Jeroným Lešner: Jak by oheň mohl poškodit Pravčickou bránu a jiné skály?
Pískovec má na povrchu krustu tloušťky cca 1 cm, která je impregnována solemi z deště, spečeným prachem od slunce a řasami. Krusta má obvykle slabě nahnědlou nebo nazelenalou barvu a je o hodně pevnější než pískovec pod ní, který bývá světlejší a zejména drolivější a vlhčí.
Krusta chrání hlubší horninu před erozí. Lze si to dobře ukázat na "voštinách" - kde jsou erozi vystaveny obě dvě vrstvy současně a ta slabší, hlubší, eroduje rychleji.
Po ohřátí pískovcové skály může krusta popraskat a řasová komponenta se může vypálit a porušit - ať už teplem nebo tlakem vodních par, vařených v hornině uvnitř. Vlivem toho pak tato ochranná vrstva ze skal může opadávat a odkrýt skálu, která není proti erozi tolik odolná. To by mohlo v příštích 2-3 zimních cyklech vést k oloupání těchto skal od krusty a ke spuštění jejich silnější eroze.
Přečtěte si také |
Naposledy se zřítila Dětská věž. Která z pískovcových skal bude další? A jak se to dá poznat?Na druhou stranu zase dým a jeho silice mohly na jiném místě týchž výchozů přispět k tvorbě silnější krusty v budoucnu, protože do pórů v horniny nalepily vhodný substrát pro růst řas.
Jistě na to vznikne několik diplomek, grantů a dizertací. Rád se s nimi pak seznámím.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (9)
smějící se bestie
2.8.2022 07:34Robert Jirman
2.8.2022 09:41 Reaguje na smějící se bestieLukas B.
2.8.2022 08:32a) k podrcení pískovce tam, kde "tlak" bude větší než pevnost v tlaku
b) k vytvoření prasklin tam, kde vnikne tah
(všechno je to složitější, je tam trojosá napjatost, ale to bychom zbytečně zabředávali)
co se může stát:
a) okamžitě - celé to spadne
b) postupně; do nově vniklých trhlin se bude rychleji dostávat voda, ta bude zamrzat a hlodat, a spadne to za pár let, desetiletí nebo století
poznámky:
1. nic netrvá věčně. a skalní brána z pískovce tuplem ne. jednou prostě spadne. odborné odhady se shodují na řádu stovek let.
2. hlavní síly působící na skalní bránu jsou: vlastní tíha, přitížení vodou (do pískovce se vejde velmi mnoho vody, řádově nízké desítky procent hmotnosti), vítr, led v trhlinách a objemové změny od teploty. tak nějak intuitivně cítíme, že kolísání teploty běžné dejmetomu -15 až +35°C je trochu méně než ohřátí při požáru, ale těžko říci kolik to oteplení povrchu i jádra reálně bylo.
závěr: dostalo to neobvyklé zatížení. bylo by vhodné počkat, jak se to zachová po dalším velkém zatížení, tj. po nacucání vodou v pořádné periodě deštivého počasí. nějak selsky empiricky je vhodné tam pustit veřejnost až někdy v květnu příštího roku. do té doby by to chtělo dělat nějaké geodetické sledování (nedělá-li se už teď).
Miloš Zahradník
2.8.2022 08:39 Reaguje na Lukas B.Miloš Zahradník
2.8.2022 09:58 Reaguje na Lukas B.Lukas B.
2.8.2022 10:15 Reaguje na Miloš ZahradníkMiloš Zahradník
2.8.2022 10:20 Reaguje na Lukas B.ale parafrazoval bych hlavni myslenku clanku (doporucuji k precteni, je to jeden z nasich prednich biologu, odborniku na biodiversitu atd.)
https://nazory.aktualne.cz/komentare/ohen-v-narodnim-parku-desi-protoze-spaluje-touhu-po-casech-k/r~16600a740f9411ed93abac1f6b220ee8/
Proste, az ta Pravcicka brana spadne, doprovodime to komentarem
Extremni vykyvy pocasi a katastroficke požáry jsou způsoby, kterými se dnes krajina Českého Švýcarska zbavuje napriklad i zpuchrelych, prilis zvetralych skalnich utvaru, jež v ní už nemají co pohledávat... :)