https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/karel-zvaral-travniky-bez-travy-a-globalni-oteplovani
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Karel Zvářal: Trávníky bez trávy a globální oteplování

18.4.2019
Vzrostlá tráva tak rovněž brání proniknutí slunečních paprsků k zemi, takže půda na lukách nevysychá zdaleka tak rychle, jako na osetých či sklizených plochách bez vegetace. Ilustrační snímek.
Vzrostlá tráva tak rovněž brání proniknutí slunečních paprsků k zemi, takže půda na lukách nevysychá zdaleka tak rychle, jako na osetých či sklizených plochách bez vegetace. Ilustrační snímek.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Miloslav Jirků / Česká krajina
Sucho je v dnešní době velkým bezpečnostním strašákem. A to nejen pro zemědělce, lesníky, rybáře či vodohospodáře. Každý jen trochu racionálně a ekologicky informovaný člověk si uvědomuje dalekosáhlý dopad klimatických změn na stav přírody. Tolik teplotně nadnormálních let v poslední dekádě ukazuje, že se děje něco velmi znepokojujícího. A že podíl lidstva na tomto jevu je neoddiskutovatelný, to snad může popírat jen člověk odtržený od reality či programový opozičník. Přitom k těmto změnám mělo podle dřívějších prognóz dojít až někdy kolem roku 2050. Jenže bagatelizování vědeckých studií světových odborníků na ekologii a překotný technokratický vývoj industriální společnosti nebezpečné klimatické změny urychlily.
 

Jako hlavní příčiny změny klimatu se uvádí nárůst zastavěných oblastí, vyasfaltovaných a vybetonovaných ploch, masivní kácení lesů zejména v tropech a subtropech, spalování fosilních paliv a prudký rozvoj automobilové a letecké dopravy s výraznou uhlíkovou stopou. Nemalou měrou se na oteplování podílí i dnešní zprůmyslněné zemědělství, kdy hned po žních jsou pole podiskována a povrch bez porostu či strniště potom akumuluje více tepla, navíc takto ošetřená půda je náchylnější k vodní a větrné erozi. Také podíl širokořádkové kukuřice na osetých plochách je celosvětově na historicky nejvyšší úrovni, přičemž především tato plodina nahrává půdní erozi a v pozdním jaru osetá pole rovněž odráží hodně tepla do atmosféry.

Asi všichni dobře známe ten osvěžující pocit, když můžeme v letních vedrech uniknout před slunečním žárem z rozpáleného města do lesního chládku. Koruny stromů brání slunečním paprskům proniknout na zem, proto je v lese přes den až o deset stupňů chladněji než na otevřeném prostranství. Les naakumulované teplo také déle drží i v noci, kdy je tam pro změnu tepleji než někde na holém kopci. Z těchto důvodů lesní porosty lépe zadržují vodu, čemuž napomáhá i vzdušná hrabanka z opadaného listí či jehličí a nezhutněná lesní půda.

Nejen les má své specifické mikroklima, v menším měřítku to můžeme pozorovat i na louce s vysokou trávou. Když si v horkém poledni sednete či lehnete do vysoké trávy, překvapí vás příjemné ochlazení, které způsobují zbytky noční rosy a izolační vlastnosti hustého a vysokého porostu. Vzrostlá tráva tak rovněž brání proniknutí slunečních paprsků k zemi, takže půda na lukách nevysychá zdaleka tak rychle, jako na osetých či sklizených plochách bez vegetace.

S travním porostem se setkáváme i ve městě, neboť je to vhodný rostlinný kryt nenáročný na údržbu. Že všeho moc škodí, platí však i u nízko střižených trávníků! Jakmile tráva trochu obrazí, hned musí být opět posečená, aby to „vypadalo pěkně“. Čtyři až pět sečí za jaro a léto tak není žádnou výjimkou, na snobských úzkostlivě udržovaných zahradách se seče každý týden, přičemž lišta sekaček kopíruje těsně povrch. Takto nízko střižený trávník má ale do optimální ekologické podoby velmi daleko! Aby dobře odrážel sluneční paprsky a zadržoval lépe dešťovou vodu, měl by mít výšku alespoň okolo 20 cm. Normálně by tedy měly stačit dvě až tři seče. První asi dva týdny před květem, aby na pyl bohatá tráva nevadila zejména alergikům. Další potom podle množství dešťových srážek a vzrůstu trav, aby porost zase nepřerostl hodně. Realita je ovšem často taková, že i v suchém létě sekačka spíše zvedá prach než seká, jelikož v podstatě nemá co. Jen aby chlapi měli práci...

Stálo by proto za zvážení přehodnotit priority dnešní doby a upřednostnit ekologii před tzv. krásou, což je pojem dosti relativní. Na trávnících městských sídlišť se nehraje fotbal, golf či tenis, jejich prvořadým účelem je zlepšovat přehřáté mikroklima města. Pokud však je trávník neustále udržovaný jako nízko střižený, těžko tento požadavek splní. Letní sluníčko ho vypálí často dožluta, takže od pohledu spíše mlat přispívá jednoznačně k oteplování než k ochlazování.

Co potom pomůže mít okázale propagované ozeleněné střechy, kde spotřeba vody je neúměrně vysoká, když podstatně většího efektu by se dosáhlo za daleko nižších nákladů u trávníků sečených minimálně 10 cm nad zemí! A kdo se domnívá, že je jedno, jak je porost vysoký, hlavně že tam nějaká tráva je, tak jako protiargument lze použít tvrzení, že určitě není jedno, jestli v mrazu vyjdu ven v trenkách a tílku, nebo řádně oblečen ve svetru, bundě a čepici. Tak jako srst zvířat či množství vrstev oblečení chrání únik tepla z těla, výška travního porostu určuje množství dešťové vody zadržené v půdě, a tím pádem méně tepla vysálaného do atmosféry.

Rovněž úklid a odvoz posečené trávy je nejen naprosto zbytečný a neekonomický, je rovněž neekologický. Posečená hmota může klidně zůstat na místě, příroda si s ní hravě poradí. Rozložená tráva poslouží žížalám a jiným půdním a lučním živočichům, na kterých jsou zase závislí ptáci, kteří oživují městské parky i panelákovou zástavbu. Ve městech jich tak bývá často paradoxně více, než v monokulturní zemědělské krajině permanentně ošetřované pesticidy.

Vedle stromové zeleně představují tedy i efektivně udržované trávníky kus přírody v betonové džungli, kde bez nich by to bylo neradostné žití. Trend posledních let, tj. nahrazování zatravněných ploch kůrou, je rovněž spíše z nouze ctnost, než promyšlený ekologický krok. Trávník s jeho blahodárným ekologickým vlivem nahradit něčím jiným prostě není tak jednoduché, navíc je to většinou kontraproduktivní z praktického a klimatologického pohledu. Mějme to prosím na paměti, až budeme chtít před domem „hezky udržovaný trávník“. Méně sečení v tomto případě znamená více, neboť vyšší tráva zaručí více vláhy v půdě i ve vzduchu, což se projeví zmírněním úmorného letního vedra.


reklama

 
foto - Zvářal Karel
Karel Zvářal
Autor článku je ekologicky smýšlejícím ornitologem a zemědělcem.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (21)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

JS

Jiří Svoboda

18.4.2019 10:06
Nic proti nesečení trávníku. Ale když nebude dost pršet, i nesečený trávník v červnu uschne a zežloutne a máme po kýženém efektu. Navíc přibude nebezpečí požárů.
Odpovědět
NK

18.4.2019 13:01 Reaguje na Jiří Svoboda
přibude nebezpečí požárů proto, že nebude sečený trávník? Jak tomu mám rozumět? Ještě jsem neviděla hořet v létě louku (svévolně, z tepla), vy snad ano?
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

19.4.2019 21:46 Reaguje na
Já viděl před 15 lety v půli června žluté neposečené louky v Kalifornii a všeobecný strach z požáru. Ta louka se nikdy nezaplálila sama, vždy byl na vině neopatrný člověk.
Odpovědět
NK

18.4.2019 13:07
Skvěle napsaný článek! My zahradu už několik let pouze kosíme a za tu dobu, co to takhle praktikujeme, se k nám vrátilo obrovské množství hmyzu všeho druhu,motýlů a rapidně vzrostla i návštěvnost ptáčků! S vysycháním zahrady problém absolutně není! Snad článek alespoň trochu otevře lidem oči a začnou přemýšlet nad tím co a jak dělají! Obávám se ale, že sobeckost vůči přírodě, vlastní pohodlí a lidská lenost zase vyhrají!
Odpovědět
pp

pavel peregrin

18.4.2019 14:16
V podstatě souhlasím, pouze dvě výhrady- ne každý se chce brodit u domu vysokou travou, tady je i určité nebezpečí vzrůstu počtu klíšťat .Chce to sekat s rozmyslem. A za druhé-zdiskovaná pole hned po sklizni jsou naprosto správný postup-pokud je pán zemědělec, jistě zná funkce podmítky. Navíc na setí meziplodin není prostor, ty mají uplatnění pouze tam, kde bude seta jařina a mnohdy díky suchu ani nevyklíčí.
Odpovědět
FM

Fero Metam

19.4.2019 10:56
prosím Vás, stále se o nečem mluví....ale nic se nedelá !!!!!!!!!prestanme ničit prírodu, zatravnime betonová námestí, vysadme stromy namísto betonových kvádrú, vzhlížejme k prírode, jak vzhlížíme k penezúm, a konzumnímu životu, a za sto let - když stromy, které sme nasadily, povyrostou - bude líp.
človek vidí ve všem peníze !!!!!i vf suchu !!!!!!
kapitalizmus, a konzumní život je katastrofa pro lidstvo a prírodu, konzumní pokrok všechno ničí....všeho máme nadbytek, zastavme to, uskromnime se, a nezničíme prírodu
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

22.4.2019 15:39 Reaguje na Fero Metam
Před 30 lety jsme nadbytek neměli a přírodu jsme ničili usilovněji. Vaše úvahy jsou evidentNě příliš zjednodušené!

Řekl bych, že zpevněným plochám se není nutno bránit, pokud dávají dostatek možností pro vsakování vody a růst stromů. V takovém systému se většina deště vsákne. Stromy získávají vláhu se zasakování a poskytnou příjemný stín pod svými korunami.
Odpovědět
MV

Martina Vránová

22.4.2019 18:47
Sobeckost vůči přírodě ani lenost a pohodlí v tom není - ve městech je údržba (= systematické ničení trávníků) otázkou financí a naplánovaných prací . Tzn. bude se sekat 5 x do roka a pokud už v půlce prázdnin je místo trávy hnědá holá plocha, věřte nebo ne - seká se také! Tzn. pojíždí se po té hliněné ploše a zvedají se kotouče prachu. Tímto způsobem je za pár let pryč tráva a plocha je plná poléhavých "plevelných" rostlin. Na zpevněných plochách, i pokud mají konstrukci umožňující zasakování, nám vyrostlé stromy stín dávat nebudou, neb dnes se nevysazují stromy, nýbrž "bonsaje". Mimochodem, ať stromy nebo bonsaje, žádné nebudou žít dlouho v této silně zhutněné "půdě", která je pod těmito plochami.
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

23.4.2019 05:51
K vysychání krajiny a zemědělství. Není nic jednoduššího, než nařídit plošně pod hrozbou ztráty dotací správnou zemědělskou praxi. tzn. vysévat kukuřici do podsevu či mulče. V zahraničí, kde mají větší sucho, než my, tak to funguje. V JAR a Zimbawbe nevidíte prakticky půdu holou během vegetace.
Co nás ale opravdu ohrožuje, je málo srážek a zvýšení výparu. Doma se už připravujeme na dvousezónové pěstování, tzn. přes zimu do léta, pak se nic vysévat nebude, až zase na podzim, bude-li voda ovšem.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

23.4.2019 12:25 Reaguje na Katka Pazderů
Sít kukuřici do mulče jde, ale je nutná speciální sečka. Budiž, podnik si ji bude muset opatřit. Předpokládá se setí do vymrzající meziplodiny, což v případě nynějších mírných zim nemusí být splněno. Pak se musí meziplodina umrtvit chemicky-glyfosátem, což není ideální. Rozhodující je, aby na krajinu pršelo, a to zatím neumí zařídit nikdo. Pokud pršet nebude, jsou veškerá opatření pro kočku, i když se bude vehementně tvrdit, že to tak není.
Odpovědět
mr

24.4.2019 16:45 Reaguje na pavel peregrin
Slyšel jste vůbec někdy něco o malém a velkém koloběhu vody v přírodě a co je jeho nezbytnou podmínkou?
Odpovědět
pp

pavel peregrin

26.4.2019 08:14 Reaguje na
Budete se divit, slyšel. Co myslíte, že se stane, když na krajinu tři měsíce nezaprší?
Odpovědět
mr

26.4.2019 16:46 Reaguje na pavel peregrin
Zřejmě leda fakt slyšel ale jaksi nepochopil, co "tím básník chtěl říci". Jinak byste se tak hloupě neptal a dovodil snadno sám, proč nezaprší.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

26.4.2019 17:14 Reaguje na
Pane/paní mr, zdá se mi, že vůbec nechápete psaný text. V prvním příspěvku jsem konstatoval, že pokud na krajinu nezaprší, tak to je ten největší problém.Déšť samozřejmě s koloběhy souvisí, ale koloběhy se nám jaksi zdrhávají. A vy mi tedy řekněte proč, to jsem opravdu zvědav, co vás napadne. Jestli jste si povšiml, tak srážky se nám již po delší dobu jaksi vyhýbají, nebo chodí nárazově, a vemte na to jed, že příčina toho bude někde úplně jinde, než ve velkých lánech, remízcích apod. Jistě jste zaregistroval, že toto není zdaleka problém pouze ČR.
Odpovědět
mr

26.4.2019 22:48 Reaguje na pavel peregrin
Jste zemědělec a nevíte, proč jsou tak dlouhá suchá období??? Vždyť i vy k nim lvím podílem přispíváte. Víte, jaký je rozdíl ve fí a t vzduchu nad lesním komplexem a nad sklizeným lánem? Vždyť tam není téměř rozdíl od betonového parkoviště. Když to vezmu sumárně za celou ČR a Evropu, tak se pak nelze divit, že mraky od oceánu nepřekonají suchou hradbu horkého vzduchu z pevniny a vyprší se ještě nad mořem nebo v přímoří. Ale to už tu psalo X lidí přede mnou. Nebo si fakt myslíte, že ty dávno vykácené komplexy lesů tu byly leda pro nenasytnost lidí? Nebo je snadno nahradíte dnešnímy anglickými trávníky?
Odpovědět
pp

pavel peregrin

27.4.2019 13:11 Reaguje na
Pane, nemáte pravdu. Ty velké lány, jak tvrdíte, tady jsou dosti dlouho a tyto dešťové anomálie se zdaleka nevyskytovaly tak často. Ve styku s přírodou jsem denně a mohu to posoudit, z praktického hlediska určitě.Navíc- myslíte opravdu, že nicotná rozloha naší země a ty velké lány, jak píšete, ovlivní velký koloběh vody, který je pro srážky rozhodný? V tom případě by bylo postavené na hlavu zemědělství v celé západní Evropě a zase- jak by to bylo možné, když ty hrůzy v obdělávání se podle veřejného mínění dějí jen u nás? Chtělo by to trochu přemýšlet a ne jen papouškovat mainstreamové názory.
Odpovědět
mr

30.4.2019 20:58 Reaguje na pavel peregrin
Píšete nesmysly. Jste možná s přírodou ve styku denně, ale nechápete NIC. Ano, i tak malá země ovlivní koloběh vody (malý i velký) ve stření Evr. Stačí postavit v krajině pár m2 betonů a plechů a rozvrátíte místní klima. U nás vykáceli na náměstí pár stromů a přidali trochu asfaltu a je tam v létě totálně k nevydržení. Toho si všimnou i staré babky, jež o přírodě nic neví. Ano, zemědělství je postavené na hlavu - ale prakticky na celém světě.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

1.5.2019 19:34 Reaguje na
Neodpověděl jste mi na moji otázku-jak je možné, že dříve se nevyskytovaly takovéto anomálie, přesto, že u nás velké lány existují od padesátých let-to vám s vaší teorií moc neštymuje. Dále- jak je podle vás možné, že jižní Čechy, protkané hustou sítí rybníků, jsou již třetím rokem postižené suchem? Vy obviňujete naprosto nesmyslně zemědělce, ale jaksi vám uniká, že rozhodná zvěrstva se dějí jinde,stačí se podívat, jaký zábor půdy se děje v okolí velkých měst a to NENÁVRATNĚ. A ještě mi vysvětlete, jak je možné, že Španělsko se potýká s nejhorším suchem za poslední desítky let, a tam žádné velké lány nejsou, žádná JZD tam nikdy nebyla a sousedí s oceánem. Takže čekám na svoje hloupé otázky vaše moudré odpovědi.
Odpovědět
mr

2.5.2019 20:52 Reaguje na pavel peregrin
Já o voze, vy o koze. Přečtěte si pozorně, co píšu. Rybníky nechladí okolí, ty spíše mají setrvačnost s udržováním T. Krajinu chladí především vegetace - snad jste byl někdy v lese a na holém poli za horkého dne.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

3.5.2019 10:35 Reaguje na
A ona jsou snad pole holá? Maximálně po sklizni, ale po většinu roku na nich něco roste a to něco transpiruje vodu do vzduchu-takže jste úplně vedle. A pořád čekám na vysvětlení ohledně těch velkých lánů a srážkových anomálií u nás v porovnání se státy, kde scelování neproběhlo a mají tytéž problémy.
Odpovědět
mr

3.5.2019 19:36 Reaguje na pavel peregrin
Kolik měsíců v roce je na nich vegetace? Už jste nám tu odpověděl ten rozdíl v klimatu v lese a na poli? Kde já píšu o velkých lánech? Proč píšete o Španělsku, když ten problém mají v celém středomoří od odlesnění starými Římany? Víte vůbec něco o fyzice - narážím na své vysvětlení z 26.4.2019 22:48.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist