https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jakub-hruska-klimaticka-zmena-je-realita-i-v-dobe-kdy-neni-vedro
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jakub Hruška: Klimatická změna je realita i v době, kdy není vedro

26.7.2022
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Když je vedro, najednou se zase rozběhne diskuze o klimatické změně. Bohužel ale zase ustane s prvním deštěm. Tak jen aby to nezapadlo:
 
1. První 3 měsíce 2022 vytvořily nový rekord v planetárních emisích CO2 (viz graf). I ten "strašný covidový propad" bylo zanedbatelné škobrtnutí na cestě k vlastní záhubě lidstva.

2. Pařížská dohoda o klimatu (stejně jako všechny předchozí dohody) je cárem papíru, který nikdy nedojde naplnění. Protože byznys především. Je to typická ukázka toho, že krásné dlouhodobé cíle se neplní kvůli krátkodobým zájmům. A který politik z těch, co Pařížskou dohodu podepsal, je ještě dnes u moci, že?

3. Nezbyde, než se místo očekávání poklesu emisí změně klimatu přizpůsobit, a počkat jak to celé dopadne. Ono jednou ty zdroje fosilních paliv dojdou, ale ještě to bude dost dlouho trvat. Cíl nulových emisí skleníkových plynů v EU v roce 2050 je sice hezký, ale ještě je k tomu nutno připočítat část čínských a asijských emisí, protože tam jsem "outsourcovali" značnou část svých emisí. Takže to jsou i naše emise. A planeta je jen jedna. CO2 se v zemské atmosféře zamíchá do dvou let, ať je emitován kdekoliv.

4. Česká (ale i evropská) politika by konečně měla vzít adaptaci vážně. Změnit zákony, které dosud "přikazují" narovnané řeky udržovat narovnané, spustit "demelioraci krajiny". Ta meliorace trvala přes 100 let, tak je potřeba začít. Změnit naše zemědělství, které vyčerpává půdu a eroduje její úrodnost, kterou sakra budeme potřebovat. Přestat konečně pěstovat energetické plodiny, které k omezení emisí skleníkových plynů prakticky nijak nepřispívají - ale hnojením a nadužíváním pesticidů ničí podzemní vody, které se pak nedají pít. Agrochemikálie už skoro zabily biodiverzitu (tedy hlavně hmyz a ptáky polní krajiny). O smrkových monokulturách, které nepřežijí déle, než příští dvě-tři desetiletí, už jsem toho napsal dost.

A trochu zoufale dodávám: kdy nám to všechno konečně dojde? Ono zatím není úplně pozdě, příroda je velmi odolná, ale jednou se to ucho utrhne.


reklama

 
foto - Hruška Jakub
Jakub Hruška
Autor je přírodovědec, pracuje v Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe a pro Českou geologickou službu.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (49)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

pp

pavel peregrin

26.7.2022 09:41
A co kdybyste se pane Hruško sám nebo jménem vaší strany přičinili o to, aby to podle vás "hrozné" zemědělství dostalo ten správný směr? Nezdá se vám, že největší podíl viny na malé diverzitě komodit má právě ta vaše diletantská politika, která přivedla zemědělství tam, kde je?
A meliorace nechte spát, evidentně nechápete jejich smysl a fungování, věnujte se přírodovědě a nedělejte ze sebe blbce.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

26.7.2022 11:50 Reaguje na pavel peregrin
Zemědělství dostane správný směr jenom v případě, že dostane přednost soběstačnost v základních potravinách, k tomu i prodej ze dvora, jak to funguje v Rakousku + i jejich patriotismus zákazníků.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

26.7.2022 09:52
Pěkný kritický článek pane Hruško! Ale v jednom s vámi nemohu souhlasit:

"3. Nezbyde, než se místo očekávání poklesu emisí změně klimatu přizpůsobit, a počkat jak to celé dopadne. Ono jednou ty zdroje fosilních paliv dojdou, ale ještě to bude dost dlouho trvat."

Jak můžete takové vyjádření vůbec vypustit!? Máte vůbec ponětí, kolik CO2 by se spálením veškerých dostupných fosilních paliv do atmosféry dostalo a jaké globální oteplení by to způsobilo? O 10 °C? Lidstvo MUSÍ skončit se spalováním fosilních paliv DŘÍVE než dojdou. V tom je tento globální problém zcela bezprecedentní a dosavadní hraní divadla na ochranu klimatu musí být nahrazeno radikálně změněným přístupem!

Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

26.7.2022 11:44 Reaguje na Jiří Svoboda
Ale Hruška má pravdu. Realita je taková, že Evropa to nevytrhne, i kdyby se nevímco, a zbytek světa to zas tak nehrotí ... v lepším případě ... nebo to má totál na háku.

A nějaká celosvětová shoda ... viz co Hruška píše o té Paříži. Trefil to celkem pěkně.

Takže ano, možná nás čeká nějaký průser ... a možná bude všechno jinak, příroda si stejně dělá co chce ... ale je naivní a nerealistické si myslet, e to nějak otočíme. Takže nechovat se jak dobytek je jistě ok, ale primární snahou by mělo být připraveni tak, aby nás ten průser postihl co možná nejméně. Ostaní holt budou mít smůlu. On ten Malthus nebyl žádnej blbec.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

26.7.2022 11:47 Reaguje na Svatá Prostoto
Jo, a to taktně pomíjím, že my v EU sice jedeme zelené bomby, ale reálně to znamená, že mraky těch fuj fuj aktivit jsme přešoupli někam jinam.
Sice tak vypadáme hezčí a uvědomělejší, ale naše závislost na okolním světě se neustále stupňuje, což se mám může šeredně vymstít ... no, zde spíš je otázkou kdy, ne zda.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

26.7.2022 12:07 Reaguje na Svatá Prostoto
Příroda si i nadále bude dělat co chce v rámci podmínek, které jí nastavíme. Na vyasfaltované dálnici si také bude dělat příroda co chce, ale moc tam toho nezmůže.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

26.7.2022 14:08 Reaguje na Jiří Svoboda
Já bych si od toho nastavování moc nesliboval. Drahé matce rupne v kouli, přijde zase Doba ledová a bude:-).

Nebo nám sem přisviští nějaký šutrák z vesmíru ...

Jak zpívala Načeva ... "Jsou tu různý možnosti".:-)
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

26.7.2022 14:50 Reaguje na Svatá Prostoto
Ale vždyť se podívejte z letadla na industriální krajinu. Tam si opravdu dělá příroda co chce?

A ta křivka globální teploty za 2000 let, to si těch posledních 50 let také dělala příroda co chce?
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

26.7.2022 16:24 Reaguje na Jiří Svoboda
Příroda má čas a vždy si cestu najde, dřív nebo později.

Samozřejmě že ano, je na nás, abychom si nepodřezali pod sebou větev, když se nám to povede, tak součástí té přírody budeme dál. Když ne, no tak tu bude bez nás.

Byla tu před mld let, kdy byly podmínky takové, že by bylo po nás tak do 5 minut, bude tu i dávno po nás ... pro ni nějaký ten tisíc, nebo i milion let nic není.

Je zbytečné se starat o přírodu, ta se postará sama, o co má smysl se starat, že takové životní prostředí, které bude pro nás když ne optimální, tak alespoň snesitelné.

A jak jsem už psal, i tak to bude bez záruky. To se změní teprve až přijde Řád, Zemská centrála a Cormack:-))).
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

26.7.2022 16:37 Reaguje na Svatá Prostoto
Už holce moc času nezbývá. Jen necelé 2 miliardy let. :(
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

26.7.2022 17:02 Reaguje na Petr Eliáš
No, tady lze namítnout, zda je racionální omezovat pojem přírody jen na matičku Zemi:-)))
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

26.7.2022 10:09
Pane Hruško, nic proti, ale čekat až dojdou zásoby fosilních paliv je opravdu velká pitomost!
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

27.7.2022 14:53 Reaguje na Petr Eliáš
Spíše je otázkou, zda takový scénář nemá nejvyšší pravděpodobnost naplnění. Lidská blbost je totiž nekonečná!

Každopádně to ale prezentovat jako "přípustné" řešení je opravdu na pováženou.
Odpovědět
JS

Josef Střítecký

26.7.2022 10:54
Předpokládal jsem, že jste vědec. Váš článek tomu ale nenasvědčuje. Je plný emocí, je v podstatě agitkou. Vyhrožováním a pesimismem děsí povrchně poučenou veřejnost. Představujte se příště jako ekologický manipulátor, a nepodepisujte se pod svou propagandu jako vědec AV ČR - CzechGlobe, prosím. A taky se na změny klimatu podívejte z trochu širšího, globálního úhlu. Nejsme my, Češi, za tyto změny odpovědni v takovém rozsahu jak zmiňujete. Problém vzniká jinde, klima u nás ovlivňují změny na jiných kontinentech. Udělejte něco významného a neškrabejte se jen v křesle své kanceláře za uchem.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

26.7.2022 11:13 Reaguje na Josef Střítecký
Myslím, že zásadní body 1 a 2 sedí a taková kritika je od vědce očekávána. Bod 3 je ulítlý a 4 mírně diskutabilní.

Co očekáváte, že by pan Hruška měl dělat? Když dobře poradíte, možná i pan Hruška přiloží ruku k dílu.
Odpovědět
JS

Josef Střítecký

26.7.2022 12:24 Reaguje na Jiří Svoboda
Nevím, co mu poradit když nevím, co skutečně umí. Já se se svými kamarády zaměřil na zakládání lesních školek, pěstování sazenic a zalesňování degradovaných stanovišť: https://www.patriksystem.cz/cz/reference
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

26.7.2022 15:54 Reaguje na Josef Střítecký
Přece efektivní ochrana klimatu nemůže záležet na tom, co pan Hruška umí. Udělejte NĚCO významného... Opravdu královská rada!

Vaše práce je jistě prospěšná. Ale aniž by se problém klimatické změny podchytil opravdu účinným radikálním globálním ekonomickým nástrojem, lidstvo v tomto bezpecedentně náročném úkolu neuspěje.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

27.7.2022 10:29 Reaguje na Jiří Svoboda
Žádný "radikální globální nástroj" neexistuje, navíc ekonomický. Revoluce se všeobecně neosvědčily a podívejte se na emisní povolenky, což je ta vaše prosazovaná "uhlíková daň".
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

27.7.2022 14:54 Reaguje na Pavel Hanzl
Jen blbě žvaníte a zjevně úmyslně.
Odpovědět
LP

Ladislav Pícha

27.7.2022 15:54 Reaguje na Jiří Svoboda
Problém je, že v tak složitém systému, jako je klima, při každém globálním NĚCO narazíte na jiné, rovněž tak globální NĚCO.
Já se zabývám něčím mnohem jednodušším, než je klima, konkrétně stavbami, a ujišťuju vás, že i v takových systémech má opravdu podstatná porucha více než jednu příčinu. Mmch. proto je tak obtížné odsoudit jednoho zodpovědného člověka i při haváriích, jako jsou ty mostní v Janově a ve Studénce a v Tróji.
Tím chci říct, že tvrzení na způsob "Klima ochladíme omezením vypouštění CO2" mi přijdou z principu nesprávná, a nemusím k tomu číst konkrétní texty v jistě renomovaném časopise Vesmír: https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2012/cislo-5/klima-holocenu-proti-sklenikove-hypoteze.html
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

27.7.2022 17:03 Reaguje na Ladislav Pícha
Ten článek se tu objevuje často. A řekl bych, že v některých částech se plete.

Např. neuvádí odkud čerpá informace pro tento odstavec a jestli v nezaměňuje data o teplotě z Vostoku za data globální:

,,Další zvláštností byly dlouhodobé hodnoty teplot v posledních čtyřech interglaciálech. Byly o 2 až 5 °C vyšší než náš současný průměr. Již jen tento údaj zpochybňuje častá tvrzení o nebývale vysokých teplotách, které nás očekávají, jestliže neprovedeme určitá velice nákladná opatření.,,

Dále, kde vzal data pro tento odstavec:

,,..V první třetině holocénu jsou nejvyšší teploty s maximem 1,4 °C nad současnou teplotou, pak se teplota snižuje a dosahuje minima, které je pouhých 0,8 °C nad současnou teplotou; je to kolem roku 4600 před současností. Poté nastává vzestup s vrcholem kolem roku 2900 před současností a s teplotami o 1,3 °C vyššími než dnes. Potom dochází k prudkému poklesu teplot až k tak zvané malé době ledové.,,

Protože rekonstrukce teplot holocénu (na kontinentech) takové teploty o kterých píše neukazují:

https://www.nature.com/articles/s41597-020-0530-7

Neřekl bych, že pan Kutílek tímto článkem hypotézu vyvrací. Dokonce si myslím, že jeho tvrzení jsou zavádějící.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

27.7.2022 22:36 Reaguje na Ladislav Pícha
Proč tu proboha šermujete článkem z roku 2012?? Od té doby je klimatologie úplně někde jinde.
Odpovědět
JO

Jarka O.

26.7.2022 16:33 Reaguje na Josef Střítecký
Ano, články, agitace a poznámky p. Hrušky často šokují. Pařížskou dohodu podepsaly státy, o jednotlivého politika zde nejde, to je opět zavádějící, od pána časté, ale od vědce to znovu a znovu překvapuje.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

26.7.2022 11:30
Přestože mám na některé věci poněkud jiný názor, plně se s autorem shodneme v tom, že Pařížská dohoda je z pohledu dosažení uhlíkové neutrality v r. 2050 naprosto nereálná.

Shodneme se i v tom, že je za minutu dvanáct na přijetí zejména adaptačních opatření , abychom mohli ve své krajině žít normálním životem .

Tragédií ovšem je, že nastolená doktrína přechodu na OZE je absolutně chybná strategie, která (paradoxně) způsobí na životním prostředí i sociální soudržnosti společnosti obrovské škody, větší než kdybychom nedělali nic. A spolehlivě podkope poslední zbytky biodiverzity na naší planetě.

Na řadě míst naší planety dochází k poškozování životního prostředí kvůli potřebě přechodu na tzv. čistou energii.
Těžba kovů nezbytných pro výrobu autobaterií, větrných turbín a dalšího hardwaru pro zelenou energii již poškozuje ekosystémy od od Chile přes Indonésii po Kongo .
Abychom realizovali dekarbonizaci , bude se muset zrychlit těžba po celém světě.

Během několika příštích desetiletí bude muset produkce kovů - hliník, měď, lithium, kobalt, nikl a další kovy exponenciálně vzrůst.
Vzhledem k současným technologiím bude svět muset těžit 40krát větší množství kovů, aby bylo možné postupně vyřazovat spalovací motory a přejít na elektromobilitu.
Předpokládá se, že poptávka po kobaltu a lithiu – základních složkách baterií pro elektromobily – vzroste o 500 a 900 procent.
Velká část této těžby se odehraje v rozvojových zemích, což bude zahrnovat těžbu na původních přírodních územích.

Mezinárodní energetická agentura odhaduje, že produkce lithia se musí do roku 2040 zvýšit čtyřicetinásobně, aby se emise uhlíku snížily natolik, aby odvrátily nejhorší dopady změny klimatu.

Skuteční ekologové (nezaměňovat s ekomagory ) varují, že snaha o rozšíření těžebního průmyslu dopadne těžce na místní komunity, lesy ,půdu i moře a bude znamenat konec biodiverzity jak ji známe dnes.

Namátkou pár příkladů:

Elektromobily budou v nadcházejících desetiletích vyžadovat miliony tun derivátů niklu.
Indonésie je na druhém místě po Austrálii v odhadovaných celkových zdrojích niklu. Ale indonéský nikl má téměř dvakrát koncentrovanější podobu v ložiskách zvaných laterity, které jsou blíže k povrchu a mohou být snadněji dobývány.
"Průmysl přírodních zdrojů je jedním z nejzkorumpovanějších odvětví v Indonésii," řekl Laode Muhammad Syarif, zástupce vedoucího indonéské komise pro vymýcení korupce. "Na základě vládního výzkumu je více než polovina - z více než 5 000 těžebních licencí - považována za nezákonnou a
nepřehlednou."

Kobalt je zásadní pro výrobu baterií pro elektrická vozidla a další elektrická zařízení, jako jsou telefony a počítače; 70 procent světového kobaltu pochází z Demokratické republiky Kongo (DRC), ale kobaltový průmysl má zdokumentované a všudypřítomné problémy s dětskou prací, nízkými bezpečnostními standardy , násilím mezi místními komunitami a velkými těžebními společnostmi. A v neposlední řadě - ničením rozsáhlých přírodních území.

Lithium - lehký kov, který je klíčovou složkou baterií, které napájejí prakticky všechna digitální zařízení, a co je důležitější, téměř všechna elektrická vozidla.
Poušť Atacama – rozlehlá suchá oblast v severním Chile – je druhým největším zdrojem lithia na planetě. Lithiové doly, které se nacházejí v pouštních solných pláních , vysávají z podzemí obrovské množství solanky bohaté na minerály. Tato slaná voda je čerpána do mělkých jezírek kde se pod sluncem odpaří voda a zanechá za sebou kal bohatý na lithium.
Výroba jedné tuny lithia tímto způsobem spotřebuje stovky tisíc litrů solanky. Chile je také předním světovým dodavatelem mědi, dalšího kovu klíčového pro technologie tzv. čisté energie.

A tak by se dalo pokračovat dál a dál, tu podle Mendělejevovy tabulky prvků , tu podle rozvojové země ,která má tu smůlu, že na jejím území poptávané suroviny jsou.
EU to však absolutně nezajímá, ona přece musí utlouct sodovkáč za každou cenu a potřebné kovy si prostě nakoupí - je na to dost bohatá.

Rád bych v této věci ještě podotkl, že 87% obchodu s minerály vč. vzácných kovů již kontroluje Čína a zemí s obrovským přírodním bohatstvím (např. titan) včetně fosilu je Ruská federace.
Odpovědět
va

vaber

26.7.2022 16:31 Reaguje na Miroslav Vinkler
a to má svět ještě štěstí, že ruský car prodal Aljašku, jinak by byli namydlení všichni
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

26.7.2022 13:33
Podle mně pan Hruška výstižně charakterizuje současný stav. Evropa světový trend nezvrátí, musíme se mnohem intenzívněji už teď přizpůsobovat změně klimatu – mám v tom velké rezervy. Souhlasím i s přehledem hlavních bodů, na kterých je třeba intenzívně a na úrovni státu zapracovat.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

26.7.2022 14:09 Reaguje na Majka Kletečková
S tím státem jste to zkazila ... a bylo to fakt hezký.
Odpovědět
va

vaber

26.7.2022 16:25
jo klima se mění, byly doby kdy anglický gentleman nemohl vyjít ven v anglickém létě bez umbrella,
dnes ho používá jen jako slunečník a přizpůsobení je snadné,
dnešní klimatické změny nezpůsobil jen člověk,
odborníc na klima se chlubí jak procesům rozumí a jak jsou jejich klimatické modely správné,
mě by zajímalo jak modely popisují klima v době, kdy hladiny oceánů klesaly a sladká voda se hromadila v podobě ledovců na polech,
v době ledové se musely oceány odpařovat a na polech nebylo sucho,
nyní, když je horko, se nám oceány neodpařují a na polech jsou polární pouště,žádné srážky téměř,
není v tom žádná logika , co se změnilo ,co je příčinou ,
proč, když byla planeta v době ledové klesaly hladiny oceánů,
mně chybí odpovědi na takové naprosto základní otázky,
tak jak mohu dělat modely
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

26.7.2022 21:11 Reaguje na vaber
Zeměkoule je extrémně složitý systém a na tyhle otázky samozřejmě klimatologové odpovědi znají, musel byste se ale zptat jich. Třeba pan Tolasze, to je odborník velmi kovaný.
Odpovědět
va

vaber

27.7.2022 08:38 Reaguje na Pavel Hanzl
klimatologové odpovědi neznají, ale určitě by si dokázali nějaké vytvořit,
jediný kdo zná přesnou odpověd je genius Hanzl
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

27.7.2022 09:10 Reaguje na vaber
Miluji jedince, kteří neví nic o ničem, ale je jim jasné, že to neví ani nikdo jiný.
Klimatologie je věda propracovaná do neskutečné hloubky.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

27.7.2022 14:17 Reaguje na Pavel Hanzl
Když pominu fakt, že v takovém případě jste zrovna vy ten poslední, kdo by ji byl schopen pochopit:-), tak je historie plná případů, kdy se časem zjistilo, že je něco tak trochu jinak ... občas toho něco bylo docela dost a toho jinak taky:-).

To jen fanatici vašeho typu si vystačí s vírou ... v něco, čemu lautr nerozumí:-))) ... to bývá často podmínkou:-).
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

27.7.2022 22:28 Reaguje na Svatá Prostoto
Zkuste uvést nějaký příklad, kdy se věda tak fatálně zmýlila v tak rozsáhném oboru. Třeba se taky mýlí astronomové a Země je placatá a Slunce visí na nebeské báni?
Odpovědět
Kamil Krabice

Kamil Krabice

26.7.2022 21:55 Reaguje na vaber
příčinou je snižování rozlohy deštných pralesů.
Takže MMF tiskne peníze, za ně si afričani a indonésané kupují ukrajinské obilí. Pak se množí geometrickou řadou a ke svému žití spotřebovávají pralesy, protože lovci-sběrači žádný jiný způsob obživy neznají. Míň pralesů znamená menší odpar vody a následně míň deště v evropě.
Odpovědět
va

vaber

27.7.2022 08:31 Reaguje na Kamil Krabice
v době kdy klesaly hladiny oceánů ještě člověk chování klimatu vůbec neovlivňoval,
samozřejmě ani pračlověk rozlohu pralesů ,pokud v té době už existoval,
aby byla voda na pevninách musí se nejdříve z oceánů odpařit a teprve potom její množství na pevninách mohou ovlivňovat pralesy ,ale jak, to je taky na diskusi a promyšlené úvahy ,
jak známo, když je chladno, voda se odpařuje velmi pomalu a studený vzduch pojme málo vlhkosti a přesto k poklesu hladin oceánů ,tedy velkému odparu vody z oceánů, muselo dojít v době ledové,jinak by se nemohlo vytvořit rozsáhlé zalednění ledovci,


Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

27.7.2022 09:25 Reaguje na vaber
Ve vrcholící době ledové byl okraj kontinentálního ledovce mezi Skotskem a Severní Amerikou, asi ne málo výš než je 50° sš. Pokud to bylo na jihu to samé, zbývá obrovská plocha oceánů, jejichž odpar trvale dodával gigatuny sněhu do vyšších šířek.
I když to trvá z geologického pohledu jen chvíli (třeba 100 tisíc let), ledu se nashromáždí dost.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

27.7.2022 09:16 Reaguje na Kamil Krabice
Odpar z deštných pralesů se většinou vrací ve formě malého vodního oběhu zpátky a na vodní bilanci jiných částí světa má vliv absolutní nula. Taky proto, že tento rovníkový pás je odělen pásem velmi suchým - pouštním.
Veškerou vodu na pevnině dodává odpar z oceánů, pro Evropu je to hlavně severní Atlantik - severozápadní proudění.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

27.7.2022 10:08 Reaguje na vaber
Ano, klima se mění. Částečně přirozenými procesy, částečně antropogenními vlivy.
Namodelovat starší klima není problém. Problém je zjistit, jak moc správné ty výsledky jsou, protože je to z dob, kdy pořádná měření (přízemní, natož aerologická) neexistovala.
Oceány se odpařovaly vždy a v polárních oblastech byl vždy obsah vody ve vzduchu malý (a proto i malé srářky). To je fyzika, která platila před miliony let a platí i dnes.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

27.7.2022 10:24 Reaguje na Ladislav Metelka
Ty výsledky jsou asi velmi přesné, protože z ledovcových vývrtů dokážou zjistit neskutečné věci, složení nejen vzduchu a vody, ale i teploty, prach mikroorganismy a další parametry.
Navíc to datování je úplně přesné a nejstarší vrstvy jsou asi z miliónu let pozpátku.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

27.7.2022 10:26 Reaguje na Pavel Hanzl
Starší údaje se čerpají ze sedimentů ve vhodných místech celého světa, říká se jim "datové banky". Čím hlouběji do minulosti, tím se přesnost snižuje zcela logicky.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

27.7.2022 10:57 Reaguje na Pavel Hanzl
Ano, ale těžko zjistíte klima s dostatečnou přesností, ty údaje (např. z ledovcových vrtů) jsou zpravidla "shlazené" za poměrně dlouhé období (i stovky let). Navíc ne v ploše, ale na několika lokalitách. O podmínkách výše v atmosféře nemluvě, tam odtud není nic.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

27.7.2022 12:08 Reaguje na Ladislav Metelka
Přečtou z toho daleko víc, než si myslíme.
Problém je, že jsou to jen místní informace, z Grónska a z Antarktidy.
Něco se vrtá v permafrostech v Kanadě a v Rusku, ale výsledky neznám.
Ale na to, co poptřebujeme znát, to stačí.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

27.7.2022 12:10 Reaguje na Pavel Hanzl
Právě z těchto vývrtů pochází jeden z důlažitých argumentů pro vliv CO2 na globální teplotu, právě tam je ta závislost jasně patrná.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

27.7.2022 14:58 Reaguje na Pavel Hanzl
A jaká ta závislost je? A co je příčinou a co následkem?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

27.7.2022 22:24 Reaguje na Jiří Svoboda
Tady to máte velmi jednoduše v úplně srozumitelné formě podané celé, jsou tam i grafy a já to považuji za úplný fundament.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

27.7.2022 22:24 Reaguje na Pavel Hanzl
Ještě ten link:
https://www.czechsight.cz/co-vime-o-zmene-klimatu-zadna-alternativni-teorie-nedokaze-soucasne-otepleni-vysvetlit/?fbclid=IwAR1SAwsg7V66pKgf63_aJx8WFw463pCH51GIpE2zr4PAzKoNH9swwzwVXP4
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

28.7.2022 08:43 Reaguje na Pavel Hanzl
Mýlíte se, zdaleka nestačí...
Odpovědět
JO

Jarka O.

27.7.2022 13:15 Reaguje na vaber
P. vaber, bylo by zajímavé změny ve výskytu vody vysvětlit v souvislostech, to nebude od p. Hrušky, ale třeba se nějakého článečku dočkáme. Hustota vody závisí na teplotě, proto „úbytek„ vody v oceánech v dobách ledových mohl být dán i zvýšením hustoty, snížením objemu vody při stejné hmotnosti. Na druhé straně mají ledovce v mořích hustotu nižší a tím objem vyšší než voda, čímž vytlačují vodu, kontinentální ledovce svou tíhou potápí kontinenty, to by byly důvody pro „vyšší“ hladinu vody. Sucho by tak byl důvod pro „vyšší“ hladinu vody. V době poledové kontinenty vystoupily z moří a stále ty pohyby jsou. Dnes by mělo být „zvýšení“ objemu vody, jestli to tedy je viditelné na pobřezích, dané její nižší hustotou. Ale zase výpar, voda schovaná v rostlinách, méně vody v povrchu kontinentů … jde mi z toho hlava kolem:-) Vody je na planetě stejně, jen v které sféře zrovna? :-)
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

27.7.2022 13:35 Reaguje na Jarka O.
Ryzí nesmysl. Kontinenty se naopak potápí, protože hladiny moří stoupají. Britské ostrovy byly součástí Evropy i v historické době.
Nepatrně stoupá pouze Skandinávie, ale pomaleji, než stoupá moře.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist