https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jan-vaclavik-reakce-lesnicko-drevarske-komory-na-otevreny-dopis-k-tezbe-ve-zdanickem-lese-a-kampani-hospodarime-s
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jan Václavík: Reakce Lesnicko-dřevařské komory na Otevřený dopis k těžbě ve Ždánickém lese a kampani Hospodaříme s odpovědností

10.7.2024
Ilustrační snímek Ždánického lesa.
Ilustrační snímek Ždánického lesa.
Foto | MartinVeselka / Wikimeda Commons
Je to poprvé, kdy se lesníci takto veřejně postavili proti některým omezením plynoucím z ochrany přírody, proto se nedivím emotivní reakci signatářů otevřeného dopisu, nemohu ale akceptovat, aby mě v domnění beztrestnosti obviňovali bez důkazů a korektní diskuse ze lži.
 
To, že chceme v lese hospodařit a chránit lesy způsoby, které nevedou k jejich devastaci a ekonomickým ztrátám, je zcela legitimní zájem nejen lesníků a vlastníků lesa, ale celé naší společnosti, který se sice nemusí někomu líbit, ale přesto by se nikdo neměl uchylovat místo odborné argumentace k osobnímu útoku.

V červnu 2024 spustila Lesnicko-dřevařská komora celorepublikovou kampaň Hospodaříme s odpovědností, aby veřejnosti samosprávám a místním občanům prezentovala lesnický pohled na hospodaření v lesích, ochranu přírody a krajiny. Neoznačujeme lesnické vidění světa jako jediné možné, deklarujeme ochotu naslouchat, hledat společná řešení. To ale požadujeme i po svých názorových oponentech a opravdu ani oni nemají neomezené rozpočty na své experimenty s přírodou, protože i ty platíme z našich daní a z výsledků našeho hospodaření, nikoliv ne-hospodaření.

Myslím, že všichni účastníci setkání pořádaných jako součást této kampaně mohou potvrdit, že nejsou zaměřena na konfrontaci, ale na hledání průsečíků. Nikoho jsme nenapadali, nikoho z našich názorových odpůrců jsme nejmenovali. Kdokoliv se navíc mohl zúčastnit diskuse, která tam probíhala.

Vyplynulo z ní mimo jiné, že by zástupci ochrany přírody měli nové projekty vždy nejprve projednat s lidmi, kterých se nejrůznější omezení budou týkat, tedy s místními občany, starosty, zastupiteli i s vlastníky okolních nemovitostí, aby se tam neobjevovaly absurdní chyby či zbytečné a drahé restrikce, které nakonec ani nepovedou k účinné a věrohodné ochraně přírody.

Mám obavy, že jedním z důvodů kritiky naší aktivity může být i to, že se v naprosté většině témat podařilo najít v rámci kultivované diskuse s místními starosty a občany společnou řeč, což se zástupcům ochrany přírody a ekologistickým aktivistům v poslední době příliš nedařilo.

Jsem přesvědčen, že spolu nemusíme ve všem souhlasit, ale měli bychom se vzájemně respektovat. Za součást respektu považuji i to, že chci-li s někým diskutovat, kritizovat něčí kroky, obrátím se přímo na něj – tedy v tomto případě na mě jako předsedu Lesnicko- dřevařské komory. Způsob, kdy se signatáři dopisu obrací na ministry nebo partnery kampaně, bez toho, aby byli jakkoli kontaktováni realizátoři kampaně, považuji za nešťastný a též trochu dětinský a věřím, že to podobně vnímají i oslovení politici.

V korektní diskusi také rozhodně nemá místo, nařknout někoho ze lži bez doložení argumentů, které by toto tvrzení potvrzovaly, zejména když někteří zástupci této názorové skupiny byli na setkáních přítomni a byť dostávali téměř neomezeně prostor na vyslovení svých názorů a námitek, v tomto případě mlčeli.

Jsem si jistý, že všechny své výroky ze setkání s občany obhájím, pokud se na poli vědy nestalo něco mimořádného, co dosud nebylo publikováno. Vědci, kteří mnohdy vnímají jen malý výsek lesnické vědy, možná podcenili můj nadhled, za který vděčím mnoha svým šéfům i kolegům, kteří mě po dobu 35 let mé lesnické praxe formovali. Stejně jako ostatní manažeři i já bedlivě sleduji aktuální výzkumy doma i v zahraničí a jejich výstupy používám při svém rozhodování a při své práci.

A v neposlední řadě jsem měl a stále mám přístup ke skutečným výrobním, produkčním a ekonomickým datům z opravdu mimořádně velkých celků, nikoliv jen z omezených vzorků, zkušebních ploch nebo opatrných anket. Díky své letité praxi jsem zvyklý nad těmito daty dělat závěry, které musí být většinově správné, jinak vás dožene má dáti a dal dříve než nejasná recenze v impaktovaném časopise.

Společně s drtivou většinou evropských vlastníků lesa i lesníků, jsem přesvědčen, že vysoký hospodářský les je natolik funkční forma hospodaření v lese, že právě proto je u nás i v okolních lesnicky vyspělých státech dominantní formou hospodaření. Má totiž ve své dynamice dlouhodobě nejvyšší, a navíc trvale udržitelnou produkci kvalitní dřevní hmoty, ve které váže uhlík díky vysoké účinnosti fotosyntézy.

Principy normality vysokého lesa zajišťují trvale vysokou produkci dřevní hmoty na dané ploše lesa, a to navíc produkci kvalitní dřevní hmoty, ve které bude uhlík uložen často ještě desítky nebo i stovky let po obnově lesa, kdy tato dřevní hmota má formu kvalitního dřevěného výrobku. Mezi tím už roste na původní ploše nový obnovený les, který intenzivně ukládá uhlík, respektive oxid uhličitý opět do pletiv stromů tohoto nového lesa.

I příběh Ždánického lesa je příběhem lichtenštejnských lesníků a jejich přebudování nevýkonných nízkých a středních forem hospodaření na les vysoký, který je dnes po sto letech nádherným příkladem funkčního vysokého smíšeného lesa s dvaceti hospodářskými dřevinami, který je natolik hezký a cenný, že někteří lidé mají potřebu tyto výsledky hospodaření chránit a jiní přebudovat na laboratoř, ve které by měl být stávající nejméně sto let budovaný vyvážený ekosystém nahrazen po zákazu nebo omezení hospodaření ekosystémem novým.

Kampaň Hospodaříme s odpovědností přináší základní vzkaz – lesníci v krajině hospodařit chtějí, stejně jako drtivá většina místních občanů, starostů, zastupitelů a nabízejí k tomu citlivé technologie a postupy, které dokážou stávající přírodu ještě lépe chránit, aniž by se muselo přestat hospodařit. Jen citlivé, promyšlené hospodaření přírodu chrání právě před různými extrémy a extrémy ani jejich zastánci nejsou v přírodě nositelem ničeho dobrého. Příroda má totiž ráda rovnováhu, stejně jako lidé, kteří v ní hospodaří.

A lesníci v krajině hospodaří už tři sta let, a to že je vůbec co chránit, je výsledkem právě jejich způsobu hospodaření. Ten lze stále vylepšovat zaváděním šetrnějších technologií, na základě vědeckých poznatků, což se mimochodem průběžně děje.

Nehospodařit, ať už formou bezzásahovosti či zaváděním dalších a dalších omezení, a není důležité, jak se pojmenují, vede v důsledku ke snížení ziskovosti hospodaření v krajině jako celku a nutnosti financování péče o les i o jeho neprodukční funkce z dotací, které nakonec pocházejí skrz daně opět z kapes občanů – hospodářů. A dotace, jak už dnes všichni víme, trvale udržitelné nejsou.

Jsem rád, že při všech setkáních jasně od většiny občanů i starostů zaznělo: „Chceme, aby se v lesích dál lesnicky hospodařilo.“

Produkce kvalitního dříví je nejlepší podporou lokálního zpracovatelského průmyslu a je součástí dohodnuté strategie na podporu spotřeby dřeva, jako naší jediné obnovitelné a trvale udržitelné suroviny i zdroje nefosilní energie.

Děkuji všem partnerům, dárcům a sponzorům, kteří umožnili vznik této kampaně a doufám, že mnozí další se díky jejímu úspěšnému startu ještě přidají. Děkuji také starostům, zastupitelům, občanům, ale i zástupcům orgánů ochrany přírody za korektní diskusi při našich společných setkáních a těším se, že se uvidíme po prázdninách na dalších místech naší krásné země.


reklama

 
foto - Václavík Jan
Jan Václavík
Autor je předseda předsednictva Lesnicko-dřevařské komory ČR.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (173)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

10.7.2024 07:41
Po vzoru vědců, kteří se podepsali pod článek téměř oslavující účinky požáru pro les, se přikláním na stranu našich lesníků, jejichž hospodaření mám na očích při každé návštěvě přírody. Ona i ta mlazina je vítaný biotop, nejen staré porosty. Živočišné druhy mají různé priority, nově založený les je pro svou neproniknutelnost dobrá ochrana nejen půdy, ale i mnoha druhů před predátory. A mladý hustý porost poskytuje všechna 3K - potravu, klid a kryt.
Odpovědět
Peter Sládek

Peter Sládek

10.7.2024 08:08
Veľa napovie už rozdiel medzi vetami:
"Neoznačujeme lesnické vidění světa jako jediné možné, deklarujeme ochotu naslouchat..." na jednej strane,
a vetou: "věříme, že se státní podnik Lesy ČR bude od dezinformační kampaně Lesnicko-dřevařské komory Hospodaříme s odpovědností distancovat" na strane druhej.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

10.7.2024 08:58
Pan Václavík...35let praxe.
Doufejme,že vychoval dobré nástupce.
Odborníci v těchto drbárnách,redakce promine,nestrácejí čas.
Bují tu rumištní býlí.

Jenom jsem chtěl říci,že výborný článek.

To býlí je hned nade mnou.Ne pan Zvářal!!
Odpovědět
Ko

Kolemjdoucí

10.7.2024 10:29
Možná se mýlím, ale nejde většina surového dřeva na vývoz (viz přetížené zahraniční kaminony)? Obdobná situace je v produkci kaprů. Nabízí se otázka, zda tento ekonomický tlak je ku prospěchu naší přírody.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

10.7.2024 11:22 Reaguje na Kolemjdoucí
Dříví se prodá kupci.Prodávající dostane peníze.Tak o co jde ?
Odpovědět
Ko

Kolemjdoucí

10.7.2024 11:30 Reaguje na Emil Bernardy
Všechno se nedá měřit penězi. Jsou i jiné hodnoty. A o to jde.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

10.7.2024 11:49 Reaguje na Kolemjdoucí
Rybníky tu byly dlouho před vládou komunistů, na které by ten "průser" mnozí rádi hodili. Že v u nás lidi kapra koupí jen na vánoce, jinak je to bída, se také ví. Takže se ryba vyváží, neb podnik nechce být ztrátový a nechat vše kormoránům a vydrám.

Listnaté lesy mají tu výhodu, že do nich kůrovec nejde - to bylo křiku, že to Lesy nestíhají řádně vytěžit a zhodnotit! Ano, některé mýtiny jsou velké, ale z 90-95% jsou zcela v pořádku (dle normy). A že se dřevo vyváží - koupíte ho za vyšší cenu a vhodně zpracujete? Kritizovat umí každý...
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

10.7.2024 21:02 Reaguje na Kolemjdoucí
To jako myslíte ty hodnoty co zde předvedl pan Stýblo?
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

11.7.2024 10:47 Reaguje na Kolemjdoucí
Ale na vše si musíme vydělat.Jó,to se to hoduje z cizího.
Odpovědět
JW

Jiří Wenzl

10.7.2024 13:02 Reaguje na Kolemjdoucí
Kdybychom měli rozvinutý dřevozpracující průmysl, tak bychom dřevo jako obnovitelnou surovinu nemuseli vyvážet. Tak třeba výroba nábytku, která žádá ty nejcennější sortimenty - v okolí mého bydliště ( Kyjov) v minulosti zanikly fabriky jako Tatra ( Hodonín), kde se z bukové kulatiny loupala dýha, nebo UP Bučovice či UP Koryčany, kde se vyráběl nábytek. Tyto podniky v minulosti zpracovávaly dřevní hmotu z převažně listnatých lesů JV Moravy. Dnes se dřevní hmota vozí ke zpracovaní do Rakouska, přislušné fabriky tam mají hned za hranicemi.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

10.7.2024 14:27 Reaguje na Jiří Wenzl
Ve svobodné zemi to můžete změnit a nějaký dřevopodnik založit. Nebo se i o to má starat stát?

To je dobře, že hned za hranicemi. Ne?
Odpovědět
JW

Jiří Wenzl

10.7.2024 14:40 Reaguje na Jiří Svoboda
Jen konstatuji. Míč není na mé straně, neboť nejde o zápas.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

10.7.2024 15:36 Reaguje na Jiří Wenzl
Každopádně je dobře, že se pro kvalitní dřevo najde uplatnění a hospodářské lesy mají svůj ekonomický i ekologický přínos.
Odpovědět
JS

Josef Střítecký

10.7.2024 11:20
Dobře napsané a vyargumentované. Honzo, dík.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

10.7.2024 12:23
Pokud je v článku vše pravda, nemám co kritizovat/dodat.

Každopádně mne těší vyhraněný názor autora, že uhlík uložený ve dřevě zůstave ve výrobcích mnohem déle než v mrtvém dřevě ponechaném v lese. Zastánci bezzásahovosti by měli být odměňováni minimálně Zelenými perlami.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

10.7.2024 21:08 Reaguje na Jiří Svoboda
Mrtvé dřevo je zdrojem CO2, nebo CH4. A o to přece jde. Čím hůř, tím lépe! Navíc hmyz potřebuje zejména listnaté dřevo. Dub nebo buk. A nebo někdo viděl roháče nebo tesaříka na smrku? Leda ekologista!
Odpovědět
Pe

Petr

11.7.2024 16:21 Reaguje na Michal Ukropec
Tesařící jsou v jehličnatém dřevě samozřejmě taky.
Příroda si moc nevybírá. Vše se dokonale využije. A hmyz je jen část živých organismů, které ke svému životu potřebují dřevo. Plísní a hub, bakterií a jiných forem života jsou tam miliardy. Velice bohatý a složitý svět, který nevidíme a neznáme, a tak ho ignorujeme, jako by nebyl.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

12.7.2024 10:51 Reaguje na Petr
1*
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

13.7.2024 14:28 Reaguje na Petr
Něco jsem si o brouku přečetl, a některé se snažím i chovat.
Odpovědět

Radek Čuda

10.7.2024 13:57
Jsem laik, nicméně myslím, že i zde platí okřídlené úsloví o zlaté střední cestě a nutnosti nalezení nějakého společenského konsensu ... otázkou je, nakolik se do toho dnes někomu opravdu chce.

Ale jedno si neodpustím. Argumentovat tímto ... "A lesníci v krajině hospodaří už tři sta let, a to že je vůbec co chránit, je výsledkem právě jejich způsobu hospodaření. " ... v situaci, kdy je myslím nesporné, že za mizerný současný stav našich lesů může ve velké míře preference zejména smrkových monokultur, které vznikly jako důsledek právě toho lesnického hospodaření ... no, nejsem si úplně jist, zda je to ten nej argument.

Což samozřejmě neznamená, že by všichni byli úplní blbci, to rozhodně ne, jen je nutno si přiznat, že časy se mění a lesy (nejen) s nimi a i dobře míněný úmysl se po létech nemusí ukázat jako úplně nejšťastnější.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

10.7.2024 14:17 Reaguje na Radek Čuda
Před 80 lety, kdy byly ty dnes poschlé lesy zakládány, se nevědělo o globální změně klimatu a vědělo se, že smrk je nejvýnosnější/nejpotřebnější. Co chcete vyčítat?
Odpovědět

Radek Čuda

10.7.2024 15:32 Reaguje na Jiří Svoboda
Koukám, že jsem to přes veškerou snahu nenapsal dost jasně ... vyčítat nechci nic, jen je potřeba vzít v úvahu, že co fungovalo/funguje dnes zítra fungovat vůbec nemusí, tedy mi ten autorův argument nepřijde jako příliš relevantní.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

10.7.2024 16:06 Reaguje na Radek Čuda
Ten argument je relevantní, byť ne ze 100 %. Ale co je 100%?
Odpovědět

Radek Čuda

11.7.2024 10:25 Reaguje na Jiří Svoboda
Relevantní je ledacos, ale za situace, kdy se i v odborná veřejnost ... pokud tedy umím číst ... shoduje na tom, že za nedobrý stav našich lesů mohou ve značné míře chyby v lesním hospodaření v posledních cca 80-100 letech, bych to s tou relevantností moc nepřeháněl.

Prostě věková a druhová monokultura má své výhody, primárně ekonomické, ale nese s sebou i nikoli zanedbatelná rizika a v našem případě holt až v příliš mnoha případech došlo k sázce na špatnou kartu.

Samozřejmě, pokud někdo tvrdí, že to lesní hospodaření bylo optimální a stávající problémy jsou holt vůle Hospodinova, tak se úplně neshodneme. Ale i s tím se dá žít. :-)
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

11.7.2024 11:44 Reaguje na Radek Čuda
Pokud by klimatická změna nenastala, je vysoce pravděpodobné, že tehdy založené lesy by plně splnily očekávání. Na Hospodina to nesvádějte, to způsobili sami lidé.

Nebo chcete i vyčítat chybu architektu Vily Tugendhat, že ji nepostavil v pasivním standardu?

Jestli nějaký lesnický systém dobře fungoval staletí a byl zoptimalizován, těžko byste před 80 lety prosadil změnu bez jakéhokoliv věcného argumentu ala globální oteplení.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

11.7.2024 12:12 Reaguje na Radek Čuda
Ano, předkové udělali mnoho dobrého, ale to neznamená být slepí k tomu, co se jim nepovedlo. Není dobré je nekriticky chválit, ale je třeba si vzít z jejich chyb poučení.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

11.7.2024 13:00 Reaguje na Majka Kletečková
To plně souhlasím.

Ale v dané době při tehdejším stupni poznání a zkušeností to dělali v podstatě nejlépe, jak to šlo. To přece nelze klasifikovat jako jejich chyby.

Ano, z dnešního pohledu se to nepovedlo.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

12.7.2024 19:05 Reaguje na Jiří Svoboda
Myslím, že podstatné chyby se vyrojily až v posledních 20 letech. Viz můj předchozí příspěvek, nicméně tím netvrdím, že smrky jsou výhra.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

12.7.2024 19:03 Reaguje na Radek Čuda
No já byl před několika týdny u Žďáru. Starej Kinskej má smrkové lesy skoro celé, ač zbytek vysočiny je sežraný. Asi knížecí hajní byli lepší než zrušení hajní LČR, ne?
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

13.7.2024 14:32 Reaguje na Slavomil Vinkler
Knížecí hajní jsou stižení buržoazně feudálními přežitky, a novému revolučnímu myšlení asi moc nefandí.
Odpovědět
JO

Jarka O.

13.7.2024 17:53 Reaguje na Slavomil Vinkler
Tak jste poznal, že bezzásah je vyhrazen pouze českým majitelům lesů a polí, vč. státu. V odkazu od p. Graňáka stojí, že bezzásahem zlikvidované lesy nebudou plnit funkce lesa dalších 30-40 let, pouze vyžadovat náklady. Komu to prospělo...? PS: Doufám,že Vám na výletě líbilo...
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

11.7.2024 08:00 Reaguje na Radek Čuda
Přečetl jsem si to a Vy snad nechodíte do přírody ......
Odpovědět

Radek Čuda

11.7.2024 10:16 Reaguje na Emil Bernardy
To sice máte opravdu zvláštní chápání textu, ale každý jsme nějaký.
Odpovědět
JH

JH

10.7.2024 14:00
Autor je zřejmě nakloněn všem názorům, pokud jsou to jeho vlastní. Jestli to dobře chápu, tak se z vědců snaží udělat blbce a jejich názory pokud možno neřešit. To mi jako konstruktivní diskuse nepřipadá. Pokud jde o zásoby uhlíku v lese, z čistě lesnických dat asi jednoduše vyčíst nejdou, v tom by se s autorem dalo dost polemizovat.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

10.7.2024 14:24 Reaguje na JH
Nepotřebujete lesnická data. Stačí si uvědomit, jak dlouho vydží uhlík v odumřelém stromu a jak dlouho ve stavbě ze dřeva. Autor to napsal jasně. Proč to nechápete?

Kdo z koho dělá blbce není až tak důležité. Podstatná je ochota věcně argumentovat a přiklánět se ke správným názorům.
Odpovědět
Ko

Kolemjdoucí

10.7.2024 15:06 Reaguje na Jiří Svoboda
Autor nijak nezmiňuje uhlíkovou stopu z přepravy surového dřeva, pak jeho obrobení do výrobku (včetně laků, penetrace, atd.) , opět doprava výrobku včetně obalů do místa využití. A po době využití následnou jeho likvidaci ( jde o chemicky ošetřené dřevo).
Autor zcela jasně něco podstatného vynechal.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

10.7.2024 15:29 Reaguje na Kolemjdoucí
To, co žádáte, by měla být autorova práce?

A vy znáte jiné ekologičtější konstrukční materilály, než je dřevo? Tak to tu sdělte!
Odpovědět
Ko

Kolemjdoucí

10.7.2024 15:46 Reaguje na Jiří Svoboda
Co je lepší z hlediska uložení uhlíku? Eifelova věž z kovu, dřeva, betonu? Kdo ví? Jak to spočítat? A především za jak dlouhou dobu? Po jaké době bude nutná celková rekonstrukce? To je velice komplexní problém.
Autorova argumentace o uložení uhlíku ve výrobku vs v odumřelém dřevě je vytržená ze všech souvislostí a zjevně účelová.



Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

10.7.2024 16:11 Reaguje na Kolemjdoucí
Aha, tak v oceli a betonu je uložen uhlík získaný z atmosféry. Zajímavé východisko nedokončené "analýzy".

Hlavně že máte tu odvahu kritizovat jiné.
Odpovědět
Ko

Kolemjdoucí

10.7.2024 16:23 Reaguje na Jiří Svoboda
Koloběh uhlíku https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Kolob%C4%9Bh_uhl%C3%ADku
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

11.7.2024 02:38 Reaguje na Kolemjdoucí
No a co tou Wiky chcete vlastně vyargumentovat? Že se dřevo musí převážet a zpracovat je fakt ale faktem je , že pro vznik jiných materiálů je potřeba těžba surovin a jejich zpracování. Samozřejmě x převozů atd. To železo snad natírat nebudete? Řekl bych že vaše argumentace je nesmyslná.
Jen ještě jedna otázka. Který les uloží toho uhlíku víc? Ten co roste ( do 100 let) nebo ten starý co se má kácet ( tedy 100-160 let)?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

10.7.2024 19:31 Reaguje na Kolemjdoucí
Kdy bude v půdě více uhlíku (za tisíc let ne/hospodaření - jen v hmotě kořenů: když necháme současný vzrostlý les samovývoji, nebo když se každých sto let vytěží a vysadí nový? (Čistě účelová/selská úvaha).
Odpovědět
JH

JH

10.7.2024 18:23 Reaguje na Jiří Svoboda
Dost podstatným zásobníkem uhlíku je půda. A zásoba v půdě příliš nezávisí na trvanlivosti stavby ze dřeva. V posledních dvou větách si poněkud protiřečíte. Když někdo z někoho dělá blbce, tak je to v rozporu s věcnou argumentací.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

11.7.2024 08:53 Reaguje na JH
Co z těch vašich prvních dvou vět, které jsou zjevně správné, vyplývá?

Dělání blbců jste zavedl vy a věcné argumentace jste se nedopustil. Takže váš závěr na vás dobře sedí. Není ale správné sebe generalizovat i na ty ostatní.
Odpovědět
JH

JH

11.7.2024 09:07 Reaguje na Jiří Svoboda
Vyplývá z toho, že dřevěná stavba je jenom jedna z možností ukládání uhlíku z lesa. A dělání blbců jsem nezavedl, na to jsou tu jiní.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

11.7.2024 10:02 Reaguje na JH
Dělání blbců jste do této diskuse zavedl vy a dál tím operujete.

Pokud je dřevěná stavba jedna z možností ukládání uhlíku, která s jinými možnostmi nesouvisí, pak je ji třeba maximálně využít.

A když je les těžen a obnovován, nebo ponechán sám sobě, jaký je rozdíl v ukládání uhlíku v půdě?
Odpovědět
JH

JH

11.7.2024 10:15 Reaguje na Jiří Svoboda
Sice jsem psal o dělání blbců, ale nenapadlo mě, že vám to vystačí jako hlavní téma na celý den. Jaký je rozdíl v ukládání uhlíku v půdě, na to není jednoduchá odpověď. V každém případě si myslím, že to neví pan Václavík.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

11.7.2024 11:49 Reaguje na JH
Ale zase. Argumentujete něčím, o čem nic nevíte. A proč by toto měl vědět pan Václavík? A pokud o tom nic neví a nepíše o tom, tak je to snad v pořádku.
Odpovědět
JH

JH

11.7.2024 13:06 Reaguje na Jiří Svoboda
Píše, že vysoký les pobere nejvíc uhlíku, protože v něm roste nejvíc dřeva. Což je jen část pravdy.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

11.7.2024 14:24 Reaguje na JH
Pak jistě víte, jaký les pobere ještě více uhlíku.

Pro uhlík je důležitá bilance. Kolik ho fotosyntézou odeberete a kolik se ho zase vrátí rozkladem. Čím více mrtvého dřeva v lese zůstane, tím více se ho tam bude i rozkládat.
Odpovědět
JH

JH

11.7.2024 15:24 Reaguje na Jiří Svoboda
Čistě akademicky máte pravdu. Ale bilance má řadu vstupů a výstupů, které jdou dost těžko měřit. Nevěřím, že ji lze stanovit na základě produkce trámů z hektaru.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

12.7.2024 10:45 Reaguje na JH
Vaše logika uvažování je fakt obdivuhodná!

Ty trámy jsou dobře spočítatelné, ostatní jsou spekulace, či spíše, že zhruba nula od nuly pojde. Takže je, myslím, dobré, držet se toho, co jsme schopni stanovit, a z toho vycházet. Pak je blouznění alespoň minimalizováno.
Odpovědět
JH

JH

12.7.2024 11:30 Reaguje na Jiří Svoboda
Ale že něco neumím změřit neznamená, že to neexistuje a můžu to zanedbat.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

12.7.2024 11:59 Reaguje na JH
I to se dá změřit, ale je to na sto let - ukládání uhlíku do půdy je velmi zdlouhavé.

Jde též udělat kvalifikované odhady.

To, jak argumentujete, velmi připomíná argumentaci klimapopíračů o vlivu oblačnosti na klima. Taky takový kolovrátek - o příčinách vývoje klimatu nemůžeme nic říct, protože nevíme, jaký vliv má oblačnost (je to strašně složité).
Odpovědět
JH

JH

12.7.2024 12:08 Reaguje na Jiří Svoboda
Kvalifikovaný odhad jde udělat, ale musí být kvalifikovaný. Když jen spočítám kubíky dřeva a z nich odvodím bilanci uhlíku, tak to kvalifikovaný odhad není.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

12.7.2024 14:04 Reaguje na JH
Však to můžete doplnit a ne jenom remcat.
Odpovědět
JH

JH

11.7.2024 09:12 Reaguje na Jiří Svoboda
Mimochodem, pan Václavík také věcné argumentaci moc nedal a vy tvrdíte, jak věcné a správné má názory. Takže bych byl na vašem místě opatrný v hodnocení, kdo je tady blbec.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

11.7.2024 10:05 Reaguje na JH
Já tu nikoho blbci nenálepkuji. To vy.

Co říká pan Václavík špatně?
Odpovědět
JH

JH

11.7.2024 13:58 Reaguje na Jiří Svoboda
Jestli jsem to správně pochopil, jádrem problému ve vyjádření vědců bylo tempo kácení ve Ždánickém lese. Tomuto tématu se pan Václavík vyhnul. Myslím, že trochu účelově.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

11.7.2024 14:30 Reaguje na JH
To nedokážu posoudit.

Tempo kácení by, podle mě, mělo být takové, aby optimálně vzrostlé stromy uvolňovaly místo novým stromům. Tak to, myslím, i pan Václavík chápe. Nevím, co chtějí vědci.
Odpovědět
JH

JH

11.7.2024 14:42 Reaguje na Jiří Svoboda
Tak si to vyjádření přečtěte a posuďte sám: https://botanospol.cz/cs/node/7219.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

12.7.2024 11:04 Reaguje na JH
Člověk by od takového dokumentu očekával mnohem konkrétnější údaje jako jaký je současný způsob těžby a její rychlost a jak by to mělo být podle názoru autorů dokumentu.

Když toto autoři neuvedou, mohou stále více vydírat a šroubovat požadavky.

Každopádně LČR jsou majitelem a oni hospodaří. Musejí tedy postupovat podle zákona. Pokud něco dělají protizákonně, musí to tam být jasně uvedeno. Jinak lze dokument brát jen jako žádost či doporučení.
Odpovědět
JH

JH

12.7.2024 11:34 Reaguje na Jiří Svoboda
Já myslím, že dokument je konkrétní dost na to, aby se o tom dalo diskutovat a na nějakých parametrech se domluvit. Ale pan nadlesní to smetl ze stolu s tím, že lesák ví všechno nejlíp a hloupí vědci ho nebudou poučovat. To jsem si odnesl z vyjádření pana Václavíka.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

12.7.2024 12:06 Reaguje na JH
Například z tohoto:?

"Neoznačujeme lesnické vidění světa jako jediné možné, deklarujeme ochotu naslouchat, hledat společná řešení. To ale požadujeme i po svých názorových oponentech a opravdu ani oni nemají neomezené rozpočty na své experimenty s přírodou, protože i ty platíme z našich daní a z výsledků našeho hospodaření, nikoliv ne-hospodaření."
Odpovědět
JH

JH

12.7.2024 12:12 Reaguje na Jiří Svoboda
Když si to přečtete celé, tak z toho vyplývá to, co jsem říkal.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

12.7.2024 14:14 Reaguje na JH
Já ten dojem nemám. Prosím aspoň o pár citátů potvrzující vaše dojmy.
Odpovědět
JH

JH

12.7.2024 14:30 Reaguje na Jiří Svoboda
Jde spíš o to, co tam není: reakce na podněty vědců. Čekal bych obhajobu současného rozsahu kácení, výčet opatření na podporu života v lese, ekonomické argumenty atd. Nic z toho jsem tam nenašel.
Odpovědět
JO

Jarka O.

12.7.2024 15:00 Reaguje na JH
V lese není život?
Odpovědět
JH

JH

12.7.2024 15:26 Reaguje na Jarka O.
Je, proč by nebyl?
Odpovědět
JO

Jarka O.

12.7.2024 16:10 Reaguje na JH
Jaká opatření na podporu života si představujete, aby vám byla hlášena?
Odpovědět
JH

JH

12.7.2024 16:53 Reaguje na Jarka O.
Já nejsem úřad nebo dokonce orgán, nikdo mi nic hlásit nemusí.
Odpovědět
JO

Jarka O.

12.7.2024 17:15 Reaguje na JH
Přečetla jsem dnes hrozný článek na Seznamu, zev lesích se budou stavět vetrníky podle českého zeleného plánu. To není podpora života v lesích.
Odpovědět
JH

JH

12.7.2024 17:31 Reaguje na Jarka O.
Kdybych byl lesák a parta přírodovědců by mi vyčítala špatnou péči o les, snažil bych se jim vysvětlit, co všechno dělám pro blaho brouků. Tak jsem to myslel.
Odpovědět
JO

Jarka O.

13.7.2024 17:48 Reaguje na JH
Ale o tom přece je text. Autor píše, že byl dotčen. Protože ti ekologové byli přítomní na setkání a neptali se tam na ty podněty, které jste navrhl. Jako lesák by snad dovedl vysvětlit, že třeba zdravý les= spokojený hmyz... on není biolog. A pak napadli autora ze zákrytu tím, že žalovali u nějakých laických ministrů, že v lese kácí stromy. Je u nich zkrátka stejná komunikační neschopnost jako u vás a jakási bublina vlastní neomylnosti. Ale je to jedno, proč se vůbec bavíme, když české lesy byly dány oligopolu Vestasu a Siemensu.
Odpovědět
JH

JH

13.7.2024 18:05 Reaguje na Jarka O.
Nicméně ty podněty byly v tom otevřeném dopise a na ně autor nijak nereagoval. Místo toho hájil vysoký les, který mu ale nikdo nebere. A pokud jde o bublinu vlastní neomylnosti, podívejte se na vaši.
Odpovědět
JO

Jarka O.

14.7.2024 07:35 Reaguje na JH
Oni mu ten les nechtějí vzit? Můj pocit z jejich dopisů byl jiný... Debaty o způsobech těžby vždy byly a budou, ale těžba les ani ekosystémy úplně nezničí, ony se rychle obnoví, když bude podobná skladba stromů, a 120 let života je hezká doba. Srovnejte se škodami v lese skáceném kvůli OZE nebo s Křivoklátskem, kdy ekologové neprotestují nebo i plánují likvidaci smrkového ekosystému ve svém NP rychlým vytěžením. Autor má podle mě pravdu, když říká, že CHÚ jsou finanční zátěž pro stát a je potřeba v lese pracovat, a je mu líto, že ekologové mlčeli na veřejných setkáních. Tak jestli souhlas s autorem v tomto= bublina neomylnosti, tak váš dojem vám nebudu brát.
Odpovědět
JH

JH

14.7.2024 07:47 Reaguje na Jarka O.
Les není tak snadné zničit, to je jistě pravda, ale když si tolik vědců myslí, že stávající způsob těžby může les poškodit, tak na tom něco bude.
Odpovědět
JH

JH

14.7.2024 08:09 Reaguje na Jarka O.
Řekl bych, že autor chtěl především udělat dojem na naivní obecenstvo, aby nemusel nic měnit a argumenty vědců prostě smetl ze stolu. A když se tolik vědců za něco postaví, tak by si to zasloužilo důstojnější odpověď.
Odpovědět
JO

Jarka O.

14.7.2024 10:15 Reaguje na JH
To je váš nazor.Autor píše, že zná moderní zahraniční postupy práce. 20 vědců zná asi zastaralé neprogresivní postupy konzervace, které nechtěli ani s naivní veřejností na setkání diskutovat. V ekologickém smyslu - brání tím sukcesi, prosvětlení a oživení. Nezastávám se tím drancování lesů jak v 90kách.
Odpovědět
JH

JH

14.7.2024 11:02 Reaguje na Jarka O.
Až příliš věříte tomu, co říká autor. Někomu asi stačí málo.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

14.7.2024 13:00 Reaguje na JH
S tím lze jen souhlasit.
Odpovědět
JH

JH

14.7.2024 14:18 Reaguje na Majka Kletečková
Děkuji, jsem rád, že se nemusím jen hádat.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

11.7.2024 08:02 Reaguje na JH
Konstruktivní diskuze laika s odborníkem ?
Odpovědět
JH

JH

11.7.2024 08:17 Reaguje na Emil Bernardy
Pokud vím, tak protistrana je skupina vědců. To nejsou laici.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

11.7.2024 10:45 Reaguje na JH
i takové mám kamarády.Někdy Marťani,to ano.
Odpovědět
JH

JH

11.7.2024 13:07 Reaguje na Emil Bernardy
Tím se neliší od ostatních skupin obyvatelstva, včetně lesáků.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

10.7.2024 15:02
Obdivuji pana Václavíka za smířlivé zaujetí stanoviska k těm připomínkám ochranářů, kteří tak smířliví nejsou. Dopodrobna i laikům vysvětlil význam
lesního hospodaření a pokud nejsou zaujatí, tak to pochopili a ochranářům
ty jejich argumenty hodí na hlavu. Ta snaha pomalu z každého hospodářského
lesa chtít mít prales hraničí totiž s posedlostí a nikoliv reálnými
požadavky zachovat opravdu vyjímečná místa naši přírody. Ta chamtivost
po stále větších plochách chráněných území se obrací proti ochraně přírody samotné, protože i laikům je zcela jasné, že potřebujeme i lesy produkční.
Ochranáři žijící z dotací totiž nechápou, že na jejich dotace musí někdo
být ziskový, aby z jeho daní bylo možno ty dotace vyplácet. Připomínají
mi lidi žijící už třetí generaci na dávkách a žádající stále více a více,
bez vlastního přičinění. Co tak na les vydělat, koupit ho a udělat z něho
vysněný prales, či rezervaci? Tak konají některé spolky a proti tomu nelze
nic namítat, pokud svým konáním neohrozí a nebo neomezí okolní vlastníky
a obyvatele.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

11.7.2024 08:07 Reaguje na Břetislav Machaček
.....Vy jste asi zootechnik,pokud se nepletu.Asi se ještě potkáme u diskuze vypouštění buvolů do přírody,ve zprávách.Jaká jsou to milá zvířátka.Jsou......Mám tu čest jako zvěrolékař pečovat pár let o stádo.....jaképak budou diskuze až to někoho zabije.A proti tomu oni nic nemají.Nebezpečné i pro zkušené ošetřovatele,kteří tato zvířata znají ze své domoviny.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

11.7.2024 16:19 Reaguje na Emil Bernardy
Chacha... prý zootechnik... bývalý mašinfíra a celník je to
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

12.7.2024 11:11 Reaguje na Emil Bernardy
Machačka charakterizuje hlavně to, že ze všech komentátorů v diskusích na ekolistu generuje nejvíce komentů, často nejdelších a plných blábolů. Skoro ke všem tématům. Je to především odstrašující případ ,všeználka'.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

13.7.2024 19:59 Reaguje na Emil Bernardy
Zootechnik nejsem a ano jsem bývalý celník a strojvedoucí,
ale mým celoživotním koníčkem je příroda a vše s ní spojené
včetně ostatních témat, ke kterým se vyjadřuji. Ono někdy
není na škodu být nezaujatý a sbírat celý život zkušenosti,
což kritici nazývají vysokou školou života.
Všimněte si, jak jsem vyprovokoval sympatizanty dotací a
možná i jejich samotné příjemce, že se do mne ihned obuli
a z důchodu udělali dotaci těm, co jim ujídají chlebíčku.
Poví to taky svým rodičům a prarodičům v důchodě ? Je mi z
těch politruků k blití, když kritizují důchodce za to, že
dostávají od jiných to, co poskytovali jiným zase oni. Asi
by nás nejraději postříleli a nebo jako vláda upracovali
k smrti. Přitom stačí odvody na důchodové pojištění pouze
navýšit o jedno procento a dluh systém mít nebude. Ale to
je pro dělníka pár stokorun, ale pro šéfy jedna dovolená
u moře a proč ji dávat důchodcům? Raději jim navýšit věk
odchodu do důchodu tak, že se ani prvého důchodu nedožijí!
Asociálnost dospěla do stádia nenávisti k důchodcům a na sociální systém závislých lidí. Oni jsou přece na věky
mladí, zdraví a bohatí a nikdy nezestárnou, neomarodí a
ani nezchudnou. Je mi z nich na blití a jejich rodičům,
pokud si přečtou jejich bláboly, asi taky!
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

14.7.2024 08:51 Reaguje na Břetislav Machaček
Neřekl bych, že ti co vás tu právem kritizují jsou příjemci, či sympatizanti dotací (v mojem případě to platí dvojnásob). Račte si laskavě uvědomit, že ty agresivní reakce jste si vykoledoval sám svými agresivními reakcemi a nálepkováním těch, co mají jiný pohled na věc různými nedouky, ekologisty..., nebo nedejbože mají za sebou dokonce profesní zkušenosti.
Jste jak Trump, nebo Fico - první vyvoláváte nenávist a pak se divíte, že se obrátila proti vám.
Přímo ukázkovým příkladem je to, co jste napsal výše
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

14.7.2024 16:21 Reaguje na Jakub Graňák
Pokud máte takové názory na důchodce a jdete v
jednom šiku s Eliášem a Kletečkovou, tak mi je
vás dokonce líto. Vím své a mlčím a mlčet budu,
protože nemám rád podpásovky. Mám právo nazvat
blby méně sprostě nedouky a ekologisty třeba ty,
co biomasu a hnůj cpou do bioplynek místo do
půdy a pak brečí, že je půda mrtvá a nepřijímá
vodu. Jak by jste je nazval vy a nebo máte názor
jako oni? Jak mám nazvat potížisty zakazující
pokácet torzo vrby u dětského hřiště, když je
opodál v lese takových torz třicet? To jsou
stále ti moudří ochranáři brouků a nebo pouze
potížisté a ekoteroristé? Co tak kompromis a
obětovat to torzo, když jich je vedle třicet?
Ano některé nelze ani jinak nazvat a tak je
tak nazývám, aby si uvědomili, že tak je vidí
i okolí, ale pouze jim to nahlas nepoví. Lidé
toho totiž ví spoustu o jiných lidech, ale mlčí
do doby, než ti druzí mlčení ukončí. Na ty naše
potížisty taky došlo, když žádali příspěvek
na činnost výměnou za stažení jedné žaloby. Už
je řeší soud a je po potížismu. Zastávat se
takových lidí znamená být jako oni a možná i
horší, neb vrána k vráně sedá a oči si vzájemně
nikdy nevyklovou. Profesní slepota je bohužel
něco jiného, než mít zkušenosti a pokud někdo
chválí něco, aby zakryl svoje chyby, tak je
nutné mu to vyvrátit i z pohledu laika bez
titulů a profesionální slepoty. Výmluvou na
něco, co postihlo všechny nelze zakrýt vlastní
chyby, protože i laik vidí, že leckde kůrovce
zvládli bez problému, které byly u nás. Tam
ale zasáhli včas a nezanedbali prevenci. Ono
snáze než přijmout odpovědnost za ničivý požár
v NP ČŠ, tak je lepší ho adorovat jako něco
velmi prospěšného pro přírodu. Nezapomenu jak
se ti samí rozplývali nad množstvím hmyzu v
souších, ale že ten hmyz shořel jim nevadí?
Ten žár zničil i skály, které jsou hlavním
důvodem ochrany v NP a nikoliv ty nálety!
Jak nazvat tyto lidi? Ekology? A nebo jinak?
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

14.7.2024 17:28 Reaguje na Břetislav Machaček
Co konkrétně vám v mojich příspěvcích o důchodcích vadí? Konstatování, že nikdy do systému nemohli odvést tolik, kolik z něho vyčerpali? Vadí vám pravda? Vemte do ruky kalkulačku a počítejte... to by nešlo že? Radši budete šířit bláboly o tom, jak každý kdo se pozastavuje nad tím, že důchodci byli jediná část společnosti, kterou vůbec nezasáhla inflace posledních let, by vás chtěl všecky postřílet. Typická ukázka vyvolávání hysterie a rozdělování společnosti nasazováním psí hlavy lidem s jiným pohledem na věc. Hnůj do bioplynek necpou ekologové, půdoznalci... jak se mylně domníváte, nýbrž chamtivci, kteří vycítili příležitost, jak se svézt na zcela legitimním požadavku části společnosti po šetrnějším způsobu využívání zdrojů - stačí si zjistit kdo na tom rýžuje, ekology mezi nimi fakt nenajdete. O tom, že hnůj není spása, nýbrž že je potřeba se podívat i na druhou stranu "rovnice" jsem vám tu taky psal už x-krát a nebyl jsem zdaleka sám. Jak jsem řekl výše - jste jen populista. O tom jak koho vidí okolí bych se na vašem místě vůbec nešířil, nebo vy snad znáte názor na to či ono u všech vašich spoluobčanů v Bohumíně, nedej bože v kraji, nebo v celé zemi? Neznáte... tak se tu nepasujte do role tribuna lidu. Jediný za koho můžete skutečně mluvit jste vy sám.
O vašich zkušenostech vs nějaká hypotetická profesionální slepota, nejlépe svědčí vaše těžké úlety ve zdejších diskusích, např téma zajíci, sníh pod jehličnany... Nebo to jak jste mě ještě před cca 3 roky častoval nedoukem, když jsem zde psal o suchých poldrech, jako řešení přívalových srážek, zatímco teď na ně pějete slávu - uvědomte si laskavě, že máte před sebou člověka s pamětí, kterou by mu i sloni záviděli, mně neoblbnete.

Ps nezapomeňte ve svém dalším příspěvku připomenout, jak jste na mně byl sbírat pomluvy a tak něco víte, ale budete mlčet, ne proto, že nemáte rád podpásovky (jak se chabě snažíte tvrdit - ačkoli v diskusích zde je užíváte pravidelně), nýbrž ze strachu před možným postihem... vy bojovníku:-)
Odpovědět
PE

Petr Elias

11.7.2024 09:44 Reaguje na Břetislav Machaček
To máš jako s důchodci. Ti také nechápou, že na jejich důchody musí někdo vydělat a chtějí čím dál víc. :)
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

11.7.2024 10:11 Reaguje na Petr Elias
Důchodci si většinou na svůj důchod vydělali a dle zákona "odložili" do systému.
Odpovědět

Radek Čuda

11.7.2024 10:29 Reaguje na Jiří Svoboda
Že si na nějaký důchod zpravidla vydělali a mají na něj nesporný nárok je samozřejmě pravda. Taky jim jej nikdo neupírá.
Kolik si ale na něj reálně vydělali a jak je to přiměřené tomu, kolik berou a kolik brát chtějí je nicméně otázka zcela jiná a rozhodně legitimní.
Odpovědět
PE

Petr Elias

11.7.2024 10:30 Reaguje na Jiří Svoboda
Žádný důchodce si na svůj důchod nevydělal. Průběžný systém. :) A to že chtějí čím dál víc? No to je fakt, stačí si projít diskuze. Přičemž výdaje na důchody tvoří největší část výdajů, za posledních 8 let vzrostly o min padesát procent (výdeje rostou mnohem rychleji než příjmy do systému - ne macháčku, není to tím že by současná generace nepracovala, ale tím, že dříve byli na 1 důchodce 4 pracující a dnes to jsou 3 a že důchody rostou rychleji než mzdy). :) Můj názor je prostě takový, že raději dám peníze těm ,,chamtivým,, ochranářům, než chamtivým důchodcům. :)
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

11.7.2024 11:10 Reaguje na Petr Elias
No a vám na důchod dá za 30 let kdo???
Odpovědět
PE

Petr Elias

11.7.2024 11:59 Reaguje na Slavomil Vinkler
Nespoléhám se na důchod od státu. :) Ale až půjdu do důchodu, tak poměr pracujících k důchodcům bude ještě nižší a výdaje na důchody o dost vyšší (a příjmy nižší). :)
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

11.7.2024 11:55 Reaguje na Petr Elias
Důchodcům dávat dle zákona musíte, "ochranářům" můžete dávat navíc dle libosti.
Odpovědět
PE

Petr Elias

11.7.2024 12:06 Reaguje na Jiří Svoboda
Tak jasně že se jim musí dávat a také se jim dává. Někteří si na tom dávání založili politickou kariéru. Třeba takový pán ze Slovenska, který přešel od ,,musíme šetřit,, na ,,rozpočet to unese,, a dával co to šlo. :)
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

11.7.2024 16:21 Reaguje na Jiří Svoboda
Kde jste na to přišel, že důchodci si vydělali na důchod? Vydělávali na plat, či mzdu... důchod je sociální dávka, na důchody vydělávají pouze ti, kteří si na důchod spoří z vlastního výdělku
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

12.7.2024 08:24 Reaguje na Jakub Graňák
No a z té mzdy snad odváděli kromě daně nejen zdravotní ale i to sociální. Jen ty odvody nešli přímo na jejich budoucí důchod ale financovali důchody předků.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

12.7.2024 11:20 Reaguje na Jarek Schindler
Vážený pane, člověk chodí do práce, aby dostal mzdu. Z té mzdy platí daně (i sociální a zdravotní, ačkoli jsou nazývány pojištěním, nejsou ničím jiným než daní), ze sociálního se průběžně platí důchody, nikdo si placením sociálního nepředplácí vlastní důchod. Tudíž platí beze zbytku co jsem uvedl - na důchod si vydělávají jenom ti, kdo si na důchod z vlastního výdělku spoří. Považte, jak na tom jsou pracující mojí generace a mladší: odvádí sociální na důchody současným důchodcům a zároveň si musí spořit na vlastní důchod, protože od státu dostanou úhledně zabalené houno. Z toho jasně plyne, že současní důchodci si nemají ani zdaleka na co stěžovat, ti co půjdou do důchodu po nich na tom totiž budou (co se týče státem garantovaného důchodu) daleko húř.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

12.7.2024 12:53 Reaguje na Jakub Graňák
My jsme zaplatili na tom "sociálním pojištění" mnohem více, než dostaneme na důchodu. A vy to budete mít také tak a zjevně i horší.

Jenomže, kdo se brání navyšování věku odchodu do důchodu? Důchodci to nejsou.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

12.7.2024 14:14 Reaguje na Jiří Svoboda
Plácáte nesmysly, drtivá většina důchodců nezaplatila za celý život na sociálním ani tolik, kolik inkasovali za 4 až 5 let pobírání důchodu, zkuste trošku počítat.
Co se týče bránění se navyšování věku, já osobně se nebráním, poněvadž cítím odpovědnost i za to v jakém stavu bude stát v době, kdy budou pracují moje děti. Mimochodem, zatímco první podmínku pro získání nároku na starobní důchod, odpracovaných 35 let, budu mít za pár sezón, tak druhou podmínku, věk nad 65 let, splním po 50 letech v práci. Máte to taky tak?
Podívejte se jak roste efektivita práce, dneska jeden člověk musí stihnout tolik, kolik dělali před třiceti rokama tři lidi - tři současní důchodci... trošku elementární sounáležitosti s pracujícími a pokory by dnešním důchodcům vůbec neuškodilo - protože si oproti jejich rodičům, kterým platili důchody oni, žijou jak prasata v žitě.
Odpovědět
JO

Jarka O.

12.7.2024 14:55 Reaguje na Jakub Graňák
Pane Graňák, prosimvás nebuďte asociál. Copak Vám rodiče nedávají něco zpátky? Dyť nejsou škubaní jen důchodci.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

12.7.2024 17:01 Reaguje na Jarka O.
Oba moji rodiče zemřeli do dvou let po dosažení důchodového věku
Odpovědět
JO

Jarka O.

12.7.2024 17:05 Reaguje na Jakub Graňák
To je mi líto, omlouvám se, můj táta taky.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

12.7.2024 17:20 Reaguje na Jarka O.
Nápodobně
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

14.7.2024 18:41 Reaguje na Jakub Graňák
Ani mě už nepřekvapujete, jen pár poznámek. Lidé se dřív nadřeli, mnohem více než dnes, v zemědělství zvlášť (ruční plení, s RV4, nevyhřívané kabiny traktorů apod.), pár kaček na hodinu. Vstávání brzo ráno, dojíždění kodrcáky, v průmyslu většinou těžká, špatně placená práce. Válečná a poválečná generace měla tvrdý život, o tom dnešní nemakačenci z mamahotelu s pohledem věčně upřeným do mobilu nemají šajn. Takže vyčítat důchodcům, že "vysávají rozpočet", je, mírně řečeno, mimo. Vsadím boty, že měnit s nimi byste nechtěl...
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

14.7.2024 20:59 Reaguje na Karel Zvářal
Zřejmě máte taky problém s chápáním psaného textu a tak si domýšlíte co druhá strana nikdy nevyřkla.

Ps: válečné a poválečné generaci jste platil důchody Vy, Machaček...
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

14.7.2024 21:17 Reaguje na Karel Zvářal
Mimochodem: dopouštíte se argumentačního faulu: pokud skutečně chcete srovnávat pracnost dnes a od r 45, musíte i růst produktivity práce porovnávat s poválečnou úrovní... a ta byla kolikrát 10x 15x? nižší? - takže i vy jste platil na odvodech míň, než kolik by si tehdejší důchodci dle měřítka pracnosti zasloužili. Že se nestydíte:-)
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

14.7.2024 21:27 Reaguje na Jakub Graňák
Žádný argumentační faul, určitě né z mé strany. Kolik lidí dělalo v zemědělství po válce a kolik dnes? To nebylo proto, že byli línější, ale dnes je mechanizace a chemie, co nahradí práci desítek lidí. To určitě víte a chápete, jen rád zaplétáte absurdní pře. Člověku nar. v r. 40 je dnes 84, tedy je důchodce. Padesátky byla kruté období, ale k tomu jste se nevyjádřil, neb to máte z 1. ruky. To výše zmíněné (nespecifikuji) nebyla náhoda-/...
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

14.7.2024 21:38 Reaguje na Karel Zvářal
V manufaktuře na výrobu pletených košíků pracovalo cca 10 lidí. Dnes jedna nekvalifikovaná síla u lisu vyrobí za den víc plastových nádob, než celá manufaktura košíků za měsíc. A tak by se dalo pokračovat. Srovnáváte (naprosto) nesrovnatelné!
Odpovědět
JO

Jarka O.

14.7.2024 21:40 Reaguje na Karel Zvářal
1* správné příspěvky, ale je to asi marné...
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

14.7.2024 21:45 Reaguje na Jarka O.
Děkuji! Kdyby nebylo nehezkých tváří, tak nelze hovořit o kráse. Uniformita ubíjí:-)
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

15.7.2024 07:21 Reaguje na Karel Zvářal
Řeč o válečné a předválečné generaci jste zavedl vy, já srovnával dobu od r 89 ráčil jste si všimnout? To už byla míra mechanizace na srovnatelné úrovni s tou dnešní...

Mimochodem: https://www.novinky.cz/clanek/ekonomika-cesti-duchodci-jsou-v-kvalite-zivota-desati-nejlepsi-na-svete-40458433 - že by tuzemští zaměstnanci, tedy ti kdo na ty důchody dělají, měli desátou nejvyšší životní úroveň na světě jsem jaksi nezaznamenal. Průměrná životní úroveň tuzmského zaměstnance je na 25. příčce ve světě. Dost velký rozdíl, nezdá se vám? Jinými slovy jedinci závislí na sociálních dávkách (ano důchod je sociální dávka) jsou na tom oproti těm, co na ty dávky pracují, ve světovém srovnání o 15 příček lépe. Řekněte mi vy, zda vaši rodiče z důchodu s přehledem našetřili na dovolenou v Egyptě, nové auto... tak jako dnešní důchodci

Ps. v manufaktuře na výrobu košíků nepracovaly válečné a poválečné generace, nýbrž jejich rodiče, válečné a poválečné generace vstupovaly na pracovní "trh" nejdříve kolem r 1965 - to už pokud mě vědomosti neklamou, nebyly proutěné košíky v módě.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

15.7.2024 08:43 Reaguje na Jakub Graňák
Omlouvám se panu Werichovi, zde je veškerá snaha marná.

https://www.e15.cz/duchody-a-seniori-v-evrope-srovnani
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

15.7.2024 10:23 Reaguje na Karel Zvářal
Jak jinak... ještě srovnejte výši průměrné mzdy, když srovnáváte výši průměrného důchodu a dejte to do vztahu.
Když nemáte argument tak jsem blbec, že se s váma vůbec zahazuju
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

15.7.2024 10:36 Reaguje na Jakub Graňák
Nemám argumenty? Nebo neumíte číst? Česko je jedna z nejvyspělejších/ nejprůmyslovějších zemí na světě. Důchodci by měli mít právo jezdit do řetězců taxálem zadarmo, když jim novodobí svazáci zrušili místní prodejny. Ale na ně "nejsou finance", neb zisky firem utíkají za hranice. Tam je zakopaný pes, ne u důchodců!
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

15.7.2024 10:36 Reaguje na Karel Zvářal
Průměrná mzda německo 107227 Kč, průměrný důchod 38750 Kč = 36 %
Průměrná mzda čr 43941 Kč, průměrný důchod 46 %

To je to celé... blbce si dělejte z někoho jiného
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

15.7.2024 10:41 Reaguje na Jakub Graňák
Co tak ještě vysvětlit, proč našinci jezdí nakupovat do Německa. Jste prachsprostý xenofob, nic víc.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

15.7.2024 11:53 Reaguje na Karel Zvářal
Potraviny u nás jsou dražší než v německu proto, protože nám tu nic nepatří - Proč nám tu nic nepatří? Protože vnitřní dluh tuzemské ekonomiky dle Zemana, Kočárníka a Komárka činil v r 1990 1,04 bilionu Kčs (v přepočtu na dnešní hodnotu Kč - 10 bilionů Kč) - výsledek bolševického hospodaření. Jednoduše - museli přijít zahraniční investoři, protože všichni v tuzemsku měli ho.no, tudíž neměli z čeho investovat. Nemluvě pak o nevhodné struktuře tuzemské ekonomiky za komančů zaměřené na chrlení tun oceli a obilí, ačkoli to tu před nimi dřív nebylo a průmysl se zaměřoval především na zboží s vysokou přidanou hodnotou a zemědělství bylo daleko strukturovanější.
Tak pokud chcete kvičet, jak se tu máme hůř, tak si laskavě uvědomte, že jsme se za 40 let vlády soudruhů propadli z první desítky ekonomicky nejvyspělejších zemí na 69 příčku. Pokud by jste snad chtěl pindat (jak máte ve zvyku) něco o tom jak už je třicet let po bolševikovi, tak si laskavě uvědomte, že je to jako bychom běželi stovku, avšak oproti ostatním měli start o 100 metrů dál od cíle. Jediná cesta, jak je dohnat, je běžet dvakrát tak rychle, než ostatní... nebo si myslíte, že by ti ostatní měli zastavit a počkat až je doženem? Přesto tuzemská ekonomika za 30 let po pádu, poskočila o 30 příček.

Není argument, nastupují urážky a nálepkování... kam až ještě klesnete?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

15.7.2024 12:07 Reaguje na Jakub Graňák
No, pár měsíců byl klid, zase na mě z monitoru sálá kvalitní matroš a kvičení ze vzteklé nálady.

Pavel Tigrid šířil v r. 89/90 optimismus, že za 9 let doženeme Rakousko, 12 Belgii, za 15 Německo. A jak to dopadlo, vidíme všichni. Jsme montovnou s kvalifikovanou pracovní silou, přičemž strukturované vyspělé zemědělství degradovalo na bioeko drancování půdy. Víc nemíním ztrácet čas, jsem rád, že jako důchodce jsem z toho blbákova ven a ať se pro změnu snaží "mladí a nedějní", neb ti všechno vědí nejlíp. Sbohem a šáteček!
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

15.7.2024 12:20 Reaguje na Karel Zvářal
Dědeček a babička, ujídají chlebíčka - slavné to heslo měnové "reformy" pamatujete?

https://chrudimskenoviny.cz/kategorie/z-medii/statni-dluh-za-vlady-komunistu

Nebojte, nebudu vás už více obtěžovat pravdou, žijte si dál svůj spokojený život ve lži. Místními diskusemi s debily neschopnými kritického myšlení nebudu dále tratit čas - musím vám jít vydělat na důchod
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

11.7.2024 10:48 Reaguje na Petr Elias
Jedu na vandr,předávám štafetu.
Odpovědět
Peter Sládek

Peter Sládek

11.7.2024 11:02 Reaguje na Břetislav Machaček
"Co tak na les vydělat, koupit ho a udělat z něho vysněný prales, či rezervaci? Tak konají některé spolky a proti tomu nelze nic namítat".
Len či je splnená tá prvá podmienka.Tie spolky sú obyčajne mimovládky, ktoré si "vydělali" tak, že vydriapali peniaze od darcov (buď priamo, alebo cez odklonené % z daní) a dosypali z grantov a dotácií.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

13.7.2024 19:34 Reaguje na Peter Sládek
Tak bohužel přišly k lesům i církve, které je dostaly darem
od věřících na smrtelné posteli za slib "vstupenky" do Nebe. Zkoumat původ prostředků už je za hranou diskuse o právu
vlastníka udělat z hospodářského lesa prales, když na to má.
Já třeba z neúrodné zahrady udělal lesopark pro ptáky a hmyz. Mám na to produkci oželet a nabídl jsem zahradu přírodě jako ostrov v krajině, kde je normou vyholená
tráva a absence kup klestí a kompostů pro hady, ještěrky
a hmyz. I ježkům jsem cíleně v kupě klestí zřídil zimní
útočiště, protože si mohu dovolit takto "plýtvat". No a
pokud má někdo na plýtvání a neživí ho hospodářský les,
tak ať si z něho klidně udělá prales. Jen ať k tomu ale
nenutí stát a nebo ty, které ten les živí. Vynucovat si,
aby stát přestal hospodařit neustále zkoušejí, ale jak
by pochodili i církevních a jiných vlastníků? Asi bledě!
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

11.7.2024 07:50
Pro rozvoj a udržení biodiverzity jsou potřeba v zásadě všechny typy lesů :
Bezzásahové,
světlé rozvolněné nízké s výstavky
pastevní s výstavky
produkční s výstavky
Měla by se najít vhodný poměr a střídání. Vše jen produkční i vše jen bezzásahové je úplně špatně, neboť v uniformním lese je nízká biodiverzita.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

11.7.2024 10:14 Reaguje na Slavomil Vinkler
Ano, a jaké by ty poměry, podle vás, měly být?
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

11.7.2024 10:38 Reaguje na Jiří Svoboda
Ze státního 2-4, 10-15, 3-6 a zbytek. Ovšem jde o dohodu.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

11.7.2024 10:40 Reaguje na Slavomil Vinkler
No a k tomu ještě podle druhu stromů.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

11.7.2024 12:01 Reaguje na Slavomil Vinkler
Za mne akceptovatelné. A je to dnes v realitě jak?

A co když se nějaká bezzásahová oblast vyvine špatným směrem - třeba invazní rostliny?
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

11.7.2024 12:22 Reaguje na Jiří Svoboda
I v bezzásakových oblastech se proti nepůvodním invazivním rostlinám legálně zasahuje.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

11.7.2024 12:23 Reaguje na Majka Kletečková
... bezzásahových ...
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

11.7.2024 13:05 Reaguje na Majka Kletečková
Jasně, takže spíše používat rozum než definice a ideologii. S tím bych problém, já osobně, neměl.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

11.7.2024 14:14 Reaguje na Majka Kletečková
Kdopak z nás tu povídajících má odvahu takto radit technikovi v autoservisu....... ?
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

11.7.2024 15:10 Reaguje na Emil Bernardy
No v něčem má pravdu. Třeba spolek OKRAS pořádá brigády na kosení luk a trhání netýkavky v Moravském krasu.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

16.7.2024 15:27 Reaguje na Slavomil Vinkler
Kdo to po nich žádá....
Pokosím louku pro seno,zeleným se nekrmí.
Trhání netýkavky???? To má být sranda?Co akát a tisíce jiných.Nechcete rovnou přírodu postříkat herbicidem?Běžmě raději dělat něco užitečného...
Odpovědět
PE

Petr Elias

11.7.2024 09:48
Tak co jiného by mohl asi tak předseda lesnicko-dřevařské komory říkat. :)
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

11.7.2024 10:07 Reaguje na Petr Elias
Co ale řekl špatně? Takové povzdechy jsou bezcenné.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

11.7.2024 14:15 Reaguje na Jiří Svoboda
Pane,máme tu kulturní revoluci,tak opatrně.
Odpovědět
JO

Jarka O.

12.7.2024 13:09
V diskuzích s ekologisty by asi bylo pro lesníky lepší vyškrtnout z textů a slovníku nesmyslný termín „záchyt uhlíku“ a podobně. Uhlík si ve věčném koloběhu žije vlastním životem. Ať ten termín ekologisté, kteří si ho vymysleli na buzeraci jakékoliv samostatné lidské činnosti, obhájí. Sami ho používají účelově. Jak se ukazuje v diskuzi p. Svobody s pánem, který má často snahu dělat z lidí s jiným názorem blbce, jak dojde na fakta, neumí ani zodpovědět otázku, kterýže to les zachycuje víc uhlíku než vysoký les. Vypadá to, že správný les a péče jsou ty, které vymyslí ekologist, zatímco všechno ostatní je špatně. Držím palce hospodaření v lese.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

12.7.2024 13:39 Reaguje na Jarka O.
To jste napsala moc hezky, argumenty veškeré žádné (jen štěky o blbcích-), ale dopis byl odeslán... Nechat zestárnout a shnít, nebo seštěpkovat - to jsou dva ekozpůsoby hospodaření v lese. Vedle polních plodin, jako kuku a řepka - též vydatně podporované reklamou ("bio", "eko"), je to další příspěvek k pochopení mentality správného ekologisty. Poznej a spal!
Odpovědět
JH

JH

13.7.2024 08:42 Reaguje na Karel Zvářal
Z celé debaty jste pochopil jen slovo blbec, ale myslíte si, že máte ve všem jasno.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

13.7.2024 09:18 Reaguje na JH
https://ekolist.cz/cz/ekolist/mesicni-souhrn/jakub-hruska-nevyzadana-rada-statnimu-podniku-lesy-ceske-republiky-kacejte-dokud-se-to-da-dobre-prodat

Ja ja, kácejte, dokud se to dá dobře prodat. A když to udělají - zase špatně... Kinští nekáceli (plošně), a smrčiny též zachránili. Někdy je lepší se profíkům do řemesla nemontovat.-)
Odpovědět
JO

Jarka O.

13.7.2024 17:54 Reaguje na JH
A vy ne?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

14.7.2024 11:30 Reaguje na Jarka O.
Děkuji, trefná poznámka. Připomíná mi to hru z dětsví, kdy jsme s kamarády sedli do kruhu a každý ukazoval na souseda a opakoval: to já ne, to ty, ty, ty!

Jinak z jednoho průzkumu vyplynulo, že 90% lidí si myslí, že jsou chytřejší než většina. Řekl bych, že od vědců lze očekávat ještě vyšší sebevědomí. A co se týká Ždánického lesa, za tři roky po něm ani pes neštěkne. Bude tam taková berdychoucí buš a spousta života, úplně jiná, než ve vzrostlém lese. Ale to už nebude mediálně zajímavé...
Odpovědět
JH

JH

14.7.2024 11:41 Reaguje na Karel Zvářal
Buš plná života tam bude, to máte asi pravdu. Ale kdyby se při tom kácení sem tam kousek vynechal, bylo by tam toho života určitě víc a LČR by to nejspíš nezruinovalo, v tom si myslím, že mají vědci pravdu.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

14.7.2024 11:58 Reaguje na JH
Život mě naučil nevytrhávat jednotlivosti z kontextu, ale posuzovat celek v průběhu času. Z tohoto pohledu hodnotím práci našich lesáků jako vysoce profesionální, s dovětkem, že právo na chybu/ úlet/ "experiment" má každý. Kéž by byl stav půdy a polních biocenóz na takové úrovni, jaké jsou naše lesy a život v nich. (K "psům bez pána" jsem se již vyjádřil snad dostatečně.)
Odpovědět
JO

Jarka O.

14.7.2024 21:39 Reaguje na Karel Zvářal
Já bych tomu chytrému pánovi péči o svůj les nesvěřila. Když bych si představila ty možné diskuze o každém stromu, každé větvi..:-).
Odpovědět
JH

JH

15.7.2024 08:44 Reaguje na Jarka O.
Já myslím, že vás život může oba dva ještě hodně naučit.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

15.7.2024 09:46 Reaguje na JH
Tak určitě!-) Třeba včera desetkrát zopakovali, že šútr dal kdysi na kampaň 15 babek (charakter!). To je velmi "poučné info, které pohne dějinami"...
Odpovědět
JO

Jarka O.

14.7.2024 16:36 Reaguje na JH
Nemám důvod být na něčí straně. Dá se zjistit, kdo si vymýšlí a jestli ekosystém trpí. Těžaři a ekologové se nějak dohodnou i bez nás.
Odpovědět
JH

JH

14.7.2024 16:51 Reaguje na Jarka O.
Super, tak si to běžte zjistit.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

15.7.2024 11:35 Reaguje na JH
Ono ale nejde o nějaký "sem tam kousek". Jde o desítky až stovky hektarů souvislých lesních porostů.
Odpovědět
JH

JH

15.7.2024 12:55 Reaguje na Jarek Schindler
Nicméně celá rozloha lesa budou řádově tisíce hektarů, v tom by se nějaká stovka asi ztratila. Takže mi požadavky vědců nepřipadají úplně mimo realitu.
Odpovědět
JH

JH

12.7.2024 14:20 Reaguje na Jarka O.
Jestli jste si nevšimla, tak uhlík účelově použil autor diskutovaného článku. A nevím, jaký les váže víc uhlíku, ale vím, že na to nemusí být úplně jednoznačná odpověď. Že vám stačí informace z reklamního letáku LČR je váš problém.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

12.7.2024 14:48 Reaguje na JH
Bezva studijní materiál toť:

https://www.vulhm.cz/files/uploads/2024/04/716.pdf
Odpovědět
JH

JH

12.7.2024 15:05 Reaguje na Jakub Graňák
Děkuji, mají to pěkně shrnuto.
Odpovědět
JO

Jarka O.

12.7.2024 14:53 Reaguje na JH
1.Ano, proto mu radím, ať ten v lese irelevantní uhlíkový blábol ignorují. 2.věta- ano, to vím taky, děkuji. 3. Tak nejen, že jste živil téma "dělat z někoho blbce", teď mně podsouváte jakési reklamní letáky. Ty jsem viděla naposledy jako dítě, když duben byl měsíc lesů. Nashledanou
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

12.7.2024 14:23 Reaguje na Jarka O.
Ale ten záchyt uhlíku je pro klima prospěšný fakt. Důležitá je ale uhlíková bilance - zda ho zetlením či spálením dřevní hmoty vrátím zase zpět, nebo ho na stolentí uložím do stavby a navíc ušetřím jiné neobnovitelné materiály. O tomto jsem ochoten hádat se s jakkoliv zabedněnými ekologisty do nekonečna.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

12.7.2024 14:48 Reaguje na Jiří Svoboda
Bezva studijní materiál toť:

https://www.vulhm.cz/files/uploads/2024/04/716.pdf
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

12.7.2024 16:02 Reaguje na Jakub Graňák
Souhlasím, bezva čtení.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

12.7.2024 17:20 Reaguje na Jiří Svoboda
Rádo se stalo;-)
Odpovědět
JO

Jarka O.

12.7.2024 16:08 Reaguje na Jakub Graňák
Za tento článek samozřejmě 1☆ a není třeba víc psát, je tam všechno vč. hospodaření, vysokých lesů, potřeby rychlého znovuzalesnění po kalamitách hmyzem a větrem, hnojení N a dolomitem, význam ohně. Nelogický mi připadá jen závěr o české podpoře listnáčů, protože všechny zdroje, které používali, chválí ... šeptnu slovo smrk. Také inofrmace o uhlíku v evropských lesich, která je silně nad světovým průměrem, něco vypovídá, ale ne jen pozitivního. Diky.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

12.7.2024 16:58 Reaguje na Jarka O.
Aby to dobře fungovalo musí ten les být stabilní, to se tam taky dočtete, smrková monokultura stabilní není, proto ten pozitivní postoj k lisnáčům a smíšenému lesu jakožto nejlepší variantě jak skloubit příjemné s užitečným, ostatně přesně toto tu po léta hlásám
Odpovědět
JO

Jarka O.

12.7.2024 14:58 Reaguje na Jiří Svoboda
Lesy prostě potřebujem, víc než pralesy, a lesníky tím pádem víc než jiné profese..
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

16.7.2024 20:17
Dnes jsem ještě nevyslovil klíčové vědecké slovo, činím tak až nyní. Blbec.
Odpovědět
JO

Jarka O.

17.7.2024 06:24 Reaguje na Karel Zvářal
:-). Já jdu studovat reklamní letáky o hodnotách a ochraně bukových monokultur.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

17.7.2024 09:01 Reaguje na Jarka O.
Máme krásné lesy, a je samozřejmé, že se najde mnoho takových, co budou vykřikovat, že by mohly být ještě krásnější. Rád naslouchám tomu tichu, když nenápadně rostou a sílí. A bývám zádumčivý, když slyším zdáli motorovku a následuje dunivý zvuk. "Úder na buben" jako minimalistické rozloučení se stopadesátiletým velikánem. Jeho místo už na jaře obsadí nová sazenice a celý cyklus začíná nanovo. Toto je zkrátka životní rytmus lesa v civilizované krajině. Naštěstí je mnoho míst, která přímo kypí diverzitou. K mému překvapení to bývají neudržované okraje lesních cest. Takže bezzásah funguje, jen je třeba ho vidět a vnímat.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist