https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jakub-hruska-lesni-pozar-v-np-ceske-svycasrko-je-skvela-prilezitost-nechat-obnovu-opet-na-prirode
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jakub Hruška: Lesní požár v NP České Švýcarsko je skvělá příležitost nechat obnovu opět na přírodě

28.7.2022
Havraní skála, pohled od jihu.
Havraní skála, pohled od jihu.
Foto | Jan Moravec / Místopis.eu
Požár v Národním parku České Švýcarsko nevznikl kvůli bezzásahové zóně. Vznikl v "normálním" lese, nedaleko Hřenska (a nedaleko od parkoviště). Na tom místě bylo pokácené dříví odvezeno.
 
Lesní požáry vznikají a šíří se hlavně půdou - konkrétně hoří vrstva suché hrabanky (opadaného jehličí) a vyschlé organické horizonty půd, které jsou obzvlášť silné v monokulturních smrčinách či borech. Takový ten "houbařský les", který máme všichni ve střední Evropě rádi, je na požár to nejlepší, co může být. Posléze může přeskočit do korun stromů. Ale pryskyřic a terpenů plné jehličí živé borovice hoří stejně dobře jako smrková souš. Hlavní šíření požáru je ale vždy půdou.

Aktuální velký požár 100% nevznikl žádným přírodním způsobem (blesk...), ale lidskou neopatrností (nedopalek, táboření, ale i odhozené sklo).

Pískovcové skály a hlavně vysýchavé písčité půdy s již zmiňovanou vrstvou lesní hrabanky jehličnanů jsou, bohužel, pro požár jako stvořené. Zvlášť v nepřístupném terénu pískovcových věží. A s klimatickou změnou, která vede k dlouhotrvajícím suchům za zády (v ČR se mezi lety 1961-2021 v průměru oteplilo už o více než 2 °C).

Není tedy pravda, že by NP způsobil požár vytvořením bezzásahové zóny. Naopak, vzhledem k poslání národních parků (chránit přírodu v jejím přirozeném vývoji) to udělal zcela správně.

Škody na majetku jsou samozřejmě jiná kapitola, a takový požár je nutno v dnešní hustě zabydlené krajině nenechat dojít k sídlům. A všechna čest hasičům, vojákům a všem, kteří s živlem bojují.

Pokud ale po požáru zůstane cca 1000 ha vyhořelého lesa, určitě je to skvělá příležitost nechat obnovu opět na přírodě. V Národním parku České Švýcarsko už totiž jedno "požářiště" je - v roce 2006 shořelo cca 15 ha lesa u Jetřichovic okolo Havraní skály. A bylo ponecháno přírodnímu vývoji. Dnes tam roste zcela sám nový les, v tuto chvíli složený hlavně z pionýrských dřevin jako je bříza a olše, ale i z mnoha dalších druhů dřevin a bylin. Celková biodiverzita je zde velmi vysoká.

Obnovující se porosty na úbočí.
Obnovující se porosty na úbočí.
Foto | Jan Moravec / Místopis.eu

Tak nebudu dávat fotku hořících lesů, kterých je všude plno, ale fotku nového života pod Havraní skalou. To je totiž budoucnost!


reklama

 
foto - Hruška Jakub
Jakub Hruška
Autor je přírodovědec, pracuje v Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe a pro Českou geologickou službu.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (45)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

JS

Jiří Svoboda

28.7.2022 10:06
"Na tom místě bylo pokácené dříví odvezeno."

To ano. Ale spousta dalšího uschlého dříví nebylo pokáceno, odvezeno a zpracováno. To je zcela správně? Stojící suchý strom představuje řadu nebezpečí!
Odpovědět
Anyr

Anyr

28.7.2022 10:18 Reaguje na Jiří Svoboda
Ano, pro člověka. Člověk v CHKO, NP a podobných oblastech prostě přednost NEMÁ. Naštěstí.

Suchý strom je zcela přirozeným a zcela nepostradatelným prvkem. Hnízdí v něm a na něm řada ptáků, vyvíjí se v něm řada hmyzích druhů, využívá ho řada mechů, hub, plísní, a konečně jeho rozpad obohacuje půdu v lese.
Komunistická představa "uklizených lesních záhonů" je zvrácená, děsivá, a v období klimatické změny a propadu biodiverzity zcela nepřijatelná a ve své plnosti patří leda do městských parků.

A to, že suché dřevo lépe hoří? No ano. I oheň je součástí přírody. Příroda občasné disturbance vyloženě miluje. To, že se to nelíbí lidem, kteří chtějí vše ohnout podle svých přání a tužeb a chtíče... no, lidská hloupost a Vesmír. Znáš to. :))
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

28.7.2022 10:36 Reaguje na Anyr
Jistě, to je relevantní názor.

Já reagoval na to, že pokácené dřevo bylo odvezeno. Takže se tam kácí. Je tedy otázkou, kolik suchých stromů tam má zůstat. Z hlediska ekonomie a ochrany klimatu je rozumné jich co nejvíce vytěžit a zpracovat.

Požárům zdar!

Odpovědět
JS

Jarek Schindler

28.7.2022 12:09 Reaguje na Anyr
Představa "uklizených lesních záhonů" není představa komunistická. Les se tak pěstoval dávno před nimi. Samozřejmě i oheń je součástí přírody, tedy stejnou součástí jako spousta dalších věcí. Bohužel stejní lidé co omlouvají oheń jako součást přírody by nejraději nechali vybít jinou součást přírody a to spárkatou zvěř. Všechno je v pohodě jen zvěř je přemnožená a přírodě škodí. Co chtít po lidech kteří chtějí to co jim nejde pod nos ohnout k obrazu svému. O lidské hlouposti je zbytečné mluvit. Suché dřevo opravdu hoří lépe a pokud je ho tam tolik, že by stačilo jako alternatívní palivo na rok provozu uhelné elektrárny je na pěkně velký ohýnek zaděláno již dopředu. Autor článku ví kde oheń vznikl a proč. Nepotřenoval si náhodou zase někde opéct špekáčky.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

29.7.2022 12:48 Reaguje na Jarek Schindler
Čistě technická ... s ohledem na členitost značné části toho území bych realizaci té představy "uklizených lesních záhonů" chtěl vidět.

Resp. nechtěl a už vůbec bych ji nechtěl platit. Ostatně, i dávno předtím se na nějaké lesní hospodářství na řadě fakt blbě přístupných území dlabalo. Byla by to práce pro vraha a prd z toho.

Samozřejmě to neplatí nějak absolutně, ale v řadě lokalit ano. Ony ty pískovcové skály, rokle, strže a podobně jsou sice hrozně hezké a malebné, ale ...
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

1.8.2022 14:19 Reaguje na Svatá Prostoto
Tak čistě technicky se s touto otázkou musíte obrátit na ekologistu Anyra. Jinak bohužel i v těžce přístupných lokalitách se dřív dělalo. pokud nic jiného tak alespoň ochrana lesa. Zbytečně vynaložené peníze? Za zbytečně vyhozené peníze považuji například jakékoliv odkorňování nastojato a další výškové nesmysly v poslední době u nás zaváděné. Pokud někdo pořád neví proč se sází v řádcích, doporučil bych mu vyžnout si nějakou paseku, kde to v řádcích není. To samé nátěry. Po pár pasekách ty řádky většina lidí pochopí. No a k těm hořícím soutěskám. Byly to lokality s mejnižším přirozeným vyskytem smrku u nás.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

29.7.2022 06:39 Reaguje na Anyr
Už za Rakouska Uherska bylo dovoleno odnášet z lesa klestí. Uzákonili to Habsburští mocnáři. Mám tomu rozumět tak, že Habsburkové byli komunisti?
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

29.7.2022 09:47 Reaguje na Anyr
Z pohledu přírodního porostu máte pravdu. Ale. Již nyní stojí rohlík 5 koron, litr oleje 90, kg másla 250. A kdo má platit ztráty na produkčním lese. Vy? Kolik milionů jste ochoten vy osobně přispívat ročně?
Odpovědět
JS

Josef Střítecký

28.7.2022 10:41
Autor píše: "Aktuální velký požár 100% nevznikl žádným přírodním způsobem (blesk...), ale lidskou neopatrností (nedopalek, táboření, ale i odhozené sklo)". --- Nutně se zde vtírá otázka: Jak to tak přesně ví? A nezapomněl náhodou na to, že se ekologům líbí začínat s obnovou lesa vždy od podlahy?, že to je přesně to, co protěžují?
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

28.7.2022 14:33
Mám taky veselou historku z natáčení. Před několika lety přišla obec , že v CHKO / lokalita EVL , postaví malou vodní nádrž - zadržování vody v krajině.

Argumentoval jsem tím, že náprava krajiny se má provádět kolem obce,které bylo zbytečně meliorováno v 70. letech - typická devastace podhorské říční krajiny - a kde je vodu nutno skutečně zadržovat oproti lesu. Pro dokreslení obrazu , hluboká lesní strž s potokem. A dodal několik možných lokalit kolem obce.
Nepovedlo se, obec dál chtěla do lesa.
Dobře- navrhl jsem , aby se asi o 1km výše revitalizovala protipovodňová hráz z 60. let, nyní do 2/3 zanešená a doložil, že kubatura revitalizované A=B .
Navíc jsem doložil, že nastupuje kůrovec, spousta uschlého dřeva a riziko lesního požáru se zvyšuje. Tedy po revitalizaci by současně sloužila i jako protipožární nádrž, protože kolem ní vedou 2 lesní cesty. Zatímco B je skutečně špatně přístupná.

Pokud si myslíte, že zvítězil zdravý rozum, tak jste vedle. Souhlas ke zničení kousku přírody daly Lesy ČR i CHKO Jeseníky a byl doslova zničen kus lesa pro ... lidskou hloupost a zisk.
To jsem se dozvěděl později - akce se dělala pro dotační titul, který ze 100% pokryl doslova předraženou investici- žádné VŘ se nekonalo, uchazeč předem vybrán.

To je tak, když ochranu přírody a krajiny zajišťují debilové, hospodaření v lese všehoschopná firma a zákonodárce vyloučil spolky z řízení novelou stavebního zákona. Přestože se jednalo o území CHKO/ EVL byl záměr posouzen jako podlimitní a tedy do územního řízení se spolek přihlásit nemohl. !!!
A nemohl tedy soud požádat o soudní přezkum zjevně nesprávného rozhodnutí správních orgánů.
Dobrou noc !
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

28.7.2022 15:52 Reaguje na Miroslav Vinkler
Pan Machaček Vám jistě rád vysvětlí, že jste na omylu... jediným správným řešením je přehrada na každém potoce.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

28.7.2022 20:50 Reaguje na Jakub Graňák
Vybral jste si mne za plivníka, budiž. Tak vám odpovím.
Na kdejakém potoce se dnes budují ty slavné mokřady, pod
nimi je potok suchý a ony záhy taky. Přehrada se staví
z mnoha důvodů a pouze na vhodných lokalitách, kterých
až tak moc není. Takže nikoliv na každém potoce, jak nyní
propagují ekologisti a brzo je vybudují i chránění bobři.
Názory laiků a odborníků na stabilitu stavby se mohou
radikálně lišit, stejně tak i její provedení. Můžeme mít
taky různé názory na způsoby zadržování vody v přírodě,
ale hlavně už konečně konat a nikoliv pouze kritizovat,
blokovat a mít radost, že se 30. let nic nestaví. Nemít
dnes Vltava kaskádu, tak v ní poteče čurek jako v Labi
a v Praze pod čističkou bude smrdět jako žumpa.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

29.7.2022 13:23 Reaguje na Břetislav Machaček
Distribuce srážkové vody v přirozených a urbanizovaných povodích:

Přirozené území: Výpar (včetně vegetace)40 %
Infiltrace (podzemní voda) 50 %
Povrchový odtok 10 %

Urbanizované (regulované) území:
Výpar (včetně vegetace)30 %
Infiltrace(podzemní voda) 15 %
Povrchový odtok 55 %

Vy jste jak doktor, který rýmu léčí operací slepého střeva - jestli to pomůže? Sere pes, hlavně že to sype.
Už minule jsem vás žádal ať si vypočítáte kolik by stály přehrady, které by zadržely tolik vody jako ozdravená orná půda, evidentně jste to neudělal, tak jsem to udělal za vás: vycházím z projektu Heřmínov kde byla v roce 2019 kalkuluvaná cena 8 mld za 150 mil m3 kapacity. 5,5 mld m3 kapacity půd by v případě zadržování pomocí přehrad stálo krásných 2,93 bilionu Kč při cenách z roku 2019... úplně za hubičku - v podstatě celé jedno roční HDP ČR. Zkuste svým spoluobčanům v Bohumíně udělat anketu, zda radši budou žít rok ze vzduchu, ale přitom makat a vytvářet hodnoty (a především mandatorní výdaje státu na nulu), nebo radši dají 200 Kč ročně na hlavu na opatření, která už minimálně po sté navrhuju já.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

30.7.2022 11:52 Reaguje na Jakub Graňák
To z přirozeného území odteče 50 % podzemními cestami? Kam to nateče či kde to všechno vypramení? Na druhé straně máte asi pravdu, taková voda stabilizuje toky v řekách.

Ty poměry v urbanizovaném území lze jistě změnou v přístupu ke vsakování změnit. Odpar tam bude asi pořád menší, zato může být mnohem více ploch bílých, takže tepelná bilance takového území může být i výhodnější, než v přirozeném území. Musí se ale hlavně začít přemýšlet a neprosazovat blbosti jako zelené střechy.

Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

30.7.2022 16:18 Reaguje na Jiří Svoboda
Uvadena "procenta" jsou naprosto nesmyslna. Rozdeleni srazek do primeho odtoku, vyparu a podzemni vody zavisi predevsim na hojnosti srazek. Na Krivoklatsku a Zatecku bude odtok vodnich toku nepatrny, i kdyz to cele zalesnite narodnim parkem. Naopak Krkonose a hranicni hreben Sumavy by dle teto tabulky byly nejvice urbanizovanou casti CR
Odpovědět
JO

Jarka O.

30.7.2022 18:23 Reaguje na Miloš Zahradník
Máte trochu pravdu, že to jsou hrubě orientační průměry, infiltrace neznamená jen podz. vodu, a výpar existuje i z kaluží na asfaltu.
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

31.7.2022 08:49 Reaguje na Jarka O.
Ze les zadrzi vic vody pri bource, nez udusane pole po sklizni nerku li asfaltovana plocha je jasne. Jinak ale dle meho nazoru zadna verohodna cisla, jaky vliv na srazky, odtok, vsakovani a vypar ma zalesneni versus napriklad pastvina asi neexistuji. Ono se to taky spatne meri. Kolik vody se vypari z louky, lesa, velkeho versus maleho rybnika na jednotku plochy? Dobre se to zmeri u Kaspickeho more - kde rocni pritok z Volhy vydelim plochou (vyjde tusim asi metr za rok) jinde to takhle snadno nejde
Odpovědět
JO

Jarka O.

30.7.2022 18:17 Reaguje na Jiří Svoboda
P. Svobodo, nejde o žádná tragická ani magická čísla. Infiltrace = zásak z plochy je větší tam, kde není vybetonováno, a voda má šanci nasytit půdu a zůstat v ní plošně, proto je to procento vyšší ve volné krajině. Do toků se dostane povrchovým splachem 10% vody, zbytek spodem, ale ne celých 50 % a ne v jednom místě. Na rozdíl od sídel. V sídlech je méně volné půdy a vegetace, víc zpevněné plochy (nižší zásak), a ten rozdíl dělá kanalizace (nižší odpar, povrchový odtok 55% oproti10% mimo sídla). Z kanalizace přes čističky se těch 55 % vody dostane do toků na 1 místě a následně do půdy. Takže je to trošku jiný běh vody. Proto se mluví o zasakování vody v sídlech, aby podloží měst bylo plošně vlhčí. Doufám, že z měst v létě nebude sauna, bez kanalizace by byla. Při suchu, když splašky bývají koncentrovanější, než ČOV zvládne, a vsakováním misto kanalizace se to bude možná dít častěji, se musí měnit dávkování chemie.

Ale neznamená to, že se voda do krajiny nedostane. Pro mě to není argument proti zasobárnám vody. Argument je, že nejsou a nebudou prachy, bo musí mít ty f35 nebo co místo stíhaček zadarmo.

Už dávno se Vás chci zeptat, z jakého materiálu jsou ty bílé střechy, bílé střešní tašky neznám, nebo míníte pozinkovaný plech, světle šedý?
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

31.7.2022 10:48 Reaguje na Jarka O.
Mám velmi podobné názory jako Vy v příspěvku.

Na šikmé střechy lze dát bílý trapézový plech RAL 9010 a na rovné střechy střešní fólii stejné barvy.
Odpovědět
JO

Jarka O.

31.7.2022 20:26 Reaguje na Jiří Svoboda
Děkuji.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

30.7.2022 19:15 Reaguje na Jakub Graňák
Jak si v současných podmínkách představujete
ozdravění půdy? Hnůj do půdy odkud, zaorávat
co, když biomasu žerou teplárny a bioplynky.
To tu biomasu přivezete odkud? Já si přivezu
třeba kompost a nehledím na náklady, protože
mám zahradu jako hobby, ale zemědělci musí
počítat, aby byli ziskoví. Takže opět! Jak
ozdravíte půdu bez organické složky v ní?
Vždyť leckde to už je taková jalovina, že
by doplnění humusu trvalo intenzivním
hnojením hnojem sto let. Při pastvě trus
zůstává na louce a ve chlévech zvířat díky
užitkovosti a nákladům stále ubývá. Navíc
i ten hnůj končí v bioplynce a digestát je
pro půdu z hlediska hnojení prd platný. Tu
nemá na ozdravění půdy zájem ani stát, když
podporuje to spalování slámy a budování
bioplynek. Dokonce to dotuje a podporuje a
vy chcete ozdravovat půdu ? Pane ta půjde
s energo zemědělstvím doslova do kytek a
nebudou se stavět ani ty přehrady, protože
s takovým hospodařením není ani za co!
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

1.8.2022 09:57 Reaguje na Břetislav Machaček
To už jsem tu psal tolikrát, že už mně to fakt nebaví opakovat, takže jenom ve zkratce: 1VDJ/ha, pícniny, meziplodiny k zaorání, luskoviny k zaorání... věřte nebo ne těch 20 mld ročně bude bohatě stačit na to všechno a ještě vystačí na zvýšení konkurenceschopnosti produkovaných komodit, náhradu zisku zemědělcům za zaorávaní luskovin bez zisku, provozování mimoprodukčních ploch a zvýšení atraktivity oboru pro potenciální zaměstnance formou vyšších platů.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

28.7.2022 16:13 Reaguje na Miroslav Vinkler
Všechny (skoro) akce se dělají pro dotační titul. Pouze pokud pustíte peníze z hora dotace dolů k dotovanému, můžete část odklonit pro blaho (obecních) rozhodců.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

28.7.2022 19:41
Jestli je Jakub Hruška přírodovědec nevím, víc bych to viděl na ekologistu.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

28.7.2022 20:28 Reaguje na Michal Ukropec
On může být dobrý ve svém oboru, ale z jeho komentářů konkrétně k zemědělství jasně vyplývá, že této problematice nerozumí.
Odpovědět
Pe

Petr

28.7.2022 23:47 Reaguje na pavel peregrin
Něčemu rozumět, dělat něco správně a mít správný názor nemusí být to samé. Klidně je možné mít správný názor a přístup, a dané věci nerozumět. Všichni nemusí být odborníci a názory může mít každý. Příkladem můžete být třeba vy. Jako zemědělec svému oboru asi rozumíte, ale přesto se podle vaších komentářů a reakcí na ně nedá říct, že to děláte vždy jen správně, nebo že si automaticky zasloužíte uznání.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

29.7.2022 06:38 Reaguje na Petr
To je od vás spíš filozofická úvaha.Jistěže názory může mít každý a bylo by špatné je někomu upírat, ale něco jiného je názor vyslovit a něco jiného je chtít svým názorem ovlivňovat věci, kterým nerozumím.
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

29.7.2022 12:11
Chraň Bůh, že bych se považoval za odborníka na lesní hospodářství - ale když někdo používá demagogické argumenty, tak to poznám.
Z toho, že požár vznikl v místě, kde bylo pokácené dříví odvezeno, rozhodně nelze vyvozovat, že ponechání suchého dříví v lese nemá nic společného s požárem a nemůže ho ovlivnit.
Ať začalo hořet kde chtělo - množství hořlavého materiálu v podobě suchého dříví rozhodně usnadnilo šíření požáru. A hlavně - VÝRAZNĚ ZNESNADNILO JEHO HAŠENÍ.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

29.7.2022 13:41 Reaguje na Karel Ploranský
A teď jste naexkrementoval všechny ekoteroristy. Když soudružka ministryně řekla, že kůrovcové dřevo nemělo vliv na průběh požáru, tak je to dogma o kterém se nediskutuje.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

29.7.2022 16:53 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Výrazné nakupení hořlavého materiálu je nejsnazší cesta, jak z poměrně krotkého přízemního požáru udělat korunového draka. Umí to ale i bříza. A bordel v lese vadí zejména hasičům.
Odpovědět
FH

Franta Hájek

29.7.2022 13:52
Ta fotka ukazující samovolné obnovování porostů na Havraní skále je fantastická. Samý modřín (kromě břízy), ten samý tzv. nepůvodní modřín, který správa NP tak intenzivně vyřezává v ostatních částech parku. Jsem zvědav, jak s ním bude naloženo na Havraní skále, která má být ukázkou samovolného obnovení lesa. A už jste někdo viděl růst vlhkomilnou olši na
suchých pískovcových svazích ?
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

29.7.2022 15:04 Reaguje na Franta Hájek
Požární strategie může být různá.
Borovice dospělá má tlustou ohniodolnou borku, ale mladé shoří rychle.
Bříza naopak velice dobře hoří, zejména dospělá. Ta shoří, vypálí kolem sebe plochu, ale ihned nalétnou zase mladé a ošleháváním si místo udrží do dalšího požáru.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

1.8.2022 08:37 Reaguje na Franta Hájek
Víte ony ty představy teoretiků neberou v potaz, že ta olše potřebuje daleko více vody, než třeba ty jehličnany. Oni ji tam chtějí vidět a basta, protože někde viděli, jak sama nalétla a rychle rostla. Chtějí za každou cenu dokázat, že si příroda
sama poradí a navíc podle jejich přání druhové skladby. A on
to nebude pouze modřín, ale i smrk, borovice různých druhů i
těch nepůvodních, akát a možná i nějaký ten pajasan. K tomu
ptáci přinesou semena keřů jako hloží, šípky a kdoví co se
rozšíří ze zahrádek chalupářů. Nálety jsou dílem náhody a
nikoliv plánu a záměru. Jejich likvidace v takovém terénu
je práce pro vrahy a bez likvidace vyhrají ty nejodolnější.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

30.7.2022 14:56
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

30.7.2022 14:58
Rád bych věděl, proč propagovat "přirozenou obnovu", jakoby ty stromy ve skalách dříve někdo sázel. Vždyť tam lezli jen horolezci.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

30.7.2022 15:16 Reaguje na Slavomil Vinkler
Dnes jsem slyšel hlášku jednoho profesora, že "po požáru to tam bude lepší než dřív"...(Fákt, jó?) Jinde se vzpomínalo, že před dobou smrkovou tam rostly hojně buky. A jelikož člověk je součástí přírody, dovedu si budoucí vývoj, s ohledem k výše zmíněnému, představit.
Odpovědět
PB

Petr Blažek

30.7.2022 17:27 Reaguje na Karel Zvářal
Jestiže by to tam nechali opravdu na přírodě, tak bude lepší. Hlavně ať se nesnaží vyřezávat nepůvodní druhy.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

30.7.2022 17:50 Reaguje na Petr Blažek
Spíše než vyřezávat nepůvodní nálet, jsem měl na mysli roznášet bukvice a žaludy (bo to vítr neumí), zatímco břízu či zbylé smrky ponese i stovky metrů. Normálně to dělají myšice a sojky, ale za prvé nemají blízko zdroj, za druhé ty myšice to nepřežily/jí bez okamžitého zdroje. Ukazovali zachránivší se ještěrku, ale rád bych viděl ten hmyz, kterým se má živit...
Odpovědět
PB

Petr Blažek

30.7.2022 19:22 Reaguje na Karel Zvářal
Asi v tomto smyslu nejsem tak útlocitný. Oheň je opravdu součástí přírody. Nám lidem se mnohdy teď vrací to, že se vůbec nevypaluje a všechny ohně hned uhasíme. Díky tomu po celém světě mají lidé okolo sebe přestárlé velké plochy porostů, které pak samozřejmě kulminují v katastrofické požáry. Kdežto, kdyby se mnoho menších ohňů nechalo žít tak by v přírodě byli přirozené zelené pásy(z minulých ohňů), které by zabraňovaly rozšíření.
Ale samozřejmě najděte tu míru jak velký oheň si můžeme dovolit. Takže je to pouze hypotéza.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

30.7.2022 19:55 Reaguje na Petr Blažek
Ono to není ani tak o útlocitnosti, jako celkovém dopadu neodborných zásahů. Když už nechat na přírodě, tak potom nehasit vůbec, což komentuji výše... V časech klimatické změny je třeba se podívat na problém ze všech úhlů, nejen fanatického ekologismu. Ano, jistě, příroda si poradí se vším, vždy na ploše NĚCO vyroste. Jsem si jist, že správný managemnt vytvoří lepší podmínky, než nechat vše na sukcesi.
Odpovědět
PB

Petr Blažek

30.7.2022 20:22 Reaguje na Karel Zvářal
Jestli dochází ke klimatické změně tak určitě lepší " správný managemnt" než ten přírodní nenajdete. Bohužel v nových časech musí dojít k novým přirozeným evolučním výběrům, kdy přežijou jen ti odolní. A znovu opakuji nechat růst co roste včetně např. akátu.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

30.7.2022 20:28 Reaguje na Petr Blažek
Nebojte, nejsem fanatik, sukcese by dostala široký prostor. Ale 10-20% plochy by měly původní druhy (buk, dub), neb jsou jsou pro ekologii lesa stokrát důležitější než bříza či akát. Vše by mělo být vyvážené. Nefandím ani monokulturním plantážím, ani divoké sukcesi. Kompromis, to je to, o co mi jde.
Odpovědět
ZK

Zan K.

6.8.2022 10:37 Reaguje na Petr Blažek
Inu - jenže ony evoluce se dějí i v onom světovém lidském společenství. A jak vidno z poslední doby, tak na cokoli do přírody nebude ani čas, ani peníze. Spíše se to lidské snažení projeví jinak. A příroda si nakonec prosadí to své. Ale za jakou cenu pro nás raděj nemyslet..
Odpovědět
lf

loan financial

31.7.2022 05:13
Do you need a loan to pay off Bills? Do you need a loan? Do you need Personal Loan? Business Expansion Loan? at low interest rate of 2% many more. contact us +917310847059 sumitihomelend@gmail.com App) number: Mr. Sumiti
Odpovědět
ZK

Zan K.

6.8.2022 10:24
Jistě. A nakonec to také tak dopadne. Ale ono v téhle době a počasí je mnohdy těžké udržet při životě i opečovávaný strom. Takže příroda si zaručeně pomůže. Ale co tam poroste, můžeme vidět na dnešních pasekách po těžbách. Nálety všeho možného, plevele, bříz a t.d. - ergo ony pionýrské rostliny. A možná přijdou na řadu i vysoké stromy. Ovšem k tomu příroda potřebuje čas a zajistě to nespatří ani páté či šesté generace současníků.,....
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist