https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jiri-malik-budovat-prehrady-nam-proti-suchu-nepomuze.potrebujeme-aby-voda-zustala-v-pude
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jiří Malík: Budovat přehrady nám proti suchu nepomůže. Potřebujeme vodu pozdržet v půdě a krajině

11.6.2019
Pokud se provede Model Zdoňov na celém území ČR, dostaneme zvýšení zádrže vody srovnatelné se zhruba 10 přehradami o objemu vodní nádrže Orlík.
Pokud se provede Model Zdoňov na celém území ČR, dostaneme zvýšení zádrže vody srovnatelné se zhruba 10 přehradami o objemu vodní nádrže Orlík.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Krajina České republiky dokáže zadržet obrovské množství vody. Musí se jí pro to ale vytvořit podmínky. Cesta nevede přes budování přehrad, ale primárně pomocí zádrže vody v krajině. Aby bylo vidět, že to jde, rozhodli jsme se v okolí Zdoňova na Broumovsku upravit krajinu na rozloze 20,5 km2. Výsledkem je příklad, který může napodobit celá Česká republika i EU. Jeho základem je vracení meandrů potokům, budování tůní a vysazování nelesní zeleně na správných místech.
 

Pilotní projekt zádrže vody nazvaný Model Zdoňov může být aplikovaný na celou Českou republiku, popřípadě na celou EU. Nyní je celé území zpracováno ve fázi studie proveditelnosti, část prací už je hotova a nové tůně a mokřady výborně přestály i loňské „100 leté“ sucho. Krajina upravená způsobem podle Modelu Zdoňov bude lépe vzdorovat suchu, přívalovým dešťům i povodním. Nejenže se tedy lépe přizpůsobí měnícím se klimatickým podmínkám, ale také zmírní jejich dopad na zemědělství a podobu krajiny, jak ji známe.

Říká se, že největší překážkou pro návrat vody do krajiny jsou vlastníci půdy, kteří nejsou schopní nebo ochotní vrátit své pozemky vodě. My jsme ale při realizaci projektu zádrže vody zatím nenašli nikoho, kdo by nesouhlasil a jsme za to majitelům pozemků velice vděční. Protože sucho už vidí každý.

Broumovsko je na rozhraní dvou úmoří, Severního a Baltského moře. Co nám tu nespadne ve formě dešťových nebo sněhových srážek, to nemáme. Zdoňov je vesnice, kde loni 8 měsíců nepršelo, potok ve vesnici přišel o své přítoky a živořil a na dvou kilometrech dokonce vyschnul, což nikdo nepamatuje. Před dvěma lety tu vyschnul i rybník, loni měl namále. Přitom hlavní tok vesnicí je lokalita s chráněnou mihulí potoční.

Kdysi vždy vodné Hrnčířské údolí začalo vysychat také, protože se tu ještě kolem roku 1990 provedly poslední meliorace. Klimatická změna a méně srážek prohloubily nepříznivý stav.

Abychom to změnili, vymysleli jsme ve spolku Živá voda a se spolupracujícími experty model plošné zádrže vody v celém místním povodí s cílem obnovit základní hydrologický režim krajiny. Není to ale jenom to. Jde o celkovou obnovu krajiny. Máme vymyšleny nové lesy s novou skladbou, některé jsou částečně jedlé pro konzumaci plodů jako jsou borůvky, maliny, ostružiny nebo moruše. Jeden z nich by měl mít 50 ha a říkáme mu Stehýnko. Lesy jsou navrženy i tak, aby snížily rychlost větru procházejícího krajinou. V létě se tak sníží odpar z půdy a více zeleně a povrchové vody bude chladit . Ve vodních plochách navrhujeme ostrůvky pro hnízdění ptáků. Některé toky dokonce ani nemají jméno, tak jme navrhli jejich nové názvy.

V první fázi projektu Zdoňov byl cílem návrh bazální (ideální) obnovy krajiny bez ohledu na vlastnické vztahy – zejména obnova původní hydrologické sítě krajiny (potoční a mokřadní sítě). Nyní jsme ve fázi schvalování návrhu studie proveditelnosti jak s vlastníky tak místními občany.

Pomáhá nám v tom i brožura, kterou jsme za spolek napsali, jejíž vydání tiskem zajistila a sponzorovala Maiwaldova akademie v čele s panem Janem Školníkem, místním filantropem.

Po pár letech se biodiverzita mokřadů zvedá o stovky procent. Dříve zde prakticky nebyl vidět motýl, jen pár druh rostlin, žádná vážka. Dnes se tu nachází desítky druhů a stovky jedinců.
Po pár letech se biodiverzita mokřadů zvedá o stovky procent. Dříve zde prakticky nebyl vidět motýl, jen pár druh rostlin, žádná vážka. Dnes se tu nachází desítky druhů a stovky jedinců.
Foto | Jiří Malík

Naše brožura má dvě funkce. První je seznámení místních obyvatel a vlastníků se záměrem. Druhou funkcí je motivace a návod, jak podle našeho vzoru obnovit krajinu v ČR.

Nejvíce práce nám dalo hledání vyústí hlavních odvodních trub. Museli jsme čekat na jaro, abychom viděli, kde chrlí vodu a pak jsme mobilem určili jejich (GPS) polohu, kterou jsme přenesli do projektu v prostředí QGIS, stejně jako návrhy umístění nových lesů, mokřadů, tůní a mimolesní zeleně.

Druhým účelem celé práce ve Zdoňově je, že navrhujeme Model Zdoňov jako pilotní projekt pro celou ČR i EU. Jeho šíření podle naší metodiky na jiná území nazýváme „replikace“.

Šířit se bude relativně snadno – jde o virtuální model obnovy krajiny ve fázi studie proveditelnosti. Replikace modelu, který byl zhotoven v programu QGIS (je zdarma), bude probíhat jednoduše sdílením po internetu. Program je jednak prohlížečkou gisovských dat a zároveň se v něm dá kreslit, počítá plochy, délku linií. I kdyby nic jiné, je to výborný nástroj pro obce pro správu obce a řešení územního plánování.

Model Zdoňov jsme od začátku plánovali nejen jako pilotní, ale abychom zjistili i hrubá data, kolik vody může krajina v ČR zachytit a kolik to bude stát. To byl jeden z hlavních cílů naší práce.

Co se týče modelu samotného na místě – toky se například prodlouží o 25 km. Velmi zhruba lze tedy očekávat, že si replikací Model Zdoňov v ČR můžeme prodloužit toky 4. a 5. řádu zhruba o desítky tisíc km, možná i ke sto tisícům.

Návrh samotné zádrže vody Model Zdoňov se skládá z několika klíčových opatření: zlepšení zádrže na lesních pozemcích (starých i nových) znefunkčněním části systematického odvodnění („meliorací“) v údolnicích a to i na orné půdě (obnova dřívějších potůčků a mokřadních luk), revitalizací (obnova přírodních funkcí stávajících toků a niv, mokřadů, a návrhem nových tůní a vodních ploch) a maximálním navýšením mimolesní zeleně (větrolamná funkce a zádrž horizontálních srážek). Zásadním je nutnost provést postupně všechna opatření, aby jednotlivé typy opatření zafungovaly komplexně.

To povede k většímu chlazení krajiny, vyšší zádrži povrchové i podzemí vody, ke zlepšení biodiverzity, snížení rizika povodní, voda se vrátí do studní u toků, a samozřejmě bude mít co pít i lesní zvěř a ptactvo i hmyz.

Dále chceme, aby se obnovila plná porozita zemědělské půdy neboli aby se do půdy vrátil půdní život a cca 2 tuny žížal na hektar plochy. Dále navrhujeme změny legislativy, grantových schémat a jejich administrace včetně nutnosti ocenit mimoprodukční funkce lesní a zejména zemědělské půdy – primárně retenci vody.

Fyzická realizace modelu cílí i na edukační možnosti a předání zkušeností a plánujeme realizaci dokumentovat a monitorovat, a chceme, aby vzniklo jakési krajinné muzeum zaznamenávající změny krajiny. Máme k replikaci vybrány již další, typově odlišná území (zaplavované louky, intenzivní zemědělská půda v rovině, říční niva aj.), ze kterých se pak budou jednotlivé další replikace skládat podle daného typu území.

Klademe důraz na systémovou změnu přístupu ke krajině jak v ČR, tak v EU, a proto jsme know-how modelu Zdoňov vytvořili, protože státu se zatím systémová náprava krajiny a zemědělství nedaří a probíhá chaoticky. Víceméně jen tam, kde vlastníci souhlasí. To je ale problematické vzhledem k tomu, že na adaptaci krajiny na klima máme strašně málo času.

Naším cílem je zhotovení Krajinného plánu ČR na základě replikace studie proveditelnosti podle Modelu Zdoňov do pěti let, abychom měli jasno, jak celou českou republiku „opravit“. Krajinný plán by měl pochopitelně vázat na státní administrativu a být podkladem pro územní plánování, komplexní pozemkové úpravy i plány oblastí povodí.by měl být podkladem pro územní plánování, komplexní pozemkové úpravy i plány oblastí povodí.

Konečným cílem nápravy krajiny v ČR je zejména vrátit malý oběh vody do krajiny. A jelikož jsme uprostřed Evropy, která také vysychá, je naším klíčovým cílem, aby to samé udělala i celá Evropa. ČR by tak mohlo být vzorem pro EU a svět.

Již několik let nově vybudované tůně u Navrátilova lesa ve Zdoňově , „přežily“ loňské extrémní sucho se 40 cm vody.
Již několik let nově vybudované tůně u Navrátilova lesa ve Zdoňově , „přežily“ loňské extrémní sucho se 40 cm vody.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Zdeňka Kováříková

Přitom je nutné si uvědomit, že voda je de facto pěkná ukázka časoprostorového kontinua - nelze vynechávat místa, kudy dříve voda probíhala například jen proto, že vlastník nechápe nutnost návratu vody nebo že se vlastníci nedohodnou na provedení komplexních pozemkových úprav. Musíme proto postupovat kontinuálně, systematicky a celoplošně, ale také měřitelně. MŽP ČR, odbor ochrany vod nám nabídl, že celou akci bude monitorovat, aby bylo možné výsledky dále upřesňovat i ohledně celého státu.

Pokud se provede Model Zdoňov na celém území ČR, dostaneme zvýšení zádrže vody srovnatelné se zhruba 10 přehradami o objemu vodní nádrže Orlík. Pokud se obnoví porozita zemědělské půdy v ČR, je to dalších 10 Orlíků. Což je přibližně dvakrát více, než je objem vody ve všech 165 přehradách ČR.

Tohle je zcela zásadní: největší potenciál zádrže vody v ČR nejsou přehrady, ale sama krajina. Aby i stávající přehrady mohly plnit své funkce, zejména pro pitnou a chladící vodu pro teplené elektrárny, je nezbytné přednostně zadržet vodu v celé ploše státu, kde to je jen trochu možné.

Ohledně financí: Zdoňov bude stát cca 90 milionů Kč v současných grantových schématech ministertva životního prostředí. Část vkladu státu na některá opatření je 60–90 % (u rybníků), část do revitalizací až 100 % uznatelných nákladů. Což z této situace tvoří historicky nejlepší podmínky pro nápravu krajiny. V ceně není zahrnuta kalkulace několik milionů na rybníky ani mimolesní zeleň ani nové lesy – šlo nám čistě o zjištění dat ve volné zemědělské krajině ohledně zádrže vody.

A když jsme to převedli na celou ČR, stála by realizace Model Zdoňov ve výše uvedených intencích cca minimálně 350 miliard korun – pokud bychom teoreticky předpokládali jen úpravy povodí třetího či čtvrtého řádu. Navrhovaná opatření na povodích prvního a druhého řádu však budou významně nákladnější, takže reálný odhad celoplošné zádrže vody v ČR bude mnohem vyšší, odhadujeme minimálně 800 miliard korun, avšak v řádu desítek let..

Jelikož se ukazuje, že i současné klimatické modely stále ještě podhodnocují rychlost a intenzitu klimatické změny, lze očekávat, že předpověď Českého hydrometeorologického ústavu bude pravdivá: průtočnost českých toků poklesne v průměru o padesát procent, což bez nápravy krajiny bude znamenat letní vysychání většiny toků v ČR. V důsledku toho bude zřejmě docházet k letním výpadkům elektřiny (blackout) z nedostatku chladící vody pro tepelné elektrárny v řekách a přehradách.

Sucho tak může narušit nejen vodní režim ČR, ale i zemědělskou produkci a dodávky pitné vody do vodovodních sítí nejen proto, že pitná voda v přehradách nebude, ale nebude elektřiny k přečerpání. Proto je celoplošné zadržení vody na území ČR národní zájem č. 1.

Potíže s krajinou jsme si ale udělali sami, protože lidé zapomněli myslet komplexně. A hodně lidí se dnes dostává do situace, že neplatí vědomosti, které nasbírali během dlouholetého studia. Protože nejsou schopni se s tím vyrovnat, tak problémy vytěsní, jako by se jich netýkaly.

Dnes jde o tak velké a rychlé změny, že nejsou schopni se s tím nejsou schopni vyrovnat, a tak problémy vytěsní, jako by se jich netýkaly nebo si myslí, že odsunutí jejich řešení do budoucna je nějak automaticky vyřeší. Problém ničení krajiny a přírody souvisí i s psychologickým fenoménem odloučenosti lidské existence a její nezávislosti na přírodě. Zatím máme většinově bohužel stále pocit, že nejsme spojeni s přírodou, že jí můžeme poslat cokoli za odpad k sanaci, že jí můžeme klidně ubližovat a ona to snese, protože má obrovskou kapacitu a schopnost sebeobnovy, a že se nás samotných toto nerozumné jednání nedotkne. A že já jako jednotlivec nehraji roli, nemám žádný vliv oproti obrovskému vlivu všech „těch ostatních“. Jenže jestliže je nás na planetě skoro osm miliard, tak to je zásadní problém. A bohatý sever z velké ekostopy obviňuje chudý Jih a akcentuje jeho populační růst. Přesto je ekologická stopa Jihu mnohem slabší než ta vyspělého, bohatého severu. Vina za stav planety tak leží na bohatých.

Jakákoli další společnost, která přijde, musí již zahrnout hrazení externích nákladů své výroby do ceny svého výrobku nebo služby. To přinese raketový vzestup šetrných technologií a dlouhotrvanlivých výrobků. Cesta vede i ukončením zbytečného plýtvání jednorázovou denní spotřebou, nastolením skromnosti aj. Zatím je tento průmyslový systém neudržitelný a ukazuje nám to právě i krajina a příliš intenzivní a jedovaté zemědělství. To je totiž totálně neudržitelná záležitost. Jen tak se sníží uhlíková stopa, jen tak bude planeta schopna saturovat vlivy lidské činnosti. Jak říká John Perkins, je potřeba ukončit ekonomiku smrti a nastolit ekonomiku života.

A to je vlastně model Zdoňov, protože když nebudeme mít vodu, nebudeme mít nic. Proto se v první fázi snažíme ukázat, jak napravit krajinu, jak napravit zemědělství, ukázat cestu, aby společnost mohla dál fungovat. A na základě toho se bude moct založit nová struktura lidské společnosti s důrazem na ochranu vody a života ve všech jeho formách. Z toho vyplyne bioregionalismus, nový základ společnosti, která bude muset decentralizovat řadu svých činností, aby byly udržitelné, a bude muset být materiálně soběstačná a přitom udržitelně a dlouhodobě koexistující s okolní přírodou. Příroda je ve své dravosti přesto zejména spolupracující. Proto i my musíme táhnout za jeden provaz, který naši Matku, přírodu, uzdraví, dá-li nám klimatická změna čas a šanci to udělat.


reklama

foto - Malík Jiří
Jiří Malík
Autor je ekolog, spoluautor Modelu Zdoňov.

tisknout poslat
 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (77)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MV

Miroslav Vinkler

11.6.2019 09:32
Broumovsko letmo znám, je to krásný kraj a je ještě lepší , že tam žijí takoví lidé jako autor článku.
Projektu nelze vytknout vůbec nic, nádherně a užitečně propojuje řadu oborů a co je bezva, nezůstal pouze na papíru. A jako bonus je nezištně nabízen dál!!!
Jak kdysi řekl Masaryk :"Demokracii bychom měli, teď ještě ty demokraty."

Mám za to, že je těsně před dvanáctou, není-li už po ní.

Vlády už dávno měla aktivovat zákon o krizovém řízení státu a s podporou Parlamentu taková opatření plošně prosadit ve veřejném zájmu.

Poznámka - dne je v novinách článek o kolapsu dodávek vody v Polsku , 50 ti tisícové město bez pitné vody v důsledku vysychání krajiny.Lidem se rozváží voda v plastech.
Chceme se toho u nás dožít taky, anebo se konečně vláda a parlament probere
z nevědomí ?
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

11.6.2019 11:00
Bylo by jistě správné v zájmu objektivity změřit přítoky a odtoky z takto upravené lokality. Klidně se totiž může ukázat, že do lokality přitéká mnohem více vody, než z ní odtéká a tudíž multiplikací takovýchto projektů úspěšně vysušíme naše toky. To bychom asi nechtěli!

Jinak s názorem autora ohledně externalit (předposlední odsatvec) plně souhlasím.
Odpovědět

Jaroslav Štemberk

11.6.2019 11:21 Reaguje na Jiří Svoboda
K vysušování toků opatřeními k zadržování vody v krajině, jsou-li správně provedena, nedochází. Naopak tato opatření stabilizují průtoky.
Odpovědět
MV

Martina Vránová

11.6.2019 11:48 Reaguje na Jaroslav Štemberk
Taky si myslím. Teď už "jen" přimět stát, aby tomuto plánu popřál sluchu a věci se hnuly.Ovšem stát si zatím odškrtl akorát pomyslné politické body body na řešení sucha svým plánem budování nových přehrad. Skvělé řešení! Bystrý žák 2.stupně ZŠ by uměl položit otázku - ODKUD a KTERÁ voda vám tak velikou nádrž naplní? Tahle či jiná již teď skomírající řeka? A co pak krajina pod přehradou? Tam pak přece logicky dojde k tomu, čeho se obává v předchozím příspěvku pan Jiří Svoboda.
Ne ne, málo naplat, konstruktivní a fungující změny vždy pocházejí zdola, od zapálených jednotlivců a malých skupin, nikdy ne z centrálního plánování.
Odpovědět

Jaroslav Štemberk

11.6.2019 16:12 Reaguje na Martina Vránová
Když taje sníh nebo přijdou přívalové deště, tak se nádrže naplní poměrně rychle. V době sucha je možné vypouštět z nich víc vody, než přitéká, a tím průtok v řece trochu nadlepšit. Výstavbu nádrží bych proto rozhodně nezatracoval, ale kdyby to bylo jediné, co se proti suchu bude dělat, tak to významně nepomůže a suchem budeme trpět stejně.
Odpovědět
JM

Jiří Malík

14.6.2019 01:59 Reaguje na Jaroslav Štemberk
To se hrubě mýlíte. Protože předpovědi ukazují, které se postupně plní, a jsou horší, než se myslelo, že voda v řekách přes léto nemusí vůbec téct. Klima změna je změnou, ne statickou událostí. Sněhu navíc bude méně a tát bude rychleji, tím bude i rychlejší odpar, a opět méně vody v tocích. Výstavba nádrží na prvním místě je slepá cesta a neřeší sucho zemědělské, ale jen hydrologické a částečně sociální - ale to jen v případě, že potečou řeky. A ty potečou jen když obnovíme hydrologický režim krajiny. Primární je zádrž vody v krajině na co největších plochách, s tím se nedá zahnout ani polemizovat. To je prostě realita. PS: Musíte navíc opravit -v době krátkodobého sucha lze vypouštět. Při delším suchu už nic nevypustíte, pokud přestanou téct řeky. Loni nemělo vodu minimálně 6 přehrad ve východních Čechách. A pod profilem přehrady sucho generují - to je jejich podstata.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

11.6.2019 12:17 Reaguje na Jaroslav Štemberk
Opatření k zadržování vody nutně vede v daném území k navýšení odparu. Ano, průtoky se stabilizují, ale v průměru mohou být sníženy. Pokud se opatření bude množit, může dojít i ke stabilizaci na nule.

Tady máme pěkný pilotní projekt a měl by být maximálně využit k získání potřebných dat. Nebo zastáváte názor, že to, co se nehodí do krámu, o tom je třeba mlčet?
Odpovědět
MV

Miroslav Vinkler

11.6.2019 13:28 Reaguje na Jiří Svoboda
Pane Svobodo, jádru rozumíte, ale tady jste na tenkém ledě.
Výpar přece potřebujeme pro malý vodní cyklus, který zpětně vodu vrací do krajiny.
Tedy opak toho co umí zpevněné plochy - výron zjevného tepla a další vysušování svého okolí. Typicky - tepelné ostrovy u měst.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

12.6.2019 09:41 Reaguje na Miroslav Vinkler
Pane Vinklere
Já velmi uznávám malý vodní cyklus a beru ho jako velmi přínosný. Voda se odpaří dole, ochadí a zkondenzuje a vydá teplo nahoře, kde nám to nevadí. Super! Problém je, že voda nespadne tam, kde se odpaří, a tato voda může cestovat v horních vrstvách atmosféry i tisíce kilometrů např. až k Putinovi.

Pokud vodu ze zpevněných ploch zasákneme a v bezprostřední blízkosti budou růst stromy, které budou průběžně zasáklou vodu odsávat, odpařovat a poskytovat stín, taková města, nejlépe s bílými střechami, nebudou fungovat jako tepelné ostrovy, byť tam bude hodně zpevněných ploch.

Vy prostě znáte hodně všelijakých školských pouček, ale chybí vám schopnost nalézat slabiny či vytvořit ucelený koncept.
Odpovědět
MV

Miroslav Vinkler

13.6.2019 08:58 Reaguje na Jiří Svoboda
Což o to , ucelené komplexní řešení již bylo několikráte odborníky navrženo (např.prof.Sklenička nebo RNDr.Pokorný), ale není společenská poptávka.

K malému vodnímu cyklu - pokud není narušený,tak voda spadne tam,kde se odpaří. Lidově:"lesy přitahují vodu".
Několik jezírek a tůní jsem udělal,na rozdíl od inkoustů vím, o čem je řeč.
Model Zdoňov - je nádherná ukázka správného přístupu k problému vysychání, a tedy i zdravého myšlení uvedeného do praxe.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

13.6.2019 11:18 Reaguje na Miroslav Vinkler
Komplexní řešení mohou být všelijaká a mnohá se míjí svými účinky. Možná proto, že jejich autoři jen povrchně rozumí či nerozumí problematice v celé potřebné šíři. Netvrdím, že toto je případ vámi uváděných případů.

Tady už, myslím, pane Vinklere trochu fantazírujete. Při malém vodním cyklu přece vodní pára vystoupá do kilometrových výšek a pokud nezakážete vítr (tak mocný jistě nejste) voda nemůže spadnout tam, kde se odpaří.

Nic proti Zdoňovu, ale ať se využije i k získání objektvních poznatků nutných pro vytváření správných představ.
Odpovědět
JM

Jiří Malík

14.6.2019 02:07 Reaguje na Jiří Svoboda
Jistěže se za určitých podmínek voda vypařená z krajiny transportuje daleko jinam, jindy ne. Za současného stavu skoro vždy. Proto projekt míří na obnovu hydrologického režimu v celé Evropě. Jinak opravdu ale nic měřit nemusíme, protože pouze obnovujeme, co tu bylo a nic jiného nám nezbývá. Pokud to v budoucnu stačit nebude, pouze zvětšíme plochy pro zádrž vody. Ale potřebujeme nyní co nejrychlejší alespoň základní nápravu krajiny, není totiž čas. myslím, že vodě a krajině celkem rozumíme: viz zivavoda.biz/brozura
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

14.6.2019 10:41 Reaguje na Jiří Malík
Rozumím vašim argumentům, ale to neznamená, že vaše představy budou fungovat, jak si představujete. Hlavně když vycházíte ze samolibého přesvědčení, že vodě a krajině rozumíte, čímž dáváte najevo, že považujete vaše poznání za "úplné". Globální změna klimatu může přinést velmi neočekávané nástrahy, které vaše myšlenky mohou značně diskvalifikovat a vámi navrhovaná opatření se pak minou účinkem.

To, co tu bylo a fungovalo, nemusí v podmínkách klimatického rozvratu zase fungovat. Prostě a jednoduše, když bude vyšší teplota a více možností odparu, bude v atmosféře vyšší obsah nejvýznamnějšího skleníkového plynu a podmínky na Zemi možná ještě zhoršíte. Třeba místo stepi uděláte z Evropy prádelnu. Tyto scénáře se samozřejmě nemusejí vyplnit, ale vzít je v úvahu je třeba.
Odpovědět
JM

Jiří Malík

14.6.2019 02:02 Reaguje na Jiří Svoboda
Ano, k navyšování odparu. To je cílem. Chceme nastartovat malý oběh vody v Evropě. Pokud se budou opatření množit, začne krajina skrápět sama sebe, jakmile bude možnost. Což je opět žádoucí. Více zeleně dle projektu pak bude chytat i horizontální srážky a stínem pracovat na ochlazení a adaptaci na klima. Netuším, o čem by se mělo mlčet.
Odpovědět

14.6.2019 10:47 Reaguje na Jiří Malík
Nemělo by se mlčet o tom, zda tyto lokální vodomylné projekty jsou či nejsou na úkor zhoršení podmínek v okolí či v sumě na celé planetě. Rozhodně nevylučuji, že váš koncept může být správný. Ale protože je "vyzkoušen" jen v malém a za současných podmínek, byl bych, být vámi, s generalizací velmi opatrný a otevřeně to připustil.
Odpovědět
JM

Jiří Malík

14.6.2019 01:52 Reaguje na Jiří Svoboda
Měřit se bude, ale praxe ukazuje, že tůně a mokřad, které už fungují léta měly loni, v nejhorším suchu za sto let, vodu po celý rok. Než jsem revitalizaci provedli, tok vysychal každoročně na dlouhé měsíce, i loni tekl, i když maličko přes léto, ale pořád. Toky celoplošnou zádrží nevysušíme, právě naopak. Mj. jsme tak zjistili, že v r. 2100 tato soustava patrně obstojí, pokud se nebudou roky opakovat jeden jako druhý a aspoň občas zaprší.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

14.6.2019 11:01 Reaguje na Jiří Malík
Pořád mi uniká, jak je možné, že v tomto malém měřítku mokřady silně navýšíte odpar a přitom nevysušíte toky ve smyslu průměrného toku. Zdá se, jakobyste nechtěl vzít v úvahu základní zákon fyziky - zákon zachování hmoty. Sám připouštíte, že malý vodní cyklus v malém nefunguje.

Každopádně děkuji za slib, že měřit se bude! To je pro mne nejdůležitější! Nové poznatky mohou vést k novým nápadům a lepšímu a obsáhlejšímu poznání. Budu držet palce.
Odpovědět
KP

Karel Padevet

11.6.2019 12:22
Tak o tomhle se diskutuje už minimálně 15let... teď to vypadá že by to konečně šlo.. ale problém je dosud naprosto nesmyslné povolovací řízení, během kterého do toho soukromým vlastníkům kecá kde kdo.. řada z nich by si malé nádrže vybudovala i za své... ale díky "úřadu" se na to vykašlou..
Odpovědět
TP

Tomas Poek

12.6.2019 18:22 Reaguje na Karel Padevet
Určitě v tomto máte pravdu. Ale tuně můžete budovat bez povolení a to až do velikosti 300m2. Pokud je pozemek váš problém není. Pokud né potřebujete jen souhlas vlastníka. Pokud jste v CHKO potřebujete souhlas od CHKO a to je vše. Takže směle do toho. Jen se bych se přimlouval k zapojení do nějakého uceleného plánu. Více http://standardy.nature.cz/res/archive/155/020271.pdf?seek=1394520652
Odpovědět
JM

Jiří Malík

14.6.2019 02:09 Reaguje na Tomas Poek
Tůně bez zásahu do toku...Pokud zásah do toku, nutno povolení.
Odpovědět
JM

Jiří Malík

14.6.2019 02:12 Reaguje na Karel Padevet
Povolovací řízení není nesmyslné. Ale celé je to pomalé. Proto náš model je jako pilotní řešení pro celou ČR, EU, kdy by se "namaloval" Krajinný plán ČR, abychom věděli, jak renovovat krajinu jako systém, který by se pak již rozpadal na jednotlivé projekty a granty.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

11.6.2019 12:41
Na první pohled to vypadá dobře, jenže-jak zde již někdo psal-bylo by dobré tento projekt podrobit prověření. Ona ani tato opatření nebudou moc k čemu, nebude-li na krajinu pršet. Počítám, že se teď dočkám nesouhlasných reakcí, ale dám takový malý příklad: v mé bezprostřední krajině je v rozmezí po zhruba kilometru šest rybníků, z čehož největší má přes třicet ha. K tomu dva potoky, kusy zamokřených polí, vlhké louky. Tedy mnohonásobně víc, než ukazuje tento projekt. A přece v loňském roce to vše bylo na prdlačku platné- sucho, a nebýt toho, že hospodaříme na jílovito-hlinitých a hlinito-jílovitých půdách, které naštěstí zadržují vodu, splakali bychom nad výdělkem. Současně upozorňuji, že ani u sousedů není situace s vodou nijak zlá, a suchem trpěli také. A k odklonění lokálních srážek stačil jeden výraznější kopec, který, nasycen sluneční energií, hravě zvládal odhánět tvořící se bouřkové hrady. Jeden starý pán, znalec přírody, vždy tvrdil, že dokáže míchat s mraky až na vzdálenost 20 km. Jako mladý jsem se tomu ze začátku smál, ale dnes mu dávám plně za pravdu. Tedy na druhou stranu dobře, protože přívaly vody jsou k ničemu, jen zničí úrodu. To jen na vysvětlenou a k prostému zamyšlení nad faktem, že ani podobné projekty, byť vedené dobrými úmysly, nemusí zdaleka stačit.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

11.6.2019 12:44 Reaguje na pavel peregrin
Ještě se trochu opravím- mnohonásobně víc to není, ale plně srovnatelné, ba trochu víc, je.
Odpovědět
MV

Miroslav Vinkler

11.6.2019 13:38 Reaguje na pavel peregrin
Změny klimatu musíte vztáhnout na patřičnou plochu a nikoli na detailní malou lokalitu.
Je doloženo, VÚMOP Brno, že nevhodné úpravy polních ploch a způsob jejich obhospodařování znamenají pro ČR deficit přes 3 mld. m3 vody v půdě/rok , která tam prostě není.
Z fyzikálního pohledu je půda chladičem a voda chladivem. Odparem -změnou skupenského tepla- se vzduch ochlazuje a současně se zvyšuje jeho vlhkost.
Jinak ten starý pán byl dobrý pozorovatel.Skutečně to tak funguje.
Jinak v době dravého kapitalismu (dětská práce,16ti hod prac. doba apod.) v 19. století v Šumperku tito dravci vybudovali
8 městských parků a vodní prvky.
Proč to dělali ? Protože na rozdíl od dnešních politiků nebyli odtrženi od reality a krajiny.
Odpovědět
TP

Tomas Poek

12.6.2019 18:27 Reaguje na pavel peregrin
Jste si opravdu jist, že kdyby jste tam neměl ty rybníky a mokřady byl by dopad sucha na vaši krajinu stejný? Co byste tedy navrhoval vy?
Odpovědět
pp

pavel peregrin

12.6.2019 20:00 Reaguje na Tomas Poek
Aby nedošlo k nedorozumění- já vůbec nepopírám příznivý vliv výše uvedeného, ale jenom chci poukázat na fakt, že do hry vstupuje mnoho proměnných a tudíž dokázat, zda to či ono má zásadní význam je dosti obtížné.
Odpovědět
JM

Jiří Malík

14.6.2019 02:15 Reaguje na pavel peregrin
Část mokřadu a tůní je hotova léta. Prověřeny jsou, i loňským létem, nejhorším suchem za stol let, takže máte zbytečné obavy. Monitoring bude, ale potřeba de facto není, protože nic jiné, než vrátit vodě plochy (a prostor), které měla před odvodněním krajiny, nelze udělat, včetně odstavení systematického odvodnění, což jste asi nepostřehl.
Odpovědět
MM

Milan Milan

11.6.2019 12:56
Nápad vypadá pěkně, ale chce jej ověřit nějakou dobu v praxi a především za extrémních podmínek tj. dlouhodobá sucha,nebo naopak přívalové deště. Aby se nakonec pro zachování své existence! nestal žroutem další vody, nebo semeništěm komárů.
Odpovědět
JM

Jiří Malík

14.6.2019 02:19 Reaguje na Milan Milan
V praxi ověřeno je, opakovaně, nejen u nás. Komáři jsou bagatelní. Primární je zadržet vodu. Jinak pokud máte rád vážky, žáby a vlaštovky,tak pak musíme mít i mouchy a komáry, kteří se jimi živí. Příroda je o rovnováze, ne o subjektivních dojmech člověka, co se mu zrovna hodí do krámu :-). Z podstaty projektu pouze a jedině toto nejlépe v krajině omezí a zpomalí nástup bleskových povodní, ale je to nutné udělat po celé republice.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

11.6.2019 14:46
Dík panu Malíkovi. Toto jsme se učili ve škole už před skoro 40 ti lety. Dřív asi půjdu do důchodu než se to začne realizovat ve velkém.
Odpovědět
JM

Jiří Malík

14.6.2019 02:20 Reaguje na Michal Ukropec
Není zač. To jste měli pokrokové učitele :-) Potíž je v tom, že klima změna za tu dobu pokročila a je mnohem zničenější půda.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

18.6.2019 17:54 Reaguje na Jiří Malík
Je to tak. Pocházím z Herálce u D1. Všude rozkvetlé louky, v nezmeliorovaných potocích pstruzi, mihule, mřenky. V místě dálnice střevlíčník pantoflíček a májový, rosnatka, vachta. Dnes se tam místo brambor pěstuje kukuřice na bioplyn. Inu ekologismus. Je mi 54.
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

11.6.2019 16:31
Dobrý, potřebný, aktuální článek. Za klíčové považuji poslední čtyři odstavce. Úplně jsme se přírodě odcizili. Po změnách režimu byli ekoteroristi brzdou pokroku, místo investice do přírody se sanovaly krachující banky. S přírodou je u technokratů spjat pojem exploatace, nic jiného si matka lidstva "nezaslouží"! (???) Změnit pohled úředníků zahleděných do ekonomických dat bude nesmírně těžké, doufám však, že nedávné suché období jim aspoň jedno oko otevřelo... Voda je život. Pro mnohé otočením kohoutku samozřejmá věc, jenže když osm měsíců nezaprší, je něco špatně. A je třeba na nápravě pracovat, byť to bude dlouhá a náročná cesta.
Odpovědět

Jan Šimůnek

11.6.2019 18:10
Zcela jistě pozitivní a přínosná aktivita. Jen se bojím toho, že se proti ní brzy (jakmile jim dojde, "vo co go" postaví nějaká ekologická organizace a začne dělat obstrukce.

V samotné projektu bych považoval za vhodné přidat nějaké rybníčky na záchyt povodní, tání sněhu apod.
Odpovědět
JM

Jiří Malík

14.6.2019 02:24 Reaguje na Jan Šimůnek
Ekologická nevládka toto vymyslela pane. A neznám v zemi žádnou ekologickou nevládku, která by udělal to, co říkáte. Nesmíte tolik podléhat negativní reklamě na ekology :-). Rybníčky a tůně tam jsou, a mokřady a znefunkčnění odvodnění trubami v zemi a nové lesy a poldery, a obnovení trajektorie toků. Je tam všechno, co lze vymyslet, včetně požadavku na obnovení porozity zemědělské půdy, na což většina komentů zapomněla.
Odpovědět

Jan Šimůnek

14.6.2019 20:13 Reaguje na Jiří Malík
Pokud tam máte i poldery, tak jo, asi jsem to v textu nepostřehl.

Přeji vám, abyste na žádného konkurenta, snažícího se vám vaše úmysly překazit, nenarazili. Nicméně co znám ze svého širšího okolí lidi, kteří se pokoušeli o něco pozitivního, tak se nějaký oponent, ohánějící se ekologií, našel skoro vždy.
Katastrofa může nastat, pokud se tam usadí žáby a vy byste je další prací na projektu ohrožovali (atd.).
Odpovědět
MM

Milan Milan

11.6.2019 20:26
Já bych to nadšení z budování hezkých, finančně náročných, ale přece jen nepřirozených krajinných "útvarů" trochu sklidnil. Babička nevědecky říkala, "voda vodu odhání,nepřitahuje", a ač jsem to považoval za blábol, léty jsem zjistil, že na tom něco je. U slapské přehrady klidně neprší v létě i měsíc, ale několik km dál to docela šumí. Zřejmě se jedná o laicky léty vypozorovaný, ale jednoduchý fyzikální jev působením menšího rozdílů teploty vzduchu a tím nižších místních srážek. Mimochodem velké nádrže a přehrady jsou především zdrojem pitné, spodní a průmyslové vody, jejich zásadním určením není vliv na okolní krajinu i když jej pochopitelně mají......
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

11.6.2019 20:42 Reaguje na Milan Milan
Z toho by se dalo logicky dovodit, že vodu (déšť) přitahuje vyprahlá krajina. Jak víme z posledních let, nezaprší a nezaprší. Ani na Žofii, ani na Medarda. Jak na sviňu někdy v červenci, kdy jsou pole podmítnutá a splachy ornice masivní.
Tyto lokální (pseudo)mokřady budou mít vliv na malý vodní cyklus, kdy nesmírný a nedoceněný význam má tvorba rosy, alespoň na závlahu vzcházejících plodin. A že bude i více srážek (bouřek), to je myslím taky jasné. Nad Saharou bouřky nebývají.
Odpovědět
TP

Tomas Poek

12.6.2019 18:32 Reaguje na Milan Milan
Předpokládám že takto reagujete na stavbu přehrad zmíněnou v komentáři pod článkem. Naproti tomu autor článku vybízí k budování tůní a meandrování toků což jsou dle mého názoru celkem přirozené krajinné útvary.
Odpovědět
JM

Jiří Malík

14.6.2019 02:31 Reaguje na Milan Milan
Vracíme pouze hydrologický režim na bývalou úroveň, vylepšeno tůněmi, které zhusta byly přirozeně, či rybníčky, které byly budovány uměle, pochopitelně. Definice těchto opatření: přírodě blízká. Ohledně velké vodní hladiny - zde žádnou velkou vodní hladinu nemáme. Ohledně půdy je to přesně naopak - půda jímá vodu pouze pokud není vysušena. Velké přehrady prakticky skoro nikdy nejsou zdrojem podzemní vody (a pokud jsou, tak jsou navrženy špatně, protože znečistí podzemní vodu chemií a organickým znečištěním z povrchového toku). Účely průmyslové a pitné vody z přehrad nikdo nezpochybňuje. Jenže, pokud se neobnoví celoplošná retence krajiny, přehrady nebudou své funkce plnit. Proto je potřeba nejdříve napravit krajinu.
Odpovědět
VJ

Václav Janota

11.6.2019 21:18
Vždycky když čtu přehrady nás nezachrání si říkám další omezenec se chce zviditelnit. Samozřejmě jen budování přehrad situaci se suchem nezmění, ale musíme využít všechny možnosti, budování přehrad, zvyšování schopnosti půdy zadržet vodu, revitalizovat vodní toky aby voda tak rychle neodtékala z našeho území a další věci kteroukoliv z nich vylučovat je omezené, každá ze zmíněných opatření nějakou vodu u nás udrží a dohromady bude situace mnohem lepší.
Odpovědět
MV

Martina Vránová

12.6.2019 16:11 Reaguje na Václav Janota
Naopak - zviditelnil se ten omezenec, který budování přehrad povýšil na hlavní a nejdůležitější úkol. Jasně že přehrada má také smysl a význam, ale současnou situaci pomůže měnit víc jiných řešení, která jsou daleko snáze proveditelná a mnohonásobně levnější - zkrátka nechat vyrůst na přirozené stružce pár bažinek a tůněk bude zajisté snadnější než postavit přehradu. Pokud se tedy budeme bavit Vaším jazykem "musíme využít všechny možnosti". Lépe využít možnosti efektivnější a účinnější, nebo ne?
Tak jak píše pan Zvářal v příspěvku pode mnou.
Odpovědět
JM

Jiří Malík

14.6.2019 02:32 Reaguje na Martina Vránová
Děkuji.
Odpovědět
JM

Jiří Malík

14.6.2019 02:40 Reaguje na Václav Janota
Vážený pane. Zřejmě nejste zcela v obraze: přehradní lobby netvrdí a 20 let netvrdila, že retence přehradami a krajinou. Naopak: tvrdila 20 let, že zádrž vody v krajině je marginální. Proto jsme ten projekt udělali na tak velkém území, abychom tedy zjistili, jak to je. A pravda je tato: Model Zdoňov, dost minimalistická obnova retence krajiny, zadrží, bude-li provedena zhruba na celém území ČR objem cca 10 Orlíků. Dalších 10 Orlíků zadrží plné porozity zemědělské půdy. A to je dvakrát tolik, než objem vody všech 165 přehrad ČR. A i v této době část médií a politiků i vodohospodářů tvrdí: přehrady řeší sucho. Ne přehrady řeší následky sucha. A už sucho vůbec neřeší propojení vodovodů nebo hlubší vrty. ČVVS a ČLS se dohodly, že budou hovořit kompromisně o retenci v krajině, aby nebyla akcentována betonová lobby. Ale opět se tak neděje. Někteří odpovědní si uvědomují, že je třeba zejména řešit zvýšení retence krajiny celoplošně, ale není je slyšet. A i proto vznikl tento článek. A i proto, aby upozornil na skutečnost, že přehrady potřebují primárně vodu a tu dotanou jen z obnovené říční krajiny a stopnutí průmyslového zemědělství.
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

11.6.2019 22:07
S názvem článku i jeho obsahem se plně ztotožňuji, právě že omezenci problém sucha zúží na budování přehrad a ostatní opatření zcela opomíjejí.

A když už jsme u těch přehrad. Několik dní před silnými srážkami v r. 2002 hlásili meteorologové stav povodńového ohrožení, ale povodí Vltavy odmítlo upouštět - prý za účelem ochrany před povodněmi nebyla kaskáda budována!-(( Tak to raději pustili na Prahu... Podobně v r. 97: poslední slunečný den před avizovanými silnými dešti jsem byl u Hrobic - hladina byla plná, průtok normální! Preventivně neupouštěli, a podle toho to za pár dní vypadalo. Prostě hotový Švejkostán (hele, klídek:-)
Odpovědět
MV

Martina Vránová

12.6.2019 16:18
Ještě jsem tu někde četla příspěvek, že projekt pana Malíka by se měl podrobit zkoumání, aby naopak v krajině nezpůsobil...opak :-), tedy zmizení vody z lokality.
To je opravdu dojemná péče! Kéž by stejnému zkoumání podléhaly jiné aktivity, prováděné pod hlavičkou státu na statisících hektarech!
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

12.6.2019 19:27 Reaguje na Martina Vránová
Jen si vemte, jakou dobu trvalo, než mohli k té potopené lodi v Budapešti. Ten kal, kvůli kterému neviděli na 10 cm, to je ta ornice spláchnutá také z našich polí. Všude nám omílají, že jsme střecha Evropy. Místo toho, abychom vodu zadržovali způsobem popsaným v tomto článku, posíláme ji urychleně dodnes fungujícími drenážemi a rozlehlými kukuřičnými lány do pryč. Když si člověk uvědomí, kolik se žvaněním o ekologii živí lidí, ale v tomto nejsme schopni sjednat rychlou nápravu, je to pocit na zbláznění.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

12.6.2019 20:06 Reaguje na Karel Zvářal
No, nemůžete s vaničkou vylít i dítě. Jako zemědělec víte, že na těžkých, vododržných půdách meliorace mají svoje nezastupitelné místo, protože jinak by se ta pole za určitý čas proměnila v neobdělavatelnou bažinu. Samozřejmě zcela jiná situace bude na půdách písčitých- a i z toho důvodu vždy žádám, aby se uváděla fakta pro i proti a nikoliv jen ta, která se hodí. Lidé z provozu ví, o čem je řeč, ale laická veřejnost nikoliv-a i proto je mnohem snáze manipulovatelná. Je to stejné, jako kdyby někdo mě vykládal o tkalcovských strojích- protože o tom vím úplné p...., tak si ani nemohu utvořit úsudek.
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

12.6.2019 21:00 Reaguje na pavel peregrin
S vaničkou vylévali dítě právě ti, kteří dnešní krajinu vysušili a vysušují. Když se podíváte na odstavec vedle druhého obrázku (s pcháčem), je tam řeč o vyhledávání unikající vody (chrlení...). Na krajinu dnes musíme pohlížet úplně jinak, než ti, kteří prováděli plošná odvodnění (nápodoba Kalouskových "tupých škrtů"). Klidně ať tam vznikne mokřad, o nich je řeč, je krajina potřebuje! Kdo říká, že ne, je právě ten výše zmíněný omezenec (Popíliť, všetko popíliť!... rozuměj vysušit). A to nebyla zmínka o moderní technice. Ano, klasický (kolový) traktor v bahně zapadne, pásový projede. Čili je třeba hledat jiné cesty k nápravě chyb z minulosti a nové přístupy k řešení problémů. Nakonec, bez úrody se mineme (dle Santy můžeme vše dovézt), ale bez vody nebudeme.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

13.6.2019 09:04 Reaguje na Karel Zvářal
No, meliorovali již moji předci někdy ve dvacátých letech a je jistě nikdo nemohl nařknout z kolektivizačních metod. Jde o to, vždy posoudit konkrétní situaci. To, jestli projede pásový nebo kolový traktor, nemá moc cenu řešit, protože v tom okamžiku tam již stejně nic neporoste, kromě sitin a ostřic. Navíc zamokření se pak nekontrolovatelně rozšiřuje, neobdělavatelná plocha se zvětšuje a je semeništěm plevelů, tudíž vyvstane úplně nový problém. Ve svatém, dobře míněném nadšení se dělá nejvíce chyb a mě připadá, že nikdy neumíme dbát na nějakou vyváženost a jdeme systémem ode zdi ke zdi, od jednoho extrému ke druhému-a to mě vadí.
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

13.6.2019 11:50 Reaguje na pavel peregrin
A mně zase vadí, když někdo kritizuje aktivitu lidí, kteří chtějí zlepšit špatný stav naší krajiny a sám nepřichází se svým (lepším) řešením. O žádný extrém se nejedná, ten by představovalo opětovné zalesnění orné půdy, protože lesy tu byly před příchodem člověka a umí s vodou hospodařit podstatně lépe, než podnikatel, který většinu roku drží půdu obnaženou. Zřejmě už žijete v chytré krajině (není divu, protože ji spoluvytváříte), a jakoukoliv poznámku na toto téma berete jako osobní útok. Já třeba považuji kukuřici za prokletí velkoplošného hospodářství, doslova danajský dar. Obrovská eroze, oteplování klimatu, minimální využitelnost pro zvířenu, snad jen prasata v ní nebývale prosperují. A to je jen zlomeček problémů, které bych rád viděl pojmenované a řešené.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

13.6.2019 19:58 Reaguje na Karel Zvářal
Tak to je klasický příklad nepochopení psaného textu. Já přece tu aktivitu paušálně neodsuzuji a nic neberu jako nějaký osobní útok.S tou kukuřicí se shodneme na sto procent, oproti řepce je to ve všech stránkách zhoršující plodina, máme to štěstí, že ji pěstovat nepotřebujeme.Ale bohužel skotaři-mlékaři se bez ní neobejdou,snad jen,kdo chová červené straky-holštýni jsou nahraní. Když už jsme u toho, je zajímavé a právě to svědčí o neodbornosti většiny těch, kdo brojí proti řepce, že kukuřice jim nevadí-a že by měla!
Nicméně byla zde řeč i o melioracích a tam si trvám na svém názoru- meliorace jsou potřebné, pokud jsou-nebo byly-prováděny účelně a nikoliv bezhlavě.
Pokud na svých polích máme pestrý osevní postup-a to je naše, spíše moje zásluha- myslím si, že ke stabilitě krajiny přispíváme nemalou měrou a víc po nás jako po provozácích nemůže nikdo požadovat.
Odpovědět
mr

16.6.2019 09:50 Reaguje na pavel peregrin
Ty meliorace dříve dělali naši předkové z existenční nutnosti. Území bylo přelidněné a potřebovali úrodu k uživení. V té době (20. roky) bylo v obilí tak 8 - 15 q/ha a doma 10 dětí. A úrodnější půda byla většinou někoho jiného. Proč si myslíte, že docházelo k emigraci do Ameriky? Že by roupama neměli do čeho píchnout? Socialismus v tom leda pokračoval, až to došlo k dnešní situaci.
Odpovědět
JM

Jiří Malík

14.6.2019 02:46 Reaguje na pavel peregrin
S jednotlivými typy krajiny, a dalšími modely včetně typů půd pochopitelně počítáme, nechápu, kde berete tu jistotu že nikoli. Ale patrně vám ne zcela dochází, že náš model spočívá v obnově základní hydrologické funkce krajiny. Takže v ose údolnic hodláme navrátit potoční případně říční síť a nivu kolem, případně mokřad. Optimálně bez výjimky. Proto je model blbo vzdorný a studie bude vždy předložena státní správě, samosprávě a vlastníkům k odsouhlasení, opravám atd. Další nedostatky studie odstraní projekce. Proto je to studie proveditelnosti. Škoda, že nečtete, co je psáno, nebo nestudujete podklady, které jsme k tomu již poskytli. zivavoda.biz/brozura například
Odpovědět
pp

pavel peregrin

14.6.2019 08:24 Reaguje na Jiří Malík
Pane Malíku, opět musím opakovat, že to není nic proti vašemu záměru. Souhlasím např. se zrušením stávajících dosluhujících hlavníků meliorací v údolnicích a jejich nahrazením otevřenými příkopy, i za cenu rozdělení honu, sám jsem to u nás navrhl při komplexních úpravách. Mě šlo o něco jiného, a to ukázat na příkladu z mého blízkého okolí, že ani toto vše nemusí fungovat tak, jak se předpokládá.
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

14.6.2019 08:33 Reaguje na pavel peregrin
Pane Peregrine, tato opatření se projeví právě až po plošnějším zavedení. Přece nemůzu čekat, že když budu mít na okně květináč řádně zásobený humusem a zálivkou, že tím nějak ovlivním místní klima. Proti globálnímu oteplování se musí nasadit globální zadržování vody v krajině. To není jen problém náš, ale Slovenska, bývalého vých. Německa a zřejmě i jiných zemí, které takto získávaly ornou půdu na vysušených mokřadech. Krajinu jsme vybičovali (vydojili) a teď musíme začít zase od začátku.
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

14.6.2019 07:43
Jsem moc rád, že se pan Malík do diskuse zapojil a některé záležitosti z první ruky objasnil. Např. nejen komáři přibudou, ale veškerý hmyz, který mimochodem také doplácí na suché roky, nejen na působení pesticidů. A přibude tím pádem vlaštovek, jiřiček, žab, a rybám to rovněž bude svědčit. Takže je třeba se na problém dívat vyváženě, ne jen vytrhávat to, co se mi nehodí.

Asi se neshodneme v tom, že kukuřice vůbec není nutná. To je mýtus stachanovců a jiných lamačů rekordů užitkovosti. S tou podělanou intenzifikací všichni přestali uvažovat selským rozumem a žene je jen ekonomika. Bohužel ekonomika s rychlým ziskem, ale efektem po nás potopa, zde sucho! Místo dvou dvanáctitisícových dojnic může mít tři osmitisícové, které mu déle vydrží a nezhuntují se během jedné dvou tří laktací. To jsou chodící kostry, nápodoba klecových chovů drůbeže. Dobře udělaná GPSka kukuřičnou siláž dobře nahradí, přitom její pěstební efekt nemá na půdu tak tragický dopad, jako je tomu u "amerického zázraku". A více skotu znamená více humusu do půdy. Protože dělat kukuřici deset let po sobě, to, co se dělo v divokých devadesátkách i později, to je cesta do pekel!

Fandím tomuto projetku a přeji realizátorům hodně úspěchů!
Odpovědět
pp

pavel peregrin

14.6.2019 08:30 Reaguje na Karel Zvářal
Ale shodneme, protože jistě jste si všiml, že jsem se zmínil o červenostrakatém skotu. Ale kdo má holštýny, tak nemá cenu je dělat extenzivně. Ale to vůbec neznamená, že jsem pro ty holštýny-naopak. K té GPS- bohužel na hmotu se nevyrovná kukuřici a v tom je zakopaný pes, prostě ať chceme nebo nechceme, ta ekonomika je neúprosná a zemědělec prostě nemůže žít v nějakém virtuálním světě.
Nemusím s tím souhlasit, můžu se tomu vzpírat, ale to je asi tak všechno, co s tím nadělám. Já vám rozumím, s mnohým souhlasím , ale zatím bohužel.
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

14.6.2019 08:40 Reaguje na pavel peregrin
GPSka se sklízí v tuto dobu. Když se po ní zaseje podzimní směska, celkový výnos hmoty bude možná stále menší, ale budu chránit půdu před erozí a chybějící energii naženu jádrem. Přestaňme už myslet v intencích zlatokopectví. To je to bájné zlaté tele, kterým se mnohým zadralo po kůži. Je třeba ubrat plyn a myslet ekologicky a ve svém důsledku i ekonomicky. Nemusím sprintovat celou cestu, když na to nemám, ale mohu dojít k cíli volným krokem. Ale Vy jste evidentně podlehl moci peněz, bohužel...
Odpovědět
pp

pavel peregrin

14.6.2019 10:31 Reaguje na Karel Zvářal
Nepodlehl, ale protože se tím živím, vidím to realisticky. Já nejsem úředník, kterému každého 13. přistane na stole výplata bez ohledu na to, co udělal nebo neudělal, v tom je ten podstatný rozdíl.
Odpovědět
TS

Tomáš Steinberger

10.7.2019 08:54 Reaguje na Karel Zvářal
Prosím Vás o vysvětlení, co je GPSka? A jak mlže nahradit kukuřičnou siláž?
Děkuji
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

14.6.2019 08:56
A nabyl jsem dojmu, že vůbec nechápete, o co tady běží. Něco jako je třetí rozměr pro ploštici. Vy byste zřejmě rád na zavedený systém narouboval něco chytrého, levného, abyste nemuseli nic měnit. Jenže tak to bohužel není! "Poručíme větru dešti" neumíme, a obávám se, že ještě dlouho umět nebudeme. Proto je třeba od základu změnit pohled na hospodaření na půdě, potažmo s vodou v krajině, což se mnohým dozajista nebude líbit.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

14.6.2019 10:29 Reaguje na Karel Zvářal
Tyhle od základu změny nepřinesly nikdy nic dobrého, to všechno už tady bylo. Je potřeba se zaměřit na úplně jiné zájmové skupiny, developery, urbanisty apod., aby konečně začali budovat tak, jak se má, nikoliv asfaltovat, betonovat, zabírat nenávratně půdu, při komplexních úpravách nebudovat v polích asfaltky- a mohl bych pokračovat.
Jenže mluvit o tom se dnes nehodí do krámu.
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

14.6.2019 10:45 Reaguje na pavel peregrin
Samozřejmě, toto vše je také ve hře při GO. A správně píšete, že ty změny od základu už tady byly, a právě ony přinesly ten současný zmar!

Investuji, vysuším močál a na získané půdě budu se ziskem hospodařit. Táák!! Jenže, jak se ukazuje, odcud pocud... Systém se vyčerpal, voda cirkuluje nedostatečně, protože je jí a) méně b) nemá se kde zadržet. To je asi tak, že si parazit řekne, že nebude hostitele lehce odebírat, ale pumpne ho, co to dá... ať si klidně exne, šak si najdu jiného. Jenže my nemáme jinou Zemi. Sci-fi o osídlování jiných planet mi přijdou jako případy pro Chocholuška. Naučme se respektovat řád Přírody. Jí se musíme podřídit, ona nám ne. Je to prostě o PRIORITÁCH, což vy stále nedovedete pochopit: Jsem pro změny, ale mě z toho vynechte!
Odpovědět
pp

pavel peregrin

14.6.2019 12:21 Reaguje na Karel Zvářal
Příklad s močálem patří do absurdit,o kterých jsem se již někde zmiňoval a samozřejmě to je ptákovina na n-tou. Já se jenom pořád nemohu zbavit dojmu, že přes všecho jsou zemědělci pořád ti, kteří o půdě a hospodaření vědí nejvíc.Po celoživotní zkušenosti mě neohromí někdo s titulem před a za jménem a nebudu mu nábožně naslouchat jenom proto, že přece je to pan docent. Bohužel takových docentíků jsem pár potkal a myslím si, že v provozu by se dlouho neohřáli.
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

14.6.2019 12:50 Reaguje na pavel peregrin
No tak jestli močál v krajině, jakožto zdroj pro malý vodní oběh, je ptákovina, tak se nemáme o čem víc bavit (viďte, ctěný pane Werichu). Jak správně dříve připodobnil p. Vinkler marnost svých argumentů k písničce Lojza a Líza při jiné diskusi s vámi. Prostě když se nechce, je to ještě horší, než když se memůže. Vysokým výnosům v době sucha zdar!-))
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

14.6.2019 12:53 Reaguje na Karel Zvářal
https://www.youtube.com/watch?v=tUSVA67kJUI
Odpovědět
pp

pavel peregrin

15.6.2019 07:20 Reaguje na Karel Zvářal
Myslel jsem tím, že to, že ten močál zmeliorovali,tak TO byla ta ptákovina-a ne ten močál, samozřejmě.
Odpovědět
MV

Miroslav Vinkler

14.6.2019 16:58

Včera tady u nás vypadlo z nebe 60mm deště. Dal jsem si tu práci a podíval se poté na dva potoky- jeden teče z z lesa-desítky ha svažitého terénu - ,druhý z 3ha lesíka obklopeného zemědělskými plochami ,které prošly melioracemi v 70.letech.
Za normálního stavu je poměr vod v tocích 20: 1 ve prospěch "lesního" toku.
Asi hodinu po průtrži byl poměr přibližně 1:1.
Jaké si s toho máme vzít poučení ?
60mm přívalový déšť les v pohodě zvládne, ale zničené půdní bloky jsou pouhou nezasákavou skluzavkou ,pro čím dál vzácnější vodu, po níž voda z krajiny nenávratně zmizí, odteče.

V ČR byly zmeliorovány statisíce ha půdy, bohužel v podhorských prameništních oblastech napáchaly obrovské škody ve vodním režimu krajiny.
Přece to,co dělá p.Malík a spol. je obnovou říční krajiny bez níž to jinak nepůjde.
Zásadní problém tkví v tom, že MZe ČR je baštou minulých kádrů spojených s dnešní velkoagrární lobby , kteří doslova sabotují jakoukoli snahu o změně. Důvod je jediný - zisk a zase zisk. Jako důkaz tohoto tvrzení lze uvést osud tzv. protierozní vyhlášky ,která připomíná yettiho - všichni o ní mluví,ale nikdo ji neviděl. (technicky spor mezi MŽP a MZe)

Místo toho, abychom relativně levně napravovali krajinu (projekt Zdonov) , třesou se byznysmeni na další a další mega technická díla - přehrady , kanály ,jezy apod.
Ti pochopitelně ani neví, co to je KRAJINA.
Společně s lumpy politiky se těší jak si nakradou na velkých státních zakázkách,pořídí další bavoráky a mladé běhny, aby všem ukázali , jak se to má dělat.
Člověku je z toho smutno, určitá míra korupce provází každý režim , ale tady jde přece nám všem doslova "o kejhák" a podle toho by se politické elity měly chovat.
Odpovědět

Jan Šimůnek

14.6.2019 20:17 Reaguje na Miroslav Vinkler
Jsem toho názoru, že zbytečně necháváte zlost cloumati vaším majestátem.
Velká díla (jako přehrady, nebo třeba i ten DOL) a lokální díla jako Zdonov se mohou vzájemně doplňovat a ve svých účincích i potencovat.
Odpovědět
MV

Miroslav Vinkler

14.6.2019 20:22 Reaguje na Jan Šimůnek
Což o to , figura se mi neklepe vztekem,ale spíše bezmocností. Obdobný pocit měl asi Erasmus Rotterdamský,když sepisoval traktát Chvála bláznovství.
Odpovědět

Jan Škrdla

14.6.2019 22:48
Píšete, že jste nenašli žádného vlastníka, který by s vašim plánem nesouhlasil. Opravdu jste oslovili všechny?

Předpokládám, že v naši obci by podobnému záměru byla nakloněna větší část vlastníků, ale našli by se ti, kterým současný stav vyhovuje. Prostě si zvykli na širé pusté lány. Pak by tu byla nezanedbatelná část těch, kterým je to jedno. Vždyť velká část vlastníků už žije v jiné obci nebo i jiném okrese.

Každopádně vašemu záměru fandím, doufám, že se vám podaří dostat do stádia realizace. O něco podobného jsem se pokoušel u nás, nějakou mapu jsem stvořil taktéž v QGISU, ale pak jsem toho nechal. Raději jsem se zaměřil na pozemky ve vlastnictví obce (konkrétně na ty, které obec nepropachtovala).
Odpovědět
TS

Tomáš Steinberger

10.7.2019 09:03 Reaguje na Jan Škrdla
Dobrý den, a odkud jste? Nechcete se připojit jako koordinátor?
Až se získá podpora jednotlivých krajů a povodí tak vše půjde také lépe..
Odpovědět

Jan Škrdla

15.7.2019 23:58 Reaguje na Tomáš Steinberger
Dobrý den. Náhodou jsem se k diskuzi vrátil a narazil na vaši odpověď. Bydlím na Vyškovsku (v Křenovicích).
V současnosti jsem kromě zaměstnání členem výboru pro ŽP (neplacená funkce). Nemám představu, jakou časovou náročnost by obnášela práce koordinátora a jaká byla působnost.
Nabídka mě oslovuje, ale potřeboval bych znát podrobnosti.


Odpovědět
B5

Bohumil 56gogo

15.6.2019 22:06
když tu vodu pustíte rychle pryč tak se nedivte že tu není !! to samo je i s bečkami pod okapy ministr zaloboval pro své kamarády kteří je vyrábí!! na úpravu potoků na opravu pramenů nic !!v potoce co 50 m tůně , nemýtit lesy které zadržují vodu , nechávat zaplavovat louky po dešti , voda se přes asfalt , beton do země nikdy nedostane to ví každé dítě školou povinné , není to žádná věda konat nekecat !!přehrada je určitě 100% lepší jak "bečky" pod okapem to je úspora pro lidi ne pro prameniště , spodní vody !!
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

16.6.2019 10:20 Reaguje na Bohumil 56gogo
Jsou potřeba i bečky pod okapy, i přehrady jako zdroj pitné vody. Ty bečky proto, aby lidi nepoužívali k zálivkám kohoutkovou vodu, když můžou zadržet dešťovku. Podstata článku spočívá v napření pozornosti ke KRAJINĚ, tam jsou největší chyby a rezervy v hospodaření s vodou. Smrková monokultura v nižších polohách se ukázala jako chyba, bohužel jsme na to došli příliš pozdě. Lidé nechtěli komáry, zamokřená pole... jenže v kulturní stepi (dnes odvodněné polopoušti) koloběh vody těžko může fungovat. To jsme brali kdysi dávno ve vlastivědě. Evidentně někteří buďto nebyli zrovna ve škole, nebo se rozhodli přírodní zákony ignorovat. Dnes se nám tato zpupnost vrací s úroky.
Odpovědět
JZ

Jaroslav Zajíček

17.8.2019 10:52
Dobrý den, nepostrádá pilotní projekt zádrže vody, nazvaný Model Zdoňov aplikovatelný na celou Českou republiku, popřípadě na celou EU, nákladem cca 90 milionů Kč, mimo pilotních 2 tun žížal na hektar zemědělské půdy, také pilotní obhospodářovávání zemědělské půdy s dostatečným používáním organických hnojiv, resp. vyrovnávání jejich historického deficitu a pilotním omezováním utužování zemědělské půdy zemědělskou technikou a počty pojezdů?
Když podle VÚMOP půda ztratila za posledních třicet let 40% svojí schopnosti zadržet vláhu ?
https://www.vumop.cz/zemedelska-krajina-mohla-zadrzet-o-40-procent-vice-vody
Představující ztrátu zadržení vody jen o málo méně, než je trojnásobek zdržení vody ve všech přehradách Vltavské kaskády a 200x více než zdržení 7 000 hektarových rybníčků z plánu Národní koalice pro boj se suchem a investicemi 50 miliard v deseti letech.
Odpovědět
reklama


Blíž přírodě

 


Pražská EVVOluce
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist