Jan Vávra a Marek Hekrle: Komunitní zahrady – málo prostoru, nemálo jídla a hodně radosti?

Komunitní zahrada Václavák v Kročehlavech.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Kokoza

První komunitní zahrada byla založena v Česku již před více než 10 lety a v současné době se odhaduje jejich počet na 150–200. Komunitní zahrady už dávno nejsou jen v největších centrech, ale nachází se i v malých městech. Mnoho jich najdete na webu Mapko.cz.

Předchozí výzkumy ukazují, že jedna pětina ovoce a zeleniny, které se v českých domácnostech spotřebuje, je vypěstováno zcela mimo trh, právě na zahradách. Jakou roli v tom mohou hrát komunitní zahrady, u kterých jde, snad ještě víc než u ostatních druhů zahrad, nejen o potraviny samotné, ale také o setkávání a pěstování mezilidských vztahů? Je tím pádem jejich potravinová produkce spíše menší, nebo nás dokáží překvapit? Právě tuto otázku jsme si s kolegyněmi a kolegy z Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem a organizací Kokoza položili v našem výzkumu.

Komunitní zahrada Prazelenina v pražských Holešovicích v roce 2012

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Prazelenina.cz

V průběhu loňského roku 13 dobrovolnic a dobrovolníků z řad členů komunitních zahrad z šesti měst vyplňovalo tzv. pěstební deníky, do kterých zaznamenávali množství a druhy svých výpěstků. Jelikož výrazně převažovaly ženy, používáme v textu níže ženský rod.

Celkově pro nás pěstitelky na svých komunitních zahradách zaznamenaly pěstování více než 70 druhů různé zeleniny, koření, léčivek i ovoce. Nejčastěji se jednalo o rajčata a ředkvičky, dále pak jahody, mrkev, hlávkový salát, špenát, hrášek, pažitku či bazalku. V seznamu plodin ale najdeme i slunečnici, kukuřici, topinambur či hlívu.

Přečtěte si také |

Pětina domácího ovoce a zeleniny, kterou Češi snědí, vůbec neprošla trhem, říká Jan Vávra o pěstování na zahrádkách

Specifikem komunitních zahrad je, že jednotlivé záhony jsou poměrně malé. Nejinak tomu bylo i v našem případě. Jejich velikost se pohybovala v rozmezí 0,5–6,8 m², s průměrnou rozlohou 3 m².

Není asi příliš překvapivé, že celková roční úroda se značně lišila podle intenzity pěstování a podle plodin: od 2,2 kg až po 25,6 kg. Stejně tak se výrazně lišilo množství zeleniny na jeden metr čtvereční, průměr byl 4,1 kg/m²/rok. Jak jsou tedy na tom komunitní zahrady v porovnání s ostatními druhy zahrádkaření? Úrodnost různých druhů zahrad se dle zahraničních výzkumů obvykle pohybuje v rozmezí 0,5–6 kg/m²/rok, takže naše výsledky patří spíš mezi ty produktivnější zahrady. V řádech kilogramů na m² za rok se pohybuje i profesionální zemědělská bio produkce zeleniny, samozřejmě s ohledem na konkrétní plodiny.

Komunitní zahrada Pěstírna DEPO v Plzni.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Foto | Lenka Dubová / Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem

V českých podmínkách dospěl výzkum Lucie Sovové v brněnských zahrádkářských osadách k úrodě 1,2 kg/m²/rok. I z tohoto srovnání lze říci, že intenzita pěstování v komunitních zahradách je poměrně vysoká. To může být dáno zejména snahou maximálně využít malý prostor, zatímco na větších záhonech o rozloze 50–100 ² už zahrádkáři trochu šetří síly. Naše zjištění jsou důležitým příspěvkem k současným diskuzím, v nichž je pěstební role městských zahrad mnohdy upozaděna na úkor rekreace či pouze existence zeleně jako takové.

Kromě samotné produkce je v komunitních zahradách důležitý i environmentální kontext pěstování. Většina z pěstujících v našem výzkumu používala jen přírodní hnojiva, jako je kompost nebo hnůj, zbylé nepoužívaly hnojiva vůbec. Obdobně naprostá většina nepoužívala chemické prostředky proti škůdcům a téměř všechny využívaly kompost na zahradě. Fakticky se tedy jedná o lokální a sezónní produkci v bio kvalitě. Zahrady také mohou poskytovat různé ekosystémové služby svému okolí, zejména pokud v nich rostou i stromy a keře.

Popisovat přínosy komunitních zahrad pro město je podobné, jako prodávat s Horstem Fuchsem hrnce v teleshoppingu, protože ani to, co jsme popsali výše, ještě zdaleka není všechno! Nejen, že komunitní zahrady dokáží na velmi malé ploše záhonů produkovat nezanedbatelné množství environmentálně šetrných potravin, ozeleňovat městské prostředí, posilovat sociální vazby, udržovat pěstitelské know-how a učit děti, jak funguje příroda. Dokáží také rozdávat radost – všech 13 dobrovolnica dobrovolníků, bez výjimky, si jako hlavní důvod své účasti v komunitní zahradě vybralo možnost „radost ze zahradničení“. Dohromady je to skvělá bilance, ke které obvykle stačí pár set metrů čtverečních městského prostoru.