https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jan-vavra-marek-hekrle-komunitni-zahrady-malo-prostoru-nemalo-jidla-a-hodne-radosti
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jan Vávra a Marek Hekrle: Komunitní zahrady – málo prostoru, nemálo jídla a hodně radosti?

20.10.2022 | PRAHA
Komunitní zahrada Václavák v Kročehlavech.
Komunitní zahrada Václavák v Kročehlavech.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Kokoza
Zahrádkářská sezóna se pomalu blíží ke konci, zrají dýně, jablka, listy stromů zlátnou a zahrádkáři mohou začít rekapitulovat svoji úrodu. Platí to nejen pro tradiční zahrádky u rodinných domů, v zahrádkářských osadách nebo na chalupách, ale i pro nejmladší formu zahrádkaření – komunitní zahrady. Jejich obliba rychle roste, ovšem jen málo se ví o tom, kolik se toho dá na relativně malých záhonech v komunitních zahradách vypěstovat.
 

První komunitní zahrada byla založena v Česku již před více než 10 lety a v současné době se odhaduje jejich počet na 150–200. Komunitní zahrady už dávno nejsou jen v největších centrech, ale nachází se i v malých městech. Mnoho jich najdete na webu Mapko.cz.

Předchozí výzkumy ukazují, že jedna pětina ovoce a zeleniny, které se v českých domácnostech spotřebuje, je vypěstováno zcela mimo trh, právě na zahradách. Jakou roli v tom mohou hrát komunitní zahrady, u kterých jde, snad ještě víc než u ostatních druhů zahrad, nejen o potraviny samotné, ale také o setkávání a pěstování mezilidských vztahů? Je tím pádem jejich potravinová produkce spíše menší, nebo nás dokáží překvapit? Právě tuto otázku jsme si s kolegyněmi a kolegy z Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem a organizací Kokoza položili v našem výzkumu.

Komunitní zahrada Prazelenina v pražských Holešovicích v roce 2012
Komunitní zahrada Prazelenina v pražských Holešovicích v roce 2012
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

V průběhu loňského roku 13 dobrovolnic a dobrovolníků z řad členů komunitních zahrad z šesti měst vyplňovalo tzv. pěstební deníky, do kterých zaznamenávali množství a druhy svých výpěstků. Jelikož výrazně převažovaly ženy, používáme v textu níže ženský rod.

Celkově pro nás pěstitelky na svých komunitních zahradách zaznamenaly pěstování více než 70 druhů různé zeleniny, koření, léčivek i ovoce. Nejčastěji se jednalo o rajčata a ředkvičky, dále pak jahody, mrkev, hlávkový salát, špenát, hrášek, pažitku či bazalku. V seznamu plodin ale najdeme i slunečnici, kukuřici, topinambur či hlívu.

Specifikem komunitních zahrad je, že jednotlivé záhony jsou poměrně malé. Nejinak tomu bylo i v našem případě. Jejich velikost se pohybovala v rozmezí 0,5–6,8 m2, s průměrnou rozlohou 3 m2.

Není asi příliš překvapivé, že celková roční úroda se značně lišila podle intenzity pěstování a podle plodin: od 2,2 kg až po 25,6 kg. Stejně tak se výrazně lišilo množství zeleniny na jeden metr čtvereční, průměr byl 4,1 kg/m2/rok. Jak jsou tedy na tom komunitní zahrady v porovnání s ostatními druhy zahrádkaření? Úrodnost různých druhů zahrad se dle zahraničních výzkumů obvykle pohybuje v rozmezí 0,5–6 kg/m2/rok, takže naše výsledky patří spíš mezi ty produktivnější zahrady. V řádech kilogramů na m2 za rok se pohybuje i profesionální zemědělská bio produkce zeleniny, samozřejmě s ohledem na konkrétní plodiny.

Komunitní zahrada Pěstírna DEPO v Plzni.
Komunitní zahrada Pěstírna DEPO v Plzni.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Lenka Dubová / Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem

V českých podmínkách dospěl výzkum Lucie Sovové v brněnských zahrádkářských osadách k úrodě 1,2 kg/m2/rok. I z tohoto srovnání lze říci, že intenzita pěstování v komunitních zahradách je poměrně vysoká. To může být dáno zejména snahou maximálně využít malý prostor, zatímco na větších záhonech o rozloze 50–100 2 už zahrádkáři trochu šetří síly. Naše zjištění jsou důležitým příspěvkem k současným diskuzím, v nichž je pěstební role městských zahrad mnohdy upozaděna na úkor rekreace či pouze existence zeleně jako takové.

Kromě samotné produkce je v komunitních zahradách důležitý i environmentální kontext pěstování. Většina z pěstujících v našem výzkumu používala jen přírodní hnojiva, jako je kompost nebo hnůj, zbylé nepoužívaly hnojiva vůbec. Obdobně naprostá většina nepoužívala chemické prostředky proti škůdcům a téměř všechny využívaly kompost na zahradě. Fakticky se tedy jedná o lokální a sezónní produkci v bio kvalitě. Zahrady také mohou poskytovat různé ekosystémové služby svému okolí, zejména pokud v nich rostou i stromy a keře.

Popisovat přínosy komunitních zahrad pro město je podobné, jako prodávat s Horstem Fuchsem hrnce v teleshoppingu, protože ani to, co jsme popsali výše, ještě zdaleka není všechno! Nejen, že komunitní zahrady dokáží na velmi malé ploše záhonů produkovat nezanedbatelné množství environmentálně šetrných potravin, ozeleňovat městské prostředí, posilovat sociální vazby, udržovat pěstitelské know-how a učit děti, jak funguje příroda. Dokáží také rozdávat radost – všech 13 dobrovolnica dobrovolníků, bez výjimky, si jako hlavní důvod své účasti v komunitní zahradě vybralo možnost „radost ze zahradničení“. Dohromady je to skvělá bilance, ke které obvykle stačí pár set metrů čtverečních městského prostoru.


reklama

 
Další informace |
Výzkum produktivity komunitních zahrad probíhá ve spolupráci Fakulty sociálně ekonomické Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem a Kokoza, o.p.s.v rámci projektu „Zvýšením potravinové soběstačnosti k odolnosti společnosti vůči dopadům krize“ podpořeném Technologickou agenturou ČR (TL05000718).
foto - a Marek Hekrle Jan Vávra
Jan Vávra a Marek Hekrle
Autoři působí na Fakultě sociálně ekonomické Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (9)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

JB

Jarda Bobr

21.10.2022 08:22
Někde je to vysloveně komerční projekt majitele pozemku https://pestirnadepo.plzne.cz/o-zahrade/ 700kc/1m2/rok je dost a při přepočtu na 3kg úrody nevýhodné.Jistě, majitel pozemku se zřejmě stará o úklid,platí vodu na zalivku,daně z pozemku, ale poplatek z hrobu 2m2 ve stejném městě je za 600kc.Podle mě je to aktivita z nouze, která stejně dlouho nevydrží.Zatím i na vesnicích(střední čechy) je využívání zahrad méně intenzivní,ovocných stromů málo a plocha na zeleninu tak do 20m2(při zahradě 1000m2 a více),zbytek nízký trávník - srovnávám s dobou kdy jsem byl dítě.
Bude to asi přijatelná zábava pro maminky na mateřské, které se tam mohou realizovat ale jak dlouho jim vydrží, těžko odhadnout.
Odpovědět
JB

Jarda Bobr

21.10.2022 09:20 Reaguje na Jarda Bobr
Komunitní zahrada Prazelenina 1200kc/m2 https://prazelenina.cz/pages/about/ https://mapy.cz/zakladni?l=0&q=Varhul%C3%ADkov%C3%A9&source=stre&id=124859&x=14.4500966&y=50.1120753&z=20&base=ophoto
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

21.10.2022 12:38 Reaguje na Jarda Bobr
Maminka samoživitelka na mateřské bude štěstím bez sebe, až se potřební přizpůsobiví obslouží z její úrody samosběrem. Na to konto rozšíří plochu dvakrát a bude sama platit vodu a hnojiva i za nové ceny.
Odpovědět
JB

Jarda Bobr

21.10.2022 15:42 Reaguje na Slavomil Vinkler
Co myslíte, šlo by to na tom hřbitově? Bylo by to lacinější,voda tam taky je a bylinky jsou stejně pěkné jako vřes. Ti potřební přizpůsobiví jsou samozřejmě problém, když dokážou odnést bronzová písmena ani bylinky neobstojí....
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

23.10.2022 08:56 Reaguje na Jarda Bobr
No ale deficit fosforu by to poněkud řešilo. I naši předkové šetřili s fosforem. Vyrabovali jeskyně např. Výpustek, naleziště Předmostí u Přerova nebo zbytky po bitvě u Waterloo.
Odpovědět
va

vaber

21.10.2022 08:48
komunitna nám vyřeší všechny problémy, kdy se zruší státy a všelijaké pakty?
kdy se zavedou komunitní manželky a taťkove
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

21.10.2022 12:39 Reaguje na vaber
K tomu nedojde. Budeme mít čtyři manželky a zabalené, aby nesváděly cizí.
Odpovědět
LB

Lukas B.

21.10.2022 20:17
je to trávení volného času, podobně jako (komunitní) tenisové kurty nebo (komunitní) sokolovna.
mimochodem - kolik čtverců nějaké super výživné zeleniny uživí člověka? počítejme pro jednoduchost brambory, hokaido, tuřín, fazole, hrách a podobně - prameny udávají, že na osobu je to potom (v případě veganské stravy a velmi efektivního hospodaření) řádově 5 arů, jak do toho dáte jen kravičku nebo slepičky (čili takové to zdravotně neškodné vegetariánství indického typu), roste to na 20 arů na osobu. pokud zahradničíme na zlomku, eko-eko efekt to nemá a mít nemůže.
Odpovědět
LB

Lukas B.

23.10.2022 20:26 Reaguje na Lukas B.
později ke stejnému tématu (po poslechu audioknihy od pana kechlibara - mimochodem, doporučuji - na téma irského hladomoru - z 5 kg brambor na osobu a den se dá jíst, vykrmit prase pro maso jednou týdně a sádlo na vomaštění každý den a přiměřenou část prodat pro koupi dalších nezbytností). čili pří aktuálním tabulkovém výnosu brambor 25 tun na hektar uživí jednoho člověka asi 750 m2 - což v porovnání s velikostí záhonků na komunitních zahrádkách je trochu studená sprcha. nicméně nepochybuji, že je to zvládnutelné bez mechanizace vybavením motyka, rýč a hrábě - ale při sázení a sklizni je to masakr práce od úsvitu do soumraku.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist