https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jann-metzl-co-ucinit-proti-vzniku-smrkovych-monokultur-na-kalamitnich-holinach
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jan Metzl: Co učinit proti vzniku smrkových monokultur na kalamitních holinách?

30.6.2019
Holina s výsadbou smrků místo chráněné bučiny v NP Jeseníky. / Ilustrační foto
Holina s výsadbou smrků místo chráněné bučiny v NP Jeseníky. / Ilustrační foto
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Jsem stařík, ale překonal jsem se k pochodu po části kalamitních holin v podhůří Jeseníků. Viděl jsem bezútěšnou situaci na kalamitních holinách v rozsahu desítek, až stovek hektarů. Někteří majitelé vzali problém za „správný konec“. Na rozsáhlé holiny sadí 2 řady smrku a 1 řadu buku. Lesníci jsou netrpěliví. Nečekají na přirozené zmlazení pionýrských dřevin. To se zatím nedostavuje z důvodu, že bývalými lesnickými „odborníky“ byla vyhlášena plošná genocida bříz, jív, jeřábů, osiky. Případné semenáčky jsou spásány. Plochy nad 600 m n. m. se zelenají třtinou. Předpokládám vznik těžko zalesnitelných holin.
 

Připomíná mi to stav holin po velké kalamitě na LZ Karlovice ve Slezsku z roku 1955, o kterých jsem psal v Ekolistu a v Lesnické práci. Byl stanoven obnovní cíl s využitím přípravných dřevin na vzniklých holinách o výměře cca 1 000 ha. Obnovní cíl nebyl dodržen a plochy byly zalesněny během 10 let 4,4 krát smrkem. Přípravnými dřevinami bylo zalesněno asi 240 ha, které byly „takřka beze zbytku“ odstraněny a plochy byly zalesněny smrkem. Smrkové monokultury byly následně poškozovány zvěří, václavkou, kořenovníkem a pevníkem. Zní to jako poplašné zprávy co přednesl ministr Brabec 19. června 2019. Očekává se vznik v letošním roce 500 000 ha nových holin. Umí si vůbec někdo tuto plochu představit s doporučením jak jí obnovit?

Ministerstvo zemědělství pověřilo Lesprojekt Brandýs nad Labem zpracováním obnovních cílů podle SLT, s výstupem Generelu II na ploše 50 000 ha. Do konce letošního roku má být zpracován Generel III. určující v OPRL v souladu s Vyhl. č. 298/2018 Sb. návrh obnovních cílů a cílové druhové skladby podle HS pro celou Českou republiku. To jsme již ale 5. rok od vzniku kalamity. Nepochopitelné, až trestuhodné jsou postoje správců velkých lesů (LČR, VLS), kteří ve spolupráci s lesnickými školami a výzkumnými ústavy nezpracují pro výkonné lesní hospodáře srozumitelné návody ke zdolávání kalamitních holin.

Mnoho institucí upozorňuje na dosud neřešenou situaci s nepřiměřeným chovem škodící zvěře. Naposledy 11. 6. 2019 pobočka ČLS Pro Silva Bohemica požádala „Otevřeným dopisem“ ministra zemědělství o řešení tohoto problému. Ministerstvo a správci velkých lesních majetků, specielně LČR a VLS, mají možnost před novelizací Vyhl. č. 245/2002 Sb. navštívit lesní majetky v Grüssbachu nebo v Eibenstocku v Německu a tam jim poradí, jak řeší soulad škodící zvěře s lesem. Nemusí ale jet s mysliveckými úředníky tak daleko, stačí si přečíst oficiální stránky na internetu O lesnictví Orlík nad Vltavou. Mufloní zvěř byla „utlumena“ na nulový stav odstřelem. U zvěře jelení bylo přijato opatření na „neslovitelné minimum“ spolu s radikální redukcí zvěře srnčí a dančí.

Opatření u introdukované zvěře jako jelen sika a další musí být její stav „utlumen“ odlovem. Neslučitelná je symbióza škodící zvěře a nemocného lesního ekosystému. To zná každý zodpovědný lesník. Tuto skutečnost nelze okecat. Opačný názor patří do kategorie naivních pohádek mysliveckých radů z ministerstva zemědělství a myslivců z ČMMJ.

Dlouhodobě se zajímám o etologii a biologii lesní zvěře a proto je mi zřejmé, že i při provádění lovu „na potkání“ s výsledkem „neslovitelného minima“, vždy zůstane v lese určité množství zvěře.

Citlivé dřeviny vkládané do lesního ekosystému budeme nuceni chránit proti zničení zvěří. Půjde o jedli, douglasku, modřín, případně další choulostivé dřeviny. Stanovištně optimální plochy pro tyto dřeviny budeme oplocovat formou ex obor. I tak potřeba staveb a následných kontrol a oprav bude náročná, ale menší, než stavba a kontrola malých oplocenek s mnoha tisíci kilometrů plotu.

Lov zvěře se musí oprostit od normovaných, sčítaných a chovných hodnot zvěře. Dosavadní řízení lovu jsme slýchali posledních 60 roků s výsledkem, jaký máme dnes. Nic se nevyřeší v uměle vytvořených oblastech „chovu zvěře“ s vymezením jakostních tříd. S tímto nápadem nás u LČR již před 25 lety ohlupoval jeden současný úředník.

Oblast smysluplného chovu jelení zvěře by měla mít rozlohu 10 000 ha a stav jelení zvěře 500 ks. V současných lesních ekosystémech? Snížení škod zvěří nelze docílit zřizováním políček, okusových ploch a přezimovacích obůrek. Co to je za nápad vypouštět na jaře zvěř z obůrek zpět do lesů? Přezimovací obůrky je nutné přejmenovat na odchytová zařízení s cílem snižování stavů škodící zvěře redukčním odlovem. Výše odlovu se stanovuje podle stavu lesního ekosystému a podle přání vlastníka pozemku nacházejícího se v honitbě. Odlov musí být honorován formou vysokého zástřelného, např. u jelení samičí a mladé zvěře ve výši 3 000 Kč za kus a u dalších druhů přiměřeně sníženého. I tak bude lov tvrdou řeholí všech lovců, kteří si budou moci zakoupit povolenku k lovu.

Sníženého stavu zvěře musí být dosaženo do konce roku 2020. Rozloučit se s myslivci ze všech státních úřadů, ze všech státních podniků a ze všech pozic lesních správců a ředitelů, kteří nejsou ochotni pochopit, že stav lesů na 50 % rozlohy v ČR a vysokohorských lesů v HS 02 a 03 je v katastrofálním stavu a oni svojí nečinností brání založení zdravého lesa pro 21. století.

Jak? - to nám musí říci ředitelé, úředníci státní správy, konče ministrem. Dobře si je platíme, musí mít zodpovědnost. Vystavují se však nebezpečí, že nebudou v příštím volebním období pověřeni vysokými funkcemi. Za dveřmi ale stojí zástupy zodpovědných a schopných lesníků, kteří je mohou ihned nahradit.

Pokud nesplní tyto požadavky, budou stejně vyměněni. A to z jednoho prostého důvodu, že lidem nepoteče voda z kohoutků.

Lesu zdar!


reklama

foto - Metzl Jan
Jan Metzl
Autor je emeritní lesní správce LČR, Karlovice ve Slezsku.

tisknout poslat
 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (25)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

KZ

Karel Zvářal

30.6.2019 08:17
Asi málokdo nepředpokládal, že projevy sucha a kůrovcové kalamity budou mít takový apokalyptický (dominový) efekt. Mělce kořenící smrky se na té rozpálené holině budou horko těžko uchytávat. Takže ta plevelná (pionýrská) bříza přijde v čase prozření více než vhod.
Odpovědět
PH

Pavel Hucl

30.6.2019 11:08
Doplnil bych, že lesní půda je po letech neustálého pěstování smrku vyčerpaná a jediným řešením je nechat pionýrské dřeviny, aby obnovily les. Jenže tomu brání činnost ministerstva zemědělství a jeho neuvěřitelných vyhlášek pro zalesnění lesa, a ještě horší činnost, kdy referenti OŽP tyto byrokraticky tupé vyhlášky drsně vymáhají. Nakonec se ukáže, že obnově lesa kromě přemnožené zvěře brání přemnožení úředníci, kteří mají dozor nad obnovou lesa jako náplň práce. A kdyby neudělali vůbec nic, možná by udělali lépe.
Co se týká sucha, jsme teprve na začátku jevu, jehož konec se dá odhadnout na nějakých 350 mm ročních srážek především v zimních měsících.
P. Metzl zapomněl na přemnoženou černou zvěř, která také likviduje zasazené semenáčky, i když jinak než spárkatá. Prostě se jim v nakypřené půdě u zasazených stromků dobře ryje.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

30.6.2019 23:18 Reaguje na Pavel Hucl
Vyčerpaná lesní půda po letech neustálého pěstování smrku ? Na to jste proboha přišel jak? Další perličku v podobě rytí černé v té prokypřené půdě kolem „zasazených semenáčků“ nemá cenu komentovat. Co ale asi stojí za otázku a doufám, že i odpověď je „ jaká činnost ministerstva zemědělství a jaké neuvěřitelné vyhlášky brání zalesnění lesa“. Buďte prosím trochu konkrétnější.
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

30.6.2019 14:27
Nedomnívám se, že vyčerpání půdy smrkovou monokulturou je nějaký zásadní problém. Běžně tam rostou vtroušené buky, duby, javory, třešně aj. Co považuji za horší problém, že smrková hrabanka je nevhodná pro žížaly v porovnání s opadaným listím, taktéž myšice a norníci jsou mnohem početnější v listnatém a smíšeném lese. Proto při deštích zde voda rychleji zasákne do půdy, než na spodním "udusaném" bezpodrostovém patře čisté smrčiny. Hledají se tam dobře hříbky, ale to je tak asi všechno.
Kdysi jsem dělal pokusy a na smrkových mýtinách zkoušel obilná minipolíčka. Pšenice či ječmen vyroste bez problémů, je však brzo spásána zvěří (ještě na podzim). Tím chci naznačit, že bych ty holiny co nejdříve osel trávní směsí (i ostřicí), aby ta tmavá smrková hrabanka nevytahovala pod sluníčkem poslední vodu z půdy. Až by paseka (supermýtina) vytvořila kryt (stín) pro semenáčky, teprve potom bych je sadil. Ale ručně sadit při té obrovské rozloze půjde jen postupně, nejrychlejším řešením bude kromě snadné břízy možná i modřín, javor či lípa, které dosáhnou hlouběji a nejsou na stanoviště náročné. Nejvíce žádaný smrk v monokultuře si navzájem "krade" vodu, proto napůl s listnáči či vtroušený by se mohl udržet. Všechno plotit nepůjde, holt budou (brigádníci) více chodit a chránit chemicky. P.S. mám sice hnojárnu, ale les je můj druhý domov (takový poturčenec-)).
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

30.6.2019 23:26
Má se čekat na přirozené zmlazení pionýrských dřevin????? Ve smrkových monokulturách? Holiny se mají tedy nechat zarůst buření? Místo smysluplných oplocenek se mají stavět ekonomicky i prakticky nesmyslné ‚antiobory‘? Přezimovací obůrky nemají sloužit k ochraně lesa ale mají sloužit ke genocidě zvěře? Už jsem to jednou napsal. Neurotická averze pana Metzla vůči zvěři a jeho pokusy využít každé možnosti plivnout si na zvěř . . ….Pokud bude v lesích škodit zvěř, lidem nepoteče voda z kohoutku? Myslím si, že pan Mlčoušek ve své knize ‚Kamzíci v Jeseníkách‘ popsal pana Metzla naprosto přesně.
Odpovědět
ČM

Čech M.

1.7.2019 01:00 Reaguje na Jarek Schindler
No myslím, že pan Metzl právě smrkovou monokulturu pěstovat nechce. Ono je otázka ,jestli v souvislosti s měnícím se klimatem, je nějaká šance vůbec ji dopěstovat do mýtního věku. Pokud připustíte možnost, že není šance, tak jak by jste na těch obrovských plochách vypěstoval smíšený les a zároveň ponechal současný stav spárkaté zvěře?
Mimochodem genocida zvěře u nás už dávno proběhla, jen se týkala skoro výhradně šelem .
Odpovědět
PH

Pavel Hucl

1.7.2019 06:14
Od dob Marie Terezie se tu pěstuje neustále smrk nebo borovice s minimální příměsí jiných dřevin. když si řekneme, že od roku 1752, tak už se 2,5 až 3 generace smrku stihly.
Co se týká semenáčku, nepsal jsem o smrku. Psal jsem, že se černé zvěři v nakypřené zemi u zasazených stromků dobře ryje. A to je fakt. Jak jsme na to přišel? Osobní zkušenost. Jáma místo stromku, stromek i s kořeny vyrytý vedle, a kolem stopy černé zvěře. Ale pro Jarka Schindlera uvedu něco uvěřitelnějšího. Asi stromky vytahal houbař a dělal stopy jako černá zvěř!
Co se týká ministerské vyhlášky na zalesnění lesa, tak ta je blbá už desetiletí a přímo brání obnově lesa. Neuznává přirozenou obnovu, kdy se vlastník vzdá na desetiletí výnosů z dřeva a nechá les růst jako dříví v lese. Neuznává ani meliorační dřeviny jako jeřáb nebo další dle FSC, a další, jen bříza došla v posledních letech milosti. Dále vyhláška přímo tlačí vlastníky lesů k stejnověkové kultuře.
A navíc, vidím, když Lesy ČR sází opakovaně dle vyhlášky smrk a buk, a stejně jim usychá. Tak jej za pár let zasadí znovu, a opět uschnul.
Nakonec se les stejně bude muset obnovit sám tím, co poroste přirozeně bez ohledu na vyhlášky z ministerstva zemědělství.
Optimální by bylo nechat na paseky nalétat jakoukoliv dřevinu a pod ní teprve dělat dosadby cílových dřevin, ale v mnohem menších počtech na hektar.
Ale co, ministerstvo zemědělství vyhlášku změní, až už bude úplně pozdě. A les se nakonec obnoví sám i přes paseky zarostlé ostružiním a maliním.
Odpovědět

Jan Šimůnek

1.7.2019 07:19 Reaguje na Pavel Hucl
Nabízí se otázka, zda ministerstvo pro lesy a jeho metodiky (včetně závazných vyhlášek) vůbec potřebujeme. Zda by nebylo od věci tohle všechno zrušit a příslušné úředníky poslat k lopatě (a dalším nástrojům, které se používají při pěstování lesa).
Odpovědět
pp

pavel peregrin

1.7.2019 20:17 Reaguje na Jan Šimůnek
Totéž platí pro ministerstvo zemědělství.
Odpovědět
mr

3.7.2019 16:21 Reaguje na pavel peregrin
Jéžišímarjá, to platí pro všechna ministerstva. Pamatuji, jak bylo v 89. přeúředníkováno a prý se to všechno změní ... A to v té době nikdo neznal dnešní PC. Co v těch ministerských barácích ty armády lidí dělají za naše daně, je otázkou. Nemýlím-li se, tak s tím chtěl dělat kdysi pořádky Babiš ve svých předvolebních slibech - "zníženie byrokrácie je jeho prioritou". Jenže zůstalo leda u slibů a naši občané si nechají stále od aktuálních vládců dál kálet na hlavy ...
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

2.7.2019 09:08 Reaguje na Pavel Hucl
Za doby Marie Terezie byla u nás lesnatost asi tak poloviční.Masívní zalesňování nelesní půdy je potom doménou hlavně minulého století. Takže v kontextu tohoto jsou vaše výpočty pane Hucl řekl bych chybné. Navíc smrk v horských polohách na mnohých místech původní, nepoukazuje na nějaké známky nějaké vyčerpanosti půdy, Rostl tam i před Marii Terezii a poroste dál. Pokud ho tedy v rámci té „správné“ ochrany přírody nenecháme také sežrat. Byl tu článek o „Bursíkově Šumavě“. Ne za současnou kalamitu kalamita na Šumavě opravdu nemůže. Na druhou stranu ale jasně ukazuje na fakt, že pokud se nechá namnožit kůrovec tak potom ani teplo a ani sucho nejsou zas až tak důležité a jediným určujícím faktem je počet „brouků“. Netvrdím, že jste psal o smrkových semenáčcích pane Hucl. Jen mě zaujalo, že sázíte semenáčky. Černé je jedno kde ryje a vytahování sazenic, viděl jsem to převážně na buku je potom doménou vysoké Žádal jsem o konkrétní odkazy, které by doložily vaše slova. o „ blbé vyhlášce“.. Podle vás vyhláška ……“ neuznává ani meliorační dřeviny“. No já bych řekl, že podle vyhlášky jste naopak povinen vysadit , nebo zajistit určité procento melioračních dřevin. Proč by se nemělo uznávat přirozené zmlazení? Samozřejmě teď mluvím hlavně o přirozeném zmlazení smrku či buku (dubu.javoru, jedle). Co jste to napsal za nesmysl…….Neuznává přirozenou obnovu, kdy se vlastník vzdá na desetiletí výnosů z dřeva a nechá les růst jako dříví v lese. Proč by se měl vlastník zvlášť v případě přirozené obnovy výše uvedených dřevin vzdát na desetiletí výnosů? Řekl bych, že v případě přirozeného zmlazení je to právě naopak. Ono to celé ,co píšete je vlastně nesmysl. S tím, přirozeným zmlazením , tedy aby k něčemu bylo, musíte totiž pracovat. Dřív se v kontextu s přirozeným zmlazováním mluvilo o „zlatých zubech české zvěře“. A výnosy? Ty končí na dlouhou dobu vytěžením dříví. Po dlouhou dobu jsou to potom zatím naopak pouze a pouze náklady..
Odpovědět

Jan Škrdla

2.7.2019 20:41 Reaguje na Jarek Schindler
Jak je vidět, stavovská hrdost (lesácká a myslivecká) vám nechybí. Chtělo by to ale více pokory a trochu (sebe)kritického pohledu. Dost toho, co psal pan Hucl je bohužel pravda.

Je sice pravda, že od dob Marie Terezie se podstatně zvýšila lesnatost, ale druhou stranou mince je nevhodná druhová skladba. Většina smrkových porostů byla uměle vysazena, na nevhodném stanovišti a často byl použit sadební materiál nevhodné provenience (často z opačného konce monarchie).
Jinak původní horské smrčiny odolávají kůrovci ne proto, že je nenecháme sežrat, ale proto že mají dobré podmínky k růstu a kůrovci se ubrání (na rozdíl od porostů stresovaných suchem).

Současná vyhláška má dost nedostatků - povinný podíl melioračních a zpevňujících dřevin (MZD) je nízký a nevztahuje se k porostu, ale k hospodářskému souboru. Takže pokud máte stanoven podíl MZD 30%, a 2 hektarové holiny zalesníte SM a 1 třeba BK nebo KL, tak máte splněno. Další vada na kráse, nebo spíše na funkčnosti je, že neuznává pionýrské dřeviny, jako je BR, JR nebo třeba jívu.

Jinak výnosy kočí vytěžením dříví - to platí u pasečného lesa. V případě lesa trvale tvořivého máte sice zisk nižší (nevytěžíte toho tolik naráz), ale zato kontinuální. Pokud ovšem nepatříte mezi skalní zastánce holosečného hospodaření.

Na okraj, taky jsem viděl sazenice vyryté černou zvěří (asi je láká ta nakypřená půda).

Na závěr - ne vše, co nám říkali na lesnické škole stále platí. Svět se mění, klima se mění a je potřeba neustrnout.
Jako příklad uvádím překonané mýty:
1. SM lze úspěšně pěstovat jako hlavní dřevinu ve středních polohách - teď už jen stěží.
2. bříza a jíva jsou plevelné dřeviny - jsou to důležité pionýrské dřeviny.
3. JS nemá kalamitní škůdce - nyní dochází k plošnému rozpadu JS porostů
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

3.7.2019 01:17 Reaguje na Jan Škrdla
Nestačím se divit pane Škrdla. To opravdu myslíte vážně? Tak chyba vyhlášky podle vás je že podíl MZD je podle vás nízký?( No je tam rozpětí mezi 5 až 70 %) Vztahuje se k hospodářskému souboru a ne k porostu????Na to jste proboha přišel jak??? MZD, podíl i doporučené dřeviny jsou samozřejmě určeny pro jednotlivé soubory lesních typů. Těch je 168. A pokud se pozorně podíváte tak tam najdete i ty dřeviny o kterých tady zasvěceně píšete že je vyhláška neuznává. Jak , že jste to napsal……..Další vada na kráse, nebo spíše na funkčnosti je, že neuznává pionýrské dřeviny, jako je BR, JR nebo třeba jívu Proboha, než začnete něco tvrdit tak si to nejdříve přečtěte.Všechny vámi uváděné dřeviny v odpovídajících souborech lesních typů najdete. Dále opravdu chcete tvrdit, že kůrovcová kalamita na Šumavě byla zapřičiněna stresem smrků v důsledku sucha?????? Ono bylo tenkrát nějaké sucho?????
Odpovědět
mr

3.7.2019 16:46 Reaguje na Jarek Schindler
Když bude mít SM po celé vegetobdobí dostatek w, tak nebudete mít problém s lýkožroutem. To snad ví (doufám) každý od lesa a ani nemusí řídit příslušné ministerstvo. Že jsme si za pár století od éry té Mařky nechali dobrovolně, pokrokově a uvědoměle změnit E mnohde na polopoušť snad tady taky nemusíme rozebírat. Kůrovec nespadl z nebe.
Odpovědět

Jan Škrdla

3.7.2019 17:49 Reaguje na Jarek Schindler
Pokud máte na mysli vyhlášku 83/1996, tak tady předvádíte slušnou dávku demagogie.
Vemte si jako příklad HS 45 (dle typologie se jedná o např. o bohaté nebo hlinité dubové bučiny nebo bučin). Dle přílohy č. 3 máte povinnost vysadit 25% MZD, zbytek může být klidně SM (na to, že se jedná o 3 a 4 vegetační stupeň je to lesnická sebevražda). No a mezi MZD jsem marně hledal BR (mezi vtroušenými jsem aspoň našel OS).

Co se týká plošného hynutí SM, budu tentokrát souhlasit Mr. Primární příčinou hynutí je sucho a následný stres, který nahrává kůrovci. Ty smrky v nižších polohách Šumavy byli prostě brojleři, kteří v důsledku nepéče vzali za své.
Už jsem to psal dříve, v tomto směru uznávám Krkonosšký model - postupný převod na stabilnější smíšené porosty a až pak bezzásahový režim.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

6.7.2019 08:16 Reaguje na Jan Škrdla
Tak nevím, pane Škrdla co vám na to říci? Ne, nemám na mysli vyhlášku 83 z roku 1996. Pokud bych ale i podle ni měl hodnotit to co jste napsal, tak ten demagog jste vy. Ono vždy šlo , jde a i do budoucna půjde o to, dát vhodnou dřevinu na vhodné stanoviště. HS 45 (živná stanoviště středních poloh) V každém případě předepsané procento MZD je procentem minimálním. Dle cílových dřevin pro tento soubor jste mohl mít těch MZD klidně až 100% a po smrku jste nemusel ani vzdychnout. Řekl bych, že i výběr MZD byl víc než dostatečný. Váš problém ale bude asi někde jinde. Pokuste se najít si vyhlášku 298/2018, hlavně potom přílohu č.2 a teprve potom mluvte. Jinak těmi brojlery v nižších polohách Šumavy myslíte ty mnohde původní 200,300.400 leté smrky v prvních zónách národního parku? A těmi nižšími polohami míníte těch 1000 až 1300m.n.m? Ti vaši brojleři to je demagogie. Nezpochybňuji skutečnost ,že sucho smrky oslabuje. Na druhou stranu to, že je sucho a oslabený smrk ještě neznamená, že musí být nutně kůrovcová kalamita. Na kůrovcovou kalamitu si musíte kůrovce nejprve někde kalamitně namnožit. Tož tak.
Odpovědět

Jan Škrdla

6.7.2019 15:55 Reaguje na Jarek Schindler
Vyhláška 298/2018 je krok správným směrem, akorát mi debatě kolem jejího schvalovaní uniklo, že už vstoupila v účinnost. Velkým přínosem je, že na rozdíl od té předchozí vyhlášky uznává přípravné dřeviny. Akorát bych měl výtku k SM v 3. a 4. lvs. Nemám představu jakým způsobem se bude kontrolovat, jestli je dané stanoviště vhodné pro SM. Osobně bych v těchto polohách toleroval jen přirozenou obnovu SM.

Vyhlášku 83/1996 jsem zmiňoval z důvodu, že se podle ní více než 20 let hospodařilo a podle toho to i vypadá.
A že minimální podíl MZD je minimální - nebuďme naivní, pokud vlastník lesa myslí čistě ekonomicky, tak je zároveň i maximální (více MZD nevysadí, přece by se nepřipravoval o zisk). viz příklad z článku - je to někde v druhé polovině toho článku pod nadpisem "Vypadá to, že lesní hospodaření došlo do bodu zlomu?"
https://ekolist.cz/cz/publicistika/rozhovory/smrkove-lesy-ceka-totalni-kolaps.nejlevnejsi-a-asi-jedina-mozna-bude-prirozena-obnova-lesu-rika-daniel-pitek

To že 1000-1300 m jsou nižší polohy si asi děláte srandu. Přepokládá, že Šumava byla hospodářsky využívaná, ty 300-400 leté smrky mohly být tak akorát v těžko přístupných místech nebo v "pralesech" jako je Boubín. Odhaduji, že na více než 90% lesní půdy, byly normální hospodářské lesy, SM vysazený do řádku a obnovovaný v obmýtí 100-150 let. Osobně považuji vyhlášení bezzásahového stavu v takových porostech za unáhlené. Raději se měly v první fázi převést na porosty přírodě blízké (podobně tak jako v KRNAPu) a pak uvažovat o ponechání samovývoji.

Odpovědět
JS

Jarek Schindler

8.7.2019 12:42 Reaguje na Jan Škrdla
No alespoň, že ta legislativa již nyní „ nebrání“ účinné obnově lesa Pane Škrdla. Jinak místo výtky k SM v 3. a 4. lvs by bylo možná dobré vzít si brýle, lupu a potom již tu malou dvoječku u SM určitě najdete. Píše se tam: .- pěstování smrku ztepilého jako základní cílové dřeviny je s ohledem na možnou změnu klimatu na stanovištích 4. lesního vegetačního stupně (LVS) rizikové a na stanovištích 3. LVS velmi rizikové, a proto je jeho obnova přípustná pouze na stanovištích odpovídajících jeho ekologickým nárokům (např. inverzní polohy a vodou ovlivněná stanoviště, zejména na místech, kde se smrk přirozeně zmlazuje). Myslím, že je to dostatečně srozumitelné. Z kalamity na Šumavě po orkánu Kyrill a smrkových porostů napadených kůrovcem v prvních zónách NP jste udělal brojlery z nižších poloh pouze vy sám.
Odpovědět

Jan Škrdla

8.7.2019 21:27 Reaguje na Jarek Schindler
Tak brýle nosím výjimečně, a to zásadně na dálku. Té poznámky, o které píšete jsem si samozřejmě všiml. Varování je pěkná věc, ale neznám kuřáka, kterého by odradily varování a "ošklivé" obrázky na krabičkách cigaret.
Můj předchozí dotaz zněl, kdo rozhodne, že je to stanoviště vhodné pro smrk, a kdo to bude kontrolovat. Jinak pokud se tam ten SM zmlazuje přirozeně, tak bych jej nechal a doplnil MZD.

Jinak v rámci postgraduálu (který považuji za slepou cestu svého vývoje) jsem v roce 2010 rpomáhal kolegům měřit ve SM porostech, které přečkaly Kirila i kůrovce - byly to porosty na zrašeliněných půdách, viděl jsem i SM v těžko přístupných terénech. Tyto porosty byly jedny z mála těch, které si žily svým životem a přečkaly vítr i kůrovce. Většina těch ostatních byly hospodářské lesy s pozměněnou skladbou i strukturou, které bylo unáhlené ponechat samovývoji.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

14.7.2019 06:47 Reaguje na Jan Škrdla
Kdo rozhodne ? Koho by jste chtěl aby rozhodoval pane Škrdla? Chcete,aby do toho majiteli měl právo někdo kecat? Určitě, mnoho lidí či organizací by bez následné odpovědnosti velice rádo rozhodovalo. Ale jak jsem již napsal, jsem velice rád , že vyhláška už není důvodem k neúspěchu v obnově lesa.
Četl jsem, že se na Šumavě dělaly nějaké pylové analýzy a z nich vychází , že to s tím zastoupením listnáčů ve výsledku nebylo zase tak horké. Asi tak jak o tom psal i Klostermann.
Potom je tu ta, nyní tolik vzývaná věková a výšková různorodost lesních porostů. Dovolím si citovat z článku z Lesnické práce …. „Stavba lesů z hlediska jejich věkové struktury často vůbec neodpovídá tomu, jak lesy navenek vypadají. Například některé smíšené lesy s různými tloušťkami a výškami stromů, pokud to nejsou právě pralesy, nemusí být věkově diverzifikované. Často lze z jejich pařezů vyčíst, že jejich rodiče byli najednou plošně vykáceni a ony jsou jen podrostem, který prudce vyrazil do uvolněného prostoru. Jejich současná členitost je dána spíše odlišnostmi mezi jednotlivými dřevinami či jedinci než věkovou rozrůzněností.
Zcela zásadně klamou smrčiny. Většina smrčin, jejichž věkové rozpětí je 100 let a více, vypadá jako stejnověká kultura. Často jsou takové porosty zařazeny do III. zóny CHKO – tedy do skupiny lesů, které jsme v minulosti vyhodnotili jako hospodářské, stanovišti neodpovídající monokultury. Smrky v takových porostech mají podobnou tloušťku a výšku. Když však porovnáme jejich skutečnou věkovou strukturu, zjistíme, že jde o porosty s několika oddělenými populačními kulminacemi. A často ani neplatí přímá úměra mezi nejobjemnějšími a nejstaršími jedinci“.
Odpovědět

Jan Škrdla

14.7.2019 16:45 Reaguje na Jarek Schindler
Jinými slovy, když majitel uzná za vhodné, tak si v 3 vegetačním stupni klidně nas.re 70% SM. A pak až mu jej sežere chalkograf, tak to budu, já myslel, že je to vhodné stanoviště pro SM.
Do 4. lvs by se měl SM tolerovat pouze z přirozené obnovy a dosázet listnáči a JD. Jinak pokud je ve 4. lvs inverzní poloha, tak by bylo ji dobré vyčlenit jako 5. stupeň.

Otázkou je, k jakému datu sahají ty pylové analýzy. Je pravdou, že po skončení doby ledové se tady dostal dříve SM než BK a JD. Jinak na přelom 13. a 14. století se začíná datovat počátek sklářství na Šumavě. S tím souvisela těžba BK, který se hodil na výrobu dřevěného uhlí. Druhovou skladbu již od té doby ovlivňoval člověk.

A Klostermann ten žil v 19. století, to už byly na Šumavě z větší části uměle vysazené smrčiny.

Na závěr - při vašem obdivu k SM, i faktu, že je dřevozpracující průmysl nastaven na jehličnany - je potřeba být realisty, a říct si, kde to ještě SM snese a v jaké zastoupení to ještě není hazard.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

16.7.2019 09:11 Reaguje na Jan Škrdla
Pravděpodobně jste z toho Klostermanna moc nepřečetl pane Škrdla Škoda.
Na rozdíl od nás měl Klostermann ty lesy i když to bylo „pouhé“ devatenácté století, přímo před očima a popisoval co viděl... Píše třeba následující.
„Hajný ukázal prstem: „Prales.“
Mládenec udiveně pohlížel. „Jak to vypadá tam dále?“ tázal se.
„Nevím, nebyl jsem tam ještě.“
„To už snad není náš revír?“
„Je, ale co tam? Kdo by tam chodil? Tam se nekácí; tam jaktěživa lidská noha nevstoupila. Je tam šeredno.“
„Táhne se ten prales daleko?“
„Až k boudě Roklanské na sever! na západ daleko do Bavor, ani nevím, kde končí. V Bavořích jsou stromy mnohem vyšší, také více buků a javorů, u nás jim sníh nedá.““

No a můj obdiv ke smrku? Nedovedu si představit horské smrčiny bez smrku a jsem realista. Toť vše
Odpovědět

Jan Škrdla

17.7.2019 21:58 Reaguje na Jarek Schindler
Otázka do jaké míry byl ten porost opravdu prales, nebudu se přít.

Se smrkem jako hlavní dřevinou (ve směsi dalšími dřevinami) můžete podle Zlatníka počítat od smrkojedlobukového stupně. Spodní hranice je od 750-900, v závislosti na expozici svahu.
Pravé smrčiny pak začínají mezi 1000-1200 m.
Vzhledem k tomu, že tehdejší vymezení vegetačních stupňů vychází z teplotního normálu 1901-1950, můžete vše posunout aspoň o 100 m nahoru.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

18.7.2019 08:16 Reaguje na Jan Škrdla
Já spíš znám děleni na devět lesních vegetačních stupňů : 1. dubový, 2. buko-dubový, 3. dubo-bukový, 4. bukový, 5. jedlo-bukový, 6. smrko-bukový,(701-900) 7. buko-smrkový, 8. smrkový, 9. Klečový. Ale to je celkem nepodstatné. Četl jsem článek :
Scénář změn vegetační stupňovitosti
na území České republiky:
autoři: Antonín Buček, Veronika Vlčková
Dle autorů se ……… podíl ploch lesní půdy s klimatickými podmínkami zcela nevhodnými pro pěstování smrku se v roce 2030 podle regionálního scénáře zvýší ze současných 6,25% na 31,65%. Podíl ploch lesní půdy s málo příznivými podmínkami pro pěstování smrku vzroste ze současných 14,27% na 28,32%. Podíl ploch lesní půdy s příznivými podmínkami pro pěstování smrku klesne ze současných 41,95% na 26,85% a podíl ploch s velmi příznivými klimatickými podmínkami se sníží ze současných 37,17% na 13,17% plochy lesní půdy v roce 2030……..Celkem zajímavá čísla.
Odpovědět

Jan Škrdla

18.7.2019 18:15 Reaguje na Jarek Schindler
Vycházel jsem se se Zlatníka, to co uvádíte vy, je klasifikace dle ÚHÚL, kde si ty stupně trochu upravili k obrazu svému.

To, že budou stanovištní podmínky vhodné nebe velmi vhodné pro SM, neznamená, že tam ten SM musíme pěstovat v monokultuře. Optimální je směs SM, jako produkční dřeviny (popř. i JD) a BK (popř. dalších listnáčů), jako dřeviny převážně meliorační. Ve směsi je sice méně SM, který je ale kvalitnější (díky výchovné funkci listnáčů) a více přirůstá (díky opadu melioračních dřevin, který zvyšuje úrodnost půdy.
Pravé horské smrčiny (popř. s příměsí JR) bych viděl tam, kde to BK moc nezvládá. To bude případ tak 1% lesní půdy.
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist