Jakub Hruška: Lesní požár v NP České Švýcarsko je skvělá příležitost nechat obnovu opět na přírodě

Aktuální velký požár 100% nevznikl žádným přírodním způsobem (blesk...), ale lidskou neopatrností (nedopalek, táboření, ale i odhozené sklo).
Pískovcové skály a hlavně vysýchavé písčité půdy s již zmiňovanou vrstvou lesní hrabanky jehličnanů jsou, bohužel, pro požár jako stvořené. Zvlášť v nepřístupném terénu pískovcových věží. A s klimatickou změnou, která vede k dlouhotrvajícím suchům za zády (v ČR se mezi lety 1961-2021 v průměru oteplilo už o více než 2 °C).
Není tedy pravda, že by NP způsobil požár vytvořením bezzásahové zóny. Naopak, vzhledem k poslání národních parků (chránit přírodu v jejím přirozeném vývoji) to udělal zcela správně.
Přečtěte si také |

Škody na majetku jsou samozřejmě jiná kapitola, a takový požár je nutno v dnešní hustě zabydlené krajině nenechat dojít k sídlům. A všechna čest hasičům, vojákům a všem, kteří s živlem bojují.
Pokud ale po požáru zůstane cca 1000 ha vyhořelého lesa, určitě je to skvělá příležitost nechat obnovu opět na přírodě. V Národním parku České Švýcarsko už totiž jedno "požářiště" je - v roce 2006 shořelo cca 15 ha lesa u Jetřichovic okolo Havraní skály. A bylo ponecháno přírodnímu vývoji. Dnes tam roste zcela sám nový les, v tuto chvíli složený hlavně z pionýrských dřevin jako je bříza a olše, ale i z mnoha dalších druhů dřevin a bylin. Celková biodiverzita je zde velmi vysoká.

Tak nebudu dávat fotku hořících lesů, kterých je všude plno, ale fotku nového života pod Havraní skalou. To je totiž budoucnost!
reklama

Dále čtěte |



Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (44)
Jiří Svoboda
28.7.2022 10:06To ano. Ale spousta dalšího uschlého dříví nebylo pokáceno, odvezeno a zpracováno. To je zcela správně? Stojící suchý strom představuje řadu nebezpečí!

Anyr
28.7.2022 10:18 Reaguje na Jiří SvobodaSuchý strom je zcela přirozeným a zcela nepostradatelným prvkem. Hnízdí v něm a na něm řada ptáků, vyvíjí se v něm řada hmyzích druhů, využívá ho řada mechů, hub, plísní, a konečně jeho rozpad obohacuje půdu v lese.
Komunistická představa "uklizených lesních záhonů" je zvrácená, děsivá, a v období klimatické změny a propadu biodiverzity zcela nepřijatelná a ve své plnosti patří leda do městských parků.
A to, že suché dřevo lépe hoří? No ano. I oheň je součástí přírody. Příroda občasné disturbance vyloženě miluje. To, že se to nelíbí lidem, kteří chtějí vše ohnout podle svých přání a tužeb a chtíče... no, lidská hloupost a Vesmír. Znáš to. :))
Jiří Svoboda
28.7.2022 10:36 Reaguje na AnyrJá reagoval na to, že pokácené dřevo bylo odvezeno. Takže se tam kácí. Je tedy otázkou, kolik suchých stromů tam má zůstat. Z hlediska ekonomie a ochrany klimatu je rozumné jich co nejvíce vytěžit a zpracovat.
Požárům zdar!
Jarek Schindler
28.7.2022 12:09 Reaguje na AnyrSvatá Prostoto
29.7.2022 12:48 Reaguje na Jarek SchindlerResp. nechtěl a už vůbec bych ji nechtěl platit. Ostatně, i dávno předtím se na nějaké lesní hospodářství na řadě fakt blbě přístupných území dlabalo. Byla by to práce pro vraha a prd z toho.
Samozřejmě to neplatí nějak absolutně, ale v řadě lokalit ano. Ony ty pískovcové skály, rokle, strže a podobně jsou sice hrozně hezké a malebné, ale ...
Jarek Schindler
1.8.2022 14:19 Reaguje na Svatá ProstotoZbyněk Šeděnka
29.7.2022 06:39 Reaguje na AnyrSlavomil Vinkler
29.7.2022 09:47 Reaguje na AnyrJosef Střítecký
28.7.2022 10:41
Miroslav Vinkler
28.7.2022 14:33Argumentoval jsem tím, že náprava krajiny se má provádět kolem obce,které bylo zbytečně meliorováno v 70. letech - typická devastace podhorské říční krajiny - a kde je vodu nutno skutečně zadržovat oproti lesu. Pro dokreslení obrazu , hluboká lesní strž s potokem. A dodal několik možných lokalit kolem obce.
Nepovedlo se, obec dál chtěla do lesa.
Dobře- navrhl jsem , aby se asi o 1km výše revitalizovala protipovodňová hráz z 60. let, nyní do 2/3 zanešená a doložil, že kubatura revitalizované A=B .
Navíc jsem doložil, že nastupuje kůrovec, spousta uschlého dřeva a riziko lesního požáru se zvyšuje. Tedy po revitalizaci by současně sloužila i jako protipožární nádrž, protože kolem ní vedou 2 lesní cesty. Zatímco B je skutečně špatně přístupná.
Pokud si myslíte, že zvítězil zdravý rozum, tak jste vedle. Souhlas ke zničení kousku přírody daly Lesy ČR i CHKO Jeseníky a byl doslova zničen kus lesa pro ... lidskou hloupost a zisk.
To jsem se dozvěděl později - akce se dělala pro dotační titul, který ze 100% pokryl doslova předraženou investici- žádné VŘ se nekonalo, uchazeč předem vybrán.
To je tak, když ochranu přírody a krajiny zajišťují debilové, hospodaření v lese všehoschopná firma a zákonodárce vyloučil spolky z řízení novelou stavebního zákona. Přestože se jednalo o území CHKO/ EVL byl záměr posouzen jako podlimitní a tedy do územního řízení se spolek přihlásit nemohl. !!!
A nemohl tedy soud požádat o soudní přezkum zjevně nesprávného rozhodnutí správních orgánů.
Dobrou noc !

Jakub Graňák
28.7.2022 15:52 Reaguje na Miroslav VinklerBřetislav Machaček
28.7.2022 20:50 Reaguje na Jakub GraňákNa kdejakém potoce se dnes budují ty slavné mokřady, pod
nimi je potok suchý a ony záhy taky. Přehrada se staví
z mnoha důvodů a pouze na vhodných lokalitách, kterých
až tak moc není. Takže nikoliv na každém potoce, jak nyní
propagují ekologisti a brzo je vybudují i chránění bobři.
Názory laiků a odborníků na stabilitu stavby se mohou
radikálně lišit, stejně tak i její provedení. Můžeme mít
taky různé názory na způsoby zadržování vody v přírodě,
ale hlavně už konečně konat a nikoliv pouze kritizovat,
blokovat a mít radost, že se 30. let nic nestaví. Nemít
dnes Vltava kaskádu, tak v ní poteče čurek jako v Labi
a v Praze pod čističkou bude smrdět jako žumpa.

Jakub Graňák
29.7.2022 13:23 Reaguje na Břetislav MachačekPřirozené území: Výpar (včetně vegetace)40 %
Infiltrace (podzemní voda) 50 %
Povrchový odtok 10 %
Urbanizované (regulované) území:
Výpar (včetně vegetace)30 %
Infiltrace(podzemní voda) 15 %
Povrchový odtok 55 %
Vy jste jak doktor, který rýmu léčí operací slepého střeva - jestli to pomůže? Sere pes, hlavně že to sype.
Už minule jsem vás žádal ať si vypočítáte kolik by stály přehrady, které by zadržely tolik vody jako ozdravená orná půda, evidentně jste to neudělal, tak jsem to udělal za vás: vycházím z projektu Heřmínov kde byla v roce 2019 kalkuluvaná cena 8 mld za 150 mil m3 kapacity. 5,5 mld m3 kapacity půd by v případě zadržování pomocí přehrad stálo krásných 2,93 bilionu Kč při cenách z roku 2019... úplně za hubičku - v podstatě celé jedno roční HDP ČR. Zkuste svým spoluobčanům v Bohumíně udělat anketu, zda radši budou žít rok ze vzduchu, ale přitom makat a vytvářet hodnoty (a především mandatorní výdaje státu na nulu), nebo radši dají 200 Kč ročně na hlavu na opatření, která už minimálně po sté navrhuju já.
Jiří Svoboda
30.7.2022 11:52 Reaguje na Jakub GraňákTy poměry v urbanizovaném území lze jistě změnou v přístupu ke vsakování změnit. Odpar tam bude asi pořád menší, zato může být mnohem více ploch bílých, takže tepelná bilance takového území může být i výhodnější, než v přirozeném území. Musí se ale hlavně začít přemýšlet a neprosazovat blbosti jako zelené střechy.
Miloš Zahradník
30.7.2022 16:18 Reaguje na Jiří SvobodaJarka O.
30.7.2022 18:23 Reaguje na Miloš ZahradníkMiloš Zahradník
31.7.2022 08:49 Reaguje na Jarka O.Jarka O.
30.7.2022 18:17 Reaguje na Jiří SvobodaAle neznamená to, že se voda do krajiny nedostane. Pro mě to není argument proti zasobárnám vody. Argument je, že nejsou a nebudou prachy, bo musí mít ty f35 nebo co místo stíhaček zadarmo.
Už dávno se Vás chci zeptat, z jakého materiálu jsou ty bílé střechy, bílé střešní tašky neznám, nebo míníte pozinkovaný plech, světle šedý?
Jiří Svoboda
31.7.2022 10:48 Reaguje na Jarka O.Na šikmé střechy lze dát bílý trapézový plech RAL 9010 a na rovné střechy střešní fólii stejné barvy.
Břetislav Machaček
30.7.2022 19:15 Reaguje na Jakub Graňákozdravění půdy? Hnůj do půdy odkud, zaorávat
co, když biomasu žerou teplárny a bioplynky.
To tu biomasu přivezete odkud? Já si přivezu
třeba kompost a nehledím na náklady, protože
mám zahradu jako hobby, ale zemědělci musí
počítat, aby byli ziskoví. Takže opět! Jak
ozdravíte půdu bez organické složky v ní?
Vždyť leckde to už je taková jalovina, že
by doplnění humusu trvalo intenzivním
hnojením hnojem sto let. Při pastvě trus
zůstává na louce a ve chlévech zvířat díky
užitkovosti a nákladům stále ubývá. Navíc
i ten hnůj končí v bioplynce a digestát je
pro půdu z hlediska hnojení prd platný. Tu
nemá na ozdravění půdy zájem ani stát, když
podporuje to spalování slámy a budování
bioplynek. Dokonce to dotuje a podporuje a
vy chcete ozdravovat půdu ? Pane ta půjde
s energo zemědělstvím doslova do kytek a
nebudou se stavět ani ty přehrady, protože
s takovým hospodařením není ani za co!

Jakub Graňák
1.8.2022 09:57 Reaguje na Břetislav MachačekSlavomil Vinkler
28.7.2022 16:13 Reaguje na Miroslav VinklerMichal Ukropec
28.7.2022 19:41pavel peregrin
28.7.2022 20:28 Reaguje na Michal UkropecPetr
28.7.2022 23:47 Reaguje na pavel peregrinpavel peregrin
29.7.2022 06:38 Reaguje na PetrKarel Ploranský
29.7.2022 12:11Z toho, že požár vznikl v místě, kde bylo pokácené dříví odvezeno, rozhodně nelze vyvozovat, že ponechání suchého dříví v lese nemá nic společného s požárem a nemůže ho ovlivnit.
Ať začalo hořet kde chtělo - množství hořlavého materiálu v podobě suchého dříví rozhodně usnadnilo šíření požáru. A hlavně - VÝRAZNĚ ZNESNADNILO JEHO HAŠENÍ.
Zbyněk Šeděnka
29.7.2022 13:41 Reaguje na Karel PloranskýSlavomil Vinkler
29.7.2022 16:53 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaFranta Hájek
29.7.2022 13:52suchých pískovcových svazích ?
Slavomil Vinkler
29.7.2022 15:04 Reaguje na Franta HájekBorovice dospělá má tlustou ohniodolnou borku, ale mladé shoří rychle.
Bříza naopak velice dobře hoří, zejména dospělá. Ta shoří, vypálí kolem sebe plochu, ale ihned nalétnou zase mladé a ošleháváním si místo udrží do dalšího požáru.
Břetislav Machaček
1.8.2022 08:37 Reaguje na Franta Hájeksama poradí a navíc podle jejich přání druhové skladby. A on
to nebude pouze modřín, ale i smrk, borovice různých druhů i
těch nepůvodních, akát a možná i nějaký ten pajasan. K tomu
ptáci přinesou semena keřů jako hloží, šípky a kdoví co se
rozšíří ze zahrádek chalupářů. Nálety jsou dílem náhody a
nikoliv plánu a záměru. Jejich likvidace v takovém terénu
je práce pro vrahy a bez likvidace vyhrají ty nejodolnější.
Slavomil Vinkler
30.7.2022 14:58
Karel Zvářal
30.7.2022 15:16 Reaguje na Slavomil VinklerPetr Blažek
30.7.2022 17:27 Reaguje na Karel Zvářal
Karel Zvářal
30.7.2022 17:50 Reaguje na Petr BlažekPetr Blažek
30.7.2022 19:22 Reaguje na Karel ZvářalAle samozřejmě najděte tu míru jak velký oheň si můžeme dovolit. Takže je to pouze hypotéza.

Karel Zvářal
30.7.2022 19:55 Reaguje na Petr BlažekPetr Blažek
30.7.2022 20:22 Reaguje na Karel Zvářal