Jakub Hruška: Co získáme, když zemědělci na podzim omezí použití toxických herbicidů
30.9.2022 | PRAHA
Žluté pole je ošetřené herbicidem, zelené nikoli.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jakub Hruška / archiv autora
Tento postup je dražší než aplikace glyfosátu, ale pro přírodu a stav půdy ohleduplnější". I zeptal jsem se ho, o kolik je to dražší, a odpověď byla, že zhruba o 500 Kč/ha. Jiní vidí finanční rozdíl jako ještě menší, případně hodnotí desikaci jako finančně nevýhodnou. To jsou nějaké peníze, to netřeba zpochybňovat. Jenže klady vysoce převažují:
- neberete na dlouhou dobu potravu a úkryt mnoha druhům hmyzu, ale i zajícům, koroptvím a dalším zvířatům,
- neničite půdní faunu a flóru, pro kterou je glyfosát toxický,
- nekontaminujete glyfosátem a jeho metabolity půdní a podzemní vody,
Herbicidy typu Roundup není třeba používat, zemědělci mají k dispozici klasické zemědělské postupy.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jakub Hruška / archiv autora
Glyfosát je toxický pro vodní živočichy, a vliv velkoplošných desikací na biodiverzitu je devastující. A to za tu pětistovku podle mě nestojí. Co aplikátor (ani se mi moc nechce říkat zemědělec) ušetří, to příroda a my ostatní proděláme.
Samozřejmě jsem rád, že si to mnoho hospodářů uvědomuje, a orá či podmítá a vláčí, případně podrývá. Jako na fotce, kde desikované strniště a čertvě orané podrůstky leží asi 300 metrů od sebe.
A abych byl konkrétní - podzimní desikaci bych zařadil na seznam operací, které odporují dobré zemědělské praxi, a srážel bych za ně dotace. A o víc než pětistovku.
Všichni máme auta, která umí jezdit rychle. Přesto v obcích jezdíme 50 km/hod. Protože víme, že jezdit stovkou je nebezpečný nesmysl.
reklama
Jakub Hruška
Autor je přírodovědec, pracuje v Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe a pro Českou geologickou službu.
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Ministerstvo zemědělství zjednoduší žádosti o dotace, zemědělcům ubude byrokracie
Ministerstvo zemědělství podpoří výzkum pesticidů ve vodách nebo udržitelnou produkci osiv
Zemědělci s podporou ANO a SPD podají ústavní stížnost kvůli nastavení dotací
Další články autora |
Jakub Hruška: Na požářišti v NP České Švýcarsko člověka napadají různé věci
Jakub Hruška: Lesní požár v NP České Švýcarsko je skvělá příležitost nechat obnovu opět na přírodě
Jakub Hruška: Klimatická změna je realita i v době, kdy není vedroOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (12)
JS
Jiří S
30.9.2022 16:19Nemyslím si, že by zemědělci používali glyfosát, jako chemickou podmítku již v takové míře, jak se snaží poplašit tento článek. Samozřejmě glyfosát v takovou chvíli se používá hlavně v minimalizačních metodách, které byly zelenými tak protěžované ještě před pár lety, než přešli k mantře orby. Jinak zajímavostí je, že například v našem okolí tuto metodu využívají převážně tak protěžování sedláci do 150 ha, kdežto mi nikoliv.
Já jako agronom například tuto metodu využívám jen v nutnosti a to na polích kde se vyskytuje pýr. Popřípadě když mi někdo vydá pozemek s rezistentními a těžko se zbavitelnými plevely jako jsou kakost apod.
Chtěl bych se autora zeptat, jak by například řešil pýr na poli? A jestli mi chce odpovědět, že 3 - 4 násobnou podmítkou, kterou bych ho vysílil, tak mi řekněte, kde mám na to vzít lidi, podzimní čas, peníze, jistotu toho, že ho opravdu odstraním a v neposlední řadě je vůbec taková metoda šetrnější k přírodě? Nemyslím si. Pak už bohužel zbývá jen ten glyfosát.
Odpovědět
Já jako agronom například tuto metodu využívám jen v nutnosti a to na polích kde se vyskytuje pýr. Popřípadě když mi někdo vydá pozemek s rezistentními a těžko se zbavitelnými plevely jako jsou kakost apod.
Chtěl bych se autora zeptat, jak by například řešil pýr na poli? A jestli mi chce odpovědět, že 3 - 4 násobnou podmítkou, kterou bych ho vysílil, tak mi řekněte, kde mám na to vzít lidi, podzimní čas, peníze, jistotu toho, že ho opravdu odstraním a v neposlední řadě je vůbec taková metoda šetrnější k přírodě? Nemyslím si. Pak už bohužel zbývá jen ten glyfosát.
pp
pavel peregrin
30.9.2022 16:45Jakube Hruško, opět jste ze sebe udělal blbce v přímém přenosu. Na vašem příkladu je názorně vidět, když do problematiky kafrají lidé, kteří na tom poli neprošoupali boty za pět korun. Tak vy byste za použití glyfosátu srážel dotace?? A jakým právem, spíš kde berete tu neskonalou drzost?? Toto ošetření je schválené a jen pro vaši informaci- říká vám něco přerušení zeleného mostu? To, co popisujete, tedy opakovaná podmítka, je opatření pro kočku, protože první výdrol zavadne, to je pravda, jenže po prvním dešti se objeví nový v téměř stejné míře a pokud provedete pouze prokypření dláty, tak vám garantuju, že v novém zásevu budete mít hodně staré pšenice- a nechráněné mořidlem. Jedinou cestou bez použití glyfosátu je orba- a ta v současných podmínkách vytíženosti pracovních sil v zem. podnicích je schůdná pouze pro ty, kdo mají lehčí, drobitelné půdy a dostatek pracovní síly.
Pro technologii i s kypřením je glyfosát nutností, s tím se smiřte.
Ale znovu se ptám- říká vám něco zelený most? Pokud ano, tak byste zde nepsal tyto pitomosti. Strčte si pane alespoň na čas nos do praxe a uvidíte, jak rychle vás tyhle hovadiny přejdou.
Odpovědět
Pro technologii i s kypřením je glyfosát nutností, s tím se smiřte.
Ale znovu se ptám- říká vám něco zelený most? Pokud ano, tak byste zde nepsal tyto pitomosti. Strčte si pane alespoň na čas nos do praxe a uvidíte, jak rychle vás tyhle hovadiny přejdou.
RV
Richard Vacek
30.9.2022 17:05Zemědělec snad má dostatek zkušeností, aby věděl, jak optimálně na poli pracovat. A jestli někdo bude chtít, aby se na poli dařilo plevelu, tak ať mu za to platí.
Odpovědět
PB
Petr Blažek
30.9.2022 18:16Lidé jako vy pane Hruška u nás ve velkém prosazují setí do nezpracované půdy -strip-till. A tam vám nevadí zvýšená potřeba pesticidů na rozdíl od klasického zpracování.
Podzimní desikaci nevyužíváme, ale již se zabýváme problémem vytrvalých plevelů, které jsme v minulosti periodicky likvidovali při desikaci řepky.
To znamená, že místo glyfosátu budeme muset zesílit dávky jiných chemických látek.
Odpovědět
Podzimní desikaci nevyužíváme, ale již se zabýváme problémem vytrvalých plevelů, které jsme v minulosti periodicky likvidovali při desikaci řepky.
To znamená, že místo glyfosátu budeme muset zesílit dávky jiných chemických látek.
sv
s v
30.9.2022 21:39Takže z prstu vycucaný blábol o toxicitě glyfosátu pro faunu a kontaminaci půdy o extrémně zhovadilém výroku "devastace biodiverzity" nemluvě vyměníme za "zapravení" tedy jinými slovy za vyšší spotřebu nafty a větší erozi. Jako co přírodovědec Hruška v tom ústavu globální změny pracuje, že nevím, že to znamená vyšším emise CO2? Jako vrátný?
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
1.10.2022 08:52Před oknem mám zasetou řepku. Obrobeno dle zde uvedeného návodu. Výsledek = zelené pole, no nikoli řepkou, ale podrůstky, řepka je ubohá. Jak se asi toho obilí v řepce zbaví? Zaorají, stříknou v druhém kole?
Odpovědět
pp
pavel peregrin
1.10.2022 10:27 Reaguje na Slavomil VinklerV řepce se na výdrol obilí používají speciální graminicidy, které jsou ale drahé. Nelze se tomu ale dost dobře vyhnout, protože kolikrát mezi sklizní předplodiny a vlastním setím řepky je tak malá časová prodleva, že výdrol obilí klíčí bohužel až v té řepce.
Námitka, proč tedy zemědělci se setím nepočkají déle a neudělají to podle páně Hruškových představ má tuto odpověď: protože a) srážky chodí velice nerovnoměrně a tak každý normálně uvažující zemědělec, pokud může, tu řepku naseje včas, i s tím, že pak bude muset ten výdrol ošetřit, a za b) praktik ví, že konkrétně u té řepky každá další kultivace vyhání z půdy drahocennou vláhu, která je potřeba na vyklíčení řepky, tudíž nebude se nesmyslnou opakovanou kultivací zbavovat toho nejdůležitějšího, co má.
Pro tyto účely je nejlépe využít ozimý ječmen nebo velmi rané odrůdy pšenic, které dávají šanci na delší meziporostní období a tudíž i na likvidaci výdrolu a pokud to chci na skoro 100%, pak jednoznačně použiju glyfosát. Stačí 1,5 l/ha.
Odpovědět
Námitka, proč tedy zemědělci se setím nepočkají déle a neudělají to podle páně Hruškových představ má tuto odpověď: protože a) srážky chodí velice nerovnoměrně a tak každý normálně uvažující zemědělec, pokud může, tu řepku naseje včas, i s tím, že pak bude muset ten výdrol ošetřit, a za b) praktik ví, že konkrétně u té řepky každá další kultivace vyhání z půdy drahocennou vláhu, která je potřeba na vyklíčení řepky, tudíž nebude se nesmyslnou opakovanou kultivací zbavovat toho nejdůležitějšího, co má.
Pro tyto účely je nejlépe využít ozimý ječmen nebo velmi rané odrůdy pšenic, které dávají šanci na delší meziporostní období a tudíž i na likvidaci výdrolu a pokud to chci na skoro 100%, pak jednoznačně použiju glyfosát. Stačí 1,5 l/ha.
JS
Jiří S
1.10.2022 13:20 Reaguje na pavel peregrinJeště bych dodal, snad jako praktik, že setí po 19 srpnu snižuje výnos u řepky dost dramaticky v řádu desítek procent.
Jinak si dovolím ještě slovíčko k letošku. Já jsem například stihl po ječmenu ozimém, který se sklízel 26.6 tři mělké podmítky, pokaždé vzešel výdrol, tedy zničil jsem 3x výdrol. Hádejte co se mi v řepce objevilo po zasetí. Prostě graminicid byla nutnost, i když jsem jel dle eko zásad. 3x podmítka, 1 kypření na 30 cm, kompaktor, setí, zaválení. Toliko operací a stejně!!!
Odpovědět
Jinak si dovolím ještě slovíčko k letošku. Já jsem například stihl po ječmenu ozimém, který se sklízel 26.6 tři mělké podmítky, pokaždé vzešel výdrol, tedy zničil jsem 3x výdrol. Hádejte co se mi v řepce objevilo po zasetí. Prostě graminicid byla nutnost, i když jsem jel dle eko zásad. 3x podmítka, 1 kypření na 30 cm, kompaktor, setí, zaválení. Toliko operací a stejně!!!
PB
Petr Blažek
1.10.2022 15:23 Reaguje na Jiří SNa boj s výdrolem se nám jeví nejefektivnější orba a setí rotačními bránami přímo do hrubé brázdy. Za prvé ušetříme vláhu a za druhé výdrol řešíme většinou pouze okolo souvratí, kde otočíte radlicemi půdu dvakrát.
Odpovědět
PB
Petr Blažek
1.10.2022 15:31 Reaguje na Jiří Shttps://www.facebook.com/FarmaBlazek1/photos/pb.100057059396071.-2207520000../854178061265727/?type=3
Odpovědět
JB
Jaroslav Bobr
2.10.2022 11:50Takhle vypadá teorie odtržená od praxe, kolik takových vědátorů je v AV zaměstnáno a jaký je výstup za prostředky které do nich společnost investuje.Ovšem možná má být výsledkem jen zamyšlení se nad současnými postupy a vyprovokování diskuse.Takovéhle zamyšlení je krásné ale asi to nebude praktický návod a tak je bezcenné.Zajímalo by mě, jestli AV vlastní(má pronajatá, nebo s někým spolupracuje)nějaká pole na kterých zkouší své teoretické nápady.Pokud by něco experimentálně obhospodořovala, tak výstup by mohl být následující - při postupu takovém byly náklady takové, zisk byl takový, vliv na okolí byl takový. Při postupu makovém by výstupy byly makové a na zemědělci by bylo jak se rozhodne.Při knížecím radění se všechna rizika nechají na zemědělci, ale ten už při letmém pohledu vidí úskalí.Možná by nebylo od věci, než vědec vypustí nějakou radu nebo závěr aby to konzultoval s praktiky a jejich názory se pokusil vyvrátit.Je také otázka nakolik je AV prospěšná.Bohužel se o její závěry opírají politici a jejich rozhodování pak podle toho vypadá.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
2.10.2022 18:54 Reaguje na Jaroslav BobrJá bych na ně tak neplil. On je to jen infočlánek. AV je teoretik, pokračují výzkumné ústavy a vysoké školy. Např. VURV atd, teprve tam se dělají měření a postupy.
Odpovědět
