Jan Metzl: Bezúčelnost televizních debat ke kůrovci a ke vzniklým holinám

Na kalamitních holinách máme jedinečnou šanci změnit lesnické hospodaření s cílem, aby se nemohla opakovat situace s větrnou, mniškovou, houbovou a kůrovcovou kalamitou v takovém rozsahu v jakém jsme dnes svědky. / Na ilustračním snímku vykácený les na Českokrumlovsku.

Licence | Některá práva vyhrazena

Zdroj | ČIŽP

Na úvod vstupuje moderátor, který konstatuje, že polovině smrků v České republice hrozí, že je během tohoto roku zlikviduje kůrovec. Kalamita se projevila jako vrchol po historickém pěstování smrkových monokultur na nevhodných stanovištích, které nejsou schopny s jakýmikoliv pěstebními intervencemi odolávat větrům, sněhu, václavce a následně kůrovcům. Jistě i s přispěním sucha, deficitu vláhy. Kolik bylo způsobů probírek, obnovních způsobů, rozluk a vše přišlo v niveč.

Ministr Brabec říká, že vznikne 500 000 ha nových holin. A já upozorňuji na plíživé nebezpečí vzniku těžko zalesnitelných holin. Generel MZe předpokládá obnovní cíl JD, JDO, DG na ploše 85 000 ha. Bez přípravných porostů a se zvěří – pohádky z říše snů.

Vláda schválila dotační program pro nestátní vlastníky na letošní a příští rok, kdy mají být k dispozici až 2 a půl miliardy korun. Ministr konstatuje, že „je to vlastně pouze na obnovu lesa a na péči o ten les. Sazenic máme dostatek a do 5 let budou holiny zalesněny“. Jsme netrpěliví. Náhodou, před měsícem, jsem se dotazoval u jednoho velkoškolkaře, kolik má k dispozici břízy, osiky, jeřábu, olše a topolu šedého. Nic, protože tyto sazenice nikdo nechce. Přitom lesník může z dotací čerpat finance na zalesnění těchto dřevin. Odběratelé sazenic mají nadále zájem o smrk, který používají jako výplňovou a přípravnou dřevinu, kterou plánují využít k vnosu cílových dřevin.

Obdobné chiméry jsem slýchal před padesáti léty s výsledkem 99 % smrkových, dnes rozpadajících se smrkových monokultur. Uvědomí si lesníci, že zalesnění smrkem do 3. a ve 4. lesním vegetačním stupni je velmi rizikové, ekologicky a ekonomicky pochybné?

Připočteme-li k tomu ještě nevhodnou provenienci, obnovu, vývoj, výchovu a absenci přimíšených listnáčů, má malou naději se adaptovat. Vlivem klimatických změn a postupem aridního podnebí na západ, smrk neodolá kůrovci v celé střední Evropě.

Není důležité to, že se smrk sadí na holiny přes 100 roků a roste. To ale neznamená, že je to dobře. Výsledky hovoří jasně. Příroda se nedá znásilňovat. Ctěme biologické a ekologické nároky všech dřevin. Važme si semenné obnovy jakýchkoliv dřevin z plodících stromů, které zůstaly neporušené v okolí kalamitních holin.

Nejdůležitější však je, že jedle, buk a smrk jsou klimaxové dřeviny a podle toho se k nim chovejme. Škoda, že se chováme tak macešsky k domácí jedli, která by zvýšila stabilizační i meliorační funkci a produkčně nahradila smrk o více jak 30 %.

Na lesnické škole učinili geniální objev. Buk pod porostem roste rovně a nekošatí se. Škoda, že to neřekli studentům, aby buk nesadili přímo na kalamitní holiny. Snad jejich představitelé změní pohled na naprostou pitomost přírody obnovovat holiny klimaxovými dřevinami sukcesí přes přípravné dřeviny.

Žalostný stav lesů po středověkých exploatacích se našim předchůdcům podařilo zdárně zalesnit v rámci tehdejšího poznání. Oni nevěděli to, co víme dnes my. Jejich pokračovatelé byli geneticky ovíněni saskou zařizovací školou a odkojeni na smrkovém prsu. Věřili ve vyrovnanost trvalé produkce posledních 180 roků, s výsledkem jaký vidíme posledních 100 roků. To je trvalé hospodaření?

V osmdesátých létech vrchnost schválila zákon a vyhlášky, které legalizovaly velkoplošné holoseče a výsadbu smrku na všech stanovištích a pojmenovali je např.: „smrkové hospodářství na živných stanovištích středních poloh“. A následovníci samozřejmě neopomněli na „dřevinu budoucnosti“, ke které pořádali celostátní konferenci ještě v roce 2004. Nepokračujme ve špatně započaté práci.

Nápravu těchto odborných zmetků nepřinesl ani poslední lesní zákon v porevoluční době. I když bylo veřejnosti známé, že se něco v přírodě se smrkem děje, což bylo odborníkům zřejmé již v předminulém století. Jeden vyhlášený vědec napsal, že se stupněm poznání názory nedokáže měnit jen blbec.

Před 50 lety, již jako bezpečák, jsem se chtěl pochlubit vedoucímu provozu na mém bývalém polesí výsadbou jedlí a buků do kotlíků ve smrkových porostech. On řekl: „Jdi do háje s tou svou jedlí a bukem, je lepší sadit smrk, jen jej musíš zasadit tím zeleným nahoru“.

Zůstávali hluší k Heyrovským, Gayerům, Koniasům a k zákonu č. 166/1960 Sb. Lesy vzniklé přispěním dnešní generace lesníků mohly vypadat úplně jinak a nemuseli jsme se dnes trápit s holinami a odbytem neprodejného dříví.

V roce 1996 Pfeffer říká:“… otázka ochrany genofondu – ta je tady dána nad ochranu lesa jako takovou, poněvadž nebude-li ochrana genofondu, pak je tady ochrana lesa zbytečná…“

V roce 1994 zpracoval Košulič pro potřeby LČR „Rámcové zásady k zalesnění kalamitních holin“. Na upozornění „laiků“ z hnutí DUHA, že se ve velkém sadí znova klimaxový smrk, buk, jedle na holiny, zvedla se vlna kritiky od všech povolaných, cože si ti neodborníci dovolují. Duha nevěděla, že „Vymezení cílových hospodářských souborů“ je syntetickým dílem předních lesnických odborníků, vědců a výzkumných pracovníků ÚHÚL Brandýs nad Labem, obou univerzit ČZU v Praze a MENDELU v Brně, VÚLHM v. v. i. Strnady a uznávaných odborníků lesnické praxe LČR, SVOL. Pokud se budeme dál řídit jejich pomýlenými názory, naši vnuci se budou potýkat se stejnými problémy jako dnes my.

Během celého pořadu nevstoupili na tenký led v otázce nepřiměřeného obhospodařování zvěře pod záštitou ministerských úředníků, ministrů, poslanců, ředitelů atd. S přemnoženou zvěří nedojde ke zlepšení ekologické a ekonomické situace v našich lesích při obnově lesů a budeme jen předkládat zvěři neúměrně drahé krmivo ke spásání, s finanční dotací 2,5 mld. korun.

Obdobné finanční ztráty nás čekají u státních podniků. Panství na Orlíku, v době převzetí majetku, tehdejší majitel vyřešil škody zvěří likvidací introdukované mufloní zvěře vystřílením na nulu a ostatní zvěř odlovem snížil na neslovitelné minimum. (Informace možno dohledat na internetu pod heslem „Orlické lesy“). Místo toho, aby se pro státní les učinilo to samé, ministr odvolal ředitele LČR, který se snažil o nápravu a chtěl shromáždit kolem sebe odborný tým. Dosadil tam neodborníka a ten si vybral spolupracovníka se stejným zaměřením na chov zvěře. A tím všechny snahy předcházejícího ředitele o nápravu vzaly za své.

V ohrožených oblastech se musí zrušit chov škodící zvěře a plánovat jen lov, introdukovanou zvěř lovit na potkání. VLS plánuje zvýšit odlov zvěře o 10 %. LČR mají ošetřený snížený stav škodící zvěře v nájemních smlouvách. Co tím vyřeší? S takovými a podobnými plány u státních lesů nás ohlupují minimálně 50 roků s nulovým výsledkem.

Stav českých lesů a podzemních vod je v katastrofálním stavu. Je na lesnících, aby v rámci nejlepšího vědomí a svědomí se pokusili zajistit pro 10 000 000 spoluobčanů zdravý, v rámci možností přírodě blízký les a začali napájet s jeho pomocí podzemní zásoby vody. Tomu 1 % spoluobčanů, kteří nemohou spát, když jim nad hlavou nevisí parohy, lze doporučit jen to, aby si zakoupili v lékárnách prášek na spaní. Ze zvěře nelze dělat politikum.

Je nás již více, podpořme tedy vládu k výměně od shora, aby byli na vedoucích místech odborníci. Za dveřmi stojí zástupy schopných lesníků, odhodlaných ke změnám. Změňte státní lesnickou politiku novými odborníky, probuďte k činnosti ministerstvo – změna zákona, k doplnění vzdělání učitelů na lesnických školách ale i všech státních úředníků a správců lesa. Obnovme zkoušky pro odborné lesní hospodáře v duchu lesního zákona č. 250/1852 Sb. a § 22/1911. Lesní hospodářství nelze řídit starými strukturami odkojenými lesem věkových tříd se smrkem a jeleny. To si snad myslíte, že na stará kolena procitnou?

Lesprojekt zpracoval Generel obnovy II. K čemu byla práce 25 lesních inženýrů a Generel II. upadl do zapomnění?? Generel III. z roku 2019 nebo 2020 snad bude upraven a doplněn o sukcesi a bude obsahovat jiný přístup k obhospodařování zvěře a začne se blýskat na lepší časy. Na kalamitních holinách máme jedinečnou šanci změnit lesnické hospodaření s cílem, aby se nemohla opakovat situace s větrnou, mniškovou, houbovou a kůrovcovou kalamitou v takovém rozsahu v jakém jsme dnes svědky. K tomu nám dopomáhej Bůh, ač jsem ateista.