Jan Cemper: Jak myslivci naletěli hoaxu aneb Poplašná zpráva o vypouštěných vlcích, kteří se prý nebojí člověka
„Dnes se někteří myslivci opět pokoušeli šířit poplašnou zprávu o vypouštěných vlcích, kteří se nebojí člověka. K podpoře tohoto tvrzení jeden z myslivců vytasil video, na němž je kromě něj v pármetrové vzdálenosti zachycen československý vlčák žeroucí pravděpodobně stržený kus zvěře. Tohoto psa však záměrně vydával za vlka bez plachosti, který se mu otřel o nohu (a přitom se nebál natočit video zády k „vlkovi“). Ano záměrně, myslivec přece musí umět rozeznat československého vlčáka od vlka. Video se samozřejmě dočkalo hojného sdílení mimo jiné i na profilech Českomoravské myslivecké jednoty a časopisu Svět myslivosti. Po mnoha desítkách pobavených komentářů od chovatelů československých vlčáků i samotných myslivců svůj příspěvek nejdříve smazala Českomoravská myslivecká jednota a posléze i autor videa. Byla by však velká škoda o tuto typickou ukázku šíření dezinformací o vlcích přijít,“ napsal v sobotu Jiří Beneš.
Československý vlčák je plemeno vzniklé zkřížením německého ovčáka a karpatského vlka. Československému vlčákovi koluje v těle 6,25 % vlčích genů. Od vlka se liší například velikostí čenichu, nebo tím, že vlk má odlišnou tvář díky dlouhým chlupům pod ušima, které rostou dolů a ven. Vlk je také zpravidla robustnější postavy a jeho pohyb je méně neohrabaný. Při chůzi vlk vždy klade zadní tlapu přesně do stopy tlapy přední, při běhu vlk ladně pluje vzduchem, zatímco pes se jím těžkopádně „prodírá“. Jedním z nejvýraznějších rozdílů je velikost vnějšího úhlu, což je úhel mezi linií určenou horním a spodním okrajem očního důlku a linií určenou horním okrajem lebky. U vlků je tento úhel velký 40 – 45 stupňů, zatímco u psů je to 53 – 60 stupňů.
Paradoxní je, že Milan Chmelík se poplašným videem přiznal ke spáchání přestupku, a to ke kouření v lese. Zákon č. 289/1995 Sb.(„Lesní zákon“) má v § 20 jasně uvedeno, že v lesích je zakázáno kouřit, rozdělávat nebo udržovat otevřené ohně a tábořit mimo vyhrazená místa.
Nutno však dodat, že pokud pes není Chmelíka, je to důkaz i o nezodpovědnosti majitele psa, který nechal v lese svého čtyřnohého mazlíčka požírat zvěřinu.
reklama

Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (24)

Karel Zvářal
9.1.2020 07:30Jarek Schindler
9.1.2020 07:31Tereza Šulcová
10.1.2020 21:44Jan Šimůnek
11.1.2020 15:01 Reaguje na Tereza ŠulcováHunter
12.1.2020 09:47 Reaguje na Jan ŠimůnekV německém státě Šlesvicko-Holštýnsko bylo v loňském roce zaznamenáno 173 vlčích útoků na zvířata. U 46 případů nebylo možné prokázat, že útočil vlk. Chovatelé hospodářských zvířat se proto přestávají spoléhat na výsledky genetických testů Senkenbergova institutu, nově sázejí na hamburskou laboratoř ForGen. Její analýzy naznačují, že ve volně žijící populaci vlka může být přítomen velký podíl kříženců se psem.
Ve Šlesvicku-Holštýnsku došlo v roce 2018 k přibližně 173 vlčím útokům. Dalších 46 útoků nebylo možné vlkům jednoznačně přisoudit, výsledky genetických testů totiž byly nejasné. Až dosud byly všechny vzorky za účelem přesného stanovení DNA odesílány do Senkenbergova institutu ve Frankfurtu. Nově začnou myslivci a chovatelé odesílat vzorky do hamburgské laboratoře ForGen.
V databázi je již 200 profilů DNA
Forenzní vědci z laboratoře zajistili již 200 vzorků DNA. Z databáze budou vycházet při hodnocení nových případů. Původně se odborníci z laboratoře specializovali na lidský genom. U soudu mnohokrát svědčili v případech vražd.
K vlkovi se dostali náhodou
„K vlkovi jsme přišli náhodou,“ říká vedoucí laboratoře Dr. Nicole von Wurmb-Schwark. „Náš kolega je myslivec a mezi svými přáteli má několik chovatelů hospodářských zvířat.“
Všechny odebrané vzorky jsou odesílány na analýzu do Frankfurtu. „Když se však opakovaně neprokázalo, že na zvířata zaútočil vlk, přestože ho pastýři viděli, obrátili se na nás.“
ForGen používá složitější postup
Forenzní vědci z ForGen používají kromě analýzy mateřské DNA (mtDNA) i složitější postup.
„Analyzujeme mateřské a otcovské charakteristiky (STR analýza) na 17 lokusech. Je například pravděpodobnější, že budeme schopni rozlišit i sourozence, přestože často mají stejný první lokus,“ říká Thorsten Schwark.
Stanovení hybridů vlka a psa
Určení kříženců vlků a psů je tedy mnohem přesnější. Zatímco „Senckenberg“ trvá na tom, že v Německu není žádný hybridní problém, ForGen obvykle získá výsledky např. 60 % vlk, 40 % pes, často labrador nebo kavkazský pastevecký pes.
Odborný závěr ForGenu je tedy jasný: „100% vlk se tu stěží vyskytuje. Buď je třeba změnit definici vlka, nebo přijmout hybridy.“
Podle jagdwechsel.com, 29. 7. 2019, redakce
Realita je zřejmě taková, že se tady s velkým povykem a za značných finančních nákladů zcela nesmyslně hájí bezcenní bastardi. Ta úroveň prokřížení taky asi vysvětluje atypické chování.
Jan Šimůnek
12.1.2020 13:50 Reaguje na HunterOplatím:
"Mateřská" mtDNA je DNA z mitochondrií. Dědí se po mateřské linii, protože mitochondrie spermie do vajíčka při oplození neproniknou. Má tu výhodu, že v buňce je mitochondrií hodně, a jejich DNA je poměrně malá.
Ta "otcovská" DNA bude asi z Y chromozomu, takže bude použitelná jen u samců. U ostatních chromozomů nelze odlišit, který z páru je od otce a který od matky (vyjma X chromozomu u samce, který se páruje s Y chromozomem a pochází výlučně z matky). Pochopitelně v situaci, kdy nemáme k dispozici údaje o genetickém materiálu otce a matky. Explicitně uvádím, že ani u X chromozomů v případě samice není možné určit, který z nich je od otce a který od matky.

Jan Drapák
10.1.2020 22:121. Žádný vlk sražený na našem území nebyl kříženec! DNA prokázala, že se jednalo o čistokrevné vlky.
2. Tato pohádka o vypouštění vlků do České krajiny už je více než trapná. Pokud máte důkazy o tom, že někdo v Čechách chová a vypouští vlky (teda vlastně křížence =D) tak to nahlašte policii, mediím a klidně i svému psychiatrovi. Za ty roky nikdo nebyl schopen předložit jediný důkaz o vypuštěných vlcích, křížencích nebo vlcích co se procházejí po vesnicích.
3. Vzhledem k tomu, že Vaše body jsou založeny na lžích, tak jen dokonale podtrháváte obsah tohoto článku, že se nezmůžete na nic jiného než jen k manipulaci. I za cenu, že ze sebe uděláte hlupáky a terče posměchu pro "celý" internet.
Jarek Schindler
11.1.2020 06:33 Reaguje na Jan DrapákPohádka o vypouštění vlků do České krajiny? Nebyl bych troškař a rozšířil tu krajinu na Evropskou. Co tak nestandardně se chovající čistokrevná vlčice v Krkonošském penzionu? Navíc s protilátkami na vzteklinu. Pokud vím, nikdo to zatím rozumně nevysvětlil. O nárůstu vlčí populace ve střední Evropě se dá také polemizovat. Člověk by čekal, že se bude spíš šířit ze Slovenska a on se přitom takto za pouhých pár let namnoží z malé populace v Lužici.
A vaše neustálé řeči o pytlačení šelem myslivci? Použiji vaši „univerzální rétoriku“ Pokud máte důkazy o tom, že někdo v Čechách pytlačí, tak to nahlašte policii, mediím a klidně i svému psychiatrovi. Za ty roky nikdo nebyl schopen předložit o tom jediný rozumný důkaz Tedy co vím tak jediné prokázané „upytlačení“ rysa bylo na Šumavě nejmenovanými vědci do nášlapné pasti. Rys uhynul.

Jan Drapák
12.1.2020 12:04 Reaguje na Jarek SchindlerKaždý útok na člověka je vyšetřován policií, odborem ochrany přírod atd... pokud dojde k tomu, že je rozhodnuto, že vlk je nějakým způsobem nebezpečný lidem, tak dojde k jeho odstranění. Následně dochází k v vyšetřování a nějakému závěru (jednalo se o psa, vlka nebo křížence - DNA, nemoci, paraziti, vzteklina, které mohla chování ovlivnit, jedná se o vlka, kterého někdo držel v zajetí atd...) Z těchto závěrů se vychází při stanovení počtu útoků. Ne z toho co si někdo napíše do médií. A ano, nemáme evidováno, že zdravý vlk zaútočil na člověka.
Nedávno se zase medializoval článek o tom, že vlci na Sibiři roztrhali holku, která šla ze školy. Lidé už zase řvali a div, že nebrali zbraně do rukou. Vyšetřování ukázalo, že to neudělali vlci, ale medvěd. Loni na Slovensku zase média informovala o muži, kterého roztrhal medvěd. Vyšetřování ukázalo, že ten člověk upadl a zabil se ranou do hlavy. Následně byl roztrhán mrchožrouty. To je ten rozdíl mezi tím, co si člověk přečte na internetu, kde je hlavním cílem čtivost a realitou.
Vlčice o které mluvíte měla látky proti vzteklině a jelikož byla nejspíše chována v zajetí, tak nebyla schopná v přírodě přežít a přibližovala se k lidem. Proč by někdo z ochrany vypouštěl vlky do přírody, které tam nejsou schopni přežít a výsledkem bude, že se zvíře odstraní a zhorší se pohled veřejnosti na vlka? Tato praktika, že myslivci vezmou vlče z brlohu a snaží se ho vychovat a ten následně uteče, nebo je vypuštěn, když se nezvládá jeho chování je bohužel ještě stále aktuální např. v Bělorusku nebo východním Polsku. Za toto nezodpovědné chování lidí, ale nenesou odpovědnost ostatní vlci. Lužická vlčí populace vznikla pár desítek km od Českých hranic a Vy se podivujete jak se sem mohla dostat. Proč sem pronikají vlci tak těžko ze Slovenska jsem již uvedl.
Co se týče pytlačení, tak to máte z internetu dost omezeně načtené. Vlčí hlídky vznikli právě na popud velkého pytlačení v Beskydech. Například v roce 2017 byl nalezen upytlačen rys které měl 2 mláďata. Další rys, který byl sražen měl pod kůží olověné broky, které ukazovali, že ho také již někdo dříve postřelil. Loni byl zase upytlačen vlk. A Ano, všechny případy jsou nahlášeny jak policii, tak médiím, protože pro ně jsou důkazy.
https://www.idnes.cz/praha/zpravy/melnicko-mrtvy-vlk-podle-pitvy-nekdo-zastreli.A190506_113323_praha-zpravy_rsr
https://www.selmy.cz/tiskove-zpravy/beskydskou-rysici-lauru-zastrelil-pytlak/
Jan Šimůnek
12.1.2020 13:52 Reaguje na Jan DrapákJarek Schindler
16.1.2020 08:31 Reaguje na Jan DrapákPodle vás, alespoň jste to tak napsal, je pohádka o vypouštění vlků do České krajiny už více než trapná. Asi sám nevíte co píšete, když nakonec sám připustíte že vlčice s protilátkami na vzteklinu pochází s největší pravděpodobností ze zajetí. Tak ona je to praktika myslivců. Vezmou vlče z brlohu …………a pak jim uteče nebo ho pustí.. Proboha proč by to myslivci měli dělat? Řekl bych , že na to je u vás podstatně více „odborníků“. Vlčice podle vás byla nejspíše chována v zajetí, tak nebyla schopná v přírodě přežít a přibližovala se k lidem., na druhou stranu Čevéčka úspěšně loví. Víc než zajímavé zjištění.. Psal jsem ještě o útoku vlka v Polsku . To je také mediální kachna? Pokud není, opravte si statistiky. O tom pánovi co na Slovensku upadl a zabil se jsem také slyšel. Bohužel, já to slyšel tak, že sice upadl ale upadl při útoku toho medvěda co ho pak rozsápal..
Pokud umíte číst, předpokládám, že ano, tak jste musel zjistit, že se nepodivuji nad šířením vlka z Lužice k nám ale nad tím do jakého množstvím, se tam za těch pár let tamní populace dokázala namnožit. Samozřejmě tím nevylučuji migraci dalších vlků z východní části Polska.
Anonymní anketa? Řekl bych, že hodnota takových anonymních anket je nulová. Nepodíleli se čirou náhodou vámi zmiňovaní vědci na Šumavě , samozřejmě v rámci vědeckého bádání, na odchytu těch rysů? Kdo pytlačí je pytlák,ne myslivec a tak nevím proč házíte všechny myslivce do jednoho pytle? A vaše vlčí hlídky? Pouze další pomatenci, co mají potřebu v době nouze prohánět po lesích zvěř. Ve výsledku je to jen „jedna paní povídala“, což se vám ovšem, jak je vidět, dobře „prodává“ a dál jen velká nula.

Jan Drapák
12.1.2020 12:16 Reaguje na Jarek SchindlerPytláci pocházejí téměř výhradně z řad organizovaných myslivců, jak uvádí mimo jiné J. Novák ve svém článku v Myslivosti 1/2004. Myslivce, který líčil na dravce usvědčila v roce 2009 například Česká inspekce životního prostředí u Chebu. Jiní myslivci pytlačili zákonem chráněné dravce, sovy nebo vydry na Slánsku. Vzhledem ke způsobu života rysů a možnostem jeho lovu jsou právě pytlačící myslivci (tedy ne všichni myslivci, ale jen část) nejspíše zodpovědní za úbytek rysů v ČR.
Celkem bez problémů získali pracovníci Akademie věd ČR ke kraniologickému vyšetření od šumavských myslivců 69 lebek převážně ilegálně zastřelených rysů. Šokující jsou i výsledky anonymní ankety, kterou na základě tohoto zjištění uspořádali mezi 204 myslivci dr. Koubek s ing. Červeným: 8,3 % (17 myslivců) se přiznalo k tomu, že už nelegálně ulovilo jednoho rysa, 1,5 % (3 myslivci) dokonce více než jednoho. Třicet sedm procent myslivců přitom znalo konkrétní případ nelegálního lovu rysa v ČR a téměř 30 % myslivců vnímalo přítomnost rysa v přírodě jen negativně.
Bohužel po zopakování průzkumu zhruba po 15 letech se názor myslivců změnil spíše k horšímu. K opakovanému upytlačení rysa se v roce 2015 přiznalo dokonce o 4 % myslivců více.
U vlků kvůli dlouhé absenci není počet upytlačení tak velký, ale zase není nevýznamný. Nejčastěji se udál právě v Beskydech, kde se správa CHKO o pohybu vlků dozvěděla již po té, co byli vlci upytlačeni. Rysí a vlčí hlídky mají právě pomoci hlavně proti pytlákům.
Jan Šimůnek
12.1.2020 13:54 Reaguje na Jan Drapák"Československý vlčák je plemeno vzniklé zkřížením německého ovčáka a karpatského vlka (Canis lupus lupus).
Československý vlčák je pes větší, než střední velikosti, vzhledem a pohybem připomíná vlka. Feny měří v kohoutku minimálně 60, psi minimálně 65 cm, běžně však feny dorůstají 65 i více cm, psi až 75 cm. Důležitým plemenným znakem je bílá vlčí maska okolo tlamy, na bradě a spodní části krku, úzké, šikmo uložené světle jantarové oko, vlkošedá barva srsti ve všech odstínech od stříbrošedé až po tmavošedou, rovná uzavřená a velmi hustá srst, krátké ucho, ocas dosahující k hleznu a úzký postoj předních končetin s vybočenými tlapami. Linie hřbetu a zádě je rovná, končetiny dlouhé s dlouhými běhovými kostmi. Typickým pohybem je nízký prostorný klus. Československý vlčák je vytrvalý klusák, trénovaní jedinci uběhnou vzdálenost 100 km průměrnou rychlostí 11–13 km/h."
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Československý_vlčák

Karel Zvářal
9.1.2020 09:33Tereza Šulcová
10.1.2020 21:38 Reaguje na Karel ZvářalJarek Schindler
10.1.2020 22:50 Reaguje na Tereza ŠulcováHunter
9.1.2020 10:24http://www.svetmyslivosti.cz/navrat-velkych-selem/vlk-ve-finsku-byl-zastrelen-pote-co-pronasledoval-zenu-a-jeji-dite
Vlk ve finském městě Kauhajoki následoval ženu, která se vracela domů s dítětem v kočárku a dále se zdržovala kolem domu. Finské úřady situaci vyhodnotily jako ztrátu přirozené plachosti vlka, a tedy jako nebezpečnou pro člověka. Odborníci z finské agentury SRVA proto přistoupili k usmrcení šelmy.
K incidentu došlo 5. ledna v jižní Ostrobothnii, přibližně v polovině cesty mezi městy Pori a Vaasa. Podle policie ztratilo zvíře svůj přirozený strach z člověka a následovalo ženu, která vezla kočárek po ulici. Z důvodu veřejné bezpečnosti bylo rozhodnuto šelmu zastřelit.
Za usmrcení vlků nese primární odpovědnost finská agentura SRVA. Její personál byl povolán k zastřelení zvířete. V případě akutního incidentu však může zakročit i policie.
Podle newsnowfinland.fi, 6. 1. 2020, redakce
Leon Zumr
10.1.2020 10:16
Katka Pazderů
11.1.2020 08:08Jan Šimůnek
11.1.2020 15:04 Reaguje na Katka PazderůObávám se, že tohle by byl problém i pro laboratoř vybavenou DNA sondami, a že určování dle pohledu na nějaké video je zcela mimo realitu.

Karel Zvářal
11.1.2020 16:55 Reaguje na Katka Pazderů
Karel Zvářal
11.1.2020 16:47http://www.svetmyslivosti.cz/zpravy/finsko-policie-rozbila-gang-ilegalnich-chovatelu-vlku

Karel Zvářal
11.1.2020 17:06https://www.novinky.cz/krimi/clanek/zenu-na-chrudimsku-zabil-pes-manzel-ji-nasel-na-zahrade-40309636?dop-ab-variant=0&seq-no=4&source=hp&dop_source_zone_name=novinky.sznhp.box&utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=z-boxiku&utm_campaign=null