https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jann-metzl-jak-rozetnout-gordicky-uzel-na-ceste-k-prirozenemu-lesu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jan Metzl: Jak rozetnout gordický uzel na cestě k přirozenému lesu?

9.4.2020
Smrkům zdá se odzvonilo.
Smrkům zdá se odzvonilo.
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz
Citace: Je těžko myslitelné vzdát se pěstování smrku, přinejmenším s výhledem půl století neztratí vůdčí pozici a není důvodu, aby mu byla upřena. Vysoké podíly nahodilých těžeb v nedávné minulosti se jednalo o relativně příznivý stav. Novinkou je ale poznání o přetrvávající vysoké ekonomické efektivnosti pěstování smrku. S touto dřevinou jsou z lesnického hlediska největší zkušenosti. Snížíme obmýtí smrku na 40-60 roků. Smrk má spokojenou existenci. Pakliže tam budou listnaté porosty, Praha bude plavat víc, než při povodních před pár lety. Vystoupení představitelů českého lesnictví na různých aktivech, seminářích a v lesnických periodikách svědčí o tom, že jsou zamrzlí ve smrkovém hospodářství lesa věkových tříd. Vedoucí lesnických institucí studovali v době normalizace, kdy jsme si chtěli podrobit přírodu a „poručit větru, dešti“ s funkčně integrovaným lesním hospodářstvím a s ekonomicky usměrněnou biocenózou.
 

Hloupost v reakci na změny klimatu hraničí až s lesnickým idiotismem.

Vzděláním nejsem klimatolog, paleobotanik, ani evoluční genetik. Celý život jsem jako lesník chodil s otevřenýma očima po lese. Nelíbí se mi názory a doporučení kormidelníků českého lesnictví.

Jak je to se smrkem. Autochtonnost smrku v naší vlasti je dána jako výsledek fytogenetického evolučního vývoje obsazováním vyhovujících lokalit v poledové době. Smrk je vybavený genetickým DNA po 10.000 letech vývoje a růstu. Reaguje svojí adaptací, přizpůsobením na změněné přírodní podmínky, postupem na sever do vysokých horských mlh a specifických stanovišť chladných roklí a rašelinišť. Podle modelu potenciální přirozené vegetace zaujímají téměř čisté smrčiny jen 0,8 % současné lesní půdy, tj. asi 21 tisíc hektarů (Křístek, Žárník 2007).

Hypotetické přirozené rozšíření smrku a jedle akceptující zvýšení teplot a tím posunu o jeden lesní vegetační stupeň (Plíva 1986, upravil. Metzl 2020)
Hypotetické přirozené rozšíření smrku a jedle akceptující zvýšení teplot a tím posunu o jeden lesní vegetační stupeň (Plíva 1986, upravil. Metzl 2020)

V grafu je vyznačeno produkční optimum smrku, a co je nejdůležitější, je i nejzranitelnější jak abiotickými, tak biotickými činiteli. Tento poznatek je důležitý při určování obnovních cílů při obnově porostů a musí být brán v potaz.

V 18. století, kdy docházelo k systematickému a exploatačnímu mýcení původních lesů, bylo přistoupeno k zalesnění sadbou. Smrk a borovice byla zaváděna i do míst, kde původně nerostly, tj. do oblastí listnatých dřevin a jedle. Dosavadní způsoby sběru semen a luštění byly již nedostačující. Nejstarší luštírna byla založena v německém Darstadtu v roce 1789. Na našem území až v roce 1910 v Č. Budějovicích. V roce 1946-48 vznikl semenářský závod v Janovicích u Rýmařova. Majitelům šlo většinou o zisk. Nejlevnější surovinu získávali téměř v zahraničí a z různých nadmořských výšek. „Smrk jako smrk“. Není proto divné, že porosty vzniklé z takto získaných semen, byly málo odolné biotickým a abiotickým činitelům. V tehdejším Československu se zasloužil o zavedení snahy znalosti původu semen prof. Vincent v roce 1927. V šedesátých letech byl zřízen centrální Semenářský závod v Týništi n. Orlicí, který je po různých reorganizacích v provozu do dnešních dnů jako účelový závod LČR.

Genofond a genotypová kvalifikace

Uznané lesní porosty dostaly právní ochranu až s Lesním zákonem č. 289/1995 Sb. v § 29 …., „které vyhovují z hlediska genetického ….“ Tento nesplnitelný požadavek byl nahrazen třemi Zákony s novou formulací „genotypová klasifikace“. Jistě by bylo vhodné při uznávání stromů a porostů vhodných k reprodukci osiva a sazenic, provést některou metodou organogeneze DNA, aby se vyloučily geneticky zcela nepůvodní, z dřívějších dob zavlečené ekotypy. Jedinci, nejméně postižení genetickou korozí, kteří vzejdou z těchto genových základen jak přirozenou obnovou, tak sadbou mohou nahradit geneticky cenné populace zásluhou dřívějších adaptací, hybridizací a křížením různých ekotypů.

Zásluhou větrosnubného křížení mohou být ovlivněné alely a vždy vzniknou heterozygoti s novým genotypem. Zatím se neobjevil genetik, který by poopravil genovou šroubovici a udělal ze smrku nový druh teplomilné, suchomilné, pionýrské dřeviny. Našim úkolem je, pokusit se změnit získanou pionýrskou amplitudu druhu na klimaxovou. Změnou pěstebních postupů a respektováním Backmanova růstového zákona v co nejdelší době pomalého růstu a vývoje v mládí. Při této příležitosti si dovolím vzpomenout na svoji první studentskou praxi v roce 1957 u ing. Štandla. Při zpáteční cestě jsem polesnému řekl, „pane polesný, ta smrková mlazina krásně roste, má metrové přírůsty“. Polesný mi odpověděl „a myslíš, že je to dobře?“ Později, když jsem se seznámil s texty Korpeĺa, Zakopala, Kaňáka, jsem pochopil, co mi polesný chtěl říci. Jak se máme chovat ke klimaxovým dřevinám – k jedli, buku a smrku.

Respektováním přirozeného rozšíření dřevin a genetického původu se zřejmě do značné míry vyhneme kalamitnímu odumírání lesů (Křístek, Žárník 2007). Nebude-li ochrana genofondu, nebude tu les a čili pak ta ochrana lesa je zbytečná (Pfeffer 1996). Les bude buď přirozený, nebo nebude žádný (Míchal 1992). Dle mého názoru, Míchal, Pfeffer, Křístek nejsou žádní pomýlenci, jak si někteří myslí a nerespektují je, ale podle svých pravd jednají.

Generel obnovy lesních porostů po kalamitě

Ministerstvo zemědělství pověřilo 16 lesních inženýrů z ÚHÚL a VÚLHM zpracováním Generelu III. obnovy lesních porostů po kalamitě. Jedná se o 84.850 ha. Generel II. řešilo 25 lesních inženýrů s úkolem zalesňování holin na ploše 10 tisíc hektarů na severní Moravě. Bohužel, zůstal nepovšimnut, ignorován a v podstatě nebyl nikdy ani v pokusech naplněn. Snad nestihne Generel III. stejný osud?

Navrhované cílové druhové skladby jsou výsledkem práce odborníků, kteří nepředpokládají, že současná vegetace by mohla mít bez lidského zásahu dlouhodobou stabilitu v ohrožených, chřadnoucích druhotných smrčinách. Tyto jsou nahrazovány přirozeným smíšeným lesem. Po této stránce nelze, dle mého soudu, nic vytýkat autorům obnovy lesa pro 22. století. Dovoluji si ale napsat výhrady, které ke Generelu mám. Za prvé: třídění velikosti holin, neprotěžování jedle a neřešení škod zvěří.

Třídění velikosti holin – dvoufázová obnova

Nyní musí následovat práce praktických lesníků. Nemohu se zbavit dojmu, že rétorika o odbornosti venkovního personálu, kterému není potřeba nic radit, vše znají, se mi zdá až nekriticky nadnesená a v prvé řadě neodborná. V Generelu III. je zalesňování navrhováno ve třech variantách podle velikosti holin, a to do 1; 5 a větších jak 5 ha, s návrhem tzv. dvoufázové obnovy. Považuji dvoufázovou obnovu za důležitou i při zdolávání holin menších jak 5 ha. Těchto holin je v Generelu uváděno 21.209 ha, tj. 25 % a větších jak 5 ha 39.789 ha, tj. 50 %. Většinou (89 %) se jedná o hospodářské soubory 41 až 57. Nechci podceňovat odbornost venkovních lesníků, ale vyslovuji oprávněnou pochybnost. V únoru 2020 byl na Silvariu zveřejněn rozhovor se třemi učiteli pěstění lesa středních lesnických škol - ze Žlutic, Šluknova a Písku. Tito se společně shodli na tom, že nemají návody jak učit a reagovat na nové přírodní podmínky. Další připomínka se týkala absence učebnic, kdy bylo poukázáno na to, že učí z učebnic starých 50 roků. Podobná situace je i na vysokých lesnických školách. Všechny učebnice byly zpracované v duchu současných lesnických poznatků (Sekyrka, Konšel, Polanský) nebo společenské objednávky (ze sedmdesátých let v dané době). Není na škodu, že učí ze starých učebnic o rozlukách, Wagnerových obnovních postupech, různých probírkách, strnulých zařizovatelských metodách, myslivosti. Pokud učí jen v rozsahu nezbytné informovanosti a současně zdůrazní jejich neživotaschopnost, bylo by to chvályhodné. Zrušte katedru „Myslivosti“ a otevřete katedru „Zakládání a obhospodařování přirozeného lesa“. Učitelé musí zaměřit výuku na evoluční pochody, Mendelizmus, sukcesi, životem přirozených lesů ve středoevropském vegetačním pásmu. A podrobně probrat nauku o výběrných a přirozených lesích, mozaikovitém zakládání lesa na půl hektarových jednotkách, zásobách a přírůstech porostů, kontrolních metod zařízení, free-style lesnictví. Učebnici v prvé řadě musí napsat některý z mladých osvícených učitelů, v duchu nejnovějších poznatků cest k přirozenému lesu. Zajistit její vydání pro potřeby žáků. Nelze přeci žebrat na vydavatelích, aby vydali v jednom nákladu 300 učebnic. Slovenští kolegové vydali „Pestovanie lesa“ na 330 stránkách v 150 ks nákladu (Saniga, 2018). Výmluvy nemohou obstát, zvláště když se podíváme na nabídku knih z oblasti myslivosti a lovů, za posledních 30 roků. Bohužel, tyto čtivé povídky nic neříkají o tom, že v lesích po lesnicko-mysliveckém hospodařen některých autorů, zůstávají jen tisíce hektarů monokulturních smrkových rozvracejících se porostů po předchozím okusu, ohryzu a loupání, suchu a na zemi je vše spaseno na holou zem. Míchal, konstatuje: „…nejsou to v prvé řadě ani předpisy nebo organizační uspořádání, co je třeba změnit. Jsme to především my sami a naše postoje“.

Cílové druhové skladby

Během svého života čekám již na pátý Lesní zákon, který jak doufám, bude moderní, naplňující nové poznatky lesnické vědy. V Generelu III. se autoři neoprostili od doporučené dřevinné skladby smrku. Na těchto stanovištích má plnit funkci ekonomické dřeviny jedle! Zastoupení alochtonního smrku, jako ekonomické dřeviny a rozsah, který by měl sloužit k přeměnám, bude v obnovních cílech zastoupení smrku doporučen v oblastních plánech rozvoje lesů (OPRL), omezen jeho limitovanou účastí. Nevhodné použití smrku napomáhají i možnosti dané platným zákonem a vyhláškou o podílu melioračních dřevin výsadbou odrostků, jak bylo v nedávné době, oblíbené. Trvale udržitelné hospodaření v duchu FEFC se zhroutilo. Je nutné usilovat o certifikaci standardy FSC a les začít obhospodařovat v duchu přirozeného lesa. Vím, o čem mluvím. Nejedná se jen o Jesenické hory, ale o všechny lesy v celé naší vlasti včetně Krkonoš, Jizerek, Šumavy, Krušných hor, Brd, Vysočiny, které byly v minulosti exploatačně vytěženy z důvodu průmyslové revoluce nebo jako důsledek mniškových, větrných, kůrovcových, imisních atd. kalamit. Z 95 % byly zaneřáděny introdukcí alochtonními smrky ze zahraničí a z jiných nadmořských výšek. Z Jeseníků mohu uvést, že původní smrkové porosty s jeřábem, případně klenem, bukem, jedlí, byly nahrazeny prokazatelně nepůvodním ekotypem. Zde se však nachází několik jedinců zjevně původního genofondu vysokohorského smrku, tzv. „zakladatelů“ kteří mají snahu se přirozeně zmlazovat. To jsou přeživší jedinci, kteří mají správný vývoj a přibližují se genofondu vysokohorských a horských lesů. Pokud budeme kultivovat smrk, dle mého soudu, musíme napodobovat smrkové původní fytocenózy horských smrčin. Mám na mysli rozvolněné smíšené porosty s přimíšeným zastoupením JŘ jako souputníkem smrku a s minimálně vtroušeným BK, KL, JD. Nemalou měrou na stavu dnešních smrkových porostů se podílí nevhodné, doporučované výchovné a obnovní postupy. Na Jesenicku máme tisíce hektarů druhotných smrkových mlazin, tyčovin a nastávajících kmenovin, které očividně nemají možnost se dožít dospělosti. Tyto porosty vlivem sucha, hustých porostů a dřevokazných hub chřadnou a rozvracejí se po předchozím ohryzu a loupání. Interně jsme je pojmenovali Cervido-Picetum. Oddenkové části stromů (do výše 4 m, Pařez 1975) jsou napadány hnilobami se sníženým zpeněžením v kvalitě paliva, v místech vniku hub jsou lámány. Tyto porosty mohou plnit funkci přípravného a přechodného lesa. Zatím se s nimi nic nekoná a asi nic konat nemůže. Na lesní správě Karlovice jsme si byli tohoto stavu vědomi a snažili jsme se smrk využít jako přípravnou, přechodnou dřevinu. Musím přiznat, že až na malé výjimky jsme neuspěli. Hlavní překážkou byly stavy škodící zvěře. Znám ale lokalitu, kde pod dohledem lesníka s nízkým stavem srnčí zvěře, pracovala příroda. Došlo k přirozené záměně listnatými dřevinami v monokulturní smrkové mlazině, s odpovídající druhovou skladbou, ale i stín snášejícího smrku v podúrovni se strategií klimaxového, pomalého růstu a správného vývoje. Přirozeně zmlazené nebo uměle vnášené klimaxové dřeviny udržujme co nejdéle ve stínu mateřského nebo přechodného lesa. Polo klimaxové dřeviny přiměřeně. Přímou výsadbu borovice vždy v přimíšeném smíšení s BR, OS. Podporujme autoreprodukci, pokud je v blízkosti obnovované plochy semenný zdroj podle zásady „Kde se kdo rodí, tam se hodí“. O anemochorní dřeviny nemusíme mít obavy, že se nezmladí, někdy to však bez pomoci lesníka, může trvat neúměrně dlouho. Potom musíme vzít na pomoc přípravu půdy, nebo umělou výsadbu. Žádnou výchovu prořezávkami, jen autoredukci, případně negativní zásahy. Ošetření proti buřeni provádíme ošlapáváním. Žádné kosy a chemizace! Jsou to ale „bílé vrány“ na ekologicky spravovaných revírech.

Na stránkách Lesnické práce byl uveřejněn článek s podtitulem: „Jen hlupák se nedokáže poučit z chyb“. Parafrázovaný výrok prof. Švejcara, který v r. 1994 napsal: „Názory nedokáže měnit jen blbec. Vždyť všechno kolem nás se mění se stavem našeho poznání. Je pozoruhodné, jak je zásada neměnit názory zakořeněna jako vyjádření charakterního postoje. Opak je pravdou.“ Naše vrchnost se nepoučila. Na stránkách Lesnické práce v r. 2017 byl uveřejněn článek Poučení ze zdolávání kalamitních holin na ploše 1.000 ha z r. 1955. V důsledku nezdarů byla plocha zalesněna 4,4x převážně smrkem. Jako hlavní důvod byl uveden nástup těžko zalesnitelných holin zabuřeněním, použití nevhodného sadebního materiálu a škody zvěří. V tomtéž článku bylo uvedeno, že všechny přípravné dřeviny byly beze zbytku vyřezány. Jako podpásovku lze označit argumentaci o nevhodnosti břízy při zdolávání imisních horských holin Krušných hor. To profesor pěstování neví, že bříza bílá z Brna nemůže nahradit horský ekotyp břízy nebo břízu pýřitou? Nepoučili jsme se dostatečně se zavlečeným smrkem? Přenos sadebního materiálu uvolněný Vyhláškou MZe u všech dřevin, nevěstí všeobecnou katastrofu? Čeká nás stejný osud? Co tomu říkají genetici a typologové? Snad nezůstane tříletá práce 15-25 lesnických odborníků znova nepovšimnutá. Proč si Ministerstvo zemědělství, jistě za nemalý peníz, objednává zpracování Generelu obnovy kalamitních holin u ÚHÚL a VÚLHM, když jej nepodpoří novelizovaným Lesním zákonem nebo Vyhláškou? Místo toho je Generel III. jen návodem a doporučením k realizaci. Vyhláška MZe z dubna 2020 ani nezmiňuje, že nějaký Generel III. byl zpracován, dokonce neakceptuje jeho doporučení. Dovoluji si zpochybnit současnou diletantskou zalesňovací politiku státu a správců lesa na 60 % rozlohy státního lesa.

Neřešení škod zvěří

Samostatným tanečkem je problém přemnožené škodící zvěře. Totální neschopnost a ignorance našeho ministerstva s jeho mysliveckými úředníky a s jeho řediteli státního majetku. Neřešitelný problém trvající po celou dobu od roku 1945 a přímo trestuhodného stavu za posledních 30 roků. V roce 1996 mě navštívil na lesní správě prof. Hromas, absolvent lesnické školy z Hranic, a shlédnul stav imisních horských holin a rozpadajících se smrčin. Zeptal jsem se jej „Pepíčku, co na to říkáš?“ Odpověděl: „Víš Honzíku, to je těžké, to je politický problém“. Na tomto žalostném stavu se podílí ministři všech dosavadních vlád počínaje ČSSD, ODS a KDU. Ministři nejsou lesníci, ale výborní myslivečtí manažeři. Vybírají si poučené spolupracovníky, nepoučené vyměňují. Brání se řešit otázku škod zvěří snad z obav, že nebudou v příštích volbách zvolení a přijdou tak o lukrativní posty. Není důležité, co jsme schopni ochránit proti zvěři na 85 tisících nových holinách a na třetině rozlohy naší vlasti, ale co by v přírodě rostlo, kdyby stavy domácí zvěře byly v přirozeném stavu a umožnily tak obnovu všech dřevin bez nákladných a zbytečných ochran. Marie Terezie a Josef II. se poučili z chyb, když jelení a černá páchala nedozírné škody a zapříčinila plíživý hladomor poddaných. Nařídili vystřílení veškeré zvěře ve volnosti a přebytečnou zvěř zavřeli do obor. A to neměli opakovačky a zaměřovače, ale předovky. To se jim podařilo a tento stav monarchie udržela do jejího konce. Já vím, to bylo za feudalismu, ale demokracie není anarchie. Idiotské nápady předkládané k řešení škod zvěří nemohou napadnout normální lidi. Zakládání zvěřních políček, přezimovací obůrky atd. Ale mají podporu na ministerstvu zemědělství a u ředitelů našeho majetku. Musí být určeny oblasti chovu tam, kde byla zvěř myslivecky obhospodařována v roce 1945. Vně těchto oblastí veškeré druhy zvěře i zavlečené, lovit na potkání bez ohledu na vymyšlené chovné hodnoty. Prostředky určené na řešení škod zvěří, využít k vypsání tučného zástřelného za každý odlovený kus všem lovcům, např. 5.000 Kč za kus. Problém škodící zvěře bude do dvou – tří roků vyřešen. Toto vše pod dohledem odborného lesního hospodáře, který rozhodne o prodeji povolenek. Navrhovaná opatření formou posouzení stavu ekosystémů v delším časovém období po dobu pronájmu honitby, je kontraproduktivní, nemůže nic vyřešit. Nikdy, nikde se to nepovedlo. Jen se prodlužuje agonie socialistické myslivosti. Kriteriem lovu musí být jen stav ekosystému směrem k přirozenému lesu plnící funkci houby s naplněním potůčků vodou. Tento stav posoudí výkonný lesní hospodář, jehož prvořadým úkolem je pěstovat les a ne chovat zvěř. Les je národní bohatství na rozdíl od myslivosti. Obavy, že tato opatření zapříčiní vyhubení zvěře je bezdůvodné. Uplatňovat tresty za fyzické i verbální útoky směrem k likvidaci predátorů. Jak dlouho ještě budeme trpět socialistko-kapitalistickou hordu uličníků, kteří svojí nečinností umožňují ničení naší přírody? Nejen lesů v majetku státu, ale i ostatních drobných vlastníků. Až nepoteče voda z kohoutků? Byl jsem v Grüssbachu a Eibenstocku a tam mají posledních 30 roků problém se zvěří vyřešený, roste jim les směrem k přirozenému. V Německu ale nesedí na teplých židlích pomýlení hlupáci, mám-li být slušný.

Neprocitnul jsem včera, ale Otevřeným dopisem v roce 1997 po povodni a v roce 2019 po kalamitě jsem upozorňoval na neřešené problémy lesního hospodaření. Odpověděl mi Lux a Toman, vše je v pořádku. Oba dva lhali.

Závěrem: V demokratické společnosti máme možnost se rozhodnout:

1. Setrváme v současném stavu lesního a mysliveckého hospodaření.
2. Pokusíme se o převod současných lesů na přirozený les s přirozeným zazvěřením domácími druhy.
3. Obrátíme pozornost směrem k plantážím.

Kolegům, kteří jsou stále v zajetí halucinace a bludu, že smrk poroste tam, kde mu poručíme, spolu se škodící zvěří a přirozený les je chiméra, uvádím tyto citace:

Profesor lesnické fakulty v r. 1995: „S přemnoženou zvěří se nedá pěstovat les.“

Prof. Ammon v r. 1937: „Nová vědecká pravda se nedá prosadit tím, že její protivníci budou přesvědčeni a sami se prohlásí za poučené, nýbrž spíše tím, že protivníci pomalu vymírají a že dorůstající generace je předem s pravdou obeznámena.“

Jak budou vypadat naše lesy za dvacet roků? Já se toho stavu nedožiji. Nepřeji si, aby moje pravnučka namísto procházky do lesa se svým milým, musela jít do Galerie obdivovat obrazy Mařáka a Šiškyna za zvuků Smetanovy symfonické básně „Z Českých luhů a hájů“ vykreslující vznešenost našeho lesa. Možná se mýlím.

Lesu zdar!


reklama

 
Další informace |
Citované glosy jsou k dispozici u autora příspěvku
foto - Metzl Jan
Jan Metzl
Autor je emeritní lesní správce LČR, Karlovice ve Slezsku.

 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (85)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jan Šimůnek

9.4.2020 08:10
V principu souhlas. Důležité je, že holiny, a to i na územích, pro něž si ekoteroristé vyřvali "bezzásahovost" musí být uměle zalesněny, a to dříve, než na nich dojde k nevratnému zničení půdy, vytvořené předchozím lesem. Což je proces neslučitelný s ekofundamentalismem.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

10.4.2020 11:40 Reaguje na Jan Šimůnek
Vy jste fakt regulérní šílenec, vám z těch "ekoteroristů" asi už hrabe. Celá ČR je víceméně poškozena suchem a vy furt melete nesmysly, přitom nějaká bezzásahovost se 99% našeho území vůbec netýká.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

9.4.2020 08:42
Problém je , že na MZe nesedí praktici, ale navonění panáci v kamizolách. Lesy měly být dávno v kompetenci MŽP ČR , protože jejich význam tkví především v zajišťování ekosystémových služeb a nikoli ve službách reprodukčních.
To samé se týká vodních toků , a taky to tak podle toho vypadá.
Odpovědět

Jan Šimůnek

9.4.2020 10:19 Reaguje na Miroslav Vinkler
Problém je, že MŽP se zcela jednoznačně podílelo a podílí na vzniku kůrovcových holin. Souhlasím s vámi, že pěstírna masné a trofejní zvěře je taky špatně - tahle činnost by měla být soustředěna do obor, nikoli do volných lesů.
Některé státy mají pro lesy samostatná ministerstva, nebo mají ministerstva, u nichž je zaměření na lesy (mimo jiné činnosti) přímo v názvu. Asi by to byla cesta, ale muselo by se to oddělit jak od ekologických tak i od mysliveckých fundamentalistů.
Odpovědět
Hu

Hunter

9.4.2020 11:43 Reaguje na Jan Šimůnek
To nemá s myslivostí nic společného.
Odpovědět

Jan Šimůnek

9.4.2020 12:57 Reaguje na Hunter
Má. Přehuštění zvěře a prakticky proměna lesů na velkochovy.
Odpovědět
Hu

Hunter

9.4.2020 13:15 Reaguje na Jan Šimůnek
to jsou jen kecy
Odpovědět

Jan Šimůnek

9.4.2020 16:40 Reaguje na Hunter
Realita. Dnes a denně viditelná jako totální devastace lesa zvěří. Půda v některých partiích lesa připomíná spíš půdu ve výběhu vedle kravína. Totálně rozdupaná a vše zelené do mrtě sežrané.
Odpovědět
JB

Jakub Brenn

14.4.2020 09:16 Reaguje na Jan Šimůnek
V tomhle Vám dávám za pravdu!Je to přesně tak..Tady u nás to není v lesích není jediný strom, který by nebyl omlácený parožím.Přirozená obnova se zákonitě rovná nule.
V oplocenkách to není o moc lepší...
Jednoho dne se kus oplocenky naruší(buď spadlým stromem, nebo to uhnije, nebo se zvěř podhrabe - pak už je to otázka hodin, kdy si zvěř pochutná)
Odpovědět
Hu

Hunter

9.4.2020 11:41 Reaguje na Miroslav Vinkler
Za mimoprodukční funkce lesa vám nikdo nic nedá. Na zalesňování, sazenice, oplocenky si musíte vydělat právě tou produkční funkcí. Stejně tak je v současné době problém dostupnost sazenic. Problematika vodních toků je úplně jinde.
Odpovědět

Jan Šimůnek

9.4.2020 16:41 Reaguje na Hunter
Tady ba si stát zapracovat měl, protože ty mimoprodukční funkce představují spoustu benefitů, mezi jejichž uživateli a majiteli lesa by se těžko hledaly nějaké ekonomické kanály.
Odpovědět
JB

Jakub Brenn

14.4.2020 10:35 Reaguje na Jan Šimůnek
no teda,jsem netušil, že někdy budu s Vámi souhlasit:)
Odpovědět
O

Ondřej Dočkal

9.4.2020 22:24 Reaguje na Hunter
Máte pravdu, že na zalesňování, sazenice, oplocenky si musí lesník vydělat právě tou produkční funkcí. O tom žádná. Žádná ani o tom, že les je obživa pro spoustu lidí, takže musí generovat nějaký zisk.

Otázka ale je, proč ten zisk z lesa zbytečně snižovat o náklady na sazenice a oplocenky? Kdyby fungovala přirozená obnova, mohl by lesník z lesa získávat míň (stávající zisk minus náklady na sazenice + oplocenky), a mohlo by aspoň něco zůstat i na mimoprodukční funkce, při zachování stávajících příjmů (pomiňme momentálně to, kam se dostane ekonomika lesního provozu kvůli smrku..).

Tedy mohl by ušetřit tím, že se spolehne na přirozené zmlazení? Nemohl, za stávajících stavů zvěře prostě nemohl. Aspoň teda u nás, co není v plotu, nemá šanci. Mimo ploty odrůstá zmlazení prakticky jen u cest a pod. míst, kde chodí lidi (= zvěř se tam nedrží). To jsou ale jen zlomky porostů, bohužel.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

10.4.2020 06:20 Reaguje na Ondřej Dočkal
U nás je zvěře tak normálně, zato náletových dřevin (habr, lípa, bříza, bor) neúrekom. Prořezávka je nutná a ve finále většinou palivové dřevo. Proto jsem pro oplocenky a kvalitní výsadbu.
Odpovědět
O

Ondřej Dočkal

10.4.2020 22:49 Reaguje na Karel Zvářal
No pokud je zvěře přiměřeně, gratuluji - není potřeba oplocenky. Což je rázem úspora nějakých ca 50.000 za paseku 100 x 100 m. A to je jen počáteční investice, nebavíme se o opravách apod.
Odpovědět

Jan Škrdla

10.4.2020 23:32 Reaguje na Karel Zvářal
Někdy jsou lepší ty náletové dřeviny, které zdárně odrůstají, než kvalitní výsadba, kterou občas musíte kvůli počasí opakovat.
Někdy je lepší počkat a využít tu lípu, habr a břízu jako krycí dřeviny. Nebo provést výsadbu cenných dřevin pomístně a použít ten nálet jako výplňové dřeviny.
Jinak borovice, pokud se vychovává, se může použít na řezivo.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

11.4.2020 07:52 Reaguje na Jan Škrdla
Jak známo, žalud a bukvice padá téměř po svislici, zatímco habrová, březová, lipová či borovicová semena unáší vítr až desítky metrů. Chce-li majitel pěstovat buk a dub, musí je tam (na mýtinu) většinou vysadit. Osobně proti snadno množícím se dřevinám nic nemám, navíc smíšený les je ideální z mnoha důvodů. Poptávka po dřevu bude ale asi i v budoucnu z valné části určovat podobu hospodářského lesa. V přirozeném lese vždy něco vyroste, určitě levněji, než v tom hospodářském. Zůstává otázkou, nakolik se změněné nabídce dokáže přizpůsobit poptávka.

Naše věkově různorodé lesy jsou domovem širšího spektra ptáků, než stejnověké porosty, jaké jsem viděl např. v Německu. Takže oba modely mají svá pro a proti, pokud ale zvítězí ekonomické hledisko, nijak mě to nepřekvapí.
Odpovědět

Jan Škrdla

11.4.2020 22:32 Reaguje na Karel Zvářal
Zrovna buk je klimaxová a výrazně stínomilná dřevina. Na velké kalamitní holině mu to moc nesvědčí a co se týká kvality, tak taky nic moc. Osobně bych preferoval proředění pionýrských porostů a následnou podsadbu, nebo výsadbu do kotlíků.

U dubu se říká, že by měl růst v kožuchu. Tzn. v horním patře by měl být dub a v spodní etáži stínomilné dřeviny (např. ten habr nebo lípa). Jak toho dosáhnout? Možná v první fázi po výsadbě DB redukovat náletové dřeviny, ale ne úplně (snažit se o to, aby nepředrostly duby).

Různorodé lesy jsou u nás spíše vzácností, narozdíl od těch stejnověkých. Jinak souhlas.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

12.4.2020 06:18 Reaguje na Jan Škrdla
Mám na mysli střídání otevřených míst s mlazinami a mýťáky. Na pasekách je častý ťuhýk, strnad, dříve i lelek, kteří v agro jsou dnes vzácností, v mlazinách pěnice, drozdi... V Německu takové paseky a houštiny neuvidíte.
Odpovědět
DA

DAG

16.4.2020 08:16 Reaguje na Jan Škrdla
Pane Škrdla. Chci se zeptat jestli techniku výsadby, kterou jste popsal umíte? Já jsem lesník vystudovaný, ale nikdy nepraktikující. Mám na sobě teď dosti hektarů obecních lesů zničenými kůrovcem. O tom co píšete jsem přemýšlel, ale z technického hlediska jsem to zamítl. Osobně se mi zdají výhodnější pruhy. Na velkou paseku pruhy světlomilných dřevin(borovice, dub) a pruh výsevu bříza a jeřáb. Tím rozložím nebezpečí, že mě uschne celá paseka, dále ušetřím za sazenice. Moje idea je, že za 30-40 let bude z břízy palivo a vydělá na zasázení stínomilných dřevin(buk, jedle, douglaska smrk) Navíc se už snad bude vědět, kam se všechno řítí. No pro jistotu tam dám lípy a nějaké habry. Ono když by tady nerostly lípy a habry, tak už jedině palmy.
Odpovědět
mr

10.4.2020 23:44 Reaguje na Karel Zvářal
Co se pod tím kouzelým pojmem "kvalitní výsadba" schovává?
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

11.4.2020 00:12 Reaguje na Miroslav Vinkler
"Vodní toky" kdysi pod MŽP spadaly, ale ministr ŽP František Benda se jich dobrovolně zřekl a přenechal je zemědělství. Tím Benda prokázal ochraně životního prostředí medvědí službu. Moldan a Dejmal - jeho předchůdci - by něco takového nikdy nepřipustili.
Odpovědět

Jan Škrdla

11.4.2020 22:42 Reaguje na Majka Kletečková
Mimistr Benda byl člověk na svém místě asi tak podobně jako současný ombudsman. Titul ropáka roku si vysloužil celkem oprávněně.
Tak nějak mám pocit, že to místo potřeboval Klaus zaplácnout někým, kdo nebude vyvíjet přepřílišnou aktivitu, a nebude bránit neviditelné ruce trhu.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

15.4.2020 08:32 Reaguje na Jan Škrdla
Asi tak jako si dneska Babiš sehnal Brabce... stejná loutka pro nekladení odporu v Babišovu stylu podnikání....
Odpovědět

Jan Šimůnek

15.4.2020 10:04 Reaguje na Jan Škrdla
Současný ombudsman má před sebou herkulovský úkol přeměnit tento úřad z jakéhosi progresivistického gestapa zpět na úřad, bojující za reálné potřeby občanů v případě konfliktu se státní mocí (což je jeho původním posláním).
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

14.4.2020 09:05 Reaguje na Miroslav Vinkler
Ale pane Vinklere, těžba dřeva a jeho využívání v konstukcích je též ekosystémová služba odstraňující CO2 z atmosféry a ukládání uhlíku v konstrukcích.

Možná je ale těžké o tom s vámi, kdo nevěří na skleníkový jev a vše vidí v devastaci půdy, diskutovat.
Odpovědět
ČM

Čech M.

9.4.2020 11:38
Pěkný článek, ale obávám se, že se žádná revoluce konat nebude. Musel by se rozbourat celý dlouho budovaný systém, který začíná, jak autor uvádí už na les. školách, kde učí profesoři "starou školu", pokračuje to do les. praxe, kde pak jsou tyto postupy šířeny a dokoná to systém myslivosti u nás. Když k tomu ještě přidáte , že pilařské závody jsou uzpůsobeny především na SM, tak se vlastně nikdo nemůže divit, že stav je takový , jaký je.
Odpovědět
Hu

Hunter

9.4.2020 11:43 Reaguje na Čech M.
Řekl bych, že v současné době pily nejsou schopny zpracovávat listnáče.
Odpovědět
mr

10.4.2020 23:41 Reaguje na Hunter
A na to ste došel jako kde??? Zpracovává se především to, nač je solidní poptávka.
Odpovědět

Jan Šimůnek

11.4.2020 13:15 Reaguje na
Technologické zařízení, orientované na měkké dřevo typu smrk jedle borovice, se na tvrdé dřevo prostě nehodí. V okolí mám několik pil a ty jsou orientované buď na měkké (většina) nebo tvrdé (pár) dřevo a nemíchají to.
Truhlář sice zpracovává obojí dřevo, ale ten ho dostává předzpracované a dělá s ním jiné věci než se dělají na pile.
Odpovědět
mr

14.4.2020 13:55 Reaguje na Jan Šimůnek
A na takovou blbost ste zase došel kde? To jako pilaři pojdou hladem, až tu skončí Sm? Jestli mají pily problém, tak je to odbyt - po celý rok.
Odpovědět

Jan Šimůnek

14.4.2020 14:12 Reaguje na
Až skončí smrky a jedle, budou muset vyměnit strojní park, nebo alespoň některé jeho kritické komponenty.
Odpovědět
mr

14.4.2020 19:30 Reaguje na Jan Šimůnek
Jako vymění pily a koupí ty samé, ale modernější? Tak jste to myslel? To je možné, ale jestli na to budou mít prachy. A jaké kritické komponenty vymění? Myslíte Ukáčka za nějaké jiné "dříče"? Nic jiného totiž měnit nemusí. Ještě tak možná - že by chuť do práce. Jinak píšete naprosté hovadiny.
Odpovědět

Jan Šimůnek

15.4.2020 10:10 Reaguje na
Spíš budou mít ty pily jinou rozteč zubů, jiný "šlic" a patrně budou muset být z dražší oceli, která by na měkké dřevo byla zbytečně drahá.
A musí se taky počítat s tím, že krychlový metr řeziva bude výrazně těžší (mají vozíky apod. používané pro sm dostatečnou rezervu na dub?, dtto třeba konstrukce skladových prostor?).

Prostě vím z praxe, z toho, co vidím kolem sebe, že se pily specializují na tvrdé nebo měkké dřevo a že tato specializace tudíž jakýsi smysl má, byť to třeba vám smysl nedává.
Odpovědět
mr

17.4.2020 23:11 Reaguje na Jan Šimůnek
Jak jsem sděli výše - píšete hověziny. Proč se vyjadřujete k něčemu, o čem nic nevíte?
Odpovědět
va

vaber

9.4.2020 16:45
jako laik který má rád les a život v něm nechápu dnešní přemnožení zvěře . Za první republiky bylo zvěře nesrovnatelně víc a lesy vyrostly jak je možno vidě ještě dnes ,kdysi se říkalo jdu do pětadvacítky, což byl název pro les který byl vysazen v roce 1925 a je vidět ještě dnes že stromy vyrostly bez problému. Následník trůnu Ferdinand co ho zastřelili v Sarajevu ,šílenec který vystřílel statisíce kusů zvěře z toho velkou část u nás. To říká kolik zvěře bylo ještě na začátku dvacátého století a přesto lesy ,tedy smrkové vyrostly a zvěř je nezlikvidovala. Kolik se dnes ujme sazenic a kolik zlikviduje zvěř? A to dříve nebyli odborníci s glejtem ,kterým se dnes každý ohání a přesto jim to šlo lépe než dnes.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

11.4.2020 07:25 Reaguje na vaber
To bylo tím, že lesy byly soukromé a i ty státní měly dohled profi správce. A na jejich údržbě a správě pracovalo daleko více lidí, dělali oplocenky proti zvěři, prořezávky, káceli kůrovcové kolečka atd. atd. prostě se starali, ten les byl prostě komerční záležitost.
Odpovědět

Jan Šimůnek

12.4.2020 13:06 Reaguje na Pavel Hanzl
Ano. Jiné než komerční lesy u nás nejsou. Pokud bychom chtěli přírodě blízký les, který by rostl s minimem lidské péče, tak bychom ho museli uměle vysadit a nějakou dobu ho péčí usměrňovat žádoucím směrem. Zpustnutím komerčního lesa (stromové plantáže) žádná divočina nevznikne, jen porosty připomínající brownfieldy a mnohdy ani to ne (Šumava je názorný důkaz).

A měla by o tom být vedena celospolečenská diskuse, ukončená něčím, co má váhu (nejspíš referendem); a ne aby pochybní aktivisté proti vůli většiny společnosti začali zacházet s veřejnými lesy jako se svým majetkem a záměrně je devastovali.
Odpovědět
mr

14.4.2020 14:02 Reaguje na Jan Šimůnek
Máte v tom dobrý hokej. Berete na to něco?
Odpovědět

Jan Šimůnek

14.4.2020 14:13 Reaguje na
A kde je tedy nějaký přírodní les?
Odpovědět
mr

14.4.2020 19:35 Reaguje na Jan Šimůnek
U nás skoro žádné, zbylo tu jen několik párhektarových pralesíků, kde asi nikdy nebyla (nebo minimálně) lidská činnost - kácení. Přírodní les ale nevznikde vysazováním, leda zanecháním hospčinnosti v dnešních lesporostech.
Odpovědět

Jan Šimůnek

15.4.2020 10:15 Reaguje na
V tom první se s vámi shoduji.
V tom druhém ne.
Ukazuje se naprosto jasně, že zanecháním hospodářské činnosti ve stromové plantáži nevzniká přírodní les, ale degradovaný biotop, srovnatelný s tím, co vyroste na brownfieldech.
Přírodě blízký les bychom museli uměle vysázet (protože ve stromové plantáži potřebné druhy nejsou přítomny a ze smrkové či borové šišky dub, javor nebo jeřáb nevyrostou) a nějakou dobu o to pečovat, byť by se tou péčí třeba jen řešily průšvihy vzniklé tím, že jsme neodhadli správné druhové spektrum. A, pochopitelně, kromě stromů by se měl podobným způsobem řešit i podrost.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

15.4.2020 14:37 Reaguje na Jan Šimůnek
V Jižních Čechách má Žofínksý prales cca 102 ha a Hojná voda 9 ha. Na většině jejich území se vyvíjí prales bez jakéhokoliv zásahu člověkem od pol. 18. stol. Na počátku zrodu těchto cenných a úžasných míst stál osvícený hrabě Jiří Buquoy. Chtělo by to v dnešní době víc podobných vizionářů.
Odpovědět

Jan Šimůnek

15.4.2020 16:26 Reaguje na Majka Kletečková
Ano, jenže on měl k dispozici zbytky přirozených pralesů, které pouze nechal rozšířit na o něco větší území. Nezačínal z pusté pláně, pokryté stromovými mrtvolami (kterou by ponechával "přírodním procesům").

O tom jsem četl už jako školák. Existoval prvorepubliční (a vycházel ještě na začátku protektorátu) časopis Naší přírodou, který měl vysokou vědeckou úroveň, byť šlo o časopis populární. Mám dva ročníky.

Pochopitelně, za socíku se už dbalo na to, aby ochrana přírody tu vědeckou úroveň neměla (proto taky likvidace organizace Tis, jíž jsem byl členem).
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

15.4.2020 18:09 Reaguje na Jan Šimůnek
V tom případě se divím, že jste nezareagoval aspoň pár větama na https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/zemrel-prukopnik-ochrany-prirody-v-ceskoslovensku-otakar-leisky. Možná jste jediný z pravidelných přispěvatelů ekolistu, který byl členem TISu.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

15.4.2020 15:49 Reaguje na Jan Šimůnek
Myslím, že způsob, jak vytvořit "přírodní" les, záleží na konkrétním místě lesa. Na místech, jako je třeba okolí Českých Budějovic nebo Prahy, tomu musí člověk pomoci,jak píšete. Ale třeba na Šumavě včetně Boubína se nacházejí zbytky pralesů nebo přírodě blízkých lesů a tam si příroda dokáže pomoci sama, jen jí v tom člověk nesmí bránit.
Odpovědět

Jan Šimůnek

15.4.2020 16:29 Reaguje na Majka Kletečková
Boubín bude do deseti let mrtvý v důsledku masívních náletů kůrovce. Podle odborníků i místních lidí. Ostatní zbytky původních pralesů na Šumavě už mrtvé jsou.
Nehledě k tomu, že se patrně z větší části jedná o lesy, uměle vysazené až po "oholení" Šumavy na začátku novověku.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

10.4.2020 11:37
Pánové odborníci se tady můžou hádat do krve o čemkoliv, ale nějak jim nedochází, že s velkou pravděpodobností u nás už nevyroste les žádný. Letos to bude asi šestý výrazně srážkově podnormální rok a se stabilně rostoucí teplotou nás čeká asi nejsušší období v historii. A co bude po něm? Vrátí se klima do normálu? Není zatím žádný známý důvod, že by se mělo. Naopak je dost solidně podložených teorií, že se bude oteplovat stále, konec to jaksi nemá. Ale třeba přiletí černá labuť, čort znajet.
Odpovědět

Jan Škrdla

10.4.2020 23:35 Reaguje na Pavel Hanzl
Zas v tomhle ohdedu jsem optimista. Věřím, že klima nebude takové, aby neumožnilo existenci lesa. Jen to bude les jiný, než jsme byli doposud zvyklí (jednk druhovou skladbou, ale i strukturou). Na smrčiny, výjma horských poloh a inverzních údolí, můžeme zapomenout.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

11.4.2020 07:21 Reaguje na Jan Škrdla
A proč si myslíte, že se to celé zastaví a hlavně proč? Vývoj teplot celého minulého století ukazuje k exponenciálnímu růstu teplot, důkazem je končící dekáda, ta hovoří jasně. A to neuvádím nějaké teorie, ale stačí se podívat na grafy skutečně naměřených teplot.
Odpovědět

Jan Šimůnek

11.4.2020 13:19 Reaguje na Pavel Hanzl
Zatím byly takovéto teplé výkyvy vždy efemérní. Neexistuje důvod předpokládat, že by tento, který navíc zdaleka není na úrovni teplot, jaké zde v historicky dohledné době opakovaně byly, byl nějakou výjimkou.
Odpovědět

Jan Šimůnek

11.4.2020 13:23 Reaguje na Pavel Hanzl
Proto také klimaalarmisté berou teploty jen z pár posledních desetiletí (pokud možno začínají až po 30. letech minulého století, kdy byla opakovaně silná vedra na začátku léta, která vedla k předčasnému ukončení školního roku).
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

13.4.2020 20:34 Reaguje na Jan Šimůnek
Na nesmyslnost vaší argumente jsem si už zvykl, žádný takový teplotní výkyv za poslední milión let se nekonal. A argumentovat tím, že u vás v kuchyni bylo před 50. lety taky tepleji, je skutečně na úrovni ruského bota s hacknutým programem.
Odpovědět

Jan Šimůnek

14.4.2020 10:29 Reaguje na Pavel Hanzl
Mínojské klimatické optimum - teplota v průměru asi tři stupně nad současnou

Antická klimatická optima - tepelné výkyvy asi dva stupně nad současnými průměry

Středověké klimatické optimum - teploty opět vyšší než v současnosti, u nás rostly smokvoně, v Norsku dávala bobule vinná réva, obilí se dalo pěstovat na pobřeží Grónska

Teplá epizoda mezi husitskými válkami a 30letou válkou - opět tepleji než dnes, v Polabí bylo možné pěstovat melouny (doloženo spolehlivými prameny, jako jsou účty za jejich nákup od místních pěstitelů pro královský stůl), což dnes bez předpěstování ve folijníku nebo skleníku nejde (a ty tenkrát nebyly)

Takže sorry, bot s divným programem, vyhýbajícím se reflexi reality, jste leda vy.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

14.4.2020 14:50 Reaguje na Jan Šimůnek
Mínojské a jiné teplotní výkyvy byly vždy LOKÁLNÍHO významu a melouny u Labe taky. Nevíte vůbec nic, o co se jednalo, obilí se do Grónska se dováželo atd. atd.
Argumentovat proti grafu globálních teplot účtem za melouny je skutečně čurinovní, vy se fakt lepšíte!!
Pozn:. "melaun" znamenal ve staročeštině dobře vykrmený králík.
(to si ale dělám čurinu, to jinak nejde)
Odpovědět

Jan Šimůnek

15.4.2020 10:27 Reaguje na Pavel Hanzl
Ne, jednalo se o celková oteplení celého světa.
Obilí se do Grónska rozhodně nedováželo. Dokud Norsko (jehož osadníci to byli) mělo dostatek obilí, byly podmínky příznivé na jeho pěstování i v tom Grónsku. Jakmile se ochladilo, tak i to Norsko mělo obilí pro místní lidi málo.
Druhou věcí je, že s tehdejšími loděmi, úrovní navigace atd., se nedal přísun takových kvant obilí (aby se tím celoročně živili tamní osadníci) logisticky zvládnout.

Účet za melouny má pochopitelně vyšší informační hodnotu než všechny bláboly IPCC za celou dobu jeho činnosti, protože dokazuje, že v těch a těch letech byly takové teploty, že ty melouny na poli rostly. A nepřímo dokazuje i to, že stabilní teplé klima muselo trvat tak dlouho, že se lidé odvážili se jejich
pěstováním živit; tedy, že riziko neúrody a ekonomického krachu bylo přijatelně malé.

A, mimochodem, za mínojského tepelného výkyvu bylo zřejmě bez ledu (a osídlitelné) i pobřeží Antarktidy. Pokud tedy nebereme tu Dänikenovu představu hodných mimozemšťanů, předávajících (asi z čirého potěšení) místním opičkám mapy z dob třetihor.
Odpovědět

Jan Škrdla

12.4.2020 20:43 Reaguje na Pavel Hanzl
Je možné, že se klima v nižších polohách přiblíží tomu středomořskému, a že dojde k posunu o 2-3 vegetační stupně. Kopce ve středomoří by se mohly klidně zelenat, kdyby je místní obyvatelé v minulosti nevyholili.
Nevěřím ale, že zde v blízké budoucnosti bude klima jako na Sahaře nebo např. Arabském poloostrově, které existenci lesa neumožňuje.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

13.4.2020 20:29 Reaguje na Jan Škrdla
Vždyť je to úplně jednoduché.
Stačí si vzít jakýkoliv dostatečně podrobný graf růstu globální teploty a tu křivku prodloužit třeba o 20 let. A máte u nás Saharu jak vyšitou. Samozřejmě s tím, že globální teplota je vždy výrazně nižší (vlivem oceánů), taky dnes je u nás průměrně o 3°C tepleji, zatímco globální teplota stoupla pouze o asi 1.5°C.
Pokud se nezmění podmínky pro takovž růst teplot, tak ta teplota takto poroste.
Zatím to ale za žádnou výraznou změnu nevypadá, můžeme jen spolíhat, že se prostě stane zázrak, což má pravděpodobnost minimální.
Odpovědět

Jan Škrdla

13.4.2020 22:21 Reaguje na Pavel Hanzl
Je pro zajímavost podle projetku klimatická změna, se v pesimistické variantě počítá např. na Jižní Moravě a v Poalabí s průměrnou roční teplotou 14-16,5°C (v té střední je to o 2°C méně).

viz:
https://www.klimatickazmena.cz/cs/?l=37&m=175&f=4&e=a

Co se týká strážek, nedojde k tak výraznému poklesu, jako se počítá nárustu teploty. Akorát bude srážky ještě méně vyrovnané a díky vyšší teplotě bude vyšší výpar.

Jen pro zajímavost, průměrná roční teplota na Sahaře přesahuje 20°C (někde až 30°C), a jsou tu dost velká teplotní amplituda.

Zatím ani ty nejčernější seriózní scénáře s tím do konce století nepočítají.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

13.4.2020 23:00 Reaguje na Jan Škrdla
Ty nejčernější scénáře z 60. let taky počítaly s tím, že takové počasí, které je u nás řekněme od roku 2010 tu mělo být až někdy po roce 2030.
Problém je v tom, že daleko rychleji eskaluje industrializace třetího světa a jeho přelidňování. Takže i přes výrazné snižování emisí v Evropě i USA se celkově emise zvyšují. Ale i kdyby se nezvyšovaly, tak ty miliardy tun CO2 se stejně emitují každý rok a tím roste jeho koncentrace. Navíc se už teď přidává metan z permafrostu. Ale průměrná teplota u nás +15°C je totálně likvidační, neexistuje u nás strom, který by přežil teplotu 50°C. A už se naměřilo asi 42°C.
Odpovědět

Jan Šimůnek

14.4.2020 10:35 Reaguje na Pavel Hanzl
A budete na teplotách, které zde už byly. A říká se jim "klimatická optima", protože se v těch dobách žilo lidem výrazně lépe než v obdobích chladných.

A, MMCH, vyšší teplota = vyšší odpar ze světového oceánu = vyšší srážky. Pouště rostly v chladných obdobích a v teplých se naopak zmenšovaly (pokud tam nebyly ještě jiné faktory). Sahara v minulých teplých periodách měla daleko více charakter savan a polopouští. Pokles teplot na konci antiky vedl k vysychání středoasijských pouští a polopouští a výsledkem byly nájezdy tamních kočovníků na Evropu.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

14.4.2020 12:04 Reaguje na Jan Šimůnek
Od posledí doby ledové bylo celosvětové klimatické optimum jen jedno, a to středověké. Trvalo několik století a my jsme tu teplotu překonali asi v roce 2016.
Všimněte si, že na grafu je ta čára témněř vodorová a dnes svistá. To je prostě ten podstaný problém.
https://www.czechsight.cz/co-vime-o-zmene-klimatu-zadna-alternativni-teorie-nedokaze-soucasne-otepleni-vysvetlit/?fbclid=IwAR1SAwsg7V66pKgf63_aJx8WFw463pCH51GIpE2zr4PAzKoNH9swwzwVXP4
Odpovědět

Jan Šimůnek

14.4.2020 14:17 Reaguje na Pavel Hanzl
Ne, byla jiná, srovnatelně teplá, a byla i ještě teplejší období. To, že o nich lháři z IPCC nepíší, nic neznamená.
Konec konců, proto naprostá většina odborníků na historii a prehistorii klimatu je v táboře skeptiků. Protože z titulu své odbornosti dobře vědí, že alarmisté produkují jen bláboly, lži a nesmysly.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

14.4.2020 12:10 Reaguje na Jan Šimůnek
Vaše logikea je skutečně famózní: větší teplota = větší srážky.
Už šestý rok nás trápí asi nehorší sucho historie a vy tu kdáknete takovou blbost.
Odpovědět

Jan Šimůnek

14.4.2020 14:18 Reaguje na Pavel Hanzl
Větší teplota = větší odpar = víc vody ve vzduchu.
Současné sucho pravděpodobně s klimatem jako takovým nemá nic společného.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

14.4.2020 20:14 Reaguje na Jan Šimůnek
Vyšší teplota, vyšší rosný bod, jiný poměr teploty oceánů a země, změna vodonosného proudění ze severního Atlantiku. Ty +3°C průměrné teploty v Evropě totálně rozhodily celoroční atmosférický režim.
To sucho je změnou klimatu PŘÍMO VYTVOŘENÉ. Nebo znáte jinou příčinu?
Já vím, ekoteroristi.............
Odpovědět

Jan Šimůnek

15.4.2020 10:33 Reaguje na Pavel Hanzl
Váš problém je, že na Zemi bylo nejvíce pouští v dobách ledových, během teplých epizod zde byly spíš lesy, pralesy, savany (a plochy pouští se redukovaly). Což je jednoznačně doloženo. Mimo jiné i tím, že z dob ledových máme mnohde na našem území vrstvy spraší, vzniklé právě (jak napovídá název) větrnou erozí obrovských ploch bez porostu a přenosem takto vzniklých prachových částic na vzdálená místa.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

15.4.2020 15:01 Reaguje na Jan Šimůnek
Veřejná odbornost v ČR se shoduje v tom, že globální oteplování u nás vede ke stále většímu suchu na velké části území. Na území ČR prší sice desítky let plus minus stejně, i když se z teplejších povrchů voda více odpařuje. Prší ale jinak než dřív, mnohem víc nerovnoměrně, s rostoucí intenzitou srážek v podobě přívalových dešťů. Naše zemědělská ani lesní půda nedokáže vsáknout vodu z dešťů v potřebné míře, většina vody rychle odteče do moře. Betonové a asfaltové plochy vodu nezadrží vůbec. Omezená schopnost krajiny vodu zadržovat způsobuje, že hladina podzemních vod trpí a bude trpět dlouhodobě nedostatkem vláhy. V teplých obdobích v historických dobách byla naše krajina schopná mnohem lépe zadržovat vodu než je tomu dnes.
Odpovědět

Jan Šimůnek

15.4.2020 16:34 Reaguje na Majka Kletečková
Nevedlo k tomu v minulosti, kdy zde takové (a ještě o něco teplejší) klima bylo.

Naši předkové ovšem nekrmili šmejdy, "bojující za klima", ale stavěli rybníky a další vodní díla, zadržující vodu v krajině. A nezakládali kůrovcové líhně (vyrábějící obrovské plochy mrtvého lesa), ale z té doby pocházejí první doklady systematické péče o lesy (jiné než o lovnou zvěř).
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

16.4.2020 13:49 Reaguje na Jan Šimůnek
To, že je dnes méně rybníků než v určitém období historie zemí koruny české nejspíš nezpůsobuje neschopnost krajiny zadržovat vodu. Zase máme jiné vodní plochy typu přehrad. Rybníků je v končinách, kde bydlím, pořád hodně (bohužel se skoro v žádném rybníku kvůli průmyslovému chovu ryb nedá koupat, jak je voda v souvislosti s tím špinavá). Ale kvůli melioracím chybějí dřívější mokřiny, toky řek jsou zkráceny, drtivá většina zemědělské půdy je degradována chemií, ubytkem organické hmoty a těžkou zemědělskou technikou. Většina expertů se shoduje na tom, že na rostoucí oteplování má významný vliv člověk, i když nepanuje shoda ohledně velikosti jeho podílu. A tak se roztočila spirála rychlého oteplování, jaká tu asi v historii v globálním měřítku nikdy nebyla.
Odpovědět

Jan Šimůnek

17.4.2020 08:33 Reaguje na Majka Kletečková
Problém je, že rybníky mají patrně větší vliv na lokální klima než přehrada o sumě jejich rozlohy (ta má ale v sobě zpravidla víc vody).
A v naprosté většině bývá kolem vtoku do rybníka, kde je nejvíc mělko, i cosi jako mokřad (byť většinou produkující méně komárů, protože si na jejich larvách pochutnají ryby).
Takže obnova rybníků je jistě lepší než výstavba velkých přehrad (stejně už nemáme ve státě moc lokalit, kde by taková výstavby byla možná a smysluplná), ale i ta výstavba velkých přehrad je smysluplnější než výkrm amorálních tvorů, provozujících na úkor společnosti tzv. "OZE".
A obnova kůrovcem zničených lesů umělou výsadbou, tj. zrušení legislativy o "bezzásahovosti", zrušení národních parků (stejně už v nich není nic, co by mělo cenu chránit) a obnovení kvalitní krajiny v těchto lokalitách by měly mít rovněž vysokou prioritu.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

16.4.2020 13:26 Reaguje na Majka Kletečková
Pardon, chtěla jsem napsat odborná veřejnost.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

14.4.2020 09:24 Reaguje na Pavel Hanzl
Zde s vámi pane Hanzle plně souhlasím. Pokud dnes budeme sázet lesy podle parametrů dnešních srážkových úhrnů, je dosti vysoká pravděpodobnost, že za 20 let uschnou.

S lesy není až tak problém v jakém podnebí rostou (jejich skladba odpovídá podnebí), nýbrž v současné velmi rychlé změně podnebí, hlavně vzhledek ke srážkám. Les prostě nemůže přežít, pokud soustavně klesá hladina podzemních vod o 1/2 m za rok.

Proto je třeba hlavně začít efektivně a plošně řešit globální klimatickou změnu. Tady rozhodně nebude stačit nainstalovat si na střechu pár FV panelů a říci si, mám splněno. To je zhruba přístup Němců - koupit si pár zelených odpustků.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

14.4.2020 09:41 Reaguje na Jiří Svoboda
Dobře. Němci si nakupují zelené odpustky a produkce CO2 v Německu silně klesá. V Číně se uvádí do provozu snad každý týden jedna uhelná elektrárna a jejich produkce CO2 raketově stoupá.
To si mají teda Němci zase založit Wermacht a vyrazit s kanónem na Čínu?
Odpovědět

Jan Šimůnek

14.4.2020 10:37 Reaguje na Pavel Hanzl
Pan Wagner tu opakovaně na statistikách dokázal, že to není pravda. Němci navíc stavějí jak oteklí Nord Stream II, po jehož dokončení pojedou na plyn, byť budou asi nadále ve výkaznictví předstírat využívání energie z OZE.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

14.4.2020 12:08 Reaguje na Jan Šimůnek
Pan Wagner je hlavně jaderný odborník - nadšenec, ale statistika produkce CO2 je jiný obor.
Falšování všemožných statistik je doméha totalitních režimů, v Německu to možné není.
Odpovědět

Jan Šimůnek

14.4.2020 14:19 Reaguje na Pavel Hanzl
Vzhledem k tomu, že ekologie má k totalitě velice blízko (pokud s tímto pojmem nesplývá), tak to možné zcela jistě je.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

14.4.2020 20:17 Reaguje na Jan Šimůnek
Zřejmě vůbec nechápete pojem totalita, to je totiž ten program, podle kterého jedete.
Odpovědět

Jan Šimůnek

15.4.2020 10:29 Reaguje na Pavel Hanzl
Jistěže pojem totalita chápu. Jsem rád, že jsem se z jedné totality (komunistické) vyhrabal a nechci do ještě horší (zelené) zase spadnout.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

11.4.2020 19:33
Dobrý den přeji. Stále čekám na vaše vyjádření jak jste střílel podle pohlaví.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

16.4.2020 14:06
Myslím, že článek je hodně o tom, že "starého psa novým kouskům nenaučíš". Lesníci "staré školy" trvají na tom, že stromy "zničené" kůrovcem musejí být co nejrychleji odstraněny nejen z hospodářských lesů, ale důsledně i ze všech chráněných území bez výjimky viz jejich spory s vědci a univerzitními kapacitami ohledně Boubína. Očekávám, že mladá generace lesníků bude v tomto otevřenější novým poznatkům a ochotnější přistoupit na to, že na některých vybraných místech národního parku stojí za to provést "experiment" ponechat prostor divoké přírodě, aby si s kůrovcovou "kalamitou" poradila sama.
Odpovědět

Jan Šimůnek

17.4.2020 08:37 Reaguje na Majka Kletečková
Myslím, že osud ostatních pralesů na Šumavě ukázal jasně, že pokud nebudeme Boubín chránit osvědčenými lesnickými postupy, bude záhy po něm (odborníci to odhadují na deset let).

Faktem je, že eko1ogičtí aktivisté, členové ekologických organizací a institucí, by měli tyto jimi vyvolané škody nahradit, klidně i doživotními nucenými pracemi na obnově krajiny.
Odpovědět

Jan Šimůnek

17.4.2020 08:44
Možná jeden postřeh:
Část lesa, kam léta chodíváme na houby, je na břehu potoka, který se tu a tam rozlévá pod blízké stromy (přímo na březích listnáče, jinak smrky). Na opačné straně je pak vybagrovaná jáma, z níž vysoká hladina spodní vody vytvořila jezírko (myslivci ho mají jako kaliště a napajedlo pro černou zvěř, kterou u něj střílejí). Vodní režim potoka i toho umělého jezírka se nijak nezměnil, přesto smrky mezi nimi (i jinde v okolí) beznadějně uschly. Proto nevěřím, že viníkem hynutí smrků je jakési sucho (to tam prostě není). Jiná věc je hynutí borovic, k tomu skutečně dochází v lokalitách, které i dříve byly suché a v současné době vyschly ještě víc.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

17.4.2020 15:12 Reaguje na Jan Šimůnek
Na základě jednoho případu (nebo jen dvou, tří) nelze provést zobecnění na "celou populaci".
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

17.4.2020 15:18 Reaguje na Jan Šimůnek
Pane Šimůnku, občas máte bystré postřehy. V něčem mi ale svou zarputilostí silně připomínáte Grétu Thumbergovou, na opačném pólu. To prosím neberte jako urážku, protože já mladé švédské aktivistce fandím.
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist