Karel Kříž: Za Český svaz ochránců přírody říkám, že CHKO Soutok chceme
8.8.2023
Mohutné solitérní duby - symbol oblasti Soutok. Ilustrační snímek.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jan Miklín / AOPK ČR
„Sněm podporuje další rozvoj sítě velkoplošných zvláště chráněných území v České republice – konkrétně CHKO Soutok. Oblast soutoku Moravy a Dyje, zkráceně Soutok, je největším komplexem lužních lesů ve střední Evropě. Díky vysoké koncentraci přírodních a kulturních hodnot doznal mezinárodního uznání. Soutok je zařazen do evropské soustavy Natura 2000, mezi biosférické rezervace UNESCO a mokřady mezinárodního významu podle Ramsarské úmluvy. Kulturní krajina Lednicko-valtického areálu je více jak čtvrtstoletí zapsána na seznam světového dědictví UNESCO. Všechna tato ocenění dokládají mimořádný význam území, nezajišťují však jeho ochranu.
Soutok je unikátním územím především díky své historické hospodářské minulosti. Bohužel současné intenzivní velkoplošné pasečné hospodaření vylučuje dlouhodobé uchování zdejší biodiverzity. Český svaz ochránců přírody proto uvítal, že se Vláda ČR ve svém programovém prohlášení zavázala vyhlásit Soutok jako národní park. S obavami však sledujeme nekončící diskuse o vhodné kategorii chráněného území, přičemž Soutok zůstává nadále prakticky bez ochrany. ČSOP proto vyzývá Ministerstvo životního prostředí a Jihomoravský kraj k bezodkladnému vyhlášení maloplošných chráněných území pro ochranu nejcennějších částí území a k zahájení kroků k přípravě velkoplošné ochrany Soutoku, nejlépe chráněné krajinné oblasti.“
Jsme proto rádi, že Ministerstvo životního prostředí i Jihomoravský kraj „vyslyšeli“ naše usnesení a pilně pracují na přípravě vyhlášení CHKO Soutok.
Je jasné, že ne každému se musí tento krok líbit, a to z různých důvodů. Právě proto probíhají více jak rok desítky jednání s místními obcemi, občany a dalšími zainteresovanými stranami.
Co je dobrá zpráva, postupně se všechny sporné body daří úspěšně řešit a samotná příprava na vyhlášení se pomalu, ale jistě, blíží. A to možná děsí některé zaryté odpůrce větší ochrany území, kteří tak sahají k zbraním „těžšího kalibru“, jako jsou zkreslování faktů až dezinformace.
Co vedlo Otakara Pražáka k napsání jeho článku „CHKO Soutok nechceme“ nevíme. Ale vzhledem k tomu, jak se v posledních letech staví autor k ochraně přírody, nás to vlastně ani nepřekvapilo.
Spíš je otázkou, jakou zájmovou skupinu pan Pražák zastupuje. Místní spolky? No minimálně ty ochranářské a okrašlovací spolky asi ne. Ty se na potřebě vyhlášení CHKO Soutok shodli letos na jaře na jednání v Brně. A obecné prohlášení, že většina místních občanů s vyhlášením nesouhlasí, je minimálně hodně zavádějící.
Každopádně doufáme, že se podobné snahy nesetkají s úspěchem a do roku 2024 vstoupí Česká republika s novou chráněnou krajinnou oblastí.
reklama
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Původní druhy rostlin z české krajiny mizí, šíří se teplomilné, potvrdila studie
CHKO Slavkovský les oslaví s veřejností 50 let své existence
Jasoň červenooký. Příběh dramatické záchrany motýla s pohádkovým jménem
Další články autora |
Karel Kříž: Připravovaná novela zákona o myslivosti a postoj ČSOP
Karel Kříž: Reakce na článek Bujarý zelený večírek ... Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (18)
OP
Otakar Pražák
8.8.2023 08:17Vážený pane Kříži, dovoluji si tímto odpovědět na vaši otázku a současně vás vyzvat k diskuzi o potřebě či nepotřebě vyhlášení CHKO Soutok. Zastupuji pouze sám sebe a platí mě stát. Mé názory a přesvědčení vyplývají z dlouholetých zkušeností s praktickou a státní ochranou přírody v území, které má být vyhlášeno za CHKO. Toto území žádnou další ochranu nepotřebuje, protože je již chráněno víc, než dost. Nivy řek Moravy a Dyje včetně lužních lesů jsou významnými krajinnými prvky a od roku 1992 (platnosti zákona č. 114/1992 Sb) má orgán ochrany přírody dokonce možnost ovlivňovat hospodářství v lužních lesích při sestavování a schvalování lesních hospodářských plánů. Nejvyšším stupněm ochrany je zařazení celé oblasti do evropsky významných lokalit v rámci Natury a jejich přísná ochrana podle citovaného zákona. Nelze zpochybnit, že současná vládnoucí garnitura si dala do svého volebního programu vyhlášení CHKO Soutok a dokonce také někteří politikové lavírovali s úsměvným návrhem vyhlášení národního parku. Jako dlouholetého člena ČSOP (třicet let jsem byl předsedou ZO Břeclav) mě mrzí jeho zpolitizování, kvůli kterému jsem také z organizace vystoupil. V rámci své výzvy si vám dovoluji nabídnout veřejnou diskuzi například v Břeclavi či Lanžhotě, kde budeme, já a vy, před místními občany obhajovat nebo zatracovat záměr vyhlášení CHKO Soutok. Budu rád, když moji výzvu přijmete.
Odpovědět
MU
Michal Uhrovič
8.8.2023 08:53 Reaguje na Otakar Pražákproč vadí vyšší ochrana lokality, když už se lokalita chrání, tak proč ji nechránit více?
Co bude vyšší ochranou poškozeno? Čí zajmy budou poškozeny?
Můžete mi to stručně vysvětlit, jsem občan z obce, kterou to taky zasáhne.
Odpovědět
Co bude vyšší ochranou poškozeno? Čí zajmy budou poškozeny?
Můžete mi to stručně vysvětlit, jsem občan z obce, kterou to taky zasáhne.
BM
Břetislav Machaček
8.8.2023 10:09 Reaguje na Michal UhrovičPokud rozhodování přejde z obcí na CHKO, tak může dojít na to, co se děje jinde. Například obce v NP ČŠ požadovaly
odstranit souše v okolí cest a zástavby. Vedení NP bylo proti a když ty hořící souše zatarasily cestu hasičům a padaly na domy, tak to vedení obcí pochopilo, že neměli
dopustit centrální řízení a ponechat si tyto pravomoci.
Být to na obcích, tak kolem cest a zástavby souše nebyly
a oheň se mohl zastavit v takto vytěženém ochranném pásmu.
Takto může dopadnout zvůle centrálního řízení i v CHKO
Soutok, když budou preferovat trvalé zamokření části lesů
s miliardami komárů, kteří budou obtěžovat lidi a zvířata.
No a nebo jim znemožní po svém hospodařit na polích a
loukách na Soutoku stejně, jako to dělají v jiných CHKO.
Ono tam jsou i soukromé rybníky, na kterých jim mohou
omezit chov ryb a nařídit přirozený vývoj včetně degradace
rybníka na mokřad, jak se děje nařízením AOPK u nás. Když
fanatikovi zachutná moc, tak jedinou obranou je nedopustit,
aby tu moc vůbec získal. Odpor místních po zkušenostech
odjinud vzrůstá úměrně s kopanci, které se páchají jinde.
Odpovědět
odstranit souše v okolí cest a zástavby. Vedení NP bylo proti a když ty hořící souše zatarasily cestu hasičům a padaly na domy, tak to vedení obcí pochopilo, že neměli
dopustit centrální řízení a ponechat si tyto pravomoci.
Být to na obcích, tak kolem cest a zástavby souše nebyly
a oheň se mohl zastavit v takto vytěženém ochranném pásmu.
Takto může dopadnout zvůle centrálního řízení i v CHKO
Soutok, když budou preferovat trvalé zamokření části lesů
s miliardami komárů, kteří budou obtěžovat lidi a zvířata.
No a nebo jim znemožní po svém hospodařit na polích a
loukách na Soutoku stejně, jako to dělají v jiných CHKO.
Ono tam jsou i soukromé rybníky, na kterých jim mohou
omezit chov ryb a nařídit přirozený vývoj včetně degradace
rybníka na mokřad, jak se děje nařízením AOPK u nás. Když
fanatikovi zachutná moc, tak jedinou obranou je nedopustit,
aby tu moc vůbec získal. Odpor místních po zkušenostech
odjinud vzrůstá úměrně s kopanci, které se páchají jinde.
AB
Antonín Bílý
14.8.2023 10:57 Reaguje na Břetislav MachačekAno, jistě by tam ty souše nebyly. dokonce si myslím, že už by tam nebyly v tom případě ani stromy. Nejspíše už by tam byly nové domy a pravděpodobně také wellnes hotely. Tak totiž dopadá rozhodování obcí. Je dobře, když o tom rozhoduje chko a znemožňuje devastaci polí a rybníků zemědělci a rybáři, kterým jde prioritně o jejich byznys a nějaká ochrana jim je víte kde. To je zase ta špatná zkušenost tam, kde je ta ochrana slabá.
Odpovědět
OP
Otakar Pražák
8.8.2023 10:27 Reaguje na Michal UhrovičAni vyhlášení "vyšší ochrany" nezastaví přirozené klimatické změny, které jsou pro celou oblast rozhodující. Vznikne nový byrokratický aparát, kde se jeho zaměstnanci začnou dohadovat zda bylo první vejce či slepice. Na Soutoku vznikaly časté střety mezi botaniky, ornitology a ichtyology. Nyní hrají prim entomologové, kvůli kterým se zásadním způsobem změní charakter hustého lužního lesa na les prosvětlený. V ochraně přírody je vždy něco za něco. Broukům to možná pomůže, ale například pro ohrožené skokany ostronosé to bude poslední hřebík do rakve. Všude se píše o tom jak se zvyšuje průměrná teplota a my ji na Soutoku budeme zvyšovat ještě víc. To už nebude žádný lužní les, nýbrž umělý park. No a to já nechci.
Odpovědět
MU
Michal Uhrovič
8.8.2023 11:58 Reaguje na Otakar PražákDěkuji za vyjádření.
Byrokracie je problém našeho státu a nedokázat se domluvit je další problém našeho státu.
Kdo nyní vládne v lužních lesích? LČR a obce? Pokud ano, můžou nastat úplně stejné problémy, jak popisujete. LČR si dělá co chce a obce a jejich zastupitelé jsou někdy tak zabednění, že to lesu nepomůže. Každému jde jen o sebe a ochrana lesů je až na druhém místě.
Odpovědět
Byrokracie je problém našeho státu a nedokázat se domluvit je další problém našeho státu.
Kdo nyní vládne v lužních lesích? LČR a obce? Pokud ano, můžou nastat úplně stejné problémy, jak popisujete. LČR si dělá co chce a obce a jejich zastupitelé jsou někdy tak zabednění, že to lesu nepomůže. Každému jde jen o sebe a ochrana lesů je až na druhém místě.
SV
Slavomil Vinkler
8.8.2023 12:39 Reaguje na Otakar PražákOn tam žádný lužní les není(je dost prokácený), a taky léta letoucí nebyl (snad za velké Moravy). Je to vysázená produkční dubina na dřevo i lovecký park tak asi před 250 lety. Že je plná různých biotopů je ale úžasné. Já zcela vážně doporučuji Národní park tedy park ve smyslu obhospodařování dle minulosti. Málo intenzivní kácení a spíše probírkou, zavodňování, podpora solitérních stromů, pastva zvěře tak akorát....
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
9.8.2023 23:34 Reaguje na Slavomil VinklerOna je otázka, co vlastně chceme. Co kdo chce. Spousta nyní chráněných lokalit vznikla tak, že v minulosti byly intenzívně obhospodařovány. Např. blízké Pavlovské vrchy - Palava. Tamní stepní charakter, nyní tak oceňovaný a chráněný, vznikl extenzívní pastvou dobytka, ovcí a koz, vyžínáním vhodných ploch - Stolová hora - a odvozem sena - tím ochuzováním půdy o živiny. Les na severní straně Děvína byl zase výmladkový, v němž se pravidelně vyřezávaly slabé kmínky obrážející na pařezech. Když se tak hospodařit přestalo, stepi začaly zarůstat křovisky, lesy se zahustily. Myslivci si tam vysadili pokřížené ovce bezoárové, které působily další devastace rozdupáváním drnu.
Se Soutokem je to podobné - co tam vlastně chceme mít? Jakých charakter přírody tam má být? Má to být studijní plocha, kde budeme sledovat, jak si tam vládne Matka Příroda? Nebo ji budeme usměrňovat? Jak moc a jakým směrem? Nebo se tam bude hospodařit jako za Lichtenštejnů? Pěstování kvalitního dřeva a chov trofejní zvěře? Nebo ještě nějak jinak?
Odpovědět
Se Soutokem je to podobné - co tam vlastně chceme mít? Jakých charakter přírody tam má být? Má to být studijní plocha, kde budeme sledovat, jak si tam vládne Matka Příroda? Nebo ji budeme usměrňovat? Jak moc a jakým směrem? Nebo se tam bude hospodařit jako za Lichtenštejnů? Pěstování kvalitního dřeva a chov trofejní zvěře? Nebo ještě nějak jinak?
SV
Slavomil Vinkler
10.8.2023 12:44 Reaguje na Jaroslav Pokornýjá bych si představoval chráněná území zakonzervovat. Ale zakonzervovat neznamená bezzásah, nýbrž obnovení historického obhospodařování. Není to jednoduché ani levné, ale je to jediná cesta, jak biotopy zachovat.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
11.8.2023 10:07 Reaguje na Slavomil VinklerJá taky, ale mám obavu, že Soutok čekají
převratné změny!
Odpovědět
převratné změny!
JW
Jiří Wenzl
18.2.2024 11:40 Reaguje na Slavomil VinklerTy plně zakmeněné porosty vznikly polařením, tedy spolecným přestovaním zemědělských plodin se sazenicemi lesních dřevit - zpravidla řepy a kukuřice ( mítně "turkyně") s duby a jasany, na cemž se podílelo místní obyvatelstvo až do sedmdesatých let min.století.
Odpovědět
ml
MU
Michal Ukropec
9.8.2023 22:19Dobrý den přeji. Děkuji vám pane Kříži, že ČSOP deklaruje devastaci další části naší dosud nepoškozené přírody, a omlouvám se všem slušným lidem za svou spolupráci s ČSOP za socialismu. Byl jsem blbý a naivní. Nyní už vím, že ne bolševik ale ekologista je úhlavní nepřítel přírody.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
11.8.2023 10:06 Reaguje na Michal UkropecKaždá organizace je obrazem vedení a vedení je obrazem aktivity
členů. Střízlivě uvažující lidé často ustupují agresivním typům,
které si přes funkce přivlastní samotnou organizaci a ti slušní ji
pak opouštějí. Z kdysi velkých organizací tak zbyly často trosky
obklopující vedení, které se zaměří na zviditelnění, místo skutečné
práce. No a pokud se ve vedení neshodnou, tak vytvoří další nový
spolek. Výsledkem jsou stovky "ochranářský" spolků s rozdílnými
názory a cíli. V praxi vidíme, kdo čemu fandí a proč se nejsou
schopni dohodnout na jednom názoru a s ním oslovit veřejnost. Tak
je to pouze sektářství a vytrucování svých priorit. Touha po moci
ovládá "Napoleony" a ti vedou ty své "války" proti většině. Ta
se ale časem vzchopí a "Napoleoni" skončí ve vyhnanství( mimo rozhodování), protože nenaslouchali té většině a realitě doby.
Odpovědět
členů. Střízlivě uvažující lidé často ustupují agresivním typům,
které si přes funkce přivlastní samotnou organizaci a ti slušní ji
pak opouštějí. Z kdysi velkých organizací tak zbyly často trosky
obklopující vedení, které se zaměří na zviditelnění, místo skutečné
práce. No a pokud se ve vedení neshodnou, tak vytvoří další nový
spolek. Výsledkem jsou stovky "ochranářský" spolků s rozdílnými
názory a cíli. V praxi vidíme, kdo čemu fandí a proč se nejsou
schopni dohodnout na jednom názoru a s ním oslovit veřejnost. Tak
je to pouze sektářství a vytrucování svých priorit. Touha po moci
ovládá "Napoleony" a ti vedou ty své "války" proti většině. Ta
se ale časem vzchopí a "Napoleoni" skončí ve vyhnanství( mimo rozhodování), protože nenaslouchali té většině a realitě doby.
AB
Antonín Bílý
14.8.2023 11:11 Reaguje na Michal UkropecKdybyste pane spolupracoval někdy s ČSOP, nemohl byste tak nikdy mluvit. Spíš bych řekl, že vám zkřížili někde vaše plány. A tak házíte všechny do jednoho pytle, všechny jste odsoudil, jste na všechny zapšklý a děláte si svět jednodušší - všichni jste hajzli. Upřímně byste se měl zamyslet, jaký ten svět opravdu je a v jakém byste chtěl žít. Na betonu v krutém, kde vládnou prachy nebo v zeleném, kde potkáte veverku, zpívají ptáci a létají motýli? Nemusíme mít úplně všechno co má v garáži a doma soused, slušně se dá žít i v tom druhem světě.
Odpovědět
ml
JW
Jiří Wenzl
18.2.2024 12:13Nic naplat, pro mne to opravdovou "Moravskou Amazonii" už navždy zůstanou luhy pod Pálavou, které se před 35 lety ocitly pod hladinou VDNM. To co zbylo na soutoku Moravy a Dyje je luh na Jednotce intenzívní péče, který musí byt udržován při životě řízeným zavodňováním. Prezentovat ho veřejnosti pod přitažlivým označením " Moravská Amazonie" je účelová záležitost směřující ku komercializaci tohoto koutu jižní Moravy. Je to stejný významový nesmysl a stejný účel jako je prezentace zemědělsky intenzívně využívané krajiny plné chemie situované jižně od Ždánického lesa označením " Moravské Toskánsko".
Můj vzpomínkový seriál k 35. výročí dokončení VDNM po likvidaci 1100 ha luhu je v FB skupině " Pálava a jižní Morava".
Odpovědět
Můj vzpomínkový seriál k 35. výročí dokončení VDNM po likvidaci 1100 ha luhu je v FB skupině " Pálava a jižní Morava".
JW
Jiří Wenzl
18.2.2024 12:22 Reaguje na Jiří WenzlMůj vzpomínkový seriál k 35. výročí dokončení VDNM po likvidaci 1100 ha luhu je v FB skupině " Pálava a jižní Morava" je zde:
https://www.facebook.com/groups/PalavaMorava/permalink/3628280764121618/?app=fbl
