Karel Zvářal: Škodlivá platanománie aneb chraňme staré ovocnáče, jsou top eko
Ne, není to jedno! Tak jako se na volná místa dělají výběrová řízení, a nevezmou první fotogenickou „kusovku“, o vhodnosti vysazeného stromu by mělo rozhodovat především jeho ekologické a ekonomické využití. Protože strom jako krajinný prvek představuje současně ekosystém, neboť i zlomek krajinného celku znamená pro některé živočichy celý jejich vesmír.
Na příkladu nepůvodního platanu javorolistého si ukážeme, proč strom vhodný do města nepatří do přírody. Strom v přírodě je – vlastně měl by být – ekosystémem, který živí spoustu hmyzu, ptáků, netopýrů a jiných savců. U platanu tomu tak ale není.
V ekologickém jazyku by šel popsat jako „plastan“ či „plaňan“. Nenajdete na něm totiž trus mšice (tzv. medovici), požerky housenek, ani plody, kterými se živí ptáci nebo savci. Na pohled hezký, exotický (to zní, že?), avšak navýsost jalový, de facto zbytečný, zabírající místo užitečným.
Plíživý úbytek diverzity i početnosti druhů prováděný „v dobrém úmyslu“
A někde jsou tyto „VIP“ stromy zabezpečené dokonce bytelným ohrazením a pletivem, což navíc poukazuje na neúčelně a rozhazovačně vynaložené finance, podtrhující ale až magický význam pro člověka, který ho tam vysadil.
Je to stejná „filozofie“, která zapříčinila masivní rozšíření invazních rostlin – snaha či vášeň pomoci hezkému zahradnímu, tzv IN-druhu, uchytit se v naší přírodě: proti takovému známému okrasnému stromu určitě námitky nikdo mít nebude, domnívá se nejeden zahradníček.
Ale bude! Ono totiž – hezký neznamená automaticky ekologický, a naopak – i nevzhledný domácí strom může být navýsost ekologický. A jaké tedy naše stromy to jsou? Byla o tom řeč již dříve, pro osvěžení paměti to je to lípa velkolistá, naše duby, habr, javor klen, bříza, ale i smrk či borovice. A samozřejmě také ovocné stromy – zde se mají na mysli jen a pouze vysokmeny. Proč právě ony?
Kromě květů lákajících včely, mladému listí – které chutná housenkám píďalek a obalečů, plodům – které slouží hmyzu jako zdroj cukrů v pozdním létě a drobné zvěři v zimním období, mívají často v kmeni otvory vysekané žlunou či strakapoudem. Datlovití ptáci v nich hledají hmyz, nebo si tam dokonce vyhloubí hnízdní dutinu.
Otvůrku, otvůrku, jakou skrýváš potvůrku?
Vykotlaný strom bývá považován za starý, nemocný a nebezpečný kvůli pádu. Je-li však mimo dosah lidského hemžení, je to jedinečné místo pro život mnoha hmyzích, ptačích i savčích obyvatel. V dutinách stromů zimují kolonie až desítek netopýrů nebo stovek až tisíců jedinců různorodého hmyzu. V létě tam hnízdí ptáci, odchovávají mláďata plši a netopýři. A je-li takový strom pokácen a odstraněn, zmizí významná část živočišné populace, jež přispívá k celkové diverzitě.
Kontrolovat takové přírodní dutiny pouhým okem je prakticky nemožné, proto jako názorný příklad významu přirozených stromových úkrytů poslouží ptačí budky. A to nejen jejich vnitřní prostor, ale i mezera za budkou, kde se ukrývají často střevlíci, pavouci či zámotky motýlů. Kukly motýlů lze najít i uvnitř budky, a je záhadou, jak vlastně housenky najdou cestu do takových míst. Většinou se zakuklí pod stropem, aby je v budce nocující ptáci a netopýři nerušili.
Šplhavci, pěvci, ale i kuna či mýval, vědí o těchto hmyzích úkrytech a nezřídka se pokouší o ulovení zimujících či jen ukrytých jedinců. Kuna i mýval zkouší tlapkou hmatat co nejdále aby na ukryté ptáky, savce, netopýry či hmyz dosáhli. Když uvnitř něco je, a velikost otvoru jim neumožňuje se ke kořisti dostat, v práchnivém dřevu se snaží prokousat k lahodnému soustu. Podobně, jako to dělají i ptáci svými ostrými zobáky, když hledají pod kůrou a ve dřevě schovaný hmyz.
Hmyzí domečky ve sterilních zahradách
Jelikož takových starých, práchnivých stromů je v dnešní přírodě poskrovnu, vzrůstá význam mnoha lidmi přehlížených budek. A že lze kromě ptačích budek narazit i na budky pro netopýry, čmeláky a jiný hmyz, též nikoho asi nepřekvapí. Jen volba místa pro instalaci je často nevhodná, doslova nešťastná.
Koupí-li si milovník zvířat ve specializované prodejně „hmyzí domeček“ a umístí ho na svou sterilně udržovanou zahradu – s desítkami podobných všude kolem, je to vlastně ekologická past, která hmyz sice naláká k osídlení, ale neposkytne mu kromě úkrytu zhola nic. Takovouto „pomocí“ ne že hmyzu pomáháme – ale zapříčiňujeme jeho další ubývání.
Řešením je hmyzí domeček umístit někam do mladého lesa, do keře u květnaté louky či podobného porostu bez přirozených dutin. Každý tvor je totiž bytostně závislý na svém prostředí, biotopu, kde má nejen možnost úkrytu, ale dostatek potravy. Pokud ho nemá, je dobře míněná pomoc, opět, bohužel, kontraproduktivní. Je to sice časově i pohybově náročnější, než sledovat (prázdný) domeček na zahradě, avšak výsledek bude určitě jiný, radostnější.
reklama
Další články autora |
Karel Zvářal: Dobrovolně za mříže aneb o chytré července
Karel Zvářal: Budka pro chocholouše (do města bez poštolek) 
Karel Zvářal: Pan Millan Millan a land-use jako druhá (biofyzikální) noha globálního oteplováníOnline diskuse
Všechny komentáře (21)
vaber
2.3.2026 08:58Po stížnostech byly vysazeny nějaké nové stromy ,nevím co je to za druhy, neznám je. Nejsou to běžné naše stromy. Za deset let všechny tyto nově vysazené stromy ,téměř nepoporostly. Kdybych to srovnal s listovou plochou poražených stromů , všechny nové stromy nahradily tak jednu větší větev z jenoho poraženého dubu. Ovšem ve statistikách je zapsáno vysazení deseti stromů, které nahradily šest poražených a pochvala za ekologii.
Emil Bernardy
3.3.2026 07:06 Reaguje na vaber
Karel Zvářal
3.3.2026 08:06 Reaguje na Emil Bernardyhttps://www.youtube.com/watch?v=8IzKWTcK1po#utm_content=organic&utm_term=p%C3%ADse%C5%88%20pro%20martu&utm_medium=hint&utm_source=search.seznam.cz
Emil Bernardy
4.3.2026 07:30 Reaguje na Karel ZvářalJaroslav Pokorný
4.3.2026 10:32 Reaguje na Emil BernardyV Nizozemí jsem si všimnul, že v obytných souborech velké stromy odstraňovali a vysazovali nové - ale už veliké. Ovšem v parcích měli také staré ohromné stromy.
Slavomil Vinkler
2.3.2026 09:30Karel Zvářal
2.3.2026 10:39 Reaguje na Slavomil VinklerJaroslav Pokorný
4.3.2026 10:38 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
4.3.2026 11:32 Reaguje na Jaroslav PokornýPod okny roste jabloň, ně/kdo jde kolem, párkrát se vždycky zohne - jsou lepší než z obchodu. Chlap odnaproti kdysi na "posudkové komisi" ze zeleně požadoval "Všechny stromy vykácet, protože není vidět na protější barák!" Též už něco požil..., ale drtivá většina z přítomných mu od plic vynadala. To kácení požadují ufrflaní jednotlivci - a většině to je, bohužel, šumák...
Jaroslav Pokorný
2.3.2026 09:48Potvory kuny. Už i ty si pořídily auta, místo aby spořádaně jezdily s koňskými povozy.
Břetislav Machaček
2.3.2026 10:34brzdím v tom, že hlavně ve městech a u stromořadí u cest nelze lpět na
původních dřevinách všude a vždy. Ony se změnily za 100 let města, cesty
i doprava. Taky nutnost inženýrských sítí, kterým vadí kořeny a ony zase
kořenům dřevin. Požadovat zarputile to, nebo to a pak plakat nad tím,
jak ty stromy trpí ořezem, oděrem od aut, solením a přetínáním kořenů
při opravách a pokládkách inženýrských sítí. V takových případech tak
toleruji i ty cizokrajné dřeviny a nebo navrhuji jejich náhradu třeba
břečťanem na pevných konstrukcích. Musíme při výsadbě myslet i na to,
že strom tu může být 100 let, ale nebude do té doby na obtíž? Mimo
města pak mají být původní dřeviny, ale v malých ostrůvcích je třeba
zkoušet i ty nepůvodní. Vím, že se spolu neshodneme na téma thůjí,
ale je lepší živý plot z thůjí s možnosti hnízdění kosů a červenek
jako v sousedově plotu, než plot betonový. Myslím si, že v budoucnu
dojde i na daleko horší excesy, než platany a jiné parkové dřeviny.
Například arboreta plná cizokrajných dřevin nejsou mrtvou krajinou,
ba právě naopak a mnohdy je zajímavé, jak se těm dřevinám uměli
přizpůsobit naši ptáci. Například v nich nocují, hnízdí a nebo jako
u mne žerou vrabci semena thůjí. U hmyzu včely konzumují pyl třeba
z křídlatek, netykavek žláznatých a jiných cizokrajných rostlin.
I my se přizpůsobujeme a konzumujeme cizokrajné ovoce a plodiny,
které naši předci neznali a nejedli. Nezapomeňme na zkušenosti předků,
ale nebuďme" konzervy" odmítající striktně vše nové a nepůvodní. Být
naši předci zastánci původnosti, tak tu nemáme meruňky, vlašáky,
slunečnici, topinambůr, brambory, papriky, rajčata a další stovky dnes
zcela běžných rostlin. Zkuste si dnes představit, že by tu nebyly ty
slunečnice, kterými krmíme v zimě ptáky a nebo kolik polí s obilím
by nahradilo pole s bramborami s daleko většími výnosy, než obilniny.
Takže na závěr s vámi souhlasím, ale nejsem tak radikální a toleruji
některé novinky tam, kde ty původní živoří a nebo se nehodí. Kdysi
jako jednatel včelařů jsem byl členy zmocněn požádat vedení města,
aby nekácelo přestárlé lípy mezi domy a byl jsem tehdy nadšeně ostrý
a radikální. Po 30. letech ale už chápu i ty argumenty těch úředníků
k jejich údržbě, k rizikům pádů stromů a větví a ke stížnostem lidí,
že musí v bytech svítit i ve dne. Nyní to vidím tak, že to zavinili
ti, co je tam vysadili a nedomysleli, jak velké vyrostou a jaké budou
jejich dopady v budoucnu. Vybrat vhodnou dřevinu, aby měla perspektivu
tam žít desítky let je umění a ani to není zárukou, že po čase nepřijde
ke slovu pila.
Michal Ukropec
3.3.2026 08:26Karel Zvářal
3.3.2026 08:35 Reaguje na Michal UkropecBřetislav Machaček
3.3.2026 09:38 Reaguje na Karel ZvářalTipuji to na pastvinu "divokých" koní, aby se nedostali
přes prkenné zábrany ke korunám stromů. Na takové projekty
se peníze vždy najdou a platany se opravdu do krajiny těch
novodobých zachránců přírody "hodí". Mimochodem za ty platany by bylo možné pořídit 3x více stromů původních,
ale to by se vyžebrané prostředky nevyčerpaly. Hnus!
Karel Zvářal
3.3.2026 10:07 Reaguje na Břetislav MachačekKoně nejsou daleko, na těch loukách "se dělá" seno. Tipuji to na něčí "ekoprojekt", minimalně milionový, a aby nechal vydělat zpřátelené firmě, pojal to velkoryse. Potom nemají v rozpočtech chybět peníze, když se vyhodí za takové předražené nesmysly.
