Jan Husák a Ivan Holoubek: Opravdu přitekly jedy do Bečvy z Rožnova?

Letecký pohled na řeku Bečvu.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | archiv Jana Husáka

Podezřelé kanalizační výpustě jsou minimálně 3. První z nich leží 3,2 km nad místem prvních pozorovaných úhynů ryb. Jedná se o kanalizaci vedoucí z areálu bývalé Tesly v Rožnově pod Radhoštěm. Další je výusť z chemičky DEZA koncernu Agrofert. Ta leží 1,6 km nad místem prvních úhynů ryb. Posledním z podezřelých výpustí je záhadný kanál, který podle map neexistuje, a nikdo přesně neví, odkud vede. Zdá se však, že by mohl vést z železničního překladiště ve Lhotce nad Bečvou. Právě tento kanál je nejblíže místu prvních pozorovaných úhynů ryb – leží pouhých 400 m nad ním.

Schematická mapa úseku Bečvy, kde byla zaznamenána otrava.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | archiv Jana Husáka

Policisté z Okresního státního zastupitelství ve Vsetíně, kteří vyšetřují zářijovou otravu řeky Bečvy, si k případu nechali vypracovat znalecký posudek k příčině otrávené řeky Bečvy. Ten měl být původně předán v prosinci, soudní znalec si však lhůtu prodloužil nejdříve do února a následně na delší období.

Při vypracování znaleckých posudků zůstávají soudní znalci většinou v anonymitě. Ne však v tomto případě. V lednu letošního roku veřejně vystoupil soudní znalec Jiří Klicpera, který posudek vypracovává, a zcela nepochopitelně poskytl několik rozhovorů. V nich sdělil, že viníka otravy zná a v rozporu se svými zákonnými povinnostmi označil za viníka areál bývalé Tesly v Rožnově, aniž by byl Policií ČR zbaven mlčenlivosti. Přestože tímto pozbyl svou důvěryhodnost, z případu nebyl odvolán a začátkem května svůj posudek Policii ČR odevzdal. Podle dostupných informací ukazuje znalecký posudek znovu na průmyslový areál v Rožnově pod Radhoštěm, konkrétně na společnost Energoaqua, která s odpadními vodami z areálu nakládá.

Závěr, že by původcem otravy byla rožnovská firma Energoaqua, je však v přímém rozporu s nálezy uhynulých ryb. Ty první z nich se nacházely až 3,2 km pod výpustí. Je velmi málo pravděpodobné, že by nedošlo k žádnému pozorovanému úhynu ryb na tak dlouhém úseku řeky, kde je možné předpokládat jednak vyšší koncentrace toxické látky po vstupu do řeky a jednak úplné promísení odpadní vody s toxickým obsahem s vodou říční kolem jezu Juřinka II.

Nelogičnost závěru potvrzuje i video pořízené s využitím dronu, které detailně zachycuje celý úsek od rožnovské výusti až po místo prvních pozorovaných úhynů. Záběry byly pořízeny 12. 5. 2021, kdy byl na Bečvě průtok 7 m3/s. V den otravy 20. 9. 2020 byl průtok poloviční, tedy 3,5 m3/s. Při tomto polovičním průtoku je mnohem větší šance rychlejšího úplného promísení, pokud bereme v potaz, že v tomto úseku řeky jsou 2 jezy a 5 peřejí. I to zvyšuje pravděpodobnost časnějšího úhynu ryb, který však byl pozorován až 3,2 říčních kilometrů od výpusti z Rožnova pod Radhoštěm.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | archiv Jana Husáka

Právě na tyto nesrovnalosti bude zaměřena další demonstrace s názvem „Klicperova fraška II: kdyby křídla měly ryby, posudek by neměl chyby“. Akce proběhne v neděli 23. 5. 2021 od 15:00 na náměstí ve Valašském Meziříčí. Mezi řečníky vystoupí také chemik a toxikolog prof. Ivan Holoubek, který pro Českou inspekci životního prostředí vyhodnocoval vzorky odebrané po havárii. Pro přespolní bude akce dostupná také na online streamu na Facebooku.