https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jann-metzl-bezucelnost-televiznich-debat-ke-kurovci-a-ke-vzniklym-holinam1
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jan Metzl: Bezúčelnost televizních debat ke kůrovci a ke vzniklým holinám

11.8.2019
Na kalamitních holinách máme jedinečnou šanci změnit lesnické hospodaření s cílem, aby se nemohla opakovat situace s větrnou, mniškovou, houbovou a kůrovcovou kalamitou v takovém rozsahu v jakém jsme dnes svědky. / Na ilustračním snímku vykácený les na Českokrumlovsku.
Na kalamitních holinách máme jedinečnou šanci změnit lesnické hospodaření s cílem, aby se nemohla opakovat situace s větrnou, mniškovou, houbovou a kůrovcovou kalamitou v takovém rozsahu v jakém jsme dnes svědky. / Na ilustračním snímku vykácený les na Českokrumlovsku.
Zdroj | ČIŽP
Byl požitek sledovat vystoupení na ČT 24 dne 30. 7. 2019 s moderátorkou Světlanou Witowskou s připraveným, ale neodborným scénářem, na který odpovídali hosté ze zemědělského výboru Poslanecké sněmovny, ministr a ředitel Lesů ČR. Po zhlédnutí celého pořadu je mi zřejmé, proč zastávají takto vysoké funkce. Nic jsem se nedozvěděl, krom toho, že kůrovce vyřeší systém dotačního tržního hospodářství.
 

Na úvod vstupuje moderátor, který konstatuje, že polovině smrků v České republice hrozí, že je během tohoto roku zlikviduje kůrovec. Kalamita se projevila jako vrchol po historickém pěstování smrkových monokultur na nevhodných stanovištích, které nejsou schopny s jakýmikoliv pěstebními intervencemi odolávat větrům, sněhu, václavce a následně kůrovcům. Jistě i s přispěním sucha, deficitu vláhy. Kolik bylo způsobů probírek, obnovních způsobů, rozluk a vše přišlo v niveč.

Ministr Brabec říká, že vznikne 500 000 ha nových holin. A já upozorňuji na plíživé nebezpečí vzniku těžko zalesnitelných holin. Generel MZe předpokládá obnovní cíl JD, JDO, DG na ploše 85 000 ha. Bez přípravných porostů a se zvěří – pohádky z říše snů.

Vláda schválila dotační program pro nestátní vlastníky na letošní a příští rok, kdy mají být k dispozici až 2 a půl miliardy korun. Ministr konstatuje, že „je to vlastně pouze na obnovu lesa a na péči o ten les. Sazenic máme dostatek a do 5 let budou holiny zalesněny“. Jsme netrpěliví. Náhodou, před měsícem, jsem se dotazoval u jednoho velkoškolkaře, kolik má k dispozici břízy, osiky, jeřábu, olše a topolu šedého. Nic, protože tyto sazenice nikdo nechce. Přitom lesník může z dotací čerpat finance na zalesnění těchto dřevin. Odběratelé sazenic mají nadále zájem o smrk, který používají jako výplňovou a přípravnou dřevinu, kterou plánují využít k vnosu cílových dřevin.

Obdobné chiméry jsem slýchal před padesáti léty s výsledkem 99 % smrkových, dnes rozpadajících se smrkových monokultur. Uvědomí si lesníci, že zalesnění smrkem do 3. a ve 4. lesním vegetačním stupni je velmi rizikové, ekologicky a ekonomicky pochybné?

Připočteme-li k tomu ještě nevhodnou provenienci, obnovu, vývoj, výchovu a absenci přimíšených listnáčů, má malou naději se adaptovat. Vlivem klimatických změn a postupem aridního podnebí na západ, smrk neodolá kůrovci v celé střední Evropě.

Není důležité to, že se smrk sadí na holiny přes 100 roků a roste. To ale neznamená, že je to dobře. Výsledky hovoří jasně. Příroda se nedá znásilňovat. Ctěme biologické a ekologické nároky všech dřevin. Važme si semenné obnovy jakýchkoliv dřevin z plodících stromů, které zůstaly neporušené v okolí kalamitních holin.

Nejdůležitější však je, že jedle, buk a smrk jsou klimaxové dřeviny a podle toho se k nim chovejme. Škoda, že se chováme tak macešsky k domácí jedli, která by zvýšila stabilizační i meliorační funkci a produkčně nahradila smrk o více jak 30 %.

Na lesnické škole učinili geniální objev. Buk pod porostem roste rovně a nekošatí se. Škoda, že to neřekli studentům, aby buk nesadili přímo na kalamitní holiny. Snad jejich představitelé změní pohled na naprostou pitomost přírody obnovovat holiny klimaxovými dřevinami sukcesí přes přípravné dřeviny.

Žalostný stav lesů po středověkých exploatacích se našim předchůdcům podařilo zdárně zalesnit v rámci tehdejšího poznání. Oni nevěděli to, co víme dnes my. Jejich pokračovatelé byli geneticky ovíněni saskou zařizovací školou a odkojeni na smrkovém prsu. Věřili ve vyrovnanost trvalé produkce posledních 180 roků, s výsledkem jaký vidíme posledních 100 roků. To je trvalé hospodaření?

V osmdesátých létech vrchnost schválila zákon a vyhlášky, které legalizovaly velkoplošné holoseče a výsadbu smrku na všech stanovištích a pojmenovali je např.: „smrkové hospodářství na živných stanovištích středních poloh“. A následovníci samozřejmě neopomněli na „dřevinu budoucnosti“, ke které pořádali celostátní konferenci ještě v roce 2004. Nepokračujme ve špatně započaté práci.

Nápravu těchto odborných zmetků nepřinesl ani poslední lesní zákon v porevoluční době. I když bylo veřejnosti známé, že se něco v přírodě se smrkem děje, což bylo odborníkům zřejmé již v předminulém století. Jeden vyhlášený vědec napsal, že se stupněm poznání názory nedokáže měnit jen blbec.

Před 50 lety, již jako bezpečák, jsem se chtěl pochlubit vedoucímu provozu na mém bývalém polesí výsadbou jedlí a buků do kotlíků ve smrkových porostech. On řekl: „Jdi do háje s tou svou jedlí a bukem, je lepší sadit smrk, jen jej musíš zasadit tím zeleným nahoru“.

Zůstávali hluší k Heyrovským, Gayerům, Koniasům a k zákonu č. 166/1960 Sb. Lesy vzniklé přispěním dnešní generace lesníků mohly vypadat úplně jinak a nemuseli jsme se dnes trápit s holinami a odbytem neprodejného dříví.

V roce 1996 Pfeffer říká:“… otázka ochrany genofondu – ta je tady dána nad ochranu lesa jako takovou, poněvadž nebude-li ochrana genofondu, pak je tady ochrana lesa zbytečná…“

V roce 1994 zpracoval Košulič pro potřeby LČR „Rámcové zásady k zalesnění kalamitních holin“. Na upozornění „laiků“ z hnutí DUHA, že se ve velkém sadí znova klimaxový smrk, buk, jedle na holiny, zvedla se vlna kritiky od všech povolaných, cože si ti neodborníci dovolují. Duha nevěděla, že „Vymezení cílových hospodářských souborů“ je syntetickým dílem předních lesnických odborníků, vědců a výzkumných pracovníků ÚHÚL Brandýs nad Labem, obou univerzit ČZU v Praze a MENDELU v Brně, VÚLHM v. v. i. Strnady a uznávaných odborníků lesnické praxe LČR, SVOL. Pokud se budeme dál řídit jejich pomýlenými názory, naši vnuci se budou potýkat se stejnými problémy jako dnes my.

Během celého pořadu nevstoupili na tenký led v otázce nepřiměřeného obhospodařování zvěře pod záštitou ministerských úředníků, ministrů, poslanců, ředitelů atd. S přemnoženou zvěří nedojde ke zlepšení ekologické a ekonomické situace v našich lesích při obnově lesů a budeme jen předkládat zvěři neúměrně drahé krmivo ke spásání, s finanční dotací 2,5 mld. korun.

Obdobné finanční ztráty nás čekají u státních podniků. Panství na Orlíku, v době převzetí majetku, tehdejší majitel vyřešil škody zvěří likvidací introdukované mufloní zvěře vystřílením na nulu a ostatní zvěř odlovem snížil na neslovitelné minimum. (Informace možno dohledat na internetu pod heslem „Orlické lesy“). Místo toho, aby se pro státní les učinilo to samé, ministr odvolal ředitele LČR, který se snažil o nápravu a chtěl shromáždit kolem sebe odborný tým. Dosadil tam neodborníka a ten si vybral spolupracovníka se stejným zaměřením na chov zvěře. A tím všechny snahy předcházejícího ředitele o nápravu vzaly za své.

V ohrožených oblastech se musí zrušit chov škodící zvěře a plánovat jen lov, introdukovanou zvěř lovit na potkání. VLS plánuje zvýšit odlov zvěře o 10 %. LČR mají ošetřený snížený stav škodící zvěře v nájemních smlouvách. Co tím vyřeší? S takovými a podobnými plány u státních lesů nás ohlupují minimálně 50 roků s nulovým výsledkem.

Stav českých lesů a podzemních vod je v katastrofálním stavu. Je na lesnících, aby v rámci nejlepšího vědomí a svědomí se pokusili zajistit pro 10 000 000 spoluobčanů zdravý, v rámci možností přírodě blízký les a začali napájet s jeho pomocí podzemní zásoby vody. Tomu 1 % spoluobčanů, kteří nemohou spát, když jim nad hlavou nevisí parohy, lze doporučit jen to, aby si zakoupili v lékárnách prášek na spaní. Ze zvěře nelze dělat politikum.

Je nás již více, podpořme tedy vládu k výměně od shora, aby byli na vedoucích místech odborníci. Za dveřmi stojí zástupy schopných lesníků, odhodlaných ke změnám. Změňte státní lesnickou politiku novými odborníky, probuďte k činnosti ministerstvo – změna zákona, k doplnění vzdělání učitelů na lesnických školách ale i všech státních úředníků a správců lesa. Obnovme zkoušky pro odborné lesní hospodáře v duchu lesního zákona č. 250/1852 Sb. a § 22/1911. Lesní hospodářství nelze řídit starými strukturami odkojenými lesem věkových tříd se smrkem a jeleny. To si snad myslíte, že na stará kolena procitnou?

Lesprojekt zpracoval Generel obnovy II. K čemu byla práce 25 lesních inženýrů a Generel II. upadl do zapomnění?? Generel III. z roku 2019 nebo 2020 snad bude upraven a doplněn o sukcesi a bude obsahovat jiný přístup k obhospodařování zvěře a začne se blýskat na lepší časy. Na kalamitních holinách máme jedinečnou šanci změnit lesnické hospodaření s cílem, aby se nemohla opakovat situace s větrnou, mniškovou, houbovou a kůrovcovou kalamitou v takovém rozsahu v jakém jsme dnes svědky. K tomu nám dopomáhej Bůh, ač jsem ateista.


reklama

foto - Metzl Jan
Jan Metzl
Autor je emeritní lesní správce LČR, Karlovice ve Slezsku.

tisknout poslat
 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (40)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

PV

Petr Vach

11.8.2019 09:12
Na lesnické škole učinili geniální objev. Buk pod porostem roste rovně a nekošatí se.
Když,ale zasadím na hektat těch sazenic alespoň deset tisíc,tak taky nebudou košatět.
Je to už třicet let,co tu přírodu drancujeme,a ona se začíná bránit ???
Odpovědět
Anyr

Anyr

11.8.2019 10:00 Reaguje na Petr Vach
Já se obávám, že je to mnohem, mnohem déle, než třicet let. Většina smrkových (skoro)monokultur všude v ČR je o hodně starší. Ergo za to mohou výhradně předešlé generace, které teď nejvíce řvou (a vlastní i téměř všechny soukromé lesy). To je ta komunistická výroba a spotřeba nade vše a život strávený v tomhle úchylném období.
Ovšem požehnání na hlavy těch, jako je profesor Josef Fanta, pan Jan Metzl, profesor Pavel Kindlmann, profesorka Hana Librová nebo doktorka Zdenka Křenová.
Odpovědět
GP

Gusta Pražák

11.8.2019 15:52 Reaguje na Anyr
...."To je ta komunistická výroba a spotřeba nade vše a život strávený v tomhle úchylném období.".....

Dobrý den. Docela by mě zajímalo, jak dlouho se ještě budete odvolávat na "vše špatné" před třiceti lety ? Což v našem případě navozuje otázku např. porovnání skladby lesů před r. 1948 a v r. 1989 a jak změny provedli již kapitalističtí lesníci v lesním hospodaření po r. 1989 ?
Odpovědět
GP

Gusta Pražák

11.8.2019 16:12 Reaguje na Gusta Pražák
Potažmo, jak by hospodařili soukromí vlastníci v případě, že by nedošlo po r. 1948 ke znárodnění, když tendence byla pěstovat tak jako tak, více smrkového dřeva.
Odpovědět
MM

Milan Milan

11.8.2019 21:20 Reaguje na Gusta Pražák
Nadáváte na předchozí režim zbytečně. Komunisté 40 let hospodařili na tom co zdědili a udrželi to v dobrém stavu. Lesy byly zdravější, uklízelo a sázelo se v lesích ostošest, voda téměř všude pitná, rekreační koupání kdekoliv v přírodě bez alergií, raky a pstruhy jsme chytali rukama v každém potoce, pastviny a louky paráda a parná léta bez skuhrání prostě horko.....po revoluci se vše hodilo za hlavu a náhle se objevivší odborníci dovedli naši krásnou krajinu za několik desítek let k žalostnému stavu dneška. Lesy zanedbané,po těžbě neuklizené, vydané napospas dřevožroutům a ještě to někdo vydává za pokrokové....škoda mluvit. Hlavně že na všechno je nějaká vyhláška, regulace, pokuta a skvělé státní dotace.
Odpovědět
MM

Martin Macek

16.8.2019 14:24 Reaguje na Milan Milan
To jste žil asi v jiném státě. Co já pamatuji z dětství, tak voda v řekách děsně smrděla, prameny znečištěné močůvkou, septik měl každý druhý vyveden trativodem do místního potůčku, raka jsem viděl leda v krtečkovi, když si k němu šel nastříhat plátno na kalhoty a výsadba smrkových monokultur bez rozmyslu kde to jen šlo. Ano a máte pravdu, přirozená obnova zdecimovaná zvěří, takže nutnost sázet "ostošest" aby se něco chytlo.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

15.8.2019 00:49 Reaguje na Anyr
Tak nevím pane Anyr. Nejste první kdo přiřadil pana Metzla k určité skupině lidí. Jen ta jména byla podstatně odlišná a možná více odpovídala skutečné presentaci osoby pana Metzla. Takže Antonín Koniáš, František Boblig z Edelstadtu a Jan Metzl. Všichni tři až fanaticky zanícení při prosazování svých představ. Můžete žehnat. .
Odpovědět

Jan Škrdla

11.8.2019 11:30 Reaguje na Petr Vach
10 tis. sazenic na hektar je málo, v přirozeném zmlazení jich bývá o řád více. Nehledě k tomu, že buk se stínomilná dřevina (zejména v mládí) a podmínky na velkých holinách mu vůbec nevyhovují.

Jinak lépe než pod porostem BK lépe odrůstá v malých obnovních prvcích tzv. kotlících (kola o průměru 20-30 m), které si zachovávají podmínky porostu (teplotní režim, vlhkost, částečné přistínění).
Odpovědět
ČM

Čech M.

11.8.2019 12:30 Reaguje na Jan Škrdla
10tis/ha je co metr jedna sazenice, to je vám málo? Nebo jsem nepochopil vaší poznámku.
Hodně soukromých vlastníků odrazuje od zakládání list. lesa mimo jiné právě mnohdy zbytečně vysoký počet sazenic/ha v porovnání s jehličńany. Je otázkou jestli budoucí generace za 100+ let budou vůbec potřebovat dlouhé nesukaté dřevo.
Odpovědět

Jan Škrdla

11.8.2019 12:40 Reaguje na Čech M.
Pokud to máte vysazovat a platit, tak je to sakramentsky moc. Ale žalostně málo oproti tomu, co je v přirozeném zmlazení.
Ovšem daleko větší problém je v podmínkách panujících na velkých holinách. Z toho důvodu se nehodí vysazovat BK na kalamitní holiny rovnou bez využití přípravných dřevin (např. BR, OS nebo JIV).
Odpovědět
ČM

Čech M.

11.8.2019 23:37 Reaguje na Jan Škrdla
Souhlas.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

11.8.2019 15:06 Reaguje na Čech M.
Potřebovat dlouhé nesukaté dřevo budou, ovšem jak moc, záleží na tom, jak se do té doby pozmění technologie stavby ze dřeva.
Je otázka, kdy konečně někoho napadne šlechtit listnáče právě na produkci dlouhého nesukovatého dřeva.
Odpovědět
ČM

Čech M.

11.8.2019 23:46 Reaguje na Radim Polášek
SM se pěstoval hlavně na krovy, pak na sloupy a fošny pro truhláře. Sloupy skoro úplně skončily a jak pozoruju tesaře, tak stále častěji používají lepené hranoly. Jak to bude za 100 let se lze jen domnívat.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

11.8.2019 15:11 Reaguje na Jan Škrdla
Buk moc stínomilná dřevina není,v porovnání třeba s javory nebo lípami atd vždy prohraje. Buk naopak potřebuje kolem sebe prvních několik roků prostor. Zatímco výše zmíněné dřeviny jsou z přirozeného výsevu schopny už od prvního, druhého roku růst s hustotou několik sazeniček na dm čtvereční, buk neklíčí, dokud nemá kolem sebe aspoň 10 cm prostor od další sazeničky.
Odpovědět

Jan Škrdla

11.8.2019 16:19 Reaguje na Radim Polášek
Že to buk vždy neprohraje bych se hádal. Viděl jsem docela husté zmlazení BK a sem tam KL (ten asi více chutná zvěři). Jinak 10 cm prostor, to máte 100 semenáčků (ne sazenic) na 1 m2 a 1 milion na ha (čistě teoreticky), kdysi jsem na plošce 5 m2 napočítal přes 400 semenáčků (věk 1-3 roky, výška většinou do 20 cm) - to je 80 na m2 (je to extrém, ale reálný) Pravdou je, že těch 1 letých se většina zredukuje.

To že je BK stínomilný, za tím si stojím. Jak jsem psal dříve, nejlépe odrůstá na malých obnovních plochách, nebo pod dost proředěným porostem. BK vysazený do řádku na velké kalamitní holině, tak to není žádná sláva.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

11.8.2019 20:02 Reaguje na Jan Škrdla
Já jsem zas viděl přirozené vysemenění buku v lese. Kde semeno buku nemělo od sebe na nejméně 10 centimetrů volný prostor, lépe až půl metru, prostě nevzešlo. Na rozdíl třeba od těch javorů, lip,dubů, habrů atd kterým vzcházely semena doslova jednotky centimetrů od sebe. A navíc z těch javorů nebo lip atd vždy nakonec jeden vyrostl do středního patra, to znamená do vícemetrové výše ( a byl v lese vyřezán na palivové dřevo) , buk po 2 - 3 letech, kdy dorostl do maximálně 30 centimetrů, zahynul kvůli nedostatku světla.
Ostatně stačí se podívat na listy, buk má cca první polovinu vegetační doby listy velmi světlé, evidentně má méně chlorofylu než jiné dřeviny, proto při nedostatku světla v zastínění listy buku musí vykazovat menší intenzitu fotosyntézy, která tak nemusí stačit.
Odpovědět

Jan Škrdla

11.8.2019 21:29 Reaguje na Radim Polášek
Záleží na jakém stanovišti se nacházíte. U nás na přechodu 1. a 2. vegetačního stupně se ten BK (buk) ani nezmlazuje.

Jinak tipuji, že v případě, co popisujete ty semenáčky hynou spíš z důvodu nedostatku vody než světla. Možná zde vstupuje další faktor, a tím je mykorhiza. Mykorhizní houby dokáží udržet při životě i semenáček, u kterého intenzita fotosyntézy nedosahuje světelného kompenzačního bodu.

V podmínkách Moravského krasu ten BK vegetuje pod porostem (nejlépe mírně rozvolněným). Pokud dostane prostor, vyrazí vzhůru.

S tím, že je BK - který patří mezi klimaxové dřeviny - světlomilný, děláte revoluci v lesnické vědě.
Odpovědět
ČM

Čech M.

11.8.2019 23:57 Reaguje na Jan Škrdla
BK opravdu v mládí slunce moc nemusí, kroutí se mu listy na letorostech, zato těm v polostínu ne. A platí, že zvěři tolik nechutná jako DB a KL, asi to bude tím, že má brzo tužší listy.
Odpovědět
VK

Václav Kain

11.8.2019 09:20
Tak to dopadne vždycky, když má před odborností prioritu loajalita.Je to stejné jako s výstavbou našich dálnic.Největší škodu způsobil darebák Bursík a dneska se tváří jako zachránce.Jen co ho ta pirátská banda vytáhla na výsluní,tak už by zakazoval v Praze auta.Jak dlouho nám budou určovat životní styl tito lemplové?
Odpovědět
Anyr

Anyr

11.8.2019 09:45 Reaguje na Václav Kain
No, asi do té doby, co se jako lempl budeš chovat ty a ostatní.
To máš tak - když není lůza kontrolována, tak by se sama, ve své neskonalé blbosti, zničila, a vzala by s sebou i tu lepší část společnosti.

Jak se ti líbí můj komunisticko-český konfrontační tón ve stylu "jak do lesa, tak z lesa"? :D
Odpovědět
pp

pavel peregrin

11.8.2019 14:37 Reaguje na Anyr
Takže potřebuješ být kontrolován, ještě že jsi se tak krásně přiznal, co?
Odpovědět
pp

pavel peregrin

11.8.2019 14:36 Reaguje na Václav Kain
Dokud tyto pitomce bude někdo volit.
Odpovědět
PV

Petr Vach

11.8.2019 14:17
Není to jen o nás a Evropě,ale Úplně celá planeta.
Já se obávám, že je to mnohem, mnohem déle, než třicet let. Většina smrkových (skoro)monokultur všude v ČR je o hodně starší.
Jenže tenkrát nebyla voda na příděl a smrky mohly chlastat kolik chtěly a kůrovce zavalily SMOLOU !!!
Odpovědět

Jan Škrdla

11.8.2019 22:05 Reaguje na Petr Vach
U nás je to otázka 200-300 let. V té době byly pro SM daleko příznivější podmínky. Nutno přiznat, že díky tomu máme tak vysokou lesnatost, jakou máme. Změna druhové skladby měla nastat v 60 létech min. století, leč nestalo se (průmyslové lesnictví zvítězilo).
Daleko větší průšvih se děje ve světě, zvláště po tom, co se do bílého domu dostal ten ukřičený vztekloun, a v Brazílii se stal prezidentem nepřítel lesů Bolšoňaro.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

11.8.2019 15:03
Nevím, proč se tady dopřává sluchu jednomu zakyslíkovi, který se kdysi nepohodl s lesníky a myslivci a od té doby jim chce za každou cenu škodit.
Odpovědět
ČM

Čech M.

11.8.2019 23:29 Reaguje na Radim Polášek
Čím chce škodit lesníkům? Jestli jim někdo škodí, tak to jsou právě myslivci.
Odpovědět
F

Fero Metam

11.8.2019 15:58
To je ta komunistická výroba a spotřeba nade vše a život strávený v tomhle úchylném období.......a zas, tak jak všude jinde výmluvy na minulost - zubama nechtama obrana kapitalismu - uvedomme si, že pokud bude konsum pokračovat tak ja doted, a ješte se zvýší, zničíme všechno - a propo, když je ten kapitalismus všemocný, proč už za tech 30let nezachránil naše lesy, vzduch vodu životní prostredí? asi proto, že za posledních 30let se krajina zmenila..na úkor prírody -prírodní část se zmenšila, a více zničila....takže nediskutujme, konzumujme, a ničme...jinak nám to už tímto stylem nepujde
Odpovědět
PV

Petr Vach

11.8.2019 18:39 Reaguje na Fero Metam
Ano,ještě nějaké haly by se sem vešly,pak můžeme zvětšit povrchové doly a daly by se narovnat ještě nějaké řeky.
Vždyť ono možná někdy zase ZAPRŠÍ.
Odpovědět
Miroslav Ryšavý

Miroslav Ryšavý

11.8.2019 16:09
Princip úspěšného nového a odolnějšího lesa je ukrytý v pochopení a rozvíjení obou jeho složek - lesa i zvěře. Příklady ukazují, že úspěšné soužití a hospodaření s oběma složkami je možné a že to je vlastně jediná cesta k úspěchu. Pouze technokratický pohled který pokulhává asi o dvěstě let za reálnými potřebami nestačí a ten aktivistický je zas ukázkou pokusu o destrukci obou částí jednoho celku - zvěře i lesa. Vážený pane Metzl, pochopil jste správně jen 50% problému a takový hajný by v lese neměl působit, protože jeho rozhodnutí vždy musí zákonitě provázet zásadní omyly a chyby. Jediným východiskem je citlivé působení a vnímání potřeb obou složek lesa, nalezení a udržení rovnováhy. Myslivost ani zdaleka není o věšení parohů na zeď, je to především celoživotní výuka vnímání přírody jako celku. Bohužel tato část pohledu některým "lesníkům" chybí a proto nemohou nikdy vypěstovat les, který bude prosperovat stejně jako jeho obyvatelé.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

15.8.2019 12:06 Reaguje na Miroslav Ryšavý
Pane Ryšavý doporučím podívat se na knihu od pana Mlčouška "Kamzíci v Jeseníkách za úsvitu i za soumraku".
Odpovědět
Hu

Hunter

15.8.2019 16:42 Reaguje na Jarek Schindler
Tuto knihu bych také vřele doporučil. Zejména popis působení emeritního lesního správce.
Odpovědět
MV

Miroslav Vinkler

11.8.2019 16:34
Pánové, s lesy v ČR jsme ve srabu, a ty jsou na tom ještě lépe než stav zemědělské půdy . Věřím, že většina z vás chodí ven a všímá si, jak změny rychle postupují.
Lesy,půda, biodiverzita, vysychání...
Kdo skutečně chápe přírodu , musí být zděšen.
Akce MŽP a MZe jsou téměř k ničemu, my potřebujeme změnu základních přístupů,pokud možno hned.
Bohužel, schází tzv. společenská objednávka.
Tím rozumím, že se začne zadrhávat průmysl kvůli nedostatku vody-papírny,hutě, apod. ,možná přijde řeč i na slavnou JE Dukovany.

Problémy zemědělců jsou každému u p....e, pracuje tam pouze 100tis. lidí a pokud něco vypadne,rychle se to doveze. Třeba cibule z Nového Zélandu a Afriky jako nedávno :-)

Zkusme nebýt osobní v Diskuzi, to je špatně.
Článek p. Metzela se mi líbí a dovedu si ho představit společně s p.Pitkem /Sedlák pod Milešovkou/ na MZe i MŽP, aby prosadili rozumné představy o hospodaření na půdě i v lesích.
Za současné politické situace složení vlády a Poslanecké sněmovny ( a jejich názorů) se ale nic zvláštního do konce volebního období nestane.
Škoda, to je tak, když vítězí byznys nad přírodou.

Gregory Bateson kdysi napsal:
"Živočich, který zvítězí v boji s prostředím, zničí sám sebe."


Odpovědět

Jan Škrdla

11.8.2019 22:07 Reaguje na Miroslav Vinkler
Máte pravdu, ale vážně se obávám, že v příštích volbách se občané opět nechají opít koblihou.
Odpovědět
KK

Karel Klouček

11.8.2019 21:10
Nevím jak to ta příroda dělala po miliardy let před lidmi,ale jediné co vím,že to jak tedˇjde lidstvo proti přírodě,tak ona až nás(lidstva)bude mít dost nám to vrátí.V historii(dávné 2-3 miliardy let) už tady bylo víc,,ekologických"průserů(supervulkány,asteroidy,gamazáření,velké doby ledové,atd.) a život přežil a určitě přežije bez lidstva.
Odpovědět
Roman Skřejpek

Roman Skřejpek

12.8.2019 07:11
Nikdy jsem komunisty nemusel,ale jak dlouho se budeme stále a donekonečna vymlouvat na jejich tak špatné hospodaření?Kdyby už nic,tak vyprodukované dříví bylo aspoň nějak zpracováno a i když někdy s malou přidanou hodnotou,tak aspoň s nějakou,to se rozhodně nedá říci o této době,kdy nám vládnou odborníci na vše a nade vše.Dříví tak putuje z naši země,jen jako surovina,kdepak komunisti,těm nesahají novodobí odborníci ani po paty ne tak po kotníky.Co dalšího čeká na totální devastaci? No už toho moc nezbývá,pokud ještě něco je,tak snad poslední soudnost zatím soudných lidí a těch je již hodně málo.
Odpovědět
JR

Jiří Rýpar

12.8.2019 08:33
nevím o čem tu vlastně chceme diskutovat...nějak se "zapomnělo", že katastrofu způsobili zelení diletanti s Bursíkem v čele pelotonu hrátkami na Šumavě...teď bude radit s ekologií v Praze-dobrá zpráva...celkově to zapadá do koncepce odbornosti v řízení státu, kdy likvidátor Československého průmyslu Dlouhý je dnes předsedou Hospodářské komory a budovatel solárních tunelů byl předsedou Teplárenského sdružení ...jen houšť a větší kapky.Pěkný den.JR
Odpovědět
KP

Katka Pazderů

13.8.2019 06:24
Nechte les lesem. I stádium rozvratu do lesa patří. Prostě všeho nechte, sedněte si a počkejte. Za 50 let se les obnoví sám. Naštěstí. Člověk si myslí, že je nejchytřejší, všechno ale dělá příroda. I s námi si poradí, pokud budeme dál pokračovat v rozvratu klimatu. Jen nás bude na Zemi o pár miliard méně.
Zemi zdar!
Odpovědět

Jan Šimůnek

16.8.2019 09:26 Reaguje na Katka Pazderů
1. Nemáme možnost si to ověřit, tudíž tomu nemusíme věřit. A normální člověk dnes již nevěří ničemu z toho, co hlásají ekologové.
2. Jak to, že při "neekologickém" obhospodařování lesů k takovým kalamitám nedocházelo? I kyselé deště jsme nakonec vápněním lesů zvládli líp než ekology vyvolanou kůrovcovou kalamitu v současnosti.
Odpovědět
MM

Martin Macek

16.8.2019 14:37 Reaguje na Jan Šimůnek
1) Možnost ověřit máte - stačí se podívat třeba do Doupovských hor, kde si příroda bere zpět dříve kulturní krajinu, nebo můžete zajít na Šumavu, kde máte na některých místech 20let samovolné obnovy.
2) neekologické hospodaření jednak stále trvá a druhak právě nyní sklízíme zejména plody rozhodnutí učiněných před 50-100 lety. A kromě dřívějších rozhodnutí tehdejších majitelů/správců lesa tu máte navíc objektivní příčiny (sucho).
Odpovědět
JZ

Jaroslav Zajíček

17.8.2019 11:24
Smrkový hospodářský les se neobejde bez dohledu a organizace selektivní pěstitelské činnosti hajnými a lesními v hájovnách a lesovnách a bez dřevařů s pilami v rukou.
Protože před sto lety byli muži těchto profesí na válečných frontách 1.světové války, mohla se rozšířit bekyně mniška způsobit škody lesů větší, než doposud lýkožrout smrkový.
Mající po 100 letech podobné podmínky pro šíření, protože také nemusel čelit preventivní hospodářské činnosti hajných, lesáků a dřevařů s tím rozdílem, že je nahradili navonění manageři v centrálach vlastníků a správců lesů, s mobily v kapsách těsných kalhot a s harvestory v zádech.
Odpovědět
reklama


Blíž přírodě

 


Pražská EVVOluce
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist