Jaroslav Sixta: Stojí 3000 stromů za úsporu pár desítek sekund?

V dnešní době bych si snad ani nedovedl představit, že lze snadno a bezproblémově zlikvidovat přes 3000 stromů a nahradit je betonem. To vše jen pro to, abychom ušetřili pár desítek sekund při přepravě nákladu po železnici. Bohužel k tomu se právě asi schyluje v Nelahozevsi, kde se Správa železnic rozhodla zmodernizovat tunely. Na modernizaci by nebylo až tak nic špatného, současná situace ohledně železnice vedoucí středem obce, kde jezdí značné množství hlučných nákladních vlaků, má daleko k optimu.

Bohužel většině z nás, kteří máme Nelahozeves rádi a trávíme tam náš čas, dříve nedošlo, že součástí plánu je také významný posun (narovnání) trati. Nyní však plán poprvé spatřuje světlo světa a s tím se, pozdě, ale přece, objevují odpůrci.

Pomalu se také mění vstřícné stanovisko obce Nelahozeves, kde občanům hrozí vyvlastňování a bourání budov a v neposlední řadě téměř likvidace krásné cyklostezky nazvané Dvořákova stezka. Zatímco se dnes po ní ještě v klidu projdete, budete se kochat krásnými stoletými stromy, koukat na řeku a lodičky, za pár let možná prolezete ošklivým betonovým tunelem, který by měl vzniknout na významně zvednuté a posunuté trati proto, aby nákladní vlaky měly snazší cestu a osobní vlaky, které zde prý budou moci jet rychlostí až 150km/h, ušetřili trochu času.

Správa železnic trvá na tom, že vykácení 3000 stromů a likvidace místního biotopu je adekvátní cenou za celospolečenský přínos urychlení železniční dopravy na 2 km trati. Samozřejmě kromě 2,4 miliard, které by tento tunel mohl stát. Otázkou tak je, komu to bude sloužit? Místním občanům? Co budou mít z nákladních vlaků? Životnímu prostředí? Nenašlo by se lepší využití pro 2,4 miliardy korun?

Po letech zkušeností investorů železnic a silnic se zdá až neuvěřitelné, o co se zde pokoušejí. Se správou železnic jednal i odborník doc. Ing. Martin Leso, Ph.D., který se železniční dopravě věnuje na ČVUT v Praze , Fakultě dopravní, ale diskuse již není připuštěna, protože projekt je odsouhlasen na SŽ, s.o. a MD ČR a bude se realizovat tak, jak je. Vysvětloval jim, že na základě současných koncepcí rozvoje železniční sítě v ČR se předpokládá, že budoucí využití této části trati bude zejména pro nákladní dopravu (mezinárodní nákladní koridor RFC7) a osobní regionální dopravu.

Rychlá dálková osobní doprava bude převedena na právě realizovanou vysokorychlostní trať s označením RS4 (uvedena v zákonu č. 416/2009 Sb.). Z toho důvodu lze reálně předpokládat potřebnou maximální rychlost v tomto úseku na max. 100 km/h až 120 km/h, která je pro nákladní a regionální osobní dopravu plně postačující. Navrhovaný projekt však předpokládá řešení až 150 km/h.

Uvažované navýšení rychlosti se proto jeví jako zbytečně předimenzované, přičemž lze reálně předpokládat, že navrhovaných parametrů se prakticky využívat nebude. S ohledem na to, že navazující cca 20 km dlouhý úsek trati mezi žst. Kralupy nad. Vltavou a železničním uzlem Praha nedovoluje rychlost vyšší než 100km/h, tato část trati (dlouhá cca 1 km) netvoří a ani v budoucnu nemůže tvořit výrazné lokální rychlostní omezení a nemůže přinést ani předpokládané výrazné zkrácení jízdní doby na trati Praha – Ústí nad Labem. Likvidace 3000 stromů, panoramatu zámku v Nelahozevsi ani další narušení životního prostředí za teoretické urychlení však nestojí….

Asi je načase se ptát, kdo za tím stojí, co kdo z toho bude mít a proč. Občané Nelahozevsi ani občané jinde v ČR určitě nic zázračného. Opravdu daňový poplatník rád zaplatí zbytečné poškození životního prostředí? Je opravdu infrastruktura v ČR v tak perfektním stavu, že si můžeme dovolit i úplně zbytečné projekty? Proč už konečně nedovedeme skloubit environmentální i ekonomické hledisko? Pokud vás tato problematika zaujala, připravují se webové stránky a internetová petice, kde budeme bojovat za záchranu jedinečné Dvořákovy stezky.

---

reklama

---