Otakar Pražák: CHKO Soutok nechceme
2.8.2023
Soutok Moravy a Dyje - pohled na výběžek českého břehu.
Osobně jsem se zúčastnil čtyř veřejných projednání záměru, a to v Týnci, Lanžhotě, Břeclavi a Lednici. Nesouhlas s vyhlášením CHKO Soutok vyjádřila různou formou většina zúčastněných občanů. Zástupci mysliveckých a rybářských spolků dokonce demonstrativně opustili jednací sál po půldruhé hodině jednání v Břeclavi. V úvodu veřejného projednávání v Lanžhotě vystoupila jedna starší paní a ptala se zástupců AOPK, proč chtějí vyhlašovat CHKO, když území, ve kterém dlouhá léta žije včetně lužních lesů nikdo neohrožuje, a už vůbec ne místní lidé, kteří celou oblast po staletí obhospodařují podle svých potřeb a zkušeností.
Výchozí dokument AOPK pro záměr vyhlášení CHKO Soutok obsahuje krátká pojednání o tom, proč je dosavadní uzemní ochrana nedostatečná, že je CHKO nejvhodnější způsob ochrany Soutoku, historii snah o vyhlášení CHKO, alternativy v podobě maloplošných zvláště chráněných území, proč není možná smluvní ochrana, včetně zajištění aktuální velkoplošné snahy o ochranu Soutoku.
Na veřejných jednání bylo zástupci AOPK nejčastěji slibováno, jak všechno bude jednoduší při projednávání žádostí, týkajících se ochrany přírody, jak snazší bude získávat dotace na všechno možné i nemožné, a jak pracovníci státní ochrany přírody budou ohleduplní k občanům a místním hospodářům. Při poslechu těchto „argumentů“ jsem si vzpomněl na historii, která negativně změnila naši krajinu a způsobila mizení kdysi hojných rostlin a živočichů.
Na počátku roku 1949 byla v Československu zahájena kolektivizace zemědělství. Proces kolektivizace spočíval v přesvědčování lidí o lepším hospodaření v družstevním kolektivu, než v hospodařením individuálním. Základem ke kolektivizaci se stal zákon č. 69 o jednotných zemědělských družstev z 23. února 1949. První paragraf tohoto zákona sděloval, že v zájmu blahodárného rozvoje zemědělského družstevnictví a odstranění dosavadní roztříštěnosti družstevní činnosti v zemědělství, jako dědictví minulosti, budou zakládána na podkladě dobrovolnosti jednotná zemědělská družstva, která mají přinést výhody pracujícím zemědělcům. Všichni dobře víme jak to dopadlo.
Paralelu snah o vyhlášení CHKO Soutok lze spatřovat především v tom, že také nyní státní úředníci, ohánějící se zákonem o ochraně přírody, přesvědčují soukromě hospodařící zemědělce o výhodách, které přinese nová CHKO, a že je to jediná možná cesta jak dosáhnout účinnější ochrany přírody před virtuálním nebezpečí, které by mohlo krajinu Soutoku ohrožovat. Reálné nebezpečí neexistuje. To dokazuje nesporně pozitivní hodnocení, na základě kterého se stala celá oblast součástí NATURY, a také řada platných zákonných institutů, jimiž je oblast navrhované CHKO dostatečně chráněna.
Jedním z impulsů snah vedoucích k vyhlášení CHKO Soutok se stala před dvěma lety petice, kterou podepisovali lidé náchylní otrocky přijímat překroucené zprávy z tisku o ohrožení tzv. Moravské Amazonie. Nepochopitelně se k nim přidali intelektuálové z ostrůvků přírodovědných kateder, velká část pracovníků v médiích, mnozí státní úředníci a politici včetně aparátčíků neziskových organizací.
Přečtěte si také |
Karel Kříž: Za Český svaz ochránců přírody říkám, že CHKO Soutok chceme
Současnou Petici proti návrhu na vyhlášení chráněné krajinné oblasti (CHKO) Soutok, podepisují místní lidé, kteří požadují následující:
„My, níže podepsaní tímto s ohledem na stávající situaci při procesu směřujícímu k vyhlášení CHKO Soutok prostřednictvím této petice CHCEME, aby byl kompletně zastaven celý proces vyhlašování CHKO a zrušeny veškeré aktivity směřující k vyhlášení CHKO. Naprostá většina občanů a zájmových spolků všech dotčených obcí (Lanžhot, Kostice, Tvrdonice, Týnec, Moravská Nová Ves, Mikulčice, Lužice, Hodonín, Břeclav, Lednice, Podivín, Ladná, Přítluky, Rakvice, Nejdek, Bulhary, Nové Mlýny, Zaječí), kterých se plánované vyhlášení CHKO týká, se shodují na tom, že nebyl dosažen hlavní a zásadní cíl se zástupci Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK) – dosáhnout co nejširší shody pro realizaci procesu vyhlášení CHKO Soutok. Občanům, spolkům a vlastníkům dotčených pozemků nebyly předloženy žádné pádné argumenty opodstatňující aktivity vedoucí k vyhlášení CHKO Soutok. Místním spolkům nebyla na oficiální dopisy s dotazy doručena žádná odpověď. Celý tento proces nemá jednoznačné vědecké opodstatnění a je tak pouze experimentem, jehož důsledky bude plně vnímat až následující generace.“
reklama
Otakar Pražák
Autor byl třicet let předsedou ČSOP ZO Břeclav, deset let pracovníkem Okresního úřadu Břeclav, referátu životního prostředí a osmnáct let OSVČ s živnostenským oprávněním na poradenskou a zprostředkovatelskou činnost v ochraně přírody a životního prostředí.
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
V Jeseníkách ochránci přírody zjišťovali, kolik ryb přežilo povodně
Nefunkční nádrž na Křivoklátsku nahradila nová tůň umožňující migraci živočichů
Ochránci přírody vysadili jižně od Prahy sto rostlin koniklece otevřeného
Další články autora |
Otakar Pražák: CHKO Soutok – promarněná šanceOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (67)
Karel Zvářal
2.8.2023 07:57Odmítat CHKO je ovšem nezodpovědnost, něco jako nechráněný styk.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
2.8.2023 12:49 Reaguje na Karel ZvářalPořídit si dítě je tedy nezodpovědnost!
Odpovědět
Karel Zvářal
2.8.2023 21:48 Reaguje na Jiří SvobodaMěl jste za úkol doplnit jedno slovíčko (náhodný, promiskuitní). Opět jste selhal!-))
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
3.8.2023 09:12 Reaguje na Karel ZvářalTo jste celý vy. Hodit to na toho druhého, který se ozve.
Odpovědět
Karel Zvářal
3.8.2023 09:22 Reaguje na Jiří SvobodaPrávě v tom nevyřčeném je ten háček. Aktivisté by "lesní dobytek" nechtěli/odstranili(?) a ponechali Amazonii sukcesi. Jen si nejsem jist (vlastně jsem), který způsob managementu je ten vhodnější.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
2.8.2023 14:20 Reaguje na Karel ZvářalAsi bych to tak nedramatizoval. Důvody proti je jednoduchý. Státní instituce by viděla pod prsty zájmovým skupinám podstatě více. Pokud vše dělají v souladu s přírodními procesy, tak se nemají čeho obávat. Ten, kdo nesouhlasil ukazuje spíš na sebe.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
2.8.2023 08:01Krajina soutoku byla tisíciletí obhospodařována lidmi. A její současnou podobu Lovecko-hospodářského Parku mu vtiskla péče lesníků knížete Liechtensteina za situace záplav. Území je skutečně cenné a zaslouží si nejvyšší stupeň ochrany tj. NP. Například aby se nedělo to, co popisuje autor v https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/otakar-prazak-na-soutoku-od-sekyry-a-motyky-po-frezu.
Bohužel, situace názoru mezi lidmi je výsledek zcela chybného zákona o NP a zcela chybného přístupu k liteře zákona jako prováděná bezzásahovost v NP. I název Moravská Amazonie nabádá k bezzásahovosti v pralese. A výsledky bezzásahovosti lidé vidí a nelíbí se jim. A zájmové skupiny jdoucí po zisku ho využívají.
Odpovědět
Bohužel, situace názoru mezi lidmi je výsledek zcela chybného zákona o NP a zcela chybného přístupu k liteře zákona jako prováděná bezzásahovost v NP. I název Moravská Amazonie nabádá k bezzásahovosti v pralese. A výsledky bezzásahovosti lidé vidí a nelíbí se jim. A zájmové skupiny jdoucí po zisku ho využívají.
BM
Břetislav Machaček
2.8.2023 10:34Oni ti místní asi vědí nejlépe odkud vítr věje a co se tam chystá. Stačí
tam mít po vyhlášení to "správné" vedení a sliby jsou v čudu. Je to jako
u NP a jiných CHKO, kde s novým vedením přichází nová koncepce a změny
o kterých se původně ani nemluvilo. Ono by možná bylo zajímavé, kdo je
v kádrových rezervách budoucího CHKO a možná bychom pochopili ty místní,
kteří je dobře znají a vědí, jaké mají priority. Z vlastní zkušenosti
vím, co znamená pouhá změna ve vedení CHKO, kdy původní vedení toleruje
táboření ve starém lomu a nebo na 100 let starém skautském tábořišti.
Nové to měsíc po nástupu zakázalo a lom osadilo cedulkou o zachovalosti
lokality, kterou trempové 70 let udrželi ke stavu, že je hodná ochrany.
To, co jsme dělali zdarma(likvidace křovin, kosení trávy) teď dělá za
peníze ze státního rozpočtu firma a o mnoho méně šetrně. I to křoví taky
pálí přímo v lomu, ale nikoliv postupně jako my, ale najednou na velké
vatře a ještě v čerstvém stavu pomocí ropné hořlaviny. A po tom skautském
tábořišti už není ani stopa, protože z louky je náletový les. Ale úkol
vyhnat trempy z přírody je splněn a totéž čeká rybáře, myslivce a jiné
spolky dosud přírodu chránící. Zbydou profíci a pár laických nadšenců,
kteří časem pochopí, že jsou pouhou stafáží pro vykuky uzurpující si
přírodu pro sebe. Já to před léty pochopil taky, když bylo tábořiště
nežádoucí, ale asfaltka k nové sjezdovce a bazén u chaty přestavěné na
hotel byly v souladu s ochranou přírody v CHKO. Dnes se tam dá dojet
osobním autem na povolenku vydávanou chatařem a pěší turista se stal
nežádoucím hmyzem, kterému stačí k jídlu zelňačka za 70 Kč, protože
zabírá místo u stolu VIP hostům, kteří si dají jídlo za 500. Však
časem mnozí pochopí o co jde a tak bych to raději nechal na místních
a stávající ochraně, která udržela krajinu ve stavu hodném "ochrany",
než dělat další "pokusy" ala Šumava a NP ČŠ!
Odpovědět
tam mít po vyhlášení to "správné" vedení a sliby jsou v čudu. Je to jako
u NP a jiných CHKO, kde s novým vedením přichází nová koncepce a změny
o kterých se původně ani nemluvilo. Ono by možná bylo zajímavé, kdo je
v kádrových rezervách budoucího CHKO a možná bychom pochopili ty místní,
kteří je dobře znají a vědí, jaké mají priority. Z vlastní zkušenosti
vím, co znamená pouhá změna ve vedení CHKO, kdy původní vedení toleruje
táboření ve starém lomu a nebo na 100 let starém skautském tábořišti.
Nové to měsíc po nástupu zakázalo a lom osadilo cedulkou o zachovalosti
lokality, kterou trempové 70 let udrželi ke stavu, že je hodná ochrany.
To, co jsme dělali zdarma(likvidace křovin, kosení trávy) teď dělá za
peníze ze státního rozpočtu firma a o mnoho méně šetrně. I to křoví taky
pálí přímo v lomu, ale nikoliv postupně jako my, ale najednou na velké
vatře a ještě v čerstvém stavu pomocí ropné hořlaviny. A po tom skautském
tábořišti už není ani stopa, protože z louky je náletový les. Ale úkol
vyhnat trempy z přírody je splněn a totéž čeká rybáře, myslivce a jiné
spolky dosud přírodu chránící. Zbydou profíci a pár laických nadšenců,
kteří časem pochopí, že jsou pouhou stafáží pro vykuky uzurpující si
přírodu pro sebe. Já to před léty pochopil taky, když bylo tábořiště
nežádoucí, ale asfaltka k nové sjezdovce a bazén u chaty přestavěné na
hotel byly v souladu s ochranou přírody v CHKO. Dnes se tam dá dojet
osobním autem na povolenku vydávanou chatařem a pěší turista se stal
nežádoucím hmyzem, kterému stačí k jídlu zelňačka za 70 Kč, protože
zabírá místo u stolu VIP hostům, kteří si dají jídlo za 500. Však
časem mnozí pochopí o co jde a tak bych to raději nechal na místních
a stávající ochraně, která udržela krajinu ve stavu hodném "ochrany",
než dělat další "pokusy" ala Šumava a NP ČŠ!
SV
Slavomil Vinkler
2.8.2023 12:14 Reaguje na Břetislav MachačekNo ja, on je rozdíl mezi viz
teď: Otakar Pražák: Na Soutoku od sekyry a motyky po frézu
a kdysi: Otakar Pražák: V devadesátých letech, nejen na Soutoku. Aneb o spolupráci ochránců přírody s lesníky
Odpovědět
teď: Otakar Pražák: Na Soutoku od sekyry a motyky po frézu
a kdysi: Otakar Pražák: V devadesátých letech, nejen na Soutoku. Aneb o spolupráci ochránců přírody s lesníky
RP
Radim Polášek
2.8.2023 13:10Tak místní evidentně, když vidí, co se děje jinde, úřadům ovládaným zelenými nevěří.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
2.8.2023 15:27 Reaguje na Radim PolášekZásadní problém je v pohodlném chápání zákona úředníkem. Místo ducha zákona, že účelem je zlepšování biodiverzity tak se lpí na liteře.
Výsledkem jsou pokuty za jednoho století starého roháče ve sbírce. Kdežto vyfrézování hektarů pařezů s larvami a následní použití herbicidů na plevel a insekticidů na hmyz je standardní obhospodařování lesa.
Odpovědět
Výsledkem jsou pokuty za jednoho století starého roháče ve sbírce. Kdežto vyfrézování hektarů pařezů s larvami a následní použití herbicidů na plevel a insekticidů na hmyz je standardní obhospodařování lesa.
Karel Zvářal
2.8.2023 17:47 Reaguje na Slavomil VinklerNo, řekl bych, že to je tak trochu tradovaný mýtus. Čerstvé pařezy žádné larvy roháče neobývají, vyskytují se ve starším dřevě. V mýtních porostech jsou pařezy po probírkách a v nich mohou larvy po několik desetiletí se vyvíjet. Oni aktivisté si tak sami naběhli, když současné hospodaření haněli ("chov lesního dobytka"). Amazonie není jen o roháčích, je tam vysoká diverzita díky mozaice listnatého lesa s významným zastoupením starších porostů. V nich hnízdí notoricky známé ptačí ikony, trus zvěře láká hmyz, proto zde žije mj i dudek v dutinách po šplhavcích. Takže názoru domácích rozumím, byť za sebe bych byl pro CHKO. Ale podaří-li se alespoň zčásti vyhovět požadavkům kritiků, bude i nadále na Soutoku po čem koukat.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
2.8.2023 19:00 Reaguje na Karel ZvářalChytáte za slovo. Jsou tam staré pařezy a taky nové. V těch starých byly a v těch nových posléze být mohly. A nejsou a nebudou ani tam ani tam.
Odpovědět
Karel Zvářal
2.8.2023 20:00 Reaguje na Slavomil VinklerVybíráte si ke komentáři, co se Vám hodí. V lese staré dřevo je, ale zlomek toho, co by být mohlo. Já to neoslavuji, jen konstatuji. Snad jsem se jinde vyjádřil dostatečně jasně, že jsem pro změnu systému hospodaření. Opakovat vše stále dokola nehodlám. Roháči budou, ale kolik jich tak asi přežilo v zaplavovaném lese? Aha? Asi jako v těch, co je postihly "blahodárné" požáry...
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
3.8.2023 08:06 Reaguje na Karel ZvářalNo jo. V zaplaveném lužním lese třeba roháči ne, ale jde spíše o princip než o konkrétno. Tak si dosaďte třeba tesaříci nebo ladoňky....
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
3.8.2023 08:52 Reaguje na Slavomil VinklerNo a co je s tesaříky? Není pro ty ladoňky tohle lepší než to nechat zarůst metrovou hustou buřinou či ostružiníkem?
Odpovědět
Jakub Graňák
3.8.2023 17:04 Reaguje na Karel ZvářalRoháči záplavy přežijou "s prstem v nose" - jsou na to výtečně vybaveni.
Odpovědět
Karel Zvářal
3.8.2023 19:14 Reaguje na Jakub GraňákNo jo, voni všechno zvládaj s prstem v nose, že, proto taky jich je plné Česko.
Odpovědět
Jakub Graňák
3.8.2023 19:28 Reaguje na Karel ZvářalNojo, voni žijou v periodicky zaplavovaných lužních lesích co svět světem stojí. Že jich není plné česko má důvod jinde.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
3.8.2023 20:52 Reaguje na Karel ZvářalV pařezech po probírkách moc roháčů nebude, protože to je tenké dřevo, které nevytváří dostatek trouchu, ve kterém larvy roháčů žijí. Na larvy roháčů se musí "použít" staré kmeny dubů velkých průměrů.
Odpovědět
Karel Zvářal
4.8.2023 08:00 Reaguje na Radim PolášekVíte prd a žvaníte. Ten pařez po probírce je to samé dřevo, jen v menším vydání. V šedesátkách jsme opékali brmbory a kromě větví pálili i pařezy - šly snadno vyviklat. Byly v nich larvy (5-6 ks) větší než palec, tak jsem nakázal nosit jen větve.
Odpovědět
JB
Jan Barák
3.8.2023 07:28Dobrý den.
Mám potřebu vyjádřit se zde jak ja vidím a hodnotím
DŮVODY PROČ NĚCO MĚNIT
Cele mi to připadá jako z Monty Python.
Lidé ve funkcích, a je zcela jedno jestli jsou to funkce státní moci a správy nebo nevládní instituce jsou opojeni možností mluvit (rozuměj zasahovat) lidem do života.
Je to pro až opojné a nedokáží tomuto pokušení odolat. A tak stanovují nová pravidla bez toho, že by byla vůbec potřeba. Nedokáží potřebu změny s lidmi diskutovat a obhájit.
Vůbec si neuvědomují svoji odpovědnost. Ve svém opojení svými pravomocemi si nepřipouští osobní odpovědnost vůči jiným zájmům než svým vlastním. A je také otázkou zda jsou si vědomi či nikoliv, že jejich odpovědnost při případném jejich pochybení není prakticky ani vymahatelná.
Nejsou tak schopni připustit práva a schopnosti a i odpovědnost jiných občanů a tak se k nim vlastně chovají jako k nesvéprávným bytostem. Vlastně jim jejich svobodu berou.
A to není fér. Svoboda je (alespoň pro
mne) ta nejvyšší hodnota.
Ano, naše společnost se skládá z příliš velké skupiny jedinců, kteří nechtějí nést odpovědnost za svůj život a rozhodnutí a tito pak rádi nechají alibisticky svá práva jiným. Naučili se tomu z dob komunismu? Možná.
V každém případě kde o zvracený přístup těch, kteří moc mají a i těch ovcí v davu (omlouvám se za tento výraz, ale připadl mi nejvýstižnější.
Máme tu tak dost slušný základ nesvobody a vlastně totalitu.
Promiňte můj jiný pohled na popisovaný problém. Podle mne jde o ještě závažnější důsledky než případná hrozba NEvzninutí CHKO Soutok.
Měl jsem navíc možnost zažít diskusi na toto téma na MZ v Břeclavi. Vedeni tohoto města je typickým příkladem toho co jsem shora popsal. Nekompetentní a populistické vedeni města, manipulujicí a samo i manipulované.
Zaslepené a hluché vlastní mocí. A bez praktické odpovědnosti.
Dekuji za pozornost.
Odpovědět
Mám potřebu vyjádřit se zde jak ja vidím a hodnotím
DŮVODY PROČ NĚCO MĚNIT
Cele mi to připadá jako z Monty Python.
Lidé ve funkcích, a je zcela jedno jestli jsou to funkce státní moci a správy nebo nevládní instituce jsou opojeni možností mluvit (rozuměj zasahovat) lidem do života.
Je to pro až opojné a nedokáží tomuto pokušení odolat. A tak stanovují nová pravidla bez toho, že by byla vůbec potřeba. Nedokáží potřebu změny s lidmi diskutovat a obhájit.
Vůbec si neuvědomují svoji odpovědnost. Ve svém opojení svými pravomocemi si nepřipouští osobní odpovědnost vůči jiným zájmům než svým vlastním. A je také otázkou zda jsou si vědomi či nikoliv, že jejich odpovědnost při případném jejich pochybení není prakticky ani vymahatelná.
Nejsou tak schopni připustit práva a schopnosti a i odpovědnost jiných občanů a tak se k nim vlastně chovají jako k nesvéprávným bytostem. Vlastně jim jejich svobodu berou.
A to není fér. Svoboda je (alespoň pro
mne) ta nejvyšší hodnota.
Ano, naše společnost se skládá z příliš velké skupiny jedinců, kteří nechtějí nést odpovědnost za svůj život a rozhodnutí a tito pak rádi nechají alibisticky svá práva jiným. Naučili se tomu z dob komunismu? Možná.
V každém případě kde o zvracený přístup těch, kteří moc mají a i těch ovcí v davu (omlouvám se za tento výraz, ale připadl mi nejvýstižnější.
Máme tu tak dost slušný základ nesvobody a vlastně totalitu.
Promiňte můj jiný pohled na popisovaný problém. Podle mne jde o ještě závažnější důsledky než případná hrozba NEvzninutí CHKO Soutok.
Měl jsem navíc možnost zažít diskusi na toto téma na MZ v Břeclavi. Vedeni tohoto města je typickým příkladem toho co jsem shora popsal. Nekompetentní a populistické vedeni města, manipulujicí a samo i manipulované.
Zaslepené a hluché vlastní mocí. A bez praktické odpovědnosti.
Dekuji za pozornost.
SV
Slavomil Vinkler
3.8.2023 08:12 Reaguje na Jan BarákSouhlasím. Jde o posun od (viz výše články autora) od konstruktivní snahy o ochranu biodiverzity v 90. letech v duchu zákona, na pohodlné lpění na liteře zákona nyní. A to nejen volených orgánů krajů a měst, ale i LČR, AOPK, ČIŽP, MZE, MŽP....
Odpovědět
JB
Jan Barák
3.8.2023 18:42 Reaguje na Slavomil VinklerV našem státě už je to tak, že úředníci i politici se dokážou zaměstnat sami sebe. Občany už vlastně nepotřebuji k ničemu jinému než aby mohli žít s jejich daní.
Týká se to všech úrovní od vlády ministerstev měst a obcí. A pokud se obrátí na veřejnost, tak jenom s cílem aby zjistili na co budou lidé reagovat Ve smyslu co je populární.. Děje se tak často prostřednictvím Facebooku nebo jiných sítí.
V Břeclavi je to třeba facebookový místostarosta. Moc rád se prezentuje na Facebooku. Angažuje se ve věcech, které jsou populární, problémy a skutečné potřeby obyvatel ho přestávají zajímat v okamžiku kdy to vyžaduje schopnosti, úsilí, vytrvalost, odvahu. Případnou kritiku, nebo naléhání vyřeší zahráním do autu.
Je to spolek, který navenek je sympatický, ovšem je to uskupení jednoho muže. Zřejmě nikoliv náhodou je fungování tohoto spolku podobné hnutí ANO. Možná proto spolu na radnici vládnou. Pomluvy, manipulace, polopravdy, Populismus.
Odpovědět
Týká se to všech úrovní od vlády ministerstev měst a obcí. A pokud se obrátí na veřejnost, tak jenom s cílem aby zjistili na co budou lidé reagovat Ve smyslu co je populární.. Děje se tak často prostřednictvím Facebooku nebo jiných sítí.
V Břeclavi je to třeba facebookový místostarosta. Moc rád se prezentuje na Facebooku. Angažuje se ve věcech, které jsou populární, problémy a skutečné potřeby obyvatel ho přestávají zajímat v okamžiku kdy to vyžaduje schopnosti, úsilí, vytrvalost, odvahu. Případnou kritiku, nebo naléhání vyřeší zahráním do autu.
Je to spolek, který navenek je sympatický, ovšem je to uskupení jednoho muže. Zřejmě nikoliv náhodou je fungování tohoto spolku podobné hnutí ANO. Možná proto spolu na radnici vládnou. Pomluvy, manipulace, polopravdy, Populismus.
JS
Jarek Schindler
3.8.2023 08:59 Reaguje na Jan BarákZapomínáte na jednu maličkost. Vaše svoboda začíná a končí tam kde končí či začíná svoboda někoho jiného. Jinak jde hlavně o tu "praktickou zodpovědnost". A místní se cítí být odpovědní za své okolí.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
3.8.2023 09:20 Reaguje na Jarek SchindlerOni tu krajinu doposud opatrovali tak, že se zalíbila i
ochranářům, kteří by ji chtěli urvat pro své pokusy, jak
už ukázali v minulosti na Šumavě a NP ČŠ. Tyto NP budiž
těm lidem varováním, kam může dospět fanatismus nedouků,
byť se honosí vědeckými tituly. Naši předci na to neměli
"školy" a přesto uměli vycítit, co je pro krajinu ideální
a zároveň i pro zvířata a lidi. Já tam kdysi zažil komáří kalamitu, kdy lidé seděli pouze doma a lužní jeleni byli
doslova šílení z komárů. Při průjezdu Soutokem na kole,
jsme to vzdali a utekli od Soutoku kilometry daleko do
polí. No a ti místní se bojí, že se bude vedení CHKO
zase vracet k mokřadům s líhništi komárů a budou je
omezovat při hospodaření na pozemcích na území CHKO.
To je totiž běžná praxe i jinde, kde se omezuje lůza
a pro VIP existují výjimky.
Odpovědět
ochranářům, kteří by ji chtěli urvat pro své pokusy, jak
už ukázali v minulosti na Šumavě a NP ČŠ. Tyto NP budiž
těm lidem varováním, kam může dospět fanatismus nedouků,
byť se honosí vědeckými tituly. Naši předci na to neměli
"školy" a přesto uměli vycítit, co je pro krajinu ideální
a zároveň i pro zvířata a lidi. Já tam kdysi zažil komáří kalamitu, kdy lidé seděli pouze doma a lužní jeleni byli
doslova šílení z komárů. Při průjezdu Soutokem na kole,
jsme to vzdali a utekli od Soutoku kilometry daleko do
polí. No a ti místní se bojí, že se bude vedení CHKO
zase vracet k mokřadům s líhništi komárů a budou je
omezovat při hospodaření na pozemcích na území CHKO.
To je totiž běžná praxe i jinde, kde se omezuje lůza
a pro VIP existují výjimky.
SV
Slavomil Vinkler
3.8.2023 10:00 Reaguje na Břetislav MachačekOn totiž kraj Jižní Moravy je de facto umělý. Od Hodonína po Mušov a i celá oblast nad Brnem. Krajina je dílem lesníků a hospodářů knížecích Liechtensteinů, nikoli vzniklá náletem. Co je pro lidi důležité? Je to tzv. "přirozený" samovolný vznik, anebo pěkný parkový vzhled a zároveň vysoká biodiverzita? Je tam v Česku nejvyšší druhová bohatost hmyzu, pavouků, ptáků, rostlin....
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
3.8.2023 10:32 Reaguje na Slavomil VinklerO tom to je. Ty kanály na Soutoku původně lesy
po povodních odvodňovaly a nyní uměle za sucha
zavodňují. Nemohou být ale zavodněny stále,
neboť zamokření kořenů většina dřevin nepřežije.
Ty unikátní bučiny jsou dílem Lechtenstejnů,
kteří cíleně pěstovali rovné duby v monokultuře
na výrobu železničních pražců a na vodní stavby
(baštování břehů piloty a jiných staveb na mokré
a nestabilní půdě). To ti ekoblbi, byť s tituly
nechtějí chápat a ani to, že kvalitní dubové
řezivo není ze solitéru, ale z monokulturního
dubového lesa, kde rostou pouze rovné stromy
s kmenem pokud možno co nejvýše bez větví a
tudíž suků. Nakonec to u nás dopadá tak, že
už takové dubiny nemáme a na trámy mostu ve
Stádleci je musíme dovézt až ze Slovinska,
kde je cíleně pěstují. Unikátním dubinám se
nedaří všude, ale na Soutoku mají jedinečné
podmínky a ty je nutno využít, protože dubové
dřevo má vynikající vlastnosti, které nelze
nahradit jinými dřevy v dostupné ceně. Vzdát
se takového množství kvalitní suroviny je totéž,
jako bylo nechat sežrat statisíce kubíků dřeva
na Šumavě kůrovci a v ČŠ, kde to navíc ještě
shořelo. To místní nechtějí a odmítají diktát!
Odpovědět
po povodních odvodňovaly a nyní uměle za sucha
zavodňují. Nemohou být ale zavodněny stále,
neboť zamokření kořenů většina dřevin nepřežije.
Ty unikátní bučiny jsou dílem Lechtenstejnů,
kteří cíleně pěstovali rovné duby v monokultuře
na výrobu železničních pražců a na vodní stavby
(baštování břehů piloty a jiných staveb na mokré
a nestabilní půdě). To ti ekoblbi, byť s tituly
nechtějí chápat a ani to, že kvalitní dubové
řezivo není ze solitéru, ale z monokulturního
dubového lesa, kde rostou pouze rovné stromy
s kmenem pokud možno co nejvýše bez větví a
tudíž suků. Nakonec to u nás dopadá tak, že
už takové dubiny nemáme a na trámy mostu ve
Stádleci je musíme dovézt až ze Slovinska,
kde je cíleně pěstují. Unikátním dubinám se
nedaří všude, ale na Soutoku mají jedinečné
podmínky a ty je nutno využít, protože dubové
dřevo má vynikající vlastnosti, které nelze
nahradit jinými dřevy v dostupné ceně. Vzdát
se takového množství kvalitní suroviny je totéž,
jako bylo nechat sežrat statisíce kubíků dřeva
na Šumavě kůrovci a v ČŠ, kde to navíc ještě
shořelo. To místní nechtějí a odmítají diktát!
SV
Slavomil Vinkler
3.8.2023 14:00 Reaguje na Břetislav MachačekJednak bych na nich netrval, biodiverzita je taky důležitá (na kousku) a taky už jich moc není, snad až za 200 let při vhodném pěstování. Hlavně by se mělo přestat s frézováním, chemií....
Odpovědět
Jakub Graňák
3.8.2023 17:00 Reaguje na Břetislav MachačekLichtenštejni pěstovali hospodářský les na 40 % rozlohy, zbytek byl rozvolněný krajinářský porost plný solitérů. Dneska je to naopak, tedy 30 % rozvolněný porost, 70 % hospodářský les - a to je zásadní kvalitativní rozdíl a o to celou dobu jde.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
3.8.2023 21:02 Reaguje na Břetislav MachačekPodle mne přesně napsáno. Lichtenštejni cíleně pěstovali v produkčním lese duby a protože toho dřeva měli dost, mohli si dovolit v okrajových částech lesa nechat staré solitéry s uhnívajícími kmeny kde tom trouchu byli roháči a další podobní brouci a i v jiných stromech. Stejně jako množství takových silných starých stromů bylo třeba i uprostřed vesnic, protože třeba staří vesničané používali vysoké stromy, které byly mnohem výš než střechy jejich chalup, jako ochranu před blesky. A to dneska chybí, kdejaký starý vysoký soliter se dneska kácí, les\y jsou vyčištěné od nevhodných stromů a v intravilánech je na zahradách maximálně pár metrů vysoký okrasný jehličnan a pod ním anglický trávník.
Odpovědět
JB
Jan Barák
3.8.2023 18:52 Reaguje na Břetislav MachačekDěkuji za připomenutí. Tak trošku to si myslím že na tom může být něco pravda. Kdo ví, kdo z těch kteří tuto změnu protlačuji nakonec končí ve funkci například vedoucího CHKO. Jeden tip bych měl. Uvidíme jak se to vyvine, a kdo se nakonec vybarví! :-)
Odpovědět
PE
Petr Eliáš
3.8.2023 08:45Tak je jasné, že místní tam mají kšeftíky a nechtějí přijít o prachy z rejžování v této oblasti. ;-)
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
3.8.2023 09:01 Reaguje na Petr EliášNo a přespolní ty kšeftíky chtějí také. Problém je, že jsou přespolní.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
3.8.2023 09:06 Reaguje na Petr EliášZase se v práci nudíte?
Těmi kšeftíky je co? Že tam mají pole a louky po předcích a chtějí
si na nich hospodařit po svém a nebo lesy, které kdysi vysázeli, opatrovali a někdo jim je zakáže těžit? Co kdyby vám někdo zakázal bydlet v bytě a udělal z něho zimoviště netopýrů? Obětujete na to byt a půjdete bydlet pod most? Mi vytýkáte neúctu k soukromému
majetku a chcete lidem mluvit do jejich života a podnikání? Divné,
jak posuzujete v kapitalismu soukromé podnikání, když ho nazýváte
nespisovně "rejžováním" a závidíte jim ty peníze z podnikání!
Odpovědět
Těmi kšeftíky je co? Že tam mají pole a louky po předcích a chtějí
si na nich hospodařit po svém a nebo lesy, které kdysi vysázeli, opatrovali a někdo jim je zakáže těžit? Co kdyby vám někdo zakázal bydlet v bytě a udělal z něho zimoviště netopýrů? Obětujete na to byt a půjdete bydlet pod most? Mi vytýkáte neúctu k soukromému
majetku a chcete lidem mluvit do jejich života a podnikání? Divné,
jak posuzujete v kapitalismu soukromé podnikání, když ho nazýváte
nespisovně "rejžováním" a závidíte jim ty peníze z podnikání!
Jakub Graňák
3.8.2023 17:06 Reaguje na Břetislav MachačekLesy a pole po předcích je třeba znárodnit a vyexploatovat, tak to přece máte rád ne?
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
3.8.2023 18:25 Reaguje na Jakub GraňákVy máte v Sudetech pozemky po jakých předcích?
Nebýt znárodnění majetku Němců a kolaborantů, tak
hospodaříte prosím kde? Já na majetnictví polí
a lesů nelpím, protože vlastnit půdu darovanou všem
lidem u věřících bohem a u ateistů přírodou, nemá
právo vlastnit nikdo. Pokud se vy ale cítíte jako
pravicový volič, tak pro vás má být soukromé
vlastnictví svaté! Pro mne není, ale dotazuji se
pravicového voliče Eliáše , zda by mu nevadilo
zabrání bytu pro netopýry a váš grunt přeměnit
na komunitní centrum nápravy ropáků na ekology,
když tomu tak rozumíte !
Odpovědět
Nebýt znárodnění majetku Němců a kolaborantů, tak
hospodaříte prosím kde? Já na majetnictví polí
a lesů nelpím, protože vlastnit půdu darovanou všem
lidem u věřících bohem a u ateistů přírodou, nemá
právo vlastnit nikdo. Pokud se vy ale cítíte jako
pravicový volič, tak pro vás má být soukromé
vlastnictví svaté! Pro mne není, ale dotazuji se
pravicového voliče Eliáše , zda by mu nevadilo
zabrání bytu pro netopýry a váš grunt přeměnit
na komunitní centrum nápravy ropáků na ekology,
když tomu tak rozumíte !
Jakub Graňák
3.8.2023 18:49 Reaguje na Břetislav MachačekPořád se snažím pochopit rozpor ve vašich názorech, kdy jednou vzýváte soukromé vlastnictví a jindy by jste vyháněl ty samé vlastníky v zájmu "vyššího principu mravního". Kdyby bylo na stole zaplavení soutoku přehradou, tak tamnější vlastníky proklejete na sto pokolení jako sobce, když jde o hypotetické omezení exploatace tamnější krajiny pro zisk, tak se za ty samé budete bít jak lev.
Jediným vysvětlením tohoto rozporu je podvědomé antropocentrismem motivované sobectví nepřikládající hodnotu ničemu jinému, než ekonomickému "prospěchu" mas, a to je v kontextu zdevastovanosti zemského povrchu nenasytnou obézní člověčí populací doslova k zblití.
Odpovědět
Jediným vysvětlením tohoto rozporu je podvědomé antropocentrismem motivované sobectví nepřikládající hodnotu ničemu jinému, než ekonomickému "prospěchu" mas, a to je v kontextu zdevastovanosti zemského povrchu nenasytnou obézní člověčí populací doslova k zblití.
Karel Zvářal
3.8.2023 19:13 Reaguje na Jakub GraňákČemu nerozumíte? Voda je strategická surovina, bez roháče lidstvo přežije. Nebyly oblasti ani parky, ale ikon (tetřev, tetřívek, jeřábek, kurotve) byly plné lesy a pole. Soutok je přeikonizovaný, proto je o něj takový zájem. Je to hra, dobývání zajímavých území. Pozadělávat pasti neumí, to mají projekt na sto let, ale zahřívat židli by dokázazali okamžitě.
Odpovědět
Jakub Graňák
3.8.2023 19:36 Reaguje na Karel ZvářalOvšem, bez roháčů lidstvo přežije... i bez všeho ostatního živého - a jaký to asi bude život? Vy by jste ho chtěl žít?
Nebyly oblasti ani parky... a taky nebyla tak všeobjímající exploatace přírodních zdrojů - nejsou oblasti a parky reakcí na exploataci? Bylo by jich potřeba?
Odpovědět
Nebyly oblasti ani parky... a taky nebyla tak všeobjímající exploatace přírodních zdrojů - nejsou oblasti a parky reakcí na exploataci? Bylo by jich potřeba?
ml
BM
Břetislav Machaček
4.8.2023 19:04 Reaguje na Jakub GraňákBudiž, zbaběle jste se vyhnul odpovědi na moji první otázku, ale já se otázkám nevyhýbám!
Veřejný zájem a "veřejný zájem" je totiž velký
rozdíl. Přehrada chrání životy, zdraví a taky
majetky násobně více lidem, než těm, kterým
zaplaví VYKOUPENÉ majetky. Naopak takové CHKO
jim ty majetky sice nevezme, ale omezí právo
na nich svobodně hospodařit, což je diktát
bez náhrady ušlého zisku a vícenáklady na
opatření nařízená vedením CHKO. Já totiž
tuším odkud vítr věje a kdo se těší na ty
funkce v CHKO a případně NP Soutok. Je to
skupina entomologů, kteří jsou hlavními
iniciátory vyhlášení alespoň CHKO. Jejich
krédem je nechat stromy zestárnout bez
těžby, aby byly domovem jejich ikon. Pak
se budou pyšnit dalším pralesem vytvořeným
z hospodářského lesa ( lesem zvláštního
určení je kvůli oboře a několika PR).
Ponechají Soutok pouze přírodním dějům
bez umělého zaplavování a nebo prosadí
stavbu jezu, aby byl zaplaven stále?
O to jde totiž i lidem okolí, aby se
z cyklicky zaplavených lesů nestal les
trvale zamokřený a líhniště komárů.
Představte si na kanálech bobry a jejich
hráze. Je možné ty kanály nechat na
suchu? Kvůli bobrům to nepůjde a těm
dubům při trvalém zamokření uhnijí kořeny
a uschnou. Ono je cílem broukařů tam mít
co nejvíc "utopených" (suchých) dubů
a jiných stromů a co nejvíc brouků v
jejich dřevě. Chtějí CHKO broukařů! Viděl
jsem, kolik už je takových dubů načatých
brouky v Lednici. Nevím, co by na to řekli
Lichtenstejnové, kteří dbali na to, aby ty
solitéry v parku byly zdravými stromy a ne
těmi torzy kdysi statných dubů. Myslel jsem,
že tam vidím pár výjimek, ale při podrobném
zkoumání jsem zjistil, že jich je požehnaně.
Časem to bude v zámeckém parku nežádoucí a
tak se upínají k Soutoku, kde si to díky
svému vedení prosadí. Chápu i vás, že kopete
za své mužstvo a toužíte po entomologickém
ráji pod vedením entomologických nadšenců.
Přeměna zdravých lesů na ráj dřevokazného hmyzu pro potěchu pár stovek broukařů není SOBECKÉ ?
Odpovědět
Veřejný zájem a "veřejný zájem" je totiž velký
rozdíl. Přehrada chrání životy, zdraví a taky
majetky násobně více lidem, než těm, kterým
zaplaví VYKOUPENÉ majetky. Naopak takové CHKO
jim ty majetky sice nevezme, ale omezí právo
na nich svobodně hospodařit, což je diktát
bez náhrady ušlého zisku a vícenáklady na
opatření nařízená vedením CHKO. Já totiž
tuším odkud vítr věje a kdo se těší na ty
funkce v CHKO a případně NP Soutok. Je to
skupina entomologů, kteří jsou hlavními
iniciátory vyhlášení alespoň CHKO. Jejich
krédem je nechat stromy zestárnout bez
těžby, aby byly domovem jejich ikon. Pak
se budou pyšnit dalším pralesem vytvořeným
z hospodářského lesa ( lesem zvláštního
určení je kvůli oboře a několika PR).
Ponechají Soutok pouze přírodním dějům
bez umělého zaplavování a nebo prosadí
stavbu jezu, aby byl zaplaven stále?
O to jde totiž i lidem okolí, aby se
z cyklicky zaplavených lesů nestal les
trvale zamokřený a líhniště komárů.
Představte si na kanálech bobry a jejich
hráze. Je možné ty kanály nechat na
suchu? Kvůli bobrům to nepůjde a těm
dubům při trvalém zamokření uhnijí kořeny
a uschnou. Ono je cílem broukařů tam mít
co nejvíc "utopených" (suchých) dubů
a jiných stromů a co nejvíc brouků v
jejich dřevě. Chtějí CHKO broukařů! Viděl
jsem, kolik už je takových dubů načatých
brouky v Lednici. Nevím, co by na to řekli
Lichtenstejnové, kteří dbali na to, aby ty
solitéry v parku byly zdravými stromy a ne
těmi torzy kdysi statných dubů. Myslel jsem,
že tam vidím pár výjimek, ale při podrobném
zkoumání jsem zjistil, že jich je požehnaně.
Časem to bude v zámeckém parku nežádoucí a
tak se upínají k Soutoku, kde si to díky
svému vedení prosadí. Chápu i vás, že kopete
za své mužstvo a toužíte po entomologickém
ráji pod vedením entomologických nadšenců.
Přeměna zdravých lesů na ráj dřevokazného hmyzu pro potěchu pár stovek broukařů není SOBECKÉ ?
Jakub Graňák
4.8.2023 20:17 Reaguje na Břetislav MachačekZbaběle? Nebyl to spíš osobní útok na moji osobu? Má to asi stejnou relevanci, jako bych se vás v kontextu článku zeptal, kolikrát jste si letos zaš.kal. Pěkně debilní že? Ale co od vás čekat? Nicméně poněvadž narozdíl od vás mám koule, klidně odpovím: my jsme museli pozemky na nichž hospodaříme koupit, nikomu jsme je neznárodnili-neukradli, naopak nebýt znárodňování byl bych patrně dnes z matčiny strany multimilionářem... ve vašich očích jistě zasranej vykořisťovatel dělnické třídy.
Kde jste došel na to, že nebude nikomu kompenzován ušlý zisk? - Fuj hnus, že zrovna vy používáte tohle odporné kapitalistické slovo. Ve skutečnosti nejde o nic víc, než přimět Lčr k šetrnějšímu hospodaření. Zbaběle jste se vyhnul, mému příspěvku výše ze 3.8, 17:00 proč? Protože je to holá pravda a staví vaše blouznění na hlavu.
Příčinou stavu Lednického parku je regulace Dyje (její zahloubení a tudíž změna výšky hladiny spodní vody, ostatně z téhož důvodu se naklání Minaret). Jenže aby jste tohle věděl, musel by jste disponovat znalostmi, které evidentně postrádáte - ovšem je třeba vám přiznat revoluční zápal.
Já kopu za všechno živé, vy jenom za sebe (a zaobalujete to do hávu "humanismu") - o tom, kdo je tady sobec nechť si udělá názor nezaujatý čtenář.
Odpovědět
Kde jste došel na to, že nebude nikomu kompenzován ušlý zisk? - Fuj hnus, že zrovna vy používáte tohle odporné kapitalistické slovo. Ve skutečnosti nejde o nic víc, než přimět Lčr k šetrnějšímu hospodaření. Zbaběle jste se vyhnul, mému příspěvku výše ze 3.8, 17:00 proč? Protože je to holá pravda a staví vaše blouznění na hlavu.
Příčinou stavu Lednického parku je regulace Dyje (její zahloubení a tudíž změna výšky hladiny spodní vody, ostatně z téhož důvodu se naklání Minaret). Jenže aby jste tohle věděl, musel by jste disponovat znalostmi, které evidentně postrádáte - ovšem je třeba vám přiznat revoluční zápal.
Já kopu za všechno živé, vy jenom za sebe (a zaobalujete to do hávu "humanismu") - o tom, kdo je tady sobec nechť si udělá názor nezaujatý čtenář.
MK
Majka Kletečková
4.8.2023 22:47 Reaguje na Jakub GraňákS vaší charakteristikou Machačka naprosto souhlasím.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
5.8.2023 11:56 Reaguje na Majka KletečkováVždy mne pobavíte a vždy si
vzpomenu na country píseň o
strastiplném putování vozem s
bytelnými koly o které vůz
postupně přicházel. Na vás sedí
manželova prupovídka na její nejapné připomínky, kdy jí na
ně odpoví : ženo mlč a zatáhni
za sebou plachtu!
Odpovědět
vzpomenu na country píseň o
strastiplném putování vozem s
bytelnými koly o které vůz
postupně přicházel. Na vás sedí
manželova prupovídka na její nejapné připomínky, kdy jí na
ně odpoví : ženo mlč a zatáhni
za sebou plachtu!
Jakub Graňák
5.8.2023 19:53 Reaguje na Majka KletečkováKašlete na to Majko, stejně Vás bude akorát urážet. Tenhle a řada dalších tyhle diskuse devalvovali na úroveň tupého žvástání bez špetky erudice. Všichni, kdo něco věděli a s nimiž se dalo tříbit názory a nacházet nová témata byli postupně znechuceni těmito všeználky a tyhle diskuse opustili... já už v nich taky žádný smysl nevidím... dlabu na to
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
5.8.2023 11:48 Reaguje na Jakub GraňákK tomu příspěvku z 3.8. 17.00 pouze
tolik, že ty stoleté dubové lesy
sázel prosím kdo? A na vytěžených
a vyfrézovaných mýtinách rostla tráva a pár solitérů, nebo stoleté
stromy? Pohled na rozvolněný les
má samozřejmě rozdílný dřevař a nebo
estét a entomolog. Ze solitérů by
pražce nenařezali Lichtenstejnové
a ani dnešní dřevozpracovatelé.
Z uschlých a brouky prožraných
kmenů nikdo. Člověk vždy pěstoval
to, co potřebuje na místech k tomu
vhodných a pro duby je to místo
ideální na Soutoku. Jednou možná
dospějeme do stavu, kdy kvalitní
dříví nahradí plně dřevotříska a
nebudeme potřebovat při boji s CO2
co nejvíc stromů. Pak uděláme z
lesů rozvolněné louky se solitéry
(kdo to bude udržovat, když je zvěř
fuj?), ale dnes je škoda nemít na
dané ploše co nejvíc stromů, které
do sebe při růstu(nikoliv odumírání)
ukládají nenáviděný CO2. Mějme tedy
lesy tam, kde jsou a solitéry saďme
tam, kde byly a kde mohou být nově. Přijít k hotovému a chtít z lesa udělat les světlý a rozvolněný je
totální pitomost. Stromy v zápoji
jsou štíhlé, bez spodního patra větví, s omezeným kořenovým systémem
a nikdy už z něho nebude košatý dub odolávající větru jako solitér, který tam vyrůstá od žaludu. Jinak
nestabilní podloží pro stavby není
pouze poklesem spodních vod, ale
i jejich vzestupem. Důležitá je
její stabilita a taky za kvalita stavby. Konkrétně minaret měl se
stabilitou problémy už při výstavbě
a byl k vůli tomu postaven nižší,
než měl být. Je to podobné jako u jiných staveb u kterých se pouze
zatížení odhadlo a odhad nevyšel.
Prohlubování koryt řek je bohužel
nutností, když není v okolí už
prostor pro rozšíření koryta pro
větší průtoky za povodní. Je to
běžná praxe u všech řek, které lidé
sevřeli okolními stavbami do úzkých
koryt a ty následně prohlubují, aby
pojaly zvýšené průtoky. Je naivní
chtít to dnes navrátit zpět, protože by to bylo drahé a i vyvlastňování
okolních pozemků, se kterým nebudete asi souhlasit. Nebo tu ano? Co tak
vyvlastnit oba břehy Vltavy v Praze a udělat ze zkanalizované řeky
meandrující řeku z doby před těmi stovkami let? Blbost? A takovou
chcete vynucovat jinde?
Odpovědět
tolik, že ty stoleté dubové lesy
sázel prosím kdo? A na vytěžených
a vyfrézovaných mýtinách rostla tráva a pár solitérů, nebo stoleté
stromy? Pohled na rozvolněný les
má samozřejmě rozdílný dřevař a nebo
estét a entomolog. Ze solitérů by
pražce nenařezali Lichtenstejnové
a ani dnešní dřevozpracovatelé.
Z uschlých a brouky prožraných
kmenů nikdo. Člověk vždy pěstoval
to, co potřebuje na místech k tomu
vhodných a pro duby je to místo
ideální na Soutoku. Jednou možná
dospějeme do stavu, kdy kvalitní
dříví nahradí plně dřevotříska a
nebudeme potřebovat při boji s CO2
co nejvíc stromů. Pak uděláme z
lesů rozvolněné louky se solitéry
(kdo to bude udržovat, když je zvěř
fuj?), ale dnes je škoda nemít na
dané ploše co nejvíc stromů, které
do sebe při růstu(nikoliv odumírání)
ukládají nenáviděný CO2. Mějme tedy
lesy tam, kde jsou a solitéry saďme
tam, kde byly a kde mohou být nově. Přijít k hotovému a chtít z lesa udělat les světlý a rozvolněný je
totální pitomost. Stromy v zápoji
jsou štíhlé, bez spodního patra větví, s omezeným kořenovým systémem
a nikdy už z něho nebude košatý dub odolávající větru jako solitér, který tam vyrůstá od žaludu. Jinak
nestabilní podloží pro stavby není
pouze poklesem spodních vod, ale
i jejich vzestupem. Důležitá je
její stabilita a taky za kvalita stavby. Konkrétně minaret měl se
stabilitou problémy už při výstavbě
a byl k vůli tomu postaven nižší,
než měl být. Je to podobné jako u jiných staveb u kterých se pouze
zatížení odhadlo a odhad nevyšel.
Prohlubování koryt řek je bohužel
nutností, když není v okolí už
prostor pro rozšíření koryta pro
větší průtoky za povodní. Je to
běžná praxe u všech řek, které lidé
sevřeli okolními stavbami do úzkých
koryt a ty následně prohlubují, aby
pojaly zvýšené průtoky. Je naivní
chtít to dnes navrátit zpět, protože by to bylo drahé a i vyvlastňování
okolních pozemků, se kterým nebudete asi souhlasit. Nebo tu ano? Co tak
vyvlastnit oba břehy Vltavy v Praze a udělat ze zkanalizované řeky
meandrující řeku z doby před těmi stovkami let? Blbost? A takovou
chcete vynucovat jinde?
Jakub Graňák
5.8.2023 19:42 Reaguje na Břetislav MachačekNevím, co do toho furt montujete nějaké pražce, hospodářský les tvořil na soutoku vždy menší část rozlohy, zatímco od znárodnění postupně rostl až dnes tvoří její většinu. Ty staleté stromy tam stály daleko dříve, než vznikla obora, což by jste musel tušit, v případě že disponujete alespoň elementárními znalostmi dendrologie. Tudíž charakter krajiny je mnohem starší, dle nejstarších soliterních jedinců zřejmě více než 500 let. Současný stav (solitéry utopené v záplavě hospodářského lesa a náletů) je důsledkem změny způsobu hospodaření, který ani při značné snaze nelze nazvat jinak, než plantáží na dřevo - tudíž honbou za ziskem. Vaše řeči o solitérech jsou pak v kontextu vašich zde prezentovaných postojů chucpe, poněvadž dle vás nemají soliterní stromy místo prakticky nikde, ani kolem cest, ani mezi poli, ani v místech kde po staletí rostly a stále rostou, přestože by jste je rád viděl zahlušeny hospodářským lesem. Dělat ze stromů ze zápoje solitéry nemá smysl (což je asi jediná věc ve které s vámi mohu souhlasit), proto je nutné ponechat na místě alespoň pařezy a nedělat z nich štěpku v rámci vaší milované efektivity-jinými slovy sobeckým drancováním. V lokalitě, o níž je řeč ani není třeba, stačí vyprostit stávající solitéry z podrostu - od toho to má být CHKO - aby bylo možno tento menežment provádět.
O minaretu plácáte blbosti - zřejmě trpíte bludem, že rozumíte kdečemu více, než na slovo vzatí odborníci, v tomto případě statici, kteří stav zmíněné budovy prozkoumali a jasně stanovili jako příčinu pokles hladiny spodní vody, který negativně ovlivňuje stabilitu základových pilotů.
Nicméně jste utekl od těch stromů v parku, že by jste pochopil na jak tenký led jste se pustil? Příčinou stavu stromů v parku je totiž jen a pouze snížení hladiny spodní vody vlivem zázračných výsledků socialistického vodního stavitelství, které na nějaké externality nebralo sebemenší ohled - stejně jako vy. Proto vás nyní zadupu do země: pokles hladiny spodní vody vlivem odvodnění oblasti Novomýnskou nádrží a podobnými zhůvěřilostmi... způsobilo, že staleté stromy zvyklé na určitou hladinu spodní vody již nebyly schopny dotlačit vodu až do vrcholových partií stromů - tyto stromy začaly od vrcholků chřadnout - oslabené stromy se staly ideálním hostitelem pro ochmet- ochmetem oslabené stromy se pak staly živným substrátem pro tesaříka obrovského, který napadá pouze stromy silně oslabené. Stíhal jste sledovat řetězec příčinných souvislostí? Je od vás vyloženě sprosté klást za vinu tesaříkům stav lednického parku, když jeho původní příčinou je prostá lidská debilita a fachidiocie. Tudíž pokud zde vyzdvihujete "pozitivní" stránky různých nádrží, odvodňování krajiny, regulace vodních toků... tak by jste měl mít i koule na to přiznat si, co všechno tyhle výdobytky zkurvily a přestat to házet tu na brouky, tu na sedláky, tu na kapitalisty, tu na šlechtu, tu na církev...
Ps: podívejte se do mapy, a najděte mi místo od novomlýnské nádrže, kde je řeka Dyje sevřena v zástavbě... nemůžu se dočkat co sdlělíte. Nikdo tady totiž nemluví o deregulaci řek v místech sídel, to jste si pouze vysnil, aby jste mohl názorovým oponentům nasazovat psí hlavu.
Tímto jsem rozebral veškeré vaše "argumenty", či spíš neznalostí problematiky a ideologickou zaslepeností motivované tupé pindy.
Sbohem a šáteček
Odpovědět
O minaretu plácáte blbosti - zřejmě trpíte bludem, že rozumíte kdečemu více, než na slovo vzatí odborníci, v tomto případě statici, kteří stav zmíněné budovy prozkoumali a jasně stanovili jako příčinu pokles hladiny spodní vody, který negativně ovlivňuje stabilitu základových pilotů.
Nicméně jste utekl od těch stromů v parku, že by jste pochopil na jak tenký led jste se pustil? Příčinou stavu stromů v parku je totiž jen a pouze snížení hladiny spodní vody vlivem zázračných výsledků socialistického vodního stavitelství, které na nějaké externality nebralo sebemenší ohled - stejně jako vy. Proto vás nyní zadupu do země: pokles hladiny spodní vody vlivem odvodnění oblasti Novomýnskou nádrží a podobnými zhůvěřilostmi... způsobilo, že staleté stromy zvyklé na určitou hladinu spodní vody již nebyly schopny dotlačit vodu až do vrcholových partií stromů - tyto stromy začaly od vrcholků chřadnout - oslabené stromy se staly ideálním hostitelem pro ochmet- ochmetem oslabené stromy se pak staly živným substrátem pro tesaříka obrovského, který napadá pouze stromy silně oslabené. Stíhal jste sledovat řetězec příčinných souvislostí? Je od vás vyloženě sprosté klást za vinu tesaříkům stav lednického parku, když jeho původní příčinou je prostá lidská debilita a fachidiocie. Tudíž pokud zde vyzdvihujete "pozitivní" stránky různých nádrží, odvodňování krajiny, regulace vodních toků... tak by jste měl mít i koule na to přiznat si, co všechno tyhle výdobytky zkurvily a přestat to házet tu na brouky, tu na sedláky, tu na kapitalisty, tu na šlechtu, tu na církev...
Ps: podívejte se do mapy, a najděte mi místo od novomlýnské nádrže, kde je řeka Dyje sevřena v zástavbě... nemůžu se dočkat co sdlělíte. Nikdo tady totiž nemluví o deregulaci řek v místech sídel, to jste si pouze vysnil, aby jste mohl názorovým oponentům nasazovat psí hlavu.
Tímto jsem rozebral veškeré vaše "argumenty", či spíš neznalostí problematiky a ideologickou zaslepeností motivované tupé pindy.
Sbohem a šáteček
BM
Břetislav Machaček
7.8.2023 09:48 Reaguje na Jakub GraňákChcete mi říci, že na hladinu
spodních vod v Lednici mají
novomlýnské nádrže? Jednak je to značně vzdálená lokalita a taky značný výškový rozdíl. Pro
lednický park je směrodatná
hladina lednických rybníků a
ta se nezměnila. Vliv může mít sucho v povrchové vrstvě, ale
spodní vrstvy půdy jsou už
podle výšky hladiny rybníků stabilní. No a když už jsme u
regulací toků, tak si zjistěte,
kdy které probíhaly a proč.
Rozliv zanesené řeky vadil i
Lishtenstejnům, aby jim voda
nezalila úrodu na polích a park. Plácáte páté přes deváté a spojovat N. Mlýny s Lednicí a Minaretem je opravdu pitomost.
Jinak dubům vadí i ďlouhodobé zvýšení hladiny spodní vody a
mohu uvést příklad zvýšení
hladiny rybníka na jehož hrázi rostly 300 leté duby. Ony se
totiž "utopily", ale pro oko
laiků "uschly". Zaměňovat tak
zmar suchem a zamokřením je pro
laiky možné a i to se může stát v mokrých letech bez náležité
regulace hladiny okolní vody.
Paradoxně stromy lépe snášejí
sucho(zbaví se části obrostu),
než přemokření, kdy hynou celé.
Takže ne vždy je regulace řeky
vynucena zástavbou, ale taky
okolním zemědělským a lesnickým
hospodařením. Víte mimochodem
jak vypadal Soutok před regulací Dyje a Moravy a před
výstavbou kanálů?
Byl to bažinatý lužní les s
několika ostrůvky(Pohansko)
a nikoliv to, co opěvujete.
Ty louky se solitéry jsou
dílo člověka, který vykopal
kanály, které povodňové vody
dostaly z bažin dříve, než
stačily "utopit" duby. Tak
by tam rostly maximálně vrby
a topoly jako v jiných lužních
bažinách. On i ten lužní les
po zatopení potřebuje po pár
dnech odvodnit, aby stromy
a rostliny přežily. Ony se vám
totiž "utopí" i jiné rostliny, pokud budou zaplaveny týdny.
Místní se obávají, aby se zde
zase nedělaly pokusy, včetně
toho trvalého zaplavení a ke znehodnocení lesů a parkového
charakteru celé lokality.
Odpovědět
spodních vod v Lednici mají
novomlýnské nádrže? Jednak je to značně vzdálená lokalita a taky značný výškový rozdíl. Pro
lednický park je směrodatná
hladina lednických rybníků a
ta se nezměnila. Vliv může mít sucho v povrchové vrstvě, ale
spodní vrstvy půdy jsou už
podle výšky hladiny rybníků stabilní. No a když už jsme u
regulací toků, tak si zjistěte,
kdy které probíhaly a proč.
Rozliv zanesené řeky vadil i
Lishtenstejnům, aby jim voda
nezalila úrodu na polích a park. Plácáte páté přes deváté a spojovat N. Mlýny s Lednicí a Minaretem je opravdu pitomost.
Jinak dubům vadí i ďlouhodobé zvýšení hladiny spodní vody a
mohu uvést příklad zvýšení
hladiny rybníka na jehož hrázi rostly 300 leté duby. Ony se
totiž "utopily", ale pro oko
laiků "uschly". Zaměňovat tak
zmar suchem a zamokřením je pro
laiky možné a i to se může stát v mokrých letech bez náležité
regulace hladiny okolní vody.
Paradoxně stromy lépe snášejí
sucho(zbaví se části obrostu),
než přemokření, kdy hynou celé.
Takže ne vždy je regulace řeky
vynucena zástavbou, ale taky
okolním zemědělským a lesnickým
hospodařením. Víte mimochodem
jak vypadal Soutok před regulací Dyje a Moravy a před
výstavbou kanálů?
Byl to bažinatý lužní les s
několika ostrůvky(Pohansko)
a nikoliv to, co opěvujete.
Ty louky se solitéry jsou
dílo člověka, který vykopal
kanály, které povodňové vody
dostaly z bažin dříve, než
stačily "utopit" duby. Tak
by tam rostly maximálně vrby
a topoly jako v jiných lužních
bažinách. On i ten lužní les
po zatopení potřebuje po pár
dnech odvodnit, aby stromy
a rostliny přežily. Ony se vám
totiž "utopí" i jiné rostliny, pokud budou zaplaveny týdny.
Místní se obávají, aby se zde
zase nedělaly pokusy, včetně
toho trvalého zaplavení a ke znehodnocení lesů a parkového
charakteru celé lokality.
JH
JH
7.8.2023 19:57 Reaguje na Břetislav MachačekUž asi 30 let se mluví o tom, že lužní lesy mají nedostatek vody díky stavbě novomlýnských nádrží. Proto se musí dělat všechny ty operace se zaplavováním.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
8.8.2023 09:48 Reaguje na JHChodil jste do školy, když se probíraly spojené nádoby? Pokud by to tak platilo i v přírodě, tak nemohou existovat vysoko
položená jezera, protože
by jejich voda byla někde
v nížině a nebo moři. Ono
je to ale v přírodě jiné, než v těsných nádobách.
Voda putuje podložím a to
je buď propustné a nebo nepropustné. Pokud kdysi
zasakovala do podloží voda v místech, kde jsou
dnes nádrže, tak tam ta
voda zasakuje i nyní a
pod větším tlakem vodního
sloupce v nádržích. On
je problém ale jiný a to
v zaplavování lužních
lesů, který býval kdysi neřízený a nyní je řízený. Neřízený byl často ve zcela nevhodnou
dobu(množení zvířat, senoseč, žně) a nebo nebyl vůbec, když byla absence srážek. To, co píšete je názor pouze
odpůrců nádrží a nikoliv
jejich zastánců, kteří
v nich vidí nástroj to
zaplavování načasovat na
tu nejvhodnější dobu. Za
posledních 30 let vody
ubylo i tam, kde žádné
nádrže nejsou, ba naopak
ještě více, než kde jsou. Tam kde lidem vysychaly
studny, tak se jim po napuštění nádrží naplnily
vodou průsakem z nádrží.
Povězte jim dnes, že by
bylo lépe nádrže nemít
a mít studny suché? Nebo
jim navrhněte, že je budou zase bodat komáři
z tůní v lužním lese.
Vám asi voda doma nechybí
a miliony komárů znáte z vyprávění. Zažít invazi
komárů z lužních lesů je
zážitek, na který nikdy
nezapomenete, když hladoví koušou i v pravé poledne a nejenom lidi!
Odpovědět
položená jezera, protože
by jejich voda byla někde
v nížině a nebo moři. Ono
je to ale v přírodě jiné, než v těsných nádobách.
Voda putuje podložím a to
je buď propustné a nebo nepropustné. Pokud kdysi
zasakovala do podloží voda v místech, kde jsou
dnes nádrže, tak tam ta
voda zasakuje i nyní a
pod větším tlakem vodního
sloupce v nádržích. On
je problém ale jiný a to
v zaplavování lužních
lesů, který býval kdysi neřízený a nyní je řízený. Neřízený byl často ve zcela nevhodnou
dobu(množení zvířat, senoseč, žně) a nebo nebyl vůbec, když byla absence srážek. To, co píšete je názor pouze
odpůrců nádrží a nikoliv
jejich zastánců, kteří
v nich vidí nástroj to
zaplavování načasovat na
tu nejvhodnější dobu. Za
posledních 30 let vody
ubylo i tam, kde žádné
nádrže nejsou, ba naopak
ještě více, než kde jsou. Tam kde lidem vysychaly
studny, tak se jim po napuštění nádrží naplnily
vodou průsakem z nádrží.
Povězte jim dnes, že by
bylo lépe nádrže nemít
a mít studny suché? Nebo
jim navrhněte, že je budou zase bodat komáři
z tůní v lužním lese.
Vám asi voda doma nechybí
a miliony komárů znáte z vyprávění. Zažít invazi
komárů z lužních lesů je
zážitek, na který nikdy
nezapomenete, když hladoví koušou i v pravé poledne a nejenom lidi!
JH
JH
8.8.2023 11:53 Reaguje na Břetislav MachačekTak ta voda asi vsakuje blbě, protože lužní les má málo vody. A shodnou se na tom různé informační zdroje. Hladina spodní vody klesla a čeho jsem nebo nejsem odpůrce na to nemá žádný vliv.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
10.8.2023 00:06 Reaguje na Břetislav MachačekPro lednický park je směrodatná hladina lednických rybníků .........
Pro lednický park je rozhodující jez pod Janovým hradem na Zámecké Dyji, který udržuje hladinu podzemní vody na stabilní výšce, na jaké byla před vybudováním Nové Dyje.
Odpovědět
Pro lednický park je rozhodující jez pod Janovým hradem na Zámecké Dyji, který udržuje hladinu podzemní vody na stabilní výšce, na jaké byla před vybudováním Nové Dyje.
ml
12.8.2023 22:36 Reaguje na Břetislav Machaček
Díky Vám, jak jste situaci objasnil.
Bydlím v BV 35 let a ke vzniku CHKO Soutok nevidím jedinou "nutnost". [Snad jen budoucí byrokrati "ideu" chápou a proto ji prosazují... (I nový ministr, Hladík - z Brna.)]
Odpovědět
Bydlím v BV 35 let a ke vzniku CHKO Soutok nevidím jedinou "nutnost". [Snad jen budoucí byrokrati "ideu" chápou a proto ji prosazují... (I nový ministr, Hladík - z Brna.)]
PE
Petr Eliáš
4.8.2023 07:58 Reaguje na Břetislav MachačekNemusíš mít péči soudruhu. Já odvádím dost na to, aby jsi mohl sosat dávky. Jako správný nepracující příživník. :-)
A copak? Najednou ti vadí že píšu o kšeftíkách? Ty to děláš neustále, tak šoupej nohama. ;)
Odpovědět
A copak? Najednou ti vadí že píšu o kšeftíkách? Ty to děláš neustále, tak šoupej nohama. ;)
BM
Břetislav Machaček
4.8.2023 19:18 Reaguje na Petr EliášOpět příspěvek ze zaměstnání! Kdo vás zaměstnává?
Kterápak neziskovka, či rovnou státní úřad na
ochranu jediné PRAVDY? Na SEZNAMU nějaký filuta
tak dlouho upozorňoval na mé příspěvky, až mu
cenzor vyhověl. No a já rezignoval a nechám je,
ať si "diskutují" bez mé oponentůry, ale tu se
nenechám nějakým Eliášem odradit.
Odpovědět
Kterápak neziskovka, či rovnou státní úřad na
ochranu jediné PRAVDY? Na SEZNAMU nějaký filuta
tak dlouho upozorňoval na mé příspěvky, až mu
cenzor vyhověl. No a já rezignoval a nechám je,
ať si "diskutují" bez mé oponentůry, ale tu se
nenechám nějakým Eliášem odradit.
MK
Karel Zvářal
7.8.2023 16:00 Reaguje na Majka KletečkováChybí druhá polovina otázky: ..., tak jako já?
Určitě víte, že když dva dělají totéž, není to totéž.
Odpovědět
Určitě víte, že když dva dělají totéž, není to totéž.
AB
Anežka Bartošová
3.8.2023 15:56Dovolte jako místní reakci (nabízím, nevnucuji).
Ano, jednání o návrhu CHKO Soutok bylo opravdu hodně a tuto možnost měl (má) v regionu každý. Pro představu, jak proběhlo veřejné projednání návrhu v Lanžhotě. Před jednáním jsem se ptala cca 50 lidí (které to zajímá), jestli se zúčastní. Odpovědi? Že by i šli si různé věci vyjasnit, ale že se tam nebudou hádat s místníma "křiklounama", kteří hájí jen svůj zájem nebo zájem spolku. Takže to pak na takovém jednání vyzní, že místní jsou proti všemu. Slušní lidé nepřijdou a když, tak se nehádají s těmi, kteří přišli s jasným a nezměnitelným názorem a chybí pak z jejich strany jakékoliv naslouchání, dialog.
Autor článku by měl být velmi opatrný v tvrzení, že většina nesouhlasí. Autora jsem v Lanžhotě na veřejném projednání neviděla, ale asi jsem přehlédla. Ale ani minulý týden v Břeclavi na veřejném projednání mezi těmi 15-ti lidmi nebyl. Názory autora jsou bohužel poznamenány nějakou negativní zkušeností z minulosti. Ale i ochrana přírody udělala kus cesty dopředu, i když je to politikaření (to vadí i mně). Autor jako místní a zdejší lužní krajiny velmi znalý by naopak mohl o péči o tuto oblast nabídnout velmi mnoho.
Odpovědět
Ano, jednání o návrhu CHKO Soutok bylo opravdu hodně a tuto možnost měl (má) v regionu každý. Pro představu, jak proběhlo veřejné projednání návrhu v Lanžhotě. Před jednáním jsem se ptala cca 50 lidí (které to zajímá), jestli se zúčastní. Odpovědi? Že by i šli si různé věci vyjasnit, ale že se tam nebudou hádat s místníma "křiklounama", kteří hájí jen svůj zájem nebo zájem spolku. Takže to pak na takovém jednání vyzní, že místní jsou proti všemu. Slušní lidé nepřijdou a když, tak se nehádají s těmi, kteří přišli s jasným a nezměnitelným názorem a chybí pak z jejich strany jakékoliv naslouchání, dialog.
Autor článku by měl být velmi opatrný v tvrzení, že většina nesouhlasí. Autora jsem v Lanžhotě na veřejném projednání neviděla, ale asi jsem přehlédla. Ale ani minulý týden v Břeclavi na veřejném projednání mezi těmi 15-ti lidmi nebyl. Názory autora jsou bohužel poznamenány nějakou negativní zkušeností z minulosti. Ale i ochrana přírody udělala kus cesty dopředu, i když je to politikaření (to vadí i mně). Autor jako místní a zdejší lužní krajiny velmi znalý by naopak mohl o péči o tuto oblast nabídnout velmi mnoho.
OP
Otakar Pražák
4.8.2023 08:14 Reaguje na Anežka BartošováVážená paní Bartošová, na jednání v Lanžhotě jsem byl, a určitě jste zaznamenala moji žádost směrovanou na zástupce AOPK a paní Hubáčkovou (bývalou ministryni životního prostředí), proč při ochraně Soutoku nelze použít smluvní ochranu jako institut zákona o ochraně přírody a krajiny? Připomínek jsem měl daleko víc, a tím jsem se podle vás zařadil mezi křiklouny a neslušné lidi. Při vaší účasti na jednání si proto také nedovedu ujasnit, do které skupiny vlastně patříte. V Břeclavi jsem se zúčastnil jednání s rybáři a myslivci, což si můžete ověřit podle presenční listiny. Jednání, které svolával pan Matuška (místostarosta Břeclavi) jsem se nezúčastnil proto, že jsem o něm do poslední chvíle nevěděl, a nevěděl o něm ani Ing. Koukal z AOPK, den před jeho konáním. To potvrzuje také skutečnost, kterou uvádíte, že z pětadvacet tisícové Břeclavi se ho zúčastnilo pouze 15 lidí. Mé názory nejsou poznamenány pouze jednou negativní zkušeností, ale 40 letou praxí se státní ochranou přírody. No a jako velmi znalý místní a zdejší lužní krajiny, se vší odpovědností tvrdím, že charakter Soutoku ohrožují přirozené klimatické změny a ne lesníci a lidé, kteří zde žijí.
Odpovědět
AB
Anežka Bartošová
4.8.2023 17:00 Reaguje na Otakar PražákAno, vybavuji si, jak jste se v Lanžhotě dotazoval, omlouvám se pane Pražák. Byl jste snad jediný, který měl konkrétní dotazy a připomínky. Ale nevypadalo to, že s odpověďmi nejste spokojen, ba naopak. Působilo to, že jste otevřen vést dialog a naslouchat tomu, co je Vám na Váš dotaz odpovězeno.
Jinak termín jednání v Břeclavi byl ovlivněn spíše dobou prázdnin, než časem zveřejnění. V Břeclavi byla pozvánka zveřejněna 19.7. a jednání bylo 25.7. (ještě jednou se termín připomínal). V Lanžhotě byla pozvánka zveřejněna 9.5. a jednání bylo 15.5. Takže 6 dní před jednáním v obou městech.
Na fb Břeclaváci https://www.facebook.com/groups/Breclavaci.obnoveni
na Váš článek reagují místní, kteří se zajímají. Jak píšete na fb Břeclaváci v komentáři. Mezi obce, které nesouhlasí s CHKO neuvádíte Břeclav, ale správně by jste měl pokračovat. Neuvádět i např. Kostice, Mikulčice, Lužice, Hodonín...
Ještě jednou prosím, buďte opatrný v tvrzení, že nesouhlas vyjádřily obce, města, spolky, vlastníci pozemků, zemědělsky hospodařící subjekty,.... víte, že to pravda není. Ani naprostá většina pravda není, sám to víte moc dobře. Předem děkuji.
Odpovědět
Jinak termín jednání v Břeclavi byl ovlivněn spíše dobou prázdnin, než časem zveřejnění. V Břeclavi byla pozvánka zveřejněna 19.7. a jednání bylo 25.7. (ještě jednou se termín připomínal). V Lanžhotě byla pozvánka zveřejněna 9.5. a jednání bylo 15.5. Takže 6 dní před jednáním v obou městech.
Na fb Břeclaváci https://www.facebook.com/groups/Breclavaci.obnoveni
na Váš článek reagují místní, kteří se zajímají. Jak píšete na fb Břeclaváci v komentáři. Mezi obce, které nesouhlasí s CHKO neuvádíte Břeclav, ale správně by jste měl pokračovat. Neuvádět i např. Kostice, Mikulčice, Lužice, Hodonín...
Ještě jednou prosím, buďte opatrný v tvrzení, že nesouhlas vyjádřily obce, města, spolky, vlastníci pozemků, zemědělsky hospodařící subjekty,.... víte, že to pravda není. Ani naprostá většina pravda není, sám to víte moc dobře. Předem děkuji.
OP
Otakar Pražák
5.8.2023 07:26 Reaguje na Anežka BartošováVážená paní Bartošová, domnívám se, že by jste se měla také omluvit všem občanům z Lanžhota, kteří se jednání zúčastnili včetně panu starostovi Strakovi a paní místostarostce Říhové, které jste zařadila mezi neslušné lidi a křiklouny. Navrhuji vám také, že se oba postavíme před oněch 50 slušných lidí, jenž jste ve svém příspěvku zmínila, a budeme spolu diskutovat o potřebě či nepotřebě vyhlásit CHKO Soutok.
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
4.8.2023 23:07Snad se v tomto roce konečně dočkáme vyhlášení této CHKO. Je nejvyšší čas, aby se tam přestalo frézovat, aby tam státní podnik Lesy ČR začal šetrněji hospodařit. Že proti tomu protestují ti, kteří v této oblasti neomaleně rejžují prachy na úkor zdravější přírody, mne nepřekvapuje.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
5.8.2023 08:59 Reaguje na Majka KletečkováBohužel, institut CHKO dokáže jen šikanovat drobné majitele či návštěvníky, kdežto velké nikoli.
Odpovědět
JČ
Jirka Černý
5.8.2023 09:55Začíná se projevovat důsledek mnohaletého arogantně panského přístupu. Instituce ochrany přírody jsou dnes velkou částí veřejnosti vnímány jako represivní složka.
Odpovědět
JJ
Jiří Jadrný
7.8.2023 09:03To území samozřejmě za vyhlášení CHKO stojí. Je to prevence proti tomu, aby tam někdo postavil fabriku, sídliště, rekreační velkovýkrmnu. Prostě aby zůstalo, jak je. Obce se budou logicky bránit protože ochrana území částečně brání vytěžit ho turisticky i hospodářsky.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
7.8.2023 22:04 Reaguje na Jiří JadrnýOn tam snad někdo chce stavět fabriku nebo sídliště? Pokud máte tyto informace tak sem s nimi. Ochrana území má podle vás bránit například tomu turistickému rozvoji území? Opravdu? Já jen, že právě díky té "lepší" ochraně území ( prestižní značka CHKO či ještě lépe NP), má podle "ochranářů" dojít i díky zvýšenému zajmů turistů k rozvoji regionu. Tak buď kecáte Vy nebo ochranáři.
Odpovědět
