https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/julien-dajcl-co-maji-spolecneho-zdrava-puda-a-udrzitelna-vyroba-bioplynu-a-biometanu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Julie Dajčl: Co mají společného zdravá půda a udržitelná výroba bioplynu a biometanu?

9.12.2020
Bioplynová stanice. Ilustrační snímek.
Bioplynová stanice. Ilustrační snímek.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | E.ON Energy Globe
Kvalitní zpracování zemědělských komodit a bioodpadů v bioplynových stanicích má své přínosy, zejména pak následné navrácení digestátu coby organického hnojiva do půdy. Ukládání uhlíku zpět do půdy je navíc nástrojem snižování emisí CO2 z atmosféry.
 

Digestát je zbylý materiál, který prošel anaerobní fermentací při výrobě bioplynu (směs metanu CH4, oxidu uhličitého CO2, vody, sirovodíku a amoniaku NH3) v bioplynových stanicích. Proces anaerobní fermentace je považován za jednu z nejvíce energeticky účinných technologií výroby bioenergie a vzhledem k jeho příznivému vlivu na životní prostředí bude v budoucnosti stále více významným zdroje obnovitelné energie.

Aplikace digestátu jako hnojiva je nejvhodnějším způsobem jeho tzv. „recyklace“, protože do půdy navrací snadno přístupné živiny pro rostliny a mikroorganismy. Mezi výhody zpracování digestátu jako hnojiva patří snížení zápachu vstupních surovin, redukce patogenů a omezení klíčivosti semen plevelů nebo snížení žíravého účinku surové kejdy na plodiny.

Digestát patří mezi organická hnojiva, která narozdíl od minerálních hnojiv mají na půdu řadu pozitivních účinků pro půdu. Kvalitní organická hmota pozitivně ovlivňuje mnohé chemické a fyzikální vlastnosti půdy, jako je soudržnost půdy a tvorba půdních agregátů, zadržování vody a voda je přitom v půdě filtrována a čištěna. Humusové látky a jejich přítomnost potom vedou k vysokému poutání živin, které je 6 až 7 x vyšší než například u jílových minerálů. Organika v půdě ale také zvyšuje odolnost rostlin vůči škůdcům, plevelům a chorobám. Pokud je navíc při pěstování vstupních surovin pro bioplynové stanice využíváno podsevu a meziplodin, je půda chráněna před erozí i v případě pěstování širokořádkových plodin, je zvýšena biodiverzita a úrodnost půdy.

Hektar dobře obdělávané černozemě může zadržet zhruba 3500 m3 vody, zdravá půda hluboká 1 m tedy až 300 tis. m3 vody/km2. Organická hmota v půdě tedy přispívá k odolnosti vůči suchu. Organických hnojiv v důsledku snižování chovů produkujících statková hnojiva však není dostatek a digestát z bioplynových stanic tak zvyšuje jejich dostupnost. V přepočtu na zemědělskou půdu nabízí bioplynové stanice ekvivalent 0,06 VDJ (velkých dobytčích jednotek) na hektar. S narůstajícím využitím bioodpadů v bioplynových stanicích by v roce 2030 tento ekvivalent mohl dosáhnout 0,1 VDJ/ha, což představuje zhruba pětinu současné intenzity chovů dobytka (0,48 VDJ/ha). Na jednotlivých farmách je však přínos pro půdu a životní prostředí značný již dnes.


reklama

 
foto - Dajčl Julie
Julie Dajčl
Autorka pracuje pro Biom.cz.

 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (80)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

pp

pavel peregrin

9.12.2020 07:43
Paní Julie Dajčl- váš článek je totální neznalost!!!!! Digestát NENÍ V ŽÁDNÉM PŘÍPADĚ ORGANICKÝM HNOJIVEM!! Digestát je pouze SLABÉ MINERÁLNÍ HNOJIVO, již z podstaty věci a procesu v bioplynové stanici nemůže organickým hnojivem být. Bohužel v podobném bludu setrvávají, ať již z nevědomosti či úmyslně, i někteří pracovníci VŠ. Doporučuji přečíst práci prof. ing. Koláře, DrSc, který již před lety a jako první na tento nesmysl reagoval. Dále důrazně upozorňuji na fakt, že nejenže digestát neprospívá půdě, ale naopak ničí v dlouhodobém působení strukturu a koloidní micely, tudíž naopak je nutné k němu přidávat skutečné organické prvky, např. humáty, což celou věc ale podstatně zdražuje. Taková jsou fakta.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

9.12.2020 08:13 Reaguje na pavel peregrin
Paní Dajčl mě ze srdce rozesmála, za to ji děkuji. Že je článek poněkud oportunistický (nelze se moc divit v situaci, kdy paní zastupuje společnost pro biomasu) je ostatně patrné i z fotografie doprovázející článek. Proč si tam nedala fotku nějaké obrbioplynky, do které se sváží kukuřice ze tří okresů? Ta by totiž daleko více ilustrovala realitu v této zemi. Nejvíce mě však pobavilo sdělení o snižování množství klíčivých semen plevelů, kde by se ta semena v té kukuřičné sečce vzala? Stavění digestátu naroveň huminovým kyselinám je pak už jen třešničkou na dortu:-)
Odpovědět
JE

Jaroslav Ehl

9.12.2020 09:02 Reaguje na Jakub Graňák
Naprosto s výše uvedeným názorem Vás obou souhlasím. Ve své praxi jsem nepotkal horší svinstvo než digestát z bioplynky. Ten sajrajt obsahu jen mrtvou kukuřičnou hmotu ve vodě. Možná má prvních 5 let nějaké výživné pozitivum, ale zcela zlikviduje přirozený stav půdy. Taková půda pak potřebuje každoročně 0,6 t/ha Ca plus Mn + P + K. Bez doplnění těchto prvků tam máte jen krásný mechový porost s nulovým výnosem hmoty. A to nemluvím o "předúpravě" půdy pro výsev kukuřice - 5 let zcela mrtvá země, kde roste jen ta kukuřice. Ale jinak není nad šetrné zacházení s půdou. Takže obnovitelným zdrojům zm(d)ar.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

9.12.2020 12:04 Reaguje na Jaroslav Ehl
Zlatá slova.
Odpovědět
JS

Jiří S

9.12.2020 21:09 Reaguje na Jakub Graňák
K té klíčivosti semen plevelů. Paní asi myslela semen plevelů půdní zásoby. A v tom má teoreticky pravdu, v kyselejší půdě od digestátu skutečně hůře klíčí semena plevelů, ale také i semena kulturní plodiny. Tzn. pokud poroste kulturní plodina pomaleji, tak stejně ty plevel ji přerostou, ale aspoň v jedné věci nelhala, berme to jako plus tohoto článku. To samé platí pro redukci patogenů, akorát zapomněla dodat, že taková plodina se hůře v kyselém prostředí těm patogenům brání, takže je to zase prašť jak uhoď.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

10.12.2020 09:22 Reaguje na Jiří S
To je sice zajímavé sdělení, avšak z kontextu věty vyplývá něco jiného. Pochopil jsem to tak, že když vezmu kus hnoje a "udělám" z něho digestát, tak tím snížím obsah patogenů a klíčivých semen, který byl v tom hnoji. Je srandovní, že tím procesem snížím i obsah snadno přijatelných živin..., ale to už je asi jen detail:-)
Odpovědět
JS

Jiří S

10.12.2020 10:15 Reaguje na Jakub Graňák
Máte pravdu, nějak jsem večer už špatně četl. Děkuji za upozornění.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

10.12.2020 11:36 Reaguje na Jiří S
To nic, hlavní je zdraví:-)
Odpovědět
JH

Jan Habart

11.12.2020 14:51 Reaguje na pavel peregrin
Dobrý den, digestát obsahu organickou hmotu, proč by tedy neměl být organickým hnojivem.Při dlouhodobé aplikaci se na půdě projevuje pozitivně, stoupá zásoba organického uhlíku, zbyšuje se pufrační kapacita apod.
Pan prof. Kolář dělal jeden výzkum s nějakými nestandardními vzodky, pozdější měření i např. kolegů z jeho katedry potvrdili, že digestát je funkční organické hmojivo.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

16.12.2020 17:57 Reaguje na Jan Habart
Není. O organickou složku přichází při procesu v bioplynové stanici a tudíž zbývá pouze N, P a K.Při dlouhodobé aplikaci naopak dochází k rozvratu půdní struktury a Němci na to již přišli, proto také přidávají nebo přidávali humáty, aby to nějak vyrovnali. S prof. Kolářem jsem o tom mimo jiné mluvil vloni a názor nezměnil.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

9.12.2020 08:21
A není rozumnější vracet organickou hmotu do půdy rovnou zaoráváním? Zvyšuje to úrodnost, a retenční schopnosti půdy.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

9.12.2020 08:41 Reaguje na Richard Vacek
Samozřejmě je, ale paní pracuje pro bioplynové zájmy a představila nám hranatý kruh.
Odpovědět
DA

DAG

9.12.2020 08:34
Ten digestát je tak úžasný, že ho chci i do obyváku :)
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

9.12.2020 08:57 Reaguje na DAG
:-)), má spoustu praktických vyžití např. z něj můžete uplácat termoizolační vrstvu raketoplánu, nebo jej použít pro ošetřování opruzenin u nemluvňat, pleťové masky etc, etc...
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

9.12.2020 08:47
Děkuji za prezentaci toho, jak jsou bioplynové stanice prospěšné.... v ropáckých hlavách kolem nich panuje spoustu lží a demagogie, a tak tímto trochu vnášíte světlo do temna mezi diskutujícími na ekolistu.

Děkuji!

Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

9.12.2020 08:56 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Ještě doplním, že téma není černobílé a jsou různé přístupy a cesty k využití bioodpadu.... nebavím se tu o tom, že se v ČR do bioplynek využívá i materiál, který mohl být konzumní plodinou.... to není správná cesta....

Odpovědět
TP

Tomas Peltan

9.12.2020 10:03 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Což o to, že by to mohla být konzumní plodina je ten menší problém. Průšvih je, když se pro bioplynky pěstuje kukuřice na půdách, které jsou sklonité atd... eroze pak z obnovitelného zdroje udělá zcela neobnovitelný.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

9.12.2020 11:42 Reaguje na Tomas Peltan
Souhlas. Je to kumulativní problém. Vždy ale opravdu záleží na přístupu.
Odpovědět
JO

Jan Olejníček

9.12.2020 09:12 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Sranda?
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

9.12.2020 11:45 Reaguje na Jan Olejníček
Tak jo, tu mám rád... umíte nějaké kejkle?
Odpovědět
JO

Jan Olejníček

9.12.2020 12:01 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Tak tu srandu na chvíli opusťme a vy tu vyvrátíte ty ropácké lži a demagogii a podrobně vysvětlíte blahodárný vliv digestátu na půdu. Protože autorka byla vcelku stručná. Šlo by?
Odpovědět
pp

pavel peregrin

9.12.2020 12:06 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Pane Kašpárku, nechcete tu snad s námi polemizovat o tom, jak je digestát prospěšný půdě??? Paní napsala naprostý blud, bohužel vy o tom nevíte vůbec nic.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

9.12.2020 09:29
Nejenom ta paní kopající za svůj byznys, ale podobným zhovadilostem tleská
i pár pomatenců obhajujících stále tyto zcestné technologie. Organika a
hnůj patří do půdy a ne do bioplynovek. Pak se divíme špatnému stavu půd
a zničené krajině. Bohužel lidská hloupost ve spojení s byznysem slaví
úspěchy a podle nových závazků lze očekávat ještě další nárůst těchto
zhovadilostí. Pseudoekologie vyhrává na body nad skutečnou ekologií
a kdo je kdo se ukazuje i zde. U některých se už tomu ani nedivím, že
pánové? Jejich bláboly jsou nejčastější a nejhloupější. Poznáváte se?
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

9.12.2020 11:47 Reaguje na Břetislav Machaček
Břeťo ty jsi děcko... :D
Odpovědět
pp

pavel peregrin

9.12.2020 12:08 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Zato vy se čím dál tím víc jevíte jako duševně nenormální, promiňte.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

9.12.2020 12:22 Reaguje na Břetislav Machaček
Člověče nešťastná, vy jste to vůbec nečetl, že? Autorka to přece v tom článku vysvětluje.
Odpovědět

Jan Šimůnek

9.12.2020 13:17 Reaguje na Pavel Hanzl
Plácá naprosto zjevné nesmysly. To je mi s erudicí v potravinářské mikrobiologii vcelku jasné.

A, MMCH, když si nějaká dáma křiví příjmení podle nějakých méněcenných skřeků, které nerozeznávají mužský a ženský rod, tak více-méně vím, co si mám o ní myslet; ani nemusí začít blekotat.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

9.12.2020 13:38 Reaguje na Jan Šimůnek
Trošku připomíná jednu biomasu z minulosti, ta se tuším jmenovala Žak, nebo nějak tak:-)
Odpovědět

Jan Šimůnek

10.12.2020 08:34 Reaguje na Jakub Graňák
Katka Biomasa, co topila mrkví ...
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

10.12.2020 09:24 Reaguje na Jan Šimůnek
Se slzičkou v oku vzpomínám, takový materiál se jen tak nevidí. Ovšem autorka článku zdatně sekunduje
Odpovědět
Hu

Hunter

10.12.2020 17:08 Reaguje na Jakub Graňák
Ale ne, ta se přeci jmenovala Jau-Jau :-).
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

10.12.2020 17:33 Reaguje na Hunter
Jé, to je ona. Jsem rád, že neutkvěla v paměti jenom mě:-)
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

11.12.2020 12:45 Reaguje na Jakub Graňák
Na druhou stranu prý měla, a asi i má, některé skutečně pozoruhodné kvality ;-))).
Odpovědět

Jan Šimůnek

11.12.2020 17:42 Reaguje na Svatá Prostoto
Koukalo jí to z očí :-)
Odpovědět
pp

pavel peregrin

9.12.2020 13:31 Reaguje na Pavel Hanzl
Pane Hanzle, celý problém tkví v tom, že paní se snaží podat a vysvětlit veřejnosti něco, o čem nemá ani páru. Bohužel, prorože jsem z oboru, tak snad mi můžete věřit. A přesně takto se vyrábějí účelové lži pro veřejnost, jenže většinou každý rozumí jen tomu svému, takže např. pro mě je dost těžké odlišit účelovou lež od pravdy např. v jaderné energetice. Tam se mohu pohybovat jen na základě mých dojmů, a jak se říká, myslet znamená h.. vědět.
Odpovědět
JS

Jaroslav Studnička

9.12.2020 13:49 Reaguje na pavel peregrin
Teď jste přesně vykreslil svůj problém v energetice...
Odpovědět
pp

pavel peregrin

9.12.2020 16:02 Reaguje na Jaroslav Studnička
Teď vám nerozumím.Nejsem si vědom toho, že bych se někdy zde pouštěl do sáhodlouhých diskuzí k energetické problematice, ale budiž, pokud jsem tak učinil, což nevylučuji, tak neberu zpět vyřčené. Možná jsem se vyjádřil k tomu, že jadernou energetiku považuji v současném stupni vědění a v současných možnostech technologií za jedinou možnou rozumnou alternativu uhlí, a s dovolením na tom si trvám. Ale samozřejmě jsem v tom laik.
Odpovědět
JS

Jaroslav Studnička

9.12.2020 16:27 Reaguje na pavel peregrin
Omlouvám se. Příspěvky jsem četl v dopravním prostředku na mobilu a zaměnil jsem vás s p. Hanzlem :-).
Odpovědět
pp

pavel peregrin

9.12.2020 16:58 Reaguje na Jaroslav Studnička
Nic se nestalo, to je v pohodě.
Odpovědět
JS

Jaroslav Studnička

9.12.2020 17:08 Reaguje na pavel peregrin
Jinak sdílím váš názor. Pro specifické podmínky ČR je mix jádra a OZE jediná opravdu nízkoemisní možnost náhrady uhlí.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

9.12.2020 16:13 Reaguje na Pavel Hanzl
V úctě k vašemu věku, ta paní vychvaluje bioplynky a jejich zářnou budoucnost. O negativním vlivu digestátů na půdu
mlčí a naopak je vychvaluje. Pro půdu považuji za lepší,
než na ni pěstovat biopaliva, ji nechat ležet raději
jako úhor. Huntovat ji biomasou pro bioplynovky pomocí chemie je ZHOVADILOST !!! Za to by vám předci nakopali hyždě.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

9.12.2020 15:53 Reaguje na Břetislav Machaček
Já to tušil, že se potrefené husy ozvou a jak duchaplně reagují
je ještě větší legrace, než jsem čekal. Jen tak dál pánové.
Humoru není nikdy dost a bavičů rovněž.
Odpovědět

Jan Šimůnek

9.12.2020 13:13
Je mi velice líto. Je to snůška nesmyslů. Naopak, sklízení "biomasy" z polí a jejich přeměna na digestát je asi to nejhorší, co se dá dělat. Už proto, že ta toxická s...ka se na pole lije jen proto, že jinak by se musela složitě a velmi nákladně likvidovat jako nebezpečný odpad. Látek, které jsou pro půdu přínosem, je v ní nepatrné množství, zbytek je jedovatý sajrajt.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

9.12.2020 13:42
Nedalo mi to a vyhledal jsem si profil oné paní. Pracuje pro Biom.cz, a jestli jsou údaje správné, tak se snaží být doktorandkou(!!), kromě toho fůra jiných aktivit. Pokud je tomu tak, a údaj o doktorandství je správný, tak jsem dnes ztratil poslední pochyby o úrovni současné zemědělské školy. To je katastrofa.
Odpovědět
Hu

Hunter

10.12.2020 17:13 Reaguje na pavel peregrin
Proboha, snad ta paní není absolventkou ČZU? Bych se za tu školu nerad začal stydět.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

11.12.2020 12:49 Reaguje na Hunter
No, podle reakce paní Pazderů to na kopci zatím není tak zlé.
Odpovědět
va

vaber

9.12.2020 16:36
vyždímaný digestát je lepší než hnojivo nebo jiná organická hmota, tak tomu já nevěřím,
třeba její teorie o zadržování vody půdou a srovnání zorané půdy, se zemí v hloubce 1m
zkusila se paní někdy podívat jaká zem je v hloubce 1m ,jak je slisovaná váhou zeminy nad ní , tomu odpovídá i schopnost jímat vodu a pokud zem nenakypří hluboko kořenící rostliny, bude vodu zadržovat hlavně orbou nakypřená vrstva
Odpovědět
pp

pavel peregrin

9.12.2020 17:03 Reaguje na vaber
Myslím, že není třeba se více tímto článkem zabývat.Zemědělci se zasmějí a ostatní veřejnosti, samozřejmě asi s vyjímkou p. Kašpárka, se to vysvětlilo. Mě spíš děsí, kdo dnes může udělat doktoranda a jaké nesmysly se přednáší studentům na zemědělské škole.
Odpovědět
MG

Milan G

9.12.2020 17:23 Reaguje na pavel peregrin
Já se vám divím, že vy se divíte úrovni našeho školství. Inteligentního člověka by to nemělo vůbec překvapit.
Odpovědět

Jan Šimůnek

10.12.2020 08:36 Reaguje na Milan G
Ono jak co. Jsou obory, které jsou pořád kvalitní. Jen se rozšířily obory, které kvalitní nejsou a z podstaty věci ani být nemohou. A občas si z ryze komerčních důvodů zřídí takový obor i jinak ještě kvalitní VŠ.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

10.12.2020 12:00 Reaguje na Jan Šimůnek
Máte pravdu, nelze zevšeobecňovat. Ale když od zasvěcených slyším, co udělali konkrétně se zemědělským školstvím, tak se asi nelze divit tomu, co z té školy vychází. A je to hodně špatně, protože pak se problematiky zemědělství ujímají různí přírodovědci, kteří, při vší úctě, vědí o zemědělství pendrek a společnost je jimi naočkovávána a věří nesmyslům.
Odpovědět
MG

Milan G

10.12.2020 14:17 Reaguje na Jan Šimůnek
Tak určitě, není to plošně. Ale když slyším, že se na jedné VŠ zakládá nový obor např. gender a sociální problém šimpanzů ve vztahu k samicím mladším než dva roky v tlupě větší než 20 kusů tak fakt nevim co si mám o tom školství myslet.
Ten obor je nadsázka :-)
Odpovědět

Jan Šimůnek

10.12.2020 14:46 Reaguje na Milan G
Bohužel, ne moc velká. A jako téma diplomky, pokud rovnou ne PhD. práce, by to i ledaskde mohlo projít.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

9.12.2020 17:23 Reaguje na pavel peregrin
Máte pravdu a to neděsí pouze vás. Pokud by to byla pouhá
zaslepená aktivistka, tak budiž, ale kantorka?
Odpovědět
JS

Jiří S

9.12.2020 21:15
https://www.uroda.cz/je-digestat-organicke-hnojivo-ano-nebo-ne/

Věřit paní Dajčl, nebo skutečným odborníkům? Otázka hodná zlatého bludišťáka.
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

10.12.2020 05:38
Co je to za blbost? Digestát jako zdroj organiky? A co tedy žerou ty bakterie v bioplynce? Vraťte se do školy, paní Dajčl. A nebo si přečtěte více, než wikipedii.
Odpovědět

Jan Šimůnek

10.12.2020 08:37 Reaguje na Katka Pazderů
Já jsem toho názoru, že i ta Wikipedie by mohla stačit.
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

10.12.2020 05:40
V současném diskurzu o digetátu se má za to, že digestát ničí strukturu půdy. Vytváří slévavou strukturu a pak je to jak beton.
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

10.12.2020 05:45
To pan Kašpárek: tohle opravdu není pravdivý článek. POkud toto někdo bude citovat někde jinde, tak se totálně znemožní.
Odpovědět
KV

K5 V5

10.12.2020 08:53
Celý ekopodovod s bioplynovými stanicemi dokresluje tento článek :
https://www.cazv.cz/wp-content/uploads/2018/08/Zemedelec31_strana12.pdf

V bioplynkách se totiž spálí většina kvalitního hnoje a půda tak přichází o labilní složky primární organické hmoty. Ty jsou totiž přeměněny na „biometan“ (cca 50 % uhlíku v hnoji) a jen to co metanogenní bakterie již nejsou schopny využít je jako mrtvá hmota vyvezeno na pole. Z vlastní zkušenosti znám, jak se každého kousku hnoje drží 2-3 žížaly, bez toho nemůže být v půdě život.

Navíc pro ekonomický provoz bioplynek je důležité je plnit vysoce energetickými plodinami, hlavně kukuřici. Její pěstování je hlavní příčinou eroze a také znečištění spodních vod dusičnany a peticidy.

Celý tento ekopodvod s ničením přírody si navíc mohutně sami platíme, za 1 kWh připlácíme cca 4 Kč, do zemědělství jdou i na toto dotace, dokonce i některé bioplynky byly postaveny za dotace.

Nyní se rýsuje další podvod se vtláčením „biometanu“ do plynovodů podobně jako tomu bylo u FVE a finanční supi se již slétají :

https://www.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/financnici-z-wood-co-chteji-skoupit-desitky-bioplynek-za-vice-nez-miliardu-1374498
Odpovědět
JM

Joska Malý

10.12.2020 11:00
Pokud si v několika předchozích článcích od různýcha autorů, kteří z bioplynu nemají přímo prospěch, přečtu vcelku erudované vysvětelní, proč je pěstování plodin pro bioplyn nedobré pro půdu a krajinu (stručně odvoz veškeré biomasy z pole pryč, pěstování nevhodných plodin jako třeba kukuřice, problematika digestátu) a toto vše dává smysl, navíc je to podloženo čísly.
A pak čtu článek od osoby, která evidentně není akademička, výzorem vypadá spíše jako obchodní zástupkyně a pracuje pro bioplynový průmysl, pak je mi nad slunce jasné, že tento článek bude hájit bioplyn bez výhrad. A vskutku čtu článek, který působí jako jasné PR.
Člověk se schopností kritického myšlení a nějakou mírou kritického myšlení tomu logicky nemůže uvěřit, navíc jsem pohoršen, že se tento průmysl uchyluje k takovýmto praktikám.
Smutno je mi, že se zde najdou lidé, kteří to té paní zbaští i s navyjákem.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

10.12.2020 13:01 Reaguje na Joska Malý
A stejnou měrou baští i nesmysly o řepce. Přitom kukuřice je daleko větším problémem, ale nekvete žlutě a tudíž nikoho nedráždí.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

10.12.2020 15:42 Reaguje na pavel peregrin
Tyto nesmysly baští stále titíž, kteří baští i jiné
zelené nesmysly. Logicky uvažující ekologové se hrozí, kdo
se dnes ohání ekologií a v zájmu koho? Hrozí se i těm akcím
různých aktivistů a nátlakových skupin, kteří ekologii zcela
diskreditují v očích přemýšlející veřejnosti. Zabírá na
osoby mdlého rozumu vybíjející si tak tímto své bolístky.
Takoví zavilí diskutéři jsou zářným příkladem, protože
vesměs omílají stále tytéž nesmysly o ničem a snaží se
provokovat. Největší radost jim působí reakce na ty štěky
a nejvíc jim vadí jejich ignorováni. Na některé mudrlanty tak nereaguji a doporučuji to všem, kteří chtějí diskutovat na úrovni o něčem podstatném. Možná si tak tito diskutéři
najdou jiné vrby a lidi ochotné jim ty nesmysly vyvracet.
Odpovědět
KV

K5 V5

10.12.2020 18:36 Reaguje na Břetislav Machaček
Pesticidy z pěstování tzv. OZE jsou již nyní velkým problémem pro spodní vody.

Cituji hydrologa ČHMÚ Víta Kodeše: „Deset z nich je v koncentracích, které přesahují povolené množství, a jeden, metolachlor, dokonce šedesátinásobně“ :
https://archiv.ihned.cz/c1-66770850-pesticid-nepritel-vody
https://ct24.ceskatelevize.cz/veda/2612102-v-ceske-podzemni-vode-jsou-pesticidy-zamorily-uz-vetsinu-pramenu-40-procent-ma
Nejproblémovější pesticidy a jejich metabolity :
Metolachlor – herbicid (kukuřice, řepka, řepa)
Chloridazon – herbicid (řepa)
Alachlor – herbicid (řepka)
Metazachlor – herbicid (řepka)
Acetochlor – herbicid (kukuřice, řepka)
Atrazin – herbicid (kukuřice)
Hexazinon – herbicid (lesní buřeň)
Bentazon – herbicid (luštěniny, obiloviny, pícniny, kukuřice)
Terbuthylazin – herbicid (kukuřice)

A právě onen pesticid „metolachlor“ je zřejmě hojně používán při pěstování kukuřice (bioplynky-„bioplyn“), řepky („biopaliva“ do nafty) a řepy („biopaliva“ do benzínu).

Nechápu, proč EU nepřizná, že jde o nyní jasně prokázanou chybu. Přece když používání biopaliv a bioplynek mohla PŘIKÁZAT, tak by je nyní mohla jednoduše ZAKÁZAT. Není možné, abychom na jedné straně přírodu jakoby chránili před emisemi CO2 (a i to je sporné) a na druhé straně ji ničili zbytečným užíváním chemie.

Pak se najde spousta vykuků, kteří se na tom hodlají přiživit a nyní lobují v parlamentu za co nejvyšší platby za produkci „bioplynu“ :
https://www.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/financnici-z-wood-co-chteji-skoupit-desitky-bioplynek-za-vice-nez-miliardu-1374498
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

10.12.2020 18:51 Reaguje na K5 V5
Plně s vámi souhlasím, protože mám zkušenosti
s takto zničenou půdou a vodami v okolí. Půda
bez humusu, bez žížal a jiných tvorů, spodní
vody jeden jedovatý koktejl a i mé včely už
tu řepku míjejí a z kukuřice nemají vůbec nic.
Takové huntování půdy může dopustit pouze
lidský zmetek vydávající se za ekologa.
Pole vlastní překupník s pozemky a obhospodařuje
polský zemědělec. Oba dva bez vztahu k této
konkrétní půdě a místní lokalitě. Trh je ale trh
a kšeft je kšeft.
Odpovědět
DF

Daniel Fiala

10.12.2020 17:46
Ještě nikdy jsem na EKOlistu nečetl tak ohavný text. Tento článek považuji za krystalický příklad zrůdné propagandy.

K 31.XII.2019 je v ČR podle CZBA 390 zemědělských BPS o celkovém inst. el. výkonu 318 MW!!!
Jejich existence měla, má a bude mít zásadně negativní dopady jak na sféru přírodní, tak sociální, ale zřejmě i ekonomickou. To jsou mj. tři pilíře trvale udržitelného života definované na konferenci OSN Rio d.J. 1992 za přispění zástupce ČR ing. Vavrouška.

Podle mých znalostí je existence a provoz zem. BPS:
1) systémové, promyšlené a velmi důkladné znásilňování zemědělců,
2) velkoplošná devastace půdy (zemědělské, tj. o.p. i TTP), oslabování její retenční kapacity, čili narušování koloběhu vody a dlouhodobá degradace vodních ekosystémů (toků, nádrží i rezervoárů podzemní vody).
Tedy nic než přímé ničení přírody, chcete-li, tak poškozování ekosystémových funkcí, či likvidace biodiversity.
3) Nepřímo jde asi i o podkopávání rozpočtové stability ČR, ale tomu jako ekolog a vodohospodář rozumím jen okrajově.
Odpovědět
KV

K5 V5

10.12.2020 21:32 Reaguje na Daniel Fiala
Oni na tom ti zemědělci ani moc nevydělají. V sousední vesnici na bioplynce už museli měnit motorgenerátor a i míchadla fermentoru musí stále opravovat. Navíc bioplynka zápachem obtěžuje část vesnice a po „ekohavárii" je několik studní bez pitné vody. Při suchu v minulých létech řešili zda nakrmit živé krávy nebo tuto betonovou. I přes všechny dotace a škody na životním prostředí (které nemusí platit) prý nula od nuly pojde. To jen ukazuje, jak je to všechno umělé.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

11.12.2020 07:06 Reaguje na K5 V5
No jistě. Ta bioplynka v konečném účtování je šul nul, jenže ta výhoda spočívá v tom, že podniku zajistí nepřetržitý tok peněz, tedy tržbu. Bohužel.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

11.12.2020 08:05 Reaguje na pavel peregrin
Cashflow, který kdysi zajišťovala produkce mléka, to je fakt kámen úrazu. Řada podniků v okolí (těch větších) to řeší i přes soláry. Je zajímavé sledovat, kolik zdánlivě nesouvisejících důsledků útlum živky má (zároveň poněkud děsivé)
Odpovědět
pp

pavel peregrin

11.12.2020 07:09 Reaguje na Daniel Fiala
Souhlasím a zde by bylo na zvážení, aby redakce Ekolistu vyzvala redaktorku k omluvě, což se ale jistě nestane, s ohledem na "svobodné" šíření zpráv, a bohužel i totálních nesmyslů.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

11.12.2020 12:54 Reaguje na pavel peregrin
Čistě technická ... ne redaktorku, ale autorku článku.

Odpovědět
pp

pavel peregrin

11.12.2020 16:05 Reaguje na Svatá Prostoto
Ona je to prý i redaktorka toho Biomu.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

11.12.2020 16:20 Reaguje na pavel peregrin
Koukám ... sdružení a vydávají nějaký plátek. Tak toho možná. Mně šlo o to, aby to nevypadalo jako zdejší redaktorka, to by si ekolist přeci jen nezasloužil.

Odpovědět

Jan Šimůnek

11.12.2020 09:13 Reaguje na Daniel Fiala
Celá ekologie pod diktátem EU není nic jiného než propaganda zvrácených nesmyslů.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

11.12.2020 05:46
Autorka lže. Je asi ekologistka.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

11.12.2020 08:06 Reaguje na Michal Ukropec
Nebo třeba jenom honí "love" na nový ohoz:-)
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

11.12.2020 08:47
Jediný pan Kašpárek správně pochopil význam této budovatelské písně, Jak kukuřičný digestát zachraňuje tento stát. Aneb kuku sajrajtem ke světlým zítřkům a žírné černozemi-(
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

11.12.2020 09:40 Reaguje na Karel Zvářal
On toho "chápe" daleko víc a tak nás alespoň svými moudry pobaví.
I děti se v pimprlovém divadle nejvíc smály baviči a často ani
nevnímaly děj té hry. Zpolitizovaní diskutéři jsou schopni zcela
překroutit vědecká fakta v zájmu svých ideálů. Svědčí to tak o
jejich nedostatku sebereflexe a absenci střízlivého uvažování.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

12.12.2020 00:39
Bioplynové stanice jsou v součtu emisí z jejich výstavby a provozu, i dalších negativních vlivů na přírodu, nesrovnatelně větší svinstvo než uhelné elektrány.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

17.12.2020 07:23
Ještě pro p. Habarta- v rámci úplné objektivity lze pouze připustit fakt, že digestát obsahuje určitý podíl organické hmoty, ale bohužel stabilní, nedegradovatelný, lépe řečeno degradovatelný za velice dlouhou dobu, tudíž z hlediska splnění požadavku na organické hnojivo, tj. podíl labilní složky, jím není.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist