https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/kareln-zvaral-tujovy-haj-ptaky-ani-vcely-neuzivi
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Karel Zvářal: Tújový háj ptáky ani včely neuživí

17.4.2021
Na tújích a javorech ptáky sbírající hmyz stěží uvidíte.
Na tújích a javorech ptáky sbírající hmyz stěží uvidíte.
Foto | Karel Zvářal
Mezi příčinami úbytku hmyzu a ptáků je jedna, která poněkud záhadně uniká pozornosti laické i odborné veřejnosti. Přitom vcelku podobný problém ohledně douglasky v lesích se nedávno přetřásal i zde, ale městská výsadba s mnohem pestřejším spektrem nepůvodních dřevin je mimo jejich zájem?
 

Jako nejčastěji zmiňovaný vliv poklesu početnosti až vymizení hmyzu a ptáků z posledních dekád se udává plošné používání pesticidních látek, jejichž kumulativní účinek není dostatečně prozkoumán. Zatímco ještě v 60. - 70. letech bylo možno pozorovat hojné vlaštovky lovící nad obilnými lány hmyz, nejčastěji mouchy a mšice, a také zpěv skřivanů a čiřikání koroptví se neslo z mnoha směrů, dnes je tam mrtvé ticho bez pohybu. Jistě, rostoucí lidské populaci, ekonomice výroby a tvorbě zisku jsme něco museli obětovat…

Pokles živočišné výroby spojený s likvidací stájí plných much byl vnímán jako modernizace venkova pod heslem, že „vše potřebné dovezeme“. Dramatický úbytek stavu ptáků zemědělské krajiny, tj. vlaštovek, vrabců, strnadů, skřivanů, koroptví, čejek aj., je právě důsledkem transformace tohoto odvětví v akciovky, jejichž nosnou částí se staly rádoby ekologické bioplynky závislé na technických plodinách. Byly rozorány poslední meze jakožto oázy života, a aby toho nebylo málo, dostalo se absolutní ochrany dříve regulovaným ptačím predátorům.

Nově diskutovaný vliv 5 G sítí nelze také opomenout, protože je známo působení vysílačů umístěných na střechách budov na lidskou psychiku a celkové zdraví. A hmyz je pravděpodobně na vysoké frekvence mnohem citlivější než člověk. Také vysušení krajiny melioracemi, mizení starých sadů a luk ve prospěch technických monokultur, způsobuje ztrátu životního prostředí pro většinu druhů zemědělské krajiny. Dřívější květnaté louky vystřídaly krátkostébelné pastviny, případně intenzivně obhospodařované plodiny úzkého sortimentu, kde hlavním kritériem je objem produkce.

Mnohonásobně úživnější než tújová stěna je živý plot z habru.
Mnohonásobně úživnější než tújová stěna je živý plot z habru.
Foto | Karel Zvářal

Potravní sterilita uniformních intravilánů

Negativní ekologické změny se neodehrály jen v zemědělské krajině. Namísto někdejších pestrých ovocných sadů, zahrad a záhumenek jsme svědky jednotvárné sterilnosti městského i venkovského intravilánu. Čím dál více tújí, cypřišů, borovic černých, kavkazské jedle, platanů, pajasanů, šeříků a mnoha dalších, povětšinou nepůvodních dřevin. Pod nimi nízko střižené trávníky, kde krteček je nezvaným hostem. Hledat zde někdejší diverzitu by bylo ztrátou času, natolik je ten rozdíl patrný a hmatatelný. A co je na tom nejsmutnější – že tato změna „modernímu“ člověku naprosto, ale naprosto nevadí. Ba naopak, vypadá to, že právě toto je to správné bezproblémové „eko“.

Čtenář si zde může pomyslet, že autorovi zřejmě přeskočilo, když kritizuje úhledný anglický trávníček s bazénem a kolem plotu špalír stále zelených tújí. Co se týká prvního dojmu – ano, kulisa k nerušenému trávení volného času pro městského člověka možná ideální. Prostředí bez obtížného hmyzu, rušivého zpěvu ptáků či jejich bílých značek. Ale je to opravdu to, co chtějí všichni mít jako svůj standard? Nebo je to jen „povinná“ (… abych se vyrovnal sousedovi...) laciná náhražka přírody? Všude slyšíme, jak se bojuje proti dvojí kvalitě potravin. Myslím, že dozrál čas vymezit se proti nekvalitě evidentně sterilního životního prostředí plného náhražek. Ano, životního prostředí (téměř) bez života!

Co je tou „sterilitou“ myšleno? Cizokrajné dřeviny, tj. stromy a keře, mají většinou účinnou chemickou obranu (toxicitu) proti našemu (původnímu) hmyzu, který se na nich nemůže krmit. Ale i naše druhy dřevin jsou housenkám píďalky či obaleče poživatelné toliko do určité doby stáří listů, tj. jen na jaře a časném létě, kdy právě většina pěvců hnízdí. Je to dáno evolučním vývojem a snahou o eliminaci škůdce, který se tak nemůže přemnožit a rostlinu celou zničit. Marně tedy budete hledat housenku na túji, cypřiši, borovici černé, platanu či bobkovišni. Nejenže na nich není téměř žádný hmyz, cizokrajné dřeviny z valné části prakticky neopadají, tudíž z nich není žádné smetí v podobě okvětních lístků a listí. A protože úklid je spojen s fyzickou prací, které se moderní člověk ostentativně vyhýbá („nemá čas“), výsadba exotických dřevin má zřejmě i proto zelenou.

Vzorová ekologická zahrada s ovocnými stromy a habrovým živým plotem.
Vzorová ekologická zahrada s ovocnými stromy a habrovým živým plotem.
Foto | Karel Zvářal

Ekologický strom = poslouží květ, list i plody

Ekologický strom je takový, ze kterého má užitek celá škála živočišných druhů, tj. hmyzu, ptáků a savců. Jako příklad ekologického stromu nám poslouží náš národní strom – lípa. Na ní nacházejí pastvu jak pilné včely, tak i krmící pěvci sbírající housenky a mšice, plody berou zavděk nenápadné myšice. Jelikož se dnes včelařství provozuje někde i ve městech (místo bez používání pesticidů!), mělo by zde teoreticky být medonosných stromů dostatek, jenže opak bývá spíše pravdou. Dalšími ekologickými stromy jsou ovocnáče, zejména jabloně, slivoně, hrušky a třešně. Ptáci a hmyz, včetně včel, se krmí na sladkých plodech, přičemž ani opadané ovoce koncem léta nepřijde nazmar, jelikož drozdovití a brkoslavi hodují celou zimu na nesklizených jablkách.

Jeřáb ptačí by si zasloužil mnohem větší pozornost ekologů, potažmo i zastoupení v městské zeleni.
Jeřáb ptačí by si zasloužil mnohem větší pozornost ekologů, potažmo i zastoupení v městské zeleni.
Foto | Karel Zvářal

Do parků a městské zástavby by tedy z výše uvedených důvodů byla vhodná častější výsadba našich původních dřevin. Tzn. lípy, břízy, habru, dubu letního a zimního, buku, jeřábu ptačího, borovice lesní, smrku ztepilého apod. Podle možností i ovocné stromy, ale raději dále od chodníků, neb opadané plody řadového občana mnohde pohoršují, a ten žádá jejich skácení. Na listech zmíněných stromů se živí housenky a mšice, jimi pěvci krmí svá mláďata. Plody slouží jak ptákům, plchům, tak i přehlíženým myšicím (lesní, křovinná a temnopásá) či norníkům rudým, kteří v letech latence hrabošů jsou hlavní potravou vzácným synantropním sovám a drobným lasicovitým šelmám. V době květu jsou na nich závislé včely, a to nejen známá včela medonosná, ale i samotářské druhy, kterých je u nás více než 600 druhů! Naopak takové stromy, jako např. topol, javor, jasan, túje, vejmutovka, douglaska, platan, dub červený, pajasan... jsou pro hmyz a ptáky málo úživné až neúživné. Jejich využití by mělo být zejména v lesnictví, a to jako příměsi v nízkém zastoupení k domácím dřevinám.

Také při využití keřů by si zasloužily větší pozornost domácí druhy, zejména hloh, šípek, bez černý a líska. Jejich plody poslouží hojným ptákům našich zahrad, tj. kosům a drozdům, bezinky zase menším druhům, např. pěnicím, budníčkům a červenkám, kteří se na nich vykrmují před cestou na jih, ořechy ráda veverka, plši, ale i sýkory. Funkci keřů může nahradit pravidelně sestřihávaný živý plot z našich stromů, např. habru, lípy či smrku. Nejrozšířenější okrasné keře, tj. šeřík a zlatý déšť, jsou sice aromatické a dekorativní, ale zároveň i se silnou chemickou obranou proti hmyzu. Platí zde stará pravda: krása není všechno.

Zlatý déšť, jalovec čínský a jiné exotické druhy okrasných keřů jsou pro hmyz a ptáky potravně velmi chudé.
Zlatý déšť, jalovec čínský a jiné exotické druhy okrasných keřů jsou pro hmyz a ptáky potravně velmi chudé.
Foto | Karel Zvářal

Někdy stačí málo

Pokud v okolí lidských sídel chybí dostatek úživných, tzn. původních, dřevin, žije zde i málo hmyzu, včetně medonosných včel. Z ptáků zde žijí převážně drozdovití, kteří potravu sbírají na zemi. Potom se lidé nemohou divit, že jim žádní ptáci nelítají na krmítko, když zde nemají dostatek přirozené potravy. Jestliže začnou přikrmovat až s příchodem sněhu, ptáci jsou stažení do míst, kde přirozenou potravu najdou, příp. kde jsou štědřeji zásobená krmítka.

Časně kvetoucí mirabelka je nedoceněnou ekologickou dřevinou, včely ji hojně navštěvují.
Časně kvetoucí mirabelka je nedoceněnou ekologickou dřevinou, včely ji hojně navštěvují.
Foto | Karel Zvářal

Chceme-li tedy ptákům a hmyzu skutečně pomoci, kromě budek, krmítek, pítek a hmyzích domečků, měli bychom se v první řadě zamyslet, zda prostředí naší exotické zahrady či blízkého parku jim poskytuje dostatek přirozené potravy po větší část roku. Nemusíme kvůli tomu hned rušit nepůvodní dřeviny. Pro začátek postačí, když najdeme místo pro upravený prohřátý záhon, kam v květnu vysejeme semínka slunečnice. Volíme raději menší, protože s velkými semeny mají naše druhy ptáků, kromě dlaska, problém – rozlousknou je jen větší papoušci. Kritizuje-li někdo přikrmování na krmítkách v létě kvůli možnému přenosu nemocí (Trichomonóza aj.), na slunečnicových záhonech by k tomu docházet nemělo. Semenožraví ptáci hnízdí často koncem léta, kdy právě bývá (bohužel spíše „bejvávalo“) dostatek semen plevelů na tzv. ruderálech. Na pravidelně hoblovaných trávnících však potravu nenajdou. Dozrávající semena slunečnice jsou pro dospělé ptáky a hlavně mláďata vydatným zdrojem energie. Zvonci, stehlíci, hýli, vrabci a koňadry je nenechají bez povšimnutí, stejně jako v době květu spousta hmyzu.


reklama

 
foto - Zvářal Karel
Karel Zvářal
Autor článku je ekologicky smýšlejícím ornitologem a zemědělcem.

 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (76)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

17.4.2021 07:30
Souhlas, těžiště problému vidím v nevhodně spravované zemědělské krajině.
Tady zaspal stát, který dávno měl správu krajiny vhodným způsobem regulovat.
A za případná omezení zemědělcům spravedlivě zaplatit.
To bychom ovšem chtěli po našich zákonodárcích hodně.
Ti drobní, kam řadím i autora článku,popř. sebe a další to nevytrhnou.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

17.4.2021 08:12 Reaguje na Miroslav Vinkler
Požadujete zase další buzerace ve jménu "zeleného šílenství", že?
Uděláte si v tom někdy pořádek??
Odpovědět
JAROSLAV HALAMA

JAROSLAV HALAMA

17.4.2021 19:13 Reaguje na Pavel Hanzl
Někdo je zelenej a někdo jenom hloupej!
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

17.4.2021 09:11 Reaguje na Miroslav Vinkler
Naopak! Tam tam ty regulace a dotace jsou už od totáče. Vidím to jinak. Zrušit dotace na eko a bio, a ušetřené prostředky vyplácet za obnovu mezí a remízků. Pochybuji, že by zemědělci dobrovolně likvidovali svou půdu pěstováním kukuřice do bioplynky, když by si ji nikdo nekoupil.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

17.4.2021 09:53 Reaguje na Michal Ukropec
Tak jest !
Odpovědět
KS

Krejcar Stanislav

17.4.2021 10:56 Reaguje na Miroslav Vinkler
Nu, možná bližší viník než abstraktni stát bude vzdělávací sistém v ČR ! Zahradnické a lesnické školství jakožto původce vzdělanostní skupiny podnikatelů je snadněji identifikovatelnými než měnící se politici. Kolik farmářů a zemědělských sro. kromě výživy národa ještě spravuje a buduje větrolymy a alejová rozhraní svých polností a nemovitostí?
Odpovědět
M

Marcela Jezberová

19.4.2021 11:17 Reaguje na Miroslav Vinkler
Omyl, tady nezaspal stát. Tohle jsem si vyrobili během posledních třiceti let svou touhou po neomezeném přísunu potravin za minimální ceny a touhou po dokonalém, pohodlném životě bez obtěžování čímkoliv, co by jen připomínalo práci zemědělců. Zemědělci budou pěstovat to, co prodají a ještě k tomu s aspoň nějakým ziskem. Což jsou obiloviny, řepka, cukrovka, nějaký mák a tím je seznam jistot tak nějak u konce. Dojnice jsme si téměř zlikvidovali levným dovozem navoněných, obarvených a přeslazených mléčných výrobků v krásným obalech, zelináře a ovocnáře dovozem super levné zeleniny a ovoce z celého světa (letošní cena paprik je jen výsledkem celého třicetiletého procesu). Tu trošku hnoje, který vyprodukuje zbývající dobytek na hromadách na polích nechceme, protože smrdí. Jít pracovat do zemědělství se lidem nechce. Tohle nezměníte ani dalšími zákony, ani restrikcemi a tresty, ani dotacemi. Dokud bude mít zemědělec problém prodat své produkty za cenu, která mu umožní přežití a dokud bude v zemědělství ochotných pracovat pouze sto tisíc lidí, zůstane naše krajina tak, jak je. Přidejte další restrikce, omezení a tresty a máte zaděláno na další snižování aktivních zemědělců a tím i na další zhoršování stavu krajiny. Článek je pravdivý v tom, že pokud chceme pestrou biodiverzitu, musí se zapojit i lidská sídla, ne jen pole a louky. Prostě i měšťák musí překonat svou pohodlnost a občas vzít do ruky hrábě nebo rýč.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

19.4.2021 12:26 Reaguje na Marcela Jezberová
Paní Jezberová, děkuji za příspěvek, trefila jste desítku!-) Ano, v umění se tomu říká minimalismus, a považuje se to za umění. Nechá ztrvdnout pytel cementu, trochu to oškrabe, a šup s tím na výstavu! Vychrstne kýbl barvy na plátno a nestydí se to prezentovat. Návštěvníci kolem toho chodí s rukou pod bradou a vážně pokyvují hlavami... Jak my ti rozumíme...

S tím zemědělstvím, resp. tzv. údržbou krajiny, je to něco podobného. Minimalizace nákladů, maximalizace příjmů. Komodity a jejich ceny určují světové trhy, o skutečnou údržbu krajiny není zájem, resp. společenská poptávka. Základ tohoto nevztahu ke krajině položil velký guru z prognosťáku svou vizí, že ekologie je pavěda a do zemědělství dotací netřeba.

Ale to je jen jeden díl skládanky, ten druhý, neméně důležitý, je obsažen v jedné větě, kterou zde rozvádět nebudu. Bylo na to téma článků hodně, ale jako by člověk luštěniny na zeď házel. Pokud tuto parodii na ekologii mají zachránit současné zákony, tak se máme co načekat.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

17.4.2021 08:25
Zajímavé je, že pan Cílek psal, že třeba Praha by se měla vyhlásit jako přísná přírodní rezervace se zákazem vstupu člověka, protože biodiverzita je tam daleko větší, než ve volné přírodě. Nejen zahrady, ale hlavně bordelové oblasti za starými garážemi atd. atd.

V Masarykově čtvrti v Brně roste skutečně různorodá směs především původních ovocných stromů i jehličnanů, všude jsou sýkorníky a krmítka, žijí tu ježci i ještěrky. Člověk má trávník jen tam, kde tráví volný čas, ale zbytek jsou živé ploty, křoviska s mnoha úkryty pro všemožné živáčky. A zahrádkář je většinou člověk ekologického myšlení, nemá zahrádku na produkci, ale pro pohodu a přírodu.

Ale úbytek hmyzu tu pozoruji výrazný, ani komáři v létě nejsou a až ohlušujécí ranní koncert ptáků je daleko tlumenější. Možná je to letos zpožděné, ale pozoroval jsem to už dříve.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

17.4.2021 08:49
Javor je pro hmyz málo úživný? Všechny druhy domácích javorů pravidelně hostí masivní populace mšic často v symbióze s mravenci. Medovice je zdrojem potravy včel. Takže ty javory a i topoly (osiku, lindu, černý) bych vynechal z Vašeho rozmáchnutí. Vámi opovrhované túje slouží mnoha ptákům jako ideální hnízdiště. Já mám sice na "zahradě" pouze ovocné stromy ale pár zeravů nebo fádní zastřižený živý plot mezi dvěma zahradami nepovažuji za žádný vážný zločin. Spíš to svědčí o nedostatku fantazie konkrétního majitele. O trochu víc mě trápí exotické jalovce, které hostí rez hrušňovou. U nich bych se přikláněl k nějaké formě omezování. Alespoň formou masivní osvěty. Ten úbytek tradičních hrušní mě trápí mnohem víc. Z Vašeho seznamu vejmutovka a pajasan jsou opravdu invazivní hrozby. Ostatní bych navrhoval v omezené míře vzít na milost.
Odpovědět
MG

Milan G

18.4.2021 20:49 Reaguje na Dalibor Motl
Já mám na zahradě 5 různých typů tújí a ani jedna neslouží jako ideální hnízdiště pro ptáky, ani náhodou. Radši si vyberou těch pár smrků co nám tady roste anebo vedle u souseda javor.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

19.4.2021 13:55 Reaguje na Milan G
Thuje skutečně jako hnízdiště pro ptáky neslouží. To věděli minulí zahradníci velmi dobře. nikdy mým rodičům před válkou žádný zahradník ani thuji aniexotický jalovec nezasadil a to se u nás vystřídali za mého dětství 3 zahradníci. Poslední skončil po znárodnění.
Odpovědět
va

vaber

17.4.2021 09:01
kdysi někdo vyzkoumal ,že jeřáby jsou odolné a začaly se sázet kolem cest, dopadlo to žalostně a dnes už většina uschla
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

17.4.2021 09:11 Reaguje na vaber
Na Vysočině vidím jeřabiny velmi často.
Odpovědět
JO

Jan Olejníček

17.4.2021 18:13 Reaguje na vaber
Jeřáb není zrovna dlouhověká dřevina. Dnes ovocné aleje kolem cest dožívají a když už se tam něco sází, tak většinou javory.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

17.4.2021 18:16 Reaguje na Jan Olejníček
Ten jeřáb na fotce byl naprosto zdravý, ale protože koluje fáma o jejich nemocech a krátkověkosti, tak ho z preventivních důvodů zhodili.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

17.4.2021 18:19 Reaguje na Karel Zvářal
U jeřábu ptačího velmi záleží na výběru stanoviště, má rád polostín a potřebuje dostatek vláhy, což mu hoblované trávníky kolem něho nedopřejí, proto také brzo odcházejí na nemoci, podobně jako smrk na kůrovce.
Odpovědět
Pe

Petr

17.4.2021 09:14
Velmi dobrý článek. Už si konečně začínáme uvědomovat, že na světě vše souvisí se vším, a že každá velká změna, špatná i dobrá, je složená z mnoha malých, které často nevidíme, nebo je považujeme za zbytečné a bezvýzamně nicotné. A že se to týká nás všech.
Podobný myšlenkový posun nás ještě čeká v chápání slova příroda.
Příroda a životní prostředí není jen to zelené kdesi za městem. Příroda a životní prostředí je vše kolem nás.
I město je příroda, jen totálně zdeformovaná a téměř mrtvá.
Vhodná volba dřevin biodiverztu ovlivní výrazně, ale je to jen jeden krok z mnoha. Dalším přímo souvisejícím je šílené sekání trávy.
S představou, že jedině nizoučký trávník je udržovaná a správně upravená plocha, vyrazí každý týden tísíce sekaček, soukromých i obecních,
zbaví půdu ochranného zeleného krytu před sluncem a vyschnutím, a s trávou jako vysavač vysají a rozemelou i vše živé - všechen hmyz, včely, larvy, vajíčka, drobné obratlovce... Na jedné zahradě nic, na ploše celé republiky tuny hmyzu. Běžného i vzácného.
Každotýdenní tragédie pro přírodu, dělaná úmyslně!
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

17.4.2021 20:10 Reaguje na Petr
Děkuji za pozitivní reakci. Legrační je, že spousta pomazaných ouřadů považuje management sečení za způsob, jak pomoci hmyzožravým ptákům - tráva zmizí, hmyz zůstane!-) Jo, to platilo v době, kdy se chodilo na trávu s kosou. Ty rotující bubny s hmyzu udělají fašírku, která je smísená s trávou. Takže ano, dnešní doba ekologii nepřeje, je to celé postavení na hlavu, a provozní slepota, teoretizování a formalismus vítězí-(
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

17.4.2021 20:11 Reaguje na Karel Zvářal
z
Odpovědět
ss

smějící se bestie

17.4.2021 09:58
Pestrost v přírodě je žádoucí, ale vše má i své omezení. Třeba taková lípa stříbrolistá je také k ničemu, protož květy nemají nektar. A najdou se i jiné rostliny, nevhodné k velkému rozšiřování.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

17.4.2021 14:21 Reaguje na smějící se bestie
Lípa stříbrná, zvaná taky lípa plstnatá, sice tvoří nektar, ten ale obsahuje sacharid, který je ve větším objemu jedovatý pro včely i čmeláky. Navíc není náš původní druh.
https://cs.wikipedia.org/wiki/L%C3%ADpa_st%C5%99%C3%ADbrn%C3%A1
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

17.4.2021 10:06
Nezbývá než souhlasit. U těch thůjí jsem z nich zpočátku nebyl nadšen,
ale nyní ve formě sousedova plotu v nich vidím i přínos pro časné
hnízdění kosů a drozdů. Na podzim jsou zdrojem semen pro vrabce, ano vrabce, kteří jako prví ptáci zjistili, že olejnatá semena mají pro
ně velký energetický potenciál a jsou to doslova nálety i cizích hejn z
okolí. I javor v době květu je pro hmyz přínosem a bývá i cílem mšic s
produkcí medovice. Oni ti naši tvorové jsou jako my. Zjistí nový druh potravy, vyzkoušejí a použijí. Někdy jim to trvá krátce a jindy déle.
Jinak mnohé cizokrajné rostliny bývaly a nebo jsou dosud bez škůdců
a najednou vlivem globálních obchodů se sem zavlečou i ti škůdci. Ty
pak ochutnají jejich predátoři a tak mají jeden druh potravy navíc.
Nelámal bych radikálně hůl nad novými druhy ničeho, protože kdysi
často cizokrajné, je dnes zdomácnělé a nedovedeme si bez toho už
představit život. Přehnaná radikalizace původní-nepůvodní časem
padne, protože vyhraje vždy to odolnější a to slabší zanikne. Taková
je už příroda a snaha člověka ji zakonzervovat a nebo vracet nazpátek
je často marnou snahou. Chce to pouze rozumně vše regulovat tam, kde
je to žádoucí a neregulovat tam, kde je to již nyní marné. Lpět na
původních druzích( třeba jeřáb), když jsou ničeni spálou růžovitých
je bez postřiků marné a to je prosím pouze ukázka. Kolem mého domu
byla alej jeřábů s hejny kosů a v zimě brkoslavů. Bohužel zestárla
a byla spálou, dřevokaznými houbami a hmyzem zničena tak, že byla
vykácena. Náhrada opět jeřáby byla zamítnuta dendrology i energetiky,
kteří povolili pod dráty pouze nízkovzrůstné dřeviny. I v okolním vzrostlém náletovém lese jsou jeřáby minulostí, protože je zastínily
jiné dřeviny. Při stávajícím bezzásahovém hospodaření v tomto lese
nemají už tak naději se obnovit nikdy, protože jim vyhovuje plošná
těžba s možností se uchytit na volném světlém prostoru a nikoliv už
v zastíněném lese dubů, habrů, osik, olší, bříz a topolů. Kdysi jsem
viděl na podzim břečťan obsypaný květy a hučící od včel. Dnes jim je
porostlý sloup osvětlení až ke světlu umístěný na mé zahradě a plot
druhého souseda, který starý drátěný plot takto ozelenil. Celou zimu
i nyní je břečťan plný plodů a kosi ho berou útokem. Pokud se tak
toho nechopí člověk, tak samo se to nezmění. Nechci být ohlašovatelem
špatných zpráv, ale současný trend ve všech oborech lidské činnosti
včetně ochrany přírody spěje pouze k ikonismu a extrémismu. Schází
podpora základny potravinové pyramidy a krátkozraká adorace jejího
vrcholu. Toto je cesta do pekel a vidíte vy i jiní praktici. Pouze
laici, aktivisté a nedouci to stále nechápou a nebo chápat nechtějí.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

17.4.2021 15:49 Reaguje na Břetislav Machaček
Husté jehličnany, tady konkrétně nejvíc zeravy, bych i trochu rehabilitoval. Pozorováním jsem totiž zjistil, že dnes nabízejí úkryt a snad i hnízdění vrabcům. Jakožto v současné době chráněným ptákům. I když osobně na nich nic zvláštního nevidím, podle mne to je létající obdoba myší.
Kdysi za mého dětství bylo vrabců u nás na vesnici velké množství. Každoroční předjaří, charakterizované táním sněhu a vylézáním prvních zablácených trávníků zpod toho sněhu, bylo charakterizované hlučnými optimistickými hlasovými projevy množství vrabců. Tehdy hnízdili hromadně v podkroví baráků a stodol a žili hlavně ze zrní a jiné potravy házené do výběhů slepicím. Dalo se říct, že tehdy každý rodinný barák až skupina několika baráků měly své vlastní vrabčí hejno. Postupem času zmizely slepice, takže vrabci se neměli kde krmit a rušením starých baráků a jejich úpravami zmizely prostory k jejich hnízdění, takže začali mizet i vrabci. Potom začali hnízdit spíše ve městech, v konstrukcích nádraží, benzínek a supermarketů a začali se živit tím, co lidem za potravu upadlo na zem.
A v poslední době se vracejí i do vesnic. Nevím, čím se nyní živí, ale soustřeďují se kolem těch hustých jehličnanů. Asi tam jsou těmi hustými větvičkami v noci varováni před predátory a světlo pouličního osvětlení asi stačí k tom, aby mohli přeletět jinde.
Odpovědět
kk

karel krasensky

17.4.2021 10:27
Jedno plus se tujím a živým plotum z nich musí nechat.Jsou vhodné k stavbé hnízd a hnízdění
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

17.4.2021 12:24
Děkuji za ohlasy a přidám pár poznámek. Na všechno nedobré lze pohlížet I pozitivně, např. kriminálník dává práci bachařům:-)) V článku je řeč o potravní sterilnosti, nikoliv nedostatku místa k hnízdění, což někteří zřejmě nepostřehli. K zahnízdění kosa nebo zvonka by tak stačily 1-2 túje v zahradě – pokud pominu zatracovaný smrk. On ten kos zahnízdí kdekoliv, má tak širokou ekologickou niku, že se bez túje obejde levou zadní. Zvonek si postaví na jaře klidně ve smrku, později prakticky kdekoliv. Co se týká semínek túje, jedná se o takové šušínky, že stokrát rychleji se s blížícím podzimem zejména pěnkavy vykrmují na rozježděných bukvicích v lesích nebo rozježděných mirabelkách na cyklostezce. Zvonci si zaletí někam do polí se slunečnicí. Ta tisícihlavá hejna vrabců, co pamatuji před 50-ti lety nad dozrávajícím obilím, ta už se asi nikdy nevrátí, navzdory stovkám tújových zahrad ve městě-(

Ad javor (pro pana Motla). Máte-li ve svém okolí dubinu, stoupněte si někdy koncem května-začátkem června za bezvětří pod stromy a zaposlouchejte se. Jestli máte špatný sluch, položte na zem na cca hodinu prostěradlo. Najdete na něm černé kuličky velikosti máku – trus housenek píďalek a obaleče. Totéž vyzkoušejte pod javorem a výsledek porovnejte:-) Ano, některé vyjmenované neúživné stromy hostí mšice, potažmo i mravence, ale krmící pěvci, tedy sýkory, lejsci, rehci, pěnice aj. potřebují VYDATNÝ ZDROJ, a tím jsou housenky! Mšice poslouží zejména jiřičkám, vlaštovkám a rorýsům, kteří tento aeroplankton s oblibou loví. Ale mšice jsou i na ovocných stromech, lípách a dubech, na kterých jsou především důležité zmiňované housenky. Takže není hmyz jako hmyz, a to mi v článku šlo.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

17.4.2021 15:01 Reaguje na Karel Zvářal
Hezký článek, ale u těch zahrádkářů byste měl počítat se syndromem - "Co by tomu řekli sousedi". Uvedu pár příkladů
1) Nechám na stromě jablka pro ptáky na zimu - ten lenoch Šeděnka není schopen ani obrat strom, aby to tam nehnilo a nevypadalo to blbě.
2) Nejsem příznivcem "anglických trávníků" a tak zahradu nesekám každý týden - ten lenoch Šeděnka není ochoten hnout zadkem. Kdo se má na to dívat, když mu tam bují plevel.
3) Vysázím si živý plot z habrů - ten debil Šeděnka má místo hezkého plotu z tují nasázel ten habrový a teď nám z něho lítají listy po celé naší zahradě.
Lidé pod tlakem sousedů totiž dělají ledacos. A pokud mi nevěříte, uvedu případ, který jsem zažil na vlastní čiví:
V roce 1990 jsme si s manželkou udělali posvatební cestu na Kubu. Když jsem se vrátil a přišel do práce (dělal jsem tehdy na dole Jeremenko), bavil se se mnou jeden kolega a říkal, že on by si to nemohl dovolit. Tak jsem mu řekl, že když nebude rok chlastat, může si takovou dovču dovolit taky. Odpověděl, že o prachy nejde, ale kdo by se mu postaral o zvířata. Ptal jsem se, jaká zvířata, načež se mi dostalo odpovědi, že má doma bravka, dva barany, několik hus a hejno slepic. Když jsem se ho zeptal, proč to chová, když si vejce i maso v pohodě nakoupí v obchodě, odpověděl mi:" A co by tomu řekli sousedi, že nic nechovám?" -)))
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

17.4.2021 18:00 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Takový špek tu visí celé odpoledne a nikdo nereaguje… Miluju chachary, “bo to su spravni řyzci”!-) Bordel na zahradě..., no jo, to znám. To všem, co na takového souseda nadávají, tak jim říkám, že ho mají chválit. Stačí 10% takových bordelářů mezi zahrádkáři, a různí motýli, brouci, rejsci a myši se mají kde ukrýt. To je ta příroda, na kterou se zapomíná, ale ta právě vytváří ten potravní řetězec, nikoliv nóbl angličáky. Pro zasmání uvedu, že dřívější sousedka se mě při každém potkání na schodech ptala, kdy sdělám ty budky z oken, že jí ptáci dělají na římsu… Povídám – zajímavé, nikomu dole to nevadí, ale jako jediná s tím máte pořád problém... To už jsou lidi, když problém není, tak si ho vymyslí, aby řeč nestála.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

17.4.2021 19:01 Reaguje na Karel Zvářal
Ptáci se musí umět vychovat. Jak jsem tady před pár dny zmínil, na balkóně mi hnízdí holubi. Každý rok necháme jedno hnízdo, protože V Porubě moc holubů není. Loni mi mrňata zaneřádila celý balkón. Letos je tam jenom jeden. Protože v době, kdy se vyklubal z vajíčka, bylo sychravo, občas i sníh, začal jsem samici krmit slunečnicí. Jako velký bonus je to, že chovný par a mimino se zdržuje na čtyřech velkých květináčích a tam i kadí. Zbytek balkónu je čistý. To, že kadí do těch květináčů, mi nevadí, protože příští měsíc do nich budu sázet rajčata. Teď mě tak napadá, nejsem kvůli tomu ekoterorista? -)))
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

17.4.2021 19:07 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Myslím, že je to naprosto normální. Upevňuje to přirozenou imunitu, neb přehnaná čistota škodí, to je vědecky dokázáno. Než chovat jedovaté hady nebo krokodýly, tak raději "posly míru". Výměty se pouklízejí, zážitky zůstávají:-)
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

17.4.2021 19:28 Reaguje na Karel Zvářal
Já teda "jedovatinky" moc nemusím, ale kamarád si je pochvaluje. On má doma kolekci kober. Protože je rozvedený, je o něj celkem velký zájem mezi opačným pohlavím. No a když "návštěva" neodpovídá jeho požadavkům, zavede ji do teraristiky a je po problému. A co se týče krokodýlů, víte jaké je vzrůšo drbat dvouapůlmetrovou samici aligátora na zátylku? -)))
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

17.4.2021 19:32 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Chovám mluvícího pokračovatele dinosaurů. Je to sice pišišvor, ale je s ním taková (_!_), že to nedokáže ani pes, či jiný velký přítel člověka. I teď běhá po klávesnici a vzrušeně sleduje ty klapavé zvuky. Je dobře, že každý má svý, já u těch pernatců zůstanu.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

17.4.2021 20:01 Reaguje na Karel Zvářal
Ten aligátor nebyl můj. To mi kamrád předváděl svoje chovatelské zařízení a já neodolal. Kolikrát za život se Vám podaří, abyste beztrestně mohl podrbat tak velkou ještěrku? Jinak doma mám takovou menší zoo. Nějaké rybičky, několik želvíků a dva nalezené kočičáky. Před časem je doplňovala ještě jedna fenečka, rovněž útulkové zvíře. No a samozřejmě hafo kytek.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

17.4.2021 20:05 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
To je ta nejlepší psychoterapie.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

17.4.2021 20:18 Reaguje na Karel Zvářal
To máte naprostou pravdu, protože než to člověk obstará, uplyne spousta času a na hádky s manželkou, případně na psychické problémy, prostě není čas.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

17.4.2021 20:24 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Pro mě je závislost na přírodě ta nejlepší úniková cesta od všech civilzačních stresů.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

17.4.2021 20:56 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Přeji dobrou chuť k těm kočičákům! U nás patří k častým a oblíbeným pokrmům (https://www.vitekuplotny.cz/kocicak/).
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

17.4.2021 23:22 Reaguje na Majka Kletečková
Pod pojmem kočičák myslím naše dvě kočky. Obě bourají zažité fámy o kočičím rodu
1) Kočka je falešná - podle mimiky a postoje těla přesně poznám jak se kočka cítí.
Kočky mají snad jednu z nejvýraznějších mimik mezi zvířaty.
2) Kočka je samotář - naše kočky jsou stádní zvířata a když jdeme večer do postele, zásadně spí s námi. Pokud jsme ještě měli i naši fenečku, byl problém se otočit v posteli, kde máte psa a dvě kočky.
3) kočka je neposlušná - obě naše kočky zvládají základní povely jako pojď sem, skoč, lehni.
Je jasné, že takoví kočičáci se nekonzumují, i když mám fotku, která by mohla hovořit o pravém opaku. Když byl náš kocour Tomino ještě hodně mladý, vařil jsem jednou v kuchyni těstoviny s tím, že je v míse smíchám s restovanou zeleninou. Když se těstoviny dovařovaly, vytáhl jsem z kredence plechovou mísu, položil ji na stůl, otočil jsem se ke sporáku, abych ty těstoviny zkusil. Když jsem se asi za třicet vteřin otočil zpátky ke stolu, ležel v té míse náš kocour stočený do klubíčka a usínal. Vypadalo to hezky. Bílá mísa a v ní černý kocour. Tak jsem zašel pro foťák, vyblejskl jsem to a prvního dubna rozeslal všem svým známým jako doklad, že u nás žerem kočky.
Odpovědět

Jan Škrdla

17.4.2021 22:50 Reaguje na Karel Zvářal
Stejně bych ten javor nezatracoval. V případě polních lesíků bych viděl jako optimální pestrou směsku, ve složení dub, javor (domácí druhy) a lípa (popř. habr nebo buk), s příměsí třešní a takových specialit, jako je břek, hrušeň, jabloň popř. ořešák. Keře taky (např. hlohy, šípky, ptačí zoby, trnky,..), ale hlavně na okraji, kde mají více světla.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

18.4.2021 04:09 Reaguje na Jan Škrdla
Snad z toho nevyplývá, že javor zatracuji. Má své místo v přírodě, ale nedával bych ho v "pořadí oblíbenosti" parkových dřevin tak vysoko. Ten "útok" spočívá spíše na přetújování, sterilní keře... a naopak vyzvednout ovocné stromy, jeřáby, lípy a duby. Nejen kvůli většímu množství hmyzích obyvatel, plodům, ale i faktu, že v nich je mnohem častěji vysekaná dutina v porovnání s javorem.
Odpovědět

Jan Škrdla

18.4.2021 11:17 Reaguje na Karel Zvářal
To bych bral.
Ještě mám dotaz k jeřábům. Několikrát jste vyzdvihoval jeřáb ptačí, ale jaký máte názor na břek (má výhodu, že snese sucho), popř. na oskeruši.

Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

18.4.2021 11:33 Reaguje na Jan Škrdla
Ten břek je také varianta, vydrží více než j. ptačí, ale ten ptačí je moje srdcovka odmala, kdy jich tu byly desítky. Ani nějak netrpěly, ale MZ je začala postupně odstraňovat. Jeden z posledních, který unikl pozornosti, byl právě ten na fotu, následující rok i ten zmizel... Co mi vadí, že dávají kultivary, jsou to takové větší metly, s minimální listovou plochou i počtem plodů. To obsypaný j. ptačí s nálety brkoslavů a kvíčal se vůbec nedá srovnat. J. ptačí roste místy v "horách" v lese, neptal jsem se, zda ho sadí se smrkem, nebo je to přirozený nálet, ale tam asi kosi odlétají se napást, když koncem léta někam zmizí. V tom lese vypadají všechny zdravě, obsypané plody. Takže podle mého má perspektivu, jen je třeba volit vhodné stanoviště (typ půdy, zástin, vláha).
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

19.4.2021 07:45 Reaguje na Karel Zvářal
Jeřáb ptačí nikdo v lesích nesází. Šíří ho přirozeně ptáci, kuny a další. Těžiště výskytu je v horských a podhorských polohách i na kyselých stanovištích. Rozšíření je masivní a záleží na lesnících nakolik ho v lesích tolerují. Já ve svém lesíku ponechávám jen několik větších jeřabin. Většina jde pryč při prořezávkách a probírkách. Oproti tomu břek a oskeruše jsou teplomilné dřeviny (doubravy, bučiny hlavně na zásaditém podkladu).
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

19.4.2021 09:07 Reaguje na Dalibor Motl
V dokumentu z NP Sežrané hory sázeli, ale jinde to asi nechávají na přírodě. U nás tedy to není nijak masivní výskyt, spíše ohniskový, jako by tam nocovalo hejno kvíčal. Čím více bude JP v krajině, tím více se bude přirozeně šířit. Já vysazování budu podporovat vždy.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

17.4.2021 12:46
Že by těm mrškám hmyzákům vadily milimetrové vlny 5G sítí odpovídající tepelnému záření tělesa o teplotě asi 1K a jsoucí běžně v přirozeném spektru tepelného záření, to se mi moc nezdá.

Postrašit nikdy nemůže uškodit! To se vždy někde rádo ujme a diskuse se rozproudí.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

17.4.2021 13:16 Reaguje na Jiří Svoboda
Jak může škodit taková dobrota jako alkohol, cigaretový kouř či obyčejný cukr?
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

17.4.2021 14:34 Reaguje na Karel Zvářal
A proč lidi chlastají alkohol? Jako by nestačilo třeba vínko nebo slivovica. -)))
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

18.4.2021 12:32 Reaguje na Karel Zvářal
O škodlivosti těch dobrot jsou přece vědecké studie. Kde je studie 5G x hmyz?

Já řekl dost jasné fyzikální argumenty, oponujte!
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

18.4.2021 13:05 Reaguje na Jiří Svoboda
Zase se nudíte, že?-)) Neřekl jste vůbec nic, jen blábol žáčka na úrovni prvního stupně ZŠ. Asi jste nebyl ve škole, když se tu diskutovalo o tomto vlivu.

https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jiri-vanicek-proc-mizi-hmyz-muze-za-to-5g

V článku byl tento odkaz k problému, nějak redakci unikl.

https://www.cez-okno.net/clanok/skodlivost-vysokofrekvencnich-poli
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

18.4.2021 18:10 Reaguje na Karel Zvářal
No vidíte. Až na ty blbý pindy na začátku se k problému dokážete postavit věcně a konstruktivně.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

18.4.2021 18:53 Reaguje na Jiří Svoboda
Vidím, co vím už dávno, proto na blbé pindy reaguji adekvátně. Takový machr a potral by ho i ten žáček zvládající základy práce s PC.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

19.4.2021 08:58 Reaguje na Karel Zvářal
Pokud stavíte schopnost něco vygůglit nad kritické myšlení, pak se vaší reakci vůbec nedivím.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

19.4.2021 09:01 Reaguje na Jiří Svoboda
Kritickým myšlením vládne většina Čechův, kteří chlastají, hulí, sladí a říkají si Šak co...
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

19.4.2021 20:23 Reaguje na Karel Zvářal
A jak vlastně vy posoudíte, zda je něco blbost nebo velmi velmi nepravděpodobné?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

19.4.2021 20:35 Reaguje na Jiří Svoboda
https://zoommagazin.iprima.cz/priroda/hudba-misto-repelentu-proti-komarum-ano-ale-ne-kazda

Vědci, ne nějaký Zvářal...
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

20.4.2021 11:51 Reaguje na Karel Zvářal
Aha, tak teď už vím, kdo jsou to podle vás ti vědci a co je to ta věda.

Myslím, že i Kalendu byste klidně mezi vědce zařadil.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

20.4.2021 12:07 Reaguje na Jiří Svoboda
A co kromě žvástů máte v ruce vy?
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

21.4.2021 10:43 Reaguje na Karel Zvářal
A jsme zase u toho. Jak posoudíte, co jsou jsou či nejsou žvásty? Tím že vás to rozohní?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

20.4.2021 12:19 Reaguje na Jiří Svoboda
I kdybyste
tesal
každé slovo
na jeden řádek
jako Majakovskij,
u mě jste
jasný.
Odpovědět

Jirka Černý

17.4.2021 13:55
Lidi obecně jdou nejsnadnější cestou. Plot z thuje plní estetickou funkci ihned po vysazení (pro ty kterým se líbí), pár let je vpodstatě bezúdržbový a když se mu včas nadefinuje výška a tvar je po mnoho let snadno udržovatelný, jako bonus neopadavý takže celoroční soukromí.
Habr je skvělý plot ale chce o dost víc péče než doroste do požadovaného tvaru a hustoty s tím že v zimě opadá a tím neplní jednu z funkcí, výhodou je že dokáže snadněji vykrýt mezeru po úhynu, snese i razantní změnu vkusu ale tady by na tom byl líp hloh (je fakt že nový plot z hlohu jsem snad ještě neviděl). Osobně thuje nesnáším, njak je mám spojené s podnikatelským barokem a kýčem obecně, když už tak jsem dělal pro zákazníka plot z tisu který se mi moc líbil, neopadá a nechá si líbit prakticky jakoukoliv úpravu. Není špatný Turkmenský brest ale je opravdu rychle rostoucí takže vynechat péči se nevyplácí
Odpovědět
RP

Radim Polášek

17.4.2021 15:31 Reaguje na Jirka Černý
Habr opadává až na jaře, těsně před rašením nových listů. Aspoň ten používaný na živé ploty.
Odpovědět

Jirka Černý

17.4.2021 16:33 Reaguje na Radim Polášek
Ano, období kdy je ten plot bez listí je relativně krátký, ale lidem pak zas vadí že suché listí neopadá, mají představu že buď je to zelený nebo bez listí, dnes spousta lidí neakceptuje rozmanitost ročních období a to jsou ti co chtějí thuje které vypadají celý rok cca stejně.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

17.4.2021 14:01
Souhlas s většinou článku.
Jen bych měl takovou malou poznámku. V článku zmińovanými mirabelkami je nejspíš myšlen běžný myrobalán. Mirabelka je vyšlechtěné ovoce, relativněš dost náročné na teplo. Myrobalán je samovolně rostoucí a šířící se "švestkovitý" strom třeba kolem cest, všelijaké žluté, červené a modré variabilní "kulovačky", které kvetou až o týden dříve než meruňky a na rozdíl od meruňek jejich květy vydrží mnohem horší nepohodu a plodí v našem státě doslova všude, od nejnižších teplých poloh snad až na náhorních mrazivých rovinách našich hor.
A jinak v zahradnictví dost univerzální podnož pod švestkovité ovoce.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

17.4.2021 16:10
To, co napsal autor, je dobře známé třeba i včelařům.
Například kdysi trávník sekaný 4 - 5 x za rok na píci králíkům nebo dvakrát za rok na seno byl, pokud nebyl právě čerstvě vysetý, celoročně kvetoucí trávník a snůška. Zahrady s ovocem, drobné ovoce, rybíz, angrešt, potom ovocné polokmeny a vysokokmeny jabloní, hrušek, slivoní a nakonec maliny, to doplněné třeba v trávě smetánkou, to byla silná snůška, první podněcovací cca v polovině dubna až poslední maliny na začátku června. Nějaké malolisté lípy kolem kostela, kolem místního kulturáku a hřiště, to byla červencová snůška. Nějaké javory kleny v prolukách, na břehu potoka a podobně byla další pozdně jarní snůška. Atd atd. Neboli běžná průměrná vesnice před takovými 30 a více lety byla velmi dobré místo pro aktivní včelaření, s kapacitou desítky včelstev neboli se tam prakticky celoročně mohly uživit desítky včelstev na kilometr čtvereční.
Dneska je taková zahrada jen jedna z 20 , 40 a to ještě obvykle takovou zahradu drží to, že v domě žije někdo starší, kdo ji schválně tak udržuje nebo nechává. A který v nejbližších letech odejde a potomci tu zahradu "znormalizují" na dnešní v článku popsaný neživotný standart. A dnešní zahrady mají kapacitu uživit tak jednotky včelstev na kilometru čtverečním a to ještě většinou ne z těch zahrad, ale z málo sekaných okrajů silnic a chodníků, drobných zapomenutých neudržovanýczh ploch a podobně. Pokud tam někdo intenzívněji včelaří, tak včely často trpí hladem nebo využívají toho, že vesnice není velká a včely za pastvou ten kilometr, dva nebo tři doletí mimo vesnici do lesa a podobně.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

17.4.2021 18:05 Reaguje na Radim Polášek
Nikdo tu zatím nevzpomněl nejčastější sestříhavaný keř - ptačí zob. Ten velmi vyhovuje jako úkryt vrabcům, sedávají navrchu, jak zahlídnou krahujce, zapadnou dovnitř, kde jsou v bezpečí. Mně ty cizokrajné konifery obecně nevadí, ale všeho s mírou! Právě že chybí pastva včelám i potrava ptákům kvůli nedostatku obyčejných stromů v okolí, jak píšete. Včely trpí hladem, jsou závislé na příkrmu od včelaře, a pokud se vrhnou na řepku, často to končí fatálně.
Odpovědět
MP

Martin Plocek

22.4.2021 12:17 Reaguje na Radim Polášek
Ano,nejsem sice včelař (byť syn do školního včel.kroužku chodí),ale stav popisujete přesně.Když pominu sousedy důchodového věku ,jsme v okolí snad jediní, kdo mají převážně "užitkovou" zahradu (spíš zahrádku).V létě to u nás sice vypadá jak v džungli (na 100 m2 až neuvěřitelné množství rostlin od letniček a mrkve po ovocné polokmeny) ,ale zato pozorujeme často i velmi nezvyklé druhy hmyzu. Třetím rokem u nás bydlí drvodělka ,vloni jsme pozorovali páření asi nějakého nočního motýla (rozpětí křídel asi deset centimetrů),takže vypadali jako suchý list atd. A za hmyzem a semeny kosi,rehkové,sýkorky. Ke králíkům a slepicím zas lítají mouchy ,tudíž i vlaštovky a jiřičky. Někdy sice nadávám ,že toho máme moc ,ale zase si pak připadám ,jako majitel oázy v poušti.
Odpovědět

Jirka Černý

18.4.2021 06:37
Jak tu někdo píše vše souvisí se vším, takže jak ty souvislosti poskládat? Ano v 80tkách byl v každé vsi kravín záruka mnoha much, tráva se Sekala kosou a srpem včetně poslední škarpy co si babky sekaly králíkům, u domku měl každý pár ovocňáků pro vlastní potřebu a tak by se dalo pokračovat do nekonečna. Dnes je živočišná v troskách, škarpy seká cepák na traktoru a lidé co si postaví nebo zrenovují domek si udělají zahradu spíš podle vkusu než účelovou, ono totiž včely a podobně nikdo nikdy prioritně nezohledňoval ale prostě tehdejší doba "nedostatku" byla paradoxně v tomto lepší. Připadá mi docela hloupé zazlívat lidem že na svém pozemku u baráku cca 800-1200m3 při výsadbě živého plotu nezohlední potřeby hmyzu, ptáčků, žížal, atd. naopak začínám mít docela averzi na všechny co ostatní odsuzují že se nechovají podle jejich představ o řádu světa, jediné čeho je tu opravdu málo je tolerance.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

18.4.2021 07:08 Reaguje na Jirka Černý
Jste hodný, že jste se za tu mlčící většinu projevil, děkuji!-) Pan Polášek výše vyčíslil, jaký je asi poměr mezi eko a "eko". Jsem dalek toho, diktovat někomu, jak si má zařídit zahradu. Ukazuji jen na příklady, že stále takoví (mladí!) lidé jsou. A když někdo z té mlčící většiny se rozhodne pro výsadbu letniček včetně slunečnice, budu nadmíru spokojen. Článek jsem napsal proto, abych opět upozornil na provozní slepotu - viz. managemt luk kvůli hmyzu motorovými sekačkami, a také upozornil, kde je jedna z příčin úbytku diverzity. Diverzita nemůže být ve sterilním prostředí zchemizovaných lánů a snobských zacloněných angličáků.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

18.4.2021 08:32 Reaguje na Karel Zvářal
A za tím snobstvím jsou masáže reklam v médiích.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

18.4.2021 08:37 Reaguje na smějící se bestie
Sekačkami počínaje a Zatočte se vším živým jednou provždy.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

18.4.2021 08:38 Reaguje na Karel Zvářal
konče
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

18.4.2021 09:32 Reaguje na smějící se bestie
Díky tomu, že naše společnost je tvrdě vedena ke konzumu,není problém lidi zmanipulovat, že anglický trávník a tujový plot jsou vlastně taky dobrá příroda. Držitel pozemku dojde k závěru, že pro něj je pohodlnější jednou za týden udělat procházku se sekačkou než se každý týden hrbit, z trvalkových záhonů vytrhávat plevel a ostříhávat odkvetlé a suché části kytek.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

18.4.2021 10:34 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Jak psali pánové Vinkler a Černý, ta plocha v zahrádkách satelitů je celkem marginální, rozhodující je, co se stalo s agrární krajinou. Jestliže petici Vraťme život do krajiny podepsalo 0,5% obyvatel Česka, aspoň je vidět, kolika lidem pojem biodiverzita něco říká. Těch 99% to má někde… Takže ten apel míří spíše na úředníky městské zeleně a úřadů, kde mají kompetence dělat něco s většími krajinnými celky, minimálně městskými parky a jinými plochami. Tam vidím největší rezervy v řešení nedobré situace se stavem přírody.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

18.4.2021 10:53 Reaguje na Karel Zvářal
Já si myslím, že úředník udělá obvykle to, co mu řekne politik. Takže podle mě je nejschůdnější cesta přes masovou osvětu u těch malých, kteří si pak ve volbách zvolí ty, kteří jsou ochotni ty změny udělat. Jenže ty změny se těžko udělají v republice, kde je premiérem člověk vysávající státní kasu přes dotace. Tomu ty motýle a fogle nic neříkají.
Odpovědět

Jirka Černý

18.4.2021 16:29 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Znám hodně úředníků ohledně životního prostředí kteří dokáží jít proti dost silnému proudu a mají obdivuhodné výsledky. Že je to občas koulení kamenů do prudkého kopce je jasné.
Odpovědět

Jirka Černý

18.4.2021 16:21 Reaguje na Karel Zvářal
Řekl bych že děláte špatné závěry. O petici nic konkrétního nevím, ale předpokládám že ti co jí podepsali měli alespoň základní představu o jaký problém se jedná, těch lidí bylo cca 50 000? Když zohledníme kolik je v populaci kojenců, flegmatiků, lidí co z principu nikdy nikdy nic nepodepisují, lidí ke kterým se ta petice v žádné podobě nedostala (viz já) dá se to číslo považovat za obrovský úspěch. Nesmíme to srovnávat se statistikou kdy se stovky lidí na něco zeptají a z toho v procentech odvodí názor celé populace.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist