https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jindrich-duras-klara-salzmann-povodne-prinesly-i-pouceni.budeme-ho-umet-vyuzit
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jindřich Duras a Klára Salzmann: Povodně přinesly i poučení. Budeme ho umět využít?

23.6.2020 | PLZEŇ
Obr. 1. Počítky po dešti 13. a 14. 6. 2020, bohatá přítomnost erozního materiálu je zřejmá.
Obr. 1. Počítky po dešti 13. a 14. 6. 2020, bohatá přítomnost erozního materiálu je zřejmá.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | HZS kraje Vysočina
Po pěti letech sucha konečně vytoužený déšť. Bohužel se rychle ukázalo, že tam, kde zapršelo víc, došlo na slova odborníků, že až začne pršet, nebudeme umět dešťovou vodu řádně zachytit. A logika je neúprosná. Kde vodu nezachytíme, tam se nevsákne a nedoplní vodu podzemní, ale naopak rychle steče a vzniká blesková povodeň způsobující značné materiální škody, někde i ztráty na životech.
 
Média nabízejí každý den nové a nové zprávy o povodních a s nimi spojených pohromách po celé republice. Nenabízejí už, bohužel, jiný důležitý úhel pohledu – byly všechny škody opravdu vždy způsobeny pouze deštěm a může za ně tedy příroda, nebo situaci zhoršily – či někde dokonce způsobily – naše zničující zásahy do krajiny? Teprve když se začneme zabývat touto otázkou, můžeme získat i nějaké poučení. A poučení se nám přímo od Matky Přírody dostává teď vrchovatě. Snad ho dokážeme vnímat lépe než léta trvající poučování od odborníků, na které by se dalo použít i rčení o házení hrachu na zeď.

Abychom ukázali, co máme na mysli, vybrali jsme alespoň dva příklady a podívali jsme se na ně s využitím běžně dostupných mapových podkladů, jak to může udělat ostatně každý.

Příklad první – obec Počítky, vzdálená 4 km severovýchodně od Žďáru nad Sázavou, 200 obyvatel

Voda se valila dle údajů médií po vsi ve výšce až 1 metru.

Podívejme se, jak vypadá situace v místě, protože to je pro bleskové povodně rozhodující. Na obrázku 2 vidíme na první pohled idylickou krajinu s nějakou rozptýlenou zelení.

Důležitý je ale též pohled na vrstevnice, tedy na svažitost terénu (obr. 3). A tam už vidíme, že situace až tak příznivá nebude, protože stráně okolo jsou poměrně svažité. A čím je svah kolem obce strmější, tím je samozřejmě rizikovější, a tím důležitější jsou také opatření pro zadržení srážkové vody, aby se rychle nevydala zpustošit obec dole.

Obr. 2 a 3. Obec Počítky, celkový pohled.
Obr. 2 a 3. Obec Počítky, celkový pohled.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Mapy.cz

Podívejme se na dvě části povodí nad obcí podrobněji. Na východ od obce (obr. 4 a 5) je poměrně velký půdní blok s nápadnou stružkou uvnitř. Z pohledu na mapu s vrstevnicemi je zřejmé, že při zcelování pozemků hlava nehlava byla rozorána údolnice, kudy vždycky přirozeně odtékala voda. Takových případů je po naší republice spousta. Snímek je z roku 2017, kdy bylo sucho – a i tady je vidět, že si voda polem cestu našla. Když teď řádně zapršelo, musel se tudy valit pěkný příval!

Že se při rozorávání mezí někdy v padesátých létech postupovalo nikoli podle rozumu, ale podle politického zadání, a vznikala tedy díla, která můžeme směle ohodnotit jako zločiny proti krajině a vodnímu režimu, to se dá pochopit.

Horší k chápání je, že se takováhle úprava pozemku udržela až do dnešní doby, přestože rok co rok odtéká tou údolnicí spousta ornice a kromě jiného i zazemňuje malý rybník níže. V době pořízení snímku bylo při okraji pozemku ještě hnojiště, což byl za deště i dobrý „dárek“ nejen pro rybník, ale i pro občany ve vsi a jejich studny.

Obr. 4 a 5. Počítky, východní část lokality.
Obr. 4 a 5. Počítky, východní část lokality.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Mapy.cz

Severovýchodně od obce (Obr. 6 a 7) se nachází poměrně strmý svah, ale zdá se, že je rozdělen zelenými pásy. Když se ale podíváme na vrstevnice, je jasné, že ty zelené pásy nejsou napříč svahem, ale po svahu, takže odtok vody nikterak nezpomalují. Voda tak má otevřenou cestu rovnou do vsi.

Obr. 6 a 7. Počítky, severovýchodní část lokality.
Obr. 6 a 7. Počítky, severovýchodní část lokality.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Mapy.cz
Bývá užitečné se podívat, jak si poradili s terénem naši předkové. Veřejně dostupný mapový portál ČÚZK nabízí historické pohledy. Na obr. 8 je výsek mapy z let1830-1840, kde je patrné, že svah nad obcí byl předělen mělkým údolíčkem, kde byl dokonce malý rybník. Letecká fotografie (Obr. 9) ukazuje, že ještě v r. 1951 byla na svahu nad obcí políčka příčně svahem. Nejrizikovějším faktorem pro intenzivní povrchový odtok vody včetně erozního materiálu je délka pozemku v daném směru, tedy po spádnici. Takže předkové to tady měli - na rozdíl od současníků - docela dobře vychytané…

Obr. 8 a 9. Počítky, situace dle mapování stabilního katastru z let 1830-1840 (vlevo) a na snímku z roku 1951 (vpravo).
Obr. 8 a 9. Počítky, situace dle mapování stabilního katastru z let 1830-1840 (vlevo) a na snímku z roku 1951 (vpravo).
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | archivnimapy.cuzk.cz a Národní archiv leteckých měřických snímků

Příklad druhý – obec Holostřevy, ležící asi 35 km západně od Plzně, 131 obyvatel, vyplavena 13.-14.6. 2020

Co můžeme z mapy snadno vyčíst (obr. 10 a 11). Východně od obce se podle snímku z roku 2017 zdá, že se blýská na lepší časy a velký pozemek je rozdělen do několika užších pásů, a to po vrstevnicích, což je jistě dobře jak z pohledu eroze, tak z pohledu rychlého odtoku vody. Obec Holostřevy je ale zřejmě zejména pod vlivem západní části svahu. Tam se nachází velký půdní blok (v největší délce a šířce 930 x 630 m). Nápadné je, že součástí tohoto půdního bloku je rozoraná údolnice. Ta výrazně vystupuje v pohledu na turistickou mapu s vrstevnicemi, kde je ještě vyznačena dokonce stružka modrou čárou. Zdá se, že právě z této oblasti, která s trochou nadsázky připomíná jakýsi amfiteátr, se sebral dostatek vody, aby se malinký potůček dramaticky rozvodnil a vyplavil celou obec, zřejmě s dostatkem bahna jako bonus.

Obr 10 a 11. Holostřevy – situace v okolí obce.
Obr 10 a 11. Holostřevy – situace v okolí obce.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Mapy.cz

Zajímavý je opět pohled do minulosti (obr. 12), kde je vidět pásy jednotlivých políček. Z pohledu povodňového rizika tedy situace mnohem příznivější než dnes.

Obr. 12. Holostřevy – snímek z roku 1938.
Obr. 12. Holostřevy – snímek z roku 1938.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Z obou příkladů je dobře vidět, že způsob hospodaření na pozemcích v těsném okolí obce, dokonce přímo v jejím katastru, má zásadní význam pro to, co se stane, když začne konečně pršet.

Kromě proplavení obce se vliv může projevit i tím, že nedochází k tolik potřebnému doplňování podzemních vod, takže studny ve vsi se mohou snadno octnout na suchu a náprava je v nedohlednu.

Řešení této situace vyžaduje změnu struktury krajiny a změnu způsobu hospodaření v krajině. To je běh na dlouhou trať, ale jiná cesta opravdu není. Hlavním cílem tohoto procesu je zadržení vody v krajině jako společný jmenovatel povodní a suchých období.

Dnešní krajina nemá vytvořený dostatečný prostor pro vsak vody do podzemí. A není to pouze zemědělská krajina, týká se to i krajiny lesní a všech sídel. Vhodným nástrojem pro tato opatření je územní plán, komplexní pozemkové úpravy a krajinný plán, který ale česká legislativa zatím nezná.

Přitom ale Česká republika podepsala v roce 2002 Evropskou úmluvu o krajině, kde se zavázala vypracovat pro celé území republiky Politiku krajiny, zavedení společné a mezirezortní správy krajiny a systém plánování krajiny. To se zatím nestalo. Nápravná opatření ale vyžaduje prakticky celá naše republika. Jak nutná a potřebná jsou, dosvědčí právě obyvatelé vytopených obcí, kterým letošní rok ukázal, že bleskové povodně představují reálnou hrozbu. Dají se řešit zejména opatřeními v blízkém okolí, což je v současné době velmi podceňovaný přístup.

Opravdu by nestálo za to zamyslet se, zda by nebylo užitečné investovat i do opatření v krajině v mikropovodích? Obvykle se setkáváme s nechutí ke změnám, většinou s poukazováním, že potřebná opatření jsou příliš drahá.

Přitom například pouze vyplavené městečko Šumvald (1660 obyvatel) zaznamenalo během letošní srážkové vlny škody za zhruba 500 miliónů korun (odhad k 13. 6. 2020). Dle údajů Ministerstva zemědělství byly povodňové škody za posledních 17 let (bez těch letošních) ve výši zhruba 190 miliard korun.

K dispozici je celá řada opatření. Je důležité vybrat pro každou lokalitu – mikropovodí – tu nejvhodnější kombinaci. Základem je plánování krajiny, které musí jako naprostý základ řešit vodní režim. Pak mohou být teprve navržena efektivní opatření bez rizika plýtvání finančními prostředky.

Zatím se těší značné pozornosti suché poldry, tedy jakési prázdné nádrže, kde se voda z větších srážkoodtokových událostí zadrží a pak postupně neškodným průtokem odtéká. Například obec Světnov ležící asi 3 km severně od vyplavené obce Počítky vybudovala tři poldry (a další dva plánuje). Letošní srážky tam přestáli dobře, přestože v jiných letech je voda vyplavovala pravidelně.

K dalším opatřením patří zejména dělení dlouhých svažitých lánů mezemi, cestami či pásy vegetace, dále obnova dříve rozoraných údolnic. Popis širokého spektra technických opatření lze najít v příslušné odborné literatuře.

Zásadní vliv má samozřejmě i dobrý stav orné půdy, zejména dostatek organické hmoty je důležitý pro dobrou schopnost vodu zasakovat – a rozdíl ve schopnosti pojmout dešťovou vodu může činit mnoho desítek litrů na každý metr čtvereční.Důležité jsou také revitalizace drobných vodních toků včetně například obnovy či vytváření nových tůní. Jak již bylo naznačeno výše, každé řešení v krajině musí být komplexní a musí vycházet z podmínek v jednotlivých územích. Žádné jednorázové vládní nařízení či ministerská vyhláška tu nevyřeší vůbec nic.

Autoři tohoto příspěvku chtějí upozornit na skutečnost, že běžně dostupné internetové zdroje umožňují každému promyslet situaci ve své obci.

Zároveň jsou to občané postižených vesnic, kteří mají možnost pomoci řešit svou vlastní situaci. Nakonec, je zřejmé, že nikdo to za ně jen tak sám od sebe neudělá.

Především je možné vznést požadavek, aby Státní pozemkový úřad prověřil a vyhodnotil onu povodňovou událost se zřetelem na erozní projevy na pozemcích. Z takového posouzení je možné i vyvodit případnou zodpovědnost vůči majiteli pozemků či vůči hospodařícímu subjektu, pokud zanedbal protierozní opatření a následně kvůli tomu došlo k vyplavení obce.

A samozřejmě prioritním úkolem je docílit takového návrhu a realizace opatření, které zabrání opakovanému zaplavení obce a navíc povede ke zmírnění následků sucha. Jako bonus získají obyvatelé i zdravější a příjemnější životní prostředí.

Doufejme, že pomoc pro koncepční řešení vodního režimu krajiny přijde obcím i „shora“, nejlépe asi z úrovně krajských úřadů.


reklama

 
foto - Duras a Klára Salzmann Jindřich
Jindřich Duras a Klára Salzmann
Jindřich Duras je hydrobiolog, Klára Salzmann krajinářská architektka.

 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (44)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

23.6.2020 07:07
Tak už máme, co jsme chtěli, lalalala la la... aneb Komu není rady... Jestliže někdo má postavené úplně dole na V, tj. "na špuntu", nemůže se síle vodního živlu divit.

Tradiční hospodaření jsme šmahem zavrhli a vyměnili za moderní, velikášské. Místo desítek políček oraných po vrstevnici máme megalány vydané napospas vodní a větrné erozi. Ale hlavně, že jsme se zavázali...

Když jsem onehdy psal o provozní slepotě ouřadů a nutnosti čistit zanešená koryta potoků a řek, přispěchal zelený kašpárek a "dal mi co proto". Ona ta voděnka odnáší také bahýnko, které tak rádi reportéři ukazují při vyklízení garáží, sklepů i obytných místností. A stovky tun ornice splavené z takového honu se někde usazují, že. Zmenšují tak profil koryta, že. Takže stačí i menší přeháňka, a kdysi dostatečné koryto potoka už nepostačuje a voda jde mimo... Zkrátka je to komedie na pokračování, už se těším, kde zase zaprší přístě.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

25.6.2020 12:35 Reaguje na Karel Zvářal
A už jsem zase tady... :D

NEJDE O KAPACITU KORYTA FORMOU BAGROVÁNÍ SEDIMENTŮ...... JDE O ŘEŠENÍ PŘÍČIN TOHO, ŽE JSOU VELKÉ PRŮTOKY V TOCÍCH..... TO BAGROVÁNÍ JE UŽ PAK JEN ŘEŠENÍ NÁSLEDKŮ...

A ZVĚTŠIT KAPACITU KORYT ŘEK A TOKŮ CELKOVĚ POTŘEBUJEME, ALE JINAK NEŽ PÍŠETE VY... MY POTŘEBUJEME ZVÝŠIT KAPACITU TOKŮ TÍM, ŽE JIM DÁME OBJEM PLOŠNĚ V CELÉM POVODÍ OD PRAMENE V HORÁCH A KOPCÍCH AŽ PO DELTY ŘEK ÚSTÍCÍCH DO MOŘE... A NE PLOCHU PRŮŘEZU KORYTEM STYLEM DO HLOUBKY....... POKUD ZAHLOUBÍTE KORYTO TOKU, TAK KLESAJÍ SPODNÍ VODY A VYSYCHAJÍ TAK MIMOCHODEM I TY STUDNY........ NAVÍC POKUD KANALIZUJETE POVODÍ, TAK RYCHLOST ODVEDENÍ VODY Z POVODÍ VÝRAZNĚ AKCELERUJETE A VODA MÁ PAK EXTRÉMNÍ ENERGII A PÁCHÁ VELKÉ ŠKODY....

JSOU PAK SAMOZŘEJMĚ MÍSTA, KDE ČLOVĚK HLOUPĚ PŘIMNUL K TOKU A PAK SE DIVÍ, ŽE JE TAM POVODEŇ S TÍM, ŽE PAK UŽ NEJDE V MÍSTĚ DĚLAT NIC JINÉHO, NEŽ TOKY KANALIZOVAT A UDRŽOVAT V NICH "ČISTO OD SVĚTA"....

JE JASNÉ, ŽE PŘÍRODU NEMŮŽEME MÍT VŠUDE A ANI TO NIKDO NECHCE, ALE MUSÍME JÍ UMOŽNIT, ABY PLNILA SVOJE PŘIROZENÉ FUNKCE NA ROZHODUJÍCÍ PLOŠE, TAK ABY BYLO FUNGOVÁNÍ SVĚTA UDRŽITELNÉ.....

VŠECHNO VÍME MY LIDÉ..... JEN DĚLÁME, ŽE SITUACE NENÍ ZŘEJMÁ....

Neberte si toto osobně prosím. Jen jsem využil Vaši přihrávku...
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

25.6.2020 13:20 Reaguje na Lukáš Kašpárek
V tom zmiňovaném článku jsem mj. kritzoval Povodí, že zaspalo při preventivním odpouštění nádrží, když mělo informace (s třídenním předstihem) o mimořádných srážkách. A to jak v r. 97, tak 02. Čištění sedimentů stojí řádově méně, než náhrady povodňových škod způsobených mj. malou kapacitou (profilem) koryta. Potom by ty peníze šly použít na údržbu krajiny... jenže oni je stejně nepoužijí, i kdyby je měli, jsou to nepoučitelní tupci.
Odpovědět
va

vaber

23.6.2020 08:45
v článku chybí zásadí informace ,kolik srážek spadlo a za jakou dobu a na jakou plochu v okolí ,před povodní. Pokud spadne 50mm za dvě hodiny a ještě je obec někde v údolí ,nikdo a nic povodni nezabrání
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

23.6.2020 09:04 Reaguje na vaber
V článku jde o to, že my té povodni vytváříme ideální podmínky. Způsobem hospodaření půdu zhutňujeme, odstranili jsme důsledně všechny zpomalovací prvky, tj. především meze, a velkoplošným hospodařením vytváříme mnohačetné tepelné ostrovy, které srážková mračna vytláčejí jinam (do hor a pod.). A když zaprší na proschlou zvtrdlou zem, je to téměř jako na beton. To jsou také zásadní informce, které 99% technokratů pouští druhým uchem ven. A když se to dlouhodobé sucho konečně prolomí, tak to stojí za to. Ale o tom se dávno vědělo, mluvilo... takže dobře nám tak.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

25.6.2020 12:37 Reaguje na Karel Zvářal
Přesně tak.
Odpovědět
VR

Vít Rous

23.6.2020 09:47 Reaguje na vaber
Nemáte pravdu. Dělali jsme revitalizaci malého povodíčka nad pravidelně zaplavovanou obcí a při 50 mm dešti se kulminační průtok zmenšil z 8 m3 na 4 m3 a provedená opatření nejsou nijak výrazně technická - rybník, 2 poldry a revitalizace toků.
Více viz https://speakerdeck.com/rousvit/revitalizace-povodi-nova-oleska
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

23.6.2020 10:35 Reaguje na Vít Rous
Kulminační průtok zmenšený na polovinu dokazuje, že mám pravdu. Velká voda se projeví vždy, jde právě o omezení kulminace. Ještě rozsekat ten kilometrový lán nad obcí, prohloubit koryto, a zase ta síla vody se zmenší.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

23.6.2020 19:46 Reaguje na Karel Zvářal
Omlouvám se, přehlédl jsem adresáta...
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

25.6.2020 12:39 Reaguje na Karel Zvářal
Koryto rozhodně neprohlubovat.... maximálně jen mezi domy přímo u vody....
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

26.6.2020 08:09 Reaguje na Karel Zvářal
Ne, koryto určitě neprohlubovat :)! Když zvýšit kapacitu, tak jedině rozvolněním do šířky. Jasně, někde to v inravilánu jinak "nejde", a pak by měla nastoupit - u nás zatím sci fi - kompenzační opatření v rozšíření rozlivných území nad obcí. Je to na delší vyprávění.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

26.6.2020 08:43 Reaguje na Jindřich Duras
U nás ve městě to po povodni 97 provedli a je to na nižší hladině při velké vodě znát. I na Olomoucku po nedávných povodních vybíral kráčející bagr až metrový sediment štěrku i balvanů. Na můj popud loni vybrali dlouho nečištěný potok protékající zástavbou. Na stopách po vodě můžete vidět, že moc nechybělo...

https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/karel-zvaral-cistit-necistit-nezaplavit-zaplavit
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

23.6.2020 16:37 Reaguje na Vít Rous
Jooo, moc pěkné prezentace!!! Jasné, názorné, pravdivé.
Odpovědět
va

vaber

23.6.2020 19:21 Reaguje na Vít Rous
napsal jsem taky ,na jakou plochu a za jaký čas, na velice omezemé ploše to tak může být , jen pro zajímavost ,když spadne 50mm na km2 je to 50 000kubíků a to naplní rybník 100x100m a hluboký 5m ,pokud je povodí s větší plochou neni šance
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

23.6.2020 20:20 Reaguje na vaber
Kouzlo je právě v tom, že ten přepočet, jakkoli je impozantní, jste vztáhl, jakoby půda byla pokrytá igelitem :). Ono by to ale mělo fungovat jinak: spadne 50 litrů vody na 1 m2. A retenční kapacita běžných půd je přes 100 litrů na m2, u černozemí až asi 340. Takže jsme u docela tvrdé otázky - proč půda nedokáže zachytit těch 50 mm?! Nebo aspoň 40...
V půdě není organika, chybí žížaly, půda ztrácí drobtovitou strukturu a má tendenci ke spékání, kvůli lacinějšímu diskování místo orby bývá i hlubší vrstva utužená. Lány jsou velké a často svažité...
Pokud je půda ve špatném stavu -a to bohužel často je (čest výjimkám!) - blesková povodeň je nutná. Navíc třeba výstavba poldru nebo retenční nádrže typu rybník bude velmi náročná finančně i územně, protože přebytek vody, co se nestíhá zasakovat, bude obrovský.

Váš výpočet - děkuji za něj - jasně ukazuje, jak obrovská je retenční kapacita půdy. Pokud o tuto kapacitu přicházíme nezodpovědným hospodařením průmyslových zemědělců, lze snadno doložit, že už to žádnými novými přehradami nedoženeme.
Odpovědět
va

vaber

24.6.2020 08:19 Reaguje na Jindřich Duras
snadno doložit? každá voda co se zadrží, jakkoliv, může být v době sucha dobrá, nejsem proti zlepšování retence ,ale přecenuje se ,již jsem to tady psal ,nejlépe se vsakuje voda do písku ,ale také z něj nejrychleji mizí, já mám na záhonu lehkou humusovitou půdu a ta opravdu vyschne nejrychleji,když praží slunce, podobně argument že půda u nás zadrží 3 a něco miliardy kubíků vody, ale neviděl jsem studii, na jak dlouho když měsíc praží slunce, voda z půdy odtéká jako v řece a obvykle vyvěrá jako pramen ,jen někde se akumuluje
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

24.6.2020 09:04 Reaguje na vaber
Ona to půda nezadrží věčně, s tím nikdo nepočítá asi, ale na nějaký čas ano. Zpomalí odtok, může pomoci posílit podzemní vodu, což se teď ukazuje také jako zásadní. Dá možnost vegetaci, ta zase zastíní povrch půdy, aby se voda nevypařovala jen tak.
A můžeme to vzít i z druhé strany - jinou možnost nemáme, protože přehrady nám kůrovce nevyženou a vodu do studánek, studen a rybníků či potoků taky nedají. Takže bych viděl jako perspektivní snahu o maximalizaci té retence tím, že se ozdraví poměry v krajině. Asi budou území, kde se vše srovná, jiná, kde to pomůže více či méně, a taky taková, kde je prostě všechno marné. Zatím toho děláme strašně málo, a když, tak technicky (poldr).
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

23.6.2020 16:16 Reaguje na vaber
V tom, co píšete, máte určitě pravdu. A taky se jedná o často využívaný argument proti čemukoli - totiž že když přijde extrémní situace, stejně bude problém.
Praxe ale nestojí jen na dvou protikladech.
Podle mého názoru je třeba provést všechno, co udělat jde - a že toho je po čertech hodně. A pak:
a/ Ochráním obec i půdu při mnohem větší srážce než doposud
b/ Až dojde na ten extrém, tak povodňová vlna, co dorazí do obce, bude mít nějakou dobu zpoždění a nebude tak blesková (stihne se utéct nebo zabezpečit dům) a její kulminace bude nižší (nedosáhne pod lustr, ale třeba jenom ke schodům do domu.
A to za sebe vidím jako přínosy, kvůli kterým stojí za to něco dělat.
Odpovědět
va

vaber

23.6.2020 19:30 Reaguje na Jindřich Duras
tak jako se ukazují při povodních extrémy já jsem si taky vybral jeden, ale nejsem proti opatřením proti povodním ,ale jak se obvykle děje začnou se dělat hurá akce
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

23.6.2020 19:48 Reaguje na vaber
Dnes ukazovali poldr u Klatov, osvědčil se, výše plánují větší pro jinou část obce. Takže pokud se hurá akce udělá s rozmyslem, je to lepší, než "ušetřenéů peníze na nesprávném místě.
Odpovědět
va

vaber

24.6.2020 08:24 Reaguje na Karel Zvářal
náhodou nejsem daleko od Klatov, u nás pršelo nepřetržitě 30 hodin,spadlo asi 60mm srážek a naprosto žádné záplavy i bez poldru, protože déšt byl mírný a rovnoměrný většina vody se vsákla, byl na to vsáknutí čas
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

24.6.2020 08:56 Reaguje na vaber
A když se to vyprší během chvíle, tak se ten poldr zaplatí možnými škodami způsobenými v zástavbě.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

23.6.2020 20:25 Reaguje na vaber
Hurá akce jsou samosebou blbost a nic nepřinesou. proto jsme zdůraznili nutnost začít tím Plánem krajiny - a to je přesně to, co si alespoň postižené obce potřebují nutně pořídit. Jenže kde povodeň nebyla, tam obvykle pořádně nepršelo, takže nejsou sice vyplavené teď, ale budou jindy...
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

23.6.2020 09:13
Poděkování oběma autorům za krásný článek a ukázku "in natura" , co se stane když krajinu nespravíme.

Skeptický jsem k názoru, že osvícený stát a kraje budou něco rychle dělat.
Možná hubou, ale tím to tak skončí.

Spíše bych se přimlouval za řešení, aby privátní subjekt nabídl prostřednictvím krajů konkrétní návrh pro vypracování krajinného plánu pro obce.
A začal bych tam, kde ke škodám došlo -- tam už samosprávy vědí k čemu to bude --a prostřednictvím kraje by dostaly podporu na pořízení krajinného plánu.
Jsem kousek od Šumvaldu a Dlouhé Loučky. Je to tam místy doslova apokalypsa.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

23.6.2020 16:10 Reaguje na Miroslav Vinkler
Děkujeme, jsme rádi, že se vám článek líbí. pomoci může jen kombinace:
občané musí vědět, co chtít, to je základ. Pak už se dneska někdo najde, kdo jim pomůže.
Protipovodňová opatření jsou zaměřena dnes hlavně na okolí větších řek a řešení mikropovodí je v plenkách. Snad letošní povodně ukázaly, že řešit potřebujeme i krajinu v detailu. Co se dostaví někam na dolní tok je stejně vždycky suma průšvihů v těch mikropovodích...
Pokusíme se o jednání tady na Plzeňsku: s obcemi, Krajem. třeba se povede :)
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

23.6.2020 11:10
Moc hezký a názorný článek. Děkuji.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

23.6.2020 14:53
V něčem článek pravdu má, ale pokud spadne od 50 mm výše za 1 hodinu, nic a nikdo tu vodu nezastaví. Možná to někomu přijde paradoxní, ale při takovém přívalu je lépe, když jdou řádky kolmo dolů a nikoliv po vrstevnici, protože vodě nic nebrání plynule stékat. Pokud se jí do cesty postaví řádky obdělané po vrstevnici, na chvilku ji to zadrží a pak s o to větší silou prorazí vše, co jí stojí v cestě a škody jsou daleko větší. Aby se toho zase někdo nechytal, platí to samozřejmě pro takto velké přívaly.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

23.6.2020 15:26 Reaguje na pavel peregrin
Mýlíte se , lze si představit, že uspořádáním struktury krajinných prvků lze vytvořit " klín" který zabrání vpádu průvalových vod do sídla . Prostě řečeno-odkloní je bokem.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

23.6.2020 16:29 Reaguje na Miroslav Vinkler
I tak možno. Prostě každá krajina má své řešení. Jen je třeba ho hledat. Čest těm, co už začali.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

23.6.2020 19:44 Reaguje na Miroslav Vinkler
Ale nemýlím, viděl jsem toho už dost a mluvím z praxe. To, co popisujete, platí, ale zdaleka ne všude to můžete uskutečnit.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

23.6.2020 16:27 Reaguje na pavel peregrin
Máte pravdu. Při určité srážce se mohou řádky brambor po vrstevnici pěkně vymstít. Zkušenosti s tím jsou už ze socialismu. JENŽE: Žádné opatření nefunguje - a ani nemůže - jen samo o sobě. Takže to orání po vrstevnici musí být doplněno i dostatečně úzkým polem (krátká délka po spádnici, pevný předěl mezí, remízkem či cestou) a také dobrou strukturou půdy s humusem, žížalami a bez utuženého podorničí, aby voda dobře zasakovala.
Prostě zničili jsme všechno, tak se zase tohle všechno musí napravit - a to bude bolet. Nejdřív bude ta bolest v hlavách, protože zatím nutnost regenerace krajiny moc lidem nedochází.
Na poli je to vidět celkem na první pohled - a v této souvislosti je ohromující velikost ignorance těch, co by to měli řešit - ale v lesích to tak snadno nepoznáte. A někde bude muset asi dojít i na tzv. svejly (zasakovací příkopy) na lesní i nelesní půdě. Ano, argument, že je to drahé a šílené už je ve vzduchu, jenže volba už je teď velmi nepříjemná. Buď uděláme, co můžeme a bude voda v půdách a ve studních a slabší povodně, nebo to bude moc drahé a budeme bez vody, po erozi i bez půdy a obyvatelům exponovanějších obcí budeme muset dávat zdarma aspoň prášky proti depresi, protože povodeň bude u nich doma.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

23.6.2020 19:50 Reaguje na Jindřich Duras
Ono jde spíš o to, že zdaleka ne všude se dá po vrstevnici orat. Pole mají svoji historickuou polohu, která je dána tvarem svahu, a zdaleka to nemusí být nějaké svahy extrémní. Pokud jsou pole tvaru protáhlého obdélníku, bylo by nesmyslem orat po vrstevnicích. U tvarů, které se na svahu blíží čtverci, už to možné samozřejmě je a také se to tak dělá. To pouze na doplnění a uvědomění si toho, že teorie je dobrá věc, ale prakticky dost často neproveditelná. Jinak souhlas.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

23.6.2020 19:59 Reaguje na pavel peregrin
Když se podíváte na ta políčka z "hrozných" padesátek (mapka č. 9.), na těch menších polích jezdil většinou po vrstevnici - koleje jsou patrné. zatímco dnešní letecké - z kopce dolů. Přesně dle všich instrukcí:-))
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

23.6.2020 20:29 Reaguje na pavel peregrin
Zase máte pravdu, jenže :o).
Jenže pokud chci opravdu zadržet půdu na poli a pokud chci opravdu prospět lidem ve vsi, musí se zároveň optimalizovat i tvar a rozloha pozemků, něco na způsob komplexních pozemkových úprav, ale s důrazem na retenci vody. Zní to jako sci fi nápad člověka odtrženého do reality, ale jiné řešení není. Za komunistů se vše snadno zničilo, ale zlepšit to jde prostě těžko...
Odpovědět
pp

pavel peregrin

24.6.2020 07:38 Reaguje na Jindřich Duras
Já vás chápu, ale ono je to prakticky opravdu dost často neproveditelné, možná za cenu, že byste úplně ta pole zrušil, což ale zase narazí tvrdě na vlastnická práva, pachtovné apod. Sám u sebe jsem na částech pozemků erozně silně ohrožených založil travní trvalé porosty, ale právě proto, že jsme to prakticky prováděli, vím, o čem hovořím.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

24.6.2020 11:02 Reaguje na pavel peregrin
Tak já ten článek chápu tak, že cílem není vyřešit úplně vše, ale upozornit na nutnost se problémem vůbec zabývat. Navíc jsou nabízena jistá modelová řešení, byť žádné nemůže být univerzální. A současně si nemyslím, že ambicí není vždy a ve všech případech úplná eliminace rizika, ale i citelné zmírnění případných dopadů stojí za snahu.

Samozřejmě, když by byla situace opravdu extrémní, tak nezbude než najít pořádnej kopec a začít stavět:-).
Odpovědět
pp

pavel peregrin

26.6.2020 07:12 Reaguje na Svatá Prostoto
Tak nějak.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

23.6.2020 16:37 Reaguje na pavel peregrin
Pan V. Rous v komentu výše umístil odkaz na své prezentace. Koukal jsem na ně a jsou moc pěkné. Zkuste je:
https://speakerdeck.com/rousvit
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

23.6.2020 20:42
Tento článek je cenný zejména tím, že jsou zde názorně ukázány elementární prohřešky proti ochraně půdy a současně ochrany před povodněmi. Letecké snímky nejdou okecat, to nejsou "dětské obrázky", ale corpus delicti dnešních velkopodnikatelů na půdě. Aktuální povodně a rozbor situace. Voda teče z kopce dolů, čím míň překážek, tím větší rychlost a množství ornice. A dole u potoka, vlastně ne u potoka - na potoce, žije společenství nejmoudřejšího tvora...
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

24.6.2020 12:13
Jádrem problému je pomýlená představa, že je třeba rozorat a zasít všude kde to jde, v tom byl bolševik naprosto stejný, jako dnešní eurodotační velkozemědělec. Bolševik "bojoval za zrno", dnešní zemědělec "bojuje" za každý čtvereční metr, na který by mohl inkasovat dotace. Nekonečný příběh devastace celé této země průmyslovým zemědělstvím pokračuje. Je paradoxní, že pro zajištění potřeb této země stačí cca 60% současné výměry zemědělské půdy, přesto stále sílí tlak na zavádění zhovadilostí typu GMO apod. v zájmu ještě většího plundrování přírodních zdrojů. Nastává nejvyšší čas tuto degenerovanou, jakoukoli budoucnost naprosto nereflektující praxi, v zájmu budoucích generací ukončit.

Nebyla lepší budoucnost pro budoucí pokolení nosným prvkem způsobu hospodaření našich předků?
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

24.6.2020 21:16 Reaguje na Jakub Graňák
Snad ano, ale nejdříve musíte vyřešit problém "monetizace společnosti"

Česky : Dáš prachy a já to podle tebe budu dělat.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

25.6.2020 08:42 Reaguje na Miroslav Vinkler
Ani tohle nefunguje kdovíjak dobře. V povodí Vodárenské nádrže Švihov na Želivce probíhá už řadu let jednání se zemědělci. Za totáče kvůli dusičnanům a posledních cca 10 let kvůli pesticidům. Argument, že si dobré hospodaření musí někdo nejdřív zaplatit, fungoval bezvadně, protože nikdy nebylo k dispozici tolik peněz, aby to pokrylo větší než malé množství problémů. No a teď najednou by peníze tak jako byly. A najednou řada těch zemědělců řekla, že to je dobrý, ale oni jinak hospodařit nechtějí :).
Jasně, peníze jsou třeba nastavit líp, ale souběžně to chce přenastavit i hlavu. Jedno bez druhého nebude fungovat, myslím.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

25.6.2020 12:17
Lidé pořád čekají na stát (zvlášť ti zvyklí z minulého režimu), že napraví to, co si i oni sami zavinili a nebo jim to zavinil někdo, kdo v krajině neadekvátně hospodaří.

Stát (současná vláda, která pak státní aparát řídí) je vláda člověka, který je císař ČR v boji o zachování právě tohoto špatného přístupu ke krajině, protože on podniká formou maximalizace zisku a minimalizace nákladů (tudíž škrtání položek jako potěžbové nápravy krajiny v lesích, nebo opatření, která mají dělat zemědělci, aby nebyli viníky jak sucha, tak povodní). Zemědělci a lesníci celé ČR tak vidí, že v čele země je někdo, kdo je nebude mrskat za to, že dělají zle krajině, protože on sám velký Babiš v největším střetu zájmů a nejvyšší poškozovatel ČR to neřeší a má opačné zájmy než lidí ČR... že si sám chystá zákony na mírů, to už je jen část jeho NEGATIVNÍCH A ČR POŠKOZUJÍCÍCH AKTIVIT.... jsou to taková 50. léta v ČR verze 2.0.... stačí se podívat z čeho je složena vládní koalice a kdo je tiše podporuje... není se čemu divit, že má valná část ČR pocit, že hrozí další komunismus a totalita..... celé to řídí člen "bývalé" STB...

Ten celou ČR drží pod krkem a co je ještě horší, tak dělá i s velkou pomocí Tomana (ČSSD) všechno pro to, aby tuto zemi zalil betonem a přehradami a tvrdil nám drze všem, že "bojuje se suchem a povodněmi"......

POKUD SE LIDÉ NEPROBEROU A NEZAČNOU POŽADOVAT SMĚŘOVÁNÍ STÁTU K NÁPRAVĚ KRAJINY (KE KTERÉ JSME SE DOKONCE I ZAVÁZALI) A NECHAJÍ SI NALHAT, ŽE POTŘEBUJEME HLAVNĚ PŘEHRADY, TAK TO S ČR NEDOPADNE VŮBEC DOBŘE....

STEJNĚ DŮLEŽITÉ PAK JE, ABY SE KAŽDÝ OBČAN ČR ZAJÍMAL O SVÉ OKOLÍ A POŽADOVAL ŠETRNÉ ZACHÁZENÍ S KRAJINOU, ABY MĚLA SVOJE PŘIROZENÉ FUNKCE JAKO JE ZADRŽOVÁNÍ VODY (ZMÍRŇOVÁNÍ SUCHA A POVODNÍ).....

A NA ZÁVĚR (ALE JE TO SPÍŠ NEJDŮLEŽITĚJŠÍ) JE TŘEBA PRACOVAT NA ELIMINACI PŮSOBENÍ ČLOVĚKA NA SVĚTOVÉ I MÍSTNÍ KLIMA..... TO JE PŘÍČINA EXTRÉMNÍCH KLIMATICKÝCH JEVŮ VŠECH PODOB......................

Nic víc v tom není....

Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

25.6.2020 13:39 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Vzhledem k tomu jak na 99% dopadnou příští velké volby u nás, a s ohledem na to, že rozvojový svět se jen tak množit nepřestane, si to někam zkopírujte ... to se vám ještě bude mnohokrát hodit:-))).
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist