https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jaroslavn-sebek-jasna-podpora-i-vyzva-ministrovi-zemedelstvi-nove-vedeni-mze-musi-byt-nositelem-zmen
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jaroslav Šebek: Jasná podpora i výzva ministrovi zemědělství: nové vedení MZe musí být nositelem změn

16.12.2021
Ilustrační snímek.
Ilustrační snímek.
Foto | Zdeňka Kováříková / Ekolist.cz
Jako zástupci Asociace soukromého zemědělství ČR jsme měli koncem listopadu poprvé možnost jednat s předpokládaným novým ministrem zemědělství Ing. Zdeňkem Nekulou. Jednání bylo poměrně vstřícné a oceňuji, že jsme byli mezi několika dalšími nevládními organizacemi, které dostaly pozvání ke stolu ještě před jeho očekávaným jmenováním do funkce šéfa resortu. Setkání se účastnil také bývalý ministr zemědělství a nynější předseda KDU-ČSL Ing. Marian Jurečka. Základní představa ASZ ČR o potřebě skutečně udržitelné budoucnosti zemědělství, kterou jsme při jednání zmínili, byla, že tento resort musí ve vlastním zájmu projít některými nevyhnutelnými ideovými posuny, které byly celých 30 let od revoluce bohužel cíleně politicky oddalovány. Této představě změn koneckonců odpovídá i schválený koaliční program, který velmi správně hovoří o nových tématech a směrech, jež ale bez skutečného odhodlání konkrétních lidí nepůjdou reálně naplňovat. Mám za to, že zejména o tom bude muset být jádro působení nového ministra zemědělství.
 
Je jisté, že novému ministrovi opravdu není co závidět - převezme svůj úřad na Těšnově nejen v době nepředvídatelného pokračování covidové pandemie, ale zejména v období celkově velmi negativních ekonomických signálů, výrazně schodkového státního rozpočtu a zejména významně rostoucích cen většiny zemědělských vstupů při setrvale nízkých výkupních cenách takřka všech zemědělských komodit. Jde také o okamžik vrcholících příprav sedmiletého Strategického plánu ČR, který plně a k obrazu vybraných úzkých skupin podniků nachystala a celou škálou mazaných opatření pojistila stará garnitura, přičemž ale za realizaci tohoto plánu již bude odpovědný právě nový ministr rodící se vlády.

Vedle těchto prekérních okolností se však také nacházíme v době, ve které pod heslem soběstačnosti a konkurenceschopnosti vrcholí donebevolající účelové (a bohužel také neúčelné) rozdělování obrovské masy státních peněz pro hrstku největších lobbistů nebo na jimi ovládané produkční sektory, a to průřezově všemi dotačními kapitolami v gesci ministerstva zemědělství. V době, kdy navzdory jasně orientované Společné zemědělské politice EU, které jsme součástí, stále v této zemi neexistuje žádné systémové řešení podpory největšímu množství zemědělských podniků - tedy mikropodnikům a malým podnikům, které jsou v čím dál složitějších podmínkách. Tato téměř katastrofální situace zaviněná také bezohledným lobbingem některých nevládních organizací totiž způsobila, že jen velmi málo využíváme nástrojů, které nám Evropská unie pro tyto cílové skupiny zemědělců poskytuje. Ve finále jsme tak pouze zatěžováni jejími administrativními povinnostmi, které jsou navíc často okořeněné dalšími výmysly našich úředníků. Naše země se tak stala místem, kde se doslova bagrují zemědělské dotace šité na míru a v prostředí mlčící většiny zemědělské veřejnosti se dobře rozbujelo přesvědčení, že je to tak asi vlastně normální. To jsou reálné kulisy ovlivňující naše podnikání a jsou hlavně výsledkem tendenční politiky „řídím stát jako (svou) firmu“, jejíž důsledky budeme pociťovat ještě hodně dlouho – například tím, že jsme dosud neuměli vyřešit obrovský politickoekonomický střet zájmů jednoho člověka, který u nás nedávno vyhřezl v reálné ohrožení výplat evropských podpor ostatním zemědělcům.

A v těchto kulisách si bude muset nastupující nová koalice odehrát svůj „zemědělský“ kus, který byl součástí jejího předvolebního slibování a bezpochyby z části i díky němu si nakonec řekla o většinu hlasů voličů. Aby však byla úspěšná, nemůže si nechat od oligarchů naordinovat další pokračování tohoto  marasmu a musí se jej pokusit změnit. To se pochopitelně neobejde bez odvahy a potřebné odbornosti prosadit jasné změny v národní zemědělské politice a to od základu tak, aby už přestaly být celé skupiny zemědělců trvale diskriminovány a podfinancovávány a zejména, aby celková strategie dávala prostor pro co nejméně byrokratické plnění zelenějších cílů, kterými bude stále více podmiňována další podpora zemědělství jako celku.

Domnívám se, že by další měsíce a roky měly být výrazně o nové kvalitě přístupů k zemědělství, k hledání řešení v mnohem širších souvislostech, než byly povětšinou kategorické požadavky Agrární komory nebo Zemědělského svazu, které se až příliš nápadně shodovaly s představami agrárních bossů z tzv. Iniciativy největších zemědělských podniků, kterým se vždy vycházelo vstříc bez ohledu na celkové dopady do sektoru. Ministr zemědělství tu konečně musí být pro všechny typy zemědělských subjektů a musí sledovat oprávněné potřeby všech legitimních podnikatelských forem a velikostí, včetně těch menších. Také si jako člen pravicové vlády, která chce plnit nějaký svůj program, musí být vědom toho, že to rozhodně nebyli tito agrobaroni, kdo by udělali cokoli proto, aby k této politické a společenské šanci na změnu došlo.

Nemělo by to vyznít pateticky, ale bude se tu hrát o mnoho – půjde zejména o to, zda skutečně budeme mít resort, který plošně podporuje a využívá přirozených výhod klasického zemědělství a umí chytře řešit řadu očekávání veřejnosti na lepší životní prostředí, na kvalitnější, pestřejší a dostupnější nabídku ekologičtěji vyráběných potravin na co největším množství farem, anebo zda zůstaneme velmocí (na vratkých nohách) co do velikosti agrárních koncernů, do kterých se ale musí neustále pumpovat více peněz a navzdory proklamované podpoře na používání nejmodernějších technologií zůstaneme v jádru primitivní a nepoučitelnou společností, která není schopná vidět skutečnou roli zemědělství, přínosy v jeho různých podnikatelských podobách a také jeho širší možnosti. Je to o jasném pochopení toho, co sedláky přirozeně drží na své půdě a že to nejsou jen představy o ekonomice a neustálém zvětšování podniků. Tato přirozená motivace je nenahraditelná, nedá se nikde koupit a nelze ji podpořit jinak než podmínkami s co nejnižší administrativní zátěží, s co největší svobodou rozhodování a celkově srozumitelnou politikou, která dokáže motivovat mladé lidi nebát se převzít farmu a pokračovat v podnikání.

S tím souvisí prvotní a zřejmě ne dobře promyšlená poznámka nového ministra o své zásadní prioritě v precizním zemědělství. Pokud by to tak mělo být, byl by to jednak nesprávný cíl a jednak by to bylo opravdu málo. Precizní zemědělství má totiž svou budoucnost zcela jistou i bez ohledu na jakoukoli vládní garnituru. Současné pojetí precizního zemědělství spočívá především v moderních technologiích napojených na sofistikované systémy fungující často mimo zemědělství a spočívá v téměř vědeckém přístupu k obhospodařování půdy s eliminací lidských vstupů, která může vést k určitým (nikoli však zcela zásadním) úsporám. Správnější definice by proto měla být spíše „přesné“ zemědělství a jako takové si jistě zaslouží svou pozornost a věřím, že ji také mezi sedláky v ASZ ČR má. Tento ryze technologický pohled je ale opět jen sázkou na technickou stránku věci, která jednak směřuje k dalšímu snížení počtu pracovníků v zemědělství, ale zejména nedokáže vyřešit to, co je klíčové. Navíc vytváří další závislost zemědělce na podmínkách, které nemůže ovlivnit – neměli bychom se dočkat doby, kdy sedlák se svou technologií náhle odpojenou od internetu třeba ani nezaseje. Precizní zemědělství je tedy ve své podstatě snaha o modernější definici podnikání založeného na širších aspektech – na znalosti a moudrém vyhodnocení mnohých souvislostí, na píli, zájmu a umu lidských bytostí, které toto vše dělají, ale dohromady se tomu tradičně říká zemědělské hospodaření. Cílem nové zemědělské politiky by mělo být řešení, které přitáhne nové lidi nebo aspoň udrží ty stávající v zemědělství, ve kterém je sedlák se svými zvířaty svým pánem na svých polích a na svém gruntě a své jednání podřizuje zákonitostem přírody a nikoli vyhláškám, uměle vytvořeným dotačním podmínkám nebo softwarovým možnostem svých strojů. Dostatek lidí hospodařících se zájmem, svobodně a nezávisle na svém majetku je onen klíč k budoucímu udržitelnému hospodaření.

V zemědělství především fatálně schází mladá generace, která jen těžko bude uplatňovat své životní vize v oboru totálně svázaném byrokracií a kontrolami, obecně prolezlém úřednickou nedůvěrou v to, že sedlák může na svém hospodařit sám za sebe odpovědně. Nechce ani jít do prostředí pokřiveného účelovými dotacemi, které po léta v ohromném množství mizí v kapsách úzkých skupin byznysmenů a dravců z finančního nebo právnického sektoru, kteří si kupují zemědělské podniky tzv. na důchod a na jistotu takřka mandatorních příjmů bez jakéhokoli vztahu k nabývané půdě. Tito podnikavci budou nového ministra jistě konfrontovat s představou, že s jejich zvětšeným majetkem mají nějaký vyšší nárok na větší pozornost od státu. Pravdou je, že větší respekt si naopak zasluhuje udržitelně a přiměřeně ekonomické realitě rozvíjející se hospodář, který vedle sedlačení ještě dobrovolně stíhá vnímat okolnosti, které na sebe bere při svém podnikání, na které stát už efektivně nedosáhne. Také nejen proto je třeba dobře promyslet a nastavit nějaké omezení výplat přímých dotací, ale principiálně už o tom dál nediskutovat. Nynější politická konstelace přitom naopak nabízí jedinečnou příležitost k hledání odpovědí na otázky, jak skutečně pomoci venkovskému prostředí, aby se nestal noclehárnou zahraničních dělníků nebo prostorem k budování velkých technologických celků a vrátil se ke své podstatě. ASZ ČR bude pevným pilířem, který ministra podpoří v nelehkém hledání funkčního řešení prosazování nejen tohoto základního závazku, který je nyní konečně na papíře.

Bude se ale také hrát o důvěru sedláků, kteří dali své hlasy politickým subjektům, které jim naslibovaly po opravdu dlouhých letech změnu. Jakékoli odchýlení bude brát tato veřejnost oprávněně jako zradu, která bude znamenat nevratnou ztrátu podpory této (byť bohužel omezené) skupiny pravicových voličů na venkově a zcela prakticky by došlo k ještě hlubšímu propadu do postsocialismu, který ještě dnes nuceně zažíváme. Po mnoha letech nekonečného upozaďování rodinných farem a ignorování potřeb selského stavu, je mezi touto veřejností velké očekávání a nešťastné výroky o obavách, co bude s velkými holdingy, pokud nedostanou svou pravidelnou feťáckou dávku dotací, již nepochybně vzbudily významné pozdvižení obočí na čelech mnoha sedláků.

Z těchto prvních vyjádření ministra se dá usuzovat, že je zřejmě již nyní pod tlakem současné lobby, která žila prakticky bez ustání v prostředí, které si sama vytapetovala a vytvořila ideový rámec toho, jak se má zemědělství v ČR organizovat. Představa selské veřejnosti je ale jiná a je podpořena i jasnými čísly a důkazy o potížích s konkurenceschopností a zajišťováním potravinové soběstačnosti v tomto modelu. Přitom není nad čím váhat – čísla hovoří jasně – téměř o 20% nižší dotace pro malé podniky na hektar dle hodnocení sítě FADN, jasné závěry Nejvyššího kontrolního úřadu o účelovém rozdělování dotaci do živočišné výroby, dlouhodobě záporná čísla v agrárním zahraničním obchodu, zhoršující se čísla v soběstačnosti, atd. Velkým důkazem je ale i situace kolem Agrofertu, který přerostl tak, že jej stát nedokázal uhlídat a naopak stát je tím, kdo je ovládán a hlídán byznysovými zájmy pár lidí, s jejichž střetem zájmů si neví rady nejen policie, ale ani všechny evropské instituce. To musí být dostatečným motorem k tomu, aby došlo k zásadním ideovým a strukturálním změnám, které zabrání návratu nebo rozšiřování tohoto modelu a ve svém výsledku ochrání střední zemědělské podniky právnických osob, které jsou nejvíce ohrožené skupováním jejich ještě většími konkurenty.

Tyto změny se ale neobejdou bez jasných personálních změn na důležitých postech v resortu, protože by bylo naivní si myslet, že ti, co dlouhá léta budovali nějaký systém, jej budou chtít opravdu rozbít a hlavně že vůbec budou tušit, co by mělo být výsledkem takových změn. Všechna tato náročná rozhodnutí dnes budou ležet na novém ministrovi. Na zmíněném prvním setkání s novým ministrem jsme proto jasně vyjádřili, že ASZ ČR je v duchu předvolební podpory a očekávání připravená plně podporovat nové vedení resortu a že její odborné zázemí je také připraveno pomáhat nést břemeno mravenčí práce při zpracovávání jednotlivých témat. Ve stejném duchu jsme ale také jasně deklarovali, že naše podpora není automatická a bude záviset na skutečné snaze plnit koaliční program. Zda a jak tuto nabídku podpory nové vedení Ministerstva zemědělství využije, bude již na něm. Je jisté, že sedláci tu každopádně budou v nějakém počtu hospodařit dál, jak nejlépe umí a jak jim to aktuální podmínky dovolí. A je také jisté, že naše asociace bude dál s generační vizí a širším vědomím hájit oprávněné zájmy svobodného sedláka na vesnici – v místě, ve kterém od nepaměti žije a kterému rozumí. Bude jen dobře, pokud tak konečně bude i s podporou od vlády.


reklama

 
foto - Šebek Jaroslav
Jaroslav Šebek
Autor je předseda Asociace soukromého zemědělství ČR.

 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (21)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

16.12.2021 08:17
Asociace v čele s panem Šebkem má dobré představy o potřebných změnách. Podle mě si však lakuje narůžovo budoucnost . Tlak agrobaronů a jejich lobbistů je obrovský a jejich personální podpora z úředních pater Mze ještě větší.

Svého času jsem vkládal naděje do Jurečky, ale to jsem si dal. Nekula bude držet lidoveckou lajnu a o nějakých zásadních změnách si můžeme leda zdát.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

16.12.2021 11:04 Reaguje na Miroslav Vinkler
Že by čekal od nové vlády podporu soběstačnosti v základních potravinách ?
To se nedočká, bohužel !
Odpovědět
VK

Václav Kain

16.12.2021 11:47 Reaguje na smějící se bestie
Již dneska dovážíme polovinu (50%) vepřového a bude to ještě horší.Chovatelé prasat chtějí končit a ani se jim nedivím.Ono 27 Kč za kilo živé váhy je naprostá zlodějna.Když si chovatel spočítá veškeré náklady,energie a práci,tak z toho nemůže vyžít.Myslím že by za tuhle zemědělskou politiku měl někdo nést zodpovědnost.Osobně bych takovému škůdci vymáchal hubu v kravinci.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

16.12.2021 12:25 Reaguje na Václav Kain
Před týdnem 25,- Kč.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

16.12.2021 13:38 Reaguje na pavel peregrin
A na krámě/pultu - nejlacinější maso/bůček s kostí od 80,- do 130,-Kč/kg.
Odpovědět
JS

Jiří S

16.12.2021 19:48 Reaguje na Václav Kain
Je až podivuhodné, jak Němci dokáží vykládat různé zákony dvojím způsobem. Když češi, slováci, madaři, chtěli dostat do obchodů svoje potraviny, tak to bylo tytyty. Je to asi týden, co němci vyhásili podporu státních dotací pro chovatele prasat a jejich odbyt na domácím trhu. Já v tom vidím to stejné, ano možná v menší míře, ale neměl by taky někdo udělat tytyty?
Odpovědět
JS

Jiří S

16.12.2021 09:19
Ano, krásný článek o tom, jak velký fůj a malý borec. Aneb, jak nárokové dotace spravedlivě rozdělené dejte nám, abychom se mohli taky stát většími. Je to jen do vlastního koryta.

Jinak k tomu, že nenárokové dotace si neumí vyběhat je už jen a jen vlastní chyba zemědělce, zase tak náročné to není a takové ty smyšlené příběhy, jakože to někomu zatrhli kvůli špatné gramatice jsou s odpuštěním sračka. Znám spoustu lidí dokonce i právníky, kteří za úplatu asi 5000 Kč vám o dotaci zažádají a buďte si jistí, že ji dostanete, protože v tom umí chodit. Už mne tento pláč těch, kteří na začátku nebyli schopní, aby těm schopnějším vzali peníze nebaví.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

16.12.2021 09:26 Reaguje na Jiří S
Naprosto přesně, ale vykládejte to lidem, kteří o tom nemají ani potuchy!
Odpovědět
pp

pavel peregrin

16.12.2021 09:25
Až bych pane Šebku slzu uronil. Model malozemědělství je za současné reálné situace neudržitelný a peníze do něho vkládané vyházené oknem. Poměr cena/výkon je tristní.Ale obyvatele přesvědčí možná až chléb za 100,-, snad už aby to bylo.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

16.12.2021 11:01 Reaguje na pavel peregrin
1*
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

17.12.2021 08:25 Reaguje na pavel peregrin
Problém je v tom, že takový jako vy považují za výkon pouze peníze... jenomže zemědělství musí generovat výkon i jiným způsobem a hlavně musí minimalizovat škody způsobené celé společnosti, a to je přesně ta dělící čára mezi průmyslovým výrobcem a opravdovým zemědělcem (sedlákem).

Za negativa svého podnikání musí každý platit... nebo minimálně musí být znevýhodněn. Dnes je to tak, že je znevýhodněn ten kdo generuje hlavně negativa.



Odpovědět
pp

pavel peregrin

17.12.2021 10:52 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Problém je v tom, že vy jste asi nikdy nepodnikal nebo nebyl vázán na peníze tím, co jste sám vyprodukoval. Pletu se nebo nepletu? Zemědělství nemusí vůbec nic, to je zásadní omyl, který se neustále jako červená nit vleče diskuzemi. A pokud je od něho společností žádáno víc, tak si to ta společnost musí tvrdě zaplatit. Nic víc a nic míň.
Odpovědět
JS

Jiří S

17.12.2021 13:55 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Ve Vašem druhém odstavci vidím podle mne docela zásadní problém, protože jste nejspíš nikdy neviděl podniky, proti kterým brojíte. Ať už jsou to Babišovi podniky, Agro Měřín, Rostěnice apod., tedy nad 10 000 ha. Tyto firmy jsou naopak úřednickými kontrolami mnohem více znevýhodňovány než kterýkoliv ten Váš sedlák, tomu se kde co odpustí a přimhouří oko, oni musejí být precizní a chovají se k půdě ve většině případů naopak velmi dobře. Široké osevní postupy v souladu s živočišnou, snižování chemizace, nové postupy při agrotechnice, pásové obdělávání po vrstevnici, CTF farming, robotizace a podobně, to by jste koukal.

Pokud chcete po zemědělství i jiný výkon, tak si to přece musí ta společnost zaplatit a to se neděje.
Odpovědět
kk

karel krasensky

16.12.2021 11:07
Jeden by řekl,že čte názory a článek od nějakého z top 09 nebo od pirátu a on to má být předseda SOUKROMÝCH zemědělcu.Napište mi tady v diskusi jestli v česku existují státní zemědělci.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

16.12.2021 12:30 Reaguje na karel krasensky
Jistě že neexistují, KAŽDÝ subjekt je soukromý. Ale ta asociace se snaží vyvolávat dojem, že jen sedlák, pinožící se na nějakých 40 ha, je ten správný soukromník!
Odpovědět
ss

smějící se bestie

16.12.2021 13:40 Reaguje na pavel peregrin
Tak jest !
40ha = kovozemědělec.
Odpovědět
kk

karel krasensky

16.12.2021 13:52 Reaguje na pavel peregrin
Tak něco malo zustalo státní.Čast lesu a tuším,že snad pivovar Budvar.Někdy se dívím,že nezašantročili i ty lesy,když to dovedli z vodou.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

16.12.2021 20:07 Reaguje na karel krasensky
Obávám se, že se toho do konce vlády Koaly dočkáme.
Ono se to nejlépe zdůvodní prázdnou státní kasou,
poučkou, že stát je nejhorší vlastník a že na lesy
se po kůrovci musí doplácet. Pak začne ta správná
"péče" o ty lesy, které skoupí spekulanti a nebo
developeři. Ti prví dorabují co nesežral brouk
a ti druzí postaví v lesích haciendy pro "lepší" lidi a nebo další "stezky v oblacích". Jsem
zvědav na reakce ekologistů, pokud už jejich
vůdci nezaťali drápy do budoucích investic.
Odpovědět
M

Marcela Jezberová

16.12.2021 11:42
Kdybych neznala současný systém rozdělování evropských a státních dotací do zemědělství a nebyla se zemědělstvím denně v kontaktu, tak na tento plamenný výtvor panu Šebkovi možná skočím. Pan Šebek se dovolává podpoře jakéhosi "udržitelně a přiměřeně ekonomické realitě se rozvíjejícího hospodáře". Kdo to je? On někdo stanovil, jak moc se smí hospodář rozvinout, aby byl hoden podpory? Nebo pan Šebek hodlá iniciovat vznik tabulky dovoleného rozvoje? Návrh strategického plánu je realisticky vybalancovaný podle možností v rámci pravidel SZP (povinných podílů financí na jednotlivé oblasti podpory), finančních možností v závislosti na spolufinancování z ČR a přežitelnosti zemědělců při plnění výrazně navýšených, někdy až nerealistických, environmentálních požadavků. Pro žádnou skupinu zemědělců nebude vyloženě příznivý, ale snad nikoho vyloženě nepodrazí. Malí zemědělci nejsou v přístupu k dotacím omezovaní, je jen na nich, jestli je využijí a věnují žádostem a související administrativě čas. Žádosti o investiční dotace zpracovávám hlavně malým žadatelům a zatím se k dotaci nedostali jen ti, kteří z nějakého důvodu sami rozhodli, že proces ukončí a projekt doporučený SZIF k podpoře realizovat nebudou.
Jediné, s čím bych mohla souhlasit, je byrokratická zátěž. Ta se ale rozhodně nesníží tím, že využijeme zastropování při odpočtech mezd. To totiž přinese další zátěž k té současné (kupodivu všem větším zemědělcům zaměstnávajícím lidi bez rozdílu, jestli jde o právnickou nebo fyzickou osobu). A že jsou naši politici ve vymýšlení administrativních povinností kreativní, to všichni víme (viz. povinná bilance dusíku v podniku, povinná elektronická evidence hnojení s povinným předávání do termínu na UKZUZ a to ještě nevíme, jestli projde požadavek na plánování aplikaci přípravků na ochranu rostlin do Jednotné žádosti, což je pro tentokrát jeden
z nápadů evropských úředníků do nové SZP).
Pan Nekula není v zemědělství žádný zelenáč, řídil PGRLF, takže je aspoň částečně v obraze a jako takový snad bude mít na resort realistický pohled.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

17.12.2021 08:03
Pan Nekula to bude mít opravdu hodně těžké, ale ono nějak není jiné cesty, než cesta změny. Nikdy nebyl tak velký celospolečenský tlak na změnu nejen v zemědělství, ale i v lesnictví.... pokud to ani tato vláda nezvládne, tak pak už opravdu nevím kdo...
Odpovědět
pp

pavel peregrin

17.12.2021 10:57 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Cesta opravdové změny by se musela nejdříve zrodit v palicích EU, ale opravdové změny a ne ty fantasmagorie, kterých jsem denně svědkem.Změna by přišla s nastolením poctivé a opravdové agrární politiky, kde by se neupředňostňoval jeden stát na úkor druhého a neuplatňoval se dumping. Jenže to bychom zase přišli k té vámi proklínané ekonomice.....
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist