Jan Zeman: Snížením sazeb spotřební daně za pohonné hmoty k prosperitě?
Sazba spotřební daně za automobilový benzín činí 12,84 Kč/l od 1. 1. 2010, za motorovou naftu 10,95 Kč/l. Od placení spotřební daně za pohonné hmoty je osvobozena letecká a vodní doprava. Automobilových benzínů se v ČR v roce 2010 prodalo předběžně asi 1 884 000 t, tj. asi 2 242 857 143 000 l. Motorové nafty se prodalo předběžně asi 3 450 000 minus 4 000 (spotřeba vodní dopravy) = 3 446 000 t, tj. asi 4 540 184 453 000 l. Letecké palivo kerosin je osvobozeno od placení spotřební daně za pohonné hmoty. Alternativních pohonných látek se novela týkat nemá. Není těžké spočítat, že průměrná sazba spotřební daně za automobilové benzíny a motorovou naftu vychází za rok 2010 a ČR asi 11,57494088 Kč/l.
Snížíme-li ji o 2,50 Kč/l, bude činit 9,074940882 Kč/l. Relativně toto snížení činí 2,5 : 11,57494088 = 0,215983824. Aby veřejné rozpočty neutrpěly ztrátu v důsledku snížení sazby spotřební daně za pohonné hmoty, musel by se prodej pohonných hmot v ČR zvýšit v důsledku tohoto snížení sazby spotřební daně o 21 – 22 %. To je absolutně vyloučeno i v normální situaci. Pro rok 2012 je v ČR nutné navíc počítat, že se k nám vrátí ekonomická krize (její nástup je již zřetelný) a s ní i pokles nákladní dopravy, a že uplatňovaná úsporná opatření vlády sníží životní úroveň velké části obyvatel a povedou mimo jiné k nižšímu ježdění auty a tím i k nižší spotřebě pohonných hmot.
Otázkou je, jak vysoký deficit by nastal ve veřejných rozpočtech ČR, kdyby byl přijat návrh hospodářského výboru Sněmovny. Deficit se skládá ze čtyř položek – pokles příjmů na spotřební dani za benzíny a za naftu a na dani z přidané hodnoty (DPH) za benzíny a za naftu. Vzorec prodejní ceny pohonných hmot lze rozložit na klasickou prodejní cenu bez DPH + spotřební daň + DHP, která se platí ze součtu prodejní cena bez DPH + spotřební daň. Výsledky výpočtu ukazuje tabulka.
Tabulka - snížení příjmů veřejných rozpočtů v ČR v případě přijetí návrhů hospodářského výboru Sněmovny
Položka | Snížení ceny (Kč/litr) | Prodej PH (Kg) | - | Koef. (Kg/litr) | Snížení výnosu (Kč) |
SD - benzín | 2,5 | 1 884 000 000 | - | 0,84 | 5 607 142 857 |
SD - nafta | 2,5 | 3 446 000 000 | - | 0,759 | 11 350 461 133 |
Položka | DPH v Kč/l absolutně | Prodej PH (Kg) | Koef. Vlivu změny sazby SD | Koef. (Kg/litr) | Snížení výnosu (Kč) |
DPH - benzín | 6,256 | 1 884 000 000 | 0,195 | 0,84 | 2 736 106 286 |
DPH - nafta | 6,11 | 3 446 000 000 | 0,228 | 0,759 | 6 324 840 158 |
Celkem | - | - | - | - | 26 018 550 434 |
Vychází mně, že případné přijetí návrhu hospodářského výboru, snížení sazeb spotřební daně za automobilové benzíny a motorovou naftu o 2,5 Kč/l, by ochudilo veřejné rozpočty při nezměněném prodeji asi o 26 mld. Kč. Lze jistě předpokládat, že by došlo k mírnému zvýšení prodeje pohonných hmot, jednak vlivem snížení tankování v zahraničí (jeho rozsah ale není zdaleka tak dramatický, jak se často uvádí), jednak vlivem vyššího ježdění auty, než při stávajících sazbách. V praxi by došlo zřejmě jen k poklesu snížení prodeje pohonných hmot, ke kterému dojde vlivem ekonomické krize a drastických úspor vlády P. Nečase. Výpadek v příjmech veřejných rozpočtů (80 % bere státní rozpočet, 10,9 % kraje a 9,1 % Státní fond rozvoje dopravní infrastruktury) by byl významný.
Někoho možná překvapí, že částka, o kterou by přišly veřejné rozpočty, významně narostla proti pokusům o totéž před dvěma i více lety. Je třeba vidět, že i nadále eskaluje cena ropy, byť nedosahuje rekordní výše z počátku července 2008, což se promítá do výrobních nákladů na pohonné hmoty. Zhodnocování Kč vůči US dolaru tento trend v cenách pohonných hmot pouze zmírňuje. Od 1. 1. 2010 byla zvýšena sazba spotřební daně za benzíny a motorovou naftu o 1 Kč/l. Obojí se přímo promítá i do zvýšení sazby DPH. Průměrná cena automobilových benzínů a motorové nafty tak byla v ČR v roce 2010 proti roku 2009 vyšší asi o 5 Kč/l. Všechno svědčí o tom, že cena ropy a s ní i cena pohonných hmot dál poroste, což citelněji neovlivnilo ani nedávné dobití na ropu bohaté Libye vojsky NATO a Al Kaidá.
Kdybych za svých studií na Vysoké škole ekonomické v letech 1976-80 při zkoušce předvedl takovou kalkulaci, jako opakovaně předvádí hospodářský výbor Sněmovny, asi bych si musel zkoušku zopakovat. Podobně by nejspíš dopadli studenti VŠE i dnes. Hospodářský výbor Sněmovny ale v zájmu automobilové lobby léta své podivné výpočty opakuje, předstíraje péči o veřejné blaho. Pokud by uspěl, byly by negativní důsledky dalekosáhlé.
reklama
Online diskuse
mylite se, chalapci, snizeni smysl ma - 11. 11. 2011 - Jan ZemanVyzýváte mě, takže reaguji.Některé věci jsem si ověřil, takže: 1) ve Sněmovně se hlasovalo o návrhu snížit sazbu spotřební daně za naftu i benzín, nikoliv jen za naftu, a to o 2,50 Kč/l, což by při prodeji pohonných hmot v rozsahu ČR roku 2010 znamenalo výpadek příjmů veřejných rozpočtů cca 26 mld. Kč, jak jsem vypočetl. Můžete si to najít na internetu www.psp.cz, návrhy nových zákonů. 2) směrodatná není předepsaná výše spotřební daně, ale její skutečné inkaso včetně zohlednění vratek, podobně u DPH. MF vybralo na spotřební dani za pohonné hmoty za leden až říjen 2011 předběžně asi 67 mld. Kč, což odpovídá výběru roku 2010. Žádná katastrofa ve výběru spotřební daně za pohonné hmoty se nekoná. Ale také očekávaný růst inkasa spotřební daně za pohonné hmoty se zde nekoná. Drobné nechávám stranou, vždy byla určitá zpoždění plateb, existují i určité vratky a také reakce trhu nejsou vždy jen tržní. 3) argumentujete, že jiné státy EU mají nižší sazby spotřebních daní. Ano, jiné také vyšší, např. Německo. Je zajímavé, že státy s nižšími sazbami spotřebních daní, podobně státy s rovnými či degresivními přímými daněmi, jsou na tom většinou ekonomicky hůř, Maďarsko a Slovensko klasicky. Faktorů je ve hře ale mnohem více, i když v případě deficitů veřejných rozpočtů je faktor nízkých daní zřejmě významný. Vážným problémem je skutečnost, že navržené snížení sazeb spotřební daně na benzín a na naftu o 21-22 % nemůže ani náhodou vést ke zvýšení prodeje těchto pohonných hmot o 21-22%, takže deficit veřejných rozpočtů by se tak zvýšil, a rozhodně ne zanedbatelně. 4) Samozřejmě, jednotlivé státy EU i mimo EU si mohou konkurovat snižováním daní včetně daní spotřebních, EU je zde neschopná daňové sazby sjednotit, ale pak se nejspíš tyto státy prokonkurují ke státnímu bankrotu, pokud se ho nepodaří zajistit jinak. Nejsem pracovník MF ani resortu financí, ale tahle základní vazba by měla být každému ekonomovi zřejmá. Chápu samozřejmě, že jako pracovníci oboru zainteresovaném na prodeji pohonných hmot hájíte zájmy svého oboru. Jsou tu ale i širší zájmy. 5)Např. na ochraně zdraví lidí. Některé zahraniční výzkumy mluví o 5 -13 % zemřelých v důsledku emisí tuhých částic, zejména PM2,5, což, pokud to je reálné, je strašné. A ještě strašnější je skutečnost, že ČR a podobně ostatní členské státy EU nižšími sazbami spotřebních daní za naftu proti benzínu tento masakr zdraví a životů lidí ekonomicky stimulují. Ušetřen není nikdo, ani vy. ale to jen tak na okraj. 6) vracení, resp. nevracení DPH tureckým přepravcům. Nechci rozhodně obhajovat defekty hospodářské a mezinárodní politiky ČR. na druhé straně jako ekonom vycházím ze zásady, že náklady na silniční síť by měly plně hradit její uživatelé v podobě poplatků za užívání silnic (zde součet silniční daně, dálniční známky a elektronického výkonového zpoplatnění, pokud možno po odečtení nákladů na jejich výběr), což se ale v ČR a podobně i v jiných státech děje jen malým zlomkem. Pak by nás tranzitující turecké kamiony, nečerpající u nás pohonné hmoty, nemusely tolik bolet. |