https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/karel-zvaral-mraz-v-dobe-kvetu-je-zkaza-nejen-pro-sady-ale-i-hmyzozrave-ptaky
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Karel Zvářal: Mráz v době květu je zkáza nejen pro sady, ale i hmyzožravé ptáky

3.2.2025
Uhynulá samička modřinky na hnízdě.
Uhynulá samička modřinky na hnízdě.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Karel Zvářal
V posledních letech sadaře trápí nečekané jarní mrazy. Znamená to pro ně ztráty na úrodě, které jsou někdy téměř stoprocentní. Na stromech se při teplém březnovém počasí nalévají pupeny, začátkem dubna už mnohé kvetou, zvláště pak v intravilánu. Jsou-li několik týdnů za sebou vyšší teploty, stromy začínají kvést všude a rozbalují se i listy.
 
To je čas, kdy se z vajíček líhnou housenky obalečů a píďalek, aby započaly svou životní pouť. Bohužel, několikadenní jarní mrazy znamenají jejich úhyn, a tím i následně hlad pro hmyzožravé ptáky. Řada z nich reaguje tak, že než by mláďata pošla hlady, inkubovanou snůšku raději opustí.

Opuštěná snůška modřinky.
Opuštěná snůška modřinky.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Karel Zvářal

Domněnka některých ornitologů, že globální oteplování přinese vyhladovění hmyzožravých ptáků, kteří zahnízdí „podle kalendáře“, tedy až po dokončení vývoje housenek, je poněkud mylná. Ptáci, např. koňadra nebo modřinka, reagují podobně jako hmyz na teplotu a fenologické fáze. Neřídí se tedy nalinkovanými termíny, ale jsou schopni zahnízdit až o několik týdnů dříve!

A tak není výjimkou zastihnout kosa na snůšce již začátkem března, konipasy v polovině dubna, podobně jako výše zmíněné sýkory. Přijdou-li s mrazy i sněhové a dešťové přeháňky, inkubovaná vejce z promočených otevřených hnízd zachladnou a ptáci snůšku opustí. Ale sýkory mají hnízda vystlaná velmi dobře, a to mechem i srstí, přičemž uzavřený prostor budky brání promočení hnízda a potažmo i prochlazení inkubovaných vajec.

Opuštění inkubované snůšky lze tak dát do souvislosti s pravděpodobným úhynem malých housenek, které se v mrazu zřejmě nepasou, hladoví, někde zřejmě jsou při námraze zality do ledu či jíní. Po jeho roztátí pravděpodobně padají k zemi, jen nepatrná část mrazový stres přežije bez úhony.

Příčina úhynu inkubujících sýkor bývá většinou nejasná.
Příčina úhynu inkubujících sýkor bývá většinou nejasná.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Karel Zvářal

Naštěstí opuštěné snůšky bývají lokálního charakteru, a tento jev se tedy netýká celé oblasti výskytu ptačího druhu. Za poslední tři dekády byly na východní Moravě zaznamenány takové události ve větším rozsahu v roce 2003 a 2024. Loni byly ranní teploty na okně ve městě 22. – 25. dubna 2-3 °C, je tedy dosti pravděpodobné, že mimo zástavbu byly mnohde noční teploty pod nulou.

Jiná opuštěná snůška modřinky, kterážto nahrazuje vysoké hnízdní ztráty (zvraty počasí, predace, kompetice, nemoci) početnými odchovy.
Jiná opuštěná snůška modřinky, kterážto nahrazuje vysoké hnízdní ztráty (zvraty počasí, predace, kompetice, nemoci) početnými odchovy.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Karel Zvářal

Někdy je však těžké posoudit či odhadnout, zda ptáci opustili snůšku z důvodu zachlazení snůšky, nebo nedostatku potravy. Pokud ale vizuální kontrola listů na konci dubna a v květnu nenachází žádné požerky (vykousaná místa), ani housenky na spouštěcích vláknech, je předpoklad úhynu naprosté většiny „předčasně“ vylíhnutých housenek.

Jarní námraza na trávě.
Jarní námraza na trávě.
Licence | Volné dílo (public domain)
Foto | Lukas A., CZE / Wikimedia Commons

Snůšky opouštějí např. i sovy, a to když se zhroutí populace hrabošů, respektive byla-li na jaře vytrávena. Například K. Poprach zjistil na jaře 2024 dokonce až 46 % opuštěných snůšek sýčka. V tom samém roce měli puštíci obecní úspěšné odchovy, neboť březen byl teplotně nadprůměrný a populace myšice lesní byla v gradační fázi. Tento druh běžně hnízdí koncem zimy, kdy jsou delší noci, a je schopen snůšku v dutině stromu či v budce tepelně ochránit. Dubnové mrazy tak přišly u vyspělých mláďat s již dobrou termoregulací, myším pod zemí mráz též nijak významně neublíží.

U zmíněných druhů sýkor představoval loni podíl opuštěných snůšek necelých 30 %, přičemž v jiných letech je jen okolo 5%, což bývá způsobeno např. úhynem samečka (uloven krahujcem apod.). Úhyny samiček na hnízdě se též pohybují v nízkých jednotkách procent, o možných příčinách se dá jen spekulovat.


reklama

 
foto - Zvářal Karel
Karel Zvářal
Autor článku je ekologicky smýšlejícím ornitologem a zemědělcem.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (25)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

HH

Honza Honza

3.2.2025 07:59
Zde je vidět to, o čem, píše Petr, jak člověk negativně ovlivňuje přírodu a ani při nejlepší snaze a péči nedokáže opravit to, co způsobil.
Dále je vidět, jak všechno souvisí se vším, jaké nedozírné následky může mít zničené životní prostředí.
Lidé odmítají Green Deal, ale může to být jediný smyslplný program pro záchranu přírody a tím i člověka. Je jen třeba jej zavádět svobodně, liberálně, elektrifikace je správná cesta, lidé sami na ni přecházejí a kupují aku přístroje, tento trend bude gradovat a potřeba elektřiny i z lokálních zdrojů (FV) bude přirozeně i bez pokut a povolenek narůstat a lidé ji sami budou chtít.
Dále je vidět, jak je potřebný komplexní pohled, nezaměřit se na jednu věc (to platí i o CO2 v Green Dealu), ale vidět vše komlexně v důsledcích a vidět priority.
Přírodovědci nedporučují přikrmování ptáků ve městech: je to nesmysl, tím, že jsme jim zničili prostředí: nemají co žrát, kde hnízdit, jsme zároveň omezili jejich schopnost adaptace. Ptáci i zvěř se postupně budou stěhovat do měst, pokud jim vytvoříme alespoň min. podmínky: více stromů, více jedlých plodů z domácích keřů, více zavodněných míst. Méně betonové pouště. Místo lišek, holubů a myší by to právě mohli být vzácní živočichové- obojživelníci, plazi, bude-li ve městech voda, zamokřená místa, jezírka.
A v mimoměstské přírodě? Je to určitě návrat k normální přírodě. Odklon od snahy o max. hospodářský zisk a exploataci přírody, její přizpůsobování se hospodářské činnosti. Aby byla pestrá, zavodněná, aby se stále více a více přibližovala norm. přírodě bez člověka, aby byla samostatná, stabilní, plnila svoji funkci- jinak se nám může stát, že místo hosp. zisku vytvoříme vybetonovanou, vyasfaltovanou, ev. i kamennou poušť (viz Středomoří) bez vody a života.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

3.2.2025 08:21 Reaguje na Honza Honza
Celkem dobré, až na ty žabičky ve městě. Co neskončí pod sekačkou, zalisujem do asfaltu.
Odpovědět
LP

Ladislav Pícha

4.2.2025 11:26 Reaguje na Karel Zvářal
Musíte správně sekat :-). Postupně, vysoko, ne moc často; počítám, že o tom víte víc než já. Koneckonců - město nikdy nebude příroda, takže i ty nejpřírodnější oázy nebudou bez lidské péče fungovat.
Je-li zdroj dostatečný, žabičky se budou průběžně doplňovat a vydá-li se nějaká přes asfalt, budiž jí útěchou, že z rozmnožování vyřadila nevhodné geny.
Pro informaci: tohle (https://1url.cz/L1b99) jsou umělé tůňky. Pro žabičky tam málem není kam šlápnout a jediné, co na silnici potkávám, jsou srny, které rychle přišly na to, že je tam pití a dobrá pastva.
Ta hromada kamení vpravo je zídka pro ještěrky.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

4.2.2025 11:44 Reaguje na Ladislav Pícha
No jo, to máte na dědině, to ve městě vybudovat je naprosto nereálné (povolení, "utonutí dítěte!"... apod.). Ale jinak pěkné, 8 či kolik tůní, v sousedství les, ideálně umístěné.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

3.2.2025 09:29 Reaguje na Honza Honza
Aku stroje mám proto,že si nepřeseknu kabel....
Odpovědět

vladimír šmídl

3.2.2025 18:28 Reaguje na Emil Bernardy
...Přičemž energie, potřebná k jejich výrobě a provozu je větší, než u síťových .
Odpovědět
LP

Ladislav Pícha

4.2.2025 11:11 Reaguje na Honza Honza
Na green dealu je špatné to, že se stal dogmatem. Co dogmatem - předpisem! Navíc FV a větrníky jsou materiálně náročné na výrobu (viz pozdvižení kolem lithia v Krušných horách) a i když vypadají (po dotacích a přednostním umístění vyrobené elektřiny na trhu), jsou natolik časově omezené, že je absolutně nutné jejich ZÁSADNÍ doplňování zálohami, ať už bateriovými v nejširším smyslu (přečerpávací elektrárny) či skrze vodík, nebo vysloveně zálohami (zcela fosilní plyn). Protože biomasa došla už někdy v 18. století (vykácené lesy v Anglii; u nás ještě tak daleko nejsme, ale zdroje jsou velmi omezené, i když započteme brikety a pelety coby vyslovený odpad z nábytkářství a stavebnictví a vůbec.
Jaderné zdroje bych do podobných úvah vůbec netahal, ty jsou perfektní jako zdroj pro průmysl (mohutné odběry 24/7), ne pro drobné polonáhodné odběry typu "v neděli všichni vaří oběd nezávisle na tom, kolik je venku stupňů a jestli svítí nebo fouká". Odložená spotřeba je taky dost omezená, napadá mě nanejvýš domácí praní a myčkování, případně už léta vyzkoušené ohřívání vody v bojleru na noční (zrovna dnes spíš polední :-)) proud. Elektromobil dobíjím v noci když FV nefunguje, ve dne jsem na cestách.
Chytré sítě jistě lecčemu pomůžou, ale se stavem "nemáme" si ani ta nejchytřejší síť neporadí.
Symptomatické mi připadá, že jsem zatím nikde nenašel/nepotkal údaj, jak velké (na kolik dní) by (například) v ČR musela být záloha pro jakž takž spolehlivou dodávku elektřiny (přijatelný je řekněme zákaz pečení a praní v řádu hodin několikrát do roka čili jednou za dva "počasově zimní měsíce".
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

3.2.2025 18:38
Prvotní dojem. V Jistebnici zcela zjevně ptactva ubylo, v Praze na letišti Točná je ho víc. Asi proto, že směrem k Modřanům je listnatý les s podrostem. Pestřejší krajina.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

3.2.2025 19:56 Reaguje na Michal Ukropec
Teď jste s tou pestrou krajinou Pražanům zalichotil, nicméně Jistebnice je "někde úplně jinde". Můžete být na své město pyšný. V tom listnatém lese bude hojnost sejkor, behlík, už teď jsou velmi halasné (zpěv), ale ve volné krajině toho asi moc nebude.

A ano, ptáků ubylo. K poslednímu mohykánu s žluto-oranžovým zobákem přibyli další dva kosi, evidentně ne navrátilci, ale noví. Neznali cestu do krmítka, dlouho hledali vlez, a po nazobání vločkami si dlouho užívali komfort bezpečného úkrytu. Nereagovali na pohyb záclony ani klepání na sklo, zkrátka nováčci. Ale pořád je to odvárek oproti stavu před prvním Usutu, to se jich odhánělo na krmítku minimálně patnáct, nestačil jsem vločky doplňovat.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

5.2.2025 08:55 Reaguje na Karel Zvářal
V Jistebnici je to bída. Ještě vloni byla spotřeba slunečnice na krmítku cca 400g/den. Letos mi 800 gramů vydrží celý týden. Na letšti Točná mám nyní kancelář. Dalekohled samozřejmě s sebou.
Odpovědět
Peter Sládek

Peter Sládek

5.2.2025 10:05 Reaguje na Michal Ukropec
Letisko Točná nemá biologickú ochranu?
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

5.2.2025 11:34 Reaguje na Peter Sládek
Sedím na východním konci, a zatím jsem neviděl. Fakt je ale ten, že pracuji, a občas se kouknu.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

5.2.2025 12:39
Trvalo mě to.Pěkný článek.Já k opeřencům....na zahrádce krmíme,pořád,směs pro ptactvo,černá slunečnice a lojové koule se semínky.A je období,týdny i měsíce,kdy je plno,jindy jako by vyhynuli...třeba teď.Ale to by bylo na diskuzi u kafe či piva.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

5.2.2025 14:10 Reaguje na Emil Bernardy
Děkuji za pochvalu, odjinud (viz. teorie o vyhladovění při dřívějším jaru) se souhlasné/ odmítavé reakce nedočkám, tam je to veskrze osobní, bohužel. Proto také Ekolist... a ticho jako v kostele:-)

U píva se těžko kdy sejdeme, je to přece jen dálka. Ano, tuto zimu je patrný silný úbytek ptáků, nejvíce je to poznat na kosech. Loni bylo i dosti budek neobsazených, jsem zvědavý na letošní jaro. Sýkory ztráty doženou rychle, jiné je to u zemních a otevřených hnízd, kdy vysoká predace populaci decimuje. Tipuji, že kdysi hojná koroptev nebude hojná ani na letišti T. Možná tak havrani a kavky...
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

5.2.2025 17:30 Reaguje na Karel Zvářal
My sledujeme ptactvo vlastně jen na zahrádce,u krmítka.Venku je to složitější,jsme v pohybu,chodci , různé cíle vycházek.Ale fakt od prosince hodně málo ptáků a krmení zůstává.Je fakt že dříve kamarádka asi 200m od nás,také u lesa hlásila,že na krmítku je to stejné,tak nevím,jestli ptactvo mění stanoviště,nebo jde o opravdový úbytek... tak ať se daří !
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

5.2.2025 18:56 Reaguje na Emil Bernardy
Děkuji za nahrávku, to mě také napadlo, že (třeba/možná) odletěli "do teplých krajin". A jelikož mlčící většina jako by souhlasila, zeptám se napřímo: pozoruje někdo, že je tuto zimu více (stejně) vrabců domácích, zvonků nebo kosů? Tipuji, že nebude žádná odpověď, že ano (ani u jednoho druhu).
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

6.2.2025 08:47 Reaguje na Karel Zvářal
Jo,sýkory odletěly ... :D do teplých krajů.Asi. Nojo,uvidíme v létě , míváme tu vrabčí školku.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

6.2.2025 08:58 Reaguje na Emil Bernardy
Jde o to, že většina lidí pozoruje ptáky, ale už nespecifikují. Je jim celkem jedno, že na nedělní vycházce po Praze/Brně vidí hejnové vodní druhy (březňačka, racek) nebo havrany. O dřívějších počtech nemají představu, takže pro takové vidět "něco" znamená, že vše je v pořádku...
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

6.2.2025 14:21 Reaguje na Karel Zvářal
Teď jsem mluvil s kamarádkou,asi 200m vzdušnou čarou a 50m výše,skoro v lese,a krmítko má plné ......
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

6.2.2025 14:32 Reaguje na Emil Bernardy
Jak už jsem psal jinde, sýkory (zejména k. a m.) jsou už mimo zástavbu, z čehož plyne, že zima už skončila.

Jde mi o jiné hojné druhy, mně na krmítko ještě loni chodili v.polní (až desítka), domácí poslední roky nula, občas nějaký stehlík, nejpočetnější z pěnkavovitých na krmítku je dlask - ale kvůli němu mám po obvodu prolízačku, aby dovnitř nemohl - sbírá jen vypadlá semínka. Zvonek skoro nula (občas nějaký), čížek nula, na vločky chodí červenka a 3 kosi - před prvním Usutu jich tu bylo nejméně 15. Strakapoud také nechodí, ale v lese jsou. Ve městě s kosy také bída, bývali vidět skoro všude, teď je jich velmi málo. Třeba nějací ještě doletí...
Odpovědět
JB

Jaroslav Bobr

11.2.2025 19:33 Reaguje na Karel Zvářal
Vrabců mám myslím stejně, hejno tak 20-40 kusů, přiživují se u slepic,spí pod střechou.Zvonci naposledy tak před 5-ti lety, kos občas .
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

7.2.2025 09:55
Mám po zahradě sýkorníky a agresivnéího strakapouda, který prokloval i oplechovanou dírku (pouze hliníkem 0.5mm), tak je dělám opancéřované, ale prokloval se střechou i bokem. Tak poslední jsou z dubových, coulových odřezků, to snad už nedá.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

7.2.2025 10:01
Chtěl jsem nechat jednu budku pro brhlíka? (jméno mi vypadlo) který hnízdí později, tak jsem jí ucpal otvor a nechal viset provázek, abych nemusel lézt na strom znovu. Koňadry se vůbec nenechaly šikanovat, špunt vytrhly a zahnízdily v pohodě jak dycky. Jakou sílu tak malý ptáček má?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

7.2.2025 10:13 Reaguje na Pavel Hanzl
To není o síle, ale vytrvalosti. Malá myška se proukoše dřevem jako nic, potkan zvládne i beton. I malá modřinka si ojehlí/upraví vyvrtaný otvor, aby se jí lehce procházelo. Pro brhlíka spíše do lesa jak na zahradu, on si své uhájí. Zašermuje zobákem a jindy drzá koňadra ustoupí. Poškozené stěny pokrývám volným tér papírem (nahoře přitlučený), na něj neusednou, navíc proti volnému (otvor ve stěně nevadí, je-li v budce tma) se jim špatně klove. Dá se použít i lino.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

7.2.2025 10:19 Reaguje na Karel Zvářal
Chcete-li v budce lejska nebo zahradníka, musí tak pověsit budku v polovině dubna a po vyhnízdění (srpen) schovat zpátky do šopy. V opačné případě je to výzva pro strakapouda a koňadru.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist