https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jan-zeman-nicivy-pozar-v-narodnim-parku-ceske-svycarsko-je-selhanim-jeho-spravy
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jan Zeman: Ničivý požár v národním parku České Švýcarsko je selháním jeho správy

23.8.2022
Zdroj | HZS ČR
Ve dnech 24. července – 12. srpna 2022 zachvátil jádro Národního parku České Švýcarsko (NPČŠ) rozsáhlý lesní požár, který nese mnoho neslavných rekordů: zasaženou plochou lesa byl největší v historii Česka (zachvátil asi pětinu území NPČŠ, tj. 3 575 ha, spálená plocha činí asi 1 060 ha), trval rekordně dlouhou dobu tří týdnů, způsobila ho dvojí nekompetentnost či zvůle. Těch, co svoji hrubou nekázní ničivý lesní požár bezprostředně způsobili a správy NPČŠ, která vytvořila ideální podmínky pro jeho šíření, odmítla v jeho začátku razantní hašení požáru a poté její ředitel v médiích tvrdil, že chybu neudělali.
 

Neuvěřitelná laxnost

Jako první požár zachytila 24. 7. ve 00.00 a znovu ve 02.00 družice, leč tyto zprávy o ohni v NPČŠ se k nám nedostaly. Kolem 7.00 ranní němečtí pracovníci správy Národního parku Saské Švýcarsko z pozorovatelny na saské straně státní hranice si všimli sloupu kouře v Malinovém dole poblíž (velké) Pravčické brány. Neprodleně varovali správu NPČŠ. Její reakce ale byla velmi laxní. Přišli na místo, usoudili, že požár je malý a není nebezpečný, že stačí, když ho bude kontrolovat družstvo místních hasičů. Výroky ředitele správy NPČŠ: „Chtěli jsme střed lesa nechat vyhořet…“(chtěli tak podpořit biodiverzitu) a „Chybu jsme však neudělali!“ které citovala některá média 27. a 28. července 2022, se zapíšou do černé knihy ekologického diletantství zlatým písmem. K diletantství je nutné připočítat i laxní přístup státních hasičů Ústeckého kraje, který musel řešit místostarosta Krásné Lípy a senátor Zbyněk Linhart s ministrem vnitra Vítem Rakušanem. Státní hasiči mají ale jedno velké, byť problematické alibi. Ředitel správy NPČŠ jejich zásah nežádal, údajněenergický zásah proti ohni přímo odmítal.

Boj s lesním požárem

Dva dny a jednu noc, až do odpoledne 25. července 2022 se požár držel na nevelké ploše tří hektarů svého vzniku. Prý byl pod kontrolou. Pak se objevilo další ložisko požáru, vzniklé zřejmě šířením ohně kořeny stromů. Současně se zvedl vítr a oheň se začal rychle šířit po západní části NPČŠ, jež je současně hlavním centrem tamního cestovního ruchu. Do rána 26. července. oheň zachvátil již několik set hektarů, v sobotu 30. července se psalo již o 1 060 hektarech tamních lesů v ohni + asi 250 hektarů lesa v sousedním Národním parku Saské Švýcarsko, kam se oheň rozšířil přes státní hranici. Musely být evakuovány stovky lidí, shořely i tři domy na Mezné a další byly poškozeny.

Teprve 25. července večer byly povoláni státní hasiči, postupně prakticky z celého Česka, na pomoc dorazili i hasiči z dalších zemí. První byli Němci ze Saska (ti se ale brzy stáhli k hašení téhož požáru, který se brzy přes státní hranici rozšířil do Saska), dále šlo o Poláky, Slováky, Italy, Švédy ad. Na 700, později na tisíc hasičů s malým úspěchem bojovalo s běsnícím živlem řadu dní. Únava hasičů z těžké nebezpečné práce byla veliká, zřejmě se i podepsala na osmi úrazech hasičů 30. července a na řadě dalších úrazůhasičů v jiných dnech.

Ostudou Česka je, že na hašení lesního požáru bylo s to nasadit jen čtyři vrtulníky. Největší pomoc ze zahraničí se týkala poskytnutí vrtulníků. Nasazení vrtulníků bylo jistě užitečné, ale svržení deseti hektolitrů labské vody do suchého hořícího lesa připomínalo plivnutí do moře. Pravda, lítal vrtulník za vrtulníkem po jakési elipse, ale když ve strmých soutěskách hoříles na ploše zhruba 2 x 5 km, nelze možnosti vrtulníků při hašení tak velkého lesního požáru přeceňovat. Toto platí i pro italské letadlo Canadair, které najednou pobere asi 60 hektolitrů vody. Krátce vypomáhalo při hašení požáru, leč v soutěskách Českého Švýcarska měly i vrtulníky značně omezenou manévrovací možnost. Zatímco české a polské (černý jestřáb) vrtulníky nabíraly vodu z Labe u Hřenska blízko požáru, dvě italská letadla Canadair (protože požáry sužovaly tou dobou i Itálii, musely se brzy vrátit do Itálie) a posléze je nahradivší dvě švédská letadla Air Tractor musely pro vodu létat až na jezero Milada u Ústí nad Labem.

Kácení stromů, zvláště suchých, k zabránění šíření ohně korunami stromů přišlo pozdě a v mnoha případech pro kouř, případně postupující plameny nebylo možné. Protipožární chodníky, například v sousedním Polsku běžné, jsou u nás prakticky neznámé.

31. července se hasičům poprvé podařilo zmenšit hořící plochu z asi 3 575 ha na 2 680 ha. K zastavení šíření, lokalizaci požáru došlo až 1. srpna kolem 20.00 večer.

3. července byl požár zredukován na 450-500 ha. Do některých oblastí se mohli vracet místní obyvatelé. Turisté budou mít ještě nějakou dobu zákaz vstupu. V dalších dnech byl požár na větších plochách potlačen. Pokračoval boj s četnými ložisky požáru v obtížně přístupném terénu tamních skalních soutěsek. Teprve 12. srpna mohli hasiči říci „uhašeno“, ale v menším počtu na místě zůstali zasahovat proti možným, nově se objevujícím ohniskům. Boj s požárem pokračoval ještě několik dní v sousedním Národním parku Saské Švýcarsko. Četná horká místa na požářišti definitivně zlikvidovaly až deště ve dnech 19.-20. srpna 2022. V každém případě je před všemi hasiči bojujícími s ohněm v Českém Švýcarsku smeknout. Hanba české vládě, která týden před tím odmítla hasičům zvýšit platy tváří v tvář inflaci 17,2 % (červen 2022 proti červnu 2021).

Selhání Správa NPČŠ

Podle části ekologů za obří požár v NPČŠ mohou klimatické změny. To je jen část pravdy. Jistě horko a sucho přispělo k zběsilosti nejen tohoto lesního požáru, ale není to zdaleka celá pravda. Velkým problémem byla i politika bezzásahovosti, uplatňovaná od roku 2017 v NPČŠ zcela bezhlavě.

Když byl v roce 2000 vyhlášen NPČŠ, měl lesnatost neuvěřitelných 97 %, ale při velmi nepříznivém druhovém složení lesních porostů: asi 60 % tvořil nepůvodní smrk, asi 30 % tvořila nepůvodní invazní borovice vejmutovka a jen 10 % tvořily vcelku vhodné listnáče.

Těžkým úkolem pro správu nového národního parku bylo provést konverzi nepůvodních lesních porostů smrku a vejmutovky na porosty přirozené druhové skladby. Výchozí situace říkala, že k tomu bude nutná trpělivá pečlivá práce po dobu asi 200 let, tj. dobu dvojího obmýtí smrku ztepilého v nížině, a za podmínky, že nenastanou mimořádné nepříznivé okolnosti. První plán péče o národní park počítal s konverzí druhové skladby lesních porostů za pouhých 90 let. To samo o sobě bylo značně riskantní. Kdyby se ale podle tohoto plánu postupovalo, nemusel být požár v NPČŠ zdaleka tak ničivý.

Bezhlavá bezzásahovost

Zásadním problémem bylo, že se v Evropské unii, na českém ministerstvu životního prostředí i na správě NPČŠ začali prosazovat stoupenci nezasahování do přírody národních parků, a to ani v případech hrozby velkých havárií. Stačí vzpomenout na zneužití orkánu Kyrill v lednu 2007 k ponechání množství smrkových polomů v Národním parku Šumava osudu s tím, že kůrovec zlikviduje dosavadní, v zásadě nepůvodní, stejnověké a monokulturní smrkové porosty v mýtním věku a pak už s tím nebude s to nikdo nic dělat. Tak kůrovec zničil dominující smrkové lesy v Národním parku Šumava, rozšířil se po celé Šumavě a způsobil tam bezprecedentní, byť některými ekology oslavovanou ekologickou katastrofu. Tito ekologové ignorují zásadní skutečnost, že zničení dospělých lesních porostů na velkých plochách znamená zásadní podlomení mimoprodukčních funkcí lesa, a to nejméně na 30 let.

Významu mimoprodukčních funkcí lesů si byla dobře vědoma již císařovna Marie Terezie. Jí podepsané zásady hospodaření v lesích říkaly asi toto: „Mimoprodukční funkce lesa jsou pro společnost mimořádně užitečné a nejlépe se zajišťují vyrovnaným hospodařením v lesích, tj. rovnováhy těžby a obnovy lesa.“ Tomu tehdy, nikoliv dnes v podmínkách oteplování klimatu, odpovídala environmentálně problematická preference monokultur smrku ztepilého, na písčitých půdách též borovice lesní.

Podceňování mimoprodukčních funkcí lesů je letitý problém českého lesnictví. Názorně to dokládá i zákon o lesích, konkrétně nízká výše odvodů za odnětí lesní půdy. Podle výzkumů ing. Vladimíra Voráčka a kol. z 80. let by ocenění ekonomické části mimoprodukčních funkcí lesů mělo činit v lesích ochranných, městských, příměstských, rekreačních, lázeňských a zvlášť chráněných území asi dvacetinásobek,v hospodářských lesích asi čtyřnásobek a ve zbylé části lesů zvláštního určení asi šestinásobek čisté dřevní produkce hospodářského lesa. Skutečná hodnota mimoprodukčních funkcí lesů je ale ještě podstatně vyšší o principiálně nevyčíslitelné mimoekonomické škody. Jak je známo, zákon o lesích mimoprodukční funkce lesů oceňuje mnohem méně, údajně s odkazem na západní studie. Dnešní situace se liší zejména vysokými požadavky lidské společnosti na mimoprodukční funkce lesů, jež si vynucují odlišné způsoby hospodaření, které můžou, ale nemusí znamenat nižší dřevní výnosy, vyšší náklady, nebo obojí (typicky městské, příměstské, lázeňské a silně rekreační lesy), dále preferovat odolnější smíšené různověké lesní porosty s důrazem na domácí druhy při potírání druhů nepůvodních a zejména invazních (v NPČŠ zejména borovici vejmutovku).

Varující jsou i zahraniční zkušenosti

Zahraniční zkušenosti s režimem bezzásahovosti jsou rozporuplné. Tragické zkušenosti mají Spojené státy ve Skalistých horách. Dokud na západě USA hospodařili původní obyvatelé, hořelo tam sice často, ale na malých plochách. Větší množství suchého dřeva tam nenechávali. Tzv. ekologické hospodaření od počátku 20. století vytvořilo obrovské zásoby suchého dřeva, takže při nedávných obřích požárech opravdu mělo co hořet, lesní požáry se velmi rychle šířily a hasiči s nimi mnoho nezmohli. Nejednou rozšířili i jejich oběti.

V jiným směru jsou varovné čerstvé zkušenosti s Austrálie. Tam nešlo o bezzásahové, ale typicky kořistnické hospodaření v lesích. V rámci kořistění se tam rušily protipožární chodníky. Série rychle se šířících a postupně se spojujících požárů na podzim 2020 skončila vyhořením území většího než je Bulharsko. Pravda, v Austrálii hoří běžně, stejně jako hořelo na západě USA za indiánů. Zrušení protipožárních chodníků za účelem zvýšení výnosů dřeva v minulosti ale nepřekvapivě usnadnilo šíření série obřích požárů, jež se slila v superpožár.

Mezinárodní komunitou ochránců přírody požadovaný bezzásahový režim může být reálný v prakticky neosídlených regionech (i tam je ale problém, že ničivý požár může způsobit jak blesk, tak neukázněný návštěvník), nikoliv v hustě osídlené krajině České republiky a dalších států Evropy, a to ještě ne vždy. Ani na západě USA by nemělo jít o absolutně bezzásahový režim, resp. invazní druhy se musí potírat vždy a všude.

V národních parcích Česka požadovaný tzv. bezzásahový režim je realizovatelný jen za určitých podmínek a s určitými výjimkami a jen jako dlouhodobý cíl. Lze ho dosáhnout zejména trpělivou dlouhodobou mravenčí prací. Nejhorší možná cesta k bezzásahovosti – nicneděláním zajistit obří katastrofu typu kůrovcového holožíru, velkého lesního požáru apod. – je nejhorší, byť někteří ekologové ji preferují. Realismus neznají, místní obyvatelstvo ignorují, zapomněli nejen na mimoprodukční funkce lesů, ale i na vzácné přírodní ekosystémy, které jsou předmětem ochrany v národních parcích a dalších zvlášť chráněných územích. Místní i návštěvníci ať si prý zvyknou…

Tragédie novely zákona č. 114 / 1992 Sb. z roku 2017

V roce 2017 byla po vleklých tahanicích přijata novela zákona o ochraně přírody a krajině včetně problematického, málo říkajícího ustanovení „§ 18 Členění území národních parků( 1) Území národních parků se člení podle cílů ochrany a stavu ekosystémů na 4 zóny ochrany přírody, a to: a) zóna přírodní se vymezí na ucelených plochách, kde převažují přirozené ekosystémy, s cílem je zachovat a umožnit v nich nerušený průběh přírodních procesů, ...“ Toto ustanovení lze vykládat různě, i tak idiotsky, jak činila a činí správa NPČŠ v posledních letech a již dříve, byť nebylo přijaté, správa Národního parku Šumava. Toto ustanovení je nutné zrušit a nahradit povinností dlouhodobého směřování k bezzásahovosti při trvalém uplatňování řady výjimek.

Rozhodně nemůže znamenat, resp. výjimkami musí být:

1) Rezignaci na ochranu v příslušném území chráněných ekosystémů. Správa NPČŠ reálnou podporou obřího požáru podpořila i zničení řady vzácných ekosystémů, jejichž ochranou byla pověřena, které měla chránit jako oko v hlavě.

2) Rezignaci na boj s invazními druhy. Nebojovat s invazními druhy znamená vzácné chráněné přírodní ekosystémy jim nechat na pospas, často přímo zničit, byť jinak než ohněm.Bezzásahovost rozhodně nemůže ignorovat nové paragrafy z poslední významné novely zákona č. 114/1992 Sb. zákona o ochraně přírody a krajiny, paragrafy přenášející směrnice EU o invazkách - § 13a-13i.

3) Ignoraci mimoprodukčních funkcí lesa, neboť jsou nenahraditelné a v případě plošného zničení lesních porostů minimálně na třicet let zásadně oslabené. Tedy, za podmínky, že se tam podaří obnovit nový lesní porost, což v náročných podmínkách NPČŠ není vůbec jisté.

4) S přiměřeným přístupem k místnímu obyvatelstvu a k cestovnímu ruchu. Jistě je nutné cestovní ruch usměrňovat a omezovat, ale nelze jej přísnými restrikcemi likvidovat. Oprávněné zájmy místních obyvatel včetně protipožární ochrany je nutné respektovat.

Kůrovcová zkáza

Velké, rekordní sucho v Česku v letech 2014 - duben 2020 významně přispělo k největší kůrovcové kalamitě v Česku, jež překonala i obří kalamitu bekyně mnišky, která vznikla válečným zanedbáním péče o lesy a v letech 1917-27 zničila asi třetinu smrkových lesů v Čechách. „Imisní“ kůrovcové kalamity 70. a 80. let byly podstatně menší. Aktuální kůrovcová kalamita po roce 2014 ale není způsobena jen klimatickými změnami, jak někteří ekologové tvrdí. Má čtyři základní příčiny:

1)z minulého vývoje i nadále převažující smrkové monokultury či porosty jim blízké,

2) katastrofální transformaci lesního hospodářství v letech 1990-95, která mimo jiné zničila funkční systém ochrany a péče o lesy,

3) sílící klimatické změny, zejména růst průměrných teplot, sucha a vichřic, spojené se zvýšeným rizikem vzniku lesních požárů, polomů, povodní ad.,

4) politiku bezzásahovosti, jež se stala osudná především regionu Šumavy, později regionu Saského Švýcarska, Českého Švýcarska, sousedních Lužických hor ad.

Správa NPČŠ na hrozbu kůrovcové kalamity prakticky nereagovala a uplatňovala politiku nezasahování do přírodních dějů za každou cenu. Kůrovec se rychle přemnožil a zničil velkou část smrkových lesů na území NPČŠ. Vznikaly zde obří kůrovcové roje, které vítr přenášel široko daleko. Na podzim 2018 a pak ještě několikrát zamořily Lužické hory (někteří návštěvníci hory Luž odhadují, že 75 % smrčin Lužických hor bylo v létě 2022 sežráno kůrovcem), v létě 2019 se dostaly na Ještěd a na Kozákov, v létě 2020 a v létě 2021 byly větrem zaneseny do Krkonoš a Jizerských hor, kde kůrovce zastavila správa Krkonošského národního parku, resp. správa Chráněné krajinné oblasti Jizerské hory ráznými opatřeními. Politika bezzásahovosti správy NPČŠ tak zdevastovala významnou část smrkových lesů v severních Čechách.

Současně se správa NPČŠ rozhodla kůrovcem zabité stromy nechat stát na místě, pokud neohrožovaly provoz na silnicích či turistických stezkách. Tak se na nevelkém území NPČŠ nahromadilo asi 2-2,5 miliónů kubíků suchého smrkového dřeva. Představitelé samospráv Krásné Lípy a dalších obcí marně varovali, že to povede k obřímu ničivému požáru. Povzdech typu: „Věděli jsme, že tu obří požár bude. Pouze jsme nevěděli, kdy se tak stane.“nevyžaduje komentář. Správa NPČŠ ale všechna varování ignorovala a i nyní vyjadřuje přesvědčení, že to dobře dopadne, až se situace uklidní. Zřejmě má za to, že se experiment podařil. Žádná rezignace na funkce, jak by se po takovém průšvihu u slušného státního úředníka ve slušné společnosti čekalo.

Správa NPČŠ vyhodnotila starší drobné požáry v NPČŠ, způsobené neukázněnými návštěvníky, jako prospěšné pro zvyšování biodiverzity. Ignorovala přitom, že v NPČŠ jsou zcela rozhodující lesy a jejich mimoprodukční funkce, které je nutné úzkostlivě chránit, mimo jiné v zájmu přežití vzácných chráněných ekosystémů. Ničení lesů kromě zničení příslušných ekosystémů v úzkých strmých soutěskách Českého Švýcarska otvírá cestu masivní vodní erozi půdy. Eroze na pískovcových skálách zesílí také z důvodu jejich poškození vysokým žárem během požáru.

Zaznamenali jsme i další podivné představy na správě NPČŠ: stojící suché smrky prý nemohou hořet. Ptám se, od kdy? Při větším ohni hoří i zdravé zelené stromy, natož ty uschlé.

V NPČŠ obří požár ještě neskončil a někteří ekologové žádají neprodleně zavést na ohněm devastované ploše bezzásahový režim. Podivný experiment se podle nich podařil (ani asi 400 miliónů korun vynaložených na hašení požáru prý nestojí za řeč, o vyčerpaných a nejednou i zraněných hasičích nemluvě) a je důvod otvírat šampaňské. Společnost je nezajímá, jejich experimenty nade vše! Někteří se přitom pohoršují, že všichni starostové obcí na území Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko odmítají vyhlášení národního parku Křivoklátsko na pětině území CHKO. Záměr některých ekologů nechat sežrat tamní smrčiny, například u Emilovny, kůrovcům je známý. Prý co si to ti starostové dovolují…

Neukáznění návštěvníci

Podle všeho vznik požáru způsobili neukáznění návštěvníci. Rozdělování ohňů v lese a kouření je pro nebezpečí požárů sice u nás zakázáno již od dob starého Rakouska Uherska, ale dodržování tohoto zákazu se nedaří a příslušné úřady jsou vesměs nečinné. Nedivme se, profese hajného byla po roce 1989 těžce degradována, a to nejen vznikem velkých polesí (3-4 někdejší polesí se sloučily v jedno), které hajný neprochází pěšky, ale objíždí autem, z kterého ale mnoho nevidí, o zrušení malých lesních čet k běžným zásahům proti škodlivým činitelům a o novém kultu svobody bez hranic, i charakteru svévole, nemluvě. Vícekrát jsem narazil za letního sucha a vedra na „turisty“, kteří rozdělali oheň i v přírodní lesní rezervaci. V Prokopském údolí jsem byl vícekrát svědkem, jak policisté rozdělávání ohňů v přírodní rezervaci přehlédli. O kouření některých kuřáků v lesích nemluvě…


reklama

 
foto - Zeman Jan
Jan Zeman
Autor je ekolog a čtenář Ekolistu.cz

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (45)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Anyr

Anyr

23.8.2022 11:02
Napíšu svůj, zcela subjektivní, názor.

Shořel další smrkový, kůrovcem zasažený, nemocný les. Les, který v onom složení a stavu v dané lokalitě nikdy nemohl přirozeně vzniknout, tedy tam neměl být (netřeba snad popisovat, kde se smrk přirozeně vyskytuje, v jaké nadmořské výšce, v jakých podmínkách, co vyžaduje, atd.). Tedy shořelo něco, co se stejně muselo jednou "odstranit". A pokud se nepletu, zahlédl jsem i článek, popisující, že listnaté stromy v onom místě ohni odolávaly.
Teď, když už jsou "Páni Všehomíru" poučeni, je jedinečná příležitost, aby v oné lokalitě mohl vzniknout les, který tam patří, myšleno co do druhů stromů.
Výsledkem by měl být stabilní, odolný lesní porost, ve všech ohledech lepší než ten, co shořel.
A znovu připomínám, že shořel nemocný, smrkový les, který tam neměl co dělat, a vzhledem ke zhoršujícímu se klimatu neměl dlouhodobě šanci tam přežít, a že se tím uvolnilo místo pro stromy, které tam patří.

Já asi nechápu, co je špatně a kde je problém. :D Cílem mělo být tam ten postupně umírající les sušit až do jaké doby? Ale jo, asi to vlastně ani vědět nechci. A ne, nepochybuji, že by mi to tu někdo zcela jasně a velmi erudovaně vysvětlil, to tu umí úplně každý. XD
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

23.8.2022 14:27 Reaguje na Anyr
A nemyslíte, že by šlo nahradit nemocný smrkový les i vhodnějšími způsoby?
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

23.8.2022 16:29 Reaguje na Jiří Svoboda
Vaše úvaha je stejně hloupá, jako pana Zemana, kterému k dokonalosti chybí jen obvinění, že ten požár si správa parku zapálila sama
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

23.8.2022 17:09 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Zanedbání prevence a laxnost v počátcích požáru
se dá přirovnat k tomu, že jim vlastně nevadil.
To nemá daleko k jeho založení, ale z toho je
neobviňuji, protože by museli přijít o rozum.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

24.8.2022 09:15 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Prosím o vysvětlení, v čem je má "úvaha" hloupá? Já pouze položil dotaz, zda požár nemocného smrkového lesa je ten nejvhodnější způsob, jak ho něčím rozumnějším nahradit.

Když už jste se do této diskuse zapojil, zkuste i odpovědět.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

28.8.2022 07:15 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Ne, správa to s velkou pravděpodobností sama nezapálila. Správa pouze nehasila když ještě asi hasit šlo a chtěla to jen nechat vyhořet. Tedy jako by to do toho ohníčku foukala aby byl trochu větší. No a on větší byl. Takže pochybyla a náklady by měli jít za ní.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

23.8.2022 17:25 Reaguje na Jiří Svoboda
Jistě šlo desítky let hospodařit výběrným způsobem. Těžit smrky a vejmutovky a sázet (podsazovat buky a jedle). Na paseky nebo do větších kotlíků potom sázet duby, habry, lípy, borovice lesní... Teď budeme desítky let čekat až se pod osikami a břízami tyto druhy začnou objevovat a jejich dospělosti se nedožije nikdo z nás. A obnovení nádherných povrchových útvarů na poškozených skalách (voštiny, kůry, kyzy...) se nedožijí ani naše vnoučata.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

23.8.2022 17:02 Reaguje na Anyr
S tím smrkovým lesem tam shořely i jiné stromy a keře, shořelo
bylinné patro, shořela hrabanka chránící půdu před splachem.
Popraskaly a i jinak se narušily skály žárem extrémně výhřevného
paliva ve formě souší a následně byly prudce zchlazeny hasící
vodou. Hasiči vám poví, jak se tam brodí směsí popela a písku
z čerstvě narušených skal. To je pořád málo, že k tomu vůbec
došlo a že je to podle vás nakonec dobře. Co tak vám podpálit
dům a vyčkejte si na zázrak, že se obnoví. I ta uprchlá zvěř
přišla o svůj domov a nemá se kam vrátit. Blábolíte nesmysly
jako vždy a nedivím se ani přezdívce, protože se asi stydíte
pod takové bláboly podepsat pravým jménem.
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

24.8.2022 01:27 Reaguje na Břetislav Machaček
A nikdo neví, zda výjimečné ekosystémy v jednotlivých vyhořelých roklinách nejsou navždy ztracené.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

23.8.2022 17:35 Reaguje na Anyr
Buk ani jedle se Vám na požářišti přirozeně nezmladí. Duby nebo javory se proti rychlejším osikám a břízám neprosadí (jejich semana jsou těžší, nedoletí tak daleko jako břízy a těžko budou ukázkovýnm R stratégům konkurovat). Před požárem bylo možné využít stávajících nevhodných lesů jako "kulisy" k tomu aby ty "stínomilné" dřeviny přizozeně stínily a umožnily tak jejich růst. Větší kotlíky, malé polomy nebo paseky po těžbě nevhodných porostů bylo možné osít nebo osázet směsí "přirozených" druhů dřevin a nechat na přírodě aby si poradily. Nyní jsme promrhali, kromě jiných věcí, mnoho desítek (nebo nižší stovky) let na cestě k přirozenějším lesům. Navíc požár strávil biomasu toho lesa a ochudil už tak chudá stanoviště. Oslavuje to jen nevědomý člověk.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

23.8.2022 20:13 Reaguje na Dalibor Motl
Za tu poslední větu 1*.
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

24.8.2022 01:25 Reaguje na Anyr
Postavte se před hasiče, před lidi, kteří byli kvůli požáru vystěhováni, před lidi, kteří posílají peníze na obnovu, před lidi, co budou mnoho let následky požáru odstraňovat (například sítě na skalách, odstraňování nebezpečných kusů skla, čištění potoků atd., a to co jste napsal jim řekněte z očí do očí.
Ještě vám nedošlo, že tohle "nic se neděje", tuto společnost bude stát stamiliony korun a rozhodně tento váš přístup - nic se neděje, příroda se pomůže - neprospěje pohledu laické veřejnosti na poslání ochrany přírody a krajiny.
Pokud jde o listnaté stromy - možná obstály ale jen v místech, kde byl malý žár ohně.
Chraň nás osude, aby něco podobného nevzniklo na Šumavě.
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

25.8.2022 14:41 Reaguje na Anyr
Nejsem odborník na lesnictví, ale mám mnoho zkušeností ze zemědělství, které mne opravňují abych do toho také promluvil.
Jakýkoliv porost chrání půdu před erozí. Některý lépe, některý hůře. Holina vzniklá tam, kde dosud byl les, je ohrožená erozí i za normálního počasí, i za mírného deště se z ní půda splavuje, půdu z ní odnáší i vítr. Naprosto bezbranná je proti přívalovým dešťům.
Na exponovaných místech stačí velmi, opravdu VELMI krátká doba, aby tam zbyla jen mrtvá hlína. Poušť.
Přečtěte si někde, kolik let je třeba, aby z mrtvé hlíny vznikla běžná lesní půda plná života, která obsahuje spoustu organické hmoty a ve které se (např.) může dařit houbám...
Takže Anyre, na svůj názor máte právo, ale věřte, že je naprosto mimo mísu.
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

23.8.2022 11:07
Jak je to vlastne s tim sirenim kurovce, zajimal by mne co nejpodrobnejsi komentar. Vitr (na jakou vzdalenost?), skladky kurovcoveho dreva u silnic, rozvoz kurovcoveho dreva po republice za ucelem "hospodarneho zpracovani" atd. Pochvala CHKO Jizerky a Krnapu za rychle a zasahy proti kurovci

Správa NPČŠ na hrozbu kůrovcové kalamity prakticky nereagovala a uplatňovala politiku nezasahování do přírodních dějů za každou cenu. Kůrovec se rychle přemnožil a zničil velkou část smrkových lesů na území NPČŠ. Vznikaly zde obří kůrovcové roje, které vítr přenášel široko daleko. Na podzim 2018 a pak ještě několikrát zamořily Lužické hory (někteří návštěvníci hory Luž odhadují, že 75 % smrčin Lužických hor bylo v létě 2022 sežráno kůrovcem), v létě 2019 se dostaly na Ještěd a na Kozákov, v létě 2020 a v létě 2021 byly větrem zaneseny do Krkonoš a Jizerských hor, kde kůrovce zastavila správa Krkonošského národního parku, resp. správa Chráněné krajinné oblasti Jizerské hory ráznými opatřeními. Politika bezzásahovosti správy NPČŠ tak zdevastovala významnou část smrkových lesů v severních Čechách. Současně se správa NPČŠ rozhodla kůrovcem zabité stromy nechat stát na místě...
Odpovědět
DV

Daniel Vondrouš

23.8.2022 11:51 Reaguje na Miloš Zahradník
Představa, že "obří kůrovcové roje" létají po republice jako hejna kobylek a kam přiletí, tam se rozmnoží, je legrační fáma :) Biologové i lesáci vědí, že kůrovci v několika druzích jsou přirozeně součástí každého smrkového lesa. V případě vhodných podmínek - sucho, teplo, smrková monokultura v nízké nadmořské výšce se v tom lese namnoží. V Krkonoších je tedy "krkonošský" kůrovec, nikoliv "Českošvýcarský", nebo "Jesenický" či "Vysočinský" (kde byla přirozeně kůrovcová kalamita silnější).
Odpovědět
Anyr

Anyr

23.8.2022 13:31 Reaguje na Daniel Vondrouš
Přesně. Žádný zlý brouk kůrovec neexistuje, ale zcela přirozená součást ekosystému, se kterou si smrk - přirozeně se vysdkytující a zdravý - snadno poradí.
Je to vlastně takový "vlk stromů". Likviduje, probírá, pouze slabé kusy. A smrk v nížině, smrk na pískovci, nebo na suchu, to prostě slabý (nebo v budoucnu slabý) kus je.

Stručně řečeno, za vše (si) mohou lidi. Nechápou téměř nic a do všeho se pletou. A nejhorší je, že odmítají uznat chybu, vinu, odmítají se poučit, a často prosazují pitomé řešení problému, který právě pitomost způsobila.
Nonstop se bude řešit jak a proč shořel les, kdo za co může, ale nikdo neřekne, že shořelo to, co de facto shořet mělo (nebo to mělo být postupně sežráno broukem).
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

23.8.2022 13:33 Reaguje na Anyr
Pisete jen zelene zvasty, otazka znela jak a na jake vzdalenosti je kurovec schopen se stehovat
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

23.8.2022 17:17 Reaguje na Miloš Zahradník
Myslím, že migrační schopnosti kůrovce (Ips typographus) jsou relativně málo prozkoumané. Údaje se poměrně liší. "Za jeden den se brouci mohou v reakci na feromony rozptýlit až do vzdálenosti 750 m. Vně lesa mohou letět až 8 km (Botterweg
1982)." Forsse 1989 potom uvádí migraci na "desítky kilometrů" (Zdroj zde: https://www.cabi.org/isc/abstract/19901140352). Naprosto běžné je šíření z neasanovaného kůrovcového dříví (palivo tak do 20km, řezivo se běžně vozí i dál jak může kdokoliv vidět denně na silnicích nebo na železnici). Uvádí se, že v místě líhnutí je možné do feromonových pastí zachytit asi 30% brouků a min. 50% provádí "migrační let" (odkaz zde: https://www.researchgate.net/publication/249450709_Migration_in_spruce_bark_beetles_Ips_typographis_L_and_the_efficiency_of_pheromone_traps). Délka migračního letu je pochopitelně individuální. Takže šíření na desítky kilometrů nelze vůbec vyloučit. Přestože asi desítky procent populace napadají stromy ve vzálenosti stovek metrů další desítky procent mohou migrovat na větší vzdálenosti. Snad takto stačí.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

23.8.2022 17:42 Reaguje na Dalibor Motl
Připomenu jen, že na vysočině sežral (asi jiný) kůrovec i rozsáhlé plochy tyčkoviny kolem fi 10 cm. Takže všechny smrky na věku nezáleží.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

23.8.2022 20:23 Reaguje na Slavomil Vinkler
No ano. Těch kůrovců je celkem dost druhů a ne všechny ty druhy se vyvíjejí jen na silném dřevě. Například lesklý, vrcholkový, menší atd.
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

23.8.2022 20:18 Reaguje na Dalibor Motl
Dik za vecnou informaci
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

23.8.2022 17:46 Reaguje na Anyr
Samozřejmě, že za to mohou lidé.
Největší vina lidí je, že je jich moc (asi 99%je nadbytečných) a všichni ti darebáci, vámi počínaje chtějí žít. Fuj a hanba, mor a cholera.
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

23.8.2022 13:32 Reaguje na Daniel Vondrouš
Co to je krkonossky kurovec? (Doufam, ze ho jako endemit nehodlate prisne chranit.) Cili kurovec se dle vas nestehuje (ja ho neprirovaval ke kobylkam, to je Vase prirovnani) a kazdy ekosystem v CR ma sveho vlastniho kurovce? To mne zajima, co na takovyto vyrok rekne nekdo, kdo se v biologii a ekologii kurovce opravdu vyzna - je li tedy zde nekdo takovy
Odpovědět
RT

Richard Toman

23.8.2022 13:48 Reaguje na Daniel Vondrouš
Zapomněl jste na jednu z těch hlavních vhodných podmínek, a to absolutní nečinnost člověka, který si hraje např.na bezzásahovost z nepochopitelných důvodů.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

23.8.2022 19:59 Reaguje na Daniel Vondrouš
No a ten kalamitně namnožený kůrovec se potom v neasanovaném dřevu převáží a je mu naprosto jedno, že ač je jeho původ jesenický nebo krkonošský vyletí někde u Ždírce na Vysočině nebo v Paskově. To bohužel fáma není.
Odpovědět
DV

Daniel Vondrouš

24.8.2022 13:36 Reaguje na Jarek Schindler
Lesníci mají povinnost dřevo asanovat na místě těžby - odkornit či chemicky ošetřit.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

25.8.2022 14:02 Reaguje na Daniel Vondrouš
Tato "povinnost" je netriviální, nákladná a dost obtížně se kontroluje. Spoustu dříví zobchodují soukromníci bez nějakého povědomí OLH (odborného lesního hospodáře). Řada majitelů malých lesů nezná lesní zákon ani návazné vyhlášky a ani netuší, že by nahodilé těžby měli hlásit... A mnoho majitelů malých i větších lesů (včetně správ NP) nedokáže "asanovat" vytěžené dříví natož stojící napadené stromy. Vidíte to po celé republice.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

23.8.2022 16:38 Reaguje na Miloš Zahradník
To jsou jen polovičatosti v Jizerách je les starý 35 let a kůrovec nenapadá mladé porosty, to že v Jizerách udělali dobře jen to, že to rychle zalesnili bezhlavě a smrkovou monokulturou. Požár není tragédie ale i povzbuzení přirozené obnovy. České Švýcarsko se nejmenuje náhodně ale kvůli své velké členitosti terénu. Oheň vyřešil spousty věci v té lokalitě a teď se může přirozeně obnovit a živiny z popela se dostali do půdy. Nic tragickeho
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

23.8.2022 16:54 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Ja se ale neptal, zda pozar je "povzbuzeni" nebo ne (asi jak pro koho...) ani jsem se neptal, zda kurovec napada -ano, je tomu casto tak - radeji starsi stromy. Ptal jsem se, na jakou vzdalenost a jak rychle se ten kurovec siri, treba v prubehu jednoho roku. A zaplat pambu, ze Jizerky byly pred cca 35 lety "bezhlave" zalesnovany, mohlo to tam dopadnout podstatne hur, jak vidime na prikladech NP Sumava a Labske piskovce
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

24.8.2022 01:38 Reaguje na Miloš Zahradník
Jak se rychle šíří záleží jakou teorii použijete. Pokud má v okolí dost potravy, asi přeletí na nejbližší stromy. Ale také je možné, že při silném rojení může proudění vzduchu kůrovce v letu podpořit a tak se dostane i desítky kilometrů od ohniska rojení.
Nicméně základem vždy bude, že kůrovci a další podkorní hmyz je přítomný téměř v každém věkově odpovídajícím lese.
Dřív bylo běžnou praxí, že na každém lesnickém úseku se kácely "lapáky", a na nich se zjišťovala jak je silná populace kůrovce.
A podle výsledků kontrol lapáků se připravovala další opatření.
Takže logicky - kůrovec v určité četnosti je v každém lese, ale pokud jeden sameček může zplodit 60 i více potomků, a někdy proběhnou i tři vlny rojení za rok, takže namnožení je celkem rychlé.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

28.8.2022 07:37 Reaguje na Miloš Zahradník
Vítr je k nám schopen "donést" písek ze Sahary. Proč by neměl být schopen sfouknout kůrovce o "pár" kilometrů?
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

28.8.2022 07:33 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Požár není tragédie v ekosystému savan které každoročné oživuje. V lesních ekosystémech tou tragedií požár těchto rozměrů již je. Zvláš ve stísněném prostoru ČR. Co jde ale vysvětlit člověku s tak malými vědomostmi, že. Bohužel člověk schopný tvrdit, že kůrovec nenapadá mladé porosty asi vědomostmi o přírodě neoplývá.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

23.8.2022 13:44
Pane Zemane. To jsou krásné domněnky, zkuste třeba ozdrojovat ty velké roje kůrovce letící na Ještěď a na Krkonoše. Něco podobného tu tvrdil Šimůnek, ale v životě nedodal ani jeden důkaz.

Dále, nevím jestli je to neznalost, nebo lež, ale NP proti kůrovci zasahoval (1).

1) https://sever.rozhlas.cz/ceskemu-svycarsku-se-podarilo-odstranit-kalamitni-drevo-pred-rojenim-kurovce-7205725

Považuje váš článek za zavádějící a tendenční.

Odpovědět
RJ

Robert Jirman

23.8.2022 15:24
proboha jak dlouho tady ještě budeme řešit požár na území 10 km2 -)
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

23.8.2022 16:39 Reaguje na Robert Jirman
Vám je to málo? Vám tam neshořel asi barák, nebyl jste 14 dnů mimo
domov někde evakuován, vy jste 14 dnů nehasil zcela zbytečný požár!
Když ten požár nevadil, tak proč byl hašen a je hledán viník? Já
tomu nějak nerozumím! Proč byl ten les hašen a nenechali ho dohořet,
když je to pro přírodu takové požehnání, když shoří nepůvodní les
a nyní dostane příležitost NĚCO nalétnout? Já být těmi hasiči,
tak místo té dřiny při tom hašení, jdu na pivo a koukám v TV na
tu obhajobu požáru jako tvůrce nového lesa v NP!
Odpovědět
RJ

Robert Jirman

23.8.2022 16:48 Reaguje na Břetislav Machaček
Prostě pro mě to není téma č.1 nic víc nic míň.
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

24.8.2022 01:42 Reaguje na Břetislav Machaček
Asi tak.
Budou se ten požár opěvovat tak dlouho, až hasiči příště jen udělají obranné pásmo po okraji bezzásahové zóny - třeba vykácením vzrostlých stromů, a počkají až k nim oheň přiběhne.
A pokud uvnitř shoří nějaký objekt, tak jeho zpětná obnova bude levnější, než několik dní provoz hasících vrtulníků
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

23.8.2022 16:48 Reaguje na Robert Jirman
Shořelo 400-500 000 stromů, 5 chalup, ohromné náklady na hašení, ohromné jednorázové uvolnění CO2 do ovzduší + znečištěné ovzduší, likvidace povrchu skal v NP, otevřená cesta vodní erozi, úbytek biomasy na těch vyhořelých plochách, několik zraněných lidí, škody nepřímé jako ztráty ubytovacích zařízení, restaurací, provozovatelů lodiček a stovky lidí evekuované z několika vesnic. Myslím, že to stojí za důkladnou diskusi.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

23.8.2022 21:45 Reaguje na Dalibor Motl
Já bych ještě dodal, že uhořely milióny kusů hmyzu, leckdy chráněného, tisíce plazů, obojživelníků, určitě i spousta ptáků a savců. Prakticky vyhořelo bylinné patro a podle aktuálních fotek přežily akorát invazivní druhy trav. No moc mi to jako nový začátek nepřipadá, spíše jako velký průser, který se teď snaží odpovědní zamést pod práh.
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

23.8.2022 20:25 Reaguje na Robert Jirman
10 km^2 je sice jen necela desetitisicina plochy naseho statu ale
kdyz vezmeme uhrnnou plochu vsech narodnich parku, tak to zas tak zanedbatelna plocha neni. A kdyby se porovnala navstevnost toho vyhoreneho uzemi s navstevnosti vsech narodnich parku - bude ten pomer jeste nezanedbatelnejsi
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

23.8.2022 16:53
Hluboce smekám před vyčerpávajícím rozborem vzniklé situace a až na pár
drobností se plně ztotožňuji s názory autora. Bude pro mnohé ekologisty
kacířem stejně jako já, když poukazuje i na pravé příčiny a přehmaty
odpovědných orgánů a správy NP. Těším se na další takto kvalitní příspěvky,
které svědčí o skutečném zájmu o ekologii a nikoliv pouze o módní výstřelky jako u ekologistů.
Odpovědět
JH

Jiří Hušek

23.8.2022 19:22
Nemám zájem se zapojovat do diskuse naslovo vzatých odborníků pod hypergrafickým ideologickým výplodem hlavního experta KSČM na ekologii, takto absolventa VŠE. Pouze dvě věcné poznámky. To, že Správa NPČŠ proti kůrovci programově nezasahovala, je zlovolná lež. Důkazem budiž např. čtyřicethektarová holina v centrální části parku. Kácet se přestalo ve chvíli, kdy nebylo v lidských silách udržet krok s postupem brouka a nadělalo by se víc škody než užitku. Dále to, že si v Jizerkách Správa CHKO s kůrovcem příkladně poradila, je blábol. Na rozdíl od národních parků v CHKO ve státních lesích hospodaří Lesy ČR, případně Vojenské lesy a statky. Případná sláva i kritika tedy náleží těmto státním podnikům.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

24.8.2022 17:10 Reaguje na Jiří Hušek
Článek výše je jistě do velké míry přihřívání politické polívčičky na ještě ne zcela vychladlém požářišti... Ale hodně zajímavý je rozhovor s velitelem dobráků ze Hřenska https://www.securitymagazin.cz/security/velitel-sdh-hrensko-o-katastrofalnim-pozaru-ceskeho-svycarska-nesjizdne-cesty-a-chybejici-bezpecnostni-pasy-kolem-obydli-1404069276.html Tohohle člověka asi nelze podezírat z nějakých vysokých politických ambicí. Rozhovor také dost vypovídá o názorech místního hasiče na správu NP, požární prevenci před událostí a trochu i vztahy s "veřejností" v okolí parku.
Odpovědět
JJ

Jaromír Janouch

29.8.2022 07:36
Je to jako u nás v Krkonoších. Největší škůdce v přírodě je ochranář ekolog. Tady je vidět že za peníze je schopen všeho. Měli jsme krásné Horní Mísečky, první ochranné pásmo. Běžte se tam podívat, možná raději ne. Pražáci si tam postavili paneláky.
Odpovědět
rl

rýpal lesní

18.10.2022 07:11
Tento pán žel je dalším broukem pytlíkem, neznajícím ani základní dokumenty NPČŠ, Rady NP a naprosto ignoruje úlohu státní správy. Vyjadřování z pozice rádoby opozice je od něj velmi často bez znalosti věci, bez znalosti místních a odborných souvislostí. Prostě pražák co rád dává rozumy.
Tím nechci nikterak omlouvat šlendrián v regulaci chování návštěvníků, ovšem až tento chytrolín bude zodpovědný, a bude mít výkonnou zodpovědnost, rád si počkám na kvalitní výsledek jeho úsilí. Zatím jen plácá a plácá. A následně se to snaží zobchodovat.
<rýpal lesní>
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist