Jan Vávra a Marek Hekrle: Komunitní zahrady – málo prostoru, nemálo jídla a hodně radosti?
První komunitní zahrada byla založena v Česku již před více než 10 lety a v současné době se odhaduje jejich počet na 150–200. Komunitní zahrady už dávno nejsou jen v největších centrech, ale nachází se i v malých městech. Mnoho jich najdete na webu Mapko.cz.
Předchozí výzkumy ukazují, že jedna pětina ovoce a zeleniny, které se v českých domácnostech spotřebuje, je vypěstováno zcela mimo trh, právě na zahradách. Jakou roli v tom mohou hrát komunitní zahrady, u kterých jde, snad ještě víc než u ostatních druhů zahrad, nejen o potraviny samotné, ale také o setkávání a pěstování mezilidských vztahů? Je tím pádem jejich potravinová produkce spíše menší, nebo nás dokáží překvapit? Právě tuto otázku jsme si s kolegyněmi a kolegy z Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem a organizací Kokoza položili v našem výzkumu.
V průběhu loňského roku 13 dobrovolnic a dobrovolníků z řad členů komunitních zahrad z šesti měst vyplňovalo tzv. pěstební deníky, do kterých zaznamenávali množství a druhy svých výpěstků. Jelikož výrazně převažovaly ženy, používáme v textu níže ženský rod.
Celkově pro nás pěstitelky na svých komunitních zahradách zaznamenaly pěstování více než 70 druhů různé zeleniny, koření, léčivek i ovoce. Nejčastěji se jednalo o rajčata a ředkvičky, dále pak jahody, mrkev, hlávkový salát, špenát, hrášek, pažitku či bazalku. V seznamu plodin ale najdeme i slunečnici, kukuřici, topinambur či hlívu.
Přečtěte si také |
Pětina domácího ovoce a zeleniny, kterou Češi snědí, vůbec neprošla trhem, říká Jan Vávra o pěstování na zahrádkáchSpecifikem komunitních zahrad je, že jednotlivé záhony jsou poměrně malé. Nejinak tomu bylo i v našem případě. Jejich velikost se pohybovala v rozmezí 0,5–6,8 m2, s průměrnou rozlohou 3 m2.
Není asi příliš překvapivé, že celková roční úroda se značně lišila podle intenzity pěstování a podle plodin: od 2,2 kg až po 25,6 kg. Stejně tak se výrazně lišilo množství zeleniny na jeden metr čtvereční, průměr byl 4,1 kg/m2/rok. Jak jsou tedy na tom komunitní zahrady v porovnání s ostatními druhy zahrádkaření? Úrodnost různých druhů zahrad se dle zahraničních výzkumů obvykle pohybuje v rozmezí 0,5–6 kg/m2/rok, takže naše výsledky patří spíš mezi ty produktivnější zahrady. V řádech kilogramů na m2 za rok se pohybuje i profesionální zemědělská bio produkce zeleniny, samozřejmě s ohledem na konkrétní plodiny.
V českých podmínkách dospěl výzkum Lucie Sovové v brněnských zahrádkářských osadách k úrodě 1,2 kg/m2/rok. I z tohoto srovnání lze říci, že intenzita pěstování v komunitních zahradách je poměrně vysoká. To může být dáno zejména snahou maximálně využít malý prostor, zatímco na větších záhonech o rozloze 50–100 2 už zahrádkáři trochu šetří síly. Naše zjištění jsou důležitým příspěvkem k současným diskuzím, v nichž je pěstební role městských zahrad mnohdy upozaděna na úkor rekreace či pouze existence zeleně jako takové.
Kromě samotné produkce je v komunitních zahradách důležitý i environmentální kontext pěstování. Většina z pěstujících v našem výzkumu používala jen přírodní hnojiva, jako je kompost nebo hnůj, zbylé nepoužívaly hnojiva vůbec. Obdobně naprostá většina nepoužívala chemické prostředky proti škůdcům a téměř všechny využívaly kompost na zahradě. Fakticky se tedy jedná o lokální a sezónní produkci v bio kvalitě. Zahrady také mohou poskytovat různé ekosystémové služby svému okolí, zejména pokud v nich rostou i stromy a keře.
Popisovat přínosy komunitních zahrad pro město je podobné, jako prodávat s Horstem Fuchsem hrnce v teleshoppingu, protože ani to, co jsme popsali výše, ještě zdaleka není všechno! Nejen, že komunitní zahrady dokáží na velmi malé ploše záhonů produkovat nezanedbatelné množství environmentálně šetrných potravin, ozeleňovat městské prostředí, posilovat sociální vazby, udržovat pěstitelské know-how a učit děti, jak funguje příroda. Dokáží také rozdávat radost – všech 13 dobrovolnica dobrovolníků, bez výjimky, si jako hlavní důvod své účasti v komunitní zahradě vybralo možnost „radost ze zahradničení“. Dohromady je to skvělá bilance, ke které obvykle stačí pár set metrů čtverečních městského prostoru.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (9)
Jarda Bobr
21.10.2022 08:22Bude to asi přijatelná zábava pro maminky na mateřské, které se tam mohou realizovat ale jak dlouho jim vydrží, těžko odhadnout.
Jarda Bobr
21.10.2022 09:20 Reaguje na Jarda BobrSlavomil Vinkler
21.10.2022 12:38 Reaguje na Jarda BobrJarda Bobr
21.10.2022 15:42 Reaguje na Slavomil VinklerSlavomil Vinkler
23.10.2022 08:56 Reaguje na Jarda Bobrvaber
21.10.2022 08:48kdy se zavedou komunitní manželky a taťkove
Slavomil Vinkler
21.10.2022 12:39 Reaguje na vaberLukas B.
21.10.2022 20:17mimochodem - kolik čtverců nějaké super výživné zeleniny uživí člověka? počítejme pro jednoduchost brambory, hokaido, tuřín, fazole, hrách a podobně - prameny udávají, že na osobu je to potom (v případě veganské stravy a velmi efektivního hospodaření) řádově 5 arů, jak do toho dáte jen kravičku nebo slepičky (čili takové to zdravotně neškodné vegetariánství indického typu), roste to na 20 arů na osobu. pokud zahradničíme na zlomku, eko-eko efekt to nemá a mít nemůže.