Jan Zeman: Záhadné počty ministra Bárty
Jsou tu i další aspekty. Silniční doprava je v ČR velice zvýhodňovaná, v roce 2008 měla čisté nekalkulované náklady proti železniční dopravě vyšší asi o 61 mld. Kč, viz tabulka:
| Druh nákladů | Silniční | Železniční | Vodní | Letecká | MHD | Celkem |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Dotace z veřejných rozpočtů | - | - | - | - | - | - |
| Veřejné na dopravní infrastrukturu | 66 219 | 32 868 | 586 | 0 | 3 437 | 103 110 |
| Stát a města na obnovu vozidel | 307 | 417 | 0 | 0 | 3 824 | 4 548 |
| Veřejné na osobní dopravu | 4 483 | 9 120 | 0 | 0 | 11 755 | 25 358 |
| Výdaje na dopravní policii ČR | 3 819 | 3 | 0 | 0 | 24 | 3 846 |
| Na podporu automobilek | 1 295 | 0 | 0 | 0 | 0 | 1 295 |
| Daňové úlevy | - | - | - | - | - | - |
| na ochranu životního prostředí | 3 835 | 0 | 0 | 0 | 58 | 3 901 |
| škodlivé spotřební daň | 0 | 30 | 59 | 5 647 | 12 | 5 748 |
| škodlivé DPH mezinárodní veřejná | 22 513 | 2 228 | 219 | 1 797 | 0 | 26 275 |
| škodlivé DPH mezinárodní paliva a energie | 5 695 | 132 | 30 | 1 323 | 0 | 7 277 |
| Externí škody na zdraví lidí | - | - | - | - | - | - |
| Vlivem nehod | 22 616 | 80 | 9 | 0 | 207 | 22 912 |
| Vlivem hluku | 11 932 | 698 | 0 | 6 | 1 905 | 14 541 |
| Vlivem emisí CO, NOx, VOC, SO2, PM včetně elektřiny | 17 169 | 131 | 4 | 96 | 2 244 | 112 |
| Oběti přízemního ozonu | 2 250 | 112 | 5 | 139 | 238 | 2 847 |
| Emisí CO2 celkem včetně elektřiny | 9 718 | 434 | 10 | 692 | 313 | 12 071 |
| Poškozování veřejné dopravy zácpami | 2 186 | 0 | 0 | 0 | 0 | 2 186 |
| Vraky z aut | 617 | 0 | 0 | 0 | 0 | 617 |
| Hrubé nekalkulované náklady | 172 040 | 37 483 | 921 | 9 701 | 24 330 | 253 180 |
| Spotřební daň za pohonné hmoty | -68 822 | -1 244 | 0 | 0 | -3 475 | -73 504 |
| Platby za silnice | -10 607 | 0 | 0 | 0 | 0 | -10 607 |
| Čisté nekalkulované náklady | 106 260 | 44 407 | 921 | 9 701 | 20 883 | 182 872 |
Tzv. hrubé nekalkulované náklady jsou náklady, které jednotlivé druhy dopravy nemusely platit. Stát jim je buď věnoval přímo (dotace z veřejných rozpočtů) nebo nepřímo (daňové úlevy) nebo jim je umožnil přenést na poškozené (externality, ekonomické škody). V roce 2008 činily 253 mld. Kč, asi 6,86 % hrubého národního produktu (HDP). Odečteme-li od nich mimořádné výnosy, tj. spotřební daň za pohonné hmoty a zpoplatnění užívání silnic, dostaneme čisté nekalkulované náklady ve výši asi 183 mld. Kč, téměř 5 % HDP. Obojí je velmi vysoké, je jedním ze zdrojů ruinování ekonomiky ČR a hypertrofie dopravy obecně a v jejím rámci především hypertrofie silniční a letecké dopravy. Ve zvrácené statistice HDP se to jeví ale pozitivně. I ekonomické škody na zdraví zvyšují HDP a vyživují mimo jiné zdravotnictví. Saldo čisté nekalkulovajné náklady silniční minus železniční dopravy přesahuje 61 mld. Kč. Jde o minimální výši preference silniční dopravy proti dopravě železniční, která se za ministrování V. Bárty výrazně prohlubuje. Pokud by V. Bárta prosadil snížení sazby spotřební daně za pohonné hmoty o 2,50 Kč/l, dále by výrazně zvýhodnil nešetrnou silniční dopravu proti šetrné dopravě železniční a elektrickým trakcím MHD.
Bártův návrh snížit spotřební daň za pohonné hmoty o 2,50 Kč/l by výrazně zvýšil deficit veřejných rozpočtů. Nebere dále v úvahu, že část peněž puštěných do ekonomiky cestou snížení sazby spotřební daně za pohonné hmoty si může nechat petrochemický průmysl a majitelé čerpacích stanic pohonných hmot. Nebere také v úvahu, že právě uzákoněné významné snižování životní úrovně nízko a středně příjmových vrstev obyvatel je donutí podstatně méně jezdit auty bez ohledu na aktuální ceny pohonných hmot, což se samo o sobě projeví citelným poklesem výnosu spotřební daně za pohonné hmoty a zpoplatnění užívání silnic a tím i prohloubením deficitu veřejných rozpočtů s významným podílem krajů a Státního fondu dopravní infrastruktury, který má své výdaje na rozvoj dopravní infrastruktury v ČR v příštím roce snížit o celou jednu třetinu.
Co říkají dostupná čísla o možných dopadech snížení sazby spotřební daně za pohonné hmoty
V ČR se v roce 2009 předběžně spotřebovalo cca 1 995 000 t benzínu a 3 429 000 t motorové nafty. Výnos spotřební daně za pohonné hmoty tudíž činil (1 995 000 000 kg : 0,759 + 3 428 000 000 kg : 0,84) x 2,5 Kč l = (2628458498 l + 4080952381 l) x 2,5 = 6709410879 l x 2,5 = 16 773 527 197 Kč = asi 16 774 mil. Kč za spotřební daň minimálně. Kerosin je od spotřební daně a v zásadě i od daně z přidané hodnoty (DPH) osvobozen, podobně nafta v nákladní vodní dopravě (zde jde ale o velmi malou částku). Mimo je ještě spotřební daň za biopaliva. Ve výše uvedeném výpočtu chybí snížení DPH vlivem snížení spotřební daně.
V roce 2009 byla měrná DPH přibližně 4,295 Kč/l benzínu a 4,17 Kč/l motorové nafty s tím, že mezinárodní veřejná doprava je od jejího placení osvobozena. Výše měrné DPH se počítá tak, že k prodejní ceně se připočítává spotřební daň za pohonné hmoty.
Pokud byla průměrná cena automobilových benzínů v ČR v roce 2009 asi 26,92 Kč/l, pak bez DPH činila asi 22,75 Kč/l. Pokud ji snížíme o 2,50 Kč/l (snížením spotřební daně), činila by asi 20,25 Kč/l a se započtením DPH (krát 1,2 – 20 % sazba DPH) by činila asi 24,3 Kč /l. Měrná DPH u benzínů by činila asi 4,05 Kč/l. Při spotřebě na úrovni roku 2009 by absolutní rozdíl byl u benzínů činil asi (4,295 – 4,05) x 2 628 458 498 = 0,245 x 2 628 458 498 = 643 972 332 Kč/rok.
Pokud byla průměrná cena motorové nafty v ČR v r. 2009 asi 26,10 Kč/l, pak bez DPH činila asi 21,93 Kč/l. Při snížení SD o 2,5 Kč/l by činila 19,43 Kč l x 1,2 = 23,316 Kč/l. Měrná DPH u nafty by činil asi 3,886 Kč/l. Při spotřebě na úrovni roku 2009 by absolutní rozdíl byl u nafty činil asi (4,17 – 3,886) x 4 080 952 381 = 0,284 x 4 080 952 381 = 1 158 990 476 Kč. Provedeme-li korekci podílem mezinárodní nákladní silniční dopravy, šlo by při podílu nákladní silniční dopravy na spotřebě motorové nafty asi 53,19 % a podílu mezinárodní nákladní silniční dopravy 69,96 % asi o 431 280 337 Kč/rok.
Závěr: pokud by V. Bárta prosadil snížení sazeb spotřební daně za pohonné hmoty o 2,50 Kč/l, stát by za jinak nezměněných podmínek proti roku 2009 ztratil na spotřební dani za pohonné hmoty asi 16 774 mil. Kč a na DPH asi 1 075 mil. Kč, celkem asi 17 849 mil. Kč.
Ministerstvo financí při výpočtu ekonomických ztrát ze snížení sazby spotřební daně za pohonné hmoty vychází ze sníženého letošního prodeje pohonných hmot v ČR vlivem zvýšení sazby spotřební daně od 1. 1. 2010 o 1 Kč/1 l.
"Při úlevě na dani spotřební by činila ztráta 3.810.000.000 litrů nafty x 2,5 Kč = 9.525.000.000 Kč. U DPH to dělá rovných 0,5 kč na litr, to máme 1.905.000.000 Kč. Dohromady to máme celkem necelé 11,5 mld. Kč.
Pokud by klesla cena nafty (při ponížení o 2,50 Kč sazby spotřební daně) na nějakých 28 Kč/l, tak na kompenzaci oněch 11 miliard by bylo zapotřebí (při výtěžku státu cca 8,45 Kč/l) navýšit prodej o 11.430.000.000 : 8,45 = 1.352.662.700 litrů, neboli 35 %. což se blíží částce, o kterou klesla spotřeba, když se loni zvedla cena nafty o pouhou korunu."
Že k takové radikální změně, k zásadnímu zvýšení spotřeby motorové nafty nedojde, není třeba dodávat. Prodej pohonných hmot v ČR bez stlačeného zemního plynu CNG v letech 1990 – 2009 se předběžně zvýšil o 59 %. Prodej automobilových benzínů se v tomto obndobí zvýšil asi o 62 % a prodej motovové nafty asi o 51 %. Za 19 let se prodej motorové nafty v ČR zvyšoval v průměru o 2,7 % za rok.
reklama
