https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/josef-sejak-k-podvodnym-postupum-studie-proveditelnosti-vodniho-koridoru-dunaj-odra-labe
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Josef Seják: K podvodným postupům studie proveditelnosti vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe

23.5.2019
Hotový úsek DOL v Kędzierzyn-Koźle v Polsku.
Hotový úsek DOL v Kędzierzyn-Koźle v Polsku.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Plavba a vodní cesty
Podle smlouvy o dílo, uzavřené v roce 2015 mezi Ministerstvem dopravy ČR jako objednatelem a společností „Sdružení D-O-L“ (Sweco Hydroprojekt a.s., Aquatis a.s. a řada subdodavatelů: E+Y, SUDOP PRAHA, Vysoké učení technické v Brně - AdMaS a Ekopontis) jako zhotovitelem studie proveditelnosti (SP) projektu vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe (D-O-L), bylo objednatelem za 22,297 mil. Kč (bez DPH) vyžádáno mj. i podrobné rozpracování dopadů výstavby kanálu D-O-L na životní prostředí. Ve smlouvě se doslova uvádí: „Vysoká pozornost a míra podrobnosti je vyžadována ve vazbě D-O-L na životní prostředí“. Jak to však dopadlo s hodnocením dopadů na životní prostředí v samotné SP?
 

Když ministr dopravy ve výběrovém řízení přidělil řešení SP D-O-L firmám zájmově nakloněným realizaci projektu, ukázalo se, že právě zneužití metod netržního hodnocení přírody sehrálo zásadní podpůrnou roli v kladných závěrech SP o „bezpečné“ proveditelnosti větve Dunaj-Odra tohoto megaprojektu, který má být zcela financován z prostředků daňových poplatníků ČR a EU.

Ve SP projektu D-O-L byly aplikovány dvě metody netržního hodnocení přírody, a to metoda hodnocení biotopů (Seják a kol. 2003) a metoda hodnocení podpůrných ekosystémových služeb Energie-voda-vegetace (Seják a kol. 2010). U obou metod byl autory SP záměrně použit procesně nesprávný postup, čímž došlo k jejich účelovému zneužití ve prospěch proveditelnosti projektu DOL.

Metoda hodnocení biotopů je primárně určena ke kvantifikaci minimální ekologické újmy ze zásahů lidí do přírody a krajiny, podle níž je ekologická újma definována v souladu s původní hesenskou metodou jako průměrné společenské náklady na revitalizaci přírody a krajiny. Jestliže autoři SP vodního koridoru D-O-L provedli porovnání současného stavu krajinného pokryvu s předpokládaným budoucím stavem po realizaci projektu D-O-L (a vypočetli přírůstek biotopové hodnoty ve výši 1,5 mld. Kč), pak se ve skutečnosti výpočtem minimální ekologické újmy vůbec nezabývali, neboť ekologickou újmou jsou ekologické škody vzniklé v mezidobí obou jimi srovnávaných časových momentů. Jestliže by k realizaci vodního koridoru muselo být vykopáno a přemístěno několik stovek milionů kubíků zeminy, byly by ekologické škody v české krajině bezprecedentně vysoké. Jejich odhad byl proveden v roce 2010 ve stati (Machar 2010), v níž autor dospěl k výsledné minimální ekologické újmě ve výši 1,043 miliardy biotopových bodů, což při aktuální ceně biotopového bodu pro rok 2019 představuje souhrnnou ekologickou újmu (škodu či ztrátu) na biotopech české krajiny z výstavby kanálu D-O-L ve výši přes 31 mld. Kč.

Metoda hodnocení biotopů ČR (v prosinci 2018 byla její aktualizovaná verze certifikována AOPK ČR, bohužel však dosud nebyla zveřejněna) kvantifikuje minimální ekologické újmy na úrovni společensky průměrných nákladů na přírůstek biotopového bodu ze spektra skutečných revitalizačních projektů. Úplné škody z antropogenní přeměny krajiny na vodní kanál v podobě ztrát přirozených funkcí ekosystémů (jak definuje ekologickou újmu zákon č. 17/1992 Sb. o životním prostředí) by však byly výrazně vyšší a jsou odhadnutelné pomocí ekosystémové metody Energie-voda-vegetace (zpracované v l. 2007-9 pro MŽP), která umožňuje odhadovat škody na fungování ekosystémů, čili škody ze snížené míry užitečného využívání sluneční energie způsobené přeměnami přirozené krajiny na biotopy silně ovlivněné nebo vytvořené člověkem. Ekosystémová metoda EWVM kvantifikuje škody v podobě snížených čtyř podpůrných služeb ekosystémů, které jsou lidem a dalším heterotrofním organismům poskytovány jako bezplatné pozitivní externality přírody a krajiny.

Obdobné účelové zneužití jako u biotopové metody hodnocení ovšem předvedli autoři SP D-O-L také při aplikaci metody hodnocení služeb ekosystémů EWVM. Porovnáním současné roční peněžní hodnoty čtyř služeb ekosystémů dotčeného území s předpokládanou budoucí hodnotou po realizaci projektu D-O-L vyloučili fakticky měření ekosystémových škod v podobě úbytku ekosystémových služeb v období výstavby kanálu a dospěli tím k výsledku, že celková hodnota ekosystémových služeb území dotčeného projektem (cca 50 km2) vzroste po realizaci projektu D-O-L o 51 mld. Kč ročně. Dopady na životní prostředí tímto podvodným způsobem dostali autoři SP u obou metod do kladných čísel a mohlo se sdělit, že výstavba kanálu bude mít pozitivní vliv na životní prostředí. Skutečný úbytek čtyř základních ekosystémových služeb za dobu výstavby kanálu podobně jako u biotopové hodnoty tedy opět neřešili, protože jim účelově vyhovoval kladný výsledek dosažený nesprávným procedurálním postupem. Výstavba soustavy vodních van vyžadující přemístění několika stovek milionů kubických metrů zeminy na ploše cca 50 km2 by ovšem reálně způsobila bezprecedentní úbytek čtyř základních životodárných funkcí ekosystémů (klimatizační, vodozádržná, kyslíková a biodiverzitní). Po provedení zemních prací, kdy by byly vytvořeny plochy bez vegetace, by hodnota těchto čtyř ročních podpůrných služeb ekosystémů dotčeného území poklesla ze stávajících cca 100 mld. Kč/rok na necelou pětinu, pod 20 mld. Kč/rok.

Takže teprve až autoři studie proveditelnosti prokážou, že efekty z vodní dopravy kanálu D-O-L budou schopny kompenzovat po dvě až tři desítky let každoroční ztrátu podpůrných ekosystémových služeb mnoha miliard Kč až do výše cca 80 miliard Kč, by bylo možno projekt akceptovat jako udržitelně proveditelný. A to ani D-O-L, ani „bezpečně proveditelná“ větev Dunaj-Odra, nedokážou ani zdaleka. Neboli kdyby byla metoda EWVM aplikována správným postupem, nemohl by ani projekt D-O-L, ani projekt D-O být doporučen jako proveditelný, protože celkové škody na funkcích ekosystémů by za dobu výstavby kanálu byly větší než přínosy projektu.

V návaznosti na podvodná účelová zlepšení dopadů výstavby kanálu D-O-L na životní prostředí a následné doporučení větve D-O k výstavbě jsou patrně nejpádnější odpovědí aktuální údaje o skutečné neefektivnosti fungování již provozovaného vodního koridoru Rýn-Mohan-Dunaj (RMD), propojujícího Severní a Černé moře. Výstavba tohoto průplavu probíhala v letech 1960 až 1992 a propojení RMD přišlo německou a bavorskou vládu na 4,7 miliardy marek. Očekávání roční nákladní přepravy 18 až 20 milionů tun zboží (což je kapacita kanálu) se nikdy nenaplnila a naopak se plně projevil efekt nekonkurenceschopnosti říční nákladní dopravy s alternativními způsoby námořní, železniční a silniční dopravy, které jsou levnější a rychlejší. Nákladní říční doprava RMD klesá a nejenže není schopna splácet vložené investice, ale není dokonce schopná ani krýt každoroční provozní náklady, takže udržování RMD v provozu daňové poplatníky SRN stojí a bude i nadále stát další a další veřejné peníze (Kučera J. 2015). Přitom výstavbou kanálu byly nevratně poškozeny nejhodnotnější nivní a lužní ekosystémy Bavorska (PM-067-17-25-Jahre-RMD-Kanal.pdf; Bund Naturschutz zieht negative ökologische und ökonomische Bilanz des Rhein-Main-Donau-Kanals). Podobným způsobem se může do historie ČR zapsat i případně realizovaný projekt D-O jako nejztrátovější veřejný projekt 21. století.

Při současných poznatcích ve vědách o životě a Zemi je jasné, že příroda Země i České republiky musí přestat být hračkou v rukou ekologicky nevzdělaných politiků, ziskově orientovaných ekonomických subjektů a příživníků z veřejných rozpočtů a chce-li lidstvo zachovat minimální životodárné podmínky pro příští generace, musí začít urychleně obnovovat zadržování vody v krajině pomocí nejefektivnějších přirozených ekosystémů, kterými jsou v ČR lesní vegetace smíšených doubrav a bučin, kombinované s mokřadními ekosystémy v symbióze s nezbytnými agroekosystémy. A projekt D-O-L či D-O, jako anachronický, nekonkurenceschopný, velikášský a především však ekonomicky, ekologicky a společensky ztrátový veřejný projekt v dematerializující se Evropě, jde bezprecedentními zemními pracemi a významnými zásahy do stávajících ekosystémů a jejich hydrogeologických poměrů přímo proti těmto požadavkům na obnovu udržitelnosti české krajiny.

V souhrnu lze tedy skutečný společenský přínos SP v oblasti posouzení dopadů projektu D-O-L na životní prostředí hodnotit pouze v červených číslech.

    Reference:
  • SEJÁK J., DEJMAL I., PETŘÍČEK V., CUDLÍN P., MÍCHAL I., ČERNÝ K., KUČERA T., VYSKOT I., STREJČEK J., CUDLÍNOVÁ E., CABRNOCH J., ŠINDLAR M., PROKOPOVÁ M., KOVÁŘ J., KUPKA M., SČASNÝ M., SAFAŘÍK M., ROUŠAROVÁ Š., STEJSKAL V., ZAPLETAL J. 2003 Hodnocení a oceňování biotopů ČR, Český ekologický ústav, 450 s., ISBN 80-85087-54-5.
  • SEJÁK J., CUDLÍN P., POKORNÝ J., ZAPLETAL M., PETŘÍČEK V., GUTH J., CHUMAN T., ROMPORTL D., SKOŘEPOVÁ I., VACEK V., VYSKOT I., ČERNÝ K., HESSLEROVÁ P., BUREŠOVÁ R., PROKOPOVÁ M., PLCH R., ENGSTOVÁ B., STARÁ L. 2010 Hodnocení funkcí a služeb ekosystémů České republiky, FŽP UJEP, 2010, 197 s., ISBN 978-80-7414-235-2.
  • MACHAR I. Aplikace konceptu oceňování biotopů v krajině při hodnocení projektu vodního kanálu DOL, Urbanismus a územní rozvoj, ROČNÍK XIII, č. 4/2010, s. 19-22.
  • KUČERA J. Kanál Rýn-Mohan-Dunaj má počátky daleko v historii. A slibnou budoucnost v nedohlednu, Ekolist 13. 5. 2015

reklama

foto - Seják Josef
Josef Seják
Autor článku přednáší na Fakultě životního prostředí Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem.

tisknout poslat
 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (25)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jan Šimůnek

23.5.2019 17:12
Není to, bohužel, jen čistá, abstraktní ekologie.
DOL je pro nás životně důležitý, pokud nechceme, aby veškerý těžký průmysl v Čechách byl odkázán na německou milost a nemilost při přepravě svých "nadměrných" výrobků (v nichž máme docela slušnou tradici a jsme schopni konkurovat Němcům) na světové trhy. Přičemž "vstřícnost" z jejich strany (snaha zcela odříznout vodní cesty v Čechách od moře pod záminkou ekologie koryta řeky Labe) je zcela jasná. Ukazuje se, že sice sdílíme "společnou evropskou historii", jak praví bruselští papaláši, nicméně Češi (spolu s příslušníky dalších menších evropských národů) se nejsou s to s Němci shodnout ani na tom, zda konec druhé světové války byl vítězstvím či porážkou.
Lidé vždy modifikovali krajinu tak, aby jim vyhovovala lépe, a to i vodními díly. Příkladem může být geniální rybníkářské dílo na jihu Čech, které proměnilo nebezpečné bažiny, semeniště nejrůznějších chorob, v příjemnou rekreační (i lázeňskou) krajinu, navíc s vysokou produkcí zdraví prospěšného rybího masa a ekologickým pastevectvím. A vděčíme za to středovekým a raně novověkým rybníkářům, kteří se odvážili "neekologických" či dokonce "antiekologických" zásahů do krajiny v takovém rozsahu, že DOL je proti jejich rozsahu a intenzitě prakticky zanedbatelný.
DOL jistě zničí některé "ekologické lokality", nicméně jeho součástí mají být nejrůznější pomocné a vyrovnávací nádrže, které samy o sobě budou působit ekologicky pozitivně. Některé z nich by se daly zcela jistě využít mj. jako elektrárenské přečerpávací nádrže (případně takové u DOL dodatečně dobudovat), což by posunulo směrem ke smysluplnosti alespoň část větrných a slunečních elektráren v Česku. Navíc můžeme očekávat, že toto dílo zadrží vodu v blízkosti rozvodí, tady tam, kde ji potřebujeme nejvíce, a odkud může být použita v případě suchých klimatických výkyvů pro zavlažení krajiny. A deště, jako jsou ty současné, by zase tolik neohrožovaly obce při horním toku Bečvy (a jinde v jeho dosahu).
Jsem toho názoru, že bilance DOL, právě z důvodů ekologických a dopadů na vodní režim v krajině, bude pozitivně působit i v případě, pokud by za celou dobu jeho existence skrze něj neprojela jediná loď. Což je nesmysl, protože možnost dostat se lodí z Černého moře do Baltského nebo Severního je velmi lákavá, nejen pro nákladní dopravu ale i pro turisty.
Zajímavé to může být toto dílo i pro vojáky. Konec konců, už první republika měla na Dunaji válečnou loď typu monitor "President Masaryk" a podobné lodi sehrály docela zajímavou roli za WW2 v obraně SSSR proti Němcům.
Obávám se, že právě snaha o revanš za WW2 a snaha o naše ekonomické poškození jsou hlavní motivací "knížecích rad" ze strany německých odborníků v tom smyslu, jak je toto dílo špatné.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

26.5.2019 10:09 Reaguje na Jan Šimůnek
Souhlasím. Akorát revanš za WW2 bych v tom neviděl.
Sabotování DOL němci a obecně západoevropany a i v Bruseli spíš vidím jako snahu ponechat těžiště zámořského obchodu velké části EU v rukou Západní Evropy a nedovolit, aby se část tohoto obchodu a tím i nezanedbatelné zisky přenesla na východ EU k zemím kolem Černého moře a Dunaje.
Odpovědět
JN

Josef Novák

23.5.2019 17:26
V článku je uvedena celá řada ekonomických i ekologických údajů, které projekt hodnotí negativně.
Nejsem odborník, takže nejsem schopen je hodnotit, ale domnívám se, že tyto údaje jsou skoro zbytečné. Jen prostá úvaha a znalosti z jiného technického oboru mi dávno říkají, že se jedná o megalomanské šílenství zrozené v nemocném mozku a ptám se "Jak to vůbec může někdo brát vážně?"
Odpovědět
JN

Josef Novák

23.5.2019 17:34
Jan Šimůnek - jaké lodě byste chtěl dostávat z Černého moře do Baltského a co byste asi tak chtěl na těch lodích vozit? To nebude žádný Suez. A kdo bude na ty náklady čekat týdny?
Dnes je na hranici rentability vozit náklady po stávajících vodních tocích, budovat nové je nesmysl.
Odpovědět

Jan Šimůnek

23.5.2019 20:09 Reaguje na Josef Novák
Odpověděl vám diskutér níže. Já bych jen vypíchl, že čím bude evropská síť kanálů komplexnější a propojenější, tím víc dopravy na sebe stáhne.
A ještě bych možná připomenul pár článků tady na Ekolistu o tom, jak lodě, obeplouvávající Evropu po moři ztroskotávají a jsou z toho ekologické průšvihy.
Odpovědět
RM

René Manthee

23.5.2019 20:28 Reaguje na Josef Novák
I když jsou "Baťovy kanály" trochu většími příkopami a jsou určeny hlavně pro rekreaci, představte si, že jsem musel několikrát během krátké plavby uhýbat nákladní přepravě. Ano, nejsou to tankery s ropou a kontejnerové lodě, ale náklady se vozí i po stávajících "příkopách". Např. jsem viděl dřevo, nějakou zemědělskou techniku a barely dokonce ve vodě přivázané za lodí, protože na ni už nebylo místo. O rekreačních lodích se ani zmiňovat nebudu, ale zkuste si v sezóně objednat hausbootek nebo malinkou lodičku na projížďku.Tak cca 3 měsíce dopředu! Kdyby DOL již byl, asi by nezaniklo i pár továren. Např. Stará Huť v Ostravě. Měli už přípojku na kanál a počítali s tím. Nedočkali se a tak vznikla Nová Huť napojená na cesty.Ale i tak strádají s přepravou objemných výrobků, na které by měli zákazníky, ale nemohou je uspokojit. A tak dělají malé, běžné a levné věci ...má to cenu pokračovat?
K rentabilitě jsem se již vyjádřil. Ne vše se hodnotí penězy, ale když už jsme u nich, zavzpominejte, kolik se v našem bohatém státě "prošustruje" zbytečně peněz, tunely a arbitráže atd.atd. A kolik budeme platit za dovoz vody? Není to tak náhodou investice do budoucna?
Odpovědět
ig

26.5.2019 10:20 Reaguje na René Manthee
Co máte proti malým věcem? Znám firmu, ze které odvezou měsíční produkci v dodávce a je při tom velmi zisková. Osobně nemám pocit, že bychom se o něco ochuzovali absencí nejtěžšího průmyslu. Tuto štafetu po nás převzala Jižní Korea a hlásí se Čína. V zemi, která nemá vlastní významný zdroj železné rudy je trochu hloupé provozovat těžký průmysl tak, že se doveze železo, něco se z něj udělá a pak se to zase s vysokými náklady odveze někam dál :-)
Odpovědět
RM

René Manthee

23.5.2019 19:54
Naprosto souhlasím s nezbytností vybudování DOL.Těch silných argumentů pro je tolik, že nemá ani smysl zabývat se "drobnostmi" a ztrácet drahocenný čas. Musíme si položit otázku, pro koho by se vlastně DOL měl stavět? Pro lidi, aby slušně žili nebo dokonce, mám-li být tvrdší, tak přežili, nebo pro přírodu, bez ohledu na to, jestli tu budeme živořit? A přírodu já mimochodem bezmezně miluji! Stavěl bych pro ni, pro její přežití, protože bez vody to nedokáže! Je absurdní si myslet, že zhotovením pár tisícovek jezírek a tůněk, mokřad apod. zadržíme vodu v krajině. Bez přítoku? Byly by to jen hnijící bažiny ( asi jako kdysi v těch jižních Čechách). S měnícím se klimatem se všude píše o tom, jak vymírají živočišné a rostlinné druhy po desítkách a že hrozí zánik až 70% ( dle zprávy OSN) všech druhů vlivem klimatických změn po celé Zemi. Bez lidského zásahu to tady začne stejně vše pomalu usýchat a vymírat. Budeme se na to jen dívat? Budeme jen diskutovat a diskutovat? Přitom finance, které na to byly v EU již vyčleněny, jsme měli nachystané a nevyužili je, ze což, pokud jsem v minulosti řádně naslouchal, platíme dnes ze státní kasy penále, že jsme peníze nevyužili a nestavíme. Logicky -peníze nevydělávaly -alespoň to tak zaznělo v jedné televizní diskuzi). Jezdím často na "Baťovy kanály" a prosím, nediskutujte a neraďte ti, co to tam neznají. Ano, není vše úplně ideální, ale víte co tam je? Život! A to ve všech směrech. Ptáci umí létat a ryby plavat. Nebudou -li hnízdit na starém místě, přesunou se jinam. Dočasně. Ale pak se vrátí! Tak jako všude. Pokud to nevidíte, choďte více do přírody!
Nejsem odborníkem na Rýnský kanál, ale logika mi říká, že když k "hlavní silnici" nevybuduji "nájezd", nebude po hlavní nikdo jezdit. Možná jsou na nás Němci ve skutečnosti pěkně naštvaní, že jsme ze společného projektu vodních cest "zdrhli". Efektivita je tím pádem v pr... Další logikou je pohled na celkovou síť kanálů. Bude-li hustá, má smysl ji využívat. Koukněte na Holandsko, Francii atd., kde mají kanály velkou tradici. Na vodě dokonce bydlí tisíce lidí ( pro některé asi novinka).
Dalo by se argumentovat velmi dlouho a vyvracet výpočty a grafy "odborníků" z kanceláří, ale víte co? Utíká nám čas. A co stálo loni 50, dnes stojí 100. A všechny výpočty jsou ty tam. Jsou jen papíry ( a nezlobte se na mne, ale myslím si, že u problematiky DOL je nějak moc politického smradu a DOL se hodí do krámu egoistům, aby si dokazovali, jak jsou důležití). Ale až nebude voda, tak budou ( pokud tam ještě u koryt budou) svalovat vinu jeden na druhého a něco stavět...to už bude pozdě. Ze své praxe vidím,jak lidé investují do "dešťovek", jezírek i bazénů, jak se snaží mít vodu "doma". Jejich zahrady s pitítky pro ptáky jsou plné života. Proč tak nejednáme všichni! Myslíte, že tihle lidé počítají návratnost a mají vypracované grafy rentability? Některé věci se prostě budují pro život nás všech ( a v případě DOL je to zřejmě o přežití). Pokud nezachytíme "poslední" silnou vodu z Alp, slábnoucí z Krkonoš a Jeseníků, tak jsme v háji! Uvědomte si to! Takže nekalkulujme a jednejme. I kdyby zde žádné lodě nepluly, má DOL smysl! Otázkou a návrhem ke smíru rozhádaných stran je to, že pokud se rozhodneme, že zde lodě plout nemusí nebo nemají, můžeme vše zredukovat "pouze" na "zavlažovací" kanály se záchytnými zónami, aby jsme si alespoň tu vodu udrželi. Bude to stát mnohem méně peněz, hlavní úkol to splní a pak se uvidí, jak na tom bude ropa, dálnice a vlaky atd.atd., protože budoucnost je za dveřmi. Ale jen pro ty, co budou mít vodu.
Odpovědět

Jan Šimůnek

23.5.2019 20:06 Reaguje na René Manthee
Souhlas. Jen bych chtěl konstatovat, že vše se dá udělat dobře, vynikajícně, i totálně blbě. A že, bohužel, to, co se financuje z EU (a na co je ochotná dát prachy), spadá většinou do té třetí kategorie. Varováním by nám měla být zastávka metra ve Veleslavíně, kde nemohly být pohyblivé schody a nesměli jsme je tam nějaký čas dobudovat ani za vlastní peníze. Toho bych se dost bál, pokud by to bylo financováno z EU. Raději za vlastní a pořádně a podle našich opravdových potřeb.
Odpovědět
RM

René Manthee

23.5.2019 20:35 Reaguje na Jan Šimůnek
Za vlastní. Souhlasím. Fór je v tom, že ty peníze máme a stejně je budeme muset vydat, abychom v zemi vodu udrželi. A nikdo neříká, že to musíme zaplatit za rok. Klidně ať to trvá desítky let, staví se na etapy, ale ať už se něco proboha dělá!
Odpovědět

Jan Škrdla

23.5.2019 23:29
Vzhledem rychlosti, jakou u nás probíhá projektová příprava a výstavba, počítám, že se v příštích 10 letech ještě nekopne do země.
Do té doby snad přijde někdo rozumný a shodí ten megalomanský nesmysl ze stolu.
Odpovědět

Jan Šimůnek

24.5.2019 06:05 Reaguje na Jan Škrdla
víc než 50 % obyvatel EU počítá s tím, že do dvaceti let zanikne (podle průzkumu EUrobarometru. S ní v takovém případě s vysokou pravděpodobností zanikne i ta pozoruhodná směska kapitalismu, socialismu a fašismu, která bere ze všech těch ekonomických formací to nejhorší, protože je udržována násilím z Bruselu. A bez EU se mohou tyhle věci rozjet docela rychle.
Odpovědět
sv

24.5.2019 19:25
D-O-L je jen další tunel ála ovar, a to i když odhlédneme od negativních dopadů na životní prostředí. Průplav Mohan-Rýn-Dunaj, poslední velká stavba tohoto typu, si v Německu, tedy v zemi s podstatně větším trhem, nedokáže vydělat ani na vlastní provoz, nemluvě o splátkách obřího úvěru. Z toho jasně plyne, že představa o smysluplné návratnosti D-O-Lu je představou diletanta nebo podvodníka.
Odpovědět
MV

Miroslav Vinkler

24.5.2019 21:10
DOL je megalomanský a dnes doslova zločinecký záměr .

Má dva základy - ideový - Miloš Zeman -,který byl bezesporu v 90. letech o level výš než jeho souputníci, bohužel připomínající dnes už jen skomírající odlesk zašlé slávy, ale stále prezident.

Potom stavební lobby, která by pro zdárný projekt šla doslova přes mrtvoly, jak sděluje pan profesor Seják, jehož metodiku zfalšovali, aby ukázali pozitivní přínosy díla.

Jestli dovolíte , pár čísel jak jsme se chovali ke krajině :

"od roku 1948 do konce osmdesátých let bylo v ČR rozoráno 270 000 ha luk a pastvin, 145 000 ha mezí (což odpovídá jejich úctyhodné délce nejméně 800 000 km), 120 000 km polních cest, 35 000 ha hájků, lesíku a remízků ve volné krajině a došlo k odstranění 30 000 km liniové zeleně.

V současnosti je v České republice evidováno 1 084 800 ha pozemků odvodněných trubkovou drenáží (z toho plných 1 065 000 ha připadá na plošné odvodnění trubkovou drenáží), 14 166,555 km upravených malých vodních toků a 11 712,403 km odvodňovacích kanálů (z toho je 7203,541 km kanálů otevřených a 4508,862 km kanálů krytých – to je zatrubněných). "

Místo toho, abychom veřejné zdroje využili na odstranění chyb v minulosti - zde netvrdím, že všechny meliorace jsou špatné - a napravili českou a moravskou krajinu, aby byla připravena na vysychání, které nás nemine, hodláme postavit stavbu novou , která údajně pomůže.

Prosím povšimněte si :

Nejspíše krajinu poškodíme technickými stavbami.
Pak začneme hořekovat jak jsme na tom zle , ale místo odstranění příčiny problémů ,starých technických staveb, přijde nějaký lumen s "geniálním" nápadem , že nová MEGA technická stavba vražená do zbytků krajiny napraví negativa minulosti.

Jestli někdo rozuměl problematice řek byl to profesor Štěrba, který projel nejen řeky v Evropě,Asii i Americe , ale také se seznámil osobně se všemi říčními technickými stavbami -kanály. Mimoto byl i vynikající odborník ,autor publikace : Říční krajina a její ekosystémy /2008/

Ten ideu DOL označil za největší zlo, ke kterému by mohlo dojít a výslovně před ní varoval.

O vztahu člověka k přírodě řekl :

„Sám jsem hluboce přesvědčen, že ke katastrofě dojde, tím mám na mysli katastrofu člověčenstva, nikoli katastrofu zeměkoule. Té je v zásadě jedno, jestli člověk žije nebo ne, ale ke katastrofě lidské společnosti a ke katastrofě člověka jako biologického druhu určitě dojde. Ač je to pesimistické a nemá se to říkat, dojde k vyhynutí člověka. Nejsem politik, mohu si to dovolit říct.“
Odpovědět

Jaroslav Štemberk

25.5.2019 22:50 Reaguje na Miroslav Vinkler
I kdybychom neuvažovali rozsah a drastičnost zásahů do vodních ekosystémů, které by D-O-L způsobil, tak i z hlediska ekonomického by to byly vyložené vyhozené peníze. Ta stavba by nevydělávala ani na vlastní provoz a údržbu, natož aby se nějak vracely vynaložené investice. Tím, že by se v něm musela voda čerpat zespoda nahoru, aby bylo možné zajistit provoz zdymadel i mimo dobu silných dešťů, by se zcela vytratila energetická výhodnost oproti jiným druhům dopravy. Nechápu, jak někdo může o něčem takovém v dnešní době vůbec uvazovat. Prosazovat to může jen úplný hlupák nebo naprosto bezcharakterní lump zainteresovaný na výstavbě.
Odpovědět

Jaroslav Štemberk

24.5.2019 22:37
D-O-L je naprostý nesmysl. Pokud se peníze, které by stál, věnují na modernizaci železniční sítě, bude to mnohonásobně užitečnější. Říční doprava má v dnešní době smysl jen při přepravě objemných komodit (uhlí, rudy, stavební hmoty, obilí ap.) a to ještě jen v případě, že se spotřebují v místě, kde je přístav a nemusí se překládat na vagóny nebo na kamiony. Takových přeprav u nás asi nikdy nebude tolik, aby je nemohla nahradit železnice, bude-li mít dostatečnou kapacitu. Vzhledem k vysokým provozním nákladům na ani přeprava kanálem D-O-L nebyla oproti železnici nějak výrazně levnější (jako je tomu tam, kde lze využít splavné řeky a není nutné používat zcela umělé koryto s řadou zdymadel, jako by tomu bylo v D-O-L).
Odpovědět

Jan Šimůnek

25.5.2019 08:36 Reaguje na Jaroslav Štemberk
Vzhledem k tomu, že ekologové bojují i proti rozšiřování stávajících a budování nových železnic, opět na ten anticivilizační odpad narazíme.
Navíc, jak jsem psal výš, má DOL silný potenciál stavby, vylepšující životní prostředí.
Odpovědět
MV

Miroslav Vinkler

25.5.2019 11:41 Reaguje na Jan Šimůnek
To je pravda, že jste to napsal. Druhým pravdivým tvrzením je však to, že se hrubě mýlíte.
DOL má silný potenciál zničit Českou republiku, neboť přímo ohrožuje životní prostředí.
Odpovědět

Jan Šimůnek

25.5.2019 18:44 Reaguje na Miroslav Vinkler
Tak mi laskavě vysvětlete, jak kanály zničily Německo (je jich tam spousta), a nebo jak ničí životní prostředí třeba v Holandsku.
Odpovědět
MV

Miroslav Vinkler

25.5.2019 20:28 Reaguje na Jan Šimůnek
Stačí si přečíst : Řeky, moje řeky; prof. Otakar Štěrba.
m.j. zde popisuje Středozemní průplav, (Mittelland kanal) nejdelší umělou vodní cesta v Německu- 325,7 km.nebo průplav Mohan-Dunaj nebo také RMD-Kanal, Europakanal či Neuer Kanal) spojující řeky Mohan a Dunaj , které si projel. A jejich vliv na krajinu. Není to hezké čtení.

Nejblíže k problému pronikl,dle mého názoru, Rakušan Viktor Schauberger (1885-1958),který navrhl nápravu regulace řeky Rýn. Přišel s tvrzením, že technické regulace říčních toků jsou cestou do pekla ,kterou ničíme "životní sílu vody."
Cituji:" Přírodní jevy nenarušené lidskou rukou nám ukazují jak vytvářet novou techniku. Musíme přírodu "kapírovat" ,abychom ji mohli v jejích pohybových procesech kopírovat."
(kapírovat-kopírovat --to není překlep!) Jeho návrh přijat nebyl.

Podle jeho vodní teorie je voda živá látka,která se rodí a může přecházet do vyšších forem energie, při nesprávném zacházení však může také zemřít.
/kniha Živá voda/Olaf Alexandersson,Praha 2010/

Chápu, že v době datových dálnic, pokusů o jadernou fúzi,potvrzení existence Higgsova bosonu,geneticky upravených organismů apod. toto tvrzení může působit až směšně, iracionálně a pavědecky.

Pokud si výše uvedené knihy alespoň prolistujete,můžeme pokračovat dál.

Odpovědět

Jan Šimůnek

26.5.2019 09:19 Reaguje na Miroslav Vinkler
Měli bychom konat na základě reality a ne pavědecko - mystických blábolů.
Odpovědět
MV

Miroslav Vinkler

26.5.2019 10:00 Reaguje na Jan Šimůnek
Alexandrijská knihovna byla zničena ,nejdříve křesťany , poté muslimy. Nevratně bylo zničeno to ,co jejich předáci nazvaly bláboly odporujícími Písmu nebo Koránu. Tedy ve jménu skutečné pravdy. :-)

Obzvláště se mi líbilo muslimské zdůvodnění : Buď tam jsou věci,které korán zná, a potom jsou zbytečné. Nebo tam jsou věci,které korán nezná a jsou tedy škodlivé. Spálit.

Tak se aspoň seznamte s názory profesora Štěrby, materialisty, vědce a autora celé řady odborných prací.
/pokud i toto nepovažujete za bláboly/
Odpovědět
RP

Radim Polášek

26.5.2019 10:05
DOL nám výrazně zlevní přístup ke středoazijské Hedvábné stezce, protože náklad bude možné místo oklikou přes Rusko, Bělorusko a Polsko posílat přes černomořské přístavy a potom po Dunaji. Zároveň vytvoří, přes Středozemní a Černé moře alternativu k současné zámořské přepravě nyní prováděné přes velké západoevropké zámořské přístavy, Amsterdam,Rotterdam, Hamburk atd a umožní nám nebýt závislí na západoevropských dopravních cestách, vytvořit k nim konkurenci a snížit tak ceny za zámořskou přepravu. Či dokonce přesunout část zisků za tuto dopravu z Holandska, Belgie a Německa do států kolem Černého moře a Dunaje a tím přímo podnítit ekonomický vzestup východní a střední Evropy.
Co se týká objemných materiálů, DOl by nám otevřel možnost dopravovat štěrk, písek, kamenivo, vápenec atd z oblasti Balkánu a Černého moře, protože u nás těchto materiálů rychle ubývá, některá ložisdka jsou kvůli ochraně přírody uzavřená, jiná jsou vytěžena nebo jsou málo kvalitní. DOL by nám taky, v závisloti na politické situaci, zpřístupnil dovoz objemných surovin ze zemí kolem Černého moře.
Co se týká rentability, je DOL velký projekt. ve kterém se rentabilitab tvoří jen postupně. Bude to něco podobného jako naše železnice, stavěné za R-U. Ty taky začay být rentabilní až za mnoho desítek let, až se lidi a firmy naučili železnici naplno využívat. Ze začátku železniční společnosti neměly zisk a krachovaly.
Odpovědět
MV

Miroslav Vinkler

26.5.2019 12:36 Reaguje na Radim Polášek
Z ekonomicko-technického pohledu máte naprostou pravdu.
Otázka zní zda cena újmy životního prostředí je nižší nebo vyšší než ekon. profit.
Pan profesor Seják uvedl, že studie (pomoci jím vytvořené metodiky) byla zfalšována, aby se dospělo ke kladné odpovědi.
Pokud se začíná tím, že se zfalšuje odborná práce,pouze proto aby potvrdila názor investorů , měli bychom hodně ,hodně zpozornět.
Odpovědět

Jaroslav Štemberk

27.5.2019 22:50 Reaguje na Radim Polášek
Jenomže to by musel DOL umožňovat naložit bulker v např. v Novorosijsku a vyložit v Praze. K tomu ovšem nelze v DOL zajistit potřebnou plavební hloubku.
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist