https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/karel-zvaral-jak-dal-v-mestske-cerveni-aneb-diverzitu-nicime-vedome
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Karel Zvářal: Jak dál v městské červeni aneb diverzitu ničíme vědomě

9.12.2022
Kolik bude v naší krajině hmyzu a ptáků, mají ve svých rukou mj. také pracovníci městské zeleně. V ulici s poetickým názvem Sadová (nyní spíše Bouráková) je umrtvena diverzita výběrem nevhodné dřeviny.
Kolik bude v naší krajině hmyzu a ptáků, mají ve svých rukou mj. také pracovníci městské zeleně. V ulici s poetickým názvem Sadová (nyní spíše Bouráková) je umrtvena diverzita výběrem nevhodné dřeviny.
Foto | Karel Zvářal
Ne vždy platí, že co je z ciziny, to je lepší. V případě městské zeleně tomu bývá často přesně naopak. A jelikož nám podíl okrasných dřevin, počínaje červenolistými, v intravilánech neustále roste, je namístě krátká úvaha, co tento trend způsobuje na diverzitě hmyzu a ptáků. Hodně se o úbytku ještě nedávno hojných druhů napsalo, ale málokdo jde do důsledků, proč k němu vlastně dochází.
 
V zemědělské krajině je úbytek početnosti zdůvodňován aplikací pesticidů a absencí rozptýlené zeleně. Ač ve městě se postřikuje velmi omezeně, dřevin i trávníků je tam relativně dost, přesto je diverzita oproti nedávnému období znatelně nižší. Na vině tentokrát není otřepaná klimatická změna, ale lidský faktor, resp. „xenománie“, tzn. preferování nepůvodních druhů dřevin, kýmsi označených za okrasné.

Ponechání neposečených ploch zaručí alespoň minimální výskyt hmyzu.
Ponechání neposečených ploch zaručí alespoň minimální výskyt hmyzu.

A také časté používání bubnových sekaček místo lištových, které z rozmixovaných trávníků dělají mrtvou pustinu bez hmyzu. Rovněž plošné rušení domácích chovů, nudliček sadů, luk a záhumenek na venkově ve jménu „pokroku a čistého prostředí“ se projevilo na propadu diverzity. A ten i zde, bohužel, další výsadba okrasných dřevin a časté sečení trávníků jen a jen prohlubuje.

Podobných květnatých pásů by mohlo být mnohonásobně více.
Podobných květnatých pásů by mohlo být mnohonásobně více.
Foto | Karel Zvářal

Éra kosmopolitního universalismu

Platan, pajasan, škumpa, sakura, švestka červenolistá, túje, dub červený, turecká líska, šeřík, zlatý déšť, jalovec čínský, bobkovišeň… Výčet všech nepůvodních okrasných stromů a keřů by vydal na celou stránku, jejich názvy však nejsou autorovi většinou známy, neb se je z principu neučí. O to více si ale všímá jejich ekologického ne/využití. A je sakramentský rozdíl v diverzitě ovocného sadu či lučního porostu v porovnání s tzv. okrasnou zahradou!

Původní vlídná tvář mnohostranně užitečných zahrad s vysokou diverzitou se pozvolna mění v zelenou poušť s okrasnými dřevinami
Původní vlídná tvář mnohostranně užitečných zahrad s vysokou diverzitou se pozvolna mění v zelenou poušť s okrasnými dřevinami
Foto | Karel Zvářal

Tam ptáček (kromě drozdovitých) zabloudí jen omylem, neboť hmyz tu bývá nezvaným hostem, a jako s takovým je k němu přistupováno. Návodů a reklam, jak s tím či oním „prevítem zatočit jednou provždy“, je všude plno. Ovšem nadužívání různých pesticidů má svou stinnou stránku i pro lidstvo, a tou je výskyt vážných onemocnění v populaci.

Kult exotičnosti jde dokonce tak daleko, že náletové keře, jako např. hloh, šípek či bez černý, jsou důsledně odstraňovány, zatímco zelená kulisa bez života podporována. Tady najednou nepůvodnost, de facto cílená invazivnost druhů, úřadům nevadí?... Místo ovocných stromů se vysazují uměle vytvořené kultivary, na kterých neroste ovoce (stejně by jej nikdo nesbíral), ale nenajdeme na nich ani hmyz. A není tomu tak jen u nás, na mnoha záběrech ze světa je vidět tentýž mustr cizokrajného okrasného zahradnictví.

Naše duby jsou hodnotnou ekologickou dřevinou, která podporuje hmyzí, savčí i ptačí biocenózu. Měly by být ale vysazovány raději uvnitř parků, dále od komunikací.
Naše duby jsou hodnotnou ekologickou dřevinou, která podporuje hmyzí, savčí i ptačí biocenózu. Měly by být ale vysazovány raději uvnitř parků, dále od komunikací.
Foto | Karel Zvářal

Při popisu těchto dřevin či v reklamách je zdůrazňována jejich odolnost vůči škůdcům. Je třeba si ale uvědomit, že tito „škůdci“ jsou potravou pro mnoho druhů pěvců, kteří z našich zahrad prakticky vymizeli. Vítězí tak pohled moderního člověka, který naprosto postrádá cit pro přírodu, a pokud nějakou exotickou náhražku ve své blízkosti má, pečlivě dbá o její sterilitu.

Např. jírovec maďal (kaštan koňský) se vyznačuje silným letním napadením klíněnkou jírovcovou, ta způsobuje zhnědnutí a předčasné opadávání listů. Na vitalitu stromu a velikost úrody plodů však nemá vážnější dopad, neboť s každým jarem se stromy opět zazelenají a dětmi sbírané kaštany normálně dozrají. Na vyšlechtěném kultivaru jírovce se klíněnka nevyskytuje, ale také na něm neuvidíte sýkory, lejsky či rehky.

Lípa velkolistá je ideální parkovou či liniovou dřevinou, nacházejí na ní potravu ptáci, včely a jiný hmyz.
Lípa velkolistá je ideální parkovou či liniovou dřevinou, nacházejí na ní potravu ptáci, včely a jiný hmyz.
Foto | Karel Zvářal

Tito ptáčci loví jak poletující dospělce, a zejména modřinky rády dobývají v listech ukryté housenky. A to jírovec je jeden z mála nepůvodních stromů, které nějaké hmyzí obyvatele hostí. Drtivá většina je chráněna přirozenou chemickou ochranou, tzn., že na strávení rostlinné potravy chybí hmyzu enzymy. A naopak – to, co při laickém pohledu vypadá jako „vada na kráse“ – tj. okousané listy – je zdrojem potravy pro ptačí obyvatele měst, dravý hmyz a netopýry.

Ptačí budky pláčou

Nahradit absenci přirozených dutin vyvěšením hnízdních budek tak bývá často kontraproduktivní, neboť sterilní okrasné zahrady se stávají ekologickou pastí. Jsou neúživné, přilákaní ptáci musejí za potravou létat daleko, což je pro ně vysilující a nejsou schopni všechna mláďata odchovat. Část z nich hyne hladem, čímž se snižuje produktivita hnízdění i vitalita a fyzická zdatnost podvyživených mláďat.

Housenky píďalek a obalečů tvoří podstatnou část potravy krmících pěvců. Na většině nepůvodních stromů je ale nenajdeme pro jejich toxicitu, resp. nestravitelnost.
Housenky píďalek a obalečů tvoří podstatnou část potravy krmících pěvců. Na většině nepůvodních stromů je ale nenajdeme pro jejich toxicitu, resp. nestravitelnost.

Je tedy s podivem, že v ornitologické literatuře se parky označují jako vhodné prostředí pro vyvěšování budek. Dnes možná tak pro špačky a netopýry, kteří létají za potravou i kilometry daleko. Ale pro většinu pěvců je mnohem efektivnější pověsit budky ve smíšeném lese, případně lesoparku. Nejlépe do míst s duby, lipami, břízou, habrem či původními jehličnany. Tyto stromy jsou hostiteli hmyzu, na kterém jsou ptáci v době krmení mláďat životně závislí. Proto je lze označit za ekologické, protože splňují nejen krajinářské požadavky, ale jsou nezbytnou součástí biotopů zdravých ekosystémů.

Mravenci si mšice chovají podobně jako lidé hospodářská zvířata.
Mravenci si mšice chovají podobně jako lidé hospodářská zvířata.
Licence | Volné dílo (public domain)
Zdroj | Hippox

Ekologický strom – rychlý test mravencem a mšicí

Zdaleka ne všechny stromy jsou tedy hostiteli hmyzu. Přitom housenky píďalek či obalečů tvoří podstatnou část potravy donášené ptačími rodiči rychle rostoucím mláďatům. Vyskytují se na výše zmíněných listnáčích, ale také na ovocných stromech, proto ptáci rádi obsazují budky instalované v chemicky neošetřovaných sadech.

Jiné známé stromy, např. v parcích hojný javor klen či mléč, nejsou sice hostiteli housenek, ale najdeme na něm mšice, které jsou potravou pro jiřičky, vlaštovky či rorýse, nebo některé druhy drobných pěvců, jako jsou pěnice, budníčci či sedmihlásek. Přítomnost mšic na stromě poznáme podle sotva viditelných zaschlých kapiček trusu, který obsahuje nestrávené cukry.

Mrtvolky mláďat lejska bělokrkého ve stáří 5 a 11 dní uhynulých hladem v neúživném parku s převahou cizokrajných dřevin (neostrý snímek).
Mrtvolky mláďat lejska bělokrkého ve stáří 5 a 11 dní uhynulých hladem v neúživném parku s převahou cizokrajných dřevin (neostrý snímek).
Foto | Karel Zvářal

Kvůli této sladké dobrotě šplhají do korun stromů mravenci, při nedostatku jiné pastvy je tzv. medovice též zdrojem potravy i pro včely. Mšice je sice obecně neoblíbený hmyz, má však dalekosáhlý ekologický význam! Není tedy příliš rozumné je při nízkých počtech likvidovat postřikem, o snížení stavu se postarají mimo ptáků i slunéčka, která jako přirození regulátoři mšic v důsledku použití pesticidů hynou též.

Samoúčelná, studená krása moderních zahrad.
Samoúčelná, studená krása moderních zahrad.
Foto | Karel Zvářal

Nebuďme ke svému životnímu prostředí lhostejní

Mysleme tedy při výsadbě či odstraňování „obyčejných“ dřevin na to, jaký je jejich ekologický význam. Stačí letmý pohled na list a kmen stromu, zda tam uvidíme drobný hmyz či jeho pobytové stopy, nebo je neobyvatelný pro svou toxicitu. Toho si musí být vědomi především odborníci – specialisté, kteří by do požadovaných kritérií měli zahrnout prioritně ekologickou užitečnost stromu či keře. A zažité stereotypy kopírování „v zahraničí oblíbených druhů“ by chtělo přehodnotit. Měli bychom pracovat s relevantními údaji, nikoliv nekriticky přebírat snobské manýry. Komu na naší přírodě záleží, bude o popisované problematice přemýšlet a najde alespoň kompromisní řešení.

Sterilní kultivary (okrasná třešeň) „odolné ke škůdcům“ jsou špatnou zprávou pro hmyzí a ptačí složku naší přírody.
Sterilní kultivary (okrasná třešeň) „odolné ke škůdcům“ jsou špatnou zprávou pro hmyzí a ptačí složku naší přírody.
Foto | Karel Zvářal

I naše stromy a keře jsou krásné. Přitom jejich ekologické využití je nesrovnatelně vyšší, než u dovážených jalových náhražek. Zejména zapojení včelařů, zahrádkářů či členů ČSOP by pomohlo změnit tvář našich parků ve prospěch přátelštějších dřevin i šetrnějšího sečení trávníků. Diverzita se sama od sebe nezlepší, lidé si musí všímat svého okolí a nebát se upozornit na chyby.

Hloh obecný se vedle exotických dřevin neztratí. Proč tedy (nejen) tento užitečný keř ve městech likvidujeme?
Hloh obecný se vedle exotických dřevin neztratí. Proč tedy (nejen) tento užitečný keř ve městech likvidujeme?

Vedle nevhodné skladby dřevin je příčinou úbytku pěvců v obcích též přemíra predátorů, kteří se zde v minulosti nevyskytovali, jako je např. synantropizovaná sojka, straka, kuna, krahujec či poštolka. I tento novodobý trend, tedy „změna hospodaření“ s predátory, stojí za pozornost. Jeho řešení je ale v rukou povolaných osob, zde laická veřejnost může jen bezmocně přihlížet. Snad někdy v blízké době se to změní, neboť, jak lze parafrázovat: hodně dravců, vrabcova smrt.


reklama

 
foto - Zvářal Karel
Karel Zvářal
Autor článku je ekologicky smýšlejícím ornitologem a zemědělcem.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (51)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

9.12.2022 09:54
Velice pěkný a výstižný článek k problematice městské zeleně. ( a nejen k ní)
Přečíst by si jej měli zejména přečíst zástupci samospráv zodpovědní za ŽP v urbanizovaných územích.
M.j. takový obyčejný hloh je nejen nádherný ale rádo v něm hnízdí ptactvo.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

9.12.2022 13:20 Reaguje na Miroslav Vinkler
Děkuji (i MU) za pozitivní hodnocení a správné pochopení článku. Každý, kdo netrpí provozní slepotou, musí vnímat popsané trendy, zejména když má srovnání s minulými dekádami. Doba se mění a mění se i lidé, jejich zájmy, priority, vidění světa. Životní úroveň se mění většinou k lepšímu, ale životní prostředí, tj zejména diverzita hmyzu a dřívě běžných druhů, se viditelně zhoršuje. A bude jen na člověku, jak se k těmto problémům postaví. Zda lhostejně, nebo bude alespoň částečně chybné kroky napravovat.
Odpovědět
PS

Peter Sládek

9.12.2022 14:23 Reaguje na Karel Zvářal
Tieto veci sa musia priestorovo riešiť v prvom rade na úrovni krajiny. Mestský park môže pomôcť, ale nemôže suplovať chýbajúcu krajinnú zeleň ani koristnícku exploatáciu krajiny. Má prioritné iné funkcie, ktoré nemá aká iná mestská štruktúra nahradiť.
Kedysi bol na dedine bežný dom so záhradou v členení okrasná záhrada, obytná (dvor), úžitková (zeleninová a ovocný sad). Výmera bývala 2000-3000 m2 (a to nepočítam hospodársku časť a humno). Neskôr sa pozemok pre RD zmenšil na cca 1200, v meste na 800 m2. Okrasná časť zostala zruba pôvodná, obytná tiež - tam dvor z udupanej hliny nahradil trávnik a dlaždená terasa. Zeleninová záhrada sa logicky zmenšila a sad tvorilo pár stromov. A dnes? Dnešná výmera pozemku pre RD je bežne 600 m2. Z členenia zostala okrasná časť, obytná (bývalý dvor je trávnikom a terasou). Úžitková záhrada musela zmiznúť celá, niet pre ňu miesta, scvrkla sa na záhon byliniek. Takže žiadať po ľuďoch niečo, na čo nemajú priestor sa nedá...
Odpovědět
TP

Tomáš Pilař

9.12.2022 09:57
Autor logicky konstatuje, že "jedlý park" je ornitologicky lepším biotopem než "plastový park" z nepůvodních taxonů (pod pojmem "plastový park" si představuji jako park s malým množstvím interakcí a chudou potravní pyramidou), bohužel přitom přehlíží dlouho řadu funkcí, které má městská zeleň plnit. stejně jako fakt že rozhraní mezi "jedlými" a "plastovými" taxony nevede po rozhraní "původní" / " cizí". Navíc v zápětí argumenty, které jsou snad platné pro městský park, uplatňuje na uliční stromořadí a demonstruje na červenolistém myrobalánu (taxon je cizí, nadužívaný, ve velkém množství vypadá divně, ale je v plném rozsahu jedlý, takže jde o zjevně špatný příklad). K rozumným závěrům je hned cesta zarubaná.
Zeleň má ve městě v první řadě funkci bioklimatickou a estetickou, po ní s odstupem následují ty další. Aby ty hlavní funkce mohla plnit dobře (nebo alespoň přijatelně) musí být hojná. Aby mohla být hojná, musí být laciná a umožňovat vrstvení funkcí. Pokud nebude žádná rozhodně nebude plnit , ani ty funkce ekologické (poskytování biotopu)
Typickým příkladem pro souběh limitů je volba taxonu pro uliční stromořadí: taxon musí tolerovat městské prostředí, zadlážděnou plochu a přijatelně rychle růst. Toto splňují v podstatě pouze nepůvodní taxony s "plastovým chováním", jako je platan, jerlín , břestovec, dřezovec. Pod krásně jedlým stromem (např. mahalebkou) nikdo nebude ochoten ani parkovat, ani sedět na lavičce. Ke stromu hostící bohaté společenstvo primárních konzumentů (např. mšice) vznikne rychle dlouhá řada občanských podnětů žádajících "úpravu koruny", nejlépe "vodorovným řezem 10 cm nad zemí, protože kdo má to auto furt mejt". Tak vznikne další "nestrom".
V parcích (plošných objektech zeleně) je situace s výběrem taxonů jednodušší, ale ani v tomto případě není "jedlost vegetace" všeobjímající parametr biotopových funkcí, stejně tak je důležitá prostorová struktura vegetace (zastoupení více úrovní korun stromů a keřového patra) a režim provozu (např. park s pobíhajícími psy je špatný hnízdní biotop pro křovinné druhy ptáků).
Odpovědět
LB

Lukas B.

9.12.2022 10:00
drobná poznámka - je rozdíl mezi bubnovou sekačkou a mulčovačem. bubnová sekačka (alternativa lištové) vysokou trávu podetíná a nemele. a tam, kde lištová sekačka co tři minuty stojí a opravuje se po trefení šutru, tam bubnovka jen zajiskří a jede dál.

jiná věc je, že seno z malých členitých luka a zahrad nikdo nechce. a to nejen "přijeď si, poseč si, usuš si a odvez si zadarmo", ale nikdo si nepřijede ani pro nasušené kupky z necelého hektaru ve stráni. jo takhle kdybych to nabalíkoval, uskladnil pod svojí střechou a přivezl v březnu až pod nos, to by milostivě brali.

no a pak se není možno divit, že se mulčuje - je to méně práce, nemusí se hrabat a svážet, aby se to pak akorát pálilo nebo navrstvilo na kompost.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

9.12.2022 10:10
Není co dodat. 1*.
Odpovědět
HH

Honza Honza

9.12.2022 13:27
zajímavý a poučný článek. Důležitý hlavně pro zemědělce. Když vidím v obchodě krásná čistá jablka bez červů, krásné rovné mrkve, tak si říkám, kolik je v nich pesticidů aj. škodlivin. Ale zemědělci musí prodávat to co lidi chtějí. Na zahrádce každý likviduje všechny škůdce, chce zvláštní kultivary, zahrádky přírodu ani nezachrání ani nepoškodí, nemusí se pak používat tolik chemie. Důležitější je to v přírodě. Bojuje se proti nepůvodním rostlinám, ale někdy by si lépe poradily se suchem, chudou, kyselou půdou apod. My bychom měli bojovat za to, aby alespoň něco rostlo, aby to bylo co nejpestřejší a aby se to přizpůsobilo oteplování a přír. podmínkám. Příroda si pak vybere sama.
Odpovědět
Pe

Petr

9.12.2022 13:48 Reaguje na Honza Honza
Bojovat bychom měli spíš za to, aby nebylo sucho a my nemuseli hledat jak s ním žít, aby půda nebyla chudá a kyselá, a tak dál. Nezpůsobovat problémy, ne se s nimi učit žít a vnucovat je i přírodě.
Odpovědět
HH

Honza Honza

9.12.2022 17:02 Reaguje na Petr
máte pravdu, ale aby to nebylo: poručíme větru, dešti! Příroda se sama vyvíjí, díky tomu jsme tady. Jak chcete bojovat proti době ledové? Taky se nedá bojovat proti zájmům společnosti, požadovat něco, co je nesplnitelné. Vždy je něco za něco. Když chcete snížit CO2 elektřinou z atom. elektráren, tak to taky není nejlepší postup. Oteplování teoreticky by nemělo snižovat množství vody ve vzduchu, jen to, že jsou srážky nerovnoměrné- tak je třeba více je zachycovat. Špatná půda může být způsobena nevhodnou skladbou dřevin a v zemědělstí rostlin- potřebný je pestrý les a dobré hospodářství. Když vykácíme les, bude sucho a půdu odnese vítr.
Odpovědět
PS

Peter Sládek

9.12.2022 14:12
Ahoj Karle,
hoci niektoré Tvoje postrehy sú dobré, nemôžem súhlasiť s ich tendenčným výkladom. Veľa z toho Ti dobre vysvetlil nižšie pán Pilař, nebudem ho opakovať. Azdá sa mi, že s tými pajaseňmi
V princípe zle staviaš otázku: Tá obvykle nestojí tak, či bude v aleji strom "jedlý" alebo "nejedlý", ale či bude ten nejedlý alebo žiadny. Lebo ten jedlý by som musel možno meniť každých 10 rokov...
Takisto otázka nestojí či bude trávnik lúčny alebo "anglický", ale či bude anglický alebo žiadny. Pretože anglický trávnik nie je náhradou lúky, je náhradou spevnenej plochy. Plní funkcie prvoradé v urbanizovnom prostredí a tie je schopný plniť (a uniesť záťaž) len pri údržbe na to potrebnej. Nazvem to kľudne jeho priaznivým stavom.
Btw. Určite je na poslednom obrázku hloh?
Odpovědět
PS

Peter Sládek

9.12.2022 15:30 Reaguje na Peter Sládek
Edit: Fragment mimo kontextu "Azdá sa mi, že s tými pajaseňmi..." je reliktom inej vety, ktorú som pri skracovaní príspevku vymazal(ako vidno nie celkom úspešne...).
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

9.12.2022 16:22 Reaguje na Peter Sládek
Trnka...
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

9.12.2022 16:44 Reaguje na Peter Sládek
Psal jsem to proto, neboť pamatuji sečení v sedmdesátkách-osmdesátkách, kdy ta intenzita byla podstatně nižší, tj 1-2 seče za rok - a žádné alergie se nekonaly (pokud je mi známo). Diverzita bylin a hmyzu byla nesrovnatelná s dnešní.

Původní stromy tu vysadili chlapi ze čtvrti po nastěhování, tj hodně jeřábů ptačích, švestky, meruňky, jabloně, břízy, topoly, borovice, smrky... Většina z nich záhadně zmizela, aniž by byla patrná známka jejich "nestability" či schnutí. Dnes sem s***u platany, okrasné třešně, prapodivné stromy a keře, jejichž názvy ani nechci znát - tolik fotek by mi nevzali. A i tak jsem rád, že zde mohu prezentovat svůj názor, který se nepochybně liší od lidí z branže. A čekal jsem, že se najde smeťka, na které se to celé shodí:-) Redaktorovi se asi neotevřel odkaz s kompozicí hlohu keř/květ/plody. Teď ho nemohu najít, ale něco ve stylu viz níže.


https://img.obrazky.cz/?url=43cea53bef544630&size=2
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

9.12.2022 16:49 Reaguje na Karel Zvářal
Z keřů hlohy, střemchy... také zmizely, a paninka-"zahradnice"tam má dokonale sterilní okolí z tůjí, bobkovišní, platanu, nějaké vysoké trávy, kapradí apod. A na diverzitě ptáků je to znát, stejně jako v zástavbě půldomků, kde dříve bylo spousta ovocnáčů, dnes tam dožívá tak 10%, zbytek viz foto. Takže zde beze zbytku platí - dobře už bylo. Na tyto uměliny mě opravdu neužije...
Odpovědět
PS

Peter Sládek

9.12.2022 20:47 Reaguje na Karel Zvářal
Karle, aj ja si pamätám "sečení v sedmdesátkách-osmdesátkách". Sám som vtedy kosil ručnou kosou, ani alergiu som nemal. A v devadesátkách som už prežíval jún - júl na liekoch... Tiež si pamätám, že vtedy o lymskej boreliózie u nás nik ani nechyroval a verilo sa, že kliešte skáču na ľudí zo stromov, nie z vysokej trávy. Dnes máme tretinu kliešťov v mestách s boreliou. A tiež mám niekoľko známych, ktorí skončili po borelióze ako invalidi.
V čase, keď u vás "vysadili chlapi ze čtvrti po nastěhování hodně jeřábů ptačích", ešte o spále jadrovín (Erwinia amylovora) tiež asi nikto netušil. V ČR bola zaznamenaná síce už v r. 1986, ale na Slovensku až po r. 2000. Však pohroma nastala len pred pár rokmi... V našom meste už jarabinu musím hľadať, hynuli po desiatkach. Že tie vaše "záhadně zmizely, aniž by byla patrná známka jejich nestability či schnutí" je možné, ale skôr by som prepokladal že boli odstránené skôr, než odumreli, ide totiž o karanténnu chorobu...
K fotke - Viem ako ľahko sa v editácii článku urobí chyba. Na možnú chybu vo fotke som sa snažil preto upozorniť nenápadne a hlavne neadresne. Ale skôr, než tu niekto urobí z redakcie, autora alebo z nás všetkých blbcov, ktorí diskutujú o exotoch a nerozpoznajú hloh od trnky. :-)
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

9.12.2022 20:57 Reaguje na Peter Sládek
Nemám sílu na všechny připomínky, jen k těm jeřabinám: v druhém odkazu je článek s fotem naprosto zdravého jeřábu ptačího. Než se sešel rok s rokem - zmizel... Na chodnících klíště nechytnou, já navrhuji nechávat uprostřed cca třetinu neposečenou, avšak častěji séct na dětských hřištích, tam to má význam. Normální člověk do vysoké trávy nepoleze, a to v lese má stokrát větší pravděpodobnost klíště chytit než ve městě. Chodím systematicky mimo chodníky kvůli svým záležitostem a nikdy jsem tu klíště nechytl, zato v lese desítky za hodinu, které při zastávkám smetám.
Odpovědět
PS

Peter Sládek

9.12.2022 21:25 Reaguje na Karel Zvářal
No predsa kliešťa si nikdy nechytil práve preto že sú tie trávniky pokosené, nie? :-)
Vlastný príklad. Robil som dve inventarizácie podobných parkov v rovnakom čase (jún). V nepokosenom (pred prvou kosbou, 2 kosby za rok) a v pokosenom (6 kosieb za rok). V prvom denne 5 - 6 kliešťov na šatách, plus 1 - 2 prisaté. V druhom ani jeden...
Odpovědět
me

meluzína

12.12.2022 13:48 Reaguje na Karel Zvářal
Moc hezký článek, pro mě spousta nových informací, i z této diskuze. K jeřábu ptačímu - býval to běžný až "plevelný" strom, ale momentálně na většině míst hyne protože potřebuje vysokou spodní vodu. Chtěla jsem ho zasadit, jako krásný strom a vzpomínku na dětství, kdy jeřabiny byly všude, ale ona potřebuje místo s vysokou spodní vodou. Já mám podle studně spodní vodu cca 5-7m a vypadá to, že je to moc málo aby přežila.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

12.12.2022 17:31 Reaguje na meluzína
Děkuji za hodnocení, takové si mé přebujelé ego ani nezaslouží:-) Tak jako rybáři nejsou nadšeni, když kritizuji jejich Chyť a pusť, nemohu čekat, že zahradníci za kritiku "Kup a prodej" mě budou nosit na ramenou. Je to prostě o úhlu pohledu, jestli krása, nebo i nějaký praktický užitek. já preferuji to druhé, a jako vyhlášený sobec myslím vždy na přírodu, co ta na to řekne...

Až budou mít páni zahradníci tolik nakoukáno na kmeny a větvičky, kolik je tam hmyzu a ptáčků, jako autor, pak se můžem bavit. A jestli nesouhlasí (na to mají právo), mají mobil, psát umí, takže se příští rok těším na zdokumentovaný holožír túje nebo zlatého deště:-)) P.S. Stačí foto jediné housenky!

Ano, tehdy byla taková doba, a asi to někde museli slyšet, možná ve škole, protože těch vysazených jeřábů ptačích byla ve městě spousta. To je mezi stromy prakticky top eko - květ, list i plody - podobně jako lípa či dub.

Tímto se omlouvám, že jsem nereagoval na každou větu z oponentury, o to více uvítám samostatný článek, jakým jsou pro naše intravilány cizokrajné dřeviny dobrodiním. Čím je dub červený lepší než naše druhy, proč dostává vedle vzrostlých lip přednost nepůvodní platan či kavkazská jedle.
Odpovědět
JV

Jitka Vágnerová

9.12.2022 14:18
Dobrý den, v článku je mnoho pravdivých, ale i mnoho zavádějících až nepravdivých informací. Předně - i krajinářští architekti i zahradníci si uvědomují úbytek fauny a již poměrně dlouhou dobu se snaží navrhovat takové druhy, které naopak biodiverzitu podporují. Jsou to jak druhy domácí, tak i druhy cizokrajné (zrovna třeba jerlíny či koelreuterie jsou skvělým zdrojem nektaru v době, kdy ostatní dřeviny nekvetou), červenolisté myrobalány (osobně je fakt nemám ráda a nenavrhuji) kvetou a plodí úplně stejně, jako myrobalány obyčejné. Stejné je to i u červenolistých kultivarů javorů (pořád je to javor mléč, se všemi mínusy a plusy, jen má barevné listy). Není vyšlechtěný jírovec odolný vůči klíněnce, odolnější je u nás již dlouho známý jírovec pleťový. Jen prostě plodí výrazně méně, což je hlavní rozdíl. V mé rodné vsi je asi stoletý s hnízdními dutinami, naposled jsem tam viděla strakapouda. I v rámci trávníků se snažíme jako obor především do města prosazovat i jetelotravní směsi, kde zrovna jeteloviny jsou důležitým zdrojem potravy pro opylovače a často i pro housenky. Ve městech chybí především vrstevnatost a komplexnost prvků (stromy nad parkovištěm nemohou být nikdy domovem pro celý ekosystém) a dost často pokulhává správná péče (keře nekvetou díky nevhodnému způsobu řezu, který ale vyžadují sami občané). Myslím, že bychom měli spolupracovat, protože jdeme všichni za stejným cílem - a to je funkční, hezká a živá zeleň ve městě (včetně hmyzu i ptáků). Mimochodem, katalogy školkařů už dlouhé roky uvádějí, krom vlastností jednotlivých stromů, také jejich ekologický význam jako zdroje potravy. Víme tedy, které kultivary sakury mají nektar a které ne. Okrasné hlohy poskytují stejnou či podobnou výživovou hodnotu jak hmyzu tak ptákům, dokonce i ta okrasná jablíčka baští kosáci. Prostě, bylo by dobré si o těch "cizokrajných" druzích něco nejprve přečíst. Mnoho z nich naopak spektrum potravy rozšiřuje. A především, stále jsou, pokud to jen jde, preferovány domácí druhy a jejich kutlivary, tedy stromy s podobnými vlastnostmi jako původní druh. I když má listy třeba růžově pruhované.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

9.12.2022 15:21 Reaguje na Jitka Vágnerová
Dobrý den, myslím, že jsem uvedl dostatek vzorových příkladů (lípa, dub, habr v odkazovém článku, hloh mnou označený redakce nezařadila- je tam jiný obrázek, nesečená část trávníků, nektarové pásy...), na kterých je možno stavět, resp dávat jim větší prioritu. Tímto jsem jen chtěl reagovat na ten nepříjemný trend posledních let, a tím je upřednostňování exotických dřevin, které jsou z valné části biologicky sterilní.

V zemědělské krajině je převaha kanadských topolů, jasanů, zato lip, dubů, ovocnáčů velice málo, jakož zeleně v otevřené krajině obecně. Proto ta, co je v obcích, je pro udržení diverzity velmi důležitá. Kvůli vysíkání břehů až k vodě, železničních náspů, silničních příkopů apod, není místo pro vývoj housenek motýlů, které by všichni rádi viděli, ale přes svůj pečlivě "uklizený" dvorek... Takže platí ten v textu zmíněný kompromis a úvodní věta z článku. Je na čem pracovat, v první řadě na ponechání užitečných náletů v místech, kde nikomu a ničemu nebudou vadit. Je to práce přírody zadarmo, ale tu tam ouřada nerad vidí. Bezinky, hložinky a šipiny jsou vítanou potravou, navíc velmi dekorativní. To "moderní" kultivary ovocnáčů nemají čím nahradit. Prostě metly jako kulisy města.
Odpovědět
TP

Tomáš Pilař

9.12.2022 17:20 Reaguje na Karel Zvářal
Dobrý den, píšete o sobě, že jste zemědělec, to znamená správce krajiny. Pokusil jste se "opravit krajinu" ve které vládnete? Nemusí to být nutně pěstování deseti plodin na malých políčkách (asi by jste zkrachoval a už nic neopravil). Třeba taková pěkná alej kolem cesty by asi šla pořídit nebo kus pole ponechaného ladem jako úlitba za používání chemie na zbylé většině plochy.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

9.12.2022 17:29 Reaguje na Tomáš Pilař
Mohu Vás ujistit, že jako důchodec jsem aktivitami v přírodě dostatečně vytížen, asi byste se mnou nechtěl měnit:-) Změnu krajiny nechávám na povolaných, jen v rámci možností jsem se snažil ovlivnit nejbližší okolí právě výběrem vhodných druhů dřevin. Ale toto už jsem vzdal, neb děvčica, co dojíždí ze sousedního okresu, moje připomínky pouštěla druhým uchem a valila dál své latinské exoty. Proto se angažuji aspoň takto, a jako sám voják v poli si podle ohlasů nepřipadám. Když se podaří polovina z navrhovaných věcí, bude to krásné.
Odpovědět
JB

Jakub Brenn

12.12.2022 08:44 Reaguje na Karel Zvářal
Kdykoliv jsem psal o tom, že by nebylo špatné nechat v přírodě
sem tam nějaký nálet nebo keř, to bylo připomínek, panečku.
No je zvláštní, proč se nikde ve městech nevysazují hlohy, je to pěkný keř a taky je z něho perfektní živý plot. Místo toho se objevují jen sterilní kultivary cizokrajných stromů.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

12.12.2022 09:05 Reaguje na Jakub Brenn
Děkuji za reakci, velmi často si připadám jako pokrok nechápající trotl. Ve zprávách vyhlížím, kdy Japonci konečně začnou valit do svých parků voňavé lípy místo sakur, kterých (jenom jich) tam mají, jako když naseje. Marně... Víte, tato doba je charakteristická krizí identity. Která má malá prsa, zajde si pro implantáty. Když má velká, nechá si je zmenšit. Když má velký nos, nechá si ho zmenšit, jiná zvětšit rty. Prostě jsme nespokojení s tím, jací jsme... i tím, co u nás roste. Tato věčná nespokojenost je živená medii, reklamou. Dívenky školního věku drží diety, dokud zvládnout stát na nohou...

Tato doba je nemocná. Je třeba s tím něco dělat, ale někdo k tomu musí zavelet... V roli UI (užitečného idiota) jsem byl tolikrát, že už to ani nespočítám. Potěší mě proto každý pozitivní ohlas, protože zdaleka ne všem se mé kydy líbí.

Tímto děkuji redakci za nestranný postoj a přeji všem hezký advent, klidné svátky a hodně zdraví!
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

9.12.2022 17:04
Přidám svoji doušku: lidi ve městech vzrostlou zeleň nechtějí. Jak už někteří nakousli, obyvatelům měst vadí medovice na autech (což patrně souvisí se ztrátou prestiže na jejich nablýskaném bouráku), vadí jim opadané listí, květy, plody na chodnících a přiléhajících zahradách, vadí jim zanesené okapy, vadí jim, že vzrostlé stromy stíní do oken a oni pak "musí svítit i uprostřed léta", vadí jim že na přistíněných fasádách rostou řasy a mechy, což je patrně další újma pro "prestiž", vadí jim kořeny vzrůstných stromů zvlněný chodník, ve vzrostlé zeleni (převážně keřové) rejdí bezdomovci, z vysoké trávy lezou klíšťáci etc. etc., parafrází klasika "vzrostlá zeleň přináší jen starosti a protivné nepohodlí".
Dalším aspektem je pak to, že ve městech není pro vzrůstnou zeleň místo - všechny ulice jsou natolik zasíťované, že jakmile alej lip, nebo kaštanů přestárne a je potřeba ji vykácet a zasadit novou, tak okamžitě narazíte na ochranná pásma sítí a nejen že nevysadíte lípu, nebo kaštan, ale nevysadíte prakticky nic než keře... Taktéž volné plochy a proluky - vždy někomu patří, a jakmile je stavební povolení, tak "se práší za kočárem".
Na venkově má změna charakteru zahrad jiné důvody a to převážně láci potravin, která vede ke známému "proč bych to dělal, když si levněji koupím - tak místo toho nasázím něco, kolem čeho se nemusím starat a můžu se vklidu vyvalit k televizi". Především v okolí měst pak má výrazný vliv "modernost" přistěhovalců a dále od měst lufťáků, kteří klasickému venkovanovi dělají ze života peklo s tím jak jim smrdí slípky, kompost, hnojiště, lítá listí od sousedů, štěká pes, nedej bože "ten idiot zase v sobotu řeže na cirkuli" etc. etc.
Co se týče původnosti a nepůvodnosti to je velice sporné: řada introdukovaných dřevin, např ptačí zob, pamélník, řada druhů kalin, pustoryl etc, etc... nebo třeba ovocné dřeviny jako hrušeň, meruňka, broskvoň... zjevně biologicky sterilní nejsou.
Tudíž pokud jde o jakési "vytváření refugií" v místech lidských sídel jsem velice skeptický, nikde jinde totiž nejsou takováto stanoviště vystavena tlaku různých nálad, módních vln, nebo zkrátka jen lidské debility, jako právě v místech, kde se lidé koncentrují.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

9.12.2022 17:15 Reaguje na Jakub Graňák
Ano i ne:-) Máme tu ovocnáče, které lidé pilně sklízejí (švestka, jabloň, nedávno ještě meruňka). Pokud ovoce padá do trávy, nikomu to nemůže vadit, jiná věc je, když na chodník. Stromy samotné jsou plné hmyzu, taktéž popadané ovoce (octomilky), což slouží zase jiřičkám, rorýsům... Takže ono to jde, jenom se to musí umět posadit. Nikoliv k chodníku či cestě, ani těsně k baráku.

A zajímavé je, že zatímco dříve bylo v těch málo sečených trávnících plno chroustů, už spoustu let (30?) je s nimi konec. K tomu kovaříci, kobylky... Prostě to žilo a ptáci to sbírali. Dnes kromě žížal a celoročního příkrmu na okně nemají téměř nic, resp tak čtvrtinu někdejší biomasy hmyzu.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

9.12.2022 18:14 Reaguje na Karel Zvářal
Těžko říct, neznám místní situaci, ovšem co se týče zasíťování si nemyslím, že by to bylo výrazně odlišné od situace kdekoli jinde ve městech - kanalizace, plynofikace, optické kabely, vodovod, teplovod... kolem každého ochranné pásmo 3 metry a je vystaráno.

Byli to chrousti, nebo chroustci letní? Jim to sečení nakrátko nesvědčí, přes den sedí na zemi, tam je sebere sekačka, to málo co nesebere sekačka pozřou ptáci a netopejři a po pár letech takového hospodaření chroustci vymizí - nicméně přístup s občasným sečením se záhy setkává s dost razantním odporem občanů - hned se najdou davy těch co začnou mektat o klíšťákách, alergiích, o tom jak je to neupravené a jaká je to džungle...
Obávám se, že s vašim přístupem jste ve městě ve zdrcující menšině... a znáte to, většina "hlas lidu a vysoká škola života" má vždycky pravdu
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

9.12.2022 18:24 Reaguje na Jakub Graňák
Chrousti (obecný) určitě, zřejmě i letní, tehdy jsme to nějak nerozlišovali. U té trávy mě ere to opakované vysíkání břehu až k vodě, to už hraničí s chorobnou čistotností. Ostrůvky trávy už semo tamo nechávají, ale může toho být mnohem víc, nikdo by si neztěžoval. Dvě důchodkyně ze sousedního bloku chtěly v polovinně devadesátek pokácet všechny stromy ve čtvrti - prý ti ptáci tak ráno zpívají, že se nehodí spat... Takže když poslouchat každého b****a, tak budeme žít asi na poušti.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

10.12.2022 21:36 Reaguje na Karel Zvářal
To poznáte snadno: "normální" chroust má tři centimetry a tmavě hnědé krovky, chroustek má sotva dva a krovky slámově žluté, či pískové.
Vždycky záleží na tom, jak jedno je to mlčící většině, obecní vašnostové vždycky dají na to odkud jim to přinese nejvíc hlasů, tak jak u všeho v komunálu...
Odpovědět
ZH

Zbyněk Hoták

12.12.2022 17:27 Reaguje na Jakub Graňák
Ještě bych pana Graňáka doplnil, že jsou lidé, kteří požadují odstranění zdravého stromu, protože jim řvou ráno ptáci do oken. Tento případ (nejednalo se opravdu o havrany) se skutečně v našem městě stal a strom šel v zimě pryč. Nečekejme, že každý člověk ocení biodiverzitu ve městě, ptáci podle mnohých patří do lesa, do městského parku, ale ne mezi domy, kde chtějí mít pořádek a klid. Mimochodem teď tam mají výhled na blízkou frekventovanou silnici a jsou spokojeni.
Odpovědět
PZ

Pavel Zavadil

9.12.2022 17:44
Pracuji mnoho let v oboru okrasného zahradnictví a nesouhlasím s mnoha body, které uvádíte. Nevím, co máte proti kultivarům Prunusů, Acerů, Malusů atd. Naopak jejich dekorativnost je u kultivarů přidanou hodnotou k úplně srovnatelným ekologickým vlastnostem původních botanických druhů. Uvádíte položky, které se již mnoho let nevysazují! Například Pajasan je invazní druh, který již, pokud vím nikdo nevysazuje. Škumpa k tomu má nakročeno a také není příliš často vysazována. Čínský jalovec jakbysmet. Thuje souhlasím, ale nemá je rád snad žádný zahradník, alespoň z těch které znám, přesto mají oblibu a některé těžko nahraditené dekorativní vlastnosti, takže ano občas nutné zlo...
Na druhou misku vah je třeba položit množství druhů, které jsou medonosné a vysazují se především díky okrasnému zahradnictví. Dokonce okrasné zahradnictví reaguje, jako první na klimatické změny a přináší nové taxony, které naopak biodiverzitě pomáhají. A sází se i krásné moderní kultivary užitečného bezu, střemchy, svídy, brsleny, navíc množství užitečných trvalek, které se dnes vysazují daleko ve větší míře, než dříve. Okrasné školky množí i různé krásné kultivary buků, lip, dubů, jeřábů, javorů atd. O jehličnanech nemluvě. Tedy původních dřevin, které jsou přínosem pro ekosystém lesa, parku i soukromé zahrady. Hlohy jsou v nabídce také trvalou položkou, co třeba oblíbený a často vysazovaný hloh obecný v kultivaru ´Paul ´s Scarlet´?! Jírovce se právě díky klíněnce a od léta poschlém nevábném vzhledu aktuálně téměř nevysazují, snad jen občas růžovokvětý kultivar ´Briotii´. Mezi zahradními architekty je dnes mnoho velmi poučených a odborně připravených profesionálů, kteří oproti nedávné minulosti velmi dobře vědí, co navrhují a vysazují. Parky, které popisujete patří době minulé a já věřím, že již dávno překonané. Nechci se hádat, ale nabízím důvod k optimismu zpoza oboru, který žije díky mnoha zapáleným srdcařům, protože velký business to bohužel u nás není a asi ani nebude.
Mnoha aktivním zahradníkům jde o dobrou věc a přejí si myslím totéžý, co Vy.
S pozdravem Pavel Zavadil
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

9.12.2022 17:59 Reaguje na Pavel Zavadil
Asi Vás zklamu, ale jsem nepřítelem kultivarů, stejně jako kříženců sokolovitých, které si sokolníci nemůžou vynachválit. Jsem staromilec, jsem nadšen, když někdo ještě má vysokokmeny, na ty moderní krpatce, strojově ošetřované, moc nejsem. Ale to přináší doba, a pokud se ošetřují minimálně chemií, budiž.

Co se týče dekorativnosti kultivarů - podobná písnička. Mně se líbí normálně rostený strom, a právě ty červenolisté buky, např. řadím mezi sterilní, resp. málo bilogicky využívané. Takže je to jako v jiných záležitostech života - co člověk, to jiný názor. Já ty své nevnucuji, jen jsem chtěl upozornit, že na těch módních exotech mizející diverzitu nepostavíme. Návrat ke klasice - to je to, o co mi jde. A když nevíte, co tam vysadit, lípou nezkazíte nikdy nic.
Odpovědět
PS

Peter Sládek

9.12.2022 20:13
Karle, sledujem diskusiu, veľmi to zjednodušuješ. Snáď keď si napísal článok verejne, tak aj preto, aby si v diskusii prijal aj argumenty iných. Zvlášť keď o tom niečo vedia...
Ad pajasene a škumpy: Ako upozornil p. Zavadil - nevidel som už 30 rokov zámerne vysadený pajaseň (šíri sa obvykle náletom z jestvujúcich). Aj škumpy sa šíria prevažne zo starších výsadieb, datovaných najviac práve do rokov 80-tych, ktoré tu vyzdvihuješ. Ako záhradný architekt som pajaseň v živote nevysadil (dva som dal naopak vyrúbať, priamo na námestí). Ani červený myrobalán, ani nijako neobľubujem kultivary za každú cenu. Zato som už sadil liesky turecké, platany, sofory, pagaštany pleťové, nádherné kultivary bukov - a s výborným výsledkom.
Hoci najviac som asi vysadil líp, nesúhlasím s výrokom že "lipou nemôžem nikdy nič skaziť". Lipa má hustú korunu, je to mohutný strom, môže po desaťročiach zatieniť okná budov tak, že občania budú svietiť v izbe aj na letné poludnie. Mali sme ulicu pod lipami, kde boli 5 mesiacov v roku lavičky, chodníky aj autá čierne od medovice (resp. černe na nej). Oba problémy zmiernil až nákladný arboristický zásah. V mnohých mestách sú kilometre lipových stromoradí, ktoré musia samosprávy každoročne rezať na hlavu. Keby tam bol vysadený vhodnejší, kompaktnejší kultivar, nevyžadujúci rez, peniaze sa mohli použiť v zeleni inde...
K tým opovrhovaným druhom: Do aleje v stiesnených pomeroch a v dlažbe je lieska turecká jeden z najvhodnejších stromov, priebežný kmeň, vitálna a krásna aj v extrémnom roku 2022, kedy v našom meste a okolí (300 - 500 m.n.m.) už v júli zhodili listy brezy, buky a čiastočne dokonca duby. A nie je to len móda, v Znojme bola 30 ročná alej tureckej liesky už za socializmu. Na námestí v Zlatých Moravciach soforová alej... V B. Bystrici storočná alej platanov. Bratislavské ulice v centre sú vysadené brestovcom už od čias R-U. Nič iné tam neprežilo. Podobne je do ulíc výborný platan "Alphens globe", s malou korunou. Na extrémnych stanovištiach typu diera v asfalte parkoviska, v zime s dvojmetrovou kopou slaného snehu, prežije buď kultivar agátu alebo nič... Kultivar, ktorý nekvitne, neplodí a teda sa ani invázne nešíri. Btw. agát nešíria záhradní architekti, ale včelári, v miere rádovo vyššej.
Čím sú tieto druhy viacej nepôvodné ako Tebou tu obhajovaný pagaštan konský (jírovec)? Tým, že ten pagaštan sa dostal do našej kultúry skôr a že ho napadá ploskáčik (klíněnka)? Nakoniec aj "klíněnka" (Cameraria ohridella) je nepôvodná, rozšírila sa len nedávno z oblasti pri ohridskom jazere. Samosprávy proti nej musia dokonca bojovať, opakovaný postrek insekticídmi z plošiny, inak by mnohé pagaštany boli od augusta bez listov alebo by už po rokoch neboli. Ono totiž kritériom mestskej zelene je aj funkcia estetická a mikroklimatická. A napadnutý pagaštan, olistený len od mája do júla túto podmienku rozhodne nespĺňa.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

9.12.2022 20:33 Reaguje na Peter Sládek
Myslím, že je celkem normální, když lidé mají různé názory na jednu a tutéž věc. Co se týče probíraných dřevin, uvedl jsem ty, které znám, a tudíž zřejmě většina čtenářů Ekolistu. Dnes jsou v nabídce jiné druhy než dříve, ale ani ony biodiverzitu nijak zvlášť nepodporují. Ano, jsou místa, kde to lze přijmout, mně vadí výsadba tam, kde měl být normálně rostlý, původní strom. Dnes spousta synantropních druhů ptáků ubývá až mizí, a to právě kvůli nedostatku hmyzí potravy. Nejsou (potřeba) sady - všechno dovezem (Fantozzi), z lípy padá medovice, pryč s ní... ale pokud padá na trávník, ničemu by to nevadilo. Jenže město tam pr**e platan... to mě vytáčí doběla. To chce podebatit strom od stromu, keř od keře. Takhle paušálně je to o ničem, a myslím, že jsem vhodných řešení uvedl dostatek. Včerejší článek z Dánska tu mou teorii jen podporuje. Prostě ta diverzita nemizí sama od sebe, ale kvůli nevhodnému hospodaření s krajinou, a to včetně intravilánů. Zahradníkům se to špatně poslouchá, to chápu, ale zahrada neí jen o parádě, ale také souvislostech, o kterých dnešní měšťáček nemá šajn.
Odpovědět
PS

Peter Sládek

9.12.2022 21:14 Reaguje na Karel Zvářal
Karle určite Ti názory neberiem, ale zdá sa mi, že Ty si zatiaľ neakacpetoval žiadny argument diskutérov - okrem tých súhlasných. Iste konkrétne pomery u vás hodnotiť nemôžem, bo ich nepoznám, ale predpokladám že krajské mesto má správu zelene minimálne na štandardnej úrovni. A tá je dnes vysoká a pokiaľ som videl v ČR aj omnoho lepšia než u nás v SR (personálne, materiálne aj finančne)- o tom svedčí aj príspevok Jitky Vágnerovej. Záhradní či krajinní architekti nie sú zaslepenci ani nevedomci, ale z Tvojho článku sa to tak niekomu môže zdať. Mnohí riešime okrem intravilánu aj ÚSES, kde bez znalostí ekológie by sme neurobili nič. Ale preto sa cítim oprávnený povedať, aby si nežiadal od mesta to, čo sa má urobiť v krajine...
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

9.12.2022 21:27 Reaguje na Peter Sládek
K zemědělské krajině se vyjadřuji také, to samo k lesu, a myslím, že s většinou čtenářů býváme ve shodě. A co se týče dnešní diskuse, resp. článku, žádná konkrétní (moje) nepravda nebyla pojmenována, jen obecná floskule o ní. Samozřejmě, že v tak krátkém článku nemohu jít do detailu a každou větu doplnit vysvětlující. A opakuji: včerejší článek o odpadu ze zahrad, resp. příspěvky v diskusi, jen potvrzují můj názor na dnešní sterilní zahrady.

..."Ten profesor to myslel dobře a bral to podle současné reality - v Dánsku, a vlastně už i u nás - kde ovocné stromy na "moderních" polodlážděných minizahradách už v podstatě nejsou. Jsou tam jen všelijaké okrasné stromky z celého světa, takže choroby ovoce už problémem nejsou, zeleninu už taky nikdo nepěstuje, tak tím i kompostování přestalo mít smysl. Zato všichni zahradu neustále drhnou a čistí, a všechno se vyváží pryč - a to měl na mysli"...

Takže moje svědomí je naprosto čisté.
Odpovědět
PS

Peter Sládek

9.12.2022 22:02 Reaguje na Karel Zvářal
V pohode veď diskutujeme :-)
Ad Dánsko: Profesor predsa sám hovorí o"moderních polodlážděných minizahradách "
Presne o tom som písal úplne navrchu 14:23. Práve preto, že je to "minizahrada" o výmere 200 m2, tak nemôže plniť funckie záhrady niekdajšej o výmere 10 krát väčšej. Pretože tých 200m2 modernej minizáhrady je v tej veľkej ekvivalentom 200m2 zápražia a dvora, nie ovocného sadu ani humna...
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

9.12.2022 22:12 Reaguje na Peter Sládek
...Rovněž plošné rušení domácích chovů, nudliček sadů, luk a záhumenek na venkově ve jménu „pokroku a čistého prostředí“ se projevilo na propadu diverzity. A ten, i zde, bohužel, další výsadba okrasných dřevin a časté sečení trávníků jen a jen prohlubuje...

O tom tento článek je. Mizí staré, a nové je čím dál mizernější, sterilnější. Proto všude, kde jen to je MOŽNÉ, je třeba vysazovat nikoliv sterilní kýče, ale ekologické dřeviny. Každý jeden má význam. Tečka.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

10.12.2022 18:30 Reaguje na Karel Zvářal
Tažení by nemělo být bezesmyslu. Například Javor jasanolistý udrží plody velmi dlouho a poskytuje potravu zejména zimujícím hýlům. V lesoparcích je velni vhodný.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

10.12.2022 19:04 Reaguje na Slavomil Vinkler
No jo, no, snad si to pomazaní přeberou:-) Hýl není náročný strávník, v nejhorším se spokojí s pupeny. To postesknutí míří spíše na (pro hmyz) nevhodný dub červený, který krásně mohou nahradit naše domácí druhy. Jalové třešně mohou nahradit normální - plody ani nestihnou popadat na zem, kosi a sojky ze širokého okolí tím krmí mladé, zejména v časech sucha. Přehlížené keře jsem zmínil, ještě bych uvítal, kdyby více vysazovali jeřáb ptačí, poslouží kosům, kvíčalám, i těm hýlům, v létě má spoustu hmyzu. Takže ono je nad čím se zamyslet, nejen nad dekorativností šmejdů, ale především nad užitkem té které dřeviny. Prostě koukat na strom či keř nejen optikou estéta, ale také zoologa. A toho zdaleka ne každý je schopen.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

11.12.2022 11:22 Reaguje na Karel Zvářal
Když se v mé ulici kácela álej
přestárlých a energetiky ořezáním zmrzačených jeřabin, tak jsem navrhoval, že je sám nahradím bezplatně jeřáby z
náletů. Byl jsem odmítnut, že
jsou jeřabiny napadány spálou
růžovitých a pod ty dráty nevhodné. Na můj argument, že
do drátů dorostou až za dvacet
let byla reakce, že sázejí to,
co tam bude let padesát. Dnes
tam zbyly dva jeřáby černé
z původně dvanácti drahých
kultivarů a pak to bylo nově
dosazeno dříny. Budiž i ty
jsou potravou ptákům, ale už
jsem přišel o každoroční podívanou, jak sem přiletěly
hejna jikavců a brkoslavů.
Ten zbytek v lese stačí do
zimy zkonzumovat kosi a tak
jsem už tyto nádherné tažné
ptáky ze severu už od té doby
u nás neviděl. Bohužel to bylo
rozhodnutí "odborníků" a názor
laika jim byl k smíchu!
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

11.12.2022 11:41 Reaguje na Břetislav Machaček
A teď si představte, že po těch dvaceti letech při prořezávce bude smrtelně zraněn pracovník údržby, nebo náhodný kolemjdoucí... Nač pokoušet štěstí?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

11.12.2022 12:03 Reaguje na Jakub Graňák
Víte, jedná se o to, že jsou místa, kde nikoho neohrožují, doslova kypí zdravím, ale protože jsou na seznamu... Á, na tento jsme zapomněli! Viz nádherný jeřáb z jiného článku (níže), který prostě nezapadá do "koncepce" rychlokvašek. Lidí bez citu, s nahrkanými citacemi trendů, bez vlastního rozumu... a poslouchat laiky? To tak ještě!-))

https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/kareln-zvaral-tujovy-haj-ptaky-ani-vcely-neuzivi
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

11.12.2022 12:11 Reaguje na Karel Zvářal
To mi vysvětlovat nemusíte, pan Machaček dobře tuší, do které pavézy mířím:-)
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

12.12.2022 06:55 Reaguje na Jakub Graňák
Ve Šlonsku pravděpodobně neznáte stromolezce, jinak byste toto nenapsal... Oni podávají tak krkolomné výkyny v 10-15 m i výše, že ošetření jeřábu by byla ranní rozcvička. A když vidím někdy výsledek - více škody jak užitku. Pár větví, strom průhledný - říkám jim obamovské protisniperské mrzáčky. V tu dobu to v masovějším měřítku začalo... Někdy ten strom úplně odejde (uschne) na postraumatický šok.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

12.12.2022 07:22 Reaguje na Karel Zvářal
Ale známe, na některé věci jsou dobří - rizikové kácečky, ořezy jmelí, nebo suchých haluzí, nebo instalace vazeb. Jinak obecně platí, že do vzrostlého stromu není dobré radikálně zasahovat, že ten strom odejde se stává docela často, skrz rozměrné rány dojde k infekci a hnilobě, navíc aby ten řez splnil účel musí být proveden v poměrně omezeném časovém okně - když se začnou otevírat pupeny a hlavně pořádně ošetřit rány. U některých druhů - třeba ořešáků je to ale kontraproduktivní skoro vždycky, protože to zpizdí habitus.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

12.12.2022 07:52 Reaguje na Jakub Graňák
Jsem rád, že se v tomto shodneme. Dříve tyto služby nebyly a nijak jsem je nepostrádal. Mají význam u letitých vykotlaných veteránů, které když arboristi vyvážou, tak ještě spoustu let vydrží. Ale často mi to přijde spíše kontraproduktivní, asi jako když kolii obúcháte ve stylu pudla. Třetinová listová plocha, strom sice nepotřebuje tolik vody, ale stejně...
Odpovědět
PS

Peter Sládek

12.12.2022 21:23 Reaguje na Karel Zvářal
Karle vzhľadom k tomu, že tvoj komentár indikuje neznalosť poslania i úrovne súčasnej arboristiky, doporučujem pre začiatok študijnú literatúru Arboristika I-V. (od kolektívu autorov - doc. Pejchal, prof. Machovec, prof. Scholz, Ing. Žďárský, Ing. Kolařík, prof. Čermák, ing. Smýkal, prof. Prax, doc. Horáček, doc. Janovský a ďalší...) Je to necelých 1000 strán, dá sa zvládnuť.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

13.12.2022 04:34
Njn, kuří vočičko bolí, bolí, to mě tuze mrzí… Na oplátku bych doporučil nastudovat si pojmy jako: ekologie, životní prostředí, význam zeleně, nepůvodní druh, úživnost, diverzita (druhová i názorová), demokracie, pluralita… Ctihodné pány že pozdravuju, a můžou mě žalovat, že jim bořím bábovičky:-) Číst to nebudu, přirozený talent, to, co jiní musí šprtat, zkoukne a vidí… A jestli v textu nachází někdo nějakou nepravdu, celou dobu čekám, kdy mě ji vyvrátí. Nejlépe v nějakém (klidně i vygůgleném) článku o přínosu nepůvodních druhů. Mně bohatě stačí, že cca polovina čtenářů to přijala pozitivně, stoprocentní souhlas by byl podezřelý:-)

P.S. Ten předešlý článek o tújích (druhý citovaný) měl být dostačující na dané téma. Ale poté, co jsem zjistil, že poslední, milovaná, naprosto ZDRAVÁ a KRÁSNÁ jeřabina zmizela, že rychlá rota likviduje všechny hlohy, šípky a bezy, řekl jsem si, že to tak nenechám... A může na mě řvát padesát docentů profesorů, že tomu nerozumím..., co jsem napsal, za tím si stojím.

https://ekolist.cz/cz/publicistika/rozhovory/v-nasi-krajine-je-obrovsky-prostor-pro-zlepseni-rika-krajinarka-klara-duskova

Ano, zejména v agrární krajině je co zlepšovat, ale i ve městech. Zeleni zdar, a ekologické zvlášť!
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

14.12.2022 20:24
https://www.youtube.com/watch?v=NIFFADG-S20
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist