Jaroslav Brůžek: Jaká je vhodná péče o trávníky ve městech a obcích ČR?
17.6.2019
K zajištění správné péče je nezbytné zpracování koncepce péče o veřejnou zeleň, například ve formě Managementu zeleně. Ilustrační snímek.
Trávníky mají největší plošné zastoupení ze všech vegetačního prvků, které tvoří plochy veřejné zeleně. Na péči o trávníky je také vynakládán největší podíl všech prostředků na údržbu zeleně - je to vždy více než 60 %.
Péči o trávníky však nejde paušalizovat. Profesionálové, tzn. především správci zeleně, v našich městech a obcích rozlišují minimálně pět typů trávníků, které se liší způsobem využití a tedy i technologií péče. Jednotlivé typy trávníků nelze vzájemně zaměňovat a není tedy ani možné zaměnit způsob péče mezi jednotlivými typy trávníku, například mezi parkovým trávníkem a lučním trávníkem, po kterém často volá veřejnost, protože tím by došlo ke snížení nebo i ztrátě funkčnosti celé travnaté plochy.
Sekce “Správa zeleně” při SZKT doporučuje správcům zeleně racionalizovat péči o trávníky tak, aby byly optimálně využity prostředky na údržbu zeleně a současné se nezhoršil stav ploch veřejné zeleně.
To především znamená: pečlivě zvažovat technologie péče a přizpůsobovat je aktuálním klimatickým podmínkám. Především se jedná o počty a termíny sečí.
Zcela chybným postupem je zrušit kosení v jarním období, navíc při dostatku vláhy. Naopak v letním horkém počasí s vláhovým deficitem by mělo být kosení omezeno.
Výška seče by měla korespondovat s typem trávníků a způsobem jeho využití. Například u trávníků s intenzivní údržbou není vhodné odstraňovat více jak 1/3 hmoty. Při seči nesmí být poškozeny odnožovací části rostlin.
K zajištění správné péče je nezbytné zpracování koncepce péče o veřejnou zeleň, například ve formě Managementu zeleně.
Zformulovat a realizovat soubor opatření ke zlepšení mikroklimatu ve městech a k zachycování srážek na plochách zeleně.
Je nutné zrevidovat obecní vyhlášky o péči o vzhled obce, které jsou často v rozporu se správnou technologií péče o trávníky.
Za Společnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu
Ing. Jaroslav Brůžek, předseda rady sekce Správa zeleně
Doc. Ing. Pavel Šimek, Ph.D., garant studijního oboru Správa zeleně ZF MENDELU
Přečtěte si také |
Největší problém městské zeleně? Nepustíme k ní odborníky, říká Ondřej Fous
reklama
Jaroslav Brůžek
Autor je předseda rady sekce Správa zeleně Společnosti pro zahradní a krajinářskou tvorbu.
Autor je předseda rady sekce Správa zeleně Společnosti pro zahradní a krajinářskou tvorbu.
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Letošním tématem ankety Strom roku je péče o vzrostlé stromy
Injekce se speciální organickou směsí pomohou letitému dubu v Plzni k ozdravení
V aleji parašutistů na Třebíčsku přibylo 40 stromů, sázet pomohli jejich rodinyOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (21)
Karel Zvářal
17.6.2019 18:20Je chvályhodné, že páni profesionálové zaregistrovali hlas veřejnosti. Trávníky jsou podceňovaným prvkem ekologické stability a snížení tepelného gradientu ve městech i ve volné krajině, proto ve větě..."mezi parkovým trávníkem a lučním trávníkem, po kterém často volá veřejnost, protože tím by došlo ke snížení nebo i ztrátě funkčnosti celé travnaté plochy"... bych slova SNÍŽENÍ vyměnil za ZVÝŠENÍ a PLNÉ funkčnosti celé travnaté plochy.
Porost hoblovaný až na hlínu je do nebe volající nonsens, žel, celkem často k vidění. To nahradit zelenými střechami či stěnami jde velmi, ale opravdu velmi těžko. Jako novinářské téma ovšem velmi vděčné.
Odpovědět
Porost hoblovaný až na hlínu je do nebe volající nonsens, žel, celkem často k vidění. To nahradit zelenými střechami či stěnami jde velmi, ale opravdu velmi těžko. Jako novinářské téma ovšem velmi vděčné.
JS
Jiří Svoboda
17.6.2019 20:48Co se za 5-10 let stane s parkovým trávníkem, pokud bude sečen jen 2x do roka? Nebylo by též možné produkovat seno a dáti více píce republice?
Odpovědět
pp
pavel peregrin
19.6.2019 10:51 Reaguje na Jiří SvobodaProblém je, kdo to seno bude žrát, a hlavně seno z měst. I ZOO si vybírají, odkud píce pochází.
Odpovědět
JS
pp
pavel peregrin
19.6.2019 14:42 Reaguje na Jiří SvobodaSkotu v dnešní době sena dávají minimum, jestli vůbec nějaké.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
19.6.2019 16:08 Reaguje na pavel peregrinJasně, ale zfutroval by to, kdyby dostal. Prostě je mi líto dávat posečenou trávu do kompostu, když z toho může být parenica či guláš.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
20.6.2019 07:25 Reaguje na Jiří SvobodaChápu. Ale vhodnější by bylo kompostovat. Nicméně vše skončí u peněz-kdo to zaplatí.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
20.6.2019 16:24 Reaguje na pavel peregrinJistě, prachy dominují. Záleží na tom, z jaké plochy ta posečená tráva je a zda se seno vyplatí někam dovézt. Kompost lze udělat i v malém kdekoliv.
Odpovědět
Karel Zvářal
17.6.2019 21:53Je snad jasné, že kde si chodí hrát rodiče s dětmi, venčí se psi atp., tam ať je to sečeno vícekrát. Ale na některých místech to vůbec není nutné, a přitom se tak děje. Takových ploch je relativně málo, přesto mají pro výskyt hmyzu (městské včely) velký význam. I pro klima je určitě lepší vyšší porost, než sečený a la golfové hřiště. Průhledné ořezávané stromy připomínající metlu s třetinovou listovou plochou jsou také trendy, a nikomu to evidentně nevadí. Pak se divme, jaké je ve městě horko. Ale hlavně že na to jdeme vědecky a děláme pocitové mapy, že:-))
Odpovědět
mr
18.6.2019 22:01 Reaguje na Karel Zvářal
Fajn, ale nyní mi řekněte, co má vedoucí městkých služeb pak dělat s lidmi, jež za tímto účelem zaměstnává? Propustit? snad jo. Ale co s plánovanými náklady? Víte vůbec, o kolik by se snížilo množství peněz, a tím vliv různých skupin, jež každoročně počítají s utracením těchto nákladů? Fakt si myslíte, že tu trávu doposud někdo sekl kvůli hrajícím si děckám a psům??? A tak bych mohl pokračovat dále - malá obec je malý rozpočet, velká obec ...
Odpovědět
Karel Zvářal
19.6.2019 06:30 Reaguje naVčera večer šel pořad na aktuální téma, zemědělství. Tito hoši jsou de facto také zemědělci a mohli/měli by ovládat devatero řemesel. Co kdyby jste je poslal na školení (kteří to potřebují) a pomáhali by se zpracováním kalamitního dřeva? Trochu náročnější na logistiku, ale tím víc potřeba.
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
19.6.2019 13:14 Reaguje naTa tráva se seče kvůli občanům. Vedoucí městských služeb a údržby zeleně na obcích se zodpovídají zastupitelstvu, které je voleno občany. Kdyby bylo více těch, co chtějí nechat trávu růst, nesekla by se tak často. Většina chce ale nízko střižený trávník.
Jinak ušetřené peníze můžete investovat do péče o stromy nebo další stromy vysadit. Nevidím problém v tom, že zbydou.
Odpovědět
Jinak ušetřené peníze můžete investovat do péče o stromy nebo další stromy vysadit. Nevidím problém v tom, že zbydou.
Karel Zvářal
19.6.2019 15:27 Reaguje na Jan ŠkrdlaJá jsem tu větu, kterou jsem komentoval, pochopil tak, že lidé volají po LUČNÍM trávníku. Ale stejně početná, ne-li mnohem početnější skupina, bude volat po ("klasickém"-zvykovém) nízkostřiženém. Luční trávník má více ekologických výhod, navíc údržba je méně nákladná. Podobné boje se u nás konají, když přijdou kácet stromy. Někteří by rádi všechny:...kua, šak není vidět ani protější barák!-((, jiní chtějí nechat všechny, i takové, které ohrožují stavbu nebo i lidi. Je prostě nutné najít nějaký kompromis, tak jako u všech protichůdných názorů.
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
19.6.2019 19:54 Reaguje na Karel ZvářalZáleží jak kde. U nás převažuje skupina požadující nízkostřižený trávník (alespoň o sobě dává více vědět). Luční trávník se pak může nechat tam, kde to není tak na očích nebo v extravilánu.
S těmi stromy je to podobné i u nás (asi všude), někdo by je nejraději všechny pokácel (vždyť z nich padá listí), někomu naopak musíte vysvětlovat, že ten strom je v havarijním stavu a mohl by spadnout, nebo že ten strom byl vysazen na nevhodném místě nebo rozestupu a je potřeba udělat prostor sousednímu stromu.
Odpovědět
S těmi stromy je to podobné i u nás (asi všude), někdo by je nejraději všechny pokácel (vždyť z nich padá listí), někomu naopak musíte vysvětlovat, že ten strom je v havarijním stavu a mohl by spadnout, nebo že ten strom byl vysazen na nevhodném místě nebo rozestupu a je potřeba udělat prostor sousednímu stromu.
mr
19.6.2019 21:03 Reaguje na Jan Škrdla
Když se dívám okolo sebe, tak si myslím, že se nezodpovídá níkdo nikomu. A zastupitelstvo? Je voleno dle stranického klíče z celostátní politiky. Rozhodující jsou jsou zájmy konkrétních lidí. Co píšete, může platit tak v malé obci.
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
20.6.2019 20:34 Reaguje naV komunálních volbách máte možnost volit napříč stranami, a zamíchat pořadím na kandidátkách. Na rozdíl od těch parlamentních nebo krajských voleb, kde volíte strany a s pozicí na kandidátkách moc nenaděláte (ikdyž vzpomínám si na jednoho politika s tykadly, kterého voliči poslali, kam patří).
Jinak ve velkých městech může být i komunální politika anonymní. Ale ani to vám nebrání v tom, abyste chodil na veřejná zasedání, projednávání strategického plánu nebo spolu s podobně smýšlejícími založil občanský spolek. Každopádně v menších obcích je možnost mluvit do komunální politiky obvykle jednodušší.
Odpovědět
Jinak ve velkých městech může být i komunální politika anonymní. Ale ani to vám nebrání v tom, abyste chodil na veřejná zasedání, projednávání strategického plánu nebo spolu s podobně smýšlejícími založil občanský spolek. Každopádně v menších obcích je možnost mluvit do komunální politiky obvykle jednodušší.
Karel Zvářal
20.6.2019 06:58Zřejmě si stále nerozumíme. Očekávám od odborníků, že budou šířit osvětu, tzn. že vyšší trávník NEbude prezentován jako ten, který zhoršuje funkci porostu (viz. výše), naopak, je hned z několika důvodů výhodnější!
Změna přístupu je běh na delší trať, nepředpokládám tudíž, že se tak stane ze dne na den. Asi před patnácti lety u nás nesekli celé jaro, posekli jen jednou, až v srpnu. Údajně kvůli nedostatku finací, či spíše neshodám, na co je použít. Ale při pohledu na nesečený trávník nikdo nevrhnul ani neomdlel. V čase klimatických změn je proto veřejnosti nutno vysvětlovat, že někdy méně znamená více. Prostě aby ta nynější většina se stala menšinou.
Odpovědět
Změna přístupu je běh na delší trať, nepředpokládám tudíž, že se tak stane ze dne na den. Asi před patnácti lety u nás nesekli celé jaro, posekli jen jednou, až v srpnu. Údajně kvůli nedostatku finací, či spíše neshodám, na co je použít. Ale při pohledu na nesečený trávník nikdo nevrhnul ani neomdlel. V čase klimatických změn je proto veřejnosti nutno vysvětlovat, že někdy méně znamená více. Prostě aby ta nynější většina se stala menšinou.
JŠ
Jan Škrdla
20.6.2019 20:25 Reaguje na Karel ZvářalPokud to bylo mířeno na mě, nemám pocit, že bychom si nerozuměli.
Také nejsem zastáncem nízko střižených trávníků.
Jen jsem psal, že zejména na obcích lze jen těžko dělat revoluci. Souhlasím, že je potřeba osvěta, a lepší je postupovat po kouskách. Dílčím úspěchem může být to, že se trávník v méně exponovaných zákoutích a v extravilánu nechá růst a lidem se to patřičně vysvětlí.
Odpovědět
Také nejsem zastáncem nízko střižených trávníků.
Jen jsem psal, že zejména na obcích lze jen těžko dělat revoluci. Souhlasím, že je potřeba osvěta, a lepší je postupovat po kouskách. Dílčím úspěchem může být to, že se trávník v méně exponovaných zákoutích a v extravilánu nechá růst a lidem se to patřičně vysvětlí.
Karel Zvářal
20.6.2019 21:41 Reaguje na Jan ŠkrdlaTak to jsem rád, že to v principu neodmítáte. Pár měst se toho chytlo, a časem jich dozajista bude více. Ale je v podstatě celosvětový problém, nejen trávníky, ale celkové hospodaření s vodou v krajině. Teď šel dobrý dokument na dvojce, jak prasácky se chovají k podzemním zásobám. Místy už krajina díky nadměrnému čerpání klesla až o 9 m!!! Prostě bussiness first! Bussiness first! Pak se divme globálnímu suchu...
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
23.6.2019 08:36Doporučuji si uvědomit, že trávníky se sečou i proto, aby nebyly zdrojem alergogenních travních pylových zrn (tj aby trávy nemohly vykvést). A obrovským problémem jsou strunové sekačky a kořenořezy, protože ty trávu nesekají, ale drtí a při tom vyrábějí kapénky, obsahující obsah rostlinných buněk, které jsou ještě nebezpečnější než travní pylová zrna (obsahují, a to i po vyschnutí, daleko agresívnější alergeny, na něž reaguje daleko větší procento populace a stávající alergici daleko intenzívněji).
Řešením by bylo vzít pracovníkům údržby zeleně motorové sekačky a křovinořezy a dát jim kosy a srpy. To by mohlo pomoci vyřešit i jejich potenciální nadbytek při snížení počtu sekání.
Odpovědět
Řešením by bylo vzít pracovníkům údržby zeleně motorové sekačky a křovinořezy a dát jim kosy a srpy. To by mohlo pomoci vyřešit i jejich potenciální nadbytek při snížení počtu sekání.
