Karel Zvářal: Mráz v době květu je zkáza nejen pro sady, ale i hmyzožravé ptáky


Domněnka některých ornitologů, že globální oteplování přinese vyhladovění hmyzožravých ptáků, kteří zahnízdí „podle kalendáře“, tedy až po dokončení vývoje housenek, je poněkud mylná. Ptáci, např. koňadra nebo modřinka, reagují podobně jako hmyz na teplotu a fenologické fáze. Neřídí se tedy nalinkovanými termíny, ale jsou schopni zahnízdit až o několik týdnů dříve!
A tak není výjimkou zastihnout kosa na snůšce již začátkem března, konipasy v polovině dubna, podobně jako výše zmíněné sýkory. Přijdou-li s mrazy i sněhové a dešťové přeháňky, inkubovaná vejce z promočených otevřených hnízd zachladnou a ptáci snůšku opustí. Ale sýkory mají hnízda vystlaná velmi dobře, a to mechem i srstí, přičemž uzavřený prostor budky brání promočení hnízda a potažmo i prochlazení inkubovaných vajec.
Opuštění inkubované snůšky lze tak dát do souvislosti s pravděpodobným úhynem malých housenek, které se v mrazu zřejmě nepasou, hladoví, někde zřejmě jsou při námraze zality do ledu či jíní. Po jeho roztátí pravděpodobně padají k zemi, jen nepatrná část mrazový stres přežije bez úhony.

Naštěstí opuštěné snůšky bývají lokálního charakteru, a tento jev se tedy netýká celé oblasti výskytu ptačího druhu. Za poslední tři dekády byly na východní Moravě zaznamenány takové události ve větším rozsahu v roce 2003 a 2024. Loni byly ranní teploty na okně ve městě 22. – 25. dubna 2-3 °C, je tedy dosti pravděpodobné, že mimo zástavbu byly mnohde noční teploty pod nulou.

Někdy je však těžké posoudit či odhadnout, zda ptáci opustili snůšku z důvodu zachlazení snůšky, nebo nedostatku potravy. Pokud ale vizuální kontrola listů na konci dubna a v květnu nenachází žádné požerky (vykousaná místa), ani housenky na spouštěcích vláknech, je předpoklad úhynu naprosté většiny „předčasně“ vylíhnutých housenek.

Snůšky opouštějí např. i sovy, a to když se zhroutí populace hrabošů, respektive byla-li na jaře vytrávena. Například K. Poprach zjistil na jaře 2024 dokonce až 46 % opuštěných snůšek sýčka. V tom samém roce měli puštíci obecní úspěšné odchovy, neboť březen byl teplotně nadprůměrný a populace myšice lesní byla v gradační fázi. Tento druh běžně hnízdí koncem zimy, kdy jsou delší noci, a je schopen snůšku v dutině stromu či v budce tepelně ochránit. Dubnové mrazy tak přišly u vyspělých mláďat s již dobrou termoregulací, myším pod zemí mráz též nijak významně neublíží.
U zmíněných druhů sýkor představoval loni podíl opuštěných snůšek necelých 30 %, přičemž v jiných letech je jen okolo 5%, což bývá způsobeno např. úhynem samečka (uloven krahujcem apod.). Úhyny samiček na hnízdě se též pohybují v nízkých jednotkách procent, o možných příčinách se dá jen spekulovat.
reklama
Dále čtěte |



Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (25)
Honza Honza
3.2.2025 07:59Dále je vidět, jak všechno souvisí se vším, jaké nedozírné následky může mít zničené životní prostředí.
Lidé odmítají Green Deal, ale může to být jediný smyslplný program pro záchranu přírody a tím i člověka. Je jen třeba jej zavádět svobodně, liberálně, elektrifikace je správná cesta, lidé sami na ni přecházejí a kupují aku přístroje, tento trend bude gradovat a potřeba elektřiny i z lokálních zdrojů (FV) bude přirozeně i bez pokut a povolenek narůstat a lidé ji sami budou chtít.
Dále je vidět, jak je potřebný komplexní pohled, nezaměřit se na jednu věc (to platí i o CO2 v Green Dealu), ale vidět vše komlexně v důsledcích a vidět priority.
Přírodovědci nedporučují přikrmování ptáků ve městech: je to nesmysl, tím, že jsme jim zničili prostředí: nemají co žrát, kde hnízdit, jsme zároveň omezili jejich schopnost adaptace. Ptáci i zvěř se postupně budou stěhovat do měst, pokud jim vytvoříme alespoň min. podmínky: více stromů, více jedlých plodů z domácích keřů, více zavodněných míst. Méně betonové pouště. Místo lišek, holubů a myší by to právě mohli být vzácní živočichové- obojživelníci, plazi, bude-li ve městech voda, zamokřená místa, jezírka.
A v mimoměstské přírodě? Je to určitě návrat k normální přírodě. Odklon od snahy o max. hospodářský zisk a exploataci přírody, její přizpůsobování se hospodářské činnosti. Aby byla pestrá, zavodněná, aby se stále více a více přibližovala norm. přírodě bez člověka, aby byla samostatná, stabilní, plnila svoji funkci- jinak se nám může stát, že místo hosp. zisku vytvoříme vybetonovanou, vyasfaltovanou, ev. i kamennou poušť (viz Středomoří) bez vody a života.

Karel Zvářal
3.2.2025 08:21 Reaguje na Honza HonzaLadislav Pícha
4.2.2025 11:26 Reaguje na Karel ZvářalJe-li zdroj dostatečný, žabičky se budou průběžně doplňovat a vydá-li se nějaká přes asfalt, budiž jí útěchou, že z rozmnožování vyřadila nevhodné geny.
Pro informaci: tohle (https://1url.cz/L1b99) jsou umělé tůňky. Pro žabičky tam málem není kam šlápnout a jediné, co na silnici potkávám, jsou srny, které rychle přišly na to, že je tam pití a dobrá pastva.
Ta hromada kamení vpravo je zídka pro ještěrky.

Karel Zvářal
4.2.2025 11:44 Reaguje na Ladislav PíchaEmil Bernardy
3.2.2025 09:29 Reaguje na Honza Honzavladimír šmídl
3.2.2025 18:28 Reaguje na Emil BernardyLadislav Pícha
4.2.2025 11:11 Reaguje na Honza HonzaJaderné zdroje bych do podobných úvah vůbec netahal, ty jsou perfektní jako zdroj pro průmysl (mohutné odběry 24/7), ne pro drobné polonáhodné odběry typu "v neděli všichni vaří oběd nezávisle na tom, kolik je venku stupňů a jestli svítí nebo fouká". Odložená spotřeba je taky dost omezená, napadá mě nanejvýš domácí praní a myčkování, případně už léta vyzkoušené ohřívání vody v bojleru na noční (zrovna dnes spíš polední :-)) proud. Elektromobil dobíjím v noci když FV nefunguje, ve dne jsem na cestách.
Chytré sítě jistě lecčemu pomůžou, ale se stavem "nemáme" si ani ta nejchytřejší síť neporadí.
Symptomatické mi připadá, že jsem zatím nikde nenašel/nepotkal údaj, jak velké (na kolik dní) by (například) v ČR musela být záloha pro jakž takž spolehlivou dodávku elektřiny (přijatelný je řekněme zákaz pečení a praní v řádu hodin několikrát do roka čili jednou za dva "počasově zimní měsíce".
Michal Ukropec
3.2.2025 18:38
Karel Zvářal
3.2.2025 19:56 Reaguje na Michal UkropecA ano, ptáků ubylo. K poslednímu mohykánu s žluto-oranžovým zobákem přibyli další dva kosi, evidentně ne navrátilci, ale noví. Neznali cestu do krmítka, dlouho hledali vlez, a po nazobání vločkami si dlouho užívali komfort bezpečného úkrytu. Nereagovali na pohyb záclony ani klepání na sklo, zkrátka nováčci. Ale pořád je to odvárek oproti stavu před prvním Usutu, to se jich odhánělo na krmítku minimálně patnáct, nestačil jsem vločky doplňovat.
Michal Ukropec
5.2.2025 08:55 Reaguje na Karel Zvářal
Peter Sládek
5.2.2025 10:05 Reaguje na Michal UkropecMichal Ukropec
5.2.2025 11:34 Reaguje na Peter SládekEmil Bernardy
5.2.2025 12:39
Karel Zvářal
5.2.2025 14:10 Reaguje na Emil BernardyU píva se těžko kdy sejdeme, je to přece jen dálka. Ano, tuto zimu je patrný silný úbytek ptáků, nejvíce je to poznat na kosech. Loni bylo i dosti budek neobsazených, jsem zvědavý na letošní jaro. Sýkory ztráty doženou rychle, jiné je to u zemních a otevřených hnízd, kdy vysoká predace populaci decimuje. Tipuji, že kdysi hojná koroptev nebude hojná ani na letišti T. Možná tak havrani a kavky...
Emil Bernardy
5.2.2025 17:30 Reaguje na Karel Zvářal
Karel Zvářal
5.2.2025 18:56 Reaguje na Emil BernardyEmil Bernardy
6.2.2025 08:47 Reaguje na Karel Zvářal
Karel Zvářal
6.2.2025 08:58 Reaguje na Emil BernardyEmil Bernardy
6.2.2025 14:21 Reaguje na Karel Zvářal
Karel Zvářal
6.2.2025 14:32 Reaguje na Emil BernardyJde mi o jiné hojné druhy, mně na krmítko ještě loni chodili v.polní (až desítka), domácí poslední roky nula, občas nějaký stehlík, nejpočetnější z pěnkavovitých na krmítku je dlask - ale kvůli němu mám po obvodu prolízačku, aby dovnitř nemohl - sbírá jen vypadlá semínka. Zvonek skoro nula (občas nějaký), čížek nula, na vločky chodí červenka a 3 kosi - před prvním Usutu jich tu bylo nejméně 15. Strakapoud také nechodí, ale v lese jsou. Ve městě s kosy také bída, bývali vidět skoro všude, teď je jich velmi málo. Třeba nějací ještě doletí...
Jaroslav Bobr
11.2.2025 19:33 Reaguje na Karel ZvářalPavel Hanzl
7.2.2025 09:55Pavel Hanzl
7.2.2025 10:01
Karel Zvářal
7.2.2025 10:13 Reaguje na Pavel Hanzl