Daniel Vondrouš: Jen přání nestačí
O nutnosti chránit životy a majetek lidí před povodněmi asi nikdo nepochybuje. Ministerstvo zemědělství ale severní Moravě nabízelo celé roky jen jediné řešení - vybudování přehradní nádrže, v jejímž důsledku by došlo k vystěhování a zatopení celé obce Nové Heřminovy. V sedmdesátých letech byla na obec uvalena stavební uzávěra, která platí dodnes. Na jaře roku 2003 záměr dokonce schválilo zastupitelstvo Moravskoslezského kraje, stejně jako dnes jej podporoval tehdejší ministr zemědělství Palas (ČSSD). Pouze ministerstvo životního prostředí navrhovalo prověřit i jiné možnosti.
Ministerstvo zemědělství, které v tomto ohledu drží rozhodující kompetence, ovšem všechna hodnocení obratně kormidlovalo tak, že velká přehrada vycházela vždy nejlépe. Na jaře loňského roku už pod novým vedením se ji opět pokusilo prosadit ve vládě. A tehdy poprvé došlo k průlomu. Martin Bursík přesvědčil vládní kolegy, aby návrh MZe zamítli. Vzápětí prosadil princip, že nejprve budou naplánována (a jako první také postavena) všechna přírodě blízká opatření v celém povodí řek Opavy a Opavice. Teprve kdyby jejich kapacita nestačila, může jako doplněk posloužit beton. Po roce práce desítek expertů byl unikátní komplexní projekt protipovodňových opatření dokončen a letos v dubnu schválen.
Na prvním místě jej tvoří protierozní úpravy, malé nádrže, poldry, revitalizace toku i nivy a technické úpravy koryta řeky prováděné přírodě blízkým způsobem. Ve svém souhrnu dokáží chránit proti menším (desetiletým) povodním. Na staletou vodu, která nás ovšem za poslední dekádu navštívila hned dvakrát, ale nestačí. Zachytí jen pětinu povodňové vlny, její drtivá většina by tak měla cestu do níže položených obcí volnou. Pro ochranu životů a majetku více než 170 tisíc obyvatel v 55 obcích ležících na území povodí horní Opavy, nezbývá než zbytek vody zachytit zídkami, mobilní hrázemi a také malou přehradou. Původní představu o všespásné přehradě se tak podařilo zredukovat na nezbytné minimum. Namísto všech 87 obytných budov nakonec obec přijde jen o 24. Těžko asi najít někoho, kdo by si nepřál, aby v Nových Heřminovech zůstaly stát všechny domy. Jen přání ale nestačí a s žádným dalším reálným opatřením už prostě žádný odborník – ani Dana Kuchtová - nepřišel.
Přesto se podařilo to, v co už doufal málokdo. Nové Heřminovy nejen přežijí, ale budou mít prostor a díky zrušení letité stavební uzávěry i možnost se konečně rozvíjet. V tom jim MŽP navíc nabídlo pomoc. Společně s obcí zadává studii udržitelného rozvoje obce, která vytipuje konkrétní projekty a možnosti jejich financování z Evropských fondů a prostředků státního rozpočtu.
Každý někdy udělá chybu. Bude-li chtít, může se Dana Kuchtová z té své alespoň poučit. Třeba v tom, že ekologická řešení – ostatně ani žádná jiná - se nedají prosadit bez dlouhodobého úsilí mnoha lidí. A že je hloupé bez jediného věcného argumentu jejich práci zpochybňovat.
reklama
Autor je od roku 2002 tajemník a poradce ministrů životního prostředí
Online diskuse
Poněkud demagogický článek - 8. 9. 2008 - Ivan SommerBohužel si autor neuvědomuje, že by měl uvést, kde se lze seznámit s dokumentaci navrhovaného řešení a v jakém procesním stadiu schvalování se nachází. Konalo se posuzování vlivu – EIA? Jen obtížně lze pak diskutovat o něčem, co není čtenářům přesně známo. Nesleduji dohady Bursík – Kuchtová, jejich podstata mi uniká, zajímá mě vlastní záměr.Z některých drobných nesrovnalostí v údajích předpokládám, že autor není odborníkem na vodohospodářské záležitosti, což mu jistě vyčítat nelze. Zmíněný postup typu krajinářského a teprve nakonec beton vyznívá jako iluse nebo zakrývací manévr polovičatého řešení. Totiž opatření krajinářská na horních tocích budou málo účinná, jestliže se nástup povodně projeví za 3- 5 hodin po přívalovém dešti. Les roste desítky let a může dojít naopak k nečekanému polomu, kterým se změní nečekaně odtokové poměry. Drobná technická opatření se provádějí stovky let, např.hrazení bystřin a už v 19. století se užíval beton na jejich hrazení. U paty hráze je otvor na obvyklý průtok, po jehož zahlcení se projeví retence hráze. Nemá asi smysl rozebírat problém do široka. Objekty se však musí udržovat, např. čistit od splavenin. To znamená také legislativní a finanční opatření, o který není v článku zmínka. Správci toků nejsou zmíněni. V obecném rovině lze protipovodňová opatření zajistit různě, záleží samozřejmě na konkrétní situaci různých zájmů, které mohou být protichůdné. Největší retenci má prázdná nádrž. Nejsem si ale jist, zda by se takový stav zbývajícím obyvatelům zamlouval. Konkrétní podoba protipovodňové ochrany se může tedy pohybovat od varianty zachovat současný stav až po velkou nádrž a přestěhování obce. Žiji v Brně, kde byla za 1 republiky vybudována přehrada na místě obce, jejíž obyvatelé se přestěhovali. Pro ně to tehdy znamenalo jistou psychickou újmu, ale pro město Brno mnohonásobný přínos do budoucna. Tak podstatný, že nyní existuje množství odpůrců proti výstavbě rychlostní komunikace R43 v blízkosti nádrže. Tím nehodlám propagovat přestěhování obce, jen připomínám, že ani to nemusí být zavrženíhodné. |
