https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jan-mares-v-hradisti-ma-destovka-zelenou
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jan Mareš: V Hradišti má dešťovka zelenou

9.8.2021
Obrázek 1 Změna příčného sklonu chodníku.
Obrázek 1 Změna příčného sklonu chodníku.
Zdroj | Jan Mareš
Jako vystudovaný inženýr v oboru životního prostředí jsem byl potěšen pozváním prezentovat snažení samosprávy v Mnichově Hradišti v oblasti hospodaření s dešťovými vodami na semináři Adaptace na změnu klimatu prostřednictvím modrozelené infrastruktury obzvlášť, když je tato bohulibá činnost zaštiťována lidmi z mé alma mater.
 
Za těch bezmála sedm let, co mám možnost blíže se podílet na vedení města, jsem se u stavebních záměrů vždy snažil akcentovat řešení problematiky snižování energetické a zdrojové náročnosti, udržitelnosti, ale i ekonomické hospodárnosti, i když jsou tyto složky projektů často tak protichůdné. V následujících odstavcích bych vám chtěl pár takových projektů, které se v našem městě uskutečnily nebo uskuteční, představit.

Mnichovo Hradiště je středně velké město o zhruba 9000 obyvatelích, které se nachází 15 km severně od Mladé Boleslavi. Jeho největší růst byl spojen s vznikem a rozmachem místní automobilky LIAZ – tedy s šedesátými až osmdesátými roky 20. století, kdy město zdvojnásobilo svůj počet obyvatel. Velká část městské infrastruktury tak odpovídá standardům z tohoto období.

Obrázek 2 Zapuštění obrubníku do stejné výšky jako je chodník.
Obrázek 2 Zapuštění obrubníku do stejné výšky jako je chodník.
Foto | Jan Mareš

Vzhledem k současnému postupnému rozvoji v okrajových částech města se určité části místní jednotné stokové sítě dostávají na hranici své kapacity. Provozovatel kanalizace, společnost VaK Mladá Boleslav a.s., tak při každé větší investiční akci ve městě požaduje, aby se co nejvíce dešťové vody zasáklo nebo zdrželo na místě dopadu. Takovýto požadavek se zcela slučuje se strategií vedení města, protože díky němu je mimo jiné možné oddálit nákladné zkapacitnění stokového vedení, zlepšovat městské mikroklima nebo alespoň ušetřit na stočném za srážkové vody.

Obrázek 3 Širokospárá dlažba
Obrázek 3 Širokospárá dlažba
Foto | Jan Mareš

Někdy stačí v rámci projektů dopravních staveb úplné drobnosti, jindy se jedná o komplexnější řešení. Každopádně je důležité vždy se otázkou odvodu a možností využití dešťových srážek zabývat.

Mezi drobnosti lze zahrnout například změnu příčného sklonu chodníků tak, aby místo do uličních vpustí stékala voda do zeleně, která je lehce pod úrovní chodníku (obr.1). Nebo zapuštění obrubníku do stejné výšky jako je chodník (obr. 2) a modelaci terénu okolní zeleně, tak aby co nejlépe umožnil vsakování.

Obrázek 4 Vsakovací galerie
Obrázek 4 Vsakovací galerie
Foto | Jan Mareš

U větších investičních akcí, kde není možné svedení přirozeným spádem povrchu, se snažíme využít retenčních a vsakovacích galerií (obr. 4 ) a místní dešťovou stokovou sítí, jako například u dopravního terminálu. U objektů, kde je potenciál využití dešťové vody například k závlaze, umisťujeme retenční nádrže, aby se zbytečně neplýtvalo vodou pitnou.

Samotnou kapitolou je momentálně probíhající rekonstrukce náměstí, kde se bude využívat zachycená dešťová voda k závlaze stromů pomocí systému drenážního potrubí. Rovněž zde bude osazena devítikubíková retenční nádrž s přepadem do zasakovací voštinové galerie, která bude sloužit k zavlažování trvalkových záhonů v západní části náměstí.

Obrázek 5 Extenzivní zelená střecha umožní zmenšit velikost zasakovacího objektu – Komunitní centrum.
Obrázek 5 Extenzivní zelená střecha umožní zmenšit velikost zasakovacího objektu – Komunitní centrum.
Foto | Jan Mareš

Ovšem ze všeho nejdůležitější je myslet na hospodaření s dešťovou vodou, potažmo na modrozelenou infrastrukturu v rámci územního plánování. Zde se snažíme pro jednotlivé druhy ploch stanovovat koeficient zeleně či koeficient zastavitelnosti. Velmi dobré zkušenosti jsme zaznamenali v rámci vyjednávání o potenciální zástavbě průmyslovým a logistickým areálem, kdy na základě ZUR je pro tyto plochy požadován minimální podíl zeleně 40 %.

Jako dobré řešení se také jeví schválení Zásad pro výstavbu v Mnichově Hradišti, kde je investorům a developerům nastíněno, jaké finanční nároky na okolní veřejnou infrastrukturu bude jejich záměr mít a že v rámci slušnosti by bylo dobré se na nich podílet.

Článek vznikl díky projektu Počítáme s vodou.


reklama

 
foto - Mareš Jan
Jan Mareš
Autor je místostarosta města Mnichovo Hradiště.

 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (3)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

KZ

Karotka Z

9.8.2021 11:23
Do dneska jsem nepochopil, proc se ve mestech standartne buduje destova kanalizace misto toho, aby se misto toho zakopali retencni nadrze. Toto by melo byt naprosto prirozene
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

9.8.2021 16:49 Reaguje na Karotka Z
podle zákona se musí splašková kanalizace oddělit od děšťové kvůli kapacitě čističek. Zkrátka při těch deštích a přívalácích se čistička zahltí a tak nějak úplně nefunguje ale nevím, proč to dělají, když z čističek stejně nejde čistá voda a s bídou by se dala použít na zelévání kytek...je plná chemie, drog, farmak, antibiotik a antikoncepce...zkrátka hnus a bordel
Odpovědět

Viktor Šedivý

10.8.2021 14:07 Reaguje na Karotka Z
Pokud máte možnost dešťovou vodu nechat vsáknout, je to určitě lepší, než jí poslat do kanalizace. Všechny ty nádrže na dešťovku jsou ale řešením, které má smysl jedině tam, kde voda prostě není a z vodovodní sítě nelze čerpat např. na zálivku. Jinak je to nesmysl a plýtvání.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist