https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jan-mrkvicka-cop27-v-tisni
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jan Mrkvička: COP27 v tísni

11.11.2022
V egyptském Šarm aš-Šajchu se po sedmadvacáté koná konference OSN o změně klimatu. Do popředí diskuse se poprvé dostalo téma finanční pomoci zemím, které jsou klimatickou změnou už dnes silně poškozené (loss & damage). I proto se letos summitu účastní lidé z Člověka v tísni, který v řadě těchto zemí dlouhodobě působí.
 
Před třiceti lety 154 zemí podepsalo rámcovou úmluvu OSN o změně klimatu (UNFCCC). Dnes je signatářů 198. Cílem každoročních konferencí COP není nic menšího, než “stabilizace koncentrací skleníkových plynů v atmosféře na úrovni, která by zabránila nebezpečným antropogenním (tj. člověkem způsobeným) zásahům do klimatického systému". Další článek úmluvy pak říká, kdy se tak má stát: "Mělo by toho být dosaženo v časovém rámci dostatečném k tomu, aby se ekosystémy mohly přirozeně přizpůsobit změně klimatu, aby nebyla ohrožena produkce potravin a aby hospodářský rozvoj mohl probíhat udržitelným způsobem." Jinými slovy dřív, než bude pozdě.

Jenomže ono už do značné míry pozdě je. Proto se čím dál větší důraz klade na tzv. adaptační opatření, tedy snahu, aby se lidé kdekoli na světě již nezvratným změnám přizpůsobili a aby dopad na životní prostředí byl co nejnižší. To nic nemění na tom, že je třeba dál usilovat o snižování emisí skleníkových plynů, protože škála dopadů změny klimatu začínající na „zásadní“ a končící na „katastrofální“ je pořád dost široká.

Kompenzace ztrát a škod v popředí zájmu

Kromě adaptace je poprvé na jednacím stole i téma finanční pomoci zemím poškozeným v důsledku globálního oteplování (loss & damage). Konečně se totiž oficiálně přistoupilo na myšlenku, že jsou země, které už za změny klimatu platí, a že ti, kteří platí nejvíce, na ní mají nejmenší podíl. Ono to zní logicky, ale etické a politické důsledky přiznání téhle pravdy jsou zásadní.

A tohle jsou také hlavní důvody, proč se konference účastní i Člověk v tísni. V zemích, jako je Etiopie, Zambie, Mongolsko nebo Kambodža, už roky pracujeme na tom, aby se místní komunity změnám přizpůsobily a naučily se v nových podmínkách žít. Víme, že to jde. Umíme například místa zdevastovaná vodní a větrnou erozí přeměnit v oblasti, kde se v krajině zadržuje voda a znovu rostou lesy. Nejde to bez zájmu a pochopení místních lidí a institucí, kteří se musí stát sami nositeli změn, a to bez dotací, kterými si pomáháme v Evropě. Na dotace totiž peníze v rozvojových zemích nejsou.

A v zemích, jako je Nepál, Filipíny, Afghánistán, Angola nebo Mali, zas pomáháme obětem extrémních klimatických jevů. Bohužel, peněz na tuhle práci není dost, protože pomoc je vnímaná jako něco extra, něco navíc, nikoli jako platba za to, že jsme klimatickou změnu léta popoháněli, co to šlo. A zároveň říkáme, že se po naší západní cestě průmyslového boomu, které byla zaplacena emisí ohromného množství skleníkových plynů, už nikdo další nesmí vydat. Kdyby bylo více prostředků pro země postižené klimatickou změnou, bylo by také možné víc investovat do prevence dopadů katastrof a do budování systémů včasného varování. To ve svém důsledku nejen ušetří lidské životy, ale také miliony dolarů na humanitární pomoc.

Jenže, v roce 2020 z 83,3 miliard USD určených na financování opatření v oblasti klimatu šlo pouze 28,6 miliardy USD na adaptační opatření. Na konferenci COP26 bylo dohodnuto zdvojnásobit financování adaptačních opatření, aby bylo dosaženo kýžené rovnováhy financí na adaptaci a mitigaci (snižování emisí), což se nastalo. Nehledě k tomu, že ani nebylo dosaženo slíbené celkové částky 100 miliard USD.

V praxi to z pohledu Člověka v tísni znamená, že prostředky na smysluplné adaptační projekty, které přinášejí konkrétní a jednoznačně měřitelné výsledky, jsou jen velmi těžko dostupné. Přitom se na rozdíl od čistě mitigačních investic jedná o spíše méně nákladná řešení.

Ve světle nových problémů, kterým čelíme, se nové investice zdají být utopií. Jenže pokud to neuděláme, svět se bude otřásat ještě víc a čekají nás nejspíš migrační krize, jaké jsme v novodobé historii nezažili. Důležitou zprávou také je, že většina rozvojových zemí se nevnímá jen jako oběť a nečeká na spásnou pomoc ze zemí bohatších. I tady na COPu je vidět spousta inovací a příkladů, jak místní vlády v zemích strádajících změnami klimatu svou situaci řeší. Jenže bez společného úsilí a propojení finančních a lidských zdrojů bez ohledu na to, odkud jsou, se ze spirály stále se prohlubujících dopadů změny klimatu ti nejhůře postižení nedostanou.

Sledujte novinky o COP 27 od Jana Mrkvičky na Twitteru.

Text vyšel na blogu Jana Mrkvičky na Aktuálně.cz.


reklama

 
foto - Mrkvička Jan
Jan Mrkvička
Autor pracuje pro Člověka v tísni jako ředitel odboru pomoci a rozvoje.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (18)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

11.11.2022 08:22
Řešit by se neměli důsledky , ale příčiny. Těmi jsou kmenové režimy , absence skutečné demokracie, explozivní nárůst populace v Africe a spoléhání na cizí a nikoli svoji práci ze strany Afričanů.
Nutno podotknout, že to nadnárodním korporacím vyhovuje a umožňuje i lépe drancovat přírodní bohatství Afriky , než by tomu bylo za kolonialismu.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

11.11.2022 08:32 Reaguje na Miroslav Vinkler
proč myslíte, že tam je o čtvrtinu více lobbystů, aby si rozdělili byznys o ničem jiném ta centralizace delegací není...výsledek je, že klima stejně nikoho nezajímá, jsou tam kvůli penězům. Chudoba v globalizovaném světě míří na všechny stejně jen ti chudí budou ještě chudší a několik vyvolených žijí v zámcích s pěti Ferrari ale to se dá taky pozorovat i v Evropě, i když Slovensko platí Eurem, nebohatne a nedohání země západu proč asi? oni totiž to Euro měli 1:30 a Němci 1:1...zkrátka centralizovaná eurochudoba v praxi ale neznamená, že ten západ nechudne...možná ještě rychleji než my....ono jak se říká, z výšky se padá na dlažbu déle a o to intenzivněji
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

11.11.2022 09:03 Reaguje na Miroslav Vinkler
A víte, kdo je hlavní drancovatel Afriky? Čína, pokouší se Rusko.
Odpovědět
JS

Jaroslav Studnička

11.11.2022 10:00 Reaguje na Pavel Hanzl
To není nic nečekaného. Čína neustále expanzuje a potřebuje levné suroviny, aby mohla za draho prodávat EKO produkty do EU.
Odpovědět
MD

Milan Dostál

11.11.2022 12:47 Reaguje na Pavel Hanzl
Kdo asi drancoval Afriku po celá staletí, tak že místní nechtějí s Evropany a Američany už mít nic společného.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

11.11.2022 17:13 Reaguje na Milan Dostál
Jedinou civilizaci, kterou v Africe mají, pochází od Evrpanů. Především Britové do svých kolonií obrovsky investovali a třeba JAR byla ještě nedávno velmi moderní zemí.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

11.11.2022 11:01 Reaguje na Miroslav Vinkler
1*
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

11.11.2022 15:39 Reaguje na Miroslav Vinkler
Pravda, příčinou je rozežranost člověka a ne těch lidí v Africe. Dolních 90 % světové populace mají emise CO2e na hlavu nižší než těch horních TOP 10. Ano, je to 52 % celosvětových emisí CO2e, ale těch TOP 10%, a to jsme my všichni tady diskutující, má na svědomí zbylých 48 %.
Odpovědět
JS

Jaroslav Studnička

11.11.2022 16:15 Reaguje na Katka Pazderů
A vy byste chtěla cestovat na dovolenou na Seychely...
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

14.11.2022 07:41 Reaguje na Katka Pazderů
Jistě. Jenže vy nemáte osm dětí, i když máte sama hlad a vůbec netušíte, jak ty děcka uživíte.
A tohle jednání je nebezpečnější, než náš konzum. Prostě jen proto, že ty děcka budou taky chtít konzumovat a hlavně nemají o nějaké ekologii vůbec páru.

Z deseti nejšpinavějších řek světa není žádná v Evropě nebo sev. Americe.
Odpovědět
JO

Jarka O.

14.11.2022 16:53 Reaguje na Pavel Hanzl
To je dobré. V tomhle by mohli Evropani Africe pomoct, když říkají, že pomoct chtějí: ne slibovat peníze, které jim pak nedají nebo se rozkradou, ale postavit spalovny, čističky vod, školy, vycvičit personál, a v kontrole porodnosti. Je to asi fantazie.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

11.11.2022 08:25
pokud se v Jižní Americe a Africe bude žít jak v prvobytně posloplné společnosti, nedělejme si iluze, že se něco změní v jejich myšlení a přístupu...peníze, které Euroamerická společnost tiskne, jsou peníze na umoření dluhu, tedy žádné peníze na kompenzace nemáme a mít nebudeme, jen za cenu kolapsu měnových politik a nebo další dávky lhaní o infalci a další zdražování. Jak říká pan Bárta, Egyptolog, civilizace se hroutí pořád stejným způsobem, a je jedno jestli se tomu říká starý Řím nebo Brusel. Jestliže dosáhneme určitého bodu zlomu, tak končíme a popravdě ve společnosti je tolik nervozity a pnutí, že to zkrátka praskne...
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

11.11.2022 09:05
Joo. Tolik peněz se vyhazuje na elektromobilitu, a výsledkem je nárůst produkce CO2. Chce to ekologismus postavit na roveň komunismu a fašismu, a podpořit svobodnou viědu a výzkum nesešněrovanou ideologismem.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

11.11.2022 18:38 Reaguje na Michal Ukropec
1!
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

11.11.2022 12:28
"Jenže bez společného úsilí a propojení finančních a lidských zdrojů bez ohledu na to, odkud jsou, se ze spirály stále se prohlubujících dopadů změny klimatu ti nejhůře postižení nedostanou."

V tom s Vámi pane Mrkvičko plně souhlasím!

Asi před rokem jsme ve vaší organizaci byli a nabízeli spolupráci v šíření konceptu globálního zpoplatnění těžby fosilního uhlíku a 100% dividendy, kde by pro chudé země automaticky vznikl velký zdroj peněz pro adaptační i mitigační opatření. Bohužel, Vaši kolegové spolupráci odmítli.

Pracuji jako vědecký pracovník a vím, že na svůj výzkum musím peníze někde získat. Možná by i Člověk v tísni mohl svou troškou přispět k tomu, aby podpora chudých klimatickým rozvratem postižených zemí nebyla výsledkem žebrání, nýbrž fungování spravedlivého systému.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

11.11.2022 14:00
Já k ČvT chovám celkem sympatie a jeho činnost je mi poměrně sympatická a myslím si, že v mnoha případech je i užitečná a díky za ni. Což je z velké části je zásluhou Pánka.

Nicméně ten článek zcela pomíjí to, že ta situace v řadě zemí stojí za pikaču především díky místním. Ať už se jedná o zcela nekontrolovaný růst populace, který prostě ty oblasti nemají šanci nějak rozumně uživit a bez mz pomoci by tam byl větší fičák než začátkem třicítek v Sojuzu, nebo o to, že jejich věčné hobby je po sobě střílet. Stačí se podívat na Etiopii. O situaci v Afganistánu už potom vůbec škoda mluvit.

Stručně řečeno, prakticky všechny vyjmenované státy si za tu situaci mohou min z poloviny samy a současně jsou aktuálně v takovém zmaru, že cpát tam další peníze má z velké části asi stejný efekt, jako je pálit ... sorry, ekologicky likvidovat:-)))
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

14.11.2022 07:43 Reaguje na Svatá Prostoto
Ty státy si za to nemůžou samy z poloviny, ale úplně. Z civilizovaných zemí mají jen pomoc, útlak nebo násilí žádné.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

14.11.2022 11:32 Reaguje na Pavel Hanzl
A tak je nutno zase sebekriticky ... relativně, my jsme místo kolonizace úpěli pod Rakouskem a ten Holub byl jen taková výjimka:-))) ... přiznat, že toho násilí i útlaku v minulosti bylo ze strany mnoha evropských států, a nejen jich, více než dost. Všude možně po světě.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist