https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jan-cemper-jak-myslivci-naleteli-hoaxu-aneb-poplasna-zprava-o-vypoustenych-vlcich-kteri-se-pry-neboji-cloveka
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jan Cemper: Jak myslivci naletěli hoaxu aneb Poplašná zpráva o vypouštěných vlcích, kteří se prý nebojí člověka

9.1.2020
Zdroj | Manipulátoři.cz
Českomoravská myslivecká jednota nebo Svět myslivosti v pátek 3. ledna naletěli Milanu Chmelíkovi, který na svůj profil publikoval video, údajně dokazující to, že v našich lesích se pohybují vlci, kteří se nebojí člověka. Podle zjištění serveru Manipulátoři.cz za Chmelíkem jela i TV Nova a nebylo daleko od okamžiku, kdy se tato fáma objevila v Televizních novinách. Ve skutečnosti si Chmelík (úmyslně či neúmyslně) spletl vlka s československým vlčákem.

 

 „Dnes se někteří myslivci opět pokoušeli šířit poplašnou zprávu o vypouštěných vlcích, kteří se nebojí člověka. K podpoře tohoto tvrzení jeden z myslivců vytasil video, na němž je kromě něj v pármetrové vzdálenosti zachycen československý vlčák žeroucí pravděpodobně stržený kus zvěře. Tohoto psa však záměrně vydával za vlka bez plachosti, který se mu otřel o nohu (a přitom se nebál natočit video zády k „vlkovi“). Ano záměrně, myslivec přece musí umět rozeznat československého vlčáka od vlka. Video se samozřejmě dočkalo hojného sdílení mimo jiné i na profilech Českomoravské myslivecké jednoty a časopisu Svět myslivosti. Po mnoha desítkách pobavených komentářů od chovatelů československých vlčáků i samotných myslivců svůj příspěvek nejdříve smazala Českomoravská myslivecká jednota a posléze i autor videa. Byla by však velká škoda o tuto typickou ukázku šíření dezinformací o vlcích přijít,“ napsal v sobotu Jiří Beneš.

Československý vlčák je plemeno vzniklé zkřížením německého ovčáka a karpatského vlka. Československému vlčákovi koluje v těle 6,25 % vlčích genů. Od vlka se liší například velikostí čenichu, nebo tím, že vlk má odlišnou tvář díky dlouhým chlupům pod ušima, které rostou dolů a ven. Vlk je také zpravidla robustnější postavy a jeho pohyb je méně neohrabaný. Při chůzi vlk vždy klade zadní tlapu přesně do stopy tlapy přední, při běhu vlk ladně pluje vzduchem, zatímco pes se jím těžkopádně „prodírá“. Jedním z nejvýraznějších rozdílů je velikost vnějšího úhlu, což je úhel mezi linií určenou horním a spodním okrajem očního důlku a linií určenou horním okrajem lebky. U vlků je tento úhel velký 40 – 45 stupňů, zatímco u psů je to 53 – 60 stupňů.

Paradoxní je, že Milan Chmelík se poplašným videem přiznal ke spáchání přestupku, a to ke kouření v lese. Zákon č. 289/1995 Sb.(„Lesní zákon“) má v § 20 jasně uvedeno, že v lesích je zakázáno kouřit, rozdělávat nebo udržovat otevřené ohně a tábořit mimo vyhrazená místa.

Nutno však dodat, že pokud pes není Chmelíka, je to důkaz i o nezodpovědnosti majitele psa, který nechal v lese svého čtyřnohého mazlíčka požírat zvěřinu.


reklama

 
Další informace |
Text původně vyšel na serveru
foto - Cemper Jan
Jan Cemper
Autor je šéfredaktorem webu Manipulátoři.cz a rovněž zakladatel iniciativy Proti projevům nenávisti.

 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (24)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

9.1.2020 07:30
Tato uklidňující zpráva ten chýr nijak nevyvrací, spíše potvrzuje. Už se vidím, jak bych siluetě silně připomínající mytickou šelmu briskně měřil vnější úhel... hraběcí rady. Podivné je i to, že majitel "ztraceného" psa neinformoval nejbližší okolí, pes evidentně lovil jako zkušený predátor, takže osobně bych situaci také vyhodnotil, jako "návrat vlka do naší přírody".
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

9.1.2020 07:31
Tento článek je krásným příkladem toho, jak to vypadá , když se sejdou dva „odborníci“ na vlka . U šiřitele poplašných správ pana Beneše mě to nepřekvapuje. Pokud ale něco takového napíše pan Cemper jako šefredaktor webu Manipulátoři.cz, tak mě to zarazí. Opravdu u vás záleží na faktech pane Cemper? Kolik jste těch vlků ve volné přírodě viděl? Pokud někdo považuje jako rozlišovací znak, že „ při běhu vlk ladně pluje vzduchem, zatímco pes se jím těžkopádně „prodírá““., tak mi nezbývá než jej označit za pitomce. Ony i ty další uvedené rozlišovací znaky při letmém pohledu většinou nic neříkají a nerozliší ale to „ladné plutí“ je opravdu perla perel. Jen pro zajímavost z tisku: „Nedaleko slovenských hranic, na jihovýchodě Polska zastřelili myslivci vlka, který pokousal dvě děti. Pitva prokázala, že zvíře bylo zdravé, mělo pouze vylomené dva špičáky, informoval ve čtvrtek( 28.6.2018) list Gazeta Wyborcza (GW)“. Co je ale na tom zásadní je fakt , že : „Výsledky pitvy, o kterých ve čtvrtek informovala GW, prokázaly, že vlk starý dva či tři roky neměl vzteklinu. Nyní se čeká ještě na výsledky analýzy DNA, podle některých odborníků totiž nemuselo jít o čistokrevného vlka, ale o křížence vlka a psa“ .Tak myslivci musí umět rozeznat na dálku a odborníci musí čekat na výsledky DNA pane Beneš? A na závěr: „Podle Bartosze Pirgy z Bieszczadského národního parku je rovněž zvláštní, že se zvíře nebálo lidí. Vlci jsou totiž běžně velmi plaší. Mohlo jít ovšem o zvíře vychované člověkem a později vypuštěné do přírody. Ten článek a informace, které jsem použil,to je také poplašná zpráva?
Odpovědět

Tereza Šulcová

10.1.2020 21:44
Mohu poprosit o článek, kde se píše, že všichni vlci, kteří zahynuli na našem území byli kříženci psa?
Odpovědět

Jan Šimůnek

11.1.2020 15:01 Reaguje na Tereza Šulcová
Už i tu na Ekolistu bylo konstatováno, že němečtí "vlci" i to, co se z Německa šíří (ať už spontánně nebo činnosti ekologických organizací), jsou kříženci psa a vlka. Vlk a pes jsou v podstatě jeden druh, jsou spolu mísitelní v jakémkoli poměru. Je vůbec otázka, zda ve střední a západní Evropě nějací čistokrevní vlci (mimo ZOO a podobná zařízení) vůbec žijí.
Odpovědět
Hu

Hunter

12.1.2020 09:47 Reaguje na Jan Šimůnek
http://www.svetmyslivosti.cz/zpravy/v-nemecku-spolehaji-myslivci-a-pastevci-na-vlastni-forenzni-experty-vysledky-ukazuji-60-procent-vlka-40-procent-psa

V německém státě Šlesvicko-Holštýnsko bylo v loňském roce zaznamenáno 173 vlčích útoků na zvířata. U 46 případů nebylo možné prokázat, že útočil vlk. Chovatelé hospodářských zvířat se proto přestávají spoléhat na výsledky genetických testů Senkenbergova institutu, nově sázejí na hamburskou laboratoř ForGen. Její analýzy naznačují, že ve volně žijící populaci vlka může být přítomen velký podíl kříženců se psem.
Ve Šlesvicku-Holštýnsku došlo v roce 2018 k přibližně 173 vlčím útokům. Dalších 46 útoků nebylo možné vlkům jednoznačně přisoudit, výsledky genetických testů totiž byly nejasné. Až dosud byly všechny vzorky za účelem přesného stanovení DNA odesílány do Senkenbergova institutu ve Frankfurtu. Nově začnou myslivci a chovatelé odesílat vzorky do hamburgské laboratoře ForGen.

V databázi je již 200 profilů DNA
Forenzní vědci z laboratoře zajistili již 200 vzorků DNA. Z databáze budou vycházet při hodnocení nových případů. Původně se odborníci z laboratoře specializovali na lidský genom. U soudu mnohokrát svědčili v případech vražd.

K vlkovi se dostali náhodou
„K vlkovi jsme přišli náhodou,“ říká vedoucí laboratoře Dr. Nicole von Wurmb-Schwark. „Náš kolega je myslivec a mezi svými přáteli má několik chovatelů hospodářských zvířat.“
Všechny odebrané vzorky jsou odesílány na analýzu do Frankfurtu. „Když se však opakovaně neprokázalo, že na zvířata zaútočil vlk, přestože ho pastýři viděli, obrátili se na nás.“

ForGen používá složitější postup
Forenzní vědci z ForGen používají kromě analýzy mateřské DNA (mtDNA) i složitější postup.
„Analyzujeme mateřské a otcovské charakteristiky (STR analýza) na 17 lokusech. Je například pravděpodobnější, že budeme schopni rozlišit i sourozence, přestože často mají stejný první lokus,“ říká Thorsten Schwark.

Stanovení hybridů vlka a psa
Určení kříženců vlků a psů je tedy mnohem přesnější. Zatímco „Senckenberg“ trvá na tom, že v Německu není žádný hybridní problém, ForGen obvykle získá výsledky např. 60 % vlk, 40 % pes, často labrador nebo kavkazský pastevecký pes.
Odborný závěr ForGenu je tedy jasný: „100% vlk se tu stěží vyskytuje. Buď je třeba změnit definici vlka, nebo přijmout hybridy.“
Podle jagdwechsel.com, 29. 7. 2019, redakce

Realita je zřejmě taková, že se tady s velkým povykem a za značných finančních nákladů zcela nesmyslně hájí bezcenní bastardi. Ta úroveň prokřížení taky asi vysvětluje atypické chování.
Odpovědět

Jan Šimůnek

12.1.2020 13:50 Reaguje na Hunter
Díky za doplnění a upřesnění.

Oplatím:

"Mateřská" mtDNA je DNA z mitochondrií. Dědí se po mateřské linii, protože mitochondrie spermie do vajíčka při oplození neproniknou. Má tu výhodu, že v buňce je mitochondrií hodně, a jejich DNA je poměrně malá.
Ta "otcovská" DNA bude asi z Y chromozomu, takže bude použitelná jen u samců. U ostatních chromozomů nelze odlišit, který z páru je od otce a který od matky (vyjma X chromozomu u samce, který se páruje s Y chromozomem a pochází výlučně z matky). Pochopitelně v situaci, kdy nemáme k dispozici údaje o genetickém materiálu otce a matky. Explicitně uvádím, že ani u X chromozomů v případě samice není možné určit, který z nich je od otce a který od matky.
Odpovědět
Jan Drapák

Jan Drapák

10.1.2020 22:12
To by nebyl ten pravý článek na ekolistu, kdyby tu ze sebe Šimůnek zase vyprázdnil ty své lži. =D
1. Žádný vlk sražený na našem území nebyl kříženec! DNA prokázala, že se jednalo o čistokrevné vlky.
2. Tato pohádka o vypouštění vlků do České krajiny už je více než trapná. Pokud máte důkazy o tom, že někdo v Čechách chová a vypouští vlky (teda vlastně křížence =D) tak to nahlašte policii, mediím a klidně i svému psychiatrovi. Za ty roky nikdo nebyl schopen předložit jediný důkaz o vypuštěných vlcích, křížencích nebo vlcích co se procházejí po vesnicích.
3. Vzhledem k tomu, že Vaše body jsou založeny na lžích, tak jen dokonale podtrháváte obsah tohoto článku, že se nezmůžete na nic jiného než jen k manipulaci. I za cenu, že ze sebe uděláte hlupáky a terče posměchu pro "celý" internet.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

11.1.2020 06:33 Reaguje na Jan Drapák
Žádný vlk sražený na našem území nebyl kříženec!? To tvrdíte vy pane Drapák. Stejně tak jste tvrdil, že ani v Německu či Polsku nebyl případ napadení člověka vlkem. Takže : Nedaleko slovenských hranic, na jihovýchodě Polska zastřelili myslivci vlka, který pokousal dvě děti. Pitva prokázala, že zvíře bylo zdravé, mělo pouze vylomené dva špičáky, informoval ve čtvrtek( 28.6.2018) list Gazeta Wyborcza (GW)“
Pohádka o vypouštění vlků do České krajiny? Nebyl bych troškař a rozšířil tu krajinu na Evropskou. Co tak nestandardně se chovající čistokrevná vlčice v Krkonošském penzionu? Navíc s protilátkami na vzteklinu. Pokud vím, nikdo to zatím rozumně nevysvětlil. O nárůstu vlčí populace ve střední Evropě se dá také polemizovat. Člověk by čekal, že se bude spíš šířit ze Slovenska a on se přitom takto za pouhých pár let namnoží z malé populace v Lužici.
A vaše neustálé řeči o pytlačení šelem myslivci? Použiji vaši „univerzální rétoriku“ Pokud máte důkazy o tom, že někdo v Čechách pytlačí, tak to nahlašte policii, mediím a klidně i svému psychiatrovi. Za ty roky nikdo nebyl schopen předložit o tom jediný rozumný důkaz Tedy co vím tak jediné prokázané „upytlačení“ rysa bylo na Šumavě nejmenovanými vědci do nášlapné pasti. Rys uhynul.
Odpovědět
Jan Drapák

Jan Drapák

12.1.2020 12:04 Reaguje na Jarek Schindler
To, že se nejednalo o křížence netvrdím já, ale DNA testy, které se u každého sraženého zvířete dělají.
Každý útok na člověka je vyšetřován policií, odborem ochrany přírod atd... pokud dojde k tomu, že je rozhodnuto, že vlk je nějakým způsobem nebezpečný lidem, tak dojde k jeho odstranění. Následně dochází k v vyšetřování a nějakému závěru (jednalo se o psa, vlka nebo křížence - DNA, nemoci, paraziti, vzteklina, které mohla chování ovlivnit, jedná se o vlka, kterého někdo držel v zajetí atd...) Z těchto závěrů se vychází při stanovení počtu útoků. Ne z toho co si někdo napíše do médií. A ano, nemáme evidováno, že zdravý vlk zaútočil na člověka.
Nedávno se zase medializoval článek o tom, že vlci na Sibiři roztrhali holku, která šla ze školy. Lidé už zase řvali a div, že nebrali zbraně do rukou. Vyšetřování ukázalo, že to neudělali vlci, ale medvěd. Loni na Slovensku zase média informovala o muži, kterého roztrhal medvěd. Vyšetřování ukázalo, že ten člověk upadl a zabil se ranou do hlavy. Následně byl roztrhán mrchožrouty. To je ten rozdíl mezi tím, co si člověk přečte na internetu, kde je hlavním cílem čtivost a realitou.
Vlčice o které mluvíte měla látky proti vzteklině a jelikož byla nejspíše chována v zajetí, tak nebyla schopná v přírodě přežít a přibližovala se k lidem. Proč by někdo z ochrany vypouštěl vlky do přírody, které tam nejsou schopni přežít a výsledkem bude, že se zvíře odstraní a zhorší se pohled veřejnosti na vlka? Tato praktika, že myslivci vezmou vlče z brlohu a snaží se ho vychovat a ten následně uteče, nebo je vypuštěn, když se nezvládá jeho chování je bohužel ještě stále aktuální např. v Bělorusku nebo východním Polsku. Za toto nezodpovědné chování lidí, ale nenesou odpovědnost ostatní vlci. Lužická vlčí populace vznikla pár desítek km od Českých hranic a Vy se podivujete jak se sem mohla dostat. Proč sem pronikají vlci tak těžko ze Slovenska jsem již uvedl.
Co se týče pytlačení, tak to máte z internetu dost omezeně načtené. Vlčí hlídky vznikli právě na popud velkého pytlačení v Beskydech. Například v roce 2017 byl nalezen upytlačen rys které měl 2 mláďata. Další rys, který byl sražen měl pod kůží olověné broky, které ukazovali, že ho také již někdo dříve postřelil. Loni byl zase upytlačen vlk. A Ano, všechny případy jsou nahlášeny jak policii, tak médiím, protože pro ně jsou důkazy.

https://www.idnes.cz/praha/zpravy/melnicko-mrtvy-vlk-podle-pitvy-nekdo-zastreli.A190506_113323_praha-zpravy_rsr
https://www.selmy.cz/tiskove-zpravy/beskydskou-rysici-lauru-zastrelil-pytlak/
Odpovědět

Jan Šimůnek

12.1.2020 13:52 Reaguje na Jan Drapák
Odpověděl vám Hunter výš. Zřejmě špatná práce laboratoře, kterou ekologové použili k identifikaci DNA.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

16.1.2020 08:31 Reaguje na Jan Drapák
Testy DNA nepíší komentáře na Ekolist, pane Drapák. Je zajímavé, že u nás je vše čistý vlk, přes hranice se potom najednou nemohou shodnout. Odkaz na to máte v komentáři pana Huntera, Zatím co jedna laboratoř mluví pouze o čistých vlcích, druhá připouští velký podíl kříženců. Něco je asi hodně špatně. Ještě zajímavější je potom vlčí ozdravný přechod České hranice. Přímo Lurdy na vlčí DNA.
Podle vás, alespoň jste to tak napsal, je pohádka o vypouštění vlků do České krajiny už více než trapná. Asi sám nevíte co píšete, když nakonec sám připustíte že vlčice s protilátkami na vzteklinu pochází s největší pravděpodobností ze zajetí. Tak ona je to praktika myslivců. Vezmou vlče z brlohu …………a pak jim uteče nebo ho pustí.. Proboha proč by to myslivci měli dělat? Řekl bych , že na to je u vás podstatně více „odborníků“. Vlčice podle vás byla nejspíše chována v zajetí, tak nebyla schopná v přírodě přežít a přibližovala se k lidem., na druhou stranu Čevéčka úspěšně loví. Víc než zajímavé zjištění.. Psal jsem ještě o útoku vlka v Polsku . To je také mediální kachna? Pokud není, opravte si statistiky. O tom pánovi co na Slovensku upadl a zabil se jsem také slyšel. Bohužel, já to slyšel tak, že sice upadl ale upadl při útoku toho medvěda co ho pak rozsápal..
Pokud umíte číst, předpokládám, že ano, tak jste musel zjistit, že se nepodivuji nad šířením vlka z Lužice k nám ale nad tím do jakého množstvím, se tam za těch pár let tamní populace dokázala namnožit. Samozřejmě tím nevylučuji migraci dalších vlků z východní části Polska.
Anonymní anketa? Řekl bych, že hodnota takových anonymních anket je nulová. Nepodíleli se čirou náhodou vámi zmiňovaní vědci na Šumavě , samozřejmě v rámci vědeckého bádání, na odchytu těch rysů? Kdo pytlačí je pytlák,ne myslivec a tak nevím proč házíte všechny myslivce do jednoho pytle? A vaše vlčí hlídky? Pouze další pomatenci, co mají potřebu v době nouze prohánět po lesích zvěř. Ve výsledku je to jen „jedna paní povídala“, což se vám ovšem, jak je vidět, dobře „prodává“ a dál jen velká nula.
Odpovědět
Jan Drapák

Jan Drapák

12.1.2020 12:16 Reaguje na Jarek Schindler
Ještě přeposílám něco o pytlačení rysů:

Pytláci pocházejí téměř výhradně z řad organizovaných myslivců, jak uvádí mimo jiné J. Novák ve svém článku v Myslivosti 1/2004. Myslivce, který líčil na dravce usvědčila v roce 2009 například Česká inspekce životního prostředí u Chebu. Jiní myslivci pytlačili zákonem chráněné dravce, sovy nebo vydry na Slánsku. Vzhledem ke způsobu života rysů a možnostem jeho lovu jsou právě pytlačící myslivci (tedy ne všichni myslivci, ale jen část) nejspíše zodpovědní za úbytek rysů v ČR.

Celkem bez problémů získali pracovníci Akademie věd ČR ke kraniologickému vyšetření od šumavských myslivců 69 lebek převážně ilegálně zastřelených rysů. Šokující jsou i výsledky anonymní ankety, kterou na základě tohoto zjištění uspořádali mezi 204 myslivci dr. Koubek s ing. Červeným: 8,3 % (17 myslivců) se přiznalo k tomu, že už nelegálně ulovilo jednoho rysa, 1,5 % (3 myslivci) dokonce více než jednoho. Třicet sedm procent myslivců přitom znalo konkrétní případ nelegálního lovu rysa v ČR a téměř 30 % myslivců vnímalo přítomnost rysa v přírodě jen negativně.

Bohužel po zopakování průzkumu zhruba po 15 letech se názor myslivců změnil spíše k horšímu. K opakovanému upytlačení rysa se v roce 2015 přiznalo dokonce o 4 % myslivců více.

U vlků kvůli dlouhé absenci není počet upytlačení tak velký, ale zase není nevýznamný. Nejčastěji se udál právě v Beskydech, kde se správa CHKO o pohybu vlků dozvěděla již po té, co byli vlci upytlačeni. Rysí a vlčí hlídky mají právě pomoci hlavně proti pytlákům.
Odpovědět

Jan Šimůnek

12.1.2020 13:54 Reaguje na Jan Drapák
U toho vlka bude asi problém s jeho rozpoznáním od zdivočelého psa, který je legálním terčem.
Odpovědět
MM

Milan Milan

9.1.2020 09:31
No to je docela možné. Záměna je taky možná.
"Československý vlčák je plemeno vzniklé zkřížením německého ovčáka a karpatského vlka (Canis lupus lupus).
Československý vlčák je pes větší, než střední velikosti, vzhledem a pohybem připomíná vlka. Feny měří v kohoutku minimálně 60, psi minimálně 65 cm, běžně však feny dorůstají 65 i více cm, psi až 75 cm. Důležitým plemenným znakem je bílá vlčí maska okolo tlamy, na bradě a spodní části krku, úzké, šikmo uložené světle jantarové oko, vlkošedá barva srsti ve všech odstínech od stříbrošedé až po tmavošedou, rovná uzavřená a velmi hustá srst, krátké ucho, ocas dosahující k hleznu a úzký postoj předních končetin s vybočenými tlapami. Linie hřbetu a zádě je rovná, končetiny dlouhé s dlouhými běhovými kostmi. Typickým pohybem je nízký prostorný klus. Československý vlčák je vytrvalý klusák, trénovaní jedinci uběhnou vzdálenost 100 km průměrnou rychlostí 11–13 km/h."
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Československý_vlčák
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

9.1.2020 09:33
Domnívám se, že nejjistější rozlišovací znak mezi československým vlčákem a vlkem je psí obojek, který na videu nevidím. Že je to v oblasti, kam je to stejně daleko do dvou sousedních států, mě také nijak nepřekvapuje. Příliš mnoho indicií, abych to v kontextu s hotelovou vlčicí a německými vlkolabradory považoval za náhodu. Takže pro mě je to jiná než poplašná zpráva.
Odpovědět

Tereza Šulcová

10.1.2020 21:38 Reaguje na Karel Zvářal
Máte hodně dobrý zrak, když z rozklepaných záběrů dokážete poznat že nemá obojek. Každopádně být myslivcem a nerozeznat ČS od vlka je za pohlavek.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

10.1.2020 22:50 Reaguje na Tereza Šulcová
Váš zrak paní Šulcová bude asi ještě lepší , když z těch rozklepaných záběrů určíte že nejde o čistokrevného vlk. A to ČS , to má být prosím co?
Odpovědět
Hu

Hunter

9.1.2020 10:24
Jan Cemper je jistě odborník na slovo vzatý. A např. ve Finsku jsou asi úplný blbci.
http://www.svetmyslivosti.cz/navrat-velkych-selem/vlk-ve-finsku-byl-zastrelen-pote-co-pronasledoval-zenu-a-jeji-dite

Vlk ve finském městě Kauhajoki následoval ženu, která se vracela domů s dítětem v kočárku a dále se zdržovala kolem domu. Finské úřady situaci vyhodnotily jako ztrátu přirozené plachosti vlka, a tedy jako nebezpečnou pro člověka. Odborníci z finské agentury SRVA proto přistoupili k usmrcení šelmy.
K incidentu došlo 5. ledna v jižní Ostrobothnii, přibližně v polovině cesty mezi městy Pori a Vaasa. Podle policie ztratilo zvíře svůj přirozený strach z člověka a následovalo ženu, která vezla kočárek po ulici. Z důvodu veřejné bezpečnosti bylo rozhodnuto šelmu zastřelit.
Za usmrcení vlků nese primární odpovědnost finská agentura SRVA. Její personál byl povolán k zastřelení zvířete. V případě akutního incidentu však může zakročit i policie.
Podle newsnowfinland.fi, 6. 1. 2020, redakce
Odpovědět
LZ

Leon Zumr

10.1.2020 10:16
Jan Cemper znovu prokázal že je to samé jako Burešův poskok Prchal 🤣😂
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

11.1.2020 08:08
Zvíře na videu rozhodně není vlk. Ani krotký vlk. Je to pes, a upytlačil koloucha. Takže 2 porušení zákona. Kouření v lese, a volné pobíhání psů v lese. A klidně to může být manipulace od autora videa.
Odpovědět

Jan Šimůnek

11.1.2020 15:04 Reaguje na Katka Pazderů
A jak rozeznáte psa z plemene záměrně kříženého s vlkem od v přírodě běhajícího spontánního křížence psa a vlka?
Obávám se, že tohle by byl problém i pro laboratoř vybavenou DNA sondami, a že určování dle pohledu na nějaké video je zcela mimo realitu.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

11.1.2020 16:55 Reaguje na Katka Pazderů
Ano, správně! Je to pes exteriérově nejbližší vlku. Případné křížence s vlkem už byste tak jednoznačně nepoznala, a to právě v této legrační kauze jde.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

11.1.2020 16:47
Bylo a zůstává pro mě záhadou, k čemu a nač ti Finové valili takovou masovou výrobu hybridů. Při širokém výběru současných psích plemen to považuji za úchylku, jejímž výsledkem jsou snad psí zápasy, nebo právě (plánované/neplánované) vypouštění těžko cvičitelných, tj. nezvladatelných ("bestií") polovlků. Něco málo na místě bylo sice usmrceno, ale ta omilostněná tisícovka "v chovu" je napováženou. Ten svět se asi opravdu zbláznil...

http://www.svetmyslivosti.cz/zpravy/finsko-policie-rozbila-gang-ilegalnich-chovatelu-vlku
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

11.1.2020 17:06
Kdo chce kam... (nelituji ani vteřinu-)

https://www.novinky.cz/krimi/clanek/zenu-na-chrudimsku-zabil-pes-manzel-ji-nasel-na-zahrade-40309636?dop-ab-variant=0&seq-no=4&source=hp&dop_source_zone_name=novinky.sznhp.box&utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=z-boxiku&utm_campaign=null
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist