Ivan Sommer: Jsme na jedné lodi nazývané Brno
 |
|
| Drtič stavebního odpadu. | |
| Foto: Ivan Sommer |
Pan náměstek ubezpečuje a ujišťuje o zájmu magistrátu a městských částí, účelové organizace města plní prý řádně své úkoly, a tedy všechno jde vlastně tak, jak má být. Žádný program na snižování emisí nezmiňuje, naopak končí vyhlášením „poroučet větru dešti neumím“.
Je zcela nepopiratelné, že pan náměstek se projevil jako agilní politik, ale jako se obvykle politikům někdy stává, ne zcela se zorientoval v nárocích na organizační práci zastupitele. Zelení aktivisté, z jejichž řad pan náměstek vzešel, kritizují často technokratismus, jenže v roli zastupitelů bývají rozpačití, mají-li právě technické věci vyřizovat. Důvěřovat zprávám městských organizací, jak dobře vykonávají své povinnosti, považuji za projev iluze. Ještě si pamatuji, jak se kdysi hlásilo „nahoru“ o činnosti Dopravního podniku.
Není nutno se zaklínat větrem a deštěm, existuje přece „Program snižování emisí statutárního města Brna“ a „Program zlepšení kvality ovzduší statutárního města Brna “ z roku 2005, které jsou k dispozici na odboru životního prostředí magistrátu. Jejich cílem bylo připravit městu podklady pro řízení kvality ovzduší. Byla zpracována také rozptylová studie znečištění ovzduší pro celé Brno. Je v ní ale malá mezírka, co se týče prašnosti pocházející z letní stavební činnosti. To nelze autorům vyčítat, protože rozsah akcí je každoročně jiný a musí být zahrnut dle aktuálního stavu. Nevidím principiálně žádný problém shromáždit před sezónou všechny stavební záměry a doplnit rozptylovou studii, aby se zjistilo, zda nedojde k nadměrnému znečištění městského ovzduší. Zpracování se provádí na počítačích, je tedy velmi rychlé a bylo by možné optimalizovat časové rozložení staveb. Ochranu kvality života a životního prostředí považuji za přednější než zájmy stavebníků. Také bych uvítal informační kampaň o ovzduší podobně jako se uspořádala docela úspěšně v oblasti odpadů. Zastupitelé bez občanů jsou totiž jak generálové bez vojska.
Obávám se, že další diskuse na dané téma tak v podstatě ztrácí smysl, navíc vidím situaci z naprosto jiného úhlu, který pan náměstek možná zažije až za 20 let. Bohužel zkušenosti umírajícího na srdeční selhání, který lapá po dechu, jsou nepřenositelné. Žijeme však v jednom městě a dostává se nám stejného vlivu prostředí, jsme „obrazně řečeno“ na jedné lodi. Buď na této plavbě společným úsilím všichni šťastně doplujeme ke svému cíli nebo loď ztroskotá a zachraň se každý sám, jak můžeš. Na kapitánském můstku tedy musí stát znalí a důvěryhodní vůdci, schopní loď vést i v té nejlítější bouři.
Následně bych uvedl jen některé vysvětlující poznámky.
Kropicí tramvaj existovala 12 let do r. 1998, což asi neobnáší příznaky historického staromilství. Ostatně pan náměstek uvádí vyhlášku 137/98 Sb. z téhož roku. Způsob kropení tramvají se nelišil od kropicího automobilu, omezení je samozřejmě dáno kolejemi, automobil je zdrojem výfukových emisí a na koleje se někde nedostane. Z údajů o kropení, které uvádí pan náměstek lze dovodit při zaokrouhlení na vyšší mez (1000), že se spotřebovalo pouze jedno deci vody na metr vozovky. Asi to nebylo obecně účinné, protože v tisku prošla zpráva, že Dopravní podnik v horkých dnech snížil rychlost tramvají, protože hrozilo vybočení kolejnic. Kdysi se tomu předcházelo kropením kolejí.
 |
||
| Čištění Skřivanovy ulice v Brně. | ||
| Foto: Ivan Sommer |
Co se týče obrázku prašné demolice kasáren, byl tam totiž zřízen stavební dvůr a odpad se drtil pravděpodobně s cílem jeho recyklování. Že by prašnost na výstupu drtiče (foto) odstraňoval kropicí automobil, nebylo asi technicky možné. Základní otázkou je ovšem, proč se taková prašná činnost provozovala v obytné zástavbě bez vyhodnocení vlivu na životní prostředí (EIA), jak je při takových technologiích obvyklé ? Ve starých kasárnách lze také očekávat kontaminaci terénu ropnými látkami a zamýšlí se tam nějaká výstavba. Nepodařilo se mi však najít oznámení záměru dle zákona 100/2001 Sb. o posuzování vlivu na životní prostředí. Pro toho, kdo není účastníkem stavebního řízení je obvykle obtížné vůbec zjistit, co se vlastně na místě děje a uplatnit svůj názor. I z tisku je známa historie soudního sporu o vlivu na životní prostředí hypermarketu Carrefour v Králově Poli, kde se nacházejí zmíněná kasárna, ve kterém ekologičtí aktivisté sice uspěli se svými námitkami, avšak mezitím byl hypermarket postaven a dodnes je v provozu, i když ho převzalo Tesco.
V Brně se kropí a zamete určitý blok ulic až se postupně vyčistí celá městská část. Přístup úřadů je různý. Opět se odkáži na oficiální zpravodaj Královopolské listy úřadu městské části Královo Pole (starosta Ing. Kopečný, místostarosta René Pelán, oba z ODS), který dostávají do schránek desetitisíce obyvatel a třeba i základní školy. Je přístupný na internetu (kralovopole.brno.cz) ve formátu pdf. V červnovém čísle č. 6 se uvádějí data blokového čištění. Pro červenec a srpen se čištění nepředpokládá. Zdá se, že zcela programově královopolská radnice počítá v horkých měsících se spoluúčastí občanů v podobě zkrápění potem nebo slzami pozůstalých.
Nemyslím, že čištění ulic po zimě v dubnu či květnu znamená „včas“, jak tvrdí pan náměstek. Příště bude asi nutno kromě stížností sepisovat také petice. Příklad z posledního čištění v Králově Poli (foto) - na ulici parkovaly v zákazu stání automobily a čisticí vůz je objížděl. Netuším, proč nebyla přivolána městská policie a vozidla odtažena. Předpokládám ale, že úřadu přišlo hlášení o vzorném provedení práce, a že faktury byly proplaceny v plném rozsahu.
reklama
