atrazin pro kukuřici nebo herbicid alachlor pro řepku, se i po deseti letech od zákazu jejich použití vyskytují v povrchových a podzemních vodách Více na: https://www.euro.cz/byznys/penize-nebo-repka-zbesile-pestovani-energetickych-plodin-nici-pudu-i-podzemni-vodu-1368382#utm_medium=selfpromo&utm_source=euro&utm_campaign=copylink
pp
pavel peregrin
29.4.2019 15:22 Reaguje na Lenka Č.Tak já vám napíšu, jak je to prakticky: zásev řepky-herbicidní ošetření=stejné jako u obilnin, podzimní morforegulace= může být i u obilnin, na jaře ošetření insekticidem proti krytonosci-obilniny ne, ošetření proti hlízence obecné fungicidně 1-2x = to samé u obilnin, pouze proti jiným chorobám, ošetření proti bejlomorce+šešulovým škůdcům= u obilnin ošetření proti kohoutkům a mšicím, desikace- může být a nemusí. Vidíte sama, že počet aplikací u řepky je v podstatě o dva zásahy více, než u obilnin, kterých je ale průměrně pěstováno přes 50% výměry půdy. Samozřejmě nelze popírat, že některé subjekty v honbě za výnosem počty zvyšují, ale to pak se děje i u těch obilnin. Co se týká samotného působení řepky na strukturu půdy, patří mezi zlepšující plodiny, je to jedna z mála posledních vhodných předplodin právě pro obiloviny. To, že je někde neúměrně zastoupena v osevním postupu, není vina její, ale je to dáno nesmyslnou (ne)zemědělskou politikou státu, který to kdysi takto pro zemědělce nastavil.pro potravinářské využití by stačila třetina výměry. Ale v dohledné době ji převálcuje palmový olej a jsem zvědav, co na to ochránci budou říkat.
Odpovědět
LČ
Lenka Č.
29.4.2019 15:56 Reaguje na pavel peregrinAno, v rozumné míře je řepka zlepšující půdu, pokud se zaoře, to s Vámi souhlasím. Ale zemědělská politika je jak říkáte nesmyslná. Zatím není studie na to, zda převažují pozitiva či negativa - ochránci řeknou, že negativa, zemědělci, že pozitiva - inu, nic není černobílé. To, co chybí, je rozum a menší pole, kde by se střídaly plodiny, jelikož diverzita před škůdci chrání přirozenou cestou.
A doufám, že palmový olej ji nepřeválcuje. To by pak teprve bylo peklo...
Odpovědět
A doufám, že palmový olej ji nepřeválcuje. To by pak teprve bylo peklo...
pp
pavel peregrin
29.4.2019 16:07 Reaguje na Lenka Č.I na velkých polích střídáme plodiny, totiž každý rozumný hospodář, tak, jak to jde. To není jen výsada malých polí.Řepka sama o sobě je pozitivní plodina, na to netřeba studií, ty byly dávno vykonány.Tady je jen otázka nezbytné chemizace, ale ta je dnes u téměř všech plodin napříč světem a v rozvojových zemích je to mnohem horší z hlediska portfolia u nás dávno zakázaných látek.V zemích západní Evropy pak prokazatelně pesticidní vstupy jsou dvou až trojnásobně vyšší, než u nás.A co se týká toho palmového oleje, tak věřte, že převálcuje, zrovna tak, jako cukrová třtina převálcuje cukrovou řepu, u které, mimochodem,jsou pesticidní vstupy také vysoké.Prostě ekonomika je neúprosná.
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
29.4.2019 18:57 Reaguje na pavel peregrinProto je potřeba zastavit pěstování biopaliv první generace, tím že se zruší přidávání biosložky do paliv, nejlépe celosvětově.
Stejně je to slepá ulička, která nevede k ochraně klimatu.
Řepka i olejná palma, stejně tak i obilí a cukrovka, se budou pěstovat jen pro potravinářské nebo krmné účely, a předpokládám, že se pak budou hospodáři s aplikací chemie krotit.
Odpovědět
Stejně je to slepá ulička, která nevede k ochraně klimatu.
Řepka i olejná palma, stejně tak i obilí a cukrovka, se budou pěstovat jen pro potravinářské nebo krmné účely, a předpokládám, že se pak budou hospodáři s aplikací chemie krotit.
pp
pavel peregrin
29.4.2019 19:06 Reaguje na Jan ŠkrdlaZastavit pěstování pro biopaliva určitě.Co se týká aplikace, ta je stejná jak pro potravinářské, tak pro technické účely, v tom není rozdílu.Otázkou je,čím potom redukci těchto plodin smysluplně nahradit.
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
29.4.2019 23:41 Reaguje na pavel peregrinČást zemědělské půdy by se měla použít na ekologická opatření v krajině (biocentra, biokoridory, biopásy, aj.), část na protierozní opatření (průlehy, meze, příkopy,..), a také na zadržení vody (nejlépe pomocí tůní a malých vodních nádrží, mokřadů).
Je potřeba se nebát a navrátit stromy a vodu do krajiny. Vysázet aleje, remízky, ovocné sady. Vybudovat malé vodní nádrže nebo tůně. Tak, kde je půda podmáčená, ponechat mokřady, vlhké louky nebo lužní lesy.
To vše by se mohlo realizovat místo pěstování biopaliv, jejichž přínos je dost sporný.
Odpovědět
Je potřeba se nebát a navrátit stromy a vodu do krajiny. Vysázet aleje, remízky, ovocné sady. Vybudovat malé vodní nádrže nebo tůně. Tak, kde je půda podmáčená, ponechat mokřady, vlhké louky nebo lužní lesy.
To vše by se mohlo realizovat místo pěstování biopaliv, jejichž přínos je dost sporný.
pp
pavel peregrin
30.4.2019 07:24 Reaguje na Jan ŠkrdlaJá vám rozumím, ale to naráží na jeden zásadní problém- půda je v majetku soukromých vlastníků a převážná část zemědělců hospodaří na půdě pronajaté. Aby tato opatření měla smysl, musela by zasáhnout dost významnou část této půdy a to by někdo-stát-musel majitelům nahradit. A k tomu, se obávám, se nedostává ani politické vůle, ani prostředků.
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
30.4.2019 12:38 Reaguje na pavel peregrinProblém s majetkovou držbou do jisté míry řeší pozemkové úpravy. Po jejich ukončení může zemědělec hospodařit na svém (poku nějakou půdu vlastní).
Na protierozní a ekologická opatření by se v první řadě měly použít pozemky obcí a státu. Jinak stát na tom není tak špatně, aby nemohl část pozemků i vykoupit. Náklady na výsadbu stromů nebo stavbu rybníků nejsou tak hrozné, ve srovnání s tím, co se rozkrade třeba při stavbě dálnic, zadávání státních zakáze nebo jde do kapes solárním baronům.
Takže problémem nejsou tak prostředky, jako spíše ta politická vůle.
Odpovědět
Na protierozní a ekologická opatření by se v první řadě měly použít pozemky obcí a státu. Jinak stát na tom není tak špatně, aby nemohl část pozemků i vykoupit. Náklady na výsadbu stromů nebo stavbu rybníků nejsou tak hrozné, ve srovnání s tím, co se rozkrade třeba při stavbě dálnic, zadávání státních zakáze nebo jde do kapes solárním baronům.
Takže problémem nejsou tak prostředky, jako spíše ta politická vůle.
pp
pavel peregrin
30.4.2019 13:52 Reaguje na Jan ŠkrdlaPozemkové úpravy řeší trochu zcelení roztříštěných polí vlastníka. A jak to funguje v praxi dále, vám po proběhlých pěti úpravách v našich katastrech popíšu: hospodařící subjekty se sesypou na vlastníky půdy se žádostí o pronájem, protože pozemkovou úpravou stávající nájemní smlouvy končí.S "ukořistěnými" hektary se pak všichni sejdou a nastane ta pravá pozemková úprava, protože každý urval hektary každý pes jiná ves a musí se dohodnout, co a za co se smění, aby se vůbec dalo hospodařit.A to již vůbec nemluvím o výstavbě asfaltových cest mezi poli, které jsou naprosto zbytečné, stačily by štětové cesty. Jenže- na nich se na in-linech dost blbě jezdí. Takže na pozemkové úpravy mám názor dost negativní, ty opravdu řeší jen málo. Nu a ty obecní a státní pozemky se používají právě na ty pozemkové úpravy.
Jinak s tím rozkrádáním a politickou vůlí nelze než souhlasit.
Odpovědět
Jinak s tím rozkrádáním a politickou vůlí nelze než souhlasit.
JŠ
Jan Škrdla
30.4.2019 15:22 Reaguje na pavel peregrinPokud hospodařící subjekt nějaké pozemky vlastní, může je dostat vcelku a začít na nich hospodařit (jiná situace je, když si jen pronajímá).
Asfalkta v poli je luxus, stačila cesta z minirálně zpevněného kameniva. Ušetřené peníze by se mohly využít efektivněji (např. na založení aleje nebo větrolamu).
Ty obecní + státní pozemky se můžou použít právě na realizaci protierozních mezi nebo větrolamů.
Socialismus skončil a zemědělská půda někomu patří. Vysadit liniový porost napříč parcelami různých vlastníků je téměř nemožné, a nic lepšího než pozemkové úpravy zatím nevymysleli.
Odpovědět
Asfalkta v poli je luxus, stačila cesta z minirálně zpevněného kameniva. Ušetřené peníze by se mohly využít efektivněji (např. na založení aleje nebo větrolamu).
Ty obecní + státní pozemky se můžou použít právě na realizaci protierozních mezi nebo větrolamů.
Socialismus skončil a zemědělská půda někomu patří. Vysadit liniový porost napříč parcelami různých vlastníků je téměř nemožné, a nic lepšího než pozemkové úpravy zatím nevymysleli.
pp
pavel peregrin
30.4.2019 15:31 Reaguje na Jan ŠkrdlaBohužel ty asfaltky se staví, i na popud obcí, které jsou účastníky pozemkových úprav. Co se týká držby půdy,tak nevím to přesně, ale určitě přes osmdesát procent půdy je v nájmu hospodařících subjektů, velkých i malých, od vlastníků půdy.A ještě jednu věc jsem zapomněl dodat- v případě dědického řízení se většinou scelená půda opět dělí mezi dědice, tudíž celá pozemková úprava jde pomalu do kopru.
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
30.4.2019 21:31 Reaguje na pavel peregrinZ vašeho komentáře vyvozuji, že si půdu pronajímáte. Pro nájemce jsou pozemkové úpravy komplikací, protože musí uzavřít nové smlouvy.
Naopak pro vlastníky půdu jsou výhodou, protože své pozemky dostanou zcelené a zpřístupněné. Taky se můžou rozhodnout jak s pozemkem naloží (před tím jej většinou pronajímají). S tím dělením pak zaleží, jak se dohodnou dědicové.
Pro obce, které chtějí zvelebovat krajinu, jsou pak nutností.
Pokud obce nemají v katastru vymezené pozemky pro založení větrolamů nebo biokoridorů, tak moc nezmůžou.
Problémem pak může být i výsadba aleje kolem polní cesty (ty často vedou na soukromých pozemcích nebo mimo parcelu, kterou mají vymezenu, nebo jsou moc úzké).
Odpovědět
Naopak pro vlastníky půdu jsou výhodou, protože své pozemky dostanou zcelené a zpřístupněné. Taky se můžou rozhodnout jak s pozemkem naloží (před tím jej většinou pronajímají). S tím dělením pak zaleží, jak se dohodnou dědicové.
Pro obce, které chtějí zvelebovat krajinu, jsou pak nutností.
Pokud obce nemají v katastru vymezené pozemky pro založení větrolamů nebo biokoridorů, tak moc nezmůžou.
Problémem pak může být i výsadba aleje kolem polní cesty (ty často vedou na soukromých pozemcích nebo mimo parcelu, kterou mají vymezenu, nebo jsou moc úzké).
pp
pavel peregrin
1.5.2019 08:14 Reaguje na Jan ŠkrdlaAno, převážnou část půdy máme v pronájmu, vlastní půdu máme také, ale to je marginální část.Vlastníci dostanou své pozemky scelené,v drtivé většině je dále pronajímají, to je pravda, ale bohužel praxe v dědění je taková, že se opět dělí- většinou dědicové nemají dostatek peněz na vypořádání podílu, anebo ještě hůř, dochází k prodeji celé půdy a tu většinou skupují silné finanční skupiny a s půdou dále spekulují. Co se týká ostatního, je to v podstatě tak anebo tak, jak reagoval pán pode mnou.
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
1.5.2019 11:49 Reaguje na pavel peregrinZ toho důvodu, i z těch co psal pán pod vámi, je tady územní plán. Ten určuje využití území a reguluje zástavbu.
Územní plán pak schvaluje zastupitelstvo obce, mělo by to být na veřejném zasedání.
Zastupitelstvo pak volí občané. Je to tedy na nás všech, jestli se zajímáme o dění v obci, jdeme k volbám a na veřejná zasedání.
Odpovědět
Územní plán pak schvaluje zastupitelstvo obce, mělo by to být na veřejném zasedání.
Zastupitelstvo pak volí občané. Je to tedy na nás všech, jestli se zajímáme o dění v obci, jdeme k volbám a na veřejná zasedání.
pp
pavel peregrin
1.5.2019 19:21 Reaguje na Jan ŠkrdlaO tom, jak se po volbách chovají zastupitelstva volená občany by se dalo dost polemizovat, ale o tom diskuze není. Z praxe vím, že hlavní důraz při komplexkách se klade na zcelení půdy a na výstavbu cest. Občas se opraví nějaký stávající rozpadlý rybníček a to je asi tak všechno.Obce-a teď mluvím hlavně o vesnicích, protože město se toho nikdy neúčastnilo,ani nebylo účastníkem- ve svém územním plánu pozemky pro výsadbu větrolamů, biokoridorů apod. v drtivé většině, prakticky možno říci vůbec, neměly a nedělám si iluze, že jinde tomu bude markantně jinak.
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
1.5.2019 22:21 Reaguje na pavel peregrinZastupitelé jsou voleni občany a alespoň na vesnicích jsou to lidé, kteří tam žijí a které tam potkáváte. Proto by měli mít zájem jednat s co nejlepším vědomím a svědomím. Ve městech, kde je tak trochu anonymita, je to trochu jinak. Proto mají v tomto směru smůlu vesnice bez vlastní samosprávy (místní části měst).
Je dost obcí, které mají ve svých plánech protierozní a ekologická opatření. Co se týká realizace, ta pokulhává z důvodu peněz a také následné údržby. Každopádně tato opatření se realizují, ale v drtivé většině v obcích, které mají zpracovaný plán společných zařízení díky komplexkám.
Pokud se ale pozemkové úpravy omezí jen na zcelení a cesty, tak je to špatně.
Odpovědět
Je dost obcí, které mají ve svých plánech protierozní a ekologická opatření. Co se týká realizace, ta pokulhává z důvodu peněz a také následné údržby. Každopádně tato opatření se realizují, ale v drtivé většině v obcích, které mají zpracovaný plán společných zařízení díky komplexkám.
Pokud se ale pozemkové úpravy omezí jen na zcelení a cesty, tak je to špatně.
pp
mr
30.4.2019 23:42 Reaguje na Jan Škrdla
Jo, jo, jenže obce většinou ty svoje parcely rozprodávají na další zástavbu - to je realita. A co není stavebparcela dnes, stane se za pár let - to je další realita. A co není obecní, ale je soukromé, stane se na požádání stavební parcelou ještě rychleji. A stát tam pak ještě vystaví dobrovolně asfaltky, jejichž hodnotu tam bydlící daňoví plátci svými daněmi nikdy nezaplatí.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
30.4.2019 09:29 Reaguje na pavel peregrinOno to tak úplně není. Za určitých okolností (hnojení, mohutnost udusání půdy) řepka koření jen mělce, a pak spíš škodí.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
30.4.2019 10:12 Reaguje na Jan ŠimůnekAle to opět není problémem té rostliny, ale nevhodně zvoleným agrotechnickým postupem-to se může stát i u jiných plodin. I mělce kořenící řepka je z pohledu následně vrácené biomasy do půdy plodinou zlepšující.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
30.4.2019 09:32 Reaguje na pavel peregrinJenže tím pojížděním po poli se spotřebuje tolik nafty, že to, spolu s energetickými nároky zpracování, dá na litr "bionafty" víc než jeden litr nafty, která se při tom spotřebuje.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
30.4.2019 10:14 Reaguje na Jan ŠimůnekBiopaliva z ekologického hlediska a započtení veškeré uhlíkové stopy jsou nesmysl.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
30.4.2019 09:33 Reaguje na Lenka Č.Problém je, že těm starým elektrárnám se pořád vyplácejí ty nesmyslně vysoké peníze.
Odpovědět
