https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/julie-dajcl-nezavislost-na-ruskem-plynu-lze-vybudovat.sanci-je-evropsky-biometan
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Julie Dajčl: Nezávislost na ruském plynu lze vybudovat. Šancí je evropský biometan

21.4.2022
Na ilustračním snímku biometanová stanice v Litomyšli.
Na ilustračním snímku biometanová stanice v Litomyšli.
Zdroj | INCIEN
Cena zemního plynu činí 80 eur, zatímco před rokem byla 18 eur. Podle současných odhadů i příští zimu zůstanou ceny na podobně vysoké úrovni. Vlády se snaží snížit dopad prudce rostoucích cen energií na domácnosti a na dosah mají řešení: zvýšení výroby udržitelného biometanu.
 
Cena biometanu může být o 30 % nižší než aktuální cena zemního plynu. Biometan je možné vyrábět již od 55 EUR/MWh, zatímco zemní plyn stojí přibližně 80 EUR/MWh, a to bez zohlednění hodnoty úspory CO2. Tento obnovitelný plyn bude pravděpodobně i nadále levnější než zemní plyn v krátkodobém i dlouhodobém horizontu. Zatímco jiné obnovitelné plyny, jako je zelený vodík, potřebují čas na rozšíření a zavedení v praxi a jsou stále 2 až 4krát dražší, biometan je dostupný a v praxi snadno využitelný během nadcházejících 8 let.

Rychlé rozšíření biometanu v Evropě by mohlo do roku 2030 zajistit nejméně 34 miliard m3 obnovitelného plynu, pokud bude podpořeno vhodným legislativním rámcem. To představuje přibližně 10 % celkové poptávky po plynu v EU do roku 2030. Tento potenciál se odráží v mnoha nedávných zprávách z různých zdrojů, včetně Evropské komise. Podle EBA by v případě pokračování růstového trendu mohl biometanový průmysl do roku 2050 pokrýt 30-40 % poptávky po plynu v EU.

Zavedení biometanu vyráběného v Evropě může pomoci stabilizovat současný nárůst cen plynu související s přerušením dodávek plynu od třetích stran. Je naléhavě nutné snížit závislost na externích dodavatelích plynu, neboť EU dnes produkuje méně než 15 % své poptávky po plynu. Současná válka mezi Ruskem, největším dodavatelem plynu do Evropy[4], a Ukrajinou, by mohl energetickou krizi v důsledku nedostatku dodávek plynu ještě zhoršit. Prudce rostoucí ceny plynu mají přímý dopad na výdaje milionů evropských domácností za energie. Tato situace nutí vlády jednotlivých států v Evropě investovat miliardy eur do opatření na ochranu spotřebitelů..

Je zapotřebí jasná politická podpora, aby odvětví přilákalo více investic a plně se využil potenciál biometanu. Celý hodnotový řetězec biometanu je připraven zvýšit výrobu biometanu na evropském kontinentu. Evropská bioplynová asociace vyzývá k vytvoření nového partnerství veřejného a soukromého sektoru s cílem vyrobit 40 miliard m3 biometanu do roku 2030. Kromě 34 miliard m3 udržitelného biometanu do roku 2030 lze na Ukrajině vyrobit dalších 6 miliard m3. To by zajistilo další dodávky plynu z obnovitelných zdrojů a zároveň podpořilo hospodářský růst v této zemi. Biometan lze přepravovat prostřednictvím stávajících plynovodů, což snižuje event. dodatečné náklady na rozvoj infrastruktury.

Bioplyn a biometan jsou obnovitelné zdroje, které můžeme použít a rozvíjet okamžitě. Jsou nezávislé na počasí a dovozu surovin, protože jsou vyráběny z lokálních zdrojů bioodpadů a biomasy. Inovace stávajících bioplynových stanic v ČR technologiemi na čištění biometanu mají potenciál výroby biometanu 8 TWh v roce 2030, což představuje 10 % spotřeby zemního plynu nebo pokrytí celé spotřeby BioCNG v dopravě. Tato čísla mohou být ještě vyšší, pokud bude podpořena výstavba i nových zařízení.

„Silně narůstá potřeba zajištění investic a rozvoje výroby biometanu v celé Evropě. Partnerství, jako je nedávno zahájená Iniciativa pro udržitelný biometan, ukazují zájem zákazníků z průmyslu, výrobců a dalších významných společností v rámci hodnotového řetězce o tento obnovitelný plyn již dnes. Podpora rychlého rozšíření biometanu znamená podporu zmírňování klimatické změny, snížení závislosti na externích dodávkách plynu a řešení bezprecedentního nárůstu cen zemního plynu. Jasný legislativní rámec poskytne jistotu pro dlouhodobé investice do rozšiřování udržitelného biometanu." Harmen Dekker, generální ředitel EBA.


reklama

 
foto - Dajčl Julie
Julie Dajčl
Autorka pracuje pro Biom.cz.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (21)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

21.4.2022 07:42
Zbožné přání fans klubu biometanu. Navíc nemající oporu v realitě.

Jediné s čím souhlasím je využití organického odpadu v aglomeracích pro výrobu bioplynu a jeho konverze na elektrickou a tepelnou energii kogenerací. A následné využití organického zbytku pro jeho navracení do půdy. Ovšem tady je zase možný problém s jeho znečištěním, které není v souladu s platnými normami.
Odpovědět
ms

23.4.2022 02:06 Reaguje na Miroslav Vinkler
Jako u všech podobných projektů občasných zdrojů energie jde jen a jen o získání dotací. My dnes už máme zcela zásadní problém v zemědělství, jímž je nutnost vracet půdě organickou hmotu. Tyhle koncepty chtějí půdu o organickou hmotu (mj. zadržující 2 x více vody) okrást. Navíc by tedy měla ještě větší část zemědělské půdy sloužit produkci energetických plodin místo potravin. Ty si možná za drahé peníze budeme moci dovézt, i když 300% nárůst ceny průmyslových hnojiv svědčí spíše o tom, že potravin bude málo a budou drahé, další šok přijde po letošní sklizni.
Odpovědět
Václav Hellebrand

Václav Hellebrand

21.4.2022 07:51
Obyčejný selský rozum mi podsouvá otázku : kde se vezme takové množství materiálu pro výrobu biometanu. Opět selský rozum mi říká odpověď : celý členek je nesmysl.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

21.4.2022 11:13 Reaguje na Václav Hellebrand
Ale jako vlhký sen některých fantastů je dobrý.
Odpovědět
ZK

Zan K.

24.4.2022 10:11 Reaguje na Václav Hellebrand
Souhlas. Pro malé objekty to v Číně dělaj už dávno a vědí že velkolepě je to nesmysl.Jen u nás se kecá (většinou k onomu kšeftování s možnými dotacemi) a ani na ty Čínany nemáme...
Odpovědět
pp

pavel peregrin

21.4.2022 09:08
Tato paní píše nesmysly jak na běžícím páse.
Odpovědět
Kamil Krabice

Kamil Krabice

22.4.2022 09:42 Reaguje na pavel peregrin
https://twitter.com/konva333/status/1514066603037671431
Ale je to žena.
Odpovědět
ZK

Zan K.

21.4.2022 11:10
Ono by bylo docela zajímavé zjišťovat skutečné podíly autorů na jednotlivých projektech.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

21.4.2022 11:11
Taknějak mi v článku chybí jedna věc. Kalkulačka v ruce a vyjádření, kolik čeho bychom potřebovali, abychom vyrobili potřebné množství biometanu.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

21.4.2022 12:43
Možná by se přece jen mohl Ekolist trochu editorsky angažovat a žádat po autorech údaje, které by podepřely jejich snění. Pokud by ta data nedodali, článek by neotiskli.

Nevím, jestli rozčilovat diskutéry svými články je posláním Ekolistu.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

21.4.2022 14:36
Až se paní dozví, že na Jupiteru je spousta metanu, který nikomu nepatří, tak v příštím článku navrhne plynovod z Jupitera a závislosti na Rusku se zbavíme.
A bude mít zase pravdu.
Odpovědět
kk

karel krasensky

21.4.2022 16:51
Kvalitní článek.V dalším by mohla slečna nebo paní Julie popsat jak je uvnitř zeměkoule ještě jedna-větší.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

21.4.2022 17:06 Reaguje na karel krasensky
Jak by mohla být uprostřed Země další, když Země je plochá deska. Tolik století se to traduje a Vy se furt snažíte o ňáký novoty. Koniáše a inkvizici na Vás.
Odpovědět
kk

karel krasensky

21.4.2022 17:20 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Mate pravdu.Omlouvám se.Vždyt kdyby byla kulatá tak bychom s ni spadli.Zdravím.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

21.4.2022 17:23 Reaguje na karel krasensky
Prozřel jste sice pozdě, ale přece. Já to beru. A mimochodem, oceňuji, že máte prostudovaného Haška.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

21.4.2022 17:32
Ví někdo z jakých domácích zdrojů lze získat bioplyn (a dalším jeho čištěním třeba biometan) v nějakém množství, které by mělo reálný makroekonomický vliv? Bude se vstupní surovina pěstovat na polích (a zdraží se tím evropanům potraviny jako obilí a brambory)? Nebo ho budeme získávat ze dřevní štěpky (a vydrancujeme lesy + zdražíme tím cenu dříví a potažmo tepla vyráběného spalováním štěpky)? Eventuálně postačí využít bioodpad + "jímání" metanu v kravínech? Pokud ano ať to autorka doloží realistickými výpočty nebo alespoň nějakým kvalifikovaným odhadem jaké množství zdrojových surovin může být realisticky k dispozici.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

22.4.2022 13:54
Hm, z hektaru lesa se dá získat ročně biomasa na asi 1000 kubíků plynu, pokud se tam rozemele úplně všechno, co by tam za rok vyrostlo. Ovšem reálně, protože většina dřeva se musí spotřebovat na jiné účely, na stavební řezivo, abychom měli z čeho stavět moderní biodomky, na celulózu, abychom měli papír, nakonec i na pelety, abychom měli v domcích na vesnicích a menších bytových domech teplo plus teplou vodu.
Takže reálné je z hektaru lesního porostu mít tak 200 - 400 kubíků plynu, víc určitě ne.
Pěstovat biomasu na poli je poněkud zcestné, protože to je potom z převážné částu pouze přeměna fosilního ropného paliva v naftě na ještě pochybnější palivo v biomase. Zvláště pokud se jedná o ty intenzívní verze produkce biomasy, kdy se biorostlina na poli pravidelně hnojí a ošetřuje, aby se dosáhlo větší prodkce biomasy z hektaru, až 15 tun za rok.
Pěstování kukuřice to úplně neřeší, protože kukuřice je taky poměrně náročná na agrotechnické zásahy, tudíž k její produkci je třeba značné množství fosilní nafty. A co je ještě podstatnější, kukuřici lze bez rychlé degradace zemědělské půdy pěstovat pouze na úplně rovinatých polích. Na takových půdách, na kterých se u nás s obrovskou rychlostí stavějí tovární haly a distribuční sklady a která tak rapidně mizí. Na běžných jen trochu svažitých polích dochází při každém trochu silnějším dešti a tání sněhu k intenzívní erozi, protože kukuřice je velmi širokořádková plodina, která půdu vůbec nechrání. Navíc bioplynky, aby jejich provoz nebyl zbytečně drahý, musí fungovat nonstop po celý rok, zatímco produkce kukuřice pro bioplynky je silně sezónní. Kukuřici je možno s prvním slušným výnosem začít sklízet od začátku srpna, vrchoj je začátek září až do prvních mrazíků v září až říjnu, později potom už u ponechaných porostů na poli dochází k znatelné degradaci rostlin. Takže vedle bioplynek mít obrovské zásobníky a v nich kukuřici skladovat třeba jako siláž?
Odpovědět
MM

Milan Milan

22.4.2022 16:28
Jedna paní, politička SZ před časem taky zasvěceně mluvila o biomase, ale na dotaz "jaké", nebyla schopna říct co to vlastně je.
Odpovědět
DV

Daniela V.

22.4.2022 21:51
Dnes na Seznam Zprávy. Praha bude mít vlastní bioplynku ....asi v r. 2028. Cena do miliardy. Plyn z Ruska ale nenahradí . Bude zpracovávat gastro odpad." Stratégové zelené politiky vypočetli, kolik odpadu ze speciálních hnědých popelnic zužitkují .... " Ovšem je to teorie, neboť tyto popelnice ještě nejsou rozšířené .....Uf, to jsou plány. Miliarda sem, miliarda tam.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

25.4.2022 17:20 Reaguje na Daniela V.
A co tak se vrátit k osvědčené praxi gastro odpad zkrmit a nebo ho
na nezávadné krmivo zpracovávat ? A co tak vařit tak, že půlku jídla
děti a pacienti v nemocnicích nevrátí zpět? Chutné jídlo na talíři
nezůstává, ale blivajzy plní odpadní nádoby. I ty rostlinné zbytky
je snazší kompostovat a kompostem částečně nahradit scházející hnůj a dnes pětkrát dražší umělá hnojiva. Mánie dotovaných bioplynek je
další slepou uličkou a nebo dokonce novým tunelem.
Odpovědět
ig

27.4.2022 20:03
Politická podpora = dotace.
Cokoliv nad to je v článku řečeno, je bohapusté fantazírování, které by nepřežilo minutu hledání na internetu a patnáct vteřin ťukání do kalkulačky.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist