Karel Zvářal: Mokřadníci zamokřují – lokálně. Vysoušeči odvodňují, vysušují a rozpalují – globálně
2.7.2026 | Karel Zvářal |
Licence | Volné dílo (public domain)
Práce pana Millana Millana, známého španělského klimatologa, inspirovala autora tohoto textu k úvaze, jež poukazuje na vliv silně zdevastované, tj. odvodněné, intenzivně spásané, dlouhodobě obnažené, tj. vegetací nezarostlé zemědělské půdy.
V minulosti se louky nesekly kosou naráz celé, pole se pracně obdělávala s koňmi či motykou, strniště na polích zůstávala déle, a i tráva ve městech se nesekala tak často jako dnes.
Pocta rose a vysoké trávě – přehlíženým tvůrkyním mikro/klimatu
Na trávě a jiné nízké vegetaci (kopřiva, vojtěška, ozimy) se zachytávají kapky rosy, které odkapávají na půdu či stékají po stoncích a listech, čímž rostlinu zavlažují i bez dešťových srážek! Část v noci a ráno vysrážené rosy se v průběhu dne odpaří, a z vytvořených mračen přichází odpolední bouřky.Toto bývalo pravidlem v minulosti, kdy krajina byla zemědělsky mnohem méně exploatovaná, tudíž s bohatším, plošnějším lučním pokryvem, i strništi s výdrolem a plevely pro zachycení rosy.
Rosa.
Licence | Volné dílo (public domain)
Navíc: čím vyšší tráva je, tím více rosy zachytí! Na satelitních snímcích zemského povrchu je posečená louka stejně zelená (či spíše hnědozelená), tedy se stejným albedem, jako ta s vysokou travou – ale ekologický a klimatologický význam vysoké trávy může být až od dva řády vyšší!
Jak je to možné? To je přece obrovský rozdíl oproti údaji z otevřeného zdroje, který význam rosy bagatelizuje s tím, že úhrn je 0 – 0,5 mm. Porovnávat rovnou plochu skla či fólie s vysokou, hustou travou je, jak se říká lidově, nebe a dudy. Viz velká louže na jinak suchém chodníku z rosy na kopřivě. A toto není žádný „extrém“, jak poznamenal jeden vědec, ale celkem běžný úkaz!
Vysvětlení je prosté, a pochází z fyziologie, včetně člověka. Lidské tělo u dospělého osoby má plochu 1,5 – 2 m2. Tenké střevo v lidském těle je dlouhé asi 3-5 m, široké je 3-4 cm. Na jeho vnitřním povrchu jsou tzv. klky, husté výrůstky podobné kartáči pro zvětšení plochy střeva, potažmo pro lepší trávení potravy, které znásobí plochu úzkých „trubek“ na neuvěřitelných 7 m2. Bez klků by to bylo nanejvýš 0,4 m2, tedy téměř 20krát méně!
A stejný princip funguje i na louce s vysokou travou pro zachycení noční rosy. Čím vyšší a hustší louka je, tím více zachytí kapek rosy potřebných pro zásobení kořínků v letních a podzimních dnech bez deště, přičemž část rosy se odpaří a podporuje tím malý vodní cyklus, tj. mraků pro výše popisované odpolední bouřky. Na tzv. angličácích ve městě a jinde v zástavbě se tudíž vytvoří rosy minimální množství, podobně jako na pastvině se sečenými nedopasky, či tamtéž s travou vykousanou až na drn.
Odkrytá půda/podmítka je globálně přehlížený problém, jeden ze zdrojů klimatické změny.
Foto | Bangin / Wikimedia Commons
Jsou místa v horké jižní Evropě, kde někdejší travnatý povrch v (dnes „nekonečných“) olivových sadech je udržován strojově jako podmítka, tudíž jako generátor tepla, potažmo i bez výskytu životodárné rosy. Stromy jsou sice zelené, ale na nich se rosa netvoří, resp. mizivé množství – a to pouze na některých druzích listnáčů! V takto udržované krajině, resp. biotopu, je vývoj a život hmyzu, ale i hlodavců, prakticky eliminován, takže stálý výskyt mandelíka, dudka, sýčka či ťuhýků aj., je spíše sporadický, až nepravděpodobný.
Na kukuřici se rosa netvoří, na meziplodinách, např. svazence ano – ty zároveň chrání půdu před erozí. Žel, většina zemědělců meziplodiny nepoužívá. Odkrytá půda je zdrojem tepla (odraženého záření slunce).
Licence | Volné dílo (public domain)
Foto | Florence Mathiot / Pexels
Rosa se netvoří ani na listech globálně pěstované kukuřice, přičemž půda pod ní je dlouho po orbě i na jaře vystavena slunečním paprskům. Ornice, či spíše její zbytky, je potom na takových polích či sadech vyschlá, rozpálená, a v místě je mnohem tepleji, než by bylo s pokryvem trávy či meziplodinou.
A není-li v horkém vzduchu dostatečné množství vlhkosti z odpařené rosy, mraky se nemají z čeho tvořit. Pan M. Millan pomocí tradičních meteorologických údajů zjistil zásadní/klíčový „detail“:
Při ranním větru byl obsah vody 14 gramů na metr krychlový vzduchu, což nestačilo k vytvoření mraků, které by za těchto specifických podmínek vyžadovaly vlhkost 21 gramů na metr krychlový.
Graf z článku klimatologa vypovídá o poklesu vlhkosti ve vzduchu nevysoko nad zemí, s pravděpodobností hraničící s jistotou říká, že je to právě v důsledku popisovaného vysoušení krajiny! Ve vyšších vrstvách již vlhkost vzduchu je více méně stejná, a to díky proudění zásobeným od oceánu.
Člověk jako tvůrce mikroklimatů i klimatu na Zemi
Velká část dnešní zemědělské půdy byly původně močály a mokřiny, které člověk odvodnil a vysušil. K závlahám používal buďto vodu říční, nebo podzemní, z tzv. artézských studní. Na mnoha místech došlo k jejímu vyčerpání, čímž se snížil zemský povrch, někde až o 10 m. Oblasti bez spodních vod, jediného stálého zdroje vody, lidé opustili a krajina dále vysychá. Jinde vrty prohloubili, což se děje opět na úkor přírody a lokálního oteplení, resp. dalšího vysychání, neb i voda pod povrchem místní klima ochlazuje! A intenzivní čerpání spodních vod není jen náš problém, ale globální.Plošné vysoušení povrchu půdy známe i od nás – jsou to meliorační trubky a kanály, které měly z krajiny vytvořit tzv. kulturní step, vhodnou zejména pro pěstování obilovin. Takto bylo ošetřeno více než 1,2 mil ha, pro představu je to čtverec o straně 109 km, resp. 15% území ČR. Takto technicky upravená pole jsou zejména v nížinách, kde převládá intenzivní zemědělská produkce. A není to jen naše specifikum, provádělo se to ve všech vyspělejších zemích.
Jak známo, městské klima je teplejší, než okolní krajina, proto se o městech hovoří jako o tepelných ostrovech. Je-li půda zčásti odvodněná a odkrytá (orbou, podmítkou), stává se též vydatným zdrojem sálavého tepla. Toto autor považuje za relativně přehlížený jev, a to zejména u konvenčně hospodařících zemědělců, stejně tak i klimatologů zabývajících se pouze množstvím CO2. Suma tepelných ostrovů je významným přispěvatelem ke globálnímu oteplování.
Tzv. tepelné kupole nad Evropou v posledních letech jsou právě důsledek špatného, intenzivního hospodaření, avšak nejen v Evropě, ale především v subsaharské Africe, odkud k nám přichází horké vzdušné proudy, někdy i se saharským pískem. Na mapách bývá africký kontinent „odstřihnut“, takže to vypadá, jako by teplo plodil jih Evropy. Avšak propojení sousedních světadílů, včetně jihu Asie, je více než zřejmé.
Při nárůstu počtu obyvatel na Zemi vzrostla zákonitě i plocha obdělávané půdy, v dnešní době je to cca 18,7 milionů km2, což je pro srovnání asi tolik, co činí rozloha Jižní Ameriky. A to satelity NASA rozlišují pole širší než 30 metrů – takže celkové zemědělské půdy bude jistě více. Nejvíce obhospodařované půdy je v Indii, USA, Číně a Rusku. Proto není namístě hlásat, že tento vliv (zemědělství) je marginální, neboť i laická pozorování (bez teploměru) vypovídají o opaku.
Půda celoročně pokrytá vegetací je humóznější, poréznější a dokáže zadržet mnohem více srážek než utužená, „betonová“ zem.
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz
Regenerativní zemědělství – naděje pro zdravou půdu i zlepšení klimatu
S bezorebnými systémy se začalo už v minulosti, dnes se však jejich využití ukazuje jako jedině možné pro trvale udržitelný rozvoj. Výnosy jsou zde zpravidla nižší, avšak ekonomika výroby je díky sníženým vstupům (PHM, hnojiva, pesticidy) srovnatelná s tradičním, tj. orebným, „vícevstupovým“, zemědělstvím.Půda celoročně pokrytá vegetací je lépe chráněná proti erozi, a to větrné i vodní, a také se tak nepřehřívá, což má vliv na místní mikroklima, při větším využití, tedy v globálním pojetí, i na planetární klima. Z uvedeného plyne, že se vyplatí věnovat novým (bezorebným) systémům pozornost, neboť půda je výrazným klimatickým činitelem nejen co se týká zádržnosti vody, ale i tvorby klimatu. Např. v oblasti s vykáceným pralesem se oteplilo o 3 °C.
reklama
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Uhlík v lesních půdách a jeho potenciál: Aby ho lesy ukládaly, musí především přežít
Každá kapka vody se počítá. Jak mohou krajině pomoci svejly a poldry?
Brusel doporučil členským státům o tři roky odložit pokuty za metanové emise
Další články autora |
Karel Zvářal: Škodlivá platanománie aneb chraňme staré ovocnáče, jsou top eko
Karel Zvářal: Dobrovolně za mříže aneb o chytré července
Karel Zvářal: Budka pro chocholouše (do města bez poštolek) Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (422)
RV
Richard Vacek
2.7.2026 06:08A co když se jen opakuje to samé, co tady bylo i za předchozí doby meziledové, kdy byl vliv člověka nulový? I tehdy se oteplovaly hlavně vyšší zeměpisné šířky. Globální teplota byla o cca 2 st.C vyšší než dnes a v Evropě o 4 st.C.
A hladina moří byla o 6 m výše.
Odpovědět
A hladina moří byla o 6 m výše.
ss
Karel Zvářal
2.7.2026 07:20 Reaguje na Richard VacekPopírači se nezapřou a zbytku spadla brada, tudíž nejsou schopni slov. Nic překvapivého.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
2.7.2026 07:26 Reaguje na Karel Zvářalvelmi dobrý článek, kdyby si to lidi uvědomili, tak by bylo lépe....
Odpovědět
Karel Zvářal
2.7.2026 07:35 Reaguje na Jaroslav ŘezáčDěkuji! Miliardy lidi na tu zkázu (angličáky, podmítky, zorané přes zimu, vypasené na drn...) hledí a nevidí... Musí přijít jeden blb "mimo obor", aby je z té provozní slepoty (snad, konečně) probral.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
2.7.2026 07:37 Reaguje na Richard Vacekmožná Země či vesmír, slunce má svoje vlastní metody, jak dát o sobě vědět, ať je to jak chce, určitě se kvůli tomu ani jeden nestresuje. To není o ignoraci ale taky to není o vyhlašování války klimatu.
Pragmaticky se věci a situace dějí.
Odpovědět
Pragmaticky se věci a situace dějí.
PH
Pavel Hanzl
2.7.2026 11:52 Reaguje na Jaroslav ŘezáčSamozřejmě mají své metody a klimatologové je znají a předkládají nám je, ovšem různá hlupačiska to odmítají chápat. Normálka, lidstvo má šanci vymřít na vlastní blbost.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
2.7.2026 07:53 Reaguje na Richard VacekNo to je taky pravda. Ale kde máte jistotu, že to co vypadá to samé je to samé. Například velký vliv je Milankovičovy cykly. Nebo například klima velmi výrazně koreluje se Slumeční Aktivitou tj SA nejsnáze sledované dle slunečních skvrn. Ale není jasné proč i když například Halštatský cyklus oteplení, nebo Maunderovo minimum a malá doba ledová. Klimatologum totiž nesedí, že sluneční radiace TSI se v podstatě nemění. Tak kde se ten ohřev nebo ochlazení bere? Dnes IPC vsadilo vše na sodovkáč.
Odpovědět
SV
PE
Petr Elias
2.7.2026 08:57 Reaguje na Slavomil VinklerLidé také milují polopravdu o IPCC ;)
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
2.7.2026 11:56 Reaguje na Slavomil VinklerŘešení jednoduchá nebývají, ale příčiny, teda ty kořenové, fundamentální, dost často ano.
Náraz Cixchulubu před 60 mld. lety fakt zničil rázově celý zemský ekosystém.
Připadá vám to nějaké prudce složité?
Odpovědět
Náraz Cixchulubu před 60 mld. lety fakt zničil rázově celý zemský ekosystém.
Připadá vám to nějaké prudce složité?
PH
Pavel Hanzl
2.7.2026 11:54 Reaguje na Slavomil VinklerTak kde se ten ohřev nebo ochlazení bere?
Fakt jste nikdy nečetl o 60 miliardách tun ročních emisí tvrdě skleníkového CO2?
Odpovědět
Fakt jste nikdy nečetl o 60 miliardách tun ročních emisí tvrdě skleníkového CO2?
RV
Richard Vacek
2.7.2026 13:40 Reaguje na Slavomil VinklerMáme tady kladnou zpětnou vazbu od vodní páry (skleníkového plynu). Stoupne teplota vzduchu, vejde se do něj více vody + stoupne teplota moří, odpařuje se více vody.
Každý s bazénem ví, že za teplého dne mu z něj "zmizí" centimetr vody.
Teď máte v každém kubickém metru vzduchu cca 10 g vody. A toho CO2 tam máte 10x méně. Vodní pára odpovídá za zhruba 60% skleníkového efektu a pokud teplota vzduchu stoupne o 1 st.C, rychlost vypařování stoupne o cca 7%.
Odpovědět
Každý s bazénem ví, že za teplého dne mu z něj "zmizí" centimetr vody.
Teď máte v každém kubickém metru vzduchu cca 10 g vody. A toho CO2 tam máte 10x méně. Vodní pára odpovídá za zhruba 60% skleníkového efektu a pokud teplota vzduchu stoupne o 1 st.C, rychlost vypařování stoupne o cca 7%.
DA
DAG
2.7.2026 14:56 Reaguje na Slavomil VinklerSluneční aktivita byla nejvyšší v roce 2024 a už dávno klesá.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
2.7.2026 17:16 Reaguje na DAGAno, to vím. Ale jednak je to SA v 11 letém cykl a klima v něm příliš nekoreluje s krátkým 11 letým cyklem SA, a existuje něco jako dopravní zpoždění. Naximální mráz není o slunovratu. Ovšem dlouhodobá korelace v minulosti byla velmi významná. Ale já netvrdím, že rozumím tomu, jak se SA transformuje do klimatu. Rozhodně to však není to, že SA lze jednoduše převést na TSI.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
2.7.2026 17:27 Reaguje na DAGSluneční aktivita v minulosti: https://cs.wikipedia.org/wiki/Slune%C4%8Dn%C3%AD_cyklus#
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
2.7.2026 17:42 Reaguje na Slavomil VinklerJe zajímavé, že dřívější údaje na WIKI od r. cca 1000 do 2000 se vztahem SA-T byly nahrazeny grafy od r. 1880 do 2025 a SA nahrazeno TSI a vztahem TSI-T
Odpovědět
PE
Petr Elias
2.7.2026 08:40 Reaguje na Richard VacekJako že najednou z čista jasna Milankovičovy cykly otočí směr (dnes působí opačně než v Eemu) a zkrátí interval z tisíců a desetitisíců let na desítky a stovky?
Odpovědět
RV
Richard Vacek
2.7.2026 14:57 Reaguje na Petr EliasVždyť ani nevíme, proč se doby ledové střídaly dříve po cca 40 tis. letech a nyní po cca 100 tis.
Odpovědět
PE
RV
Richard Vacek
2.7.2026 17:38 Reaguje na Petr EliasČlověk nemůže být odborník na všechno. Ale vzhledem k tomu, jak často jsou samotní odborníci překvapeni tím, co se s klimatem děje, tak to vypadá, že na tom o mnoho lépe nebudou.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
2.7.2026 11:51 Reaguje na Richard VacekNic takového se neopakuje, příčiny vzniku minulé doby meziledové dnes nenastaly, sorry jako, já za to nemožu.
Jsou prostě úplně jiné.
Odpovědět
Jsou prostě úplně jiné.
LB
Lukas B.
2.7.2026 07:46pane, jak již bylo diskutováno pod jiným článkem (a předpokládám že nechcete bagatelizovat odbornost rostlinářů), rosa z trávy se nezasákává a tráva vycucne z půdy víc, než se odpaří z nakrátko sekaného trávníku nebo holé podmítnuté země. ostatně proto je pod těmi olivovníky podmítnuto.
tráva ovšem točí dokola vlhkost v jakémsi velmi malém cyklu. to je jistě dobré pro mikroklima třeba konkrétního údolíčka, šneci si libují.
Odpovědět
tráva ovšem točí dokola vlhkost v jakémsi velmi malém cyklu. to je jistě dobré pro mikroklima třeba konkrétního údolíčka, šneci si libují.
Karel Zvářal
2.7.2026 08:01 Reaguje na Lukas B.Asi určitě jste nesledoval dřívější články, příp nerozklikl dnes odkaz https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/karel-zvaral-rosa-jinovatka-a-mlha-kapenkova-zavlaha-zadarmo ,
kde máte názorné foto, kolik rosy z rosliny ODKAPE DO PŮDY. To je tak debilní mýtus, až to bolí! To by znamenalo, že tráva/louka sama sobě vypije rosu!-)) Neb jak jistě dobře víte, step vzniká na místech s nedostaktem srážek, avšak s tvorbou rosy/jinovatky.
V tom Španělsku (žel, foto z map nebylo zařazeno) maji v těch hájích vodní nádrže, dle barvy lze usuzovat na vodu podzemní-/... Jiné foto, kde v olivovém sadu jsou hosp plodiny (agrolesnictví), nebylo možno zařadit (redakcí) kvůli autorským právům-/
Olivy koření v hloubce, jsou zvyklé na sucho, tímto opatřením zabili život hmyzu, potažmo všem ostatním z pyramidy. Ta tráva by dodávala odkapanou rosu i stromům, resp povrchové vrstvě půdy. Proto jsem článek napsal, děkuji za Váš vstup, někomu je třeba vše opakovat, až to (konečně) pochopí...
Odpovědět
kde máte názorné foto, kolik rosy z rosliny ODKAPE DO PŮDY. To je tak debilní mýtus, až to bolí! To by znamenalo, že tráva/louka sama sobě vypije rosu!-)) Neb jak jistě dobře víte, step vzniká na místech s nedostaktem srážek, avšak s tvorbou rosy/jinovatky.
V tom Španělsku (žel, foto z map nebylo zařazeno) maji v těch hájích vodní nádrže, dle barvy lze usuzovat na vodu podzemní-/... Jiné foto, kde v olivovém sadu jsou hosp plodiny (agrolesnictví), nebylo možno zařadit (redakcí) kvůli autorským právům-/
Olivy koření v hloubce, jsou zvyklé na sucho, tímto opatřením zabili život hmyzu, potažmo všem ostatním z pyramidy. Ta tráva by dodávala odkapanou rosu i stromům, resp povrchové vrstvě půdy. Proto jsem článek napsal, děkuji za Váš vstup, někomu je třeba vše opakovat, až to (konečně) pochopí...
LB
Lukas B.
2.7.2026 08:59 Reaguje na Karel Zvářalta tráva nedodávala rosu stromům. naopak, stromy se musely dělit o zemní vlhkost s trávou. sedláci obecně nejsou pitomci (a středomořští sedláci nejsou výjimkou) a není-li jim bráněno nějakým pitomým nařízením, tak se chovají velmi racionálně.
Odpovědět
Karel Zvářal
2.7.2026 09:06 Reaguje na Lukas B.A regenerativci jsou pitomci?-) Nebo spíše pionýři citlivějšího přístupu k půdě a klimatu?
Ten travní porost chrání půdu před erozí a přehříváním, v noci zachytává rosu, ráno je tam proto chladněji.
Jsem si jist, že zde pozitiva převažují nad snadno zpochybnitelnými "negativy". Nehledě k vymizení půdního života z takhle zdevastované země-živitelky, potažmo i na hmyz a hlodavce vázaných druhů. Je vidět, že jste studoval technický obor, k přírodě máte hoodně daleko!-/
Odpovědět
Ten travní porost chrání půdu před erozí a přehříváním, v noci zachytává rosu, ráno je tam proto chladněji.
Jsem si jist, že zde pozitiva převažují nad snadno zpochybnitelnými "negativy". Nehledě k vymizení půdního života z takhle zdevastované země-živitelky, potažmo i na hmyz a hlodavce vázaných druhů. Je vidět, že jste studoval technický obor, k přírodě máte hoodně daleko!-/
LB
Lukas B.
2.7.2026 09:13 Reaguje na Karel Zvářalto si spolu musíme ujasnit: buďto budeme argumentovat nějak racionálně s respektem k matematice, fyzice, apod (jak vy říkáte pejorativně "technicky"), nebo budeme argumentovat esotericky a srdcem. ani jedno z toho není v principu špatně, ale oba dva přístupy zamíchat do jednoho guláše je špatně.
Odpovědět
Karel Zvářal
2.7.2026 09:26 Reaguje na Lukas B.To není (nepřehledný) guláš, ale vyjmenované příčiny. Pohnutky k zásahům má každý jiné. Pro někoho/většinu, je to příkaz shora, pro jiné obyčejné opičení.
Když si něco načtete k regenerativcům, budete mít jiný názor na dané téma (vysušení krajiny). Jinak je to točení se v kruhu (domněnek a tradic).
Odpovědět
Když si něco načtete k regenerativcům, budete mít jiný názor na dané téma (vysušení krajiny). Jinak je to točení se v kruhu (domněnek a tradic).
va
vaber
2.7.2026 09:08 Reaguje na Lukas B.Tráva nekoření hluboko, a když je sucho i tráva je suchá a já bych řekl ,že odpařuje minimum. Bez trávy se v půdě dělají hluboké trhliny ze kterých se vypařuje voda z hloubky.
Když zaleju záhon bez vegetace a svítí slunce ,je brzy suchý. Když zaleju záhon kedlubnami které mají velké listy, vydrží pod nimi vlhká půda mnohem déle. Když je slunce pod mrakem, netuším který záhon by vyschl dříve.
To si může každý, kdo někdy dělá na zahradě, kdykoliv vyzkoušet.
Ano pod stromy ,když je sucho, tráva rychleji usychá . Je to tím ,že stromy vodu vytáhnou ,nebo že deště se přes listy nedostaly na zem ,podobně jak rosta. Nevím co má větší vliv ,kořeny stromů nebo listy, asi kořeny.
Důležitější je ,že půda s vegetecí vodu z deštů zadrží a holá půda ne, takže když budou dvě stejná místa jedno s vegetací a druhé holé, bude vlhčí to s vegetací.
Takže je nesmysl mluvit o tom, jak rostliny vypařují.
Odpovědět
Když zaleju záhon bez vegetace a svítí slunce ,je brzy suchý. Když zaleju záhon kedlubnami které mají velké listy, vydrží pod nimi vlhká půda mnohem déle. Když je slunce pod mrakem, netuším který záhon by vyschl dříve.
To si může každý, kdo někdy dělá na zahradě, kdykoliv vyzkoušet.
Ano pod stromy ,když je sucho, tráva rychleji usychá . Je to tím ,že stromy vodu vytáhnou ,nebo že deště se přes listy nedostaly na zem ,podobně jak rosta. Nevím co má větší vliv ,kořeny stromů nebo listy, asi kořeny.
Důležitější je ,že půda s vegetecí vodu z deštů zadrží a holá půda ne, takže když budou dvě stejná místa jedno s vegetací a druhé holé, bude vlhčí to s vegetací.
Takže je nesmysl mluvit o tom, jak rostliny vypařují.
Karel Zvářal
2.7.2026 10:13 Reaguje na vaberPod (vysokými, rozložitými) stromy tráva roste podstatně méně, neb se tam netvoří rosa, stejně jako někde pod střechou. Pro tvorbu rosy je nutná "otevřená obloha".
Někde jsem četl (vím kde, psal to nějaký laik), že "rosa nepadá". Mnohokrát jsem nad ránem v polích pozoroval, jak ve světle čelovky se snáší drobné kapičky. Počasí bez větru, otevřená, hvězdná obloha, ráno blízko nule. Ozimy dostaly svou "záchovnou dávku"-)
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/karel-zvaral-rosa-jinovatka-a-mlha-kapenkova-zavlaha-zadarmo
Odpovědět
Někde jsem četl (vím kde, psal to nějaký laik), že "rosa nepadá". Mnohokrát jsem nad ránem v polích pozoroval, jak ve světle čelovky se snáší drobné kapičky. Počasí bez větru, otevřená, hvězdná obloha, ráno blízko nule. Ozimy dostaly svou "záchovnou dávku"-)
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/karel-zvaral-rosa-jinovatka-a-mlha-kapenkova-zavlaha-zadarmo
LM
Ladislav Metelka
2.7.2026 10:31 Reaguje na Karel ZvářalTak já jsem to často viděl obráceně. Pod stromy zelená tráva, o kus dál spálená...
Odpovědět
va
vaber
3.7.2026 07:55 Reaguje na Ladislav MetelkaMůže se to stát, když stín stromu brání spálení trávy od slunečního záření. Ovšem znamená to ,že v půdě je dost vlhkosti a na povrchu půda vyschla rychle od prudkého slunce.
Odpovědět
LB
Lukas B.
2.7.2026 10:31 Reaguje na Karel Zvářalempiricky: zkušený tremp si lehne pod strom, neboť mu pak na spacák nepadne rosa. ovšem ten strom musí mít větve poměrně nízko, hustě a doširoka.
teď si zaspekuluji (třeba mě někdo honěnější v termodynamice opraví): ony ve skutečnosti ty větve netvoří deštník (že by jako rosa, která by jako srážky shůry padla na trempův spacák, zůstane viset na stromě), ale vytváří cosi jako skleník (podobně oblačnosti, kdy v noci nespadne teplota) udržující pod stromem tepleji (teplo se nevyzáří nahoru, ale pinká se mezi zemí a větvemi), povrch země v noci tolik nevychladne a nedojde tedy ke kondenzaci vlhkosti (neklesneme pod rosný bod).
Odpovědět
teď si zaspekuluji (třeba mě někdo honěnější v termodynamice opraví): ony ve skutečnosti ty větve netvoří deštník (že by jako rosa, která by jako srážky shůry padla na trempův spacák, zůstane viset na stromě), ale vytváří cosi jako skleník (podobně oblačnosti, kdy v noci nespadne teplota) udržující pod stromem tepleji (teplo se nevyzáří nahoru, ale pinká se mezi zemí a větvemi), povrch země v noci tolik nevychladne a nedojde tedy ke kondenzaci vlhkosti (neklesneme pod rosný bod).
LM
LB
Lukas B.
2.7.2026 10:37 Reaguje na Ladislav Metelkaprostě takový skleníkový efekt ve velmi malém měřítku. emitované teplo se nepinká mezi povrchem země a atmosférou, ale mezi povrchem země a větvemi.
Odpovědět
LM
va
vaber
3.7.2026 07:59 Reaguje na Lukas B.O takovém pinkání v noci velmi pochybuji ,rozdíl teplot mezi listím a zemí je minimální a když, tak listy vzduch rychle ochladí a půda může být i teplejší, stačí troch vánek.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
3.7.2026 08:57 Reaguje na vaberV tomto prípade maju Lukas B. a samozrejme aj p. Metelka pravdu, skleníkový efekt lesa a vetiev stromov je veľmi dobre pozorovateľný. V zime a v lete v noci je v lese výrazne teplejšie ako v otovorenej krajine.
Odpovědět
Karel Zvářal
2.7.2026 10:45 Reaguje na Lukas B.Zajímavá otázka. Často koukám, když jdu kolem, kdy uvidím rosu na spodních-vystrčených větvích listnáčů, ale, jak by pravil klasik Luděk S.: "Bohužel, nic". Na jehličnanech tuplem. Ale námrazu chytají dobře - ta je též zdrojem vody, až se oteplí. Rosa třeba není na kukuřici - koukal jsem opakovaně, neb u ní mě dráždí ta odkrytá, erozi přístupná "ornice"/zem. Opravdu nejlepší je luční porost a většina z bylin - až tak důsledně jsem druhy nesledoval.
Ale dávnější hospodaření s postupným oráním, resp ponecháním plevelů do jara, nahrávalo tvorbě rosy a provlhčování půdy. Někdy příště sem hodím podobný text, kde mě zajímala více praxe, než učené kecy, resp (movodobá) "tradice".
Odpovědět
Ale dávnější hospodaření s postupným oráním, resp ponecháním plevelů do jara, nahrávalo tvorbě rosy a provlhčování půdy. Někdy příště sem hodím podobný text, kde mě zajímala více praxe, než učené kecy, resp (movodobá) "tradice".
VM
Vladimir Mertan
2.7.2026 13:19 Reaguje na Karel ZvářalAch bože!!!! A to sa vzťahuje na všetkých, tráva pod stromom nerastie, alebo rastie iba minimálne, pretože má pod stromom málo svetla. Áno pod stromom rosa nepadá, ale príčina prečo tam tráva nerastie je iba slnečné svetlo. Tráva totiž potrebuje priame slnečné svetlo na fotosytézu a zase sme tam že watty nie sú watty.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
2.7.2026 13:24 Reaguje na Vladimir MertanWatty jsou watty, co naděláte? Leda byste měl ty watty nějaké ezoterické...
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
2.7.2026 13:58 Reaguje na Ladislav MetelkaTým som narážal na fakt, že fotosyntéza rastlín potrebuje priame slnečné svetlo a že je velký rozdiel a akej podobe ho dostanú, ak by ste na trávu svietil gama žiarením , tak fotosyntéza nebude fungovať. Rovnako nebude fungovať ani pri odrazenom svetle.
Alebo odborne od AI: Selektivita fotosyntézy (PAR): Chlorofyl v rastlinách nereaguje na akékoľvek „watty“. Využíva výhradne fotosynteticky aktívne žiarenie (PAR) vlnových dĺžok 400 až 700 nanometrov (modrá a červená zložka). Ak by ste na trávu pustili rovnaký počet wattov vo forme gama žiarenia alebo čistého infrasvetla, fotosyntéza bude na nule, pretože tieto fotóny nemajú správnu energiu na excitáciu elektrónov v chlorofyle.
Problém odrazeného a prefiltrovaného svetla: Koruna stromu funguje ako spektrálny filter. Listy stromu pohltia práve tie vlnové dĺžky, ktoré tráva pod nimi potrebuje na život. To, čo prepustia dole alebo čo sa odrazí (difúzne svetlo), je spektrálne posunuté do vlnových dĺžok, ktoré už fotosyntézu trávy nedokážu efektívne naštartovať, hoci merací prístroj tam nejaké „watty“ celkového energetického toku nameria.
Energetická hodnota žiarenia vo wattoch je jedna vec, ale jeho biologická a chemická účinnosť (kvantový výťažok fotosyntézy) druhá. Práve preto pod stromom tráva nerastie – chýbajú jej konkrétne vlnové dĺžky priameho svetla, nie hrubé watty tepla.
Odpovědět
Alebo odborne od AI: Selektivita fotosyntézy (PAR): Chlorofyl v rastlinách nereaguje na akékoľvek „watty“. Využíva výhradne fotosynteticky aktívne žiarenie (PAR) vlnových dĺžok 400 až 700 nanometrov (modrá a červená zložka). Ak by ste na trávu pustili rovnaký počet wattov vo forme gama žiarenia alebo čistého infrasvetla, fotosyntéza bude na nule, pretože tieto fotóny nemajú správnu energiu na excitáciu elektrónov v chlorofyle.
Problém odrazeného a prefiltrovaného svetla: Koruna stromu funguje ako spektrálny filter. Listy stromu pohltia práve tie vlnové dĺžky, ktoré tráva pod nimi potrebuje na život. To, čo prepustia dole alebo čo sa odrazí (difúzne svetlo), je spektrálne posunuté do vlnových dĺžok, ktoré už fotosyntézu trávy nedokážu efektívne naštartovať, hoci merací prístroj tam nejaké „watty“ celkového energetického toku nameria.
Energetická hodnota žiarenia vo wattoch je jedna vec, ale jeho biologická a chemická účinnosť (kvantový výťažok fotosyntézy) druhá. Práve preto pod stromom tráva nerastie – chýbajú jej konkrétne vlnové dĺžky priameho svetla, nie hrubé watty tepla.
Karel Zvářal
2.7.2026 14:08 Reaguje na Vladimir MertanEhm... No, pánové Mertane a Lucasi, snímek, který jsem přiložil, že "to jde i jinak", nebyl redakcí akceptován jako povolený. Tak se podívejte, jak se teorie může lišit od praxe, machři:-))
https://img.obrazky.cz/?url=8ec5d0cf99be6750&size=2
Odpovědět
https://img.obrazky.cz/?url=8ec5d0cf99be6750&size=2
Karel Zvářal
2.7.2026 14:12 Reaguje na Vladimir Mertanhttps://img.obrazky.cz/?url=ae732f4f9804158f&size=2
Nebo toto - žádná hlina/žluť, která je všude na let mapách. Ovečky se napasou, stromy pohnojí a schovají se do stínu. Zřejmě nějaké retro...
Odpovědět
Nebo toto - žádná hlina/žluť, která je všude na let mapách. Ovečky se napasou, stromy pohnojí a schovají se do stínu. Zřejmě nějaké retro...
VM
Vladimir Mertan
2.7.2026 15:33 Reaguje na Karel ZvářalTento obrazok je velmi pekný - malebný. To by mohol byť obraz ideálnej krajiny. Samozrejme inú korunu majú olivy a inú napríklad dub. Preto tie duby ľudia podľa potreby orezávali a jednak ziskavali pre seba drevo a pre trávu viac svetla. Inak som samozrejme na Vašej strane, len sa tá debata zbytočne zvrhla na malicherné technické detaily a urážky.
Odpovědět
Karel Zvářal
2.7.2026 17:15 Reaguje na Jakub GraňákCož je jasné každému, kdo se nedívá na přírodu přes fyziku/vzorečky. To 3. a 4. foto (bylo jich víc, ale neva) jsou horší než červená zóna. To je totální válka s biocenozou. Proto méně (pravidelně) prší, proto mizí diverzita. Protože antropos.
Odpovědět
Karel Zvářal
2.7.2026 13:40 Reaguje na Vladimir MertanNo vidíte, a i řídký porost je biotop pro hmyz, žížaly a hlodavce ! Proto je blbost tam pálit fosil a drn obracet. Ať to vezmete tak či onak (já bych vyšší trávu na podzim posekl), je to ekologický i klimatologický zločin.
Odpovědět
va
vaber
3.7.2026 08:02 Reaguje na Vladimir MertanAsi jste se nikdy nedíval pod stromy. Ano tráva neroste pod stromy ,ale jen tam, kde je opravdu tma ,třeba v hustém smrkovém lese. Tam se ty watty ze slunce nedostanou.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
3.7.2026 08:52 Reaguje na vaberAsi som sa predsa len trošku díval. Kosím totiž orchideové lúky v Bielych Karpatoch 35 rokov a tak si trufam povedať, že som už videl zopár lúčok čo zanikli alebo sa rapídne zmenšili práve tým, že okolité stromy narástli a lúku zatienili. Samozrejme, že aj pod stromami bude tráva rásť, ale skôr tieňomilné a lesné druhy (brachypodium) a ak je tieň výraznejší, napríklad vodorovné vetve hrabu a dubu, tak je pod nimi vegetácia minimálna.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
3.7.2026 20:36 Reaguje na Vladimir MertanTo se nedá. Tak samozřejmě, když přestanete kosit louku tak se z ní časem stane les. Sice se u nás díky zvěři nic nezmlazuje ale ta louka zaroste. Samozřejmě , že v lesních porostech budou převažovat jiné druhy než na loukách. Samozřejmě, že ve starších porostech ( kromě krajáků) již většinou žádné " vodorovné větve" v první třetině výšky stromu nenajdete . V lesních porostech bude vegetace spodního patra růst pouze tam kde se dostane slunce. Ano slunce a ne voda je tím co umožňuje růst trávě v lesích pod stromy. Ono té vody se tam pro ty semenáčky, byliny či keře většinou vždy najde dost a dost.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
4.7.2026 06:43 Reaguje na Jarek SchindlerCelkom nerozumiem Vašemu príspevku. Ja hovorím o tom, že malá lúčka ľahko zanikne, ak je obklopená stromami. Stromy postupne narastú a lúčku zatienia - môžeme ju kosiť, ale nič na nej nenarastie. Taktiež vodorovné vetve robia presne stromy na kraji lúky - ťahajú sa za svetlom. Inak postrehy máte dobré, súhlasím.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
9.7.2026 20:12 Reaguje na Vladimir MertanNo vidíte a já tvrdím, že na každé loučce nějaká tráva vyroste protože loučka není zastíněna tak aby ta mic nerostlo ale zaroste díky zmlazení stromů přímo v loučce. Takže na ni naraste. kromě trávy i nový strom.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
2.7.2026 07:58Tak to vezmu postupně: "Na trávě a jiné nízké vegetaci (kopřiva, vojtěška, ozimy) se zachytávají kapky rosy, které odkapávají na půdu či stékají po stoncích a listech, čímž rostlinu zavlažují i bez dešťových srážek! Část v noci a ráno vysrážené rosy se v průběhu dne odpaří, a z vytvořených mračen přichází odpolední bouřky."
Rosa je ekvivalentní v průměru cca 0,1 až 0,2 mm srážek. Navíc po východu Slunce se většina rosy odpaří. Vliv na vlhkost půdy je tedy minimální. I vliv na bouřky je prakticky nulový, výparem 0,2 mm z rosy nevyvoláte bouřku s úhrny v desítkách mm. Kde by se ta voda vzala?
Odpovědět
Rosa je ekvivalentní v průměru cca 0,1 až 0,2 mm srážek. Navíc po východu Slunce se většina rosy odpaří. Vliv na vlhkost půdy je tedy minimální. I vliv na bouřky je prakticky nulový, výparem 0,2 mm z rosy nevyvoláte bouřku s úhrny v desítkách mm. Kde by se ta voda vzala?
Karel Zvářal
2.7.2026 08:06 Reaguje na Ladislav MetelkaV článku to máte vysvětleno na modelu střeva, které má obrovskou plochu, podobně jako travou zarostlá louka. Čili té vody je mnohem více, než je naměřeno v Klemntinu či kde na mnohem menší ploše, než představuje vzorek louky.
Za Pana M.Millana tam určitě ty olivové háje nepodmítali, neb bez trávy by tam nebylo co lovit. Oni chodili nejspíše po obědě, až rosa uschla, aby si nemokřili boty a kalhoty.
Zkrátka technokraté vítězí na celé čáře, avšak příroda a klíma pláče-/
Odpovědět
Za Pana M.Millana tam určitě ty olivové háje nepodmítali, neb bez trávy by tam nebylo co lovit. Oni chodili nejspíše po obědě, až rosa uschla, aby si nemokřili boty a kalhoty.
Zkrátka technokraté vítězí na celé čáře, avšak příroda a klíma pláče-/
LM
Ladislav Metelka
2.7.2026 08:12 Reaguje na Karel ZvářalNe, to fakt není. Desetiny mm. Kde by se ta voda vzala? Před vznikem rosy se musí přízemní vrstva vzduchu ochladit pod rosný bod, při zemi tedy vznikne stabilní teplotní zvrstvení, které brání vertikálnímu promíchávání vzduchu a rosa se může vytvořit jen z vrstvičky vzduchu třeba 1 nebo 2 m nad zemí. Kolik si myslíte, že tam je vodní páry? A to zdaleka nezkondenzuje všechna, jen malá část.
Odpovědět
Karel Zvářal
2.7.2026 08:29 Reaguje na Ladislav Metelkahttps://img.obrazky.cz/?url=22657ba04f8971fa&size=2
Některá vložená fota jsou dostupná, měl jsem vybraná jiná, lepší, koukněte, kolik je tam vody! A to už část odkapapala na zem, část se odpařila. Rosa je významný bioklimatický fenomen, žel, kvůli technokratům bagatelizovaný.
Ona se v 1.řadě musí někde vysrážet, na hlíně či písku je toho minimálně, nejlepší je tráva. To je ta zpochybňovaná "biotická pumpa".
Odpovědět
Některá vložená fota jsou dostupná, měl jsem vybraná jiná, lepší, koukněte, kolik je tam vody! A to už část odkapapala na zem, část se odpařila. Rosa je významný bioklimatický fenomen, žel, kvůli technokratům bagatelizovaný.
Ona se v 1.řadě musí někde vysrážet, na hlíně či písku je toho minimálně, nejlepší je tráva. To je ta zpochybňovaná "biotická pumpa".
LM
Ladislav Metelka
2.7.2026 08:32 Reaguje na Karel ZvářalNikdo nepopírá. Desetiny mm a následně se většina vypaří.
Odpovědět
Karel Zvářal
2.7.2026 08:37 Reaguje na Ladislav MetelkaAle kde, nepravdivý mýtus! Listy trávy mají tvar trychtýře - rosa je vidět na vodorovných, z těch šikmých stéká průběžně dolů.
Louka z rosy žije - a s ní celá drobná biocenóza, která to má k vodě daleko. Provozní slepota jak vyšitá!-)
Odpovědět
Louka z rosy žije - a s ní celá drobná biocenóza, která to má k vodě daleko. Provozní slepota jak vyšitá!-)
LM
Ladislav Metelka
2.7.2026 08:40 Reaguje na Karel ZvářalNeodpověděl jste, kde se tam ta voda bere, když vzduch, ze kterého kondenzuje, jí tolik neobsahuje.
Odpovědět
Karel Zvářal
2.7.2026 08:45 Reaguje na Ladislav MetelkaUfff! Vlhkosti je v dnešní vysušené krajině méně, proto se tvoří méně rosy. Kdyby byla vlhkost vyšší, tvořilo by se více rosy, rozjely by se lokální bouřky (popisované p. M.M.). Jedno je podmíněno druhým. Prší míň, protože vyrábíme sucho. Příroda nám vrací to, oč se usilujeme.
Odpovědět
PE
LM
Ladislav Metelka
2.7.2026 09:04 Reaguje na Karel ZvářalJak vznikne, prosím, bouřka z rosy???
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
2.7.2026 12:13 Reaguje na Ladislav MetelkaOd pana Zvářala elementární fyziku opravdu nečekejte. Maximálně projevy zamilovanosti do rosy.
Každopádně i na holém savém povrchu kondenzuje ráno vodní pára a ten jí vytáhně ještě více než rostliny díky kapilaritě jemných pórů. Ta voda ale není vidět, tak to pan Zvářal nedekuje. Tento minimalistický malý vodní cyklus nemůže mít na tepelnou bilanci žádný významný vliv, neboť voda se odpaří/zkondenzuje ve stejné výšce, akorát se ta tepelná bilance trochu rozhodí v čase (neměřitelně se změní průběh denní teploty) se.
Odpovědět
Každopádně i na holém savém povrchu kondenzuje ráno vodní pára a ten jí vytáhně ještě více než rostliny díky kapilaritě jemných pórů. Ta voda ale není vidět, tak to pan Zvářal nedekuje. Tento minimalistický malý vodní cyklus nemůže mít na tepelnou bilanci žádný významný vliv, neboť voda se odpaří/zkondenzuje ve stejné výšce, akorát se ta tepelná bilance trochu rozhodí v čase (neměřitelně se změní průběh denní teploty) se.
Karel Zvářal
2.7.2026 13:48 Reaguje na Jiří SvobodaVšichni brečíte (na jiných místech), že nefunguje MVC. Tak jsem chtěl ukázat, kde problém začíná, a to u vegetace, kterou člověk systematicky ničí (těch reklam na sekačky!). Vy jste pro změnu zamilovaný do betonu, v jehož pórech se vlhkost mrška ukrývá... tak, jo taky dobrý:-)
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
2.7.2026 16:31 Reaguje na Karel ZvářalMVC není to, co popisujete (to je mikrosoučást MVC).
Vidíte, že chápete (když chcete), že i ten beton tu ranní vzdušnou vlhkost zkondenzuje a později odpaří. Dělá v tomto aspektu přesně to, co tráva. Překvapil jste!
Odpovědět
Vidíte, že chápete (když chcete), že i ten beton tu ranní vzdušnou vlhkost zkondenzuje a později odpaří. Dělá v tomto aspektu přesně to, co tráva. Překvapil jste!
Karel Zvářal
2.7.2026 16:50 Reaguje na Jiří SvobodaChápu, že napoprvé je toho na vás moc. Ale vězte, antropocén se týká zejména (pokřiveného) vztahu k půdě. A jako fyzik byste mohl vypracovat tabulku, kolik která plocha zachytí rosy. Vsadím boty, že M2 louky bude suverénně první.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
2.7.2026 19:45 Reaguje na Karel ZvářalA co má kvalifikace fyzika společného s děláním tabulek o rose? Nehrabe vám?
Odpovědět
Karel Zvářal
2.7.2026 20:51 Reaguje na Jiří SvobodaJestli neumíte měřit, nebo neumíte nic, tak to máte říct hned.
Odpovědět
JS
PE
Petr Elias
2.7.2026 08:49 Reaguje na Karel ZvářalExistuje celá řada studií potvrzujících, že se většina rosy ráno vypaří (65-95%) ...
Třeba zde jedna z Číny, ale ostatní říkají to samé:
https://www.mdpi.com/2073-4441/14/15/2428
A hlavní význam rosy není v tom, že by ,,zalévala kořeny,, ale v tom, že pomáhá listům.
A už jsi někdy slyšel o tzv. gutaci, kterou je dost proslulá např. kopřiva?
Odpovědět
Třeba zde jedna z Číny, ale ostatní říkají to samé:
https://www.mdpi.com/2073-4441/14/15/2428
A hlavní význam rosy není v tom, že by ,,zalévala kořeny,, ale v tom, že pomáhá listům.
A už jsi někdy slyšel o tzv. gutaci, kterou je dost proslulá např. kopřiva?
VM
Vladimir Mertan
2.7.2026 15:37 Reaguje na Ladislav MetelkaTabuľkové číslo 0,1 až 0,2 mm je namerané na hladkej rosomernej platni. Odporúčam vám niekedy odložiť grafy, obuť si ráno tenisky a prejsť sa po skutočne mohutnej lúke s vysokým porastom. Budete ich mať okamžite plné vody.
Ako meteorológ predsa musíte poznať index listovej plochy (LAI). Vysoká, druhovo bohatá lúka nemá plochu jedného metra štvorcového ako vaša meracia platňa. Kvôli miliónom stebiel a listov má jeden meter štvorcový pozemku reálnu kondenzačnú plochu pokojne 5- až 7-krát väčšiu.
Rosa preto nepadá na plochý meter štvorcový zeme, ale zachytáva sa na obrovskom trojrozmernom labyrinte vegetácie. Ten objem skondenzovanej vody, ktorý ráno drží vysoká tráva, je v reálnom teréne násobne vyšší než to, čo vám ukáže plochý prístroj na oholenej stanici.
Odpovědět
Ako meteorológ predsa musíte poznať index listovej plochy (LAI). Vysoká, druhovo bohatá lúka nemá plochu jedného metra štvorcového ako vaša meracia platňa. Kvôli miliónom stebiel a listov má jeden meter štvorcový pozemku reálnu kondenzačnú plochu pokojne 5- až 7-krát väčšiu.
Rosa preto nepadá na plochý meter štvorcový zeme, ale zachytáva sa na obrovskom trojrozmernom labyrinte vegetácie. Ten objem skondenzovanej vody, ktorý ráno drží vysoká tráva, je v reálnom teréne násobne vyšší než to, čo vám ukáže plochý prístroj na oholenej stanici.
Karel Zvářal
2.7.2026 16:36 Reaguje na Karel ZvářalA to, co Vám nateče do bot, je jen zlomek toho, co steklo dolů po stéblech do země. Na ukázanou kopřivu s louží na chodníku pravil, že "je to extrém". Ne, naprosto normální jev!
Ale není to každý den, nesmí foukat nebo být pod mrakem celou noc. Jasná noc a bezvětří. A díky za koment!, už jsem myslel, že nikdo krom mě se v životě s (pořádnou) rosou nepotkal:-)
Odpovědět
Ale není to každý den, nesmí foukat nebo být pod mrakem celou noc. Jasná noc a bezvětří. A díky za koment!, už jsem myslel, že nikdo krom mě se v životě s (pořádnou) rosou nepotkal:-)
Karel Zvářal
2.7.2026 16:25 Reaguje na Vladimir MertanZa rána, za rosy, najlepšie sa kosí...
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
2.7.2026 16:38 Reaguje na Vladimir MertanA když to s té desky slijete a nelejete na tenisky, tak zůstanou suché? Ta rosa vzniká z nějaké přízemní vrstvy vzduchu ochlazeného od vyzářeného povrchu. To určuje množství rosy a nikoliv velikost kondenzační plochy.
Odpovědět
PE
Petr Elias
2.7.2026 16:56 Reaguje na Jiří SvobodaTi dva odborníci si neuvědomují např. toto:
1. Množství rosy je limitováno množstvím vodní páry ve vzduchu;
2. V husté louce je radiační ochlazování nižší a proto se v husté louce vysráží méně rosy;
3. Velká část vody na listech vůbec nemusí být rosa. Může to být gutace;
4. Přístroje měří správně, protože měří celkový úbytek vlhkosti ze vzduchového sloupce.
Samozřejmě, že zvářal má z mertana radost. Našel kamaráda, který tomu rozumí stejně mizerně jako on. :D
Odpovědět
1. Množství rosy je limitováno množstvím vodní páry ve vzduchu;
2. V husté louce je radiační ochlazování nižší a proto se v husté louce vysráží méně rosy;
3. Velká část vody na listech vůbec nemusí být rosa. Může to být gutace;
4. Přístroje měří správně, protože měří celkový úbytek vlhkosti ze vzduchového sloupce.
Samozřejmě, že zvářal má z mertana radost. Našel kamaráda, který tomu rozumí stejně mizerně jako on. :D
VM
Vladimir Mertan
2.7.2026 18:10 Reaguje na Petr Elias1. Množstvo vodnej pary predsa rastie, je jej tam dosť.
2. áno, pokosená lúka lepšie vyžaruje ako nepokosená, ale nie o toľko čo by nahradilo zvýšnenú plochu.
3. Aj keby to tak bolo, gutácia pôsobí v podstate rovnako ako rosa.
4. Samozrejme že prístroje merajú správne ale len to čo zachytia, merajú rosu na sebe a nie na lúke.
Odpovědět
2. áno, pokosená lúka lepšie vyžaruje ako nepokosená, ale nie o toľko čo by nahradilo zvýšnenú plochu.
3. Aj keby to tak bolo, gutácia pôsobí v podstate rovnako ako rosa.
4. Samozrejme že prístroje merajú správne ale len to čo zachytia, merajú rosu na sebe a nie na lúke.
PE
Petr Elias
3.7.2026 10:54 Reaguje na Vladimir MertanPočkej, gutace působí stejně jako rosa? Chlastáš? :D
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
3.7.2026 11:14 Reaguje na Petr EliasMôžeme spolu niekedy skočiť na jedno. Gutacia zvhlčí povrch rastliny rovnako ako rosa a výparom chladí okolie. Na rozdiel od rosy sa pri vzniku kvapiek na rastline neuvoľnuje do okolia teplo.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
2.7.2026 17:52 Reaguje na Jiří SvobodaPredstava, že veľkosť kondenzačnej plochy neovplyvňuje množstvo skondenzovanej vody, je fyzikálny nezmysel. Kondenzácia na rozhraní plyn-pevná látka je závislá od intenzity prenosu tepla a plochy, na ktorej k nej dochádza. Ak máte v rovnako vlhkej miestnosti jednu chladnú sklenenú fľašu, skondenzuje na nej určité množstvo vody. Ak tam tých fliaš postavíte desať (zväčšíte kondenzačnú plochu), skondenzuje celkovo mnohonásobne viac vody, pretože prenos tepla z vlhkého vzduchu do chladného povrchu je exponenciálne efektívnejší.
Navyše, vzduch v prízemnej vrstve nie je staticky uzavretá krabica. Prúdenie vzduchu (aj minimálna mikro-turbulencia) neustále privádza nový vlhký vzduch k ochladeným steblám. Čím väčšia a členitejšia je plocha porastu (vysoké LAI), tým viac vlhkosti dokáže z tohto prúdiaceho objemu vzduchu na svojom povrchu zachytiť. Pán Svoboda, aby ste videli, ako dramaticky sa mýlite v tom, že veľkosť a štruktúra kondenzačnej plochy nerozhoduje o množstve získanej vody, pozrime sa na dva úplne extrémne príklady z prírody, kde platia presne tie isté fyzikálne zákony ako na našej lúke:
1. Horizontálne vyčesávanie zrážok (lesy)
V horských a prímorských oblastiach existujú takzvané hmlové lesy. Ihličie stromov alebo listy majú obrovský špecifický povrch. Keď cez ne prechádza hmla (v podstate vlhký vzduch), stromy túto vlhkosť mechanicky „vyčesávajú“. Voda kondenzuje na povrchu ihličia a steká ku koreňom. Výskumy ukazujú, že stromy takto dokážu získať o 30 % až 40 % viac vody, než predstavujú klasické vertikálne dažďové zrážky namerané na hladkej ploche zrážkomera. Ak by plocha a štruktúra nerozhodovali, tento fenomén, z ktorého tie lesy žijú, by fyzikálne nemohol existovať.
2. Púštne chrobáky (rod Stenocara)
Na púšti Namib, kde takmer neprší, žijú chrobáky, ktoré prežívajú výhradne vďaka rannej hmle. Tento chrobák sa ráno postaví na dunu hlavou nadol proti vetru. Jeho krovky nie sú hladké, ale sú pokryté špeciálnou textúrou – striedajú sa na nich mikroskopické hrbolčeky, ktoré vodu priťahujú (hydrofilné), a voskové žliabky, ktoré ju odpudzujú (hydrofóbne). Vďaka tejto členitej štruktúre povrchu dokáže na svojom tele skondenzovať a zachytiť dostatok vody z prúdiaceho vzduchu na to, aby sa napojil. Ak by tam stála vaša hladká meracia platňa, neodmerala by takmer nič.
Vysoká, druhovo bohatá lúka funguje na úplne rovnakom fyzikálnom princípe. Je to trojrozmerný lapač a vyčesávač vlhkosti. Čím je porast vyšší a členitejší (vyššie LAI), tým viac kondenzačných jadier poskytuje pre prúdiaci vlhký vzduch a tým viac rosy (hmoty vody) dokáže reálne vygenerovať a udržať. Hladká platňa alebo nakrátko oholený trávnik pri meteostanici tento fyzikálny rozmer prenosu hmoty proste nemá.
Odpovědět
Navyše, vzduch v prízemnej vrstve nie je staticky uzavretá krabica. Prúdenie vzduchu (aj minimálna mikro-turbulencia) neustále privádza nový vlhký vzduch k ochladeným steblám. Čím väčšia a členitejšia je plocha porastu (vysoké LAI), tým viac vlhkosti dokáže z tohto prúdiaceho objemu vzduchu na svojom povrchu zachytiť. Pán Svoboda, aby ste videli, ako dramaticky sa mýlite v tom, že veľkosť a štruktúra kondenzačnej plochy nerozhoduje o množstve získanej vody, pozrime sa na dva úplne extrémne príklady z prírody, kde platia presne tie isté fyzikálne zákony ako na našej lúke:
1. Horizontálne vyčesávanie zrážok (lesy)
V horských a prímorských oblastiach existujú takzvané hmlové lesy. Ihličie stromov alebo listy majú obrovský špecifický povrch. Keď cez ne prechádza hmla (v podstate vlhký vzduch), stromy túto vlhkosť mechanicky „vyčesávajú“. Voda kondenzuje na povrchu ihličia a steká ku koreňom. Výskumy ukazujú, že stromy takto dokážu získať o 30 % až 40 % viac vody, než predstavujú klasické vertikálne dažďové zrážky namerané na hladkej ploche zrážkomera. Ak by plocha a štruktúra nerozhodovali, tento fenomén, z ktorého tie lesy žijú, by fyzikálne nemohol existovať.
2. Púštne chrobáky (rod Stenocara)
Na púšti Namib, kde takmer neprší, žijú chrobáky, ktoré prežívajú výhradne vďaka rannej hmle. Tento chrobák sa ráno postaví na dunu hlavou nadol proti vetru. Jeho krovky nie sú hladké, ale sú pokryté špeciálnou textúrou – striedajú sa na nich mikroskopické hrbolčeky, ktoré vodu priťahujú (hydrofilné), a voskové žliabky, ktoré ju odpudzujú (hydrofóbne). Vďaka tejto členitej štruktúre povrchu dokáže na svojom tele skondenzovať a zachytiť dostatok vody z prúdiaceho vzduchu na to, aby sa napojil. Ak by tam stála vaša hladká meracia platňa, neodmerala by takmer nič.
Vysoká, druhovo bohatá lúka funguje na úplne rovnakom fyzikálnom princípe. Je to trojrozmerný lapač a vyčesávač vlhkosti. Čím je porast vyšší a členitejší (vyššie LAI), tým viac kondenzačných jadier poskytuje pre prúdiaci vlhký vzduch a tým viac rosy (hmoty vody) dokáže reálne vygenerovať a udržať. Hladká platňa alebo nakrátko oholený trávnik pri meteostanici tento fyzikálny rozmer prenosu hmoty proste nemá.
JO
JS
Jiří Svoboda
2.7.2026 19:49 Reaguje na Vladimir MertanZapomněl jste tam ještě přisat pohádku o Karkulce.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
2.7.2026 20:57 Reaguje na Jiří Svobodahttps://www.inaturalist.org/taxa/566195-Stenocara-gracilipes?__cf_chl_f_tk=oVrv0K.198asWwMm6pjYLHpn_N9tQWedRFoahmTawUI-1783018426-1.0.1.1-lblvCma_cqrtYL0kpaEZSxMtcpwNRSJpYlNRUQYtoRI
Researchers at the Massachusetts Institute of Technology have emulated this capability by creating a textured surface that combines alternating hydrophobic and hydrophilic materials. Potential uses include extracting moisture from the air[2] and creating fog-free windows and mirrors. A company called NBD Nano is attempting to commercialize the technology.[3][4][needs update]
In 2014, it was shown that these beetles may also obtain water from dew (i.e. from humid air without fog).
Odpovědět
Researchers at the Massachusetts Institute of Technology have emulated this capability by creating a textured surface that combines alternating hydrophobic and hydrophilic materials. Potential uses include extracting moisture from the air[2] and creating fog-free windows and mirrors. A company called NBD Nano is attempting to commercialize the technology.[3][4][needs update]
In 2014, it was shown that these beetles may also obtain water from dew (i.e. from humid air without fog).
JS
Jarek Schindler
3.7.2026 21:26 Reaguje na Vladimir MertanTak gratuluji, jste další co vymyslel vodní perpetum mobile a svým způsobem vyřešil případný nedostatek vody kdekoliv nastane. Akorát, problém bude v tom , že to tak nefunguje. Jo a jestli to nevíte tak zrovna ten proudící vzduch tvorbě rosy zrovna nenahrává.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
4.7.2026 06:54 Reaguje na Jarek SchindlerIde o všeobecný princíp ako to v prírode funguje. Stromy vyčešú z hmly vodu a chrobák vďaka špeciálnej štruktúre kroviek prežije na púšti. Samozrejme že množstvo získanej rosy je závislé od celkového obsahu vo vzduchu a pri vetre sa rosa tvorí ťažšie pretože vietor rúší účinky radiácie a povrch potom nie je dosť chladný. Ale celkove sa vďaka zýšenému povrchu získa viac rosy - v rámci možností.
Odpovědět
Karel Zvářal
4.7.2026 07:08 Reaguje na Vladimir MertanPodstatné je, že ta louka z toho žije, ještě více její/okolní biota. A i řídce porostlá má své (specifické, zvláštní) obyvatele. Uniformita (ve všem) je pro přírodu cizí pojem.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
9.7.2026 20:15 Reaguje na Vladimir MertanTak znovu. Plocha povrchu nemá s množstvím rosy nic společného.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
2.7.2026 08:01"Rozdíly v rychlosti oteplování v různých částech světa vyvolávají otázku, proč tomu tak je, a proč to není rovnoměrné, tak jak je více méně stejnoměrně rozptýlen „problémový“ skleníkový plyn, často diskutovaný CO2."
Především vliv zeměpisné šířky a povrchu. Oceán - větší měrné teplo - pomalejší oteplování. Větší výpar - pomalejší oteplování. Větší zeměpisná šířka - méně vodní páry ve vzduchu - větší vliv růstu koncentrace CO2 - rychlejší oteplování.
Odpovědět
Především vliv zeměpisné šířky a povrchu. Oceán - větší měrné teplo - pomalejší oteplování. Větší výpar - pomalejší oteplování. Větší zeměpisná šířka - méně vodní páry ve vzduchu - větší vliv růstu koncentrace CO2 - rychlejší oteplování.
pp
pavel peregrin
2.7.2026 08:03Podmítka brání výparu vody z půdy. To je neoddiskutovatelný fakt, známý staletí. Nehledě k jejím dalším funkcím. Zorané pole , nechané přes zimu v tzv. hrubé brázdě, pojme daleko víc vody než minimalizačně obdělané. To jsou totiž přesně ty klky ve střevech. Co se regenerativního zemědělství týká, bohužel ty výhody jsou vyvažovány nevýhodami.
Ale berte to jen jako konstatování faktů, třeba u té kukuřice se strip-till osvědčil.
Odpovědět
Ale berte to jen jako konstatování faktů, třeba u té kukuřice se strip-till osvědčil.
Karel Zvářal
2.7.2026 08:10 Reaguje na pavel peregrinDával jsem odkazy na regenerativce, tady vidím budoucnost zemědělství. Zmenšení eroze, lepší struktura půdy, lepší zasákavost, lepší mikroklima. Žijete v starých dogmatech, které ten klimatický rozvrat a znehodnocení půdy způsobily.
https://img.obrazky.cz/?url=d474a77a8b6b6e98&size=2
Odpovědět
https://img.obrazky.cz/?url=d474a77a8b6b6e98&size=2
pp
pavel peregrin
2.7.2026 16:32 Reaguje na Karel ZvářalNežiju. Vidím, jak regenerativec hospodaří vedle nás a věřte, že kdyby nežil úplně z něčeho jiného, dávno by splakal nad výdělkem. Regenerativní zemědělství s sebou přináší úplně nové problémy na úkor řešení jiných.
Odpovědět
Karel Zvářal
2.7.2026 16:43 Reaguje na pavel peregrinNepopírám, že výnosy budou v prvních letech jiné, menší. Ale co znám těch pár dobrodruhů, dělají v tom každý ca 5-10 let, a pokračují. Na podzim ukážu něco, co se Vám též asi nebude líbit, ale je to řešitelné, jen se musí chtít a hlavně nad tím zapřemýšlet co, jak a kdy.
Prioritou by se měla stát půda, neb produkce je u většiny komodit nadbytek, což tlačí ceny dolů. Dal bych dotaci na systém hospodaření a kvalitu půdy - a všichni by se tomu začali pořádně věnovat.
Odpovědět
Prioritou by se měla stát půda, neb produkce je u většiny komodit nadbytek, což tlačí ceny dolů. Dal bych dotaci na systém hospodaření a kvalitu půdy - a všichni by se tomu začali pořádně věnovat.
LM
Ladislav Metelka
2.7.2026 08:04"Graf z článku klimatologa vypovídá o poklesu vlhkosti ve vzduchu nevysoko nad zemí, s pravděpodobností hraničící s jistotou říká, že je to právě v důsledku popisovaného vysoušení krajiny! Ve vyšších vrstvách již vlhkost vzduchu je více méně stejná, a to díky proudění zásobeným od oceánu."
Chtělo by to vyjedřovat se jasně. Klesá jen relativní vlhkost, ale roste absolutní (specifická) vlhkost, tedy obsah vodní páry ve vzduchu.
Odpovědět
Chtělo by to vyjedřovat se jasně. Klesá jen relativní vlhkost, ale roste absolutní (specifická) vlhkost, tedy obsah vodní páry ve vzduchu.
Karel Zvářal
2.7.2026 08:16 Reaguje na Ladislav MetelkaVy se vyjadřujte jasně, zda klesá absolutní/skutečná vlhkost! Díky všem popsaným vysušovacím aktivitám klesá "přízemní" vlhkost, neb se nemá na čem tvořit. Na angličácích či ornici to půjde těžko, přetěžko. Na asfaltu či betonu tuplem.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
2.7.2026 08:20 Reaguje na Karel ZvářalAbsolutní (specifická) vlhkost je obsah vodní páry v 1 kg vzduchu a ta roste. Relativní vlhkost je míra nasycení vzduchu vodní parou a ta klesá.
Odpovědět
Karel Zvářal
2.7.2026 08:22 Reaguje na Ladislav Metelka..."míra nasycení vzduchu vodní parou a ta klesá".
O toto mi jde, sušší vzduch.
Odpovědět
O toto mi jde, sušší vzduch.
LM
Ladislav Metelka
2.7.2026 08:25 Reaguje na Karel ZvářalSušší jak z kterého hlediska. Termodynamika.
Odpovědět
Karel Zvářal
2.7.2026 08:58 Reaguje na Ladislav MetelkaTermodynamika(?) a pro mě spíše matematika. Prostě ať na ten graf vlhkosti nad pevninou koukám jak chci, obě vlhkosti šly v posledních dekádách dolů. Děkuji ještě jednou za zařazení do "hádanek", hodně mi to pomohlo.
https://www.climate.gov/sites/default/files/2022-03/specific_relativehumidity1970-2013_610.gif
Odpovědět
https://www.climate.gov/sites/default/files/2022-03/specific_relativehumidity1970-2013_610.gif
PE
Petr Elias
2.7.2026 09:01 Reaguje na Karel ZvářalVždyť ten graf potvrzuje to co píše p. Metelka. :D :D
Odpovědět
LM
PE
Petr Elias
2.7.2026 09:16 Reaguje na Ladislav MetelkaVsadím boty, že si z toho grafu vybral jen to, co se mu hodí. Stopro vzal spike v roce 98 a porovnal ho s dneškem. :D
Odpovědět
Karel Zvářal
2.7.2026 09:34 Reaguje na Ladislav Metelka"Pokles relativní vlhkosti nad pevninou souvisí podle všeho s vysušováním povrchu, jde ale čistě o přízemní jev, už ve výšce několika set metrů se neprojevuje. Má vliv jen na tu nejnižší oblačnost."
Nevíte, kdo to psal?-)
Odpovědět
Nevíte, kdo to psal?-)
LM
Ladislav Metelka
2.7.2026 09:46 Reaguje na Karel ZvářalJá, ale problém je, že celkový obsah vody v atmosféře ROSTE. Potvrzeno měřením i u nás.
Odpovědět
Karel Zvářal
2.7.2026 09:49 Reaguje na Ladislav MetelkaAle toto jsem v textu nikde nepopíral. Nepíši učebnici klimatologie, jen vybírám podstatné údaje.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
2.7.2026 09:51 Reaguje na Karel ZvářalPodstatné pro fyziku nebo ty, které se Vám podstatně hodí?
Odpovědět
Karel Zvářal
2.7.2026 09:54 Reaguje na Ladislav MetelkaPodívejte, nemám zájem točit o banalitách. Voda v krajině chybí, dejte své návrhy, jak ji tam vrátit. Napište svůj text, kde si fyziku a klimatologii využívejte dle libosti.
Odpovědět
PE
Petr Elias
2.7.2026 09:58 Reaguje na Karel ZvářalA nebude lepší když ty budeš psát o vodě v krajině? A vyhneš se fyzice a klimatologii ve kterých jsi dutý...
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
2.7.2026 10:00 Reaguje na Karel ZvářalChybí, protože se při vyšších teplotách a vyšší intenzitě globálního záření rychleji vypaří.
Odpovědět
Karel Zvářal
2.7.2026 10:05 Reaguje na Ladislav MetelkaHáček je v tom, že zmíněné vyšší teploty způsobuje člověk, v textu je to uvedeno. Regenerativci hospodaří tak, jak by se mělo s ohledem na klimatickou změnu, tj sušší období.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
2.7.2026 10:11 Reaguje na Karel ZvářalAno, vyšší teploty způsobuje člověk. Vzhledem k tomu, že k oteplování dochází i nad oceánem a nad oblastmi, kde člověk nežije ani nehospodaří, příčinou je růst koncentrací skleníkových plynů a ne primárně vysušování krajiny. Vyšší teploty způsobí vyšší výpar a tím i vysušování půdy, což se v přízemní vrstvě projeví poklesem relativní vlhkosti vzduchu, následně nižší tvorbou nízké oblačnosti a to má za následek nárůst příkonu slunečního záření k povrchu a další oteplení. Říká se tomu pozitivní zpětná vazba.
Odpovědět
Karel Zvářal
2.7.2026 10:20 Reaguje na Ladislav MetelkaKaždý si ponecháme svůj pohled, vliv skleníkových plynů nepopírám, zdůrazńuji vliv přehřáté krajiny.
Rozoraný travní porost tam, kde v minulosti byl a nikomu nevadil, je z klimatologického, a zejména ekologického hlediska chyba, ba dokonce zločin. U nás je něúrekom zaloučených sadů a mívají tam pravidlně bohatou úrodu.
Odpovědět
Rozoraný travní porost tam, kde v minulosti byl a nikomu nevadil, je z klimatologického, a zejména ekologického hlediska chyba, ba dokonce zločin. U nás je něúrekom zaloučených sadů a mívají tam pravidlně bohatou úrodu.
LM
Ladislav Metelka
2.7.2026 10:32 Reaguje na Karel ZvářalA kdo tak strašně přehřívá ten porost v Arktidě?
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
2.7.2026 11:08 Reaguje na Karel ZvářalJasně. Teplo se kumuluje zrovna v Arktidě a způsobuje tam větší oteplení, než v místech, kde vzniklo. Říká Vám něco termodynamika a termodynamické zákony?
Odpovědět
Peter
2.7.2026 11:23 Reaguje na Ladislav MetelkaDo Arktidy ho z emerických gigatetelínů transportuje Golfský proud. Je tím nákladem megatun tepla tak přetížen, že se zanedlouho zastaví. :-)
https://www.lidovky.cz/orientace/globalni-oteplovani-doba-ledova-morsky-proud-atlanticky-ocean.A260701_110512_ln-orientace_lval
Odpovědět
https://www.lidovky.cz/orientace/globalni-oteplovani-doba-ledova-morsky-proud-atlanticky-ocean.A260701_110512_ln-orientace_lval
PE
Petr Elias
2.7.2026 11:27 Reaguje na PeterTakže teplo z gigatetelínů se nějak schová do Golfského proudu a pak putuje do Arktidy. Upřímně dobrý vtip. :D
Odpovědět
JO
Jarka O.
2.7.2026 18:01 Reaguje na PeterJojo, že se nám zastaví nebo zpomalí Golfský proud, tvrdí i vědci vezdejší a ti, co jim rozumí. Ale v tom článku se nabízí 2 pohledy, což je dobře. Zatím žádné zpomalení nebylo pozorováno...
Odpovědět
DA
DAG
2.7.2026 15:19 Reaguje na Ladislav MetelkaSamozřejmě, že roste, protože při zvýšení globální teploty o jeden stupeň. Udrží atmosféra ve vzduchu o sedm procent více vody.
Odpovědět
va
vaber
3.7.2026 08:26 Reaguje na Ladislav MetelkaJak jsem našel , je v 1m3 vzduchu a nějakém tlaku asi u země a 100% relativní vlhkosti a při teplotě 30°C 30,4g při teplotě 20°C 17,3g ,při 10°C ,9,4g vody.
Pokud relativní vlhkost klesá máme dál k dešti.
Ale pokud se planeta ohřála o jeden stupeň a ještě relativní vlhkost klesla musí, být absolutní přírůstek vlhkosti v m3 vzduchu minimální, skoro bych řekl zcela znedbatelný.
Odpovědět
Pokud relativní vlhkost klesá máme dál k dešti.
Ale pokud se planeta ohřála o jeden stupeň a ještě relativní vlhkost klesla musí, být absolutní přírůstek vlhkosti v m3 vzduchu minimální, skoro bych řekl zcela znedbatelný.
LM
PE
Petr Elias
2.7.2026 08:23 Reaguje na Karel ZvářalA proto stanice po celém světě hlásí, že absolutní vlhkost vzduchu ve standardní výšce 1,5 - 2 metry roste... :)
Odpovědět
PE
Petr Elias
2.7.2026 16:18 Reaguje na Ladislav MetelkaJeden z velkých zvářalovic omylů je aplikování toho co zjistil p. Millán Milán bezhlavě například na ČR nebo na globál.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
2.7.2026 08:06"Suma tepelných ostrovů je významným přispěvatelem ke globálnímu oteplování." Není. Vliv tepelního ostrova je lokální,. Analýzy ukázaly, že třeba už na stanicích na předměstí Prahy se neprojevuje.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
2.7.2026 08:07"Tzv. tepelné kupole nad Evropou v posledních letech jsou právě důsledek špatného, intenzivního hospodaření,"
Ne, tohle je známo už desítky let, jen se tomu neříkalo "tepelná kupole", ale stacionární anticyklona. S Afrikou nemusí mít společného vůbec nic.
Odpovědět
Ne, tohle je známo už desítky let, jen se tomu neříkalo "tepelná kupole", ale stacionární anticyklona. S Afrikou nemusí mít společného vůbec nic.
Karel Zvářal
2.7.2026 08:19 Reaguje na Ladislav MetelkaKdyž koukám na Ventusky, tak mi z toho plyne, že má. To je ta "sušárna švestek" pana Vabera-) A anticyklona má k tepelné kupoli poměrně blízko, to není "černá a bílá".
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
2.7.2026 08:21 Reaguje na Karel ZvářalJenže ty anticyklony nemusejí mít s Afrikou společnéího vůbec nic...
Odpovědět
Karel Zvářal
2.7.2026 08:24 Reaguje na Ladislav MetelkaTen jih Evropy po ní doslova natahuje ruce, to je "pokus o Saharu" v přímém přenosu.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
2.7.2026 08:27 Reaguje na Karel ZvářalTo jsou výběžky azorské anticyklony, ne Sahara...
Odpovědět
Karel Zvářal
2.7.2026 08:33 Reaguje na Ladislav MetelkaAť to nazvete jak chcete, nad Afrikou je též tlaková výš, proto zde prší minimálně. Blízkost jihu Evropy přináší logické "komplikace" se suchem.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
2.7.2026 13:39 Reaguje na Ladislav MetelkaAzorská anticyklóna a permanentná tlaková výš nad Saharou nie sú dva izolované systémy. Sú to regionálne prejavy tej istej globálnej štruktúry – zostupného ramena Hadleyho bunky. Ide o jeden okruh.
V lete sa tento subtropický pás vysokého tlaku posúva na sever a vzduchové hmoty sa nad Stredozemným morom mechanicky prepájajú. Pre výslednú termodynamiku v strednej Európe nie je podstatný názov tlakovej výše, ale energetická bilancia prúdenia:
Zdroj energie: Ak by na mieste Sahary nebola kontinentálna púšť, ale oceán alebo vegetácia, vzduch klesajúci v tejto cirkulačnej sústave by mal úplne odlišné fyzikálne vlastnosti (vysokú vlhkosť a nižšiu teplotu). Atmosférický piest by potom nad Európou stláčal chladnejšiu hmotu.
Transformácia povrchom: Ak tento dynamicky stlačený vzduch klesne nad kontinent, výsledná nameraná teplota závisí od stavu krajiny. Na poľnohospodársky vysušenom povrchu bez výparu sa energia mení výhradne na citeľné teplo, čo namerané extrémy lokálne zosilňuje.
Označovať tieto situácie za čisto azorské prúdenie bez príčinnej súvislosti s africkým kontinentom ignoruje globálnu mechaniku atmosféry. Tlakové útvary určujú smer prúdenia, ale geomorfológia severnej Afriky určuje vlastnosti vzduchovej hmoty, ktorá do Európy vstupuje.
Odpovědět
V lete sa tento subtropický pás vysokého tlaku posúva na sever a vzduchové hmoty sa nad Stredozemným morom mechanicky prepájajú. Pre výslednú termodynamiku v strednej Európe nie je podstatný názov tlakovej výše, ale energetická bilancia prúdenia:
Zdroj energie: Ak by na mieste Sahary nebola kontinentálna púšť, ale oceán alebo vegetácia, vzduch klesajúci v tejto cirkulačnej sústave by mal úplne odlišné fyzikálne vlastnosti (vysokú vlhkosť a nižšiu teplotu). Atmosférický piest by potom nad Európou stláčal chladnejšiu hmotu.
Transformácia povrchom: Ak tento dynamicky stlačený vzduch klesne nad kontinent, výsledná nameraná teplota závisí od stavu krajiny. Na poľnohospodársky vysušenom povrchu bez výparu sa energia mení výhradne na citeľné teplo, čo namerané extrémy lokálne zosilňuje.
Označovať tieto situácie za čisto azorské prúdenie bez príčinnej súvislosti s africkým kontinentom ignoruje globálnu mechaniku atmosféry. Tlakové útvary určujú smer prúdenia, ale geomorfológia severnej Afriky určuje vlastnosti vzduchovej hmoty, ktorá do Európy vstupuje.
MU
Michal Uhrovič
2.7.2026 08:16Tak jste pane Zvářal napsat svůj pohled na věc. Teď tu bude slušná a neslušná diskuze a tím to končí.
Odpovědět
Karel Zvářal
2.7.2026 08:21 Reaguje na Michal UhrovičNo, diskuse jistě bude pestrá - to se dalo očekávat - a zda tím pohádka o antropocénu končí, nezáleží už na mě, ale na jiných.
Odpovědět
PE
Petr Elias
2.7.2026 08:59 Reaguje na Michal UhrovičTak ta diskuze je vždy hlavně o uvádění zvářalovic domněnek a nesmyslů na pravou míru. Ale je to diskuze zcela zbytečná, protože zvářal si z toho stejně nic nevezme.
Odpovědět
LB
Lukas B.
2.7.2026 09:02 Reaguje na Petr Eliasopatrně s tou flintou! bylo by snad lepší jej ve vší slušnosti uargumentovat (o což se zde někteří pokoušejí) než jej uhýkat. nebo přijde hajnej a vyžene nás všechny.
ostatně soudím, že se pan Zvářal mýlí.
Odpovědět
ostatně soudím, že se pan Zvářal mýlí.
PE
Petr Elias
2.7.2026 09:06 Reaguje na Lukas B.Ono by to asi bylo nejlepší, aby tu zrušili diskuzi. :D
Pochopte jednu věc. Tady argumentace zcela postrádá smysl - nějaká reálná měření, či dobře vědecky vyargumentovaná tvrzení zvářala nezajímají. Jeho zajímají akorát jeho vlastní domněnky pramenící z nevzdělanosti, lenosti si něco nastudovat a z inklinace k ,,alternativě,,. Aby mu ty jeho domněnky vycházeli, tak bez skrupulí klidně ohýbá a překrucuje fyziku...
Odpovědět
Pochopte jednu věc. Tady argumentace zcela postrádá smysl - nějaká reálná měření, či dobře vědecky vyargumentovaná tvrzení zvářala nezajímají. Jeho zajímají akorát jeho vlastní domněnky pramenící z nevzdělanosti, lenosti si něco nastudovat a z inklinace k ,,alternativě,,. Aby mu ty jeho domněnky vycházeli, tak bez skrupulí klidně ohýbá a překrucuje fyziku...
Karel Zvářal
2.7.2026 09:20Může tady jeden fialový hulvát běsnit jak chce. Voda odčerpaná hlubokými vrty "chybí někde jinde", že pane Svobodo, zalezlý-/
Na spasené vegetaci, která půdu chrání před horkem a na které se tvoří rosa, stejně jako na zorané půdě, se rosa nemá kde srážet. Dnešní abnormální srážky/průtrže, jsou z velké části způsobeny zásahy člověka na povrchu země i pod ní (meliorace, vysoušení, vrty). Takže ano, nikoliv kysličník, ale voda je problém!
Je tepleji, oceány se vypařují více, ale deště nepřicházejí, tak jak tomu bývalo dříve. Ta problematika je složitá, ale ne zase natolik, aby chyby člověka nebyly nezaznamenatelné. Počínaje tepelnými ostrovy (města), a dnes i rozorané, rozhicované krajiny. Smyslem článku bylo upozornit v první řadě na devastaci půdy a její proměnu ve zdroj tepla.
Odpovědět
Na spasené vegetaci, která půdu chrání před horkem a na které se tvoří rosa, stejně jako na zorané půdě, se rosa nemá kde srážet. Dnešní abnormální srážky/průtrže, jsou z velké části způsobeny zásahy člověka na povrchu země i pod ní (meliorace, vysoušení, vrty). Takže ano, nikoliv kysličník, ale voda je problém!
Je tepleji, oceány se vypařují více, ale deště nepřicházejí, tak jak tomu bývalo dříve. Ta problematika je složitá, ale ne zase natolik, aby chyby člověka nebyly nezaznamenatelné. Počínaje tepelnými ostrovy (města), a dnes i rozorané, rozhicované krajiny. Smyslem článku bylo upozornit v první řadě na devastaci půdy a její proměnu ve zdroj tepla.
LM
Ladislav Metelka
2.7.2026 09:23 Reaguje na Karel ZvářalAha, takže ty "abnormální srážky" jsou z vysoušení? Kde se ale ta voda bere?
Odpovědět
Karel Zvářal
2.7.2026 09:28 Reaguje na Ladislav MetelkaZ odparu nad mořem, méně již pevninou. Není pravidelný chod oblačnosti, proč tomu tak je? Kysličník, nebo i něco jiného, dráždivějšího?
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
2.7.2026 09:48 Reaguje na Karel ZvářalCo mám rozumět pod tím, že "není pravidelný chod oblačnosti"?
Odpovědět
Karel Zvářal
2.7.2026 09:51 Reaguje na Ladislav MetelkaTo mi potvrdila fůra lidí, i naprostých (klimatických) laiků. Prší jinak, přívalově, často destruktivně.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
2.7.2026 09:53 Reaguje na Karel ZvářalFůra lidí koukala... No, co takhle vyjít z měření? Není to přesnější než koukání lidí?
Odpovědět
Karel Zvářal
2.7.2026 10:53 Reaguje na Ladislav Metelkahttps://ekolist.cz/cz/ekolist/mesicni-souhrn/jakubn-hruska-nebojte-prset-bude.musime-se-ale-pripravit-na-to-ze-jinak-a-jindy
Tady to máte od vědce, jestli Vám to pomůže...
Odpovědět
Tady to máte od vědce, jestli Vám to pomůže...
PE
Petr Elias
2.7.2026 09:26 Reaguje na Karel ZvářalKarle nechci ti nic říkat, ale udělal jsi tu ze sebe kolosálního, ale opravdu kolosálního VOLA. Tvrdil jsi tu nesmysly o vlhkosti a pak jsi sem ještě vložil graf potvrzující, že meleš nesmysle.
Prosím prosím, ještě do své teorii zapracuj ten Brownův pohyb. :D
Odpovědět
Prosím prosím, ještě do své teorii zapracuj ten Brownův pohyb. :D
Karel Zvářal
2.7.2026 09:31 Reaguje na Petr EliasBrownův pohyb si pamatuji ještě ze školy (základka, možná až gynpl?). Je to pro mě názorný příklad pohybu molekul v prostoru. Ať se ti to líbí nebo ne, jeho platnost jsi mi nedokázal vyvrátit.
Odpovědět
PE
Petr Elias
2.7.2026 09:35 Reaguje na Karel Zvářal1. Nejedná se o pohyb molekul, ale o pohyb částic jako pyl, prach, atd. . :D
2. Nevyvracel jsem jeho platnost, ale bez problémů jsem vyvrátil, tvé tvrzení o určování toku tepla v místnosti.
:D
Odpovědět
2. Nevyvracel jsem jeho platnost, ale bez problémů jsem vyvrátil, tvé tvrzení o určování toku tepla v místnosti.
:D
Karel Zvářal
2.7.2026 09:37 Reaguje na Petr EliasTeplo/pachy v místnosti se šíří všemi směry, horko je jak nahoře, tak i u země (možná o pár desetin méně).
Odpovědět
PE
Petr Elias
2.7.2026 09:44 Reaguje na Karel ZvářalAle neřídí to Brownův pohyb, ale konvekce a radiace. Nic nového. Brownův pohyb je jejich důsledkem, protože molekuly vráží do částic.
Čapni nějakou učebnici fyziky a přečti si ji ...
Odpovědět
Čapni nějakou učebnici fyziky a přečti si ji ...
Karel Zvářal
2.7.2026 09:47 Reaguje na Petr EliasBrownův pohyb je názorná ukázka/popis pohybu částic.
Odpovědět
PE
Petr Elias
2.7.2026 09:51 Reaguje na Karel ZvářalAle ne molekul. Molekula a částice je podstatný rozdíl. ;)
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
2.7.2026 18:35 Reaguje na Petr EliasPokud řeknete Brovnův pohyb, jde o pohyb částic, např. sazí v tuši. A ano způsobuje jej pohyb molekul např vody.
Odpovědět
JO
PE
Petr Elias
3.7.2026 08:24 Reaguje na Slavomil VinklerAle brownův pohyb neurčuje tok tepla. :D
Odpovědět
JO
Jarka O.
2.7.2026 18:48 Reaguje na Petr EliasDotazy: Je molekula částice? Proč se pyl ve vzduchu při bezvětří pohybuje? Bude rychlost pylu záviset na teplotě vzduchu? Jak řídí pohyb pylu radiace?
Odpovědět
PE
JO
Jarka O.
3.7.2026 14:09 Reaguje na Petr EliasTo vím. Jen jsem chtěla, abyste sem vlepil její odpovědi. Problém je, že ona vám něco napíše, a vy to ani tak nepochopíte, částicový fyziku. A nebučte, radši se omluvte p. Zvářalovi.
Odpovědět
Karel Zvářal
4.7.2026 07:01 Reaguje na Jarka O.Děkuji, ale netřeba, nenuťte ho do věcí, na které nemá-) P. Brown byl sice "jen" botanik a lékař, ale do fyziky se významně zapsal. Život je pohyb.
Odpovědět
PE
Petr Elias
5.7.2026 05:10 Reaguje na Karel ZvářalObjevil ho botanik Brown v roce 1827. Správně ho fyzikálně popsal fyzik Einstein v roce 1905 a v roce 2026 ho pavědec zvářal nepochopil. :D :D
Odpovědět
PE
Karel Zvářal
2.7.2026 11:52S útokem trollů a zaplevelením diskuse podružnostmi jsem počítal - ale kvůli tomu jsem článek nepsal. Je to můj text a hru budu určovat já, nikoliv zaujatí demagogové a manipulátoři. Takže níže jsou otázky, na které vyžaduji důkladnou odpověď, nikoliv úsečné štěky. PE není zde vítán!
1) Má podoba zemského povrchu vliv na množství tepla, které vyšle do atmosféry? Ano/ne (a proč)
2) Je rozdíl v albedu louky nebo holé země? Jaký - číselně vyjádřeno.
2) Je množstí vody v půdě, včetně té podpovrchové, důležité pro teplotu půdy? Ano/ne (a proč)
3) Je důležitá vlhkost vzduchu pro tvorbu mraků, příp rosy? Ano/ne (a proč)
4) Je vliv tepelných ostrovů a rozsáhlých teplo sálajících ploch "lokální záležitost", nebo se promítá do globálního klimatu? (Např horkou kávu si ochladím přilitím vody z kohoutku - jednoduchý argument pro to, že lokální se mění/ovlivňuje v globální)
Odpovědět
1) Má podoba zemského povrchu vliv na množství tepla, které vyšle do atmosféry? Ano/ne (a proč)
2) Je rozdíl v albedu louky nebo holé země? Jaký - číselně vyjádřeno.
2) Je množstí vody v půdě, včetně té podpovrchové, důležité pro teplotu půdy? Ano/ne (a proč)
3) Je důležitá vlhkost vzduchu pro tvorbu mraků, příp rosy? Ano/ne (a proč)
4) Je vliv tepelných ostrovů a rozsáhlých teplo sálajících ploch "lokální záležitost", nebo se promítá do globálního klimatu? (Např horkou kávu si ochladím přilitím vody z kohoutku - jednoduchý argument pro to, že lokální se mění/ovlivňuje v globální)
LM
Ladislav Metelka
2.7.2026 12:03 Reaguje na Karel Zvářal1) ano
2) ano. Tráva 0,20-0,25, holý povrch 0,15-0,20, poušť kolem 0,4, beton kolem 0,5.
2) ano u povrchové, ne u podzemní.
3) ano
4) lokální. Na globální má zanedbatelný vliv, spočítejte si ty energie.
Odpovědět
2) ano. Tráva 0,20-0,25, holý povrch 0,15-0,20, poušť kolem 0,4, beton kolem 0,5.
2) ano u povrchové, ne u podzemní.
3) ano
4) lokální. Na globální má zanedbatelný vliv, spočítejte si ty energie.
Karel Zvářal
2.7.2026 12:19 Reaguje na Ladislav MetelkaDěkuji, stručné a jasné, tak se mi to líbí.
Ad 4) probírali jsme to vícekrát, nemohu souhlasit! Je-li rozdíl mezi městem a volnou krajinou v letní den 8-10°C, považuji to za zdroj tepla/oteplení. Neb to město je současně chlazeno okolím (a naopak), čímž se rozdíl teplot poněkud stírá.
Zemědělské (obdělávané půdy - počítáno satelitem) je nějakých 18 mil km2. Vzhledem k nárůstu obyvatel došlo k symetrickému nárůstu stavů dobytka - devastátorů savany, což se "dohání" vysazováním lesa - ale ten tam kvůli nízkým srážkám neporoste.
Tráva chytá vzdušnou vlhkost, čímž mění lokální mikroklima - ovšem tráva vysoká až střední, vypasená na hlínu těžko... Takže i zde vidím globální dopad antropocénu, tak jako u výše zmíněných angličáků ve městě. Prostě pokud to někdo zpochybňuje výpočty, já si dovolím zpochybnit metodiku výzkumu. Zde jsem solidární s panem Zahradníkem:-)
Odpovědět
Ad 4) probírali jsme to vícekrát, nemohu souhlasit! Je-li rozdíl mezi městem a volnou krajinou v letní den 8-10°C, považuji to za zdroj tepla/oteplení. Neb to město je současně chlazeno okolím (a naopak), čímž se rozdíl teplot poněkud stírá.
Zemědělské (obdělávané půdy - počítáno satelitem) je nějakých 18 mil km2. Vzhledem k nárůstu obyvatel došlo k symetrickému nárůstu stavů dobytka - devastátorů savany, což se "dohání" vysazováním lesa - ale ten tam kvůli nízkým srážkám neporoste.
Tráva chytá vzdušnou vlhkost, čímž mění lokální mikroklima - ovšem tráva vysoká až střední, vypasená na hlínu těžko... Takže i zde vidím globální dopad antropocénu, tak jako u výše zmíněných angličáků ve městě. Prostě pokud to někdo zpochybňuje výpočty, já si dovolím zpochybnit metodiku výzkumu. Zde jsem solidární s panem Zahradníkem:-)
Karel Zvářal
2.7.2026 12:26 Reaguje na Karel Zvářalhttps://img.obrazky.cz/?url=872c0a7ee856995f&size=2
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
2.7.2026 12:27 Reaguje na Karel ZvářalTo už se dělalo, tuším prof. Brázdil. Teploty v centru města, v blízkém okolí a ve vzdáleném okolí. Mezi blízkým okolím a vzdáleným už skoro žádný rozdíl, vliv byl samozřejmě o trochu větší "po větru", ale vlivem turbulentního promíchávání se to i tam rychle srovná.
Odpovědět
Karel Zvářal
2.7.2026 12:34 Reaguje na Ladislav MetelkaKaždopádně si trvám na tom, co jsem napsal k devastaci rozsáhlých olivových plantáží. Stačí kouknout do map... Prasárna na druhou.
Proto jsem rád za regenerativce, kteří s půdou hodpodaří šetrně a ekologicky, s dopadem i na klímu. Přeji jim tímto hodně zdaru a vytrvalosti, nemají to mezi konzervativci lehké.
Odpovědět
Proto jsem rád za regenerativce, kteří s půdou hodpodaří šetrně a ekologicky, s dopadem i na klímu. Přeji jim tímto hodně zdaru a vytrvalosti, nemají to mezi konzervativci lehké.
VM
Vladimir Mertan
2.7.2026 18:18 Reaguje na Ladislav Metelkap. Metelka, čo Vám bráni vykonať merania? Ja som to skusil v súčasných horúčavách. Zlom teploty nastáva až v lesnom prostredí. Rozdiel teploty je skutočne 6°C Na okraji Trenčína - rodinné domy Kubra bolo podobne teplo ako v Trenčíne. Faktom je, že s trvaním horúčav sa aj voda v lese míňa a teploty sa vyrovnávajú.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
2.7.2026 20:01 Reaguje na Karel ZvářalJak to, že nejásáte, že beton odráží 2x více slunečního záření než tráva?
Odpovědět
Karel Zvářal
3.7.2026 04:58 Reaguje na Jiří SvobodaZemi chybí voda, to je to, oč tu běží.
Se Sluncem problémy nejsou.
Odpovědět
Se Sluncem problémy nejsou.
JS
Jiří Svoboda
3.7.2026 08:36 Reaguje na Karel ZvářalZemi chybí voda protože je tepleji a to můžeme snížit zvýšením odrazivosti (albeda). Když někde mokřadujete, jinde o to více voda musí chybět. Nebo si myslíte, že když budou všude mokřady a lesy, že taková krajina může v Česku existovat? To se asi zase vracíme k té vaší potroublé teorii, že když mrak vidí pod sebou les, tak na něj vypustí déšť.
Odpovědět
Karel Zvářal
3.7.2026 08:51 Reaguje na Jiří SvobodaSám jste potróblý technokrat. Lidé vysušili tolik močálů, až hanba. Proto dnes bojujeme se suchem, neb ničíme poslední zdroje podzemních vod a půdu neustále obracíme, vysušujeme. Buďme rádi za lesy. Tam, kde je vyklučili, mají dnes tepelné kupole. Horko plodí horko, resp jeho prodloužené buňky, anticyklóny. Není to nahromaděný kysliční,k ani metan, ale podoba zemského povrchu, co tímto "peklíčkem" lidstvu vrací jeho devastační manýry .
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
3.7.2026 15:49 Reaguje na Karel ZvářalA co takhle odpovědět na mou otázku. To je ta věta s otazníkem na konci.
Odpovědět
Karel Zvářal
3.7.2026 16:21 Reaguje na Jiří SvobodaOdpověď je tam obsažena, jen musíte rozumět fyzice a psanému slovu. Za pana M.Millana byly již močály vysušeny. Ale krajina byla stále ještě (pro klímu) "žitelná": tvořily se bouřky, na loukách pásl dobytek, tvořila rosa, spojka mezi vlhkostmi.
To, co následovalo od ca poloviny 70. a vyústilo v totální antropocén (viz rozoraný sad plošně po celém E), je to co způsobilo "změnu klimatu". Nejen lokální, ale na většině Evropy. Neb všude se k půdě chováme podobně. Milujeme orbu.
Nikdo z klimatologů zatím nekomentoval hodnoty vlhkosti (14/21), které p. M.M. zjistil. Deficit přízemní vlhkosti způsobený totálním antropocéem je to, co se snažím přiblížit slepcům měřícím jen CO2 a albedo. Voda, zde přízemní vlhkost, je důležitá pro MVC a tvorbu bouřkových mraků. Na Sahaře fakt nezaprší...
Odpovědět
To, co následovalo od ca poloviny 70. a vyústilo v totální antropocén (viz rozoraný sad plošně po celém E), je to co způsobilo "změnu klimatu". Nejen lokální, ale na většině Evropy. Neb všude se k půdě chováme podobně. Milujeme orbu.
Nikdo z klimatologů zatím nekomentoval hodnoty vlhkosti (14/21), které p. M.M. zjistil. Deficit přízemní vlhkosti způsobený totálním antropocéem je to, co se snažím přiblížit slepcům měřícím jen CO2 a albedo. Voda, zde přízemní vlhkost, je důležitá pro MVC a tvorbu bouřkových mraků. Na Sahaře fakt nezaprší...
PE
Petr Elias
5.7.2026 05:13 Reaguje na Karel ZvářalKarlíku, ty jsi tak natvrdlý, že jsi dodnes nepochopil, že to co Millán objevil platí převážně pro oblast ve které působil. A víš proč? Protože podmínky kolem středozemního moře jsou jiné, než podmínky například u nás v Evropě. Ale je mi jasné, že to nikdy nepochopíš... :D
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
3.7.2026 09:33 Reaguje na Jiří SvobodaTak toto máte absolútne pomýlené. Voda chýba, pretože je chladno a miliony km3 vody sú uväznené v ľadovcoch. Najväčšia púšť na svete nie je Sahara ale ANtarktída. Bez ľadovcov by na Zemi neboli ani púšte.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
3.7.2026 09:39 Reaguje na Vladimir MertanVoda chybí hlavně na těch 70% povrchu, které se nazývají oceánem...
Odpovědět
Karel Zvářal
3.7.2026 09:48 Reaguje na Ladislav MetelkaTak se usadíme všichni na pobřeží a naučíme se jak leguáni z Galapág vyprskávat zbytky soli-)
Odpovědět
LM
VM
Vladimir Mertan
3.7.2026 11:08 Reaguje na Ladislav MetelkaJe zaujímavé, že teraz Vás zrazu zaujima oceán. Ten samozrejme prijíma aj vyžaruje inak ako pevnina. Pri zložení vzduchu dávate do pozornosti 0,04% niečoho - to je dôležité. Že sa zmení 30% pevniny už dôležité nie je. Okrem toho pri studenom oceáne, alebo dokonca ľadovej pokrývke sa výpar znižuje. To, čo kvôli chladu chýba, je vodná para v atmosfére nad tým oceánom. Ak sú oceány chladné (napríklad v dobe ľadovej), odparovanie dramaticky klesá. Podľa základných zákonov termodynamiky chladný vzduch neudrží vlhkosť, takže globálny kolobeh vody zamrzne a celá planéta vrátane pevniny drasticky vyschne. Presne preto je Antarktída s 27 miliónmi km3 zamrznutej vody najväčšou a najsuchšou púšťou sveta – je tam skrátka chladno na to, aby tá voda kolovala!
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
3.7.2026 11:15 Reaguje na Vladimir MertanAle vodní páry i nad oceánem přibývá...
Odpovědět
PE
Petr Elias
3.7.2026 11:20 Reaguje na Vladimir MertanAle ono se 30% pevniny nezměnilo tak, jak to tvrdí dynamické duo zvářal a mertan, tedy na černé radiátory. :D
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
3.7.2026 15:52 Reaguje na Vladimir MertanA to jste si vymyslel nebo někde četl?
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
3.7.2026 16:29 Reaguje na Jiří SvobodaPán Svoboda, ja sa na vás nehnevám za vašu reakciu. Chápem, že pre človeka, ktorý sa bežne nezaoberá geologickou históriou Zeme a fyzikou atmosféry, môžu tieto globálne mechanizmy znieť prekvapivo. Dovoľte mi preto úplne úprimne a bez akýchkoľvek fráz vysvetliť, ako to s tým chladom, teplom a vlhkosťou na našej planéte naozaj funguje. Je to v skutočnosti veľmi čistá fyzika.
Najprv k tej Antarktíde – naozaj som si to nevymyslel. V geografii a klimatológii sa Antarktída oficiálne klasifikuje ako polárna púšť. Dokonca je to najväčšia a najsuchšia púšť na svete, oveľa suchšia ako Sahara. Priemerný úhrn zrážok vo vnútrozemí Antarktídy je len okolo 50 mm ročne (aj to vo forme drobných ľadových kryštálikov). Prečo je to tak, keď je tam všade okolo voda v podobe ľadu?
Odpoveďou je základný fyzikálny zákon, ktorý hovorí, ako vzduch narába s vlhkosťou (odborníci ho poznajú ako Clausius-Clapeyronov vzťah). Táto zákonitosť definuje, že schopnosť vzduchu pojať vodnú paru exponenciálne rastie s jeho teplotou.
Keď je vzduch studený, jeho molekuly sú blízko seba, majú nízku kinetickú energiu a vzduch dokáže udržať len mikroskopické množstvo vodnej pary. Veľmi rýchlo sa nasýti a zvyšná voda okamžite kondenzuje alebo mrzne. Studený vzduch je z princípu suchý vzduch.
Keď sa vzduch oteplí, jeho kapacita pre vodnú paru sa obrovským spôsobom zvýši. Každý nárast teploty o 1 °C znamená, že vzduch dokáže pojať zhruba o 7 % viac vodnej pary.
Z tohto dôvodu sú z hľadiska histórie Zeme teplé obdobia (interglaciály) vždy zároveň obdobiami vlhkými. Keď je planéta teplejšia, oceány sa viac odparujú, teplá atmosféra dokáže pojať obrovské milióny kilometrov kubických vodnej pary a táto vlhkosť potom cirkuluje a prináša vlahu na kontinenty. Naopak, studené obdobia (doby ľadové) sú obdobiami extrémneho sucha. Počas poslednej doby ľadovej bola stredná Európa chladná, veterná a neskutočne suchá prachová step – práve preto, že gigantické objemy vody zamrzli v ľadovcoch a studený vzduch nedokázal žiadnu vlhkosť prenášať.
Keď teda tvrdíte, že 'Zemi chybí voda protože je tepleji', z globálneho fyzikálneho hľadiska je to presne naopak. Teplo je motorom kolobehu vody. Problém, ktorý dnes zažívame u nás v strednej Európe, nie je v tom, že by globálne chýbala voda alebo že by bolo teplo. Problém je lokálny: tým, že sme z krajiny odstránili lesy a mokrade, táto obrovská masa vodnej pary, ktorú teplý vzduch nesie, naša zdevastovaná pevnina nedokáže zachytiť a bleskovo odteká preč.
Verím, pán Svoboda, že vám toto vysvetlenie pomôže lepšie pochopiť, prečo je pre záchranu vody v ČR a SR kľúčové 'mokraďovať' a zalesňovať, a nie spoliehať sa na zvyšovanie odrazivosti povrchu.“
Odpovědět
Najprv k tej Antarktíde – naozaj som si to nevymyslel. V geografii a klimatológii sa Antarktída oficiálne klasifikuje ako polárna púšť. Dokonca je to najväčšia a najsuchšia púšť na svete, oveľa suchšia ako Sahara. Priemerný úhrn zrážok vo vnútrozemí Antarktídy je len okolo 50 mm ročne (aj to vo forme drobných ľadových kryštálikov). Prečo je to tak, keď je tam všade okolo voda v podobe ľadu?
Odpoveďou je základný fyzikálny zákon, ktorý hovorí, ako vzduch narába s vlhkosťou (odborníci ho poznajú ako Clausius-Clapeyronov vzťah). Táto zákonitosť definuje, že schopnosť vzduchu pojať vodnú paru exponenciálne rastie s jeho teplotou.
Keď je vzduch studený, jeho molekuly sú blízko seba, majú nízku kinetickú energiu a vzduch dokáže udržať len mikroskopické množstvo vodnej pary. Veľmi rýchlo sa nasýti a zvyšná voda okamžite kondenzuje alebo mrzne. Studený vzduch je z princípu suchý vzduch.
Keď sa vzduch oteplí, jeho kapacita pre vodnú paru sa obrovským spôsobom zvýši. Každý nárast teploty o 1 °C znamená, že vzduch dokáže pojať zhruba o 7 % viac vodnej pary.
Z tohto dôvodu sú z hľadiska histórie Zeme teplé obdobia (interglaciály) vždy zároveň obdobiami vlhkými. Keď je planéta teplejšia, oceány sa viac odparujú, teplá atmosféra dokáže pojať obrovské milióny kilometrov kubických vodnej pary a táto vlhkosť potom cirkuluje a prináša vlahu na kontinenty. Naopak, studené obdobia (doby ľadové) sú obdobiami extrémneho sucha. Počas poslednej doby ľadovej bola stredná Európa chladná, veterná a neskutočne suchá prachová step – práve preto, že gigantické objemy vody zamrzli v ľadovcoch a studený vzduch nedokázal žiadnu vlhkosť prenášať.
Keď teda tvrdíte, že 'Zemi chybí voda protože je tepleji', z globálneho fyzikálneho hľadiska je to presne naopak. Teplo je motorom kolobehu vody. Problém, ktorý dnes zažívame u nás v strednej Európe, nie je v tom, že by globálne chýbala voda alebo že by bolo teplo. Problém je lokálny: tým, že sme z krajiny odstránili lesy a mokrade, táto obrovská masa vodnej pary, ktorú teplý vzduch nesie, naša zdevastovaná pevnina nedokáže zachytiť a bleskovo odteká preč.
Verím, pán Svoboda, že vám toto vysvetlenie pomôže lepšie pochopiť, prečo je pre záchranu vody v ČR a SR kľúčové 'mokraďovať' a zalesňovať, a nie spoliehať sa na zvyšovanie odrazivosti povrchu.“
Karel Zvářal
3.7.2026 16:40 Reaguje na Vladimir MertanVýborně:-) Jen bych doplnil, že lesa už moc přidat nemůžeme, mokřady rozšířit též nepůjdou, jak by bylo třeba, proto zbývá poslední a největší ovlivnivnielný teplomet/vysušovač - rozoraná půda.
Jestli si někdo myslí, že "pole jako pole", tak záleží nejen na velikosti honu, typu a struktuře půdy, svažitosti, nadmořské výšce - ale i ZPŮSOBU HOSPODAŘENÍ. A to je to, co popisuji v článku i jinde.
Odpovědět
Jestli si někdo myslí, že "pole jako pole", tak záleží nejen na velikosti honu, typu a struktuře půdy, svažitosti, nadmořské výšce - ale i ZPŮSOBU HOSPODAŘENÍ. A to je to, co popisuji v článku i jinde.
PH
Pavel Hanzl
2.7.2026 12:03 Reaguje na Karel ZvářalVaše otázky se týkají pouze nepatrné plochy Zeměkoule a tím mají jejich změny zase nepatrný vliv na zemské klima. Navíc jsou to velmi často jen pyramidové jevy, spuštěné oteplováním atmosféry způsobené stoupající koncentrací CO2.
Odpovědět
PE
Petr Elias
2.7.2026 12:08 Reaguje na Karel ZvářalA můžu jen otázku? To, jak jsi ze sebe udělal blba tím grafem, sis taky určil sám, šéfíku? :D :D
Odpovědět
Karel Zvářal
2.7.2026 12:22 Reaguje na Petr EliasNa to jsem se ho ptal a odpověděl mi toto:
"Pokles relativní vlhkosti nad pevninou souvisí podle všeho s vysušováním povrchu, jde ale čistě o přízemní jev, už ve výšce několika set metrů se neprojevuje. Má vliv jen na tu nejnižší oblačnost."
:D :D :D
Odpovědět
"Pokles relativní vlhkosti nad pevninou souvisí podle všeho s vysušováním povrchu, jde ale čistě o přízemní jev, už ve výšce několika set metrů se neprojevuje. Má vliv jen na tu nejnižší oblačnost."
:D :D :D
PE
LM
Ladislav Metelka
2.7.2026 12:28 Reaguje na Karel ZvářalRelativní vlhkost není specifická vlhkost, každá se chová jinak.
Odpovědět
Karel Zvářal
2.7.2026 12:38 Reaguje na Ladislav Metelka"Mě spíše zajímají "absolutní"/reálné hodnoty, než nějaké slovíčkaření. Dobře, tak ten pokles relativní, ten je dramatický. Ta specifická je nějaká berlička/chyták pro případ, že..."
Já se ale ptal na absolutní vlhkost, mě nějaké slovíčkaření taková/maková nezajímá.
Odpovědět
Já se ale ptal na absolutní vlhkost, mě nějaké slovíčkaření taková/maková nezajímá.
LM
Ladislav Metelka
2.7.2026 12:42 Reaguje na Karel ZvářalAle s klimatem souvisí obojí, nevybírejte si jen to, co se Vám hodí. Relativní vlhkost souvisí s oblačností, specifická se skleníkovým efektem.
Odpovědět
Karel Zvářal
2.7.2026 12:45 Reaguje na Ladislav MetelkaTo je Váš chlebíček hrát si slovíčky, v běžném životě se mluví o vhlkosti. Ta se projevuje rosou ano, nebo ne?
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
2.7.2026 12:48 Reaguje na Karel ZvářalTo není hra se slovíčky, to jsou dvě různé vlhkostní charakteristiky. A každá má jiný fyzikální význam a ovlivňuje něco jiného. Dostudujte si to, prosím, než ze sebe budete dál dělat hlupáka.
Odpovědět
Karel Zvářal
2.7.2026 12:53 Reaguje na Ladislav MetelkaJistě: jiný..., jiného. Jasné, kdo se ze mě snaží udělat hlupáka. Ale že NEUMÍ jasně odpovědět, to už už ho netrápí.
Šlus, nikdo jiný nemá zájem diskutovat než hochštapleři, končím.
Odpovědět
Šlus, nikdo jiný nemá zájem diskutovat než hochštapleři, končím.
LM
Ladislav Metelka
2.7.2026 12:58 Reaguje na Karel ZvářalPak se ale nedivte, že nedovedete některé věci správně popsat a interpretovat a děláte ze sebe hlupáka...
Odpovědět
Karel Zvářal
2.7.2026 13:02 Reaguje na Ladislav MetelkaNastudujte si, kdo jsou regenerativci, příp devastace "vědče". Vše ostatní byl očekávaný folklór.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
2.7.2026 13:07 Reaguje na Karel ZvářalOni vám regenetativci pomůžou s elementární termodynamikou, abyste nepsal blbosti?
Odpovědět
Karel Zvářal
2.7.2026 13:12 Reaguje na Ladislav MetelkaS termodynamikou si hrejte sám, zemědělce zajímá v řadě zdravá půda a dostatek vody/vláhy/rosy.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
2.7.2026 13:15 Reaguje na Karel ZvářalVoda, vláha, rosa - to je termodynamika...
Odpovědět
Karel Zvářal
2.7.2026 13:18 Reaguje na Ladislav MetelkaTak počítejte, těším se na podnětný článek. Mě zajímá fyzický stav, ne imaginární čísla.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
2.7.2026 13:25 Reaguje na Karel ZvářalTak proč se vůbec do takových debat pouštíte?
Odpovědět
Karel Zvářal
2.7.2026 13:32 Reaguje na Ladislav MetelkaProtože mám pravdu, resp jsem si jist tím, co kritizuji. Drancování půdy uvedeným stylem je jeden z hlavních důvodů úbytku diverzity, o vlivu na klímu též nepochybuji. Výpočty nechám na jiných, já rozdíl poznám i bez teploměru.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
2.7.2026 13:35 Reaguje na Karel ZvářalJasně. Příčiny globálních změn poznáte bez znalostí problematiky a bez měření. Jste jako dítě, které si myslí, že celý svět vypadá jako jeho dětský pokoj...
Odpovědět
Karel Zvářal
2.7.2026 13:59 Reaguje na Ladislav MetelkaKdybyste měl nachozeno co já po přírodě, tak něco takového nevypustíte z...
Prostě ten rozdíl ve vlhkosti, který pan Millan zjistil (v článku zmíněn - klimatology ignorován), je způsoben mj změnami krajiny. Zemědělci jsou dnes spíše devastátoři, pěstováním erozofilní kukuřice počínaje a cpaním do bioplynek konče. Hanba plut!
Odpovědět
Prostě ten rozdíl ve vlhkosti, který pan Millan zjistil (v článku zmíněn - klimatology ignorován), je způsoben mj změnami krajiny. Zemědělci jsou dnes spíše devastátoři, pěstováním erozofilní kukuřice počínaje a cpaním do bioplynek konče. Hanba plut!
LM
Ladislav Metelka
2.7.2026 14:03 Reaguje na Karel ZvářalTak choďte po přírodě, ale, prosím Vás, nepouštějte se do nějakých termodynamických úvah. Ve vlastním zájmu...
Odpovědět
Karel Zvářal
2.7.2026 14:18 Reaguje na Ladislav MetelkaTo víte že jo, z Vás si budu brát příklad a čušať, jo?-) Tam nic věcně nesprávného není, jen se možná rozcházíme v detailech. Ale odkrytá půda znamená teplo, na tom jsme se snad shodli. A vzdušné proudy fungují - nebo snad ne?
Odpovědět
LM
Karel Zvářal
2.7.2026 14:30 Reaguje na Ladislav MetelkaVy jste se mě prostě rozhodli utahat/naštvat, diskusi rozmělnit tak, až ji smažou... Ale to se vám nemůže podařit.
Jak fungují vzdušné proudy, klimatologu? Tak, že jednou je tu vpád arktického vzduchu, jindy jižní vítr se saharským pískem, jindy t.kupole, původem tamtéž. Převažuje rozlézající se pevnina zbavovaná vegetace a vody, takže vítězí kdo?
Jih/South
Odpovědět
Jak fungují vzdušné proudy, klimatologu? Tak, že jednou je tu vpád arktického vzduchu, jindy jižní vítr se saharským pískem, jindy t.kupole, původem tamtéž. Převažuje rozlézající se pevnina zbavovaná vegetace a vody, takže vítězí kdo?
Jih/South
LM
Ladislav Metelka
2.7.2026 14:34 Reaguje na Karel ZvářalJá jen jestli to nesouvisí s tou Arktidou, že se zrovna tam nějak hromadí ten vzduch, ohřátý v Evropě a severní Americe. Nebo ne?
Odpovědět
Karel Zvářal
2.7.2026 14:41 Reaguje na Ladislav MetelkaNeřekl bych, že se hromadí, ale je ho tam více, než kdysi, celkem ještě nedávno. Vidím tam úměru mezi růstem lidské populace, produkce metanu a zprůmyslněním krajiny. Páni tvorstva si to mohou dovolit, příroda "to nějak udělá", že...
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
2.7.2026 14:46 Reaguje na Karel ZvářalNo ale jak se tam ten vzduch dostal? A proč se hromadí zrovna tam?
Odpovědět
Karel Zvářal
2.7.2026 14:54 Reaguje na Ladislav MetelkaMyslím, se tam dostal podobně jako do Evropy, která se ohřívá 2x rychleji než zbytek světa. Svoboda pohybu.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
2.7.2026 14:56 Reaguje na Karel ZvářalEvropa se ale ohřívá "2x rychleji" z úplně jiného důvodu, proudění s tím nemá nic společného...
Odpovědět
PE
Petr Elias
2.7.2026 12:44 Reaguje na Karel ZvářalAle zeptám se tě, jen pro srandu. :D
Pokud tedy se rozloha vypásaných oblastí zvětšuje (roste albedo) a množství vody a vlhkosti klesá, tak by mělo být nad povrchem méně skleníkových plynů, že? A jak říkáš, tak ubývá vody a vlhkosti, že?
Takže - díky albedu se odrazí víc energie, díky nižšímu obsahu vodní páry je méně energie zachyceno v systému. Proč ta energie tedy nezmizí do vesmíru a místo toho ohřívá okolí?
Odpovědět
Pokud tedy se rozloha vypásaných oblastí zvětšuje (roste albedo) a množství vody a vlhkosti klesá, tak by mělo být nad povrchem méně skleníkových plynů, že? A jak říkáš, tak ubývá vody a vlhkosti, že?
Takže - díky albedu se odrazí víc energie, díky nižšímu obsahu vodní páry je méně energie zachyceno v systému. Proč ta energie tedy nezmizí do vesmíru a místo toho ohřívá okolí?
Karel Zvářal
2.7.2026 12:50 Reaguje na Petr EliasNo, já mám jiný názor na to, že čerpání podzemních zdrojů nemá vliv na teplotu půdy. My víme prd, odkud se ta voda stéká - někdy je docela blízko povrchu. Tak jako se hádají, že sousedův hluboký vrt ne/sebral vodu všem v okolí.
Shrnutí od Seznam AI
…Pokud soused kope novou studnu, může dojít k několika možnostem, jako je změna toku podzemní vody, snížení hladiny vody ve vašem vrtu nebo úplné odčerpání vody…
Odpovědět
Shrnutí od Seznam AI
…Pokud soused kope novou studnu, může dojít k několika možnostem, jako je změna toku podzemní vody, snížení hladiny vody ve vašem vrtu nebo úplné odčerpání vody…
PE
Petr Elias
2.7.2026 12:53 Reaguje na Karel ZvářalAle já se tě na tvůj názor neptám. :D Já se tě ptám na to, proč ta energie prostě neodletí do vesmíru, když roste albedo a ubývá nejvýznamnějšího skleníkového plynu? :D
Odpovědět
Karel Zvářal
2.7.2026 12:59 Reaguje na Petr EliasTy mě nemáš co vyslýchat, nulo, ptal jsem se já, a je to v bodu jedna.
Odpovědět
PE
Petr Elias
2.7.2026 13:37 Reaguje na Karel ZvářalAle já tě nevyslýchám. Já se tě ptám na něco, co tu tvou teorii vyvrací, ty jeden tupej omezenej dacane.
Odpovědět
LB
Lukas B.
2.7.2026 14:33 Reaguje na Karel Zvářalno Vy si můžete podat ruce (když už jste si tak přátelsky potykali, úplná selanka). tak ještě, když jsem zkusil prve mírnit pana Eliáše, pokusím se poprosit o nějakou bazální zdvořilost k oponentům i pana Zvářala.
Odpovědět
Karel Zvářal
2.7.2026 14:36 Reaguje na Lukas B.Von tady tyká všem, nemám problém mu to vrátit. Vyjmenovaná slova znám též. A jinak díky za postřeh.
Odpovědět
JO
Jarka O.
2.7.2026 17:48 Reaguje na Petr EliasTo je matlanina, ne otázka, protože ta energie mizí do vesmíru. Dotaz, zahřívá odražené záření při průchodu atmosférou vzduch? Odpovězte sobě, mně nemusíte. Ohřívá okolí - jaké okolí? Vzduch? Mmch. ten horký vzduch nad Evropou pocházel ze suché Sahary, malé množství vody neznamená hned méně zachycené energie, vy jeden fyziku na baterky. Odvodněnou půdu? Tu rozehřeje na dvojnásobek než zavodněnou zemi, přesně jak píše p. Zvářal. Omluvte se, hulváte.
Odpovědět
PE
Petr Elias
3.7.2026 09:08 Reaguje na Jarka O.Já nevím bů jarine, ale když se dle zvářala do systému dostane kvůli růstu albeda méně energie a kvůli úbytku skleníkových plynů víc energie zmizí ve vesmíru, tak by se mělo spíše ochlazovat, ne?
Zda odražené krátkovlnné záření ohřívá atmosféru, tak to si budeš muset nejspíš nastudovat...
Odpovědět
Zda odražené krátkovlnné záření ohřívá atmosféru, tak to si budeš muset nejspíš nastudovat...
VM
Vladimir Mertan
2.7.2026 19:23 Reaguje na Petr EliasTakže ty tvdíš, že teplo je kvôli tomu že nám CO2 a H2O vracia naspať tepelné žiarenie - to je tá tvoja strecha. Pýtaš sa prečo sa teplo nevyžiari do vemíru? Pretože vyžarovanie nerozhoduje, rozhoduje tepelná výmena medzi horúcim povrchom - púšťou a vzduchom. Aj keby si vzduch odstránil a na povrchu Zeme panovalo vákuum, tak teplota povrchu bude vyššia ako teraz, pretože ju nemá čo ochladzovať a mala by mozno 120°C. Nepomohlo by ani albedo ani žiarenie chápeš?
Odpovědět
PE
Petr Elias
3.7.2026 08:49 Reaguje na Vladimir MertanTakže ty tvrdíš, že průměrka bude 120 jo? A jsi si tím vážně jistý? :D
Ale zkus to dát dohromady s jarkou a zvářalem. Zkuste založit katedru ,,alternativní fyziky,, když tedy to albedo a záření nerozhoduje... :D Podle tvé teorie o nedůležitosti záření by povrch neměl 120 stupňů, ale jeho teplota by byla nekonečná, protože by ho nemělo ve vakuu co ochlazovat... :*
Odpovědět
Ale zkus to dát dohromady s jarkou a zvářalem. Zkuste založit katedru ,,alternativní fyziky,, když tedy to albedo a záření nerozhoduje... :D Podle tvé teorie o nedůležitosti záření by povrch neměl 120 stupňů, ale jeho teplota by byla nekonečná, protože by ho nemělo ve vakuu co ochlazovat... :*
VM
Vladimir Mertan
3.7.2026 09:27 Reaguje na Petr EliasJa tvrdím, že kým bude svietit slnko, teplota povrchu bude 120°C, pretože ohrev bude prevyšovať radiáciu aj albedo. Podobne ked boli teraz namerané rekordné 40 -tky. (cez deň) Rozdiel 80°C a viac je chladenie vzduchom.
Odpovědět
PE
Petr Elias
3.7.2026 12:49 Reaguje na Vladimir MertanPokud se ti teplota zastaví na 120, tak to znamená, že příkon a vyzařování jsou v rovnováze.
I kdybych souhlasil s tím nesmyslem o 120 stupních, tak ani tak ten rozdíl 80 stupňů nevzniká tak, jak to popisuješ. :D
Odpovědět
I kdybych souhlasil s tím nesmyslem o 120 stupních, tak ani tak ten rozdíl 80 stupňů nevzniká tak, jak to popisuješ. :D
VM
Vladimir Mertan
3.7.2026 13:18 Reaguje na Petr EliasSamozrejme máš pravdu 120°C = rovnováha. Tu sa zhodneme. Táto teplota povrchu je bez atmosféry na oslnenej strane mesiaca. Prečo nie je na Zemi na oslnenej strane 120°C? POdľa teba by sa malo pridať ešte žiarenie zachytené skleníkovými plynmi + 33°C skleníkového efektu.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
3.7.2026 13:21 Reaguje na Vladimir Mertanhttps://skepticalscience.com/pics/Figure1.png
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
3.7.2026 15:31 Reaguje na Ladislav MetelkaJaj zase tie šipky :-(. Tie máte k dispozícii vždy. Ale keď chcem urobit fiktívny model atmosféry bez vody a CO2, tak sa bránite. Pritom je to tak jednoduché, osekáte 5 šipiek a zostane Thermals. Je to tak správne? Bude Thermals na obratníkoch alebo v miernych šírkach 17 W?
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
3.7.2026 16:06 Reaguje na Vladimir MertanBez atmosféry je Měsíc a tam je průměrná teplota -23 °C
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
3.7.2026 16:48 Reaguje na Jiří SvobodaKeď sa inžinieri v NASA chystali na Mesiac, myslíte si, že ich konštruktéri navrhovali misiu a skafandre na základe tej vašej učebnicovej 'priemernej teploty -23°C? Keby to urobili, celá výprava by skončila okamžitou smrťou posádky.Žiadny inžinier pracujúci s reálnou termodynamikou sa nemôže riadiť fiktívnym priemerom. Konštruktéri v NASA na to išli šikovne: presne vedeli, že na Mesiaci bez atmosféry vládnu dva smrtonosné extréme – štrnásťdňová mrazivá noc pri -150°C a poludňajšie peklo pri +120°C. Preto namiesto viery v priemery vypočítali a využili optimálne okno, kedy slnko ešte len vychádzalo, a trafili presné podmienky, kedy bol povrch technicky zvládnuteľný.No aj v tomto ideálnom rannom okne na nich z jednej strany pieklo priame slnko s plným solárnym príkonom. Skafander preto musel teplo neustále aktívne odvádzať odparovaním vody (sublimáciou), inak by sa v ňom kozmonauti uvarili vo vlastnom teple.A presne to je pointa, ktorú tu s pánom Zváralom celú dobu rozoberáme: Priemerná teplota netvorí fyzikálnu a technickú realitu dňa.Slnko opiera svoje watty do povrchu tu a teraz. Na Mesiaci bez atmosféry to na poludnie vytiahne na +120°C. Na Zemi pod rovnakým slnkom nie. Prečo? Pretože na rozdiel od Mesiaca máme na Zemi aktívny atmosférický chladič – vodu, ktorá sa odparuje (latentné chladenie), a vzduch, ktorý stúpa nahor (konvektívne chladenie).
Odpovědět
Karel Zvářal
3.7.2026 17:02 Reaguje na Vladimir MertanČumím jak puk, jak a čím umíte argumentovat!! Ano, to je to, co kritizuji: průměry jsou zavádějící, rozhodující jsou extrémy.
Odpovědět
PE
Petr Elias
5.7.2026 05:54 Reaguje na Karel ZvářalTak to je asi jasné, že zrovna ty čumíš jak puk... :D
Odpovědět
PE
Petr Elias
5.7.2026 05:54 Reaguje na Vladimir MertanArgumentovat Měsícem je bizár pro prosťáčky. Nějak ti z té tvé kalkulace vypadl ten fakt, že na měsíci pere Slunce do jednoho místa cca 14 dní a Měsíc nemá žádnou atmosféru která by odrazila cca 30% záření od Slunce. Navíc povrch je z regolitu s velmi nízkým albedem ...
A ten tvůj ,,atmosférický chladič,, není chladič - atmosféru jako celek nechladí, pouze přerozděluje teplo. K tomu, aby teplo reálně opustilo atmosféru, potřebuješ to tvé nepodstatné záření....
Už si to konečně dej do vzduchoprázdna mezi ušima.
Odpovědět
A ten tvůj ,,atmosférický chladič,, není chladič - atmosféru jako celek nechladí, pouze přerozděluje teplo. K tomu, aby teplo reálně opustilo atmosféru, potřebuješ to tvé nepodstatné záření....
Už si to konečně dej do vzduchoprázdna mezi ušima.
VM
Vladimir Mertan
6.7.2026 07:33 Reaguje na Petr EliasUž si na to skoro prišiel. Takže drobné chyby v úvahách: Áno, mesiac má nižšie albedo ako Zem, aspon mozeme počítať ako dokonalé čierne teleso, teplota sa cez den mierne zvýši a v noci lepšie vyžaruje. Dlžka dňa je nepodstatná, pretože ako si uviedol v predchádzajúcom príspevku nastane radiačná rovnováha. Áno, atmosféra teplo prerozdeľuje, preto nie je lokálne horúčava. K tomu aby teplo opustilo atmosféru potrebuje nepodstatné žiarenie - zase máš pravdu. Ale jedniné čo v atmosfére je schopné teplo vyžiariť sú skleníkové plyny, takže aby teplo realne opustilo atmosféru potrebuješ skleníkové plyny.
Odpovědět
JO
Jarka O.
3.7.2026 14:13 Reaguje na Petr EliasKatedra alternativní fyzky byla založena klimatiky, motání specifické a absolutní vlhkosti tam taky patří stejně jako ty molekuly, častice, brownůw pohyb pylu, ...
Odpovědět
LM
PE
Petr Elias
5.7.2026 05:30 Reaguje na Jarka O.Jinými slovy: jarin má moc vymleto aby pochopil základy fyziky :)
Odpovědět
MZ
Miloš Zahradník
2.7.2026 12:05Jen poznamka k tomu vzrustu "globalni absolutni vlhkosti". Prekvapive to jiste neni, ze s rustem teploty roste i vypar - a tedy i absolutni vlhkost. Ta nasledne zvetsuje sklenikovy efekt a pusobi rust teploty. Positivni zpetna vazba jak vysita :) potiz je akorat v tom, ze takovych ruznych positivnich vazeb (a dalsich, treba i spriznenych negativnich vazeb, napriklad ze ta vyssi absolutni vlhkost pri zemi sice bude asi fakticky znamenat nizsi relativni vlhkost pri zemi ale klidne se muze projevit vyssi relativni vlhkosti ve vetsich vyskach a tedy i vetsi oblacnosti a to je pak zase spis negativni zpetna vazba) - je moc a predikovat ucinek jedne samotne takove vazby bez vedomi te strasne slozite zavislosti ostatnich vazeb je ponekud detinske. No a kdyz tech vazeb je vic tak se to proste musi pocitat pomoci matematiky - sestavenim potrebnych rovnic a pouzitim superpocitacu a obrovske sady mereni, slovni uvahy nic nereknou. Tohle v pripade pocasi uz numericke modely docela zvladaji - mnohem lepe, nez pred desetiletimi - ale u klimatickych modelu je mi to zcela nepredstavitelne. Je to tam o tolik slozitejsi uloha nez u numerickych modelu pocasi :) Kdyz to reknu obecnym jazykem - tak rekneme, ze pocasi i klimat jsou jevy rizene (slozitymi, nelinearnimi) diferencialnimi rovnicemi. Uz to, ze tu rovnici umime sestavit je jisteze pokrok koneckoncu jiz od dob Newtona vime, ze spocitat derivaci dane funkce v case znamena i priblizne predikovat vyvoj systemu v kratkem casovem intervalu. Takze - predpovidat pocasi jake bude o hodinu pozdeji neni jeste prilis slozita matematika, pokud mate opravdu podrobnou znalost aktualnich dat. Slozitejsi jevy jako vypadavani srazek v tech modelech ale sotva dnes opravdu "spoctete" s nekolikadennim predstihem a parametry jako "prumerna globalni vlhkost" "prumerny obsah CO2" pri numericke predpovedi pocasi na nekolik dni dopredu nehraji naprosto zadnou roli. Ony se ty parametry v tech modelech nejspis ani nevyskytuji - samozrejme - ale predstavme si treba, ze v tom dnesnim 2.7. 2026 numerickem modelu globalne zvetsime aktualni vlhkost vsech vstupnich dat o 1%. Jak moc se to projevi v predpovedich pocasi pro pozitri? Skoro nijak - rekl bych jako laik - ale pro dlouhodoby vyvoj klimatu jsou takoveto veliciny - resp. jejich zmmeny - zasadne dulezitymi promennymi. Pro numericke modely aktualniho pocasi jsou veliciny jako globalni vlhkost na povrchu Zemekoule bezvyznamnymi cisly (kterymi se ty modely vubec - hadam - nezabyvaji) zatimco v modelech klimatu (rikejme jim radeji hrackove modely - kde slozite jevy v atmosfere se "vystreduji" a pracuje se s tim "vystredovanym" modelem) jde o zakladni parametry v tech modelech. Mimochodem, kdyz se obcas zeptam meteorologu "vysvetlete mi tedy prosim zakladni podobnosti a odlisnosti meteorologickych a klimatickych modelu" vetsinou odpovidaji vyhybave... :)
Jeste jednou opakuji tu rekneme nejjednodussi otazku: Jak moc figuruje velicina treba zrovna ta "koncentrace CO2" v soucasnych rovnicich, ktere ridi vypocty globalniho pocasi ve svetovych centrech numerickych modelu pocasi. Pokud bychom do tech modelu dnes vlozili udaje o obsahu CO2 v atmosfere ne v cervenci 2026 ale treba v cervenci 2000 - jak moc by to ovlivnilo predpoved pocasi na pozitri? Nejsou li takoveto otazky zodpoveditelne - pak vubec nerozumim tomu, co by to melo byt numericke modelovani vyvoje klimatu. Rozumim samozrejme tomu, ze existuji ruzne hrackove modely vyvoje klimatu a nemel bych nic proti nim, pokud by to byla zabava klimatologu jasne distancujicich se od "aplikaci" takovychto matematickych hratek v realnem zivote spolecnosti a pokud by tohle vedecky vetsinou zcela negramotni politici a propagandiste vybaveni obvykle zcela zkreslenou "znalosti" takovychto vedeckych hratek nepletli do politiky
Odpovědět
Jeste jednou opakuji tu rekneme nejjednodussi otazku: Jak moc figuruje velicina treba zrovna ta "koncentrace CO2" v soucasnych rovnicich, ktere ridi vypocty globalniho pocasi ve svetovych centrech numerickych modelu pocasi. Pokud bychom do tech modelu dnes vlozili udaje o obsahu CO2 v atmosfere ne v cervenci 2026 ale treba v cervenci 2000 - jak moc by to ovlivnilo predpoved pocasi na pozitri? Nejsou li takoveto otazky zodpoveditelne - pak vubec nerozumim tomu, co by to melo byt numericke modelovani vyvoje klimatu. Rozumim samozrejme tomu, ze existuji ruzne hrackove modely vyvoje klimatu a nemel bych nic proti nim, pokud by to byla zabava klimatologu jasne distancujicich se od "aplikaci" takovychto matematickych hratek v realnem zivote spolecnosti a pokud by tohle vedecky vetsinou zcela negramotni politici a propagandiste vybaveni obvykle zcela zkreslenou "znalosti" takovychto vedeckych hratek nepletli do politiky
LM
Ladislav Metelka
2.7.2026 12:14 Reaguje na Miloš ZahradníkKlimatické modely a modely pro předpověď počasí jsou skoro stejné, Fyzika atmosféry je jen jedna. Rozdíl je v tom, co z těch výstupů potřebujete. U počasí trajektorii té jediné reálné realizace vývoje, u klimatu statistické charakteristiky množimy fyzikálně možných realizací.
I modely pro předpověď počasí uvažují koncentrace CO2, ty současné. Kdyby se tam daly jiné, během pár dní by ta předpověď taky vyšla poněkud jiná. U klimatických modelů se během výpočtů koncentrace CO2 postupně zvyšují podle emisních scénářů.
Odpovědět
I modely pro předpověď počasí uvažují koncentrace CO2, ty současné. Kdyby se tam daly jiné, během pár dní by ta předpověď taky vyšla poněkud jiná. U klimatických modelů se během výpočtů koncentrace CO2 postupně zvyšují podle emisních scénářů.
MZ
Miloš Zahradník
2.7.2026 13:05 Reaguje na Ladislav MetelkaTo samozrejme chapu, ze u klimatu mne zajima statistika vystupu pocasi po delsi dobe. S temi koncentracemi to je ale zcela konkretni otazka. Za kolik dni by se predikce soudobeho globalniho numerickeho pocasi zretelne odlisila, pokud bych nechal vsechny vstupu stejne ale koncentraci CO2
nasilne zmenil treba na uroven roku 2020
Ze to je zbytecna otazka? Na co jineho se u tech modelu ptat
mam li mit porozumeni pro to, co delaji? A mimochodem
jak s tou bilanci CO2 vlastne ty modely pocitaji? U predpovedi pocasi je to jasne tam se proste "updatuji"
nejake vstupni hodnoty v tech numerickych vypoctech
(a verim Vam, ze treba ve vypoctech deni v mracich tak krome Navier Stokese a tisice dalsich veci figuruje i ta koncentrace CO2 sama o sobe, ne jako neviditelna soucast nejakeho prubezne treba i meneneho jineho empiricky zmereneho parametru :) ale - to takove jevy jako je pohlcovani CO2 na hladine more se skutecne meri? Jak?
Odpovědět
nasilne zmenil treba na uroven roku 2020
Ze to je zbytecna otazka? Na co jineho se u tech modelu ptat
mam li mit porozumeni pro to, co delaji? A mimochodem
jak s tou bilanci CO2 vlastne ty modely pocitaji? U predpovedi pocasi je to jasne tam se proste "updatuji"
nejake vstupni hodnoty v tech numerickych vypoctech
(a verim Vam, ze treba ve vypoctech deni v mracich tak krome Navier Stokese a tisice dalsich veci figuruje i ta koncentrace CO2 sama o sobe, ne jako neviditelna soucast nejakeho prubezne treba i meneneho jineho empiricky zmereneho parametru :) ale - to takove jevy jako je pohlcovani CO2 na hladine more se skutecne meri? Jak?
LM
Ladislav Metelka
2.7.2026 13:12 Reaguje na Miloš ZahradníkNa moři se měří parciální tlaky co2 v atmosféře a ve vodě. Pokud jde o to CO2, kdybyste dal jiné koncentrace, dostanete trochu jiné výsledky. Pochybuji ale o tom, že by to někdo počítal, tohle nejsou modely na hraní a to počítání je dost drahé.
Odpovědět
MZ
Miloš Zahradník
2.7.2026 13:35 Reaguje na Ladislav MetelkaTo chapu, ze to pocitani je dost drahe ale jak pravi prislovi "bez penez do hospody nelez" - a velmi drahe je hlavne snazit se pouzivat k rizeni sveta modely, ktere z financnich duvodu nelze ani vyzkouset, jak funguji :)
K tomu CO2 a parcialnim tlakum. Vime, ze i na jednoduse znejici otazky "kolik vody se vypari rekneme z konkretniho more za rok" nebyva jednoducha odpoved a tak proc nepriznat, ze i na zakladni otazky typu "jake mnozstvi CO2 preda globalne svetova atmosfera rocne oceanu" nezname odpoved. Resp. muzeme tu odpoved - mozna - jakztakz namerit (kdyz odecteme precizne znama cisla o ukladani CO2 v Amazonii, na Sibiri atd. :) pro rok 2026 ale jiz nikoliv predikovat pro rok 2100 ani ve zjednodusenem modelu, kde by vsechno ostatni vcetne slunce atd. zustavalo konstantni
Odpovědět
K tomu CO2 a parcialnim tlakum. Vime, ze i na jednoduse znejici otazky "kolik vody se vypari rekneme z konkretniho more za rok" nebyva jednoducha odpoved a tak proc nepriznat, ze i na zakladni otazky typu "jake mnozstvi CO2 preda globalne svetova atmosfera rocne oceanu" nezname odpoved. Resp. muzeme tu odpoved - mozna - jakztakz namerit (kdyz odecteme precizne znama cisla o ukladani CO2 v Amazonii, na Sibiri atd. :) pro rok 2026 ale jiz nikoliv predikovat pro rok 2100 ani ve zjednodusenem modelu, kde by vsechno ostatni vcetne slunce atd. zustavalo konstantni
LM
Ladislav Metelka
2.7.2026 13:40 Reaguje na Miloš ZahradníkTy modely musejí projít validací na minulém klimatu.
A k čemu Vám taková čísla budou? Ale spočítat si je můžete z reanalýz, pokud Vás to zajímá. Hledejte na https://cds.climate.copernicus.eu/datasets/reanalysis-era5-single-levels?tab=overview
Odpovědět
A k čemu Vám taková čísla budou? Ale spočítat si je můžete z reanalýz, pokud Vás to zajímá. Hledejte na https://cds.climate.copernicus.eu/datasets/reanalysis-era5-single-levels?tab=overview
MZ
Miloš Zahradník
2.7.2026 14:45 Reaguje na Ladislav MetelkaTo si nerozumime. Jakou "validaci na minulem klimatu" Minuly klimat byl jen jeden, zadne dva roky ktere by se pro ucely porovnani predikce rekneme na par desetileti tam nejsou Otazka "jak by se menil klimat do roku 1200 kdyby roku 1000 byla koncentrace CO2 o 10 procent jina"
je z principu nezodpoveditelna. Ja bych byl v tomhle mnohem ostrejsi. Uznam, ze treba v medicine je statistika uzitecny nastroj (kdyz treba nejsou k dispozici lepsi nastroje jako opravdove pochopeni dane nemoci) ale v klimatologii je statistika pro ucely "predikce vyvoje" klimatu naprosto neupotrebitelny nastroj
Muzete pouzivatg samozrejme statistiku pro porovnani ruznych MODELU klimatu ale
na to mam ja sve oblibene prirovnani. Leky proti Covidu muzete testovat na
skutecne populaci milionu (mozna i miliard ale on takovy Ind se asi od Evropana dost lisi) pacientu. Testovat
nove leky proti Covidu na pocitacovych modelech cloveka - to by byla pekna blbost, ne? Mozna to bude mozne roku 2100 - pro ten Covid - resp. 2300 - pro klimat :)
Odpovědět
je z principu nezodpoveditelna. Ja bych byl v tomhle mnohem ostrejsi. Uznam, ze treba v medicine je statistika uzitecny nastroj (kdyz treba nejsou k dispozici lepsi nastroje jako opravdove pochopeni dane nemoci) ale v klimatologii je statistika pro ucely "predikce vyvoje" klimatu naprosto neupotrebitelny nastroj
Muzete pouzivatg samozrejme statistiku pro porovnani ruznych MODELU klimatu ale
na to mam ja sve oblibene prirovnani. Leky proti Covidu muzete testovat na
skutecne populaci milionu (mozna i miliard ale on takovy Ind se asi od Evropana dost lisi) pacientu. Testovat
nove leky proti Covidu na pocitacovych modelech cloveka - to by byla pekna blbost, ne? Mozna to bude mozne roku 2100 - pro ten Covid - resp. 2300 - pro klimat :)
LM
Ladislav Metelka
2.7.2026 14:48 Reaguje na Miloš ZahradníkJestli sedí klimatologické charakteristiky třeba za 30 let mezi modelem a realitou. To se testuje.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
3.7.2026 07:22 Reaguje na Miloš ZahradníkP. Metelka ani modely nevedia odpovedať ani na primitivnu otázku, aké teploty by mala Zem bez vody a bez skleníkových plynov, ak by sa atmosféra skladala výhradne z neskleníkových plynov N2 a O2.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
3.7.2026 08:55 Reaguje na Vladimir MertanA proč by to měl někdo modelovat, když je to naprosto nereálné a ten model se nedá ani přibližně validovat na naměřených datech?
Odpovědět
PE
Petr Elias
3.7.2026 09:14 Reaguje na Ladislav MetelkaProtože mertan už je chudák celý zoufalý a hledá už i tu nejmenší věc aby mohu tu klimatologii rozbít. :)
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
3.7.2026 11:20 Reaguje na Ladislav MetelkaVy sa pýtate, prečo by to niekto modeloval? Nuž preto, že vo vede sa tomu hovorí stanovenie hraničných podmienok. Ak chceme kvantifikovať presný vplyv skleníkových plynov a vody, musíme najprv matematicky a fyzikálne opísať základný stav systému – teda nulovú líniu! Každý inžinier vie, že ak nepozná správanie systému v limitných podmienkach, nemôže správne interpretovať ani zložité stavy. Váš model sa nedá validovať? Fyzika predsa platí univerzálne, nepotrebujete historické dáta z búdky na to, aby ste spočítali radiačnú rovnováhu a adiabatický gradient suchej dusíkovo-kyslíkovej atmosféry!
Vy tie modely neviete validovať na nule, pretože tie vaše rovnice sú natvrdo nastavené (parametrizované) len na súčasný stav a ak z nich vytiahnete vodu a CO2, tak sa vám zrútia. To len dokazuje, že tie modely nie sú postavené na čistých a nezávislých zákonoch fyziky, ale sú to len zložité štatistické extrapolácie nameraných dát. Ak nedokážete odpovedať na základnú otázku o nule, tak celá tá vaša modelová stavba stojí na hlinených nohách
Odpovědět
Vy tie modely neviete validovať na nule, pretože tie vaše rovnice sú natvrdo nastavené (parametrizované) len na súčasný stav a ak z nich vytiahnete vodu a CO2, tak sa vám zrútia. To len dokazuje, že tie modely nie sú postavené na čistých a nezávislých zákonoch fyziky, ale sú to len zložité štatistické extrapolácie nameraných dát. Ak nedokážete odpovedať na základnú otázku o nule, tak celá tá vaša modelová stavba stojí na hlinených nohách
LM
Ladislav Metelka
3.7.2026 11:32 Reaguje na Vladimir MertanNedá se validovat na nereálných datech nebo na datech, která nemáte. Model by Vám něco spočítal - ale jak víte, že je to správně? Nevíte.
S tím adiabatickým gradientem je to jednoduché: stavová rovnice plynu a zákon aerostatické rovnováhy, jen tam musíte dát správnou hodnotu plynové konstanty. Z toho si to už snano spočítáte.
Rovnice v modelech vyjadřují základní fyzikální zákony a nejsou na nic nastavené. Vy absolutně nevíte, co jsou klimatické modely a jak fungují.
Znovu opakuji - spočítat klima třeba bez CO2 současnými modely lze snadno, ale jak ověříte, že je výsledek správný?
Odpovědět
S tím adiabatickým gradientem je to jednoduché: stavová rovnice plynu a zákon aerostatické rovnováhy, jen tam musíte dát správnou hodnotu plynové konstanty. Z toho si to už snano spočítáte.
Rovnice v modelech vyjadřují základní fyzikální zákony a nejsou na nic nastavené. Vy absolutně nevíte, co jsou klimatické modely a jak fungují.
Znovu opakuji - spočítat klima třeba bez CO2 současnými modely lze snadno, ale jak ověříte, že je výsledek správný?
VM
Vladimir Mertan
3.7.2026 15:38 Reaguje na Ladislav MetelkaTvrdíte, že rovnice v modeloch vyjadrujú základné fyzikálne zákony a nie sú na nič nastavené. Ak je to pravda, tak tie univerzálne zákony fyziky (termodynamika, prenos tepla, mechanika tekutín) predsa musia fungovať spoľahlivo pri akýchkoľvek vstupných údajoch! Ak do týchto čistých rovníc zadám nulu pre CO2 a vodu, výsledok musí byť správny, pretože fyzikálne zákony sa nemenia podľa toho, či sa to niekomu páči, alebo nie.
Vaša otázka 'ako overíte, že je výsledok správny?' len potvrdzuje moje slová. Vy tomu výsledku neveríte, pretože tie vaše modely v skutočnosti nestoja na čistých zákonoch fyziky, ale sú prepchaté takzvanými empirickými parametrizáciami – teda umelými záplatami a koeficientmi, ktoré sú natvrdo ohnuté (nakalibrované) na namerané historické dáta zo súčasnosti. Ak z toho systému vytiahnete CO2, tie vaše záplaty prestanú fungovať a vy ste stratený, lebo zrazu nemáte podľa čoho kalibrovať.
A s tým adiabatickým gradientom – veď presne o tom hovorím! Stavová rovnica plynu a zákon aerostatickej rovnováhy. Čistá fyzika. To sa dá spočítať na papieri za päť minút a nepotrebujem na to superpočítač ani validáciu z búdky. Z týchto rovníc vám jasne vyjde, že samotná hmotnosť atmosféry (dusík a kyslík) pod tlakom vytvára vertikálny teplotný profil.
Odpovědět
Vaša otázka 'ako overíte, že je výsledok správny?' len potvrdzuje moje slová. Vy tomu výsledku neveríte, pretože tie vaše modely v skutočnosti nestoja na čistých zákonoch fyziky, ale sú prepchaté takzvanými empirickými parametrizáciami – teda umelými záplatami a koeficientmi, ktoré sú natvrdo ohnuté (nakalibrované) na namerané historické dáta zo súčasnosti. Ak z toho systému vytiahnete CO2, tie vaše záplaty prestanú fungovať a vy ste stratený, lebo zrazu nemáte podľa čoho kalibrovať.
A s tým adiabatickým gradientom – veď presne o tom hovorím! Stavová rovnica plynu a zákon aerostatickej rovnováhy. Čistá fyzika. To sa dá spočítať na papieri za päť minút a nepotrebujem na to superpočítač ani validáciu z búdky. Z týchto rovníc vám jasne vyjde, že samotná hmotnosť atmosféry (dusík a kyslík) pod tlakom vytvára vertikálny teplotný profil.
MZ
Miloš Zahradník
3.7.2026 10:19 Reaguje na Vladimir MertanTo je zajimava otazka!
Otestujte soudobe numericke modely provozovane svetovymi meteorologickymi centry nasledujicim zpusobem:
Spustte beh techto modelu rekneme 1. cervence 2026
ruznym zpusoby, sice s pouzitim vsech podrobnych aktualne merenych dat z 1. cervence ale v tech modelech mente (ve vypocetnich programech, ne v realu :) ruznym zpusobem napriklad globalni vlhkost atmosfery ! Co to udela s vypoctenym prubehem pocasi a klimatu? (Jasne, pokud budete po staleti z atmosfery odejimat zasahem Vaseho programu vetsinu vlhkosti tak casem vyschnou oceany atd. Ja se ale neptam na takoveto extremni efekty :) Ptam se, co by se stalo - treba - kdybyste mavnutim kouzelneho proutku snizil schopnost vodni pary jako sklenikoveho plynu rekneme o 10% - co by to udelalo s pocasim a klimatem? Ze nejsou penize na to, aby se vypocetni silou pocitacu plytvalo na takoveto hlouposti? Podobnym argumentem ale muzete odrovnat vicememe kazdou vedeckou otazku
Kolik lidi na svete opravdu detailne a komplexne rozumi povaze tech numerickych modelu pocasi? Pry ta idea je jeste od von Neumanna. Ono ale nestaci rict, ze to je "proste fyzika", Navier Stokesovy rovnice atd. Je vcelku zrejme, ze rada parametru co se do tech rovnic vkladaji jsou namerene veliciny charakteristicke pro stavajici stav atmosfery. Nejen Reynoldsovo cislo ale treba i relativni vlhkost vzduchu jsou experimentalne merene veliciny. (Nevim jsem laik - kdybychom menili pomer dusiku a kysliku a menili tlak- byla by napr. hodnota rosneho bodu vodni pary spocitatelna z termodynamickych uvah jako cviceni v ucebnici chemie nebo by se to muselo experimentalne merit?
A co ruzne biologicke procesy jako fotosynteza, tam je asi taky plno parametru, ktere se do tech numerickych modelu pocasi vkladaji jako namerena data ci jejich kvalifikovane odhady (predpokladam tedy jako laik ze v tech numerickych modelech je tocici se Zemekoule ozelenena vegetaci, ze to neni mrtva planeta kde akorat sumi oceany, proudi vzduch obsahujici vodni paru a ovlivnovany Coriolisovou silou atd. a cela ta scenerie je osvetlovana pohybujicim se Sluncem) Proste, do tech rovnic co pocitaji pocasi je ocividne vlozena spousta experimentalnich fakt charakteristickych pro soucasny stav atmosfery. No a bez sirsiho porozumeni jak se treba globalni teplota bude menit pri zmene takovychto parametru, nemuzeme tomu pojmu "zmena klimatu" vubec porozumet. Muzeme akorat prikladat pravitko k casove rade
vyvoje globalni teploty, urovne okeanu atd. a vymyslet ruzne ad hoc hrackove modely, ktere pri prikladani toho pravitka maji podobny prubeh treba te globalni teploty :)
Mozna se neptam dostatecne jasne ale treba mi to tady nekdo vysvetli - a zvysi mou duveru, ze ti suverenne obhajuji kvalitu soudobych klimatickych modelu fungovani tech modelu opravdu dostatecne rozumi
Odpovědět
Otestujte soudobe numericke modely provozovane svetovymi meteorologickymi centry nasledujicim zpusobem:
Spustte beh techto modelu rekneme 1. cervence 2026
ruznym zpusoby, sice s pouzitim vsech podrobnych aktualne merenych dat z 1. cervence ale v tech modelech mente (ve vypocetnich programech, ne v realu :) ruznym zpusobem napriklad globalni vlhkost atmosfery ! Co to udela s vypoctenym prubehem pocasi a klimatu? (Jasne, pokud budete po staleti z atmosfery odejimat zasahem Vaseho programu vetsinu vlhkosti tak casem vyschnou oceany atd. Ja se ale neptam na takoveto extremni efekty :) Ptam se, co by se stalo - treba - kdybyste mavnutim kouzelneho proutku snizil schopnost vodni pary jako sklenikoveho plynu rekneme o 10% - co by to udelalo s pocasim a klimatem? Ze nejsou penize na to, aby se vypocetni silou pocitacu plytvalo na takoveto hlouposti? Podobnym argumentem ale muzete odrovnat vicememe kazdou vedeckou otazku
Kolik lidi na svete opravdu detailne a komplexne rozumi povaze tech numerickych modelu pocasi? Pry ta idea je jeste od von Neumanna. Ono ale nestaci rict, ze to je "proste fyzika", Navier Stokesovy rovnice atd. Je vcelku zrejme, ze rada parametru co se do tech rovnic vkladaji jsou namerene veliciny charakteristicke pro stavajici stav atmosfery. Nejen Reynoldsovo cislo ale treba i relativni vlhkost vzduchu jsou experimentalne merene veliciny. (Nevim jsem laik - kdybychom menili pomer dusiku a kysliku a menili tlak- byla by napr. hodnota rosneho bodu vodni pary spocitatelna z termodynamickych uvah jako cviceni v ucebnici chemie nebo by se to muselo experimentalne merit?
A co ruzne biologicke procesy jako fotosynteza, tam je asi taky plno parametru, ktere se do tech numerickych modelu pocasi vkladaji jako namerena data ci jejich kvalifikovane odhady (predpokladam tedy jako laik ze v tech numerickych modelech je tocici se Zemekoule ozelenena vegetaci, ze to neni mrtva planeta kde akorat sumi oceany, proudi vzduch obsahujici vodni paru a ovlivnovany Coriolisovou silou atd. a cela ta scenerie je osvetlovana pohybujicim se Sluncem) Proste, do tech rovnic co pocitaji pocasi je ocividne vlozena spousta experimentalnich fakt charakteristickych pro soucasny stav atmosfery. No a bez sirsiho porozumeni jak se treba globalni teplota bude menit pri zmene takovychto parametru, nemuzeme tomu pojmu "zmena klimatu" vubec porozumet. Muzeme akorat prikladat pravitko k casove rade
vyvoje globalni teploty, urovne okeanu atd. a vymyslet ruzne ad hoc hrackove modely, ktere pri prikladani toho pravitka maji podobny prubeh treba te globalni teploty :)
Mozna se neptam dostatecne jasne ale treba mi to tady nekdo vysvetli - a zvysi mou duveru, ze ti suverenne obhajuji kvalitu soudobych klimatickych modelu fungovani tech modelu opravdu dostatecne rozumi
LM
Ladislav Metelka
3.7.2026 10:36 Reaguje na Miloš ZahradníkVlhkosti se v modelu měnit nedají, ty z modelu vycházejí.
Interakce s biosférou tam je (schemata ISBA nebo SURFEX jsou nedílnou součástí modelů).
Ale opakuji - je nesmysl tohle počítat, protože byste výsledky neměl na čem validovat.
Odpovědět
Interakce s biosférou tam je (schemata ISBA nebo SURFEX jsou nedílnou součástí modelů).
Ale opakuji - je nesmysl tohle počítat, protože byste výsledky neměl na čem validovat.
MZ
Miloš Zahradník
3.7.2026 11:19 Reaguje na Ladislav MetelkaPisu o modelu, kde by se zmenil jeden dulezity parametr a studovala se reakce modelu na tu zmenu.
Mluvit o "validaci" je zde nesmysl. Nikdo ne"validuje" Lorenzum hrackovy model jeho ucelem je upozornit na matematicke aspekty chovani dynamickych systemu. Zda klimat je chaoticky system nebo neni - to zjistime bud za dalsich milion let peclivym sledovanim peripetii vsech jeho zmen - nebo se to muzeme pokusit nahlednout uz v soucasnosti pochopenim chovani toho systemu. Myslim si ze k pochopeni klimatickeho systemu je jeste hodne daleko a otazka "validace" soudobych modelu se tam stava nesmyslnou resp. neumerene ambiciozni.
Majio smysl skromnejsi otazky napriklad pokusit se odhadnout relativni dulezitost pusobeni ruznych "sklenikovych" plynu. Jelikoz ty rovnice kterymi se vyvoj pocasi a klimatu dlouhodobe ridi nezname presne (nepokousejte se nam namluvit, ze deni v mracich je dnes natolik dokonale zvladnuto jak vypocetni silou pocitacu tak potrebne hustou siti mereni) tak je samozrejme jedinou rozumnou metodou
vzit si ty rovnice, kere v soucasnosti mame a menit
v nich parametry vicemene libovolnym zpusobem a pozorovat zmeny chovani vypocteneho modelu
Doufam, ze se mne nesnazite presvedcit ze napriklad uhrnne mnozstvi vody v atmosfere Zemekoule je velicina, kterou lze "spocitat" z nejakeho skveleho modelu - to bych Vam stejne neuveril. V tech modelech je urcite plno promennych ktere se proste meri - ne "pocitaji" a cimz se zlepsuje schopnost tech vypoctu delat kratkodobe predikce. Pro porozumeni dlouhodobemu chovani takoveho systemu
to ale nestaci, merit dnes jak bude vypadat atmosfera v budoucnosti jest nemozne v principu :)
Zkuste mi ale odpovedet na to moje prirovnani. Proc se treba vakciny v medicine netestuji na pocitacovem modelu cloveka (i kdyz samozrejme muzeme vytvaret ruzne hrackove modely popisujici chovani teploty u pacienta pri konkretni nemoci, proc ne) zatimco klimatologove maji tu nesmirnou
troufalost testovat "leky na uzdraveni klimatu"
na tech svych - zcela jiste z pohledu budoucnosti detinsky nedokonalych a neuplnych- numerickych modelech kliamatu
Odpovědět
Mluvit o "validaci" je zde nesmysl. Nikdo ne"validuje" Lorenzum hrackovy model jeho ucelem je upozornit na matematicke aspekty chovani dynamickych systemu. Zda klimat je chaoticky system nebo neni - to zjistime bud za dalsich milion let peclivym sledovanim peripetii vsech jeho zmen - nebo se to muzeme pokusit nahlednout uz v soucasnosti pochopenim chovani toho systemu. Myslim si ze k pochopeni klimatickeho systemu je jeste hodne daleko a otazka "validace" soudobych modelu se tam stava nesmyslnou resp. neumerene ambiciozni.
Majio smysl skromnejsi otazky napriklad pokusit se odhadnout relativni dulezitost pusobeni ruznych "sklenikovych" plynu. Jelikoz ty rovnice kterymi se vyvoj pocasi a klimatu dlouhodobe ridi nezname presne (nepokousejte se nam namluvit, ze deni v mracich je dnes natolik dokonale zvladnuto jak vypocetni silou pocitacu tak potrebne hustou siti mereni) tak je samozrejme jedinou rozumnou metodou
vzit si ty rovnice, kere v soucasnosti mame a menit
v nich parametry vicemene libovolnym zpusobem a pozorovat zmeny chovani vypocteneho modelu
Doufam, ze se mne nesnazite presvedcit ze napriklad uhrnne mnozstvi vody v atmosfere Zemekoule je velicina, kterou lze "spocitat" z nejakeho skveleho modelu - to bych Vam stejne neuveril. V tech modelech je urcite plno promennych ktere se proste meri - ne "pocitaji" a cimz se zlepsuje schopnost tech vypoctu delat kratkodobe predikce. Pro porozumeni dlouhodobemu chovani takoveho systemu
to ale nestaci, merit dnes jak bude vypadat atmosfera v budoucnosti jest nemozne v principu :)
Zkuste mi ale odpovedet na to moje prirovnani. Proc se treba vakciny v medicine netestuji na pocitacovem modelu cloveka (i kdyz samozrejme muzeme vytvaret ruzne hrackove modely popisujici chovani teploty u pacienta pri konkretni nemoci, proc ne) zatimco klimatologove maji tu nesmirnou
troufalost testovat "leky na uzdraveni klimatu"
na tech svych - zcela jiste z pohledu budoucnosti detinsky nedokonalych a neuplnych- numerickych modelech kliamatu
LM
Ladislav Metelka
3.7.2026 11:23 Reaguje na Miloš ZahradníkAle klimatické modely se musejí validovat.
Celkové množství vody na Zemi je dané, ale vlhkost v atmosféře je výsledkem výpočtů, ne vstupním parametrem.
Modely se testují na naměřených datech.
Odpovědět
Celkové množství vody na Zemi je dané, ale vlhkost v atmosféře je výsledkem výpočtů, ne vstupním parametrem.
Modely se testují na naměřených datech.
MZ
Miloš Zahradník
3.7.2026 12:03 Reaguje na Ladislav MetelkaVyjadrim se jednoduseji. Soudobe meteorologicke numericke modely jsou zalozeny na trech ingrediencich a) jakesi rekneme do jiste miry uplne porozumeni fyzice toho procesu b) mohutne vypocetni sile superpocitacu c) ohromne sade aktualne namerenych dat. Pricemz k pouzitelne predpovedi pro zitrek potrebujete aktualni dnesni data, ne jen
data stara tyden, mesic nebo dokonce rok
Pri veskerem respektu v predikcni sile soudobych numerickych modelu pocasi
je ten aspekt c) porad nejdulezitejsi (!)
Baba korenarka predpovi zitrejsi pocasi pri pohledu na dnesni oblohu lepe, nez superpocitac kteremu jste minuly tyden odepreli dodavat merena data
U klimatu ten aspekt c) chybi
Kazdy vidi, jak se dnesni pocasi muze dost menit od vcerejsiho. K presnemu popisu toho, jak se dnesek lisi od vcerejska v globalnim pocasu potrebujete miliardy dat. Kolik dat potrebujete
k postihnuti odlisnosti klimatu ve dnech
1. a 2. cervence 2026? (A netahejte mne za udajnou neznalost pojmu klimat - oni ani ti klimatologove obvykle nedokazi moc gramotne rict, co to ten jejich "klimat" vlastne je :)
Ten aspekt c) je strasne dulezity. Kdyz automat ridi auto musi sledovat aktualni silnici, nestaci mu vedet kde to auto bylo pred hodinou (plus superpodrobna mapa silnice k tomu). Takze - numericky model pocasi je OK ale jeho funkcnost zavisi naprosto zasadne i na prubeznem porovnavani - a korekci vypoctenych udaju - s menici se realitou. Tenhle aspekt v klimatologii temer uplne ch y b i.
Nebo mi tedy ukazte nejaky elaborat, ktery shrnuje "pro zajemce a pro policymakers" rozdily v klimatu, jak se vedcum jevil rekneme v ondobi kolem 1. cervence 2026 proti 1. cervenci 2025
A doufam, ze mne nezahltite nejakymi recmi o statistice. Tam bych opacil, ze statistika potrebuje soubor vice analogicky se chovajicich objektu
(jako treba v medicine, kde mate par miliard exemplaru lidskeho druhu, na nichz muzete testovat leky. V klimatologii je "pacient" jenom jeden
a rekneme, ze vime neco malo o jeho historii... Dale, v teorii pravdepodobnosti a nasledne ve statistice jsou nejaka tvrzeni, vety typu "za tech a tech predpokladu plati, ze.." Predpoklady to mohou byt ohledne nezavislosti, nekorelovanosti atd. Na matfyzu vyhazuji studenty, kdyz pri zkousce reknou vetu a opomenou rict jeji prepoklady. No a v klimatologicke praxi to zrejme nevadi. Berou se ruzne "vedecke" metody ze statistiky ci teorie nahodnych procesu treba "predikce" prubehu krivek aniz se dba o to, ze ty metody - pocinaje prikladanim pravitka ke grafu - predpokladaji, ze neco vime o povaze (ansamblu) tech krivek jejichz chovani chceme predikovat. Co vime o matematicke povaze treba te krivky "globalni teplota v case" V podstate nic... :)
Odpovědět
data stara tyden, mesic nebo dokonce rok
Pri veskerem respektu v predikcni sile soudobych numerickych modelu pocasi
je ten aspekt c) porad nejdulezitejsi (!)
Baba korenarka predpovi zitrejsi pocasi pri pohledu na dnesni oblohu lepe, nez superpocitac kteremu jste minuly tyden odepreli dodavat merena data
U klimatu ten aspekt c) chybi
Kazdy vidi, jak se dnesni pocasi muze dost menit od vcerejsiho. K presnemu popisu toho, jak se dnesek lisi od vcerejska v globalnim pocasu potrebujete miliardy dat. Kolik dat potrebujete
k postihnuti odlisnosti klimatu ve dnech
1. a 2. cervence 2026? (A netahejte mne za udajnou neznalost pojmu klimat - oni ani ti klimatologove obvykle nedokazi moc gramotne rict, co to ten jejich "klimat" vlastne je :)
Ten aspekt c) je strasne dulezity. Kdyz automat ridi auto musi sledovat aktualni silnici, nestaci mu vedet kde to auto bylo pred hodinou (plus superpodrobna mapa silnice k tomu). Takze - numericky model pocasi je OK ale jeho funkcnost zavisi naprosto zasadne i na prubeznem porovnavani - a korekci vypoctenych udaju - s menici se realitou. Tenhle aspekt v klimatologii temer uplne ch y b i.
Nebo mi tedy ukazte nejaky elaborat, ktery shrnuje "pro zajemce a pro policymakers" rozdily v klimatu, jak se vedcum jevil rekneme v ondobi kolem 1. cervence 2026 proti 1. cervenci 2025
A doufam, ze mne nezahltite nejakymi recmi o statistice. Tam bych opacil, ze statistika potrebuje soubor vice analogicky se chovajicich objektu
(jako treba v medicine, kde mate par miliard exemplaru lidskeho druhu, na nichz muzete testovat leky. V klimatologii je "pacient" jenom jeden
a rekneme, ze vime neco malo o jeho historii... Dale, v teorii pravdepodobnosti a nasledne ve statistice jsou nejaka tvrzeni, vety typu "za tech a tech predpokladu plati, ze.." Predpoklady to mohou byt ohledne nezavislosti, nekorelovanosti atd. Na matfyzu vyhazuji studenty, kdyz pri zkousce reknou vetu a opomenou rict jeji prepoklady. No a v klimatologicke praxi to zrejme nevadi. Berou se ruzne "vedecke" metody ze statistiky ci teorie nahodnych procesu treba "predikce" prubehu krivek aniz se dba o to, ze ty metody - pocinaje prikladanim pravitka ke grafu - predpokladaji, ze neco vime o povaze (ansamblu) tech krivek jejichz chovani chceme predikovat. Co vime o matematicke povaze treba te krivky "globalni teplota v case" V podstate nic... :)
LM
Ladislav Metelka
3.7.2026 12:16 Reaguje na Miloš ZahradníkAno, u klimatu závislost na počátečních podmínkách není a dokonce ani není žádoucí, protože tam nejde o tu jedinou reálnou realizaci procesu "vývoje atmosféry", jako u vývoje počasí, ale o statistické charakteristiky množiny fyzikálně možných realizací. Klima období 2050-2080 jistě nebude závislé na tom, jestli dnes prší nebo ne. A pokud jde o ty soubory dat - třeba IPCC dnes používá cca 100 modelů z 50 center ve 30 zemích, dělají se tzv. multimodelové ansambly, aby výsledky nebyly zásadně závislé třeba na jediném modelu nebo na modelech z jednoho centra.
Odpovědět
MZ
Miloš Zahradník
3.7.2026 13:52 Reaguje na Ladislav MetelkaCo to je vlastne "klimat" Veliky Isaac Newton by nikam nedospel, kdyby misto genialni abstraktni inovativni myslenky "diferencialu" (casu a dalsich velicin) popisoval pohyby teles v 20 ti letych prumerech.. :) Klimatologie je jedinym (mozna krome ekonomie a podobny paved :) vednim oborem kde se studovany dynamicky system - zde atmosfera Zeme "zhlazuje"
a tim zneprehlednuje nejakymi prumery. Plati, ze klimat roku
2100 je v principu (pokud bychom meli opravdu naprosto podrobna data) plne urcen
popisem pocasi na Zemekouli dne 1. 7. 2026 nebo k tomu potrebujeme udaje i minulych let? Pozna klimatologie jenom z podrobnych udaju o globalnim pocasi dne 1. cervence 2026
tedy rekneme z kompletni databaze numerickeho globalniho meteorologickeho modelu na dotaz ohledne Sumavy a Jizerek, ze tam v prumeru hodne prsi (1. 7. tam jeste neprselo) - nebo tuhle znalost musi empiricky dodat nejaky mistni "Aladin"? Pocasi je to, cemu magtematici rikaji dynamicky system pripadne Markovsky proces tedy system
popisovany nejakymi vyvojovymi dovnicemi kde aktualni velikost zmeny je plne urcena aktualnim stavem systemu. Klimaticky system se takto nechova? Jakym matematickym pojmem je tgedy popisovan?
Narazim samozrejme na to ze mnohe (rekl bych ze vsechny) dulezite klimaticke pojmy nepotrebuji tu podivnou berlicku "30ti letych prumeru"
Aktualni prumerna teplota vzduchu na povrchu Zemekoule
se bude jen malo lisit ve dnech 1. cervence a 2. cervence 2026
Muj pocit je, ze klimatologie kdysi vyrostla v naivni predstave ze klilmat je neco jako stacionarni nahodny proces
kdy sice platilo v pradavne minulosti, ze ten klimat byl jiny (ledove doby atd.) ale
ted (v 19. stoleti kdy vznikl
pojmovy aparat teto vedy) je vicememe stejny a nasim ukolem
je pomoci standardizovane metodiky formulovat, jaky rozdil v "klimatu" maji Berlin, Breslau ci treba Milesovka
Zpet k zacatku. Davam jasne najevo ze nevim co to jsou "klimaticke modely" ve srovnani
s modely meteorologickymi. Nemam nic proti tomu - naopak
myslim si ze to neni vyhazovani penez - poustet si na pocitaci realizaci tech meteorologickych modelu treba 100 let dopredu akorat tak nejak tusim, ze aby takova cinnost mela setsi smysl
bylo by asi treba ty soudobe numericke metody doplnit. Pridanim promennych, ktere
v ramci soudobeho pocasi jsou konstantni a v nejake treba i neprime forme jsou v pouzivanych rovnicich zohlednena (treba i ta prumerna vlhkost atmosfery - ta muze mit vliv na nejakou ad hoc volbu pomocnych konstant v procesech modelujicich deni uvnitr mraku
versus pri jasne obloze tedy na odhady velikosti prenosu energie ruznymi smery atd.) ale
dlouhodobe ty promenne konstantni nejsou (cemuz se rika zmena klimatu) a do nehrackovych klimatickych modelu budoucnosti takove procesy musi byt dodatecne zabudovany
Tohle vsechno jsou slozite v zasade matematicke otazky a ja
se snazit zformulovat aspon nektere jednoduseji znejici otazky. Napriklad bych si rad precetl nejake rozumne pristupne povidani o tom, jak
pracuji ty soudobe meteorologicke modely se "sklenikovym efektem" ruznych plynu hlavne tedy H2O v ruznych vyskach atmosfery s ruznou vlhkosti
Ze se neco dela 100 ruznymi zpusoby mne nezajima. U Newtona a Maxwella se taky nikdo nepta zda bylo k dispozici 100 jinych alternaticnich zpusobu jak tu klasickou mechaniku a elektrodynamiku popisovat
Je samozrejme otazkou zda ma smysl zkouset neco netrivialniho formulovat v okenku kam se vejde par znaku a
kde nevidite, co jste napsal driv....
Zkusme tedy konkretni otazku na prizemni tema. Jakou roli hral sklenikovy efekt vody versus CO2 napriklad v tech minulych parnych dnech s vysokou vlhkosti :)
Odpovědět
a tim zneprehlednuje nejakymi prumery. Plati, ze klimat roku
2100 je v principu (pokud bychom meli opravdu naprosto podrobna data) plne urcen
popisem pocasi na Zemekouli dne 1. 7. 2026 nebo k tomu potrebujeme udaje i minulych let? Pozna klimatologie jenom z podrobnych udaju o globalnim pocasi dne 1. cervence 2026
tedy rekneme z kompletni databaze numerickeho globalniho meteorologickeho modelu na dotaz ohledne Sumavy a Jizerek, ze tam v prumeru hodne prsi (1. 7. tam jeste neprselo) - nebo tuhle znalost musi empiricky dodat nejaky mistni "Aladin"? Pocasi je to, cemu magtematici rikaji dynamicky system pripadne Markovsky proces tedy system
popisovany nejakymi vyvojovymi dovnicemi kde aktualni velikost zmeny je plne urcena aktualnim stavem systemu. Klimaticky system se takto nechova? Jakym matematickym pojmem je tgedy popisovan?
Narazim samozrejme na to ze mnohe (rekl bych ze vsechny) dulezite klimaticke pojmy nepotrebuji tu podivnou berlicku "30ti letych prumeru"
Aktualni prumerna teplota vzduchu na povrchu Zemekoule
se bude jen malo lisit ve dnech 1. cervence a 2. cervence 2026
Muj pocit je, ze klimatologie kdysi vyrostla v naivni predstave ze klilmat je neco jako stacionarni nahodny proces
kdy sice platilo v pradavne minulosti, ze ten klimat byl jiny (ledove doby atd.) ale
ted (v 19. stoleti kdy vznikl
pojmovy aparat teto vedy) je vicememe stejny a nasim ukolem
je pomoci standardizovane metodiky formulovat, jaky rozdil v "klimatu" maji Berlin, Breslau ci treba Milesovka
Zpet k zacatku. Davam jasne najevo ze nevim co to jsou "klimaticke modely" ve srovnani
s modely meteorologickymi. Nemam nic proti tomu - naopak
myslim si ze to neni vyhazovani penez - poustet si na pocitaci realizaci tech meteorologickych modelu treba 100 let dopredu akorat tak nejak tusim, ze aby takova cinnost mela setsi smysl
bylo by asi treba ty soudobe numericke metody doplnit. Pridanim promennych, ktere
v ramci soudobeho pocasi jsou konstantni a v nejake treba i neprime forme jsou v pouzivanych rovnicich zohlednena (treba i ta prumerna vlhkost atmosfery - ta muze mit vliv na nejakou ad hoc volbu pomocnych konstant v procesech modelujicich deni uvnitr mraku
versus pri jasne obloze tedy na odhady velikosti prenosu energie ruznymi smery atd.) ale
dlouhodobe ty promenne konstantni nejsou (cemuz se rika zmena klimatu) a do nehrackovych klimatickych modelu budoucnosti takove procesy musi byt dodatecne zabudovany
Tohle vsechno jsou slozite v zasade matematicke otazky a ja
se snazit zformulovat aspon nektere jednoduseji znejici otazky. Napriklad bych si rad precetl nejake rozumne pristupne povidani o tom, jak
pracuji ty soudobe meteorologicke modely se "sklenikovym efektem" ruznych plynu hlavne tedy H2O v ruznych vyskach atmosfery s ruznou vlhkosti
Ze se neco dela 100 ruznymi zpusoby mne nezajima. U Newtona a Maxwella se taky nikdo nepta zda bylo k dispozici 100 jinych alternaticnich zpusobu jak tu klasickou mechaniku a elektrodynamiku popisovat
Je samozrejme otazkou zda ma smysl zkouset neco netrivialniho formulovat v okenku kam se vejde par znaku a
kde nevidite, co jste napsal driv....
Zkusme tedy konkretni otazku na prizemni tema. Jakou roli hral sklenikovy efekt vody versus CO2 napriklad v tech minulych parnych dnech s vysokou vlhkosti :)
LM
Ladislav Metelka
3.7.2026 14:09 Reaguje na Miloš ZahradníkKlima je soubor statistických charakteristik stavu atmosféry za určité období.
K oshadu klimastu na rok 2100 nepotřebujeme počasí z 1.7.2026,
ale potřebujeme vědět, jak se budou do roku 2100 měnit forcingy (sluneční aktivita, koncentrace skleníkových plynů, vulkanismus,...). Minulá data nepotřebujeme.
O nestacionaritě klimatu se samozřejmě ví. A už dlouho.
Modely nepracují s nějakou "průměrnou vlhkostí atmosféry", ale dá se z jejich výstupů spočítat.
Ty modely už jsou "nehračkové".
Chcete algoritmický popis modelu, abyste viděl, jak počítá se skleníkovými plyny?
Ten vliv CO2, vodní páry a vlastně i všeho dalšího se počítá v síti uzlových bodů. Počítá se vyzařování povrchu, vyzařování atmosféry, absorpce radiační energie na vodní páře i CO2,...
Odpovědět
K oshadu klimastu na rok 2100 nepotřebujeme počasí z 1.7.2026,
ale potřebujeme vědět, jak se budou do roku 2100 měnit forcingy (sluneční aktivita, koncentrace skleníkových plynů, vulkanismus,...). Minulá data nepotřebujeme.
O nestacionaritě klimatu se samozřejmě ví. A už dlouho.
Modely nepracují s nějakou "průměrnou vlhkostí atmosféry", ale dá se z jejich výstupů spočítat.
Ty modely už jsou "nehračkové".
Chcete algoritmický popis modelu, abyste viděl, jak počítá se skleníkovými plyny?
Ten vliv CO2, vodní páry a vlastně i všeho dalšího se počítá v síti uzlových bodů. Počítá se vyzařování povrchu, vyzařování atmosféry, absorpce radiační energie na vodní páře i CO2,...
MZ
Miloš Zahradník
3.7.2026 16:35 Reaguje na Ladislav MetelkaZeptam se tamto. Predstavte si ze mame nekonecne poodrobnejsi system meteorologickych aktualnich dat a nekonecne vykonnejsi vypocetni techniku. Dejme tomu, ze ty vnejsi forcingy jako slunce a geiologie zustanou konstantni. Na kolik dnu/tydnu bude mozno vytvorit presnou predpoved pocasi? Pokud
odpoved zni "na hodne tydnu" plyne z toho ze slovem "urcite obdobi" ve vasi prvni vete muzeme minit i jediny den, ne? No a tohle je jedna ze zakladnich otazek jak moc "chaoticky" ten system pocasi je. Jak vidite, radeji stacim diskusi opet k pocasi ja jsem k moznostem rozumneho modelovani klimatu hodne skepticky :)
Co se te vlhkosti tyce, jak velka je vzdalenost bodu te site, v ktere se to pocita? Abychom si to umeli predstavit v souvislosti s variabilitou treba oblacnosti ve ctverci/krychli prislusne velikosti a abychom si mohli predstavit jak se prislusne radiacni a konvektivni a dalsi jevy v te atmosfere "streduji" Ja nezpochybnuji ze to stredovani funguje rozumne pro prodpovedi pocasi kde pro predpoved zitrka potrebuji asi mnohem vic Naviere Stokesovy rovnice a aktualni mereni vlhkosti nez presnou znalost radiacnich procesu v mracich - ale co se dlouhodobeho vyvoje takoveho systemu a jeho "stredovani" jsem hodne kriticky. Existuje aspon seznam nejakych opravdu vyznacnych fyziku kteri sdileji ten nazor, ze klimat lze v soucasnosti predikovat
nwetrivialnim zpuobem (tedy nejen prikladanim pravitka proti kteremu
samozrejme nikdo nic nenamita pokud se to dela na primerene skale :)
Narazim napr. na to ze posledni Nobelova cena za klimatologii byla udelena Parisimu ktery sice je slavna osoba v oblasti mo9delovani spinovych skel apod. ale s klimatem to opravud nema nic, naprosto nic spolecneho. Vzdyt i ty vysledky o spi glassech jsou pozorhuodne
a rada lidi je aplikuje v jinych oblastech ale treba zrovna s vlastnostmi realnych skel
to nicmoc spolecneho nema. To neni neprejicnost vuci Parisimu spis jen konstatovani, ze vliv Parisiho na sklarsky prumysl a politiku tykajici se vyroby skla byl nulovy :)))
Odpovědět
odpoved zni "na hodne tydnu" plyne z toho ze slovem "urcite obdobi" ve vasi prvni vete muzeme minit i jediny den, ne? No a tohle je jedna ze zakladnich otazek jak moc "chaoticky" ten system pocasi je. Jak vidite, radeji stacim diskusi opet k pocasi ja jsem k moznostem rozumneho modelovani klimatu hodne skepticky :)
Co se te vlhkosti tyce, jak velka je vzdalenost bodu te site, v ktere se to pocita? Abychom si to umeli predstavit v souvislosti s variabilitou treba oblacnosti ve ctverci/krychli prislusne velikosti a abychom si mohli predstavit jak se prislusne radiacni a konvektivni a dalsi jevy v te atmosfere "streduji" Ja nezpochybnuji ze to stredovani funguje rozumne pro prodpovedi pocasi kde pro predpoved zitrka potrebuji asi mnohem vic Naviere Stokesovy rovnice a aktualni mereni vlhkosti nez presnou znalost radiacnich procesu v mracich - ale co se dlouhodobeho vyvoje takoveho systemu a jeho "stredovani" jsem hodne kriticky. Existuje aspon seznam nejakych opravdu vyznacnych fyziku kteri sdileji ten nazor, ze klimat lze v soucasnosti predikovat
nwetrivialnim zpuobem (tedy nejen prikladanim pravitka proti kteremu
samozrejme nikdo nic nenamita pokud se to dela na primerene skale :)
Narazim napr. na to ze posledni Nobelova cena za klimatologii byla udelena Parisimu ktery sice je slavna osoba v oblasti mo9delovani spinovych skel apod. ale s klimatem to opravud nema nic, naprosto nic spolecneho. Vzdyt i ty vysledky o spi glassech jsou pozorhuodne
a rada lidi je aplikuje v jinych oblastech ale treba zrovna s vlastnostmi realnych skel
to nicmoc spolecneho nema. To neni neprejicnost vuci Parisimu spis jen konstatovani, ze vliv Parisiho na sklarsky prumysl a politiku tykajici se vyroby skla byl nulovy :)))
PE
Petr Elias
5.7.2026 06:07 Reaguje na Miloš ZahradníkŽádná nobelovka za klimatologii neexistuje. Byla to nobelovka za fyziku.
Parisi ji dostal za modelování chaosu.
A podělil se o ní s Manabe a Hasselmannem - modelování klimatu.
Ono to chce pořádně číst...
Odpovědět
Parisi ji dostal za modelování chaosu.
A podělil se o ní s Manabe a Hasselmannem - modelování klimatu.
Ono to chce pořádně číst...
MZ
Miloš Zahradník
6.7.2026 12:44 Reaguje na Petr EliasJa si to oduvodneni uz presne nepamatuju ale bylo to v mediich podavano tak, ze jde o oceneni zasluh v zasade v jedne sirsi oblasti fyziky ktera ma udajne cosi do cineni s klimatologii. Takze se ptejme, v cem ta komise videla spriznenost vyzkumu Parisiho a tech dvou klimatologu. Ja sice spin glassum a konkretne Parisiho "replika triku" (a to jsem na prednasce Giorgia Parisiho o tomto tematu sedel uz pred 42 roky ;) po pravde receno nerozumim, byla to na mne tenkrat hodne divoka matematika i kdyz v podstate spravna, jak dalsi jeho pokracovatele pozdeji podrobneji ukazali - ale i z pohledu "od boku" (ono to tematicky zas tak daleko nema k jinym otazkam statisticke fyziky, ktere trochu znam) je zrejme, ze to s klimatologii ma opravdu pramalo spolecneho. No a ohledne CO2 - to radeji vubec nemluve :)
Odpovědět
PE
MZ
Miloš Zahradník
7.7.2026 10:37 Reaguje na Petr EliasTak se pochlubte, jak spin glassum a vecem kolem nich - za ktere Parisi dostal tu Nobelovku - rozumite Vy. Muzete vysvetlit - nekolika slovy prozrazujicimi skutecneho experta - i tu souvislost s klimatologii a samozrejme hlavne take s roli CO2 ve vyvoji klimatu :))
Odpovědět
MJ
Marcela Jezberová
2.7.2026 13:03Jak se hospodaří v olivových sadech netuším. Ale o naší orné půdě mám aspoň představu. Připadá mi, že všichni, kdo se nějak točí kolem klimatu, automaticky počítají s tím, že se strniště po sklizni obilovin podmítne a tedy na něm už nikdy nic neroste, pokud tam zemědělec nezaseje meziplodinu nebo další hlavní plodinu. Pak na tom strništi změří teplotu, porovnají ji s teplotou na sousední asfaltce a voila, máme tady zdroj oteplování - ornou půdu. Nějak jsem nezachytila, jestli se na to samé pole ten samý klimatolog vrátil za 14 dní, tři týdny atd. I když nezasejete meziplodinu, půda nikdy nezůstane holá. Prakticky hned po sklizni se ke světlu derou plevele, které jste při sklizni posekali nebo které v půdě čekají v semenné bance. Dokonce ty plevele budou rychlejší než zasetá meziplodina, obzvlášť pokud je sucho. Vedlejší silnice zůstane holá navždy, povrch orné půdy jen dokud postupně nezaroste. Zatímco vám tedy silnice sálá dnem a potom i nocí a je teplá ještě i ráno, pole postupně příjem tepla snižuje a v noci se rychleji ochlazuje.
Zároveň mi přijde naproto naivní představa, že regenerativní zemědělství zachrání krajinu před vysycháním a oteplováním. Můžete regenerativně hospodařit do aleluja, ovšem pokud budete stále stejným tempem pokrývat sousední půdu asfaltem, nikdy vám regenerativec klima zachránit nedokáže. Voda dopadající na asfalt odteče do nejbližšího potoka, nezasákne se, nebude postupně napájet vegetaci ani řeky. Asfalt bude sálat dnem i nocí, do rána nevychladne a bude okolí oteplovat pořád dokola. To samé platí o skladištních oblastech, parkovištích atd. Už jen při deštíku 5 mm vám takto okamžitě odteče z jednoho hektaru silnice 50 000 l vody. Mohla se zasáknout, dokonce i do té podmítnuté ornice, ale nezasákla. Je pryč, navždy. Dokud budeme půdu neprodyšně pokrývat, dotud budeme zvyšovat teplotu a snižovat si zásoby vody.
Odpovědět
Zároveň mi přijde naproto naivní představa, že regenerativní zemědělství zachrání krajinu před vysycháním a oteplováním. Můžete regenerativně hospodařit do aleluja, ovšem pokud budete stále stejným tempem pokrývat sousední půdu asfaltem, nikdy vám regenerativec klima zachránit nedokáže. Voda dopadající na asfalt odteče do nejbližšího potoka, nezasákne se, nebude postupně napájet vegetaci ani řeky. Asfalt bude sálat dnem i nocí, do rána nevychladne a bude okolí oteplovat pořád dokola. To samé platí o skladištních oblastech, parkovištích atd. Už jen při deštíku 5 mm vám takto okamžitě odteče z jednoho hektaru silnice 50 000 l vody. Mohla se zasáknout, dokonce i do té podmítnuté ornice, ale nezasákla. Je pryč, navždy. Dokud budeme půdu neprodyšně pokrývat, dotud budeme zvyšovat teplotu a snižovat si zásoby vody.
Karel Zvářal
2.7.2026 13:09 Reaguje na Marcela JezberováRegenerativci jako 1) ochrana půdy před erozí 2) zvýšení její sorbčních schopností 3) navýšení edafonu 4) menší utužení => 5) lepší mikroklima.
Jinak děkuji za vstup, o půdě se dá hovořit do aleluja, já měl na mysli zejména devastaci travního porostu tam, kde měl zůstat. Asfaltu co nejmíň, samozřejmě.
Odpovědět
Jinak děkuji za vstup, o půdě se dá hovořit do aleluja, já měl na mysli zejména devastaci travního porostu tam, kde měl zůstat. Asfaltu co nejmíň, samozřejmě.
MZ
Miloš Zahradník
2.7.2026 13:23 Reaguje na Karel ZvářalTohle by byla zajimava otazka. Jaky je procentualni podil
puda/asfalt/strechy domu atd. (u lesu se tohle udava i kdyz ta cisla jsou asi velmi pofiderni) v ceske a jine krajine?
Odpovědět
puda/asfalt/strechy domu atd. (u lesu se tohle udava i kdyz ta cisla jsou asi velmi pofiderni) v ceske a jine krajine?
Karel Zvářal
2.7.2026 13:28 Reaguje na Miloš ZahradníkU nás (a asi i obecně) by se to mělo dělat kolem poledne, kdy ty rozdíly jsou největší. Stavby něco naakumulují, asi i půda. Mě jen mrzí, že ta paní, co s tím měřením přišla, se už víckrát neukázala.
Neb je to opravdu zajímavé téma, které "prostým okem" člověk nepostřehne. A má to obrovský dopad do klimatu, tak jako radiátor na teplotu v bytě.
Odpovědět
Neb je to opravdu zajímavé téma, které "prostým okem" člověk nepostřehne. A má to obrovský dopad do klimatu, tak jako radiátor na teplotu v bytě.
TK
Tomáš Kalisz
9.7.2026 14:13 Reaguje na Miloš ZahradníkDobrý den pane Zahradníku,
díky za otázku.
Data jsou dostupná na portálu Českého statistického úřadu, nebo také přes Geoportál katastrálního úřadu. Podle Google budovy a dvory 1340 km2, komunikace a dráhy asi 1500-1600 km2. Celkem tedy v republice máme kolem 3000 km2 uměle zpevněných, pro vodu v podstatě nepropustných ploch s prakticky stoprocentním odtokem a téměř nulovým vsakováním (a zanedbatelným výparem) vody; tedy asi 3,7 % celkové rozlohy našeho území.
Zdravím
Tomáš Kalisz
Odpovědět
díky za otázku.
Data jsou dostupná na portálu Českého statistického úřadu, nebo také přes Geoportál katastrálního úřadu. Podle Google budovy a dvory 1340 km2, komunikace a dráhy asi 1500-1600 km2. Celkem tedy v republice máme kolem 3000 km2 uměle zpevněných, pro vodu v podstatě nepropustných ploch s prakticky stoprocentním odtokem a téměř nulovým vsakováním (a zanedbatelným výparem) vody; tedy asi 3,7 % celkové rozlohy našeho území.
Zdravím
Tomáš Kalisz
pp
pavel peregrin
2.7.2026 16:51 Reaguje na Karel ZvářalPane Zvářale, malinko si to rozebereme. Dejme tomu, že regenerativní zemědělství trochu ochrání v bodě jedna-eroze půdy. Ano- ale to má smysl na svažitých pozemcích. Na rovině to ztrácí smysl, pokud by se nejednalo o písčité půdy, náchylné k větrné erozi.
U ostatních bodů je to poněkud sporné, protože moc záleží na tom, na jaké půdě regenerativnost provádíte. Pokud máte půdy těžší, slévavé, tak regenerativnost je cesta do pekel, protože za nějaké 4 roky tu půdu utužíte-jaké překvapení, že?- a výnosy půjdou do kopru. Takovéto půdy potřebují hluboké kypření, aeraci, abyste podpořil mineralizaci-pro regenerativce sprosté slovo- a celkově zlepšil vzdušný a vodní režim v těchto typech půd. Dále- glyfosát je pro tento typ hospodaření nezbytnou podmínkou, což se moc nezmiňuje a glyfosát v podstatě nepotřebujete nebo v menší míře při konvenčním způsobu hospodaření. A znovu opakuji- pole po orbě, nechané v hrubé měkotě přes zimu, pojme daleko více vody, než po regenerativním způsobu, kdy je pokryto vymrzající meziplodinou, ale celková zásaková plocha je daleko menší. A to již vůbec nemluvím o tom, že regenerativní pole jsou přímo hraboším rájem, protože zde má relativní klid.
Odpovědět
U ostatních bodů je to poněkud sporné, protože moc záleží na tom, na jaké půdě regenerativnost provádíte. Pokud máte půdy těžší, slévavé, tak regenerativnost je cesta do pekel, protože za nějaké 4 roky tu půdu utužíte-jaké překvapení, že?- a výnosy půjdou do kopru. Takovéto půdy potřebují hluboké kypření, aeraci, abyste podpořil mineralizaci-pro regenerativce sprosté slovo- a celkově zlepšil vzdušný a vodní režim v těchto typech půd. Dále- glyfosát je pro tento typ hospodaření nezbytnou podmínkou, což se moc nezmiňuje a glyfosát v podstatě nepotřebujete nebo v menší míře při konvenčním způsobu hospodaření. A znovu opakuji- pole po orbě, nechané v hrubé měkotě přes zimu, pojme daleko více vody, než po regenerativním způsobu, kdy je pokryto vymrzající meziplodinou, ale celková zásaková plocha je daleko menší. A to již vůbec nemluvím o tom, že regenerativní pole jsou přímo hraboším rájem, protože zde má relativní klid.
Karel Zvářal
2.7.2026 16:58 Reaguje na pavel peregrinDěkuji za vstup, v podstatě souhlas. Nejsem proti glyfosátu, pesticidy jako náhražka orby či podmítky jsou povoleny. Osobně jsem za kombinaci obou systémů (klasika - regenerativní) - aspoň v prvních letech, než se do toho čovek dostane. Více někdy příště.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
2.7.2026 17:54 Reaguje na Karel ZvářalAno. Určitě se shodneme minimálně v tom, že každý, kdo by se chtěl pustit do tohoto typu hospodaření, si musí napřed rozvážit všechna pro a proti, posoudit, na jakých půdách hospodaří a propočítat návratnost takového systému.
Odpovědět
JO
Jarka O.
2.7.2026 17:57Díky za článek. P. Zvářale. Za počasí může koloběh vody. Všimněte si, jak AI elias začal najednou psát o "nejdůležitějším skleníkáči vodě", korouhvička. Řekla mu to AI ( americká). :)
K rose, povrch vegetace a zorané půdy je mnohem větší než povrch betonu a asfaltu, i proto se tam ta rosa ve velké míře tvoří, což má veliký význam, jak je jasné všem až na jisté osoby. Voda kondenzuje i v zorané půdě, jen se méně projevuje jako kapky rosy z více důvodů, např. protože vsakuje. No a ty "odpovědi fyziků" ... věda za totality, fyzik popírá fyzikální zákony. Nebo mást pojmy absolutní, relativní, specifická vlhkost ...to je k pláči.
Odpovědět
K rose, povrch vegetace a zorané půdy je mnohem větší než povrch betonu a asfaltu, i proto se tam ta rosa ve velké míře tvoří, což má veliký význam, jak je jasné všem až na jisté osoby. Voda kondenzuje i v zorané půdě, jen se méně projevuje jako kapky rosy z více důvodů, např. protože vsakuje. No a ty "odpovědi fyziků" ... věda za totality, fyzik popírá fyzikální zákony. Nebo mást pojmy absolutní, relativní, specifická vlhkost ...to je k pláči.
Karel Zvářal
2.7.2026 19:13 Reaguje na Jarka O.Děkuji za postřeh, tam nebyl a není zájem o diskusi, žádný pozitivní ohlas, jen a jen hnidopišit, popřou předchozí své výroky... Prostě zničit krtka.
Humózní půda/rostlinné zbytky vodu drží, což je jeden ze základních principů regenerativního z. Proto se snažím tento méně ekonomický směr podpořit, neb doba GO si to žádá. Na těch fotkách vidíte šutrovatou hlínu - ale hlavně - umtrvený život v ní. Opakuji, zločin proti přírodě.
Odpovědět
Humózní půda/rostlinné zbytky vodu drží, což je jeden ze základních principů regenerativního z. Proto se snažím tento méně ekonomický směr podpořit, neb doba GO si to žádá. Na těch fotkách vidíte šutrovatou hlínu - ale hlavně - umtrvený život v ní. Opakuji, zločin proti přírodě.
PE
Petr Elias
3.7.2026 08:27 Reaguje na Jarka O.Ale bů jarine. :D Mě to žádná AI neřekla. :D :D
Odpovědět
JO
Jarka O.
3.7.2026 14:11 Reaguje na Petr EliasBučite přirozeně pěkně, ale na špatné louce a s hrubkami. Po bú se píše čarka a jsou tam další chyby. No, co čekat od ...
Odpovědět
PE
Pe
Petr
2.7.2026 21:57Dobré myšlenky, ale tím to mělo skončit. Vědce nedělá ego, ale znalosti. Tvářit se odborně bohužel nestačí.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
2.7.2026 22:40 Reaguje na PetrHistorie zná případy, kdy se vědci mýlili a dobrý pozorovatel, ač amatér, měl pravdu. Ano- vědec má -či by měl mít- ve svém oboru neskonale větší přehled, než může mít laik, jenže vtip je v tom, že jen ve svém oboru- kdežto někdo jiný může pozorovat mnohem komplexněji, ač amatér.
Dám vám příklad- budete mít nějaké specifické potíže a bude vás vyšetřovat specialista, který dojde k závěru, že ty potíže jsou pouze vámi vsugerované. A pak se čirou náhodou dostanete k celostnímu lékaři, který zjistí, že pramení z úplně jiné příčiny a projevují se v oblasti toho specialisty. Chápete?
Odpovědět
Dám vám příklad- budete mít nějaké specifické potíže a bude vás vyšetřovat specialista, který dojde k závěru, že ty potíže jsou pouze vámi vsugerované. A pak se čirou náhodou dostanete k celostnímu lékaři, který zjistí, že pramení z úplně jiné příčiny a projevují se v oblasti toho specialisty. Chápete?
Pe
Petr
2.7.2026 22:56 Reaguje na pavel peregrinAno, i takové případy být mohou.
Někdo je vědec, někdo amatér, někdo vševědec.
Odpovědět
Někdo je vědec, někdo amatér, někdo vševědec.
Karel Zvářal
3.7.2026 04:53 Reaguje na PetrTak určitě. Profláknutý troll, který do všeho žvaní si hraje na vševědce.
V životě se počítají právě dobré/podnětné myšlenky, od nich se vše nové odvíjí. Čtenáře časopisu může/měla by posunout jediná věta. Není to tak, že je v něm všechno nové, převratné. To by ani nezpracoval, to by bylo něco jako sci-fi.
Mně stačil ten úvod, další přijde časem, není všem dnům konec-)
Odpovědět
V životě se počítají právě dobré/podnětné myšlenky, od nich se vše nové odvíjí. Čtenáře časopisu může/měla by posunout jediná věta. Není to tak, že je v něm všechno nové, převratné. To by ani nezpracoval, to by bylo něco jako sci-fi.
Mně stačil ten úvod, další přijde časem, není všem dnům konec-)
Pe
Petr
3.7.2026 12:37 Reaguje na Karel ZvářalJako vševědec se snažíte tvářit vy, ale bohužel to nestačí. Naštěstí většinu věcí vám v diskuzi doplnili a napravili.
Odpovědět
Karel Zvářal
3.7.2026 13:42 Reaguje na PetrMůžete si se svým egem prndat co chcete.
Teploty se zvyšují, výpar roste, ale neprší (tajak dřív, tj pravidelně). A mělo by naopak více!
Sami si s tím nevědí rady, a chtějí po druhých, aby byli dokonalí, neomylní?
To, že odpověděl, neznamená, že je vše stopro OK.
Míra chybovosti a časových korekcí je jak v meteorologii, tak i v klimatolgii, běžný jev.
Z hlediska ekologie je rozorání trávníků v (olivových) sadech jednočně prasárna. Jako zdroj tepla také - tak o co se tu snažíte, trolle? Nebýt mě, tak miliony ekotupounů na to budou v poklidu koukat dál...
Odpovědět
Teploty se zvyšují, výpar roste, ale neprší (tajak dřív, tj pravidelně). A mělo by naopak více!
Sami si s tím nevědí rady, a chtějí po druhých, aby byli dokonalí, neomylní?
To, že odpověděl, neznamená, že je vše stopro OK.
Míra chybovosti a časových korekcí je jak v meteorologii, tak i v klimatolgii, běžný jev.
Z hlediska ekologie je rozorání trávníků v (olivových) sadech jednočně prasárna. Jako zdroj tepla také - tak o co se tu snažíte, trolle? Nebýt mě, tak miliony ekotupounů na to budou v poklidu koukat dál...
LM
Karel Zvářal
3.7.2026 14:03 Reaguje na Ladislav MetelkaProč to nikdy nerozepíšete celé? Relativní, specifická, skutečná. Kdo se v těch ůskocích má orientovat?
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
3.7.2026 14:12 Reaguje na Karel ZvářalVšechny ty vlhkosti jsou skutečné. Ale alespoň vidíte, jak jste na tom bídně s termodynamikou (já vím, Vy ji nepotřebujete, Vy koukáte na přírodu)...
To nejsou úskoky, to je termodynamika.
Odpovědět
To nejsou úskoky, to je termodynamika.
Karel Zvářal
3.7.2026 14:16 Reaguje na Ladislav MetelkaJak by to vyjádřil zpěvák Merta: kecy, kecy, kecy - ale číselní vyjádření nikde. Termodynamite...
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
3.7.2026 14:17 Reaguje na Karel ZvářalJen znovu dokazujete svou hloupost...
Odpovědět
Karel Zvářal
3.7.2026 14:24 Reaguje na Ladislav MetelkaTak určitěé, s jiným vyjádřením jsem ani nepočítal. O termodynamice si vykládejte s klimatolgy, s laiky musíte zvolit jednodušší jazyk, "inteligente".
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
3.7.2026 14:30 Reaguje na Karel ZvářalTo mi připomínáte jednoho, co po mě kdysi chtěl návod, jak se řeší soustavy parciálních diferenciálních rovnic (někde se dozvěděl, že modely atmosféry jsou jich plné), ale aby to bylo tak na půl stránky a aby tomu rozuměl i středoškolák...
Odkazy na ty vlhkostní charakteristiky jsem Vám dal, pokud jste to nepochopil, tak teď je na Vás, abyste si to nastudoval.
Odpovědět
Odkazy na ty vlhkostní charakteristiky jsem Vám dal, pokud jste to nepochopil, tak teď je na Vás, abyste si to nastudoval.
Karel Zvářal
3.7.2026 14:42 Reaguje na Ladislav MetelkaNo, vidím, že můžem začít zase od nuly-/ Kromě kysličníku (který (v místě) novlivníme) má na výskyt srážek vliv podoba krajiny.
Těpelná pole asi nejsou ideaání místo pro tento jev, že. Proto nám to (často všechno) čmáchne nad (chladnými) horami, kde to bere všechno, včetně asflatu a mostků.
Asi jste pochopil, že těch proměnných je VÍCE, než koncentrace kysličníku a metanu. A o toto mi v diskusích jde. Neb vlivy se sčítají...
Odpovědět
Těpelná pole asi nejsou ideaání místo pro tento jev, že. Proto nám to (často všechno) čmáchne nad (chladnými) horami, kde to bere všechno, včetně asflatu a mostků.
Asi jste pochopil, že těch proměnných je VÍCE, než koncentrace kysličníku a metanu. A o toto mi v diskusích jde. Neb vlivy se sčítají...
LM
Karel Zvářal
3.7.2026 14:55 Reaguje na Ladislav MetelkaJako (fundovaná) odpověď je to málo.
Jaké je srovnání srážek po tepelné kupoli s těmi před ca 50 lety, kdy tento jev nebyl? Jak se měnily vlhkostní charakteristiky, na kterých tolik bazírujete. Tehdy a včera.
Odpovědět
Jaké je srovnání srážek po tepelné kupoli s těmi před ca 50 lety, kdy tento jev nebyl? Jak se měnily vlhkostní charakteristiky, na kterých tolik bazírujete. Tehdy a včera.
LM
Ladislav Metelka
3.7.2026 14:20 Reaguje na Karel Zvářalhttps://e-skola.zolta.cz/wp-content/uploads/2019/06/mernaVlhkostVzduchu.gif
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
3.7.2026 14:14 Reaguje na Karel Zvářalhttps://www.gavri.cz/clanky-o-odvlhcovacich-vzduchu/jaky-je-rozdil-mezi-absolutni-relativni-a-specifickou-vlhkosti/
Odpovědět
Karel Zvářal
3.7.2026 14:20 Reaguje na Ladislav MetelkaVození se po druhých je asi váš národní sport. Proč neapíšete tu nejdůležitější, absolutní? Ta je nejmíň okecávaná, jednoznačná, Zbývající dvě jsou do počtu.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
3.7.2026 14:21 Reaguje na Karel ZvářalMyslíte? Třeba tvorba oblačnosti zrovna není závislá na absolutní, ale na relativní vlhkosti...
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
3.7.2026 14:14 Reaguje na Karel Zvářalhttps://cs.wikipedia.org/wiki/Vlhkost_vzduchu
Odpovědět
Pe
Petr
4.7.2026 09:54 Reaguje na Karel ZvářalVaše články mívají alespoň nějakou hlavu a patu, ale toto je čirá komedie. Vaše znalosti plus vaše chování v diskuzi z toho dělají taškařici.
Odpovědět
Karel Zvářal
4.7.2026 10:58 Reaguje na PetrDěkuji, lépe jste to napsat nemohl. Vycházím z prvního řádku, neb o to mi šlo. Taškařici z toho dělají tradiční trollové/hulváti, kteří na všem (včetně mě) hledají jenom chyby, tajak bylo zvykem v bublině, kterou jsem kvůli vysoké toxicitě opustil (závist je sviňa-).
Nikde a nikdy jsem neřekl, že jsem dokonalý. Jde o to mi popsat problém - přehlíženou druhou nohu GO (landuse), v tomto případě devastaci ještě nedávno ekologické krajiny. K tomu nikdo (z hulvátů) neřekl ani ň pozitivního... má cenu pokračovat?
Kdo nechce vidět, nevidí.
Odpovědět
Nikde a nikdy jsem neřekl, že jsem dokonalý. Jde o to mi popsat problém - přehlíženou druhou nohu GO (landuse), v tomto případě devastaci ještě nedávno ekologické krajiny. K tomu nikdo (z hulvátů) neřekl ani ň pozitivního... má cenu pokračovat?
Kdo nechce vidět, nevidí.
Pe
Petr
4.7.2026 11:12 Reaguje na Karel ZvářalA tím popisem jste taky měl skončit. Nepokoušet se o vysvětlení a zdůvodnění, natož aby vypadalo vědecky a odborně. Tím jste to celé zkazil, a sebe znemožnil a zesměšnil. Ne, není to trolení, a závist už teprve ne. Pouze vaše ego a chování hulváta. A to sem silně nepatří.
Odpovědět
Pe
Karel Zvářal
4.7.2026 11:20 Reaguje na PetrMýlíte se, záměrně mlžíte a lžete - a dobře to víte, neb též patříte mezi tradiční troly! To neustálé připomínání ega je už trapné - vy také jen tak nepřestanete - naopak, budete lepit další a další výkřiky, provokovat. A na hulváty adekvátně reaguji, na to mám právo.
Nic jsem nezkazil, text je v pořádku, a dnešní doba je nejen postfaktická, ale též plná nevraživců. K tomu ale neřeknete nic, neb byste mi musel dát za pravdu, že?-)
Odpovědět
Nic jsem nezkazil, text je v pořádku, a dnešní doba je nejen postfaktická, ale též plná nevraživců. K tomu ale neřeknete nic, neb byste mi musel dát za pravdu, že?-)
Pe
Karel Zvářal
4.7.2026 11:35 Reaguje na PetrAle poučil! Už mi žádný hacker chystaný text neukradne, mám druhý počítač nepřipojený k síti. Takže ač pravidelně šmejdi šmejdí a hledají - nenajdou nic než to, co už bylo uvedeno.
A je vrcholná (_!_), že se mě snaží mentorovat navedený troll:-)
The end.
Odpovědět
A je vrcholná (_!_), že se mě snaží mentorovat navedený troll:-)
The end.
Pe
Petr
4.7.2026 11:40 Reaguje na Karel ZvářalVšichni vám ubližují a chtějí vám jen uškodit. Ukázkový stihomam.
Odpovědět
Pe
Petr
4.7.2026 11:40 Reaguje na Karel Zvářal"Kdo nechce vidět, nevidí."
Lidé vidí, ale vy ne. Moudrý člověk by se z reakcí a zpětné vazby zamyslel a poučil. Vy čekáte potlesk, a když nepřichází, obviňujete druhé.
Jestli chcete něčemu pomoc, musíte se naučit přestat vidět jen sám sebe.
Odpovědět
Lidé vidí, ale vy ne. Moudrý člověk by se z reakcí a zpětné vazby zamyslel a poučil. Vy čekáte potlesk, a když nepřichází, obviňujete druhé.
Jestli chcete něčemu pomoc, musíte se naučit přestat vidět jen sám sebe.
Karel Zvářal
3.7.2026 13:56 Reaguje na pavel peregrinMinulou středu jsem byl pod Brnem na semináři o regenerativním zemědělství. Referovali o návštěvě na severu USA, a co bylo zajímavé, že hodně strojů si vyrábí/ověšují sami. Rozloha farem i honů pro nás nepředstavitelná, tam by našim deleným praskla cévka. Co mě zaujalo, tak v té oblasi se po zavedení rege-alternativy v oblasti ochladilo o 0,5°C. Zdá se to jako nic, ale převést to do globálního rozměru by stálo (aspoň mně) za pokus.
P.S. Tinktura zřejmě působí, nejvíce asi na lepší spánek, možná i lepší náladu, podstatné je, že neškodí, tajak některé nevhodně ordinované oblbováky.
Odpovědět
P.S. Tinktura zřejmě působí, nejvíce asi na lepší spánek, možná i lepší náladu, podstatné je, že neškodí, tajak některé nevhodně ordinované oblbováky.
VM
Vladimir Mertan
3.7.2026 09:42https://www.energie-portal.sk/Dokument/105385/viliam-novak-otepluje-sa-najma-preto-lebo-extremnym-vyuzivanim-krajiny-menime-toky-vody-a-energie-v-krajine
Odpovědět
Karel Zvářal
3.7.2026 10:04 Reaguje na Vladimir MertanVýborný odkaz, ale tady by zřejmě pan doktor dostal čočku "že tomu nerozumí".
" Je to spôsobené prudkým zvyšovaním populácie v ostatnom období a jej nárokmi na suroviny a energiu. Odhadovaná populácia Zeme na začiatku letopočtu bola 180 miliónov, v roku 1 800 to už bola miliarda, v roku 1930 dve miliardy a v roku 2017 sedem miliárd. "
O tom to celé je: over populace, hosp zvířata => obrovský tlak na vodní a půdní zdroje. Planeta a její klimatizace nestíhá...
Odpovědět
" Je to spôsobené prudkým zvyšovaním populácie v ostatnom období a jej nárokmi na suroviny a energiu. Odhadovaná populácia Zeme na začiatku letopočtu bola 180 miliónov, v roku 1 800 to už bola miliarda, v roku 1930 dve miliardy a v roku 2017 sedem miliárd. "
O tom to celé je: over populace, hosp zvířata => obrovský tlak na vodní a půdní zdroje. Planeta a její klimatizace nestíhá...
LM
Ladislav Metelka
3.7.2026 10:15 Reaguje na Karel ZvářalPřesto nedokážete spoustu věcí v klimatickém systému vysvětlit. K čemu je taková teorie?
Odpovědět
Karel Zvářal
3.7.2026 10:26 Reaguje na Ladislav MetelkaMno... to je jako by lékař "d***l" někoho za to, že vystupuje v tv proti kouření, aniž by znal detailně působení nikotinu na buněčné úrovni. Tady má možnost vystoupit každý občan, a poukázat na to, kde vidí chyby a rezervy ochrany klimatu.
Lidově to Vaše hnidopišení lze vyjádřit známým příslovím: Kdo chce psa bít, hůl si vždycky najde.
Navíc jste více méně popřel, co jste psal jinde ohledně (absolutní) vlhkosti - na kterou jsem se ptal. Hra se slovíčky je Vaše doména, mě zdejší arogantní tandem je šumák - pro mě je podstané vyjádřit se k problému, ne k jeho všemožným detailům. To máte doplnit Vy, a ne že mě budete zkoušet a zaplevelovat tím celou diskusi.
Odpovědět
Lidově to Vaše hnidopišení lze vyjádřit známým příslovím: Kdo chce psa bít, hůl si vždycky najde.
Navíc jste více méně popřel, co jste psal jinde ohledně (absolutní) vlhkosti - na kterou jsem se ptal. Hra se slovíčky je Vaše doména, mě zdejší arogantní tandem je šumák - pro mě je podstané vyjádřit se k problému, ne k jeho všemožným detailům. To máte doplnit Vy, a ne že mě budete zkoušet a zaplevelovat tím celou diskusi.
LM
Ladislav Metelka
3.7.2026 10:37 Reaguje na Karel ZvářalZase jste nic nepochopil... Běžte raději koukat na přírodu...
Odpovědět
Karel Zvářal
3.7.2026 10:49 Reaguje na Ladislav MetelkaNejste pro mě naprosto směrodatný. Já Vám do Vašich textů určitě nebudu tak hloupě a útočně kafrat, jak zdejší "dva mistři světa". Většina se vyjádřila pozitivně nebo neutrálně, což je evidetně nad Vaše síly. Útočit, útočit, útočit - napsat k problému (k nějakému bodu) souhlasnou reakci neumíte, protože nechcete.
Opakuje se situace s hacknutým/ukradeným textem k p. Millanovi, kde údajné "strojové čtení" (kdo jiný z přispěvatelů Ekolistu to zažil?-) bylo tak strohé, jednostranné a útočné, že rukopis jsem poznal okamžitě...
Odpovědět
Opakuje se situace s hacknutým/ukradeným textem k p. Millanovi, kde údajné "strojové čtení" (kdo jiný z přispěvatelů Ekolistu to zažil?-) bylo tak strohé, jednostranné a útočné, že rukopis jsem poznal okamžitě...
LM
Ladislav Metelka
3.7.2026 10:56 Reaguje na Karel ZvářalNicméně pokud nějaká teorie nedokáže vysvětlt realitu, je neúplná a pokud je v rozporu s realitou, je chybná.
Odpovědět
Karel Zvářal
3.7.2026 11:03 Reaguje na Ladislav MetelkaTa "teorie" je ryze praktiacká, a o některých (sporných) ne lze pochybovat. Jinak 4x ano...: o čem to stále melete???
Ladislav Metelka2.7.2026 12:03 Reaguje na Karel Zvářal
1) ano
2) ano. Tráva 0,20-0,25, holý povrch 0,15-0,20, poušť kolem 0,4, beton kolem 0,5.
2) ano u povrchové, ne u podzemní.
3) ano
4) lokální. Na globální má zanedbatelný vliv, spočítejte si ty energie.
Odpovědět
Ladislav Metelka2.7.2026 12:03 Reaguje na Karel Zvářal
1) ano
2) ano. Tráva 0,20-0,25, holý povrch 0,15-0,20, poušť kolem 0,4, beton kolem 0,5.
2) ano u povrchové, ne u podzemní.
3) ano
4) lokální. Na globální má zanedbatelný vliv, spočítejte si ty energie.
LM
Ladislav Metelka
3.7.2026 11:17 Reaguje na Karel ZvářalNikdo nezpochybňuje ty vlivy na mikroklima, co je ale blbost je to, aby to ovlivňovalo globální klima tak, jak se to děje.
Odpovědět
DA
DAG
3.7.2026 11:51 Reaguje na Ladislav MetelkaOba si poslechněte odkaz který jsem tam vložil. Jsou tam zodpovězeny i některé otázky nad kterými se přete. Bohužel asi má více pravdy pan Metelka. Ne tedy, že bych měl něco proti panu Metelkovi, ale znamená to, že ty mitigační opatření nebudou dostatečné řešení.
Odpovědět
DA
DA
DAG
3.7.2026 10:20https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/rozstrel-klimatolog-miroslav-trnka-sucho-extremni-teploty.A260625_124208_domaci_chtl
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
3.7.2026 16:55 Reaguje na DAGSkôr dáva za pravdu p. Zvářalovi: Výskyt vysokých teplot jde v kombinaci se suchem často ruku v ruce. Suchá krajina neumožňuje odvod energie prostřednictvím vodní páry. To známe, když máme zavlažovaný trávník. Nad ním bývá výrazně chladnější vzduch než nad suchým trávníkem nebo třeba okolní dlažbou. Aktuální vysoká teplota tedy v kombinaci s nedostatkem vláhy vzájemně zhoršuje jedna druhou. A to všechno v situaci, kdy už tu máme několik týdnů trvající deficit vodní bilance. To přináší na naše území v kombinaci s celkovou synoptickou situací to extrémní a rekordně teplé počasí.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
3.7.2026 16:58 Reaguje na DAGeste k tomu Trnkovi a jačmenu: https://www.facebook.com/syngentaslovensko/posts/956-tha-ozimn%C3%A9ho-ja%C4%8Dme%C5%88a-po-jednej-z-najsuch%C5%A1%C3%ADch-jarn%C3%BDch-sez%C3%B3n-za-posledn%C3%A9-desa%C5%A5/1522340129690936/
9,56 t/ha ozimného jačmeňa po jednej z najsuchších jarných sezón za posledné desaťročia? Áno.
Pestovateľ Milan Bátovský z Čajkova (okres Levice) dosiahol s hybridným ozimným jačmeňom SY Kestrel úrodu 9,56 t/ha pri objemovej hmotnosti 700 kg/m³.
Pripomeňme si, čo priniesla tohtoročná jar v jeho regióne:
💧 Apríl s minimom zrážok, miestami pod 1 mm.
💧 Marec aj máj hlboko pod dlhodobým priemerom.
SY Kestrel potvrdil silu hybridného koreňového systému Hyvido® Neo.
Kolega z terénu to zhrnul jednoducho: „V tomto suchu to považujem za zázrak.“
👉 Viac o hybridných ozimných jačmeňoch: https://www.syngenta.sk/hyvido/jacmen-ozimny
#Hyvido #HyvidoNeo #SYKestrel #ozimnyjacmen #Syngenta #uroda2026
Odpovědět
9,56 t/ha ozimného jačmeňa po jednej z najsuchších jarných sezón za posledné desaťročia? Áno.
Pestovateľ Milan Bátovský z Čajkova (okres Levice) dosiahol s hybridným ozimným jačmeňom SY Kestrel úrodu 9,56 t/ha pri objemovej hmotnosti 700 kg/m³.
Pripomeňme si, čo priniesla tohtoročná jar v jeho regióne:
💧 Apríl s minimom zrážok, miestami pod 1 mm.
💧 Marec aj máj hlboko pod dlhodobým priemerom.
SY Kestrel potvrdil silu hybridného koreňového systému Hyvido® Neo.
Kolega z terénu to zhrnul jednoducho: „V tomto suchu to považujem za zázrak.“
👉 Viac o hybridných ozimných jačmeňoch: https://www.syngenta.sk/hyvido/jacmen-ozimny
#Hyvido #HyvidoNeo #SYKestrel #ozimnyjacmen #Syngenta #uroda2026
Karel Zvářal
3.7.2026 17:07 Reaguje na Vladimir MertanProtože je to ozim, nabral sílu/hmotu z pod/zimních srážek, včetně MVC/rosy. Proto všude doporučuji ozimy před jařinami.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
3.7.2026 17:27 Reaguje na Karel ZvářalJistě, ozimy mají oproti jařinám výhodu ve stabilním-většinou- kořenovém systému. jenže jařiny jsou potřeba zrovna tak, už jen kvůli rozdílné agrotechnice, střídání plodin a co je velice významné- pokud byste pěstoval pouze ozimy, vyselektujete si velice brzo specificky ozimé plevele a s velkou pravděpodobností rezistentní populace.
Odpovědět
Karel Zvářal
3.7.2026 18:14 Reaguje na pavel peregrinMyslíte tedy, že např oz.pšenice, řepka, oz.ječmen, kukuřice (4.rok jařina) by nešlo takto po sobě sít? Při dnešním výběru herbicidů je problém plevelů neřešitelný?
Odpovědět
pp
pavel peregrin
3.7.2026 20:58 Reaguje na Karel ZvářalŠlo- ale je tam velké zastoupení ozimů. Než ječmen, za který je velké nic, tak raději pš-řepka-pš-kukuřice- ale stejně tam chybí aspoň hrách a jetel inkarnát. Ale jasně, spousta jich to dneska dělá takhle- jenže právě proto i narůstají problémy s plevelem-a to díky tomu, že velkým zastoupením ozimů se selektují určité druhy a v nich pak i rezistentní populace, odolné křížově herbicidům. A to je veliký problém.
Paradoxně to pak trochu zachraňuje ta nechtěná kukuřice.
Odpovědět
Paradoxně to pak trochu zachraňuje ta nechtěná kukuřice.
Karel Zvářal
3.7.2026 21:31 Reaguje na pavel peregrinDěkuji, tím líp. Osiny z ječmene jsem měl rád, jak v **deli drát, a to doslova. Zkrátit si tudy cestu, či hledat pochopy, bylo na úrovni sebemrskačství. Sprchu! sprchu! čím skôr!-)
Mám rád co nejjednodušší řešení, tj minimum druhů, ale správně řazených. Je-li možnost luštěnin, správný agronom je zařadí. S tou kuku jste mě překvapil, byť ona těch (nečekaných) "plusových bodů" má víc...
K těm plevelům: mají opravdu vliv na (nižší, ?%) výnos, nebo je to jen psychologický/vizuální problém? Co koukám po vlnících se, hustě zapojených klasech, řekl bych že za b).
Odpovědět
Mám rád co nejjednodušší řešení, tj minimum druhů, ale správně řazených. Je-li možnost luštěnin, správný agronom je zařadí. S tou kuku jste mě překvapil, byť ona těch (nečekaných) "plusových bodů" má víc...
K těm plevelům: mají opravdu vliv na (nižší, ?%) výnos, nebo je to jen psychologický/vizuální problém? Co koukám po vlnících se, hustě zapojených klasech, řekl bych že za b).
pp
pavel peregrin
4.7.2026 07:43 Reaguje na Karel ZvářalOtázka má dvě odpovědi. Za prvé- plevel má na výnos vliv vždy, ale nelze si myslet, že musím mít pole čisté jak alabastr. Vždy někde něco přežije a s tím se musí normální zemědělec smířit. Ale s tím souvisí odpověď číslo dvě- právě proto, že určitá část plevelů přežije, je potřeba, aby se na poli střídaly pokud možno ozimy s jařinami a používaly herbicidy různých skupin, které zasahují plevel v jiných místech a nedocházelo ke vzniku rezistentních populací.
Pokud už si takovou populaci vytvoříte, za krátký čas se vám roznese po pozemcích větrem, zvířaty, sklizňovou technikou. A je zaděláno na obrovský problém, protože takový plevel nereaguje v podstatě na žádný herbicid a již dnes existují třeba v Anglii pole, kde se nedá pěstovat pšenice kvůli psárce polní.
I u nás začíná být rezistence velkým problémem, hlavně u chundelky metlice či psárky, ale existují již i rezistentní heřmánkovce, vlčí máky, laskavce či merlíky.
Najedné straně je to způsobeno tím, že jsou zakazovány určité typy herbicidů, z různých důvodů a náhrada není, na druhé je to dáno právě tím minimálním zpracováním půdy a omezením druhové pestrosti a také třeba tou převahou ozimů, kdy narůstá tlak ozimých plevelů.
Účinným řešením je prostá orba, kdy se semena zaklápí a shnijí, hlavně u trávovitých. Ty minimalizace se propagovaly právě z důvodů omezení plevelů, jak že se nebudou vynášet další semena z půdy, jenže ono to takhle jednoduše nefunguje a přináší to s sebou problémy v šíření vytrvalých plevelů, kde jediným řešením je aplikace glyfosátu.
Odpovědět
Pokud už si takovou populaci vytvoříte, za krátký čas se vám roznese po pozemcích větrem, zvířaty, sklizňovou technikou. A je zaděláno na obrovský problém, protože takový plevel nereaguje v podstatě na žádný herbicid a již dnes existují třeba v Anglii pole, kde se nedá pěstovat pšenice kvůli psárce polní.
I u nás začíná být rezistence velkým problémem, hlavně u chundelky metlice či psárky, ale existují již i rezistentní heřmánkovce, vlčí máky, laskavce či merlíky.
Najedné straně je to způsobeno tím, že jsou zakazovány určité typy herbicidů, z různých důvodů a náhrada není, na druhé je to dáno právě tím minimálním zpracováním půdy a omezením druhové pestrosti a také třeba tou převahou ozimů, kdy narůstá tlak ozimých plevelů.
Účinným řešením je prostá orba, kdy se semena zaklápí a shnijí, hlavně u trávovitých. Ty minimalizace se propagovaly právě z důvodů omezení plevelů, jak že se nebudou vynášet další semena z půdy, jenže ono to takhle jednoduše nefunguje a přináší to s sebou problémy v šíření vytrvalých plevelů, kde jediným řešením je aplikace glyfosátu.
Karel Zvářal
4.7.2026 08:31 Reaguje na pavel peregrinDěkuji moc za odpoověď, vidíte, že rezistence/imunita funguje i zde. Už Vás nebude více "trápit", je mi jasné, že každé pro má svá proti. A asi se shodnem už bez dalších komentů, že jediným řešením je glyfosát, geniální vynález, který je velkým pomocníkem zemědělců, proti kterému nic nemám, a jsem přesvědčen, že každý rozumný člověk, pominu fanatiky, taktéž.
Odpovědět
pp
ZU
Zbynek Ulcak
4.7.2026 13:04 Reaguje na Karel Zvářal... existuje několik desítek druhů plevelů, rezistentních na glyfosát...
Odpovědět
Karel Zvářal
4.7.2026 13:25 Reaguje na Zbynek UlcakČehož se využilo k vyšlechtění odrůd odolných na tento herbicid (vložením genů=> gmo plodiny, v usa ca 80%). Vývoj určitě nekončí, lze očekávat nové vhodné molekuly k výrobě herbicidů, kombinací různých se dosáhne větší účinnosti. Holt, lidí je hodně, není jiné cesty, než využívat výdobytků vědy, nevzdory protestů aktivistů - ti však s něčím neškodným a stejně účinným prostředkem nepřijdou. Orba půdu vysušuje, řešením jsou herbicidy. Prndat dovede každý.
Odpovědět
ZU
Zbynek Ulcak
4.7.2026 15:09 Reaguje na Karel ZvářalMate pravdu - prndat dovede skutečně každý - Vy jste očividně nepochopil, co jsem se poznámkou, že existují plevele rezistentní ke glyfosátu, snažil říct. Je to totiž naopak - ty plevele nebyly využity k vytvoření GMO plodin (k tomu byly použity geny půdních mikroorganismů), ale přesně naopak. Používání glyfosátu u nich tu rezistenci vytvořilo.
Takže pokud Váš výrok "jediným řešením je glyfosát, geniální vynález,..." ukazuje víru, že se glyfosátem vše vyřeší, tak můžete začít přemýšlet, jak by se mohl hubit ten na glyfosát rezistentní plevel. A pokud si myslíte, že tím, že se prostě vyvine nějaky další silnější herbicid, budiž... Když nevyřeším problém palicí, tak vezmu větší palici, to dá rozum, že...
Odpovědět
Takže pokud Váš výrok "jediným řešením je glyfosát, geniální vynález,..." ukazuje víru, že se glyfosátem vše vyřeší, tak můžete začít přemýšlet, jak by se mohl hubit ten na glyfosát rezistentní plevel. A pokud si myslíte, že tím, že se prostě vyvine nějaky další silnější herbicid, budiž... Když nevyřeším problém palicí, tak vezmu větší palici, to dá rozum, že...
Karel Zvářal
4.7.2026 15:29 Reaguje na Zbynek UlcakTo si jen domýšlíte, že jsem nepochopil. Ač je to "totální" herbicid, ano píší o 15 plevelech NA CELÉM SVÉTĚ (žádné desítky) -když už chcet být pintlich-) - což z něj činí stále nejlepší produkt. Ta bakterie k poskytnutí genu je nepodstaný detail, který mi v rychlém datlování unikl. A k té "palici"- ano, bude to jako ve fyzice, jen místo silnější bude "účinný na problémové plevele". Já s tím, narozdíl od Vás, nemám žádný problém. Chemie je všude kolem nás, jen těch plastů, co se napolykáme...
Odpovědět
ZU
Zbynek Ulcak
4.7.2026 16:15 Reaguje na Karel Zvářal... tak spíše píšou o 50 a více druzích plevelů, největší počet je v USA, jižní Americe a Austrálii, v Evropě hlavně Španělsko a Portugalsko. Až vyřešíte tu vláhu a rosu, o plevelech si můžete počíst třeba zde - https://www.weedscience.org/Home.aspx
Na závěr - asi všichni Vám věří, že to myslíte dobře, jen ty argumenty....
Odpovědět
Na závěr - asi všichni Vám věří, že to myslíte dobře, jen ty argumenty....
Karel Zvářal
4.7.2026 16:56 Reaguje na Zbynek Ulcak:-)) Čemu jste nerozuměl? Který argument se Vám nezdál?
Ta zdevastovaná olivová plantáž je špica, že?-)) A takových tam jsou stovky km2. Na ekologa si jen hrajete!
"Do roku 2009 bylo ve světě nalezeno již 15 druhů plevelných rostlin rezistentních vůči glyfosátu.[33]"
Nikde jinde jsem negůglil, přesto je to stále minimální procentíčko na 99% funguje.
Odpovědět
Ta zdevastovaná olivová plantáž je špica, že?-)) A takových tam jsou stovky km2. Na ekologa si jen hrajete!
"Do roku 2009 bylo ve světě nalezeno již 15 druhů plevelných rostlin rezistentních vůči glyfosátu.[33]"
Nikde jinde jsem negůglil, přesto je to stále minimální procentíčko na 99% funguje.
Karel Zvářal
4.7.2026 17:28 Reaguje na Zbynek UlcakKamarád se asi před 15 lety bavil s F/E? sýčkařem, a ten mu říkal, že i u nich ubývají. Dutin v sadě je prý stejně, ale ze čtyř párů zbyl jeden... (... zřejmě někde na okraji té s/pouště)
Co jsou platné stromy s dutinami, když místo úživné louky je mrtvý mlat - ale "vypadá to hezky", že? Je to špatný argument?
A tak je to i s počasím (MVC) - minimum rosy, minimum bouřek. Na Sahaře neprší. Inženýři mění krajinu, a s ní i klímu... Prdnem tam rybníček, ať máme čárku-)
Odpovědět
Co jsou platné stromy s dutinami, když místo úživné louky je mrtvý mlat - ale "vypadá to hezky", že? Je to špatný argument?
A tak je to i s počasím (MVC) - minimum rosy, minimum bouřek. Na Sahaře neprší. Inženýři mění krajinu, a s ní i klímu... Prdnem tam rybníček, ať máme čárku-)
Karel Zvářal
4.7.2026 15:34Co se týče té vytýkané "termodynamiky" - ta je zřejmá každému z článku o termokameře. Nepotřebuji teploměr, abych zjistil (u dítěte) horečku, stačí dotek dlaní, jak za starých časů.
A pokud někdo (klimatolog v první řadě) neuznává vliv tepelných ostrovů na globální klima, včetně milionů km2 obnažené půdy, mám právo takovému hlasu nenaslouchat. Pana Millana ignorovali, mně jejich výsměch nevadí, jen tím dokazují všem, jak na tom s odborností jsou.
Odpovědět
A pokud někdo (klimatolog v první řadě) neuznává vliv tepelných ostrovů na globální klima, včetně milionů km2 obnažené půdy, mám právo takovému hlasu nenaslouchat. Pana Millana ignorovali, mně jejich výsměch nevadí, jen tím dokazují všem, jak na tom s odborností jsou.
PE
Petr Elias
5.7.2026 06:25 Reaguje na Karel ZvářalA nebo ti odborníci vidí dál jak ty, místní šamane. ;) Příště zkus tu ruku nedávat na čelo, ale mezi půlky - třeba přijdeš na nějaký velký fyzikální objev. :)
Odpovědět
Karel Zvářal
4.7.2026 21:13Nejen pro p. Ulcaka, ale i ostatní troly (i mlčící většinu:))), připomenutí pasáží, kde se v argumentační nouzi necítím ani trochu. Proto jsem tak i článek nazval.
"O vysoušení krajiny" (zkráceno).
Karel Zvářal 12.6.2026 07:16
Dovolím si ještě menší dotaz na pana Metelku: čím si vysvětlujete pokles vlhkosti nad pevninou, když nad oceánem přibyla? Může za to vyšší koncentrace CO2?
Ladislav Metelka 12.6.2026 09:56 Reaguje na Karel Zvářal
Pokles relativní vlhkosti nad pevninou souvisí podle všeho s VYSUŠOVÁNÍM POVRCHU, jde ale čistě o přízemní jev, už ve výšce několika set metrů se neprojevuje. Má vliv jen na tu nejnižší oblačnost.
relativní vlhkost
Relativní vlhkost (RH) je poměr mezi aktuálním množstvím vodní páry ve vzduchu a maximálním množstvím vodní páry, které vzduch MŮŽE při určité teplotě pojmout, vyjádřený v procentech...
...a ta klesá z příčin v článku uvedených. Potvrzeno i LM 12.6. v 9,56
Odpovědět
"O vysoušení krajiny" (zkráceno).
Karel Zvářal 12.6.2026 07:16
Dovolím si ještě menší dotaz na pana Metelku: čím si vysvětlujete pokles vlhkosti nad pevninou, když nad oceánem přibyla? Může za to vyšší koncentrace CO2?
Ladislav Metelka 12.6.2026 09:56 Reaguje na Karel Zvářal
Pokles relativní vlhkosti nad pevninou souvisí podle všeho s VYSUŠOVÁNÍM POVRCHU, jde ale čistě o přízemní jev, už ve výšce několika set metrů se neprojevuje. Má vliv jen na tu nejnižší oblačnost.
relativní vlhkost
Relativní vlhkost (RH) je poměr mezi aktuálním množstvím vodní páry ve vzduchu a maximálním množstvím vodní páry, které vzduch MŮŽE při určité teplotě pojmout, vyjádřený v procentech...
...a ta klesá z příčin v článku uvedených. Potvrzeno i LM 12.6. v 9,56
Karel Zvářal
5.7.2026 16:24https://www.novinky.cz/clanek/veda-skoly-kvuli-lidske-cinnosti-ubyva-oblacnosti-coz-vede-k-dalsimu-oteplovani-planety-40571557?utm_campaign=aifunkce&utm_medium=seznam_distribuce&utm_source=www.seznam.cz
Stručně (výňatek)
Souhrn je vygenerován pomocí umělé inteligence.
Úbytek oblačnosti od roku 2003 přispěl k polovině nárůstu energetické nerovnováhy Země.
Energetická nerovnováha Země se za posledních 20 let více než zdvojnásobila.
Za úbytek nízké oblačnosti jsou zodpovědné lidské aktivity, zejména pokles aerosolů, rostoucí koncentrace skleníkových plynů a oteplování povrchu oceánů. DOPLŇUJI: I OTEPLOVÁNÍM ZEMSKÉHO POVRCHU (města i odkrytá půda jako akumulačky).
--------------------------------------------------------------------------
Zajímavý článek, doporučuji pozorně přečíst.
40-ti procentní úbytek nízkých mraků během posledních dvaceti let !
Odpovědět
Stručně (výňatek)
Souhrn je vygenerován pomocí umělé inteligence.
Úbytek oblačnosti od roku 2003 přispěl k polovině nárůstu energetické nerovnováhy Země.
Energetická nerovnováha Země se za posledních 20 let více než zdvojnásobila.
Za úbytek nízké oblačnosti jsou zodpovědné lidské aktivity, zejména pokles aerosolů, rostoucí koncentrace skleníkových plynů a oteplování povrchu oceánů. DOPLŇUJI: I OTEPLOVÁNÍM ZEMSKÉHO POVRCHU (města i odkrytá půda jako akumulačky).
--------------------------------------------------------------------------
Zajímavý článek, doporučuji pozorně přečíst.
40-ti procentní úbytek nízkých mraků během posledních dvaceti let !
BM
Břetislav Machaček
5.7.2026 19:18 Reaguje na Karel ZvářalNechtěl jsem se zapojit do vyhrocené diskuse a dá se říci, že až na
pár věcí s vámi souhlasím. Evropa je nejpostiženější klimatickou
změnou svým způsobem života a hospodaření s půdou. Neustále přibývá
zastavěných ploch hlavně budovami, cestami a parkovišti. Obrovské
plochy solárních parků taky přibývají šílenou rychlostí a vrtule
větrných elektráren promíchávají v přízemní vrstvě vzduch. Kosení
stále větších ploch až na holou zem je další nešvar vysušující
půdu jejím slunečním ohřevem a k tomu navíc lesy po kůrovci a těžbě
bez potřebného stínu a vyčesávání vlhkosti ze vzduchu. Trampskou
poučkou bývalo spát pod širákem v lese, kde rosa padá na stromy a
nikoliv na trávu a na louce kolem vytrhat trávu, aby tam nepadala
rosa. To jsou pouze mé laické poznatky z praxe a nepotřebuji ani
ty tabulky a složitá vědecká zdůvodnění. Správný je názor pana
Pelegrína na bezorebné hospodaření, které nelze aplikovat všude
a vždy. Neorat jílovitou půdu, tak je z ní mlat s puklinami metr
a více hluboko na které budou po nasycení stát týdny louže bez
možnosti zasakování a ta voda se odtamtud pouze vypařuje. Na
písčité půdě je kypření asi zbytečné, pokud mi nevadí chemie
proti plevelům, kterou raději nahrazuji zaoráním a podřezáním
kořenů plečkováním. Jako hrůzný příklad bezorebného hospodaření
uvedu pole ve svazích přeměněná na trvalé zatravnění. Traktory
se sekačkami je dusají více a více a už po nich stéká i ta voda,
která by se zasákla do brázd po orbě. I takové plochy v rovině
už jsou místy jako mlat a odmítají vodu zasakovat. Já takovou
půdu měl a vylepšil ji velkým množstvím kompostu a písku tak, že
nejen velmi dobře vodu zasakuje, ale taky drží. Orat ji ale orám, protože řada plodin kyprou půdu vyžaduje a ve slehlé půdě nebudou
prosperovat. Pokud se někdo soustředí pouze na "svatou trojici"
(kukuřice, pšenice a řepka), tak se možná bez orby obejde, ale
co brambory, řepa, mrkev, petržel, celer, česnek, cibule atd.?
I pícninám stačí výsev do obilného strniště, ale co luštěniny
a třeba zelí? Vzýváme pestrou skladbu plodin, ale zároveň jim
komplikujeme růst ve slehlé půdě zákazem orby. Současná doba
je ve znamení totálního popírání zkušeností předků a jejich
náhrada novinkami bez dlouhodobého odzkoušení. Nemám rád HURÁ
AKCE, které po čase TIŠE VYŠUMÍ a vracíme se pokorně zpět.
Stojí nás to spoustu zbytečné práce a nákladů, když nevyužíváme
zkušeností předků za mnoho století zkoušení nejlepších postupů.
Nedovedu si představit pěstovat třeba brambory bez poorání a
nakypření půdy. Čím chtějí ti mudrlanti brambory přihrnovat na
půdě tvrdé jako stodolní mlat? Třeba mrkev, řepa a jiná zelenina
potřebuje půdu HLUBOCE NAKYPŘENOU, jinak neporoste rovný kořen
hledající v hloubce vodu a živiny.
Odpovědět
pár věcí s vámi souhlasím. Evropa je nejpostiženější klimatickou
změnou svým způsobem života a hospodaření s půdou. Neustále přibývá
zastavěných ploch hlavně budovami, cestami a parkovišti. Obrovské
plochy solárních parků taky přibývají šílenou rychlostí a vrtule
větrných elektráren promíchávají v přízemní vrstvě vzduch. Kosení
stále větších ploch až na holou zem je další nešvar vysušující
půdu jejím slunečním ohřevem a k tomu navíc lesy po kůrovci a těžbě
bez potřebného stínu a vyčesávání vlhkosti ze vzduchu. Trampskou
poučkou bývalo spát pod širákem v lese, kde rosa padá na stromy a
nikoliv na trávu a na louce kolem vytrhat trávu, aby tam nepadala
rosa. To jsou pouze mé laické poznatky z praxe a nepotřebuji ani
ty tabulky a složitá vědecká zdůvodnění. Správný je názor pana
Pelegrína na bezorebné hospodaření, které nelze aplikovat všude
a vždy. Neorat jílovitou půdu, tak je z ní mlat s puklinami metr
a více hluboko na které budou po nasycení stát týdny louže bez
možnosti zasakování a ta voda se odtamtud pouze vypařuje. Na
písčité půdě je kypření asi zbytečné, pokud mi nevadí chemie
proti plevelům, kterou raději nahrazuji zaoráním a podřezáním
kořenů plečkováním. Jako hrůzný příklad bezorebného hospodaření
uvedu pole ve svazích přeměněná na trvalé zatravnění. Traktory
se sekačkami je dusají více a více a už po nich stéká i ta voda,
která by se zasákla do brázd po orbě. I takové plochy v rovině
už jsou místy jako mlat a odmítají vodu zasakovat. Já takovou
půdu měl a vylepšil ji velkým množstvím kompostu a písku tak, že
nejen velmi dobře vodu zasakuje, ale taky drží. Orat ji ale orám, protože řada plodin kyprou půdu vyžaduje a ve slehlé půdě nebudou
prosperovat. Pokud se někdo soustředí pouze na "svatou trojici"
(kukuřice, pšenice a řepka), tak se možná bez orby obejde, ale
co brambory, řepa, mrkev, petržel, celer, česnek, cibule atd.?
I pícninám stačí výsev do obilného strniště, ale co luštěniny
a třeba zelí? Vzýváme pestrou skladbu plodin, ale zároveň jim
komplikujeme růst ve slehlé půdě zákazem orby. Současná doba
je ve znamení totálního popírání zkušeností předků a jejich
náhrada novinkami bez dlouhodobého odzkoušení. Nemám rád HURÁ
AKCE, které po čase TIŠE VYŠUMÍ a vracíme se pokorně zpět.
Stojí nás to spoustu zbytečné práce a nákladů, když nevyužíváme
zkušeností předků za mnoho století zkoušení nejlepších postupů.
Nedovedu si představit pěstovat třeba brambory bez poorání a
nakypření půdy. Čím chtějí ti mudrlanti brambory přihrnovat na
půdě tvrdé jako stodolní mlat? Třeba mrkev, řepa a jiná zelenina
potřebuje půdu HLUBOCE NAKYPŘENOU, jinak neporoste rovný kořen
hledající v hloubce vodu a živiny.
Karel Zvářal
5.7.2026 20:20 Reaguje na Břetislav MachačekVšechno se vyvíjí a mění, včetně zemědělství. Dnešní technologie dokáží spojit 3 operace (rozrušení půdy, vysetí, přihnojení) do jedné, takže se šetří PHM, hnojiva i půda. Neustále hýbat s půdou vysušovat ji a nabízet erozi, byl špatný, nešetrný způsob. Takhle to nemohlo vydržet napořád.
Jsem příznivcem regenerativního zemědělství, přechod bude pozvolný/opatrný, v závislosti na typu půdy, fin.možnostech firmy a zejména lidského faktoru. Vážím si nesmírně těch, kdo se do toho pustili mezi prvními, věřím, že další se postupně přidají. Má to své stinné stránky, resp limity, ale prioritou by měla být půda. Neustálé snahy navyšovat výnosy jsou cestou do pekel. Nadprodukce tlačí ceny dolů, takže kam se hnát, když vystačíme s menšími výnosy.
Jistě, všechny plodiny se nedají touto technologií ošetřovat, ale převážná většina ano. Jsem spíše příznivec cukrové třtiny, cukr z řepy bude asi časem jen vzpomínkou/"nostalgií". Podstatná bude cena, ale i vliv hospodaření na mikroklima a půdu. Zelená politika má své místo, v zemědělství obzvlášť.
Odpovědět
Jsem příznivcem regenerativního zemědělství, přechod bude pozvolný/opatrný, v závislosti na typu půdy, fin.možnostech firmy a zejména lidského faktoru. Vážím si nesmírně těch, kdo se do toho pustili mezi prvními, věřím, že další se postupně přidají. Má to své stinné stránky, resp limity, ale prioritou by měla být půda. Neustálé snahy navyšovat výnosy jsou cestou do pekel. Nadprodukce tlačí ceny dolů, takže kam se hnát, když vystačíme s menšími výnosy.
Jistě, všechny plodiny se nedají touto technologií ošetřovat, ale převážná většina ano. Jsem spíše příznivec cukrové třtiny, cukr z řepy bude asi časem jen vzpomínkou/"nostalgií". Podstatná bude cena, ale i vliv hospodaření na mikroklima a půdu. Zelená politika má své místo, v zemědělství obzvlášť.
pp
pavel peregrin
5.7.2026 21:08 Reaguje na Karel ZvářalNadprodukce tlačí ceny dolů- bohužel- ale proč potom stát dovoluje dovážet ze zemí, kde na nějakou zelenou politiku zvysoka kašlou, jsou tam povolené přípravky, které zde byly dávno zakázané a tamním zemědělcům do hospodaření nekafrá tisíce zbytečných úředníků? To je potom dumping jak vyšitý-a s tím nemůžete soutěžit.
Pokud chce stát provádět zelenou politiku, tak se musí-a slovo musí podtrhuji-postarat o to, aby cla z těchto zemí odradila obchodníky od nákupu takovýchto surovin. Jenže to se nestane!
Odpovědět
Pokud chce stát provádět zelenou politiku, tak se musí-a slovo musí podtrhuji-postarat o to, aby cla z těchto zemí odradila obchodníky od nákupu takovýchto surovin. Jenže to se nestane!
BM
Břetislav Machaček
6.7.2026 10:50 Reaguje na Karel ZvářalPokud se spokojíme pouze s pěstováním "svaté trojice"
tak budiž a zbytek budeme dovážet ze zemí, kde na ty
"novoty" budou zvysoka víte co? Například včelaři nyní vozí cukr z Polska z jejich řepy po 6 Kč, což
je ze třtiny nereálné a k tomu ještě připočtěte i
dopravu, která má k ekologii daleko. K rozšíření
polí na cukrovou třtinu bude třeba více odlesňovat
a nároky na závlahu taky stoupnou. A odkud budeme
vozit brambory? Z Egypta? Silně pochybuji, že ti
Poláci a Ukrajinci opustí tradiční postupy a my
skončíme s nízkými EKO výnosy jako čistě dovozní
stát, ale za co? Na dluh? Povím vám zkušenost s
EKO pšenicí mého zemřelého kamaráda. Chtěl jsem
ho podpořit a koupil od něho lehce levnější zrní
pro slepice na zkoušku a dal slepicím dvě krmítka
s oběma druhy. Ta z agropodniku byla sezobána prvá
a teprve z nouze zobaly i tu jeho. Proč? Ta jeho
byla seschlá slupka s minimem uvnitř a ta druhá
byla hezky kulatá. Prostě kvalitu poznaly i ty
slepice, že než žrát otruby, tak raději tu, která
měla téměř potravinářskou kvalitu. Totéž u slámy,
která obsahovala tolik plevelů, že jsem si z ní
ty plevely přes hnůj přinesl na zahradu. Prodával
i EKO brambory, ale tak, že si je lidé sami při
vyorávání čertem posbírali. Sbírali pouze ty velké
a zbytek zaorával, protože je neměl kdo posbírat
a zužitkovat. Měl štěstí, že měl státní plat a
později i penzi, ale to jeho EKO hospodaření by ho
neuživilo. Ideály jsou hezké, ale v tváří v tvář
trhu padají. Současný vlastník pole zatravnil a
má je buď jako pastvinu pro koně a nebo na seno.
Je to obchodník a ten se o výnos z polí vůbec
nezajímá. Hnůj lidem daruje, protože pro něho
nemá využití, ale i tak o něho není zájem, když
si ho musí lidé sami naložit a odvézt. To ten
agropodnik prodává hnůj pouze mimo sezónu, když
už má plná hnojiště a doveze ho lidem až domů.
Když je sezóna zaorávání, tak hnůj neprodává a
při zaorávání jsem šokován kolik hnoje jejich
půda dostává. Můžete mi říci jak regenerativní
zemědělec zapraví hnůj do půdy tak, aby nebyl
obviněn ze zápachu hnoje na povrchu, kde vyčpí
do vzduchu místo aby se čpavek vázal na půdu?
A nebo regenerativní zemědělec nehnojí hnojem
a kejdou? Co to je za ekologii bez hnoje? Hmyz
nemá v půdě bez hnoje co žrát a bez hmyzu ptáci hladoví. A tomu fandíte? Já naopak propaguji
návrat polních hnojišť do krajiny a hnojení
zaoráním hnoje pro výživu půdních mikroorganismů
a žížal. Při orání je zdravá půda plná žížal a
jiného hmyzu a je prostřeným stolem pro ptáky,
ale bez orby se k nim dostanou ptáci jak? Jedině
tak lze eliminovat dopady chemie, jež ale likvidací plevelů glyfosáty regenerativní zemědělec naopak zvyšuje. Obnaženou půdu po sklizni obilnin lze ale řešit osevem zeleného hnojení a v zimě pokud nasněží, tak je jedno, zda je půda zoraná a nebo ne. Horší je to s erozí u holomrazů, ale v mém okolí je holomráz
a vítr pro jílovité půdy požehnáním. Hroudy se drolí a nemusí se pracně na jaře rozrušovat. Sít do toho nepooraného jílu bych chtěl vidět, kolik osiva přijde na zmar a kolik ho na povrchu a lehce zapraveného vzejde.
Odpovědět
tak budiž a zbytek budeme dovážet ze zemí, kde na ty
"novoty" budou zvysoka víte co? Například včelaři nyní vozí cukr z Polska z jejich řepy po 6 Kč, což
je ze třtiny nereálné a k tomu ještě připočtěte i
dopravu, která má k ekologii daleko. K rozšíření
polí na cukrovou třtinu bude třeba více odlesňovat
a nároky na závlahu taky stoupnou. A odkud budeme
vozit brambory? Z Egypta? Silně pochybuji, že ti
Poláci a Ukrajinci opustí tradiční postupy a my
skončíme s nízkými EKO výnosy jako čistě dovozní
stát, ale za co? Na dluh? Povím vám zkušenost s
EKO pšenicí mého zemřelého kamaráda. Chtěl jsem
ho podpořit a koupil od něho lehce levnější zrní
pro slepice na zkoušku a dal slepicím dvě krmítka
s oběma druhy. Ta z agropodniku byla sezobána prvá
a teprve z nouze zobaly i tu jeho. Proč? Ta jeho
byla seschlá slupka s minimem uvnitř a ta druhá
byla hezky kulatá. Prostě kvalitu poznaly i ty
slepice, že než žrát otruby, tak raději tu, která
měla téměř potravinářskou kvalitu. Totéž u slámy,
která obsahovala tolik plevelů, že jsem si z ní
ty plevely přes hnůj přinesl na zahradu. Prodával
i EKO brambory, ale tak, že si je lidé sami při
vyorávání čertem posbírali. Sbírali pouze ty velké
a zbytek zaorával, protože je neměl kdo posbírat
a zužitkovat. Měl štěstí, že měl státní plat a
později i penzi, ale to jeho EKO hospodaření by ho
neuživilo. Ideály jsou hezké, ale v tváří v tvář
trhu padají. Současný vlastník pole zatravnil a
má je buď jako pastvinu pro koně a nebo na seno.
Je to obchodník a ten se o výnos z polí vůbec
nezajímá. Hnůj lidem daruje, protože pro něho
nemá využití, ale i tak o něho není zájem, když
si ho musí lidé sami naložit a odvézt. To ten
agropodnik prodává hnůj pouze mimo sezónu, když
už má plná hnojiště a doveze ho lidem až domů.
Když je sezóna zaorávání, tak hnůj neprodává a
při zaorávání jsem šokován kolik hnoje jejich
půda dostává. Můžete mi říci jak regenerativní
zemědělec zapraví hnůj do půdy tak, aby nebyl
obviněn ze zápachu hnoje na povrchu, kde vyčpí
do vzduchu místo aby se čpavek vázal na půdu?
A nebo regenerativní zemědělec nehnojí hnojem
a kejdou? Co to je za ekologii bez hnoje? Hmyz
nemá v půdě bez hnoje co žrát a bez hmyzu ptáci hladoví. A tomu fandíte? Já naopak propaguji
návrat polních hnojišť do krajiny a hnojení
zaoráním hnoje pro výživu půdních mikroorganismů
a žížal. Při orání je zdravá půda plná žížal a
jiného hmyzu a je prostřeným stolem pro ptáky,
ale bez orby se k nim dostanou ptáci jak? Jedině
tak lze eliminovat dopady chemie, jež ale likvidací plevelů glyfosáty regenerativní zemědělec naopak zvyšuje. Obnaženou půdu po sklizni obilnin lze ale řešit osevem zeleného hnojení a v zimě pokud nasněží, tak je jedno, zda je půda zoraná a nebo ne. Horší je to s erozí u holomrazů, ale v mém okolí je holomráz
a vítr pro jílovité půdy požehnáním. Hroudy se drolí a nemusí se pracně na jaře rozrušovat. Sít do toho nepooraného jílu bych chtěl vidět, kolik osiva přijde na zmar a kolik ho na povrchu a lehce zapraveného vzejde.
Karel Zvářal
6.7.2026 11:22 Reaguje na Břetislav MachačekEvidentně jste nepostřehl, že jsem pro kombinaci obou systémů - alepoň ze začátku. Byl jsem Důrazně pokárán, že "se to nesmí"-) Ano, nemělo by se, ale v opodstatněných případech je to možné/potřebné.
Bude-li půdy málo - na regenerativní(!) zemědělství, není nereálné některé celkem nedávno založené lesy (J. Bechtlem, Mor. Sahara) "vrátit zemědělcům". Na jílovitých (horských, podhorských) půdách se hospodaří mnohem hůře, než v nížinných oblastech.
Rozhozený hnůj po poli zapraví půdní organismy, žížalou počínajíc. Za louží na polích pasou (rege.) skot/i bizony, hmotu nechávají přírodním procesům, bez zaorání. Klima se tam ochladilo o 0,5°C... Při (dřívějších) písečných bouřích měli prach všude, i v kredenci... Díky eko zemědělství to patří minulosti.
Brambory jistě pořebují jinou agroetchniku, u té dnešní nejspíše i zůstane. Podstatné je převést většinu půdy po režimu s minimální orbou, tedy raději stip-till, při kterém je mnohem menší eroze a půda má i podstaně lepší parametry (popsáno jinde).
Odpovědět
Bude-li půdy málo - na regenerativní(!) zemědělství, není nereálné některé celkem nedávno založené lesy (J. Bechtlem, Mor. Sahara) "vrátit zemědělcům". Na jílovitých (horských, podhorských) půdách se hospodaří mnohem hůře, než v nížinných oblastech.
Rozhozený hnůj po poli zapraví půdní organismy, žížalou počínajíc. Za louží na polích pasou (rege.) skot/i bizony, hmotu nechávají přírodním procesům, bez zaorání. Klima se tam ochladilo o 0,5°C... Při (dřívějších) písečných bouřích měli prach všude, i v kredenci... Díky eko zemědělství to patří minulosti.
Brambory jistě pořebují jinou agroetchniku, u té dnešní nejspíše i zůstane. Podstatné je převést většinu půdy po režimu s minimální orbou, tedy raději stip-till, při kterém je mnohem menší eroze a půda má i podstaně lepší parametry (popsáno jinde).
va
vaber
6.7.2026 09:06Počasí na Evropou a asi i nad jinými kontinenty se změnilo. To snad vidí každý.
Ovšem počasí pro Evropu se tvořilo jinde ,nad oceánem nebo Středozemním mořem a když přišly mraky pršelo i několik dní. To se stane i nyní , když se mraky přivalí , změny v krajině tomu nezabrání, ale ty deště nepřicházejí.
Myslí si někdo, že změny v krajině brání mrakům přijít do Evropy. Kam se mraky odklonily?
Nejsou mraky ,nejsou deště , krajina se vysušuje a ohřívá od slunce ,které není zakryto mraky. To žádná úprava polí, lesů a strání, nezmění.
Evropa má pořád dost vegetace na udržení vody ,ale nemá deště a má mnohem více přímého slunečního záření. To vegetaci ničí. Při 40°C se tráva spálí, tak je spálen celý jih Evropy a my řešíme naše políčka a rosu.
Ne,ne . Změnilo se něco jiného ,něco co ovlivňuje počasí mnohem více než naše políčka nebo zastavěná města. Kdyby zde bylo vody jak před 60ti lety, ochránci by chtěli vysušovat . Dnes chtějí zamokřovat.
Hlavně se nesmí zapomínat ,že změny počasí jsou na celé planetě. Takže i příčina bude celoplanetární.
Odpovědět
Ovšem počasí pro Evropu se tvořilo jinde ,nad oceánem nebo Středozemním mořem a když přišly mraky pršelo i několik dní. To se stane i nyní , když se mraky přivalí , změny v krajině tomu nezabrání, ale ty deště nepřicházejí.
Myslí si někdo, že změny v krajině brání mrakům přijít do Evropy. Kam se mraky odklonily?
Nejsou mraky ,nejsou deště , krajina se vysušuje a ohřívá od slunce ,které není zakryto mraky. To žádná úprava polí, lesů a strání, nezmění.
Evropa má pořád dost vegetace na udržení vody ,ale nemá deště a má mnohem více přímého slunečního záření. To vegetaci ničí. Při 40°C se tráva spálí, tak je spálen celý jih Evropy a my řešíme naše políčka a rosu.
Ne,ne . Změnilo se něco jiného ,něco co ovlivňuje počasí mnohem více než naše políčka nebo zastavěná města. Kdyby zde bylo vody jak před 60ti lety, ochránci by chtěli vysušovat . Dnes chtějí zamokřovat.
Hlavně se nesmí zapomínat ,že změny počasí jsou na celé planetě. Takže i příčina bude celoplanetární.
pp
pavel peregrin
6.7.2026 09:24 Reaguje na vaberPřesně tak. Ta voda musí nad krajinu nejdříve přijít. Ona tedy přichází, ale jinak, než by bylo žádoucí. Někdy ale i tak, jak má-třeba nyní, v období prokopských dešťů-a to je v pořádku.
Odpovědět
Karel Zvářal
6.7.2026 09:42 Reaguje na vaberJistě znáte pohádku o řepě: "táhnou, táhnou - vytáhnout nemůžou"... Jestli ve skládance chybí jeden důležitý dílek, celá stavba se zhroutí. O menisku ani nevíte - dokud se neozve. Pro jinak výkoného sportovce to znamená často konec kariéry. "Lokální" problém ovlivní výkon celého těla.
Řeč je nejen o důležité vegetaci, ale též o půdě a vzdušném prostoru. Těch proměnných je více než dost, přičemž uhlídat/změřit u všech jejich měnící se hodnoty, je složité, ne-li přímo nemožné. S oteplováním se uvolňuje z permaforstu metan, a ten je mnohem silnější než kysličník...
Odpovědět
Řeč je nejen o důležité vegetaci, ale též o půdě a vzdušném prostoru. Těch proměnných je více než dost, přičemž uhlídat/změřit u všech jejich měnící se hodnoty, je složité, ne-li přímo nemožné. S oteplováním se uvolňuje z permaforstu metan, a ten je mnohem silnější než kysličník...
EB
Emil Bernardy
6.7.2026 10:04 Reaguje na Karel ZvářalJeště jsem to nedočetl,léto,pořád někde venku.Ale jste borec.
Odpovědět
Karel Zvářal
6.7.2026 10:06 Reaguje na Emil Bernardyhttps://www.youtube.com/watch?v=PY5rYpIv_Uo#utm_content=organic&utm_term=poh%C3%A1dka%20o%20velik%C3%A9%20%C5%99ep%C4%9B&utm_medium=hint&utm_source=search.seznam.cz
Děkuji! Třeba to pochopí i p. Svoboda:-)
Odpovědět
Děkuji! Třeba to pochopí i p. Svoboda:-)
VM
Vladimir Mertan
6.7.2026 12:47 Reaguje na vaber" Výzkum českých vědců ukázal, že během posledního tisíciletí byla řada období, ve kterých se stávaly rozsáhlé oblasti extrémně suchými, či naopak takzvaně vodnými. „V kontextu probíhajících debat o suchu a jeho současných vlivech je však zarážející, že posledních devadesát let patří v Evropě k nejvlhčím z celého tisíciletí,“ uvedl hlavní autor výzkumu Yannis Markonis.
Lidé sucho nebo vlhko chápou jen v krátkodobém kontextu počasí a několika sezon nazpět. „My sucho definujeme v kontextu toho, co známe, co je pro nás normální. Když teď žijeme v tom vlhčím období, tak jsme zvyklí tu vodu nějak využívat, máme nastavené hospodářství. Když přijde sušší rok, tak nám ta voda chybí,“ vysvětluje Hanel.
Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/sucho-mokro-klima-pocasi-rekordy.A180524_103830_domaci_bur
Odpovědět
Lidé sucho nebo vlhko chápou jen v krátkodobém kontextu počasí a několika sezon nazpět. „My sucho definujeme v kontextu toho, co známe, co je pro nás normální. Když teď žijeme v tom vlhčím období, tak jsme zvyklí tu vodu nějak využívat, máme nastavené hospodářství. Když přijde sušší rok, tak nám ta voda chybí,“ vysvětluje Hanel.
Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/sucho-mokro-klima-pocasi-rekordy.A180524_103830_domaci_bur
va
vaber
6.7.2026 15:26 Reaguje na Vladimir MertanStále stejná písnička, nic nového.
,,My sucho definujeme v kontextu toho, co známe, co je pro nás normální. Když teď žijeme v tom vlhčím období,,
Ano definujeme v kontextu toho co známe a já znám to vlhčí období v minulosti staré 70let. Těch prvních deset let v mém životě nepočítám. Znám to vlhčí období než je posledních min. 15let.
Když žijeme v tom vlhčím období rád bych věděl ,proč zmizely lesy v posledních dvou tisících let z jihu Evropy a nikdy se neobnovily . Proč stromy vyrůstaly jako mohutné po staletí a dnes se krčí jako křoví. Ty zbylé mohutné pařezy bývaly vidět všude. Víte jak rostliny reagují když jim chybí voda ,nerostou a zakrní. V jižní Evropě nenarost prales ,protože ji chyběla voda ,ale dva tisíce let a více na jihu Evropy ten prales byl,protože bylo dost vody.
To nemluvím o oblastech planety které se změnily v poušť a jezera i řeky vyschly. Už jsem vám psal několikrát, nevěřím ,že staré civilizace rostly na pouštích ,byli by padlí na hlavu kdyby lezli do pouští a tam žili, v dobách kdy byla fakticky prázdná planeta od lidí a všichni kočovali. Ne kdysi v těch místech bylo zcela jiné klima a my na stavby čučíme a myslíme ,že to stavěli v pouši.
To ani nemluvím kolik vody bylo v zemi a ledovcích po době ledové . Mnoho míst čerpá stále tuto vodu i dnes a bez nich by byla ta místa ještě sušší. Dnes vysychá planeta i v podzemí,tedy silně ubývá spodní voda.
Někdo kdo tyto zcela jasná fakta ignoruje ,přijde a řekne ,že žijeme v vlhčím období. Mnoho lidí, co vůbec neuvažuje to potom opakuje. To mluvím o době od konce poslední doby ledové. O době ledové se raději nebudu bavit ,protože prý byla suchá, ale vypařilo se při ní minimálně 100m z oceánů a spadlo na poly, které byly prý ještě sušší a utvořilo mohutné ledovce,které máme dodnes.
To už jsem vám taky psal . Já na vlhčí období dnes, nevěřím. Já naopak věřím ,že planeta byla kdysi celá zelená a mnohem vlhčí,kromě polů.
Ať tak či onak ,vždy měly tyto změny nějakou příčinu a udály se v mnohem delších časech a my dnešní příčinu neznáme a nemůžeme říkat ,že je to normální, že počasí nebo klima vždy nějak poskakuje, protože poskakovalo i v minulosti.
Odpovědět
,,My sucho definujeme v kontextu toho, co známe, co je pro nás normální. Když teď žijeme v tom vlhčím období,,
Ano definujeme v kontextu toho co známe a já znám to vlhčí období v minulosti staré 70let. Těch prvních deset let v mém životě nepočítám. Znám to vlhčí období než je posledních min. 15let.
Když žijeme v tom vlhčím období rád bych věděl ,proč zmizely lesy v posledních dvou tisících let z jihu Evropy a nikdy se neobnovily . Proč stromy vyrůstaly jako mohutné po staletí a dnes se krčí jako křoví. Ty zbylé mohutné pařezy bývaly vidět všude. Víte jak rostliny reagují když jim chybí voda ,nerostou a zakrní. V jižní Evropě nenarost prales ,protože ji chyběla voda ,ale dva tisíce let a více na jihu Evropy ten prales byl,protože bylo dost vody.
To nemluvím o oblastech planety které se změnily v poušť a jezera i řeky vyschly. Už jsem vám psal několikrát, nevěřím ,že staré civilizace rostly na pouštích ,byli by padlí na hlavu kdyby lezli do pouští a tam žili, v dobách kdy byla fakticky prázdná planeta od lidí a všichni kočovali. Ne kdysi v těch místech bylo zcela jiné klima a my na stavby čučíme a myslíme ,že to stavěli v pouši.
To ani nemluvím kolik vody bylo v zemi a ledovcích po době ledové . Mnoho míst čerpá stále tuto vodu i dnes a bez nich by byla ta místa ještě sušší. Dnes vysychá planeta i v podzemí,tedy silně ubývá spodní voda.
Někdo kdo tyto zcela jasná fakta ignoruje ,přijde a řekne ,že žijeme v vlhčím období. Mnoho lidí, co vůbec neuvažuje to potom opakuje. To mluvím o době od konce poslední doby ledové. O době ledové se raději nebudu bavit ,protože prý byla suchá, ale vypařilo se při ní minimálně 100m z oceánů a spadlo na poly, které byly prý ještě sušší a utvořilo mohutné ledovce,které máme dodnes.
To už jsem vám taky psal . Já na vlhčí období dnes, nevěřím. Já naopak věřím ,že planeta byla kdysi celá zelená a mnohem vlhčí,kromě polů.
Ať tak či onak ,vždy měly tyto změny nějakou příčinu a udály se v mnohem delších časech a my dnešní příčinu neznáme a nemůžeme říkat ,že je to normální, že počasí nebo klima vždy nějak poskakuje, protože poskakovalo i v minulosti.
Karel Zvářal
6.7.2026 16:27 Reaguje na vaberPan Mertan, žel, patří mezi popírače, ale jako praktik ví např o rose více, než teta Wiky, potažmo sečtělí vědátoři. Mně se s ním diskutuje dobře, a ačkoliv "mi věnoval hodně času", klima změna probíhá, a to především díky (totálnímu) antropocénu. Když kouknete na ventusky, uvídíte tisíce, ba desítky tisíc různých proudů a proudků, které interagují s okolím a samy jsou jím ovlivňovány.
Ta fialová jižně od nás je vaše "sušárna švestek", matka kupolí-)
https://www.ventusky.com/cs#p=13;35;1
Odpovědět
Ta fialová jižně od nás je vaše "sušárna švestek", matka kupolí-)
https://www.ventusky.com/cs#p=13;35;1
VM
Vladimir Mertan
6.7.2026 19:32 Reaguje na Karel ZvářalNo ja som to nevymyslel že žijeme vo vlhkom období, ale som dal odkaz na vedeckú prácu.
AK chcete dôkazy že pred sto rokmi sa ľudia trápili podobne: https://www.in-pocasi.cz/clanky/vyznacne/rok-1921-30.8.2021/
Čo sa týka p. Vabera - je totálny skeptik, ale slepy ku konkrétnym dôkazom.
Odpovědět
AK chcete dôkazy že pred sto rokmi sa ľudia trápili podobne: https://www.in-pocasi.cz/clanky/vyznacne/rok-1921-30.8.2021/
Čo sa týka p. Vabera - je totálny skeptik, ale slepy ku konkrétnym dôkazom.
Karel Zvářal
6.7.2026 20:10 Reaguje na Vladimir MertanAno, žijeme ve vlhčím období - nad oceánem se výpar zvýšil - ale neprší tak, jak by mělo (a víc už vůbec ne!-). A je sporné, zda za to (tj. jiný, menší chod pravidelných srážek) může zvýšený skleníkáč.
Zato nízko nad souší je vzduch sušší, a to je to, co jsem se pokusil komentovat a nastínit příčiny. Devastace a odvodňování půdy, "motýlů" až až...
Vybrat jeden rok (lokálně!) sto let zpátky, je účelová manipulace. Trend posledních dekád je celosvětově jasný - teplota se zvyšuje.
Odpovědět
Zato nízko nad souší je vzduch sušší, a to je to, co jsem se pokusil komentovat a nastínit příčiny. Devastace a odvodňování půdy, "motýlů" až až...
Vybrat jeden rok (lokálně!) sto let zpátky, je účelová manipulace. Trend posledních dekád je celosvětově jasný - teplota se zvyšuje.
pp
pavel peregrin
6.7.2026 20:24 Reaguje na Karel ZvářalA pak se zase začne ochlazovat. Já bych už tuhle diskuzi ukončil, protože se stejně nikdo nedobere k ničemu, ani my, ani vědci a každý si bude tvrdit to svoje a každý ví velké kulové. Až se začne ochlazovat-a ono začne-tak nás už z toho hlava bolet nebude. Středověké kroniky zaznamenávají tak suché nebo deštivé roky, že by mě zajímalo, jak by se z toho vědci vykrucovali-no asi vím- že to oteplování se zrychlilo. Jenže oni vědí velké prd o tom, jak se tehdy před tisíci lety zrychlovalo nebo zpomalovalo-žádná měření nebyla a nemají v ruce v podstatě nic.
Ale přece jenom- měření ledových sloupců ze stanice Vostok. A tam to nějak neštymuje.
Odpovědět
Ale přece jenom- měření ledových sloupců ze stanice Vostok. A tam to nějak neštymuje.
VM
Vladimir Mertan
6.7.2026 21:04 Reaguje na Karel ZvářalPOdla mna majú prírodné cykly proste rádovo vyššiu silu ako to čo píšete Vy. To ale neznamená, že nemá význam udržiavať krajinu v zdravom stave.
To čo píšem nie je iba jeden rok, takých rokov, či desaťročí nájdem hocikoľko, Napríklad v rokoch 1866 - 1888 vyschlo Neziderské jazero a celé desaťročie bolo veľa extrémov sucha aj povodne. Tu je diplomová práca kde je kopa faktov - maximum ľadovcov koncom 19 storočia - píše sa že zničili celé vesnice. Sú tam popísané presne blokujúce Azorské níže krátko po sebe v rokoch 1807–1808 a 1811. https://theses.cz/id/alsdov/zaverecna_prace.pdf
Odpovědět
To čo píšem nie je iba jeden rok, takých rokov, či desaťročí nájdem hocikoľko, Napríklad v rokoch 1866 - 1888 vyschlo Neziderské jazero a celé desaťročie bolo veľa extrémov sucha aj povodne. Tu je diplomová práca kde je kopa faktov - maximum ľadovcov koncom 19 storočia - píše sa že zničili celé vesnice. Sú tam popísané presne blokujúce Azorské níže krátko po sebe v rokoch 1807–1808 a 1811. https://theses.cz/id/alsdov/zaverecna_prace.pdf
va
vaber
7.7.2026 08:48 Reaguje na Vladimir MertanNo vidíte ledovce zničily vesnice tolik bylo sněhu a srážek, tehdy . Asi to nebyly ledovce, ty se tvoří tisíce let ,ale sníh.
Myslíte že kolem roku 1800 už pravidelně měřili tlakové níže na Azorami?
Odpovědět
Myslíte že kolem roku 1800 už pravidelně měřili tlakové níže na Azorami?
VM
Vladimir Mertan
8.7.2026 09:23 Reaguje na vaber„No vidíte, s tými ľadovcami je to ešte zaujímavejšie. V 17. storočí totiž cirkev vo Švajčiarsku (obec Fiesch) uvalila na ľadovec Aletsch oficiálny exorcizmus a pápež Inocent XI. schválil modlitby za jeho roztopenie a ústup, lebo im ničil dediny. Takže sa vlastne len začali plniť modlitby veriacich a topil sa na objednávku. Našťastie v roku 2010 pápež Benedikt XVI. schválil zmenu textu a odvtedy sa tam ľudia na procesiách modlia za to, aby znova rástol. Takže čakajme zmenu, rituály predsa potrebujú nejaký čas, kým zaberu!
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
8.7.2026 09:23 Reaguje na vaberĽadovec nie je statická kocka ľadu, ktorá potrebuje tisíce rokov na to, aby sa pohla. Horské ľadovce sú v podstate „rieky zamrznutého snehu“, ktoré neustále tečú údolím nadol pod váhou vlastnej gravitácie. Keď nastalo obdobie s chladnejšími letami a vyššími zimnými zrážkami (čo bolo presne v 17. až 19. storočí), sneh sa v hornej časti nestíhal topiť, stláčal sa na firn a následne na ľadovec. Tým pádom sa spodné čelo ľadovca začalo tlačiť hlboko do údolia – tlačilo pred sebou obrovské valy skál (morény) a doslova hltalo horské chaty, lúky a celé osady. Nebol to teda len sezónny sneh, bol to postupujúci plastický ľad.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
8.7.2026 09:24 Reaguje na vaberAko teda vedci vedia o blokujúcich systémoch nad Azorami v rokoch 1807–1808 alebo 1811?
Historické prístrojové merania: Barometer bol vynájdený už v 17. storočí. Na prelome 18. a 19. storočia už v Európe existovala hustá sieť meteorologických staníc (Paríž, Londýn, Ženeva, Viedeň atď.). Tlak vzduchu sa meral trikrát denne.
Lodné denníky: Azory boli kľúčovým uzlom pre moreplavbu medzi Európou a Amerikou. Kapitáni lodí (či už obchodných alebo vojenských) mali zákonnú povinnosť viesť podrobné palubné denníky, kde zaznamenávali smer a silu vetra, stav mora a často aj tlak vzduchu a teplotu.
Barometrická rekonštrukcia: Ak máte dáta o tlaku z desiatok miest na pevnine a presné údaje o vetre z lodí na mori, moderné počítačové modely dokážu pomocou fyzikálnych zákonov spätne nasimulovať a s vysokou presnosťou zrekonštrukovať synoptické mapy – teda presne určiť, kde sa nachádzala tlaková níž alebo výš (tzv. reanalýza historického počasia).
Odpovědět
Historické prístrojové merania: Barometer bol vynájdený už v 17. storočí. Na prelome 18. a 19. storočia už v Európe existovala hustá sieť meteorologických staníc (Paríž, Londýn, Ženeva, Viedeň atď.). Tlak vzduchu sa meral trikrát denne.
Lodné denníky: Azory boli kľúčovým uzlom pre moreplavbu medzi Európou a Amerikou. Kapitáni lodí (či už obchodných alebo vojenských) mali zákonnú povinnosť viesť podrobné palubné denníky, kde zaznamenávali smer a silu vetra, stav mora a často aj tlak vzduchu a teplotu.
Barometrická rekonštrukcia: Ak máte dáta o tlaku z desiatok miest na pevnine a presné údaje o vetre z lodí na mori, moderné počítačové modely dokážu pomocou fyzikálnych zákonov spätne nasimulovať a s vysokou presnosťou zrekonštrukovať synoptické mapy – teda presne určiť, kde sa nachádzala tlaková níž alebo výš (tzv. reanalýza historického počasia).
Karel Zvářal
8.7.2026 13:04 Reaguje na Vladimir MertanŽádný z komentujících po mém vstupu 5.7. v 16,24 ani nezavadil o 40%-ní úbytek nízké oblačnosti! Řekl bych, že článek ani nečetli a jedou si svoje zažité litanie.
Nad oceánem by pokles nízké oblačnosti neměl vadit - bude se alepoň více odpařovat a mělo by i více pršet!
Horší je téměř poloviční ÚBYTEK (tedy 40%) oblačnosti oproti r. 2003 nad pevninou. Za 20 let tak viditelná změna (mnou dříve komentovaná)! A to je i důvod, proč se pevnina více ohřívá, čemuž nahráváme nesmyslnými agro postupy - zbytečná - ba přímo škodlivá podmítka tam, kde vůbec být nemusí, neb nikdy dříve nebyla. Dnes s se stroji poháněnými fosilem by někteří zorali komplet všechno.
A toto je na úrovni Vašich "přírodních cyklů", ba možná ještě horší! Prostě oblačnost rozháníme přehřátým povrchem. Takže opakuji: vyrábíme Saharu, proto se nemáme co divit nebývalým vedrům.
Odpovědět
Nad oceánem by pokles nízké oblačnosti neměl vadit - bude se alepoň více odpařovat a mělo by i více pršet!
Horší je téměř poloviční ÚBYTEK (tedy 40%) oblačnosti oproti r. 2003 nad pevninou. Za 20 let tak viditelná změna (mnou dříve komentovaná)! A to je i důvod, proč se pevnina více ohřívá, čemuž nahráváme nesmyslnými agro postupy - zbytečná - ba přímo škodlivá podmítka tam, kde vůbec být nemusí, neb nikdy dříve nebyla. Dnes s se stroji poháněnými fosilem by někteří zorali komplet všechno.
A toto je na úrovni Vašich "přírodních cyklů", ba možná ještě horší! Prostě oblačnost rozháníme přehřátým povrchem. Takže opakuji: vyrábíme Saharu, proto se nemáme co divit nebývalým vedrům.
LM
Ladislav Metelka
8.7.2026 13:28 Reaguje na Karel Zvářal40% je moc, kde jste to vzal? U nás je nárůst slunečního svitu asi 0,3% ročně. Je fakt, že nízké oblačnosti ubývá, ale o 40% ročně?
Odpovědět
Karel Zvářal
8.7.2026 13:44 Reaguje na Ladislav MetelkaZa dvacet let o 40% !
https://www.novinky.cz/clanek/veda-skoly-kvuli-lidske-cinnosti-ubyva-oblacnosti-coz-vede-k-dalsimu-oteplovani-planety-40571557
Odpovědět
https://www.novinky.cz/clanek/veda-skoly-kvuli-lidske-cinnosti-ubyva-oblacnosti-coz-vede-k-dalsimu-oteplovani-planety-40571557
LM
Ladislav Metelka
8.7.2026 13:59 Reaguje na Karel ZvářalNo tak to jste to úplně blbě pochopil. Píšou tam, že "přibližně 40 % úbytku nízkých mraků od roku 2003 bylo způsobeno oteplováním povrchu oceánu. Jinými slovy, procesem zpětné vazby mraků. Následují vlivy skleníkových plynů (21 %) a aerosolů (14 %). Přirozená klimatická proměnlivost představuje pouze 3 % tohoto trendu u nízké oblačnosti."
Takže ne úbytek o 40%, ale 40% úbytku bylo způsobeno oteplováním povrchu oceánu.
Človíčku, človíčku...
Odpovědět
Takže ne úbytek o 40%, ale 40% úbytku bylo způsobeno oteplováním povrchu oceánu.
Človíčku, človíčku...
Karel Zvářal
8.7.2026 14:05 Reaguje na Ladislav MetelkaTak určitě, prohrál, ale furt se musí pochechtávat...
Je to psáno jazykem "Kysličník", proto zmíní jen oceán a chytře vynechají pevninu. Nebo snad máte jiné poznatky/citace, jak nad pevninou je mraků stejně kdysi? Sem s nimi!
Odpovědět
Je to psáno jazykem "Kysličník", proto zmíní jen oceán a chytře vynechají pevninu. Nebo snad máte jiné poznatky/citace, jak nad pevninou je mraků stejně kdysi? Sem s nimi!
Karel Zvářal
8.7.2026 14:34 Reaguje na Karel ZvářalŘekl bych, že to je ta nezodpovězená otázka. Ne, nejsme "metanové doupě", jsme kontinent s nejvyšším úbytkem oblačnosti. V globálním/zprůměrovaném hodnocení úbytku nám k tomu ale neřeknou nic.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
8.7.2026 14:44 Reaguje na Karel Zvářalhttps://www.ipcc.ch/report/ar6/wg1/
downloads/report/IPCC_AR6_WGI_Chapter07.pdf.
Odpovědět
downloads/report/IPCC_AR6_WGI_Chapter07.pdf.
LM
Ladislav Metelka
8.7.2026 14:47 Reaguje na Karel Zvářalhttps://www.ipcc.ch/report/ar6/wg1/downloads/report/IPCC_AR6_WGI_FullReport_small.pdf
Kapitola 7
Odpovědět
Kapitola 7
LM
Ladislav Metelka
8.7.2026 14:34 Reaguje na Karel ZvářalAle my nehrajeme žádnou hru, tak proč "prohrál"? Prostě jste jen něco blbě pochopil.
Odpovědět
Karel Zvářal
8.7.2026 14:50 Reaguje na Ladislav MetelkaNevěřím tomu, že 0,1% úbytku (globální) oblačnosti od roku 2003 přispěla k POLOVINĚ nárůstu energetické nerovnováhy Země. Nad Evropou je to tak markantní jev (tlakové výše), viz diskutované chybějící pravidelné srážky, s nimi následné ochlazení. Tam jsou ve hře věci/síly, které se neventilují, ať už z jakýchkoliv důvodů.
Odpovědět
Karel Zvářal
8.7.2026 15:01 Reaguje na Karel ZvářalA že přibývá vlhkosti/energie nad oceánem, je patrné z mimořádné síly tornád.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
8.7.2026 16:24 Reaguje na Karel ZvářalAlebo je to naopak, pevnina sa viac zohrieva, pretože ubúda oblačnosť.
Odpovědět
Karel Zvářal
8.7.2026 16:46 Reaguje na Vladimir MertanDíky fosilu zoráme vše naráz, díky šlechtění o několik týdnů dříve. Co předkové s motyčkou či kravkou řešili postupně, někdy/většinou(?) až na jaře, nabídneme slunci k ohřívání půdy/vzduchu. A vzestupné termické proudy rozpouští/vyhání oblačnost.
Když mi někdo dá chyták, co bylo dříve, jestli slepice, nebo vejce, řeknu vejce. A kdo ho snesl?-) Dinosaurus:-)))
Odpovědět
Když mi někdo dá chyták, co bylo dříve, jestli slepice, nebo vejce, řeknu vejce. A kdo ho snesl?-) Dinosaurus:-)))
Karel Zvářal
8.7.2026 18:57 Reaguje na Vladimir MertanJe to pro všechny únavné, jen pro pořádek znovu zopáknu vysvětlení od LM:
"Pokles relativní vlhkosti nad pevninou souvisí podle všeho s VYSUŠOVÁNÍM POVRCHU, jde ale čistě o přízemní jev, už ve výšce několika set metrů se neprojevuje. Má vliv jen na tu nejnižší oblačnost."
Bavíme se celou dobu o vysušování krajiny, a s tím přímo souvisí i úbytek nízké oblačnosti. A to není o pár procentíčkách... Toť vše.
Odpovědět
"Pokles relativní vlhkosti nad pevninou souvisí podle všeho s VYSUŠOVÁNÍM POVRCHU, jde ale čistě o přízemní jev, už ve výšce několika set metrů se neprojevuje. Má vliv jen na tu nejnižší oblačnost."
Bavíme se celou dobu o vysušování krajiny, a s tím přímo souvisí i úbytek nízké oblačnosti. A to není o pár procentíčkách... Toť vše.
JO
Karel Zvářal
7.7.2026 05:15 Reaguje na Jarka O.To přece není o matení. Jestliže se bavíme u druhé/biofyzikální noze GO, tak jsem ji jen konkretizoval. Nic víc, nic míň. Ten jev má koplexní příčinu, nikoliv jen jednu jedinou.
Odpovědět
va
vaber
7.7.2026 08:37 Reaguje na Karel ZvářalŽijeme ve vlhčím období ,jen neprší a řeky jsou prázdné, alespoň v Evropě.
Nevidíte v tom rozpor?
Odpovědět
Nevidíte v tom rozpor?
Karel Zvářal
7.7.2026 16:28 Reaguje na vaberPrávě tomu rozporu jsem věnoval tento článek. Vlhkost nad mořem je vyšší, nad pevninou nižší... čert aby to spral!... gdo se v to má vyznat?-)
Mistři vlhkostí určitě. Jenže pojmenovat problém/jev není to samé, co jej vyřešit. Tak jsem si dovolil menší rozbor příčin:-)
Odpovědět
Mistři vlhkostí určitě. Jenže pojmenovat problém/jev není to samé, co jej vyřešit. Tak jsem si dovolil menší rozbor příčin:-)
va
vaber
7.7.2026 19:11 Reaguje na Karel ZvářalVlhkost nejsou mraky.Na déšť musí být mraky a tlusté mraky . Dnes bylo skoro 30°C a fučel silný, hnusný, úplně vše vysušující vítr. Odkud asi přišel. Mraky byly ,ale slunce jimi prosvítalo a to mělo prý pršet.
Odpovědět
Karel Zvářal
7.7.2026 19:27 Reaguje na vaberNejsem šaman. Jsou ale místa, kde dnes pršelo, koukněte na: viz níže. Tipuji, že dlíte na někde jihu či v místě, kterým se déšť vyhýbá.
https://www.intersucho.cz/cs/
Vlhkost nad oceány je základní předpoklad pro tvorbu mraků. Ranní rosa je předpoklad pro tvorbu bouřek. Hliněné (suché) megalány plus městské tepelné ostrovy bouřkám (ani rose) nepřejí. V suché krajině čekat na déšť můžete někdy i několik let... Zn: vyrábíme Saharu.
https://pocasi.seznam.cz/radar?lat=49.221&lon=17.701&z=5
Odpovědět
https://www.intersucho.cz/cs/
Vlhkost nad oceány je základní předpoklad pro tvorbu mraků. Ranní rosa je předpoklad pro tvorbu bouřek. Hliněné (suché) megalány plus městské tepelné ostrovy bouřkám (ani rose) nepřejí. V suché krajině čekat na déšť můžete někdy i několik let... Zn: vyrábíme Saharu.
https://pocasi.seznam.cz/radar?lat=49.221&lon=17.701&z=5
va
vaber
7.7.2026 19:46 Reaguje na Karel ZvářalVětší srážky někde na kousíčku Česka . Ty dva milimetry vysuší vítr za dvě hodiny.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
8.7.2026 16:29 Reaguje na vaberAko dobrý príklad som uviedol vyschnutie Neziderského jazera v roku 1886-88. To jazero vyschlo este v roku 1949.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
8.7.2026 16:27 Reaguje na vaber Počasí nás sice v posledních týdnech trápí neobvykle vysokými teplotami s téměř nulovými srážkami a teplotními rekordy, podle vědců z České zemědělské univerzity ale žijeme v jednom z historicky nejvlhčích období dějin. Bez ohledu na to, jaké jsou momentálně průtoky v řekách nebo že současné sucho napomáhá kůrovcové kalamitě.
„Když mluvíme o vlhkých a suchých obdobích, tak o nich mluvíme dlouhodobě. I uvnitř vlhkého období může být sucho a uvnitř suchého jeden dva vlhké roky,“ vysvětluje Martin Hanel z České zemědělské univerzity.
Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/sucho-mokro-klima-pocasi-rekordy.A180524_103830_domaci_bur
Odpovědět
„Když mluvíme o vlhkých a suchých obdobích, tak o nich mluvíme dlouhodobě. I uvnitř vlhkého období může být sucho a uvnitř suchého jeden dva vlhké roky,“ vysvětluje Martin Hanel z České zemědělské univerzity.
Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/sucho-mokro-klima-pocasi-rekordy.A180524_103830_domaci_bur
va
vaber
7.7.2026 08:31 Reaguje na Vladimir MertanJen jsem vám ukázal jak já to vidím a upozornil na skutečnosti ,které jsou v rozporu s vědeckými zprávami. Konkrétní důkaz pro vás je ,že kolem rolu 1000bylo tepleji. když vám napíšu ,že kolem roku 1000 prý zamrzl Nil , vůbec se nedivíte, jak je to možné když bylo teplo. Bylo by to možné dnes?
Já jen hledám kde ty vaše důkazy mají slabiny.
Odpovědět
Já jen hledám kde ty vaše důkazy mají slabiny.
VM
Vladimir Mertan
8.7.2026 11:09 Reaguje na vaberRok 1010 je v historickej klimatológii dokonale zdokumentovaný. Krátko predtým totiž došlo k obrovským sopečným erupciám (vedci to vidia v jadrách grónskeho ľadu podľa vrstiev síranov).
Sopečný popol a aerosóly v stratosfére odrazili slnečné lúče a spôsobili krátkodobé, ale extrémne regionálne ochladenie. Egypt navyše zasiahol extrémny prepad tlaku vzduchu. Takže veda tu žiadnu slabinu nemá – vedci presne vedia, ktorá sopka ten zamrznutý Níl vtedy „zariadila“.
Či by to bolo možné dnes? V roku 2013 v Káhire reálne snežilo (prvýkrát po 112 rokoch), snežilo na pyramídy a teploty v Egypte klesli k nule.
V rokoch 2020 a 2021 zasiahli Blízky východ také mrazy, že zamrzli fontány v Sýrii a sneh pokryl púšte v Saudskej Arábii.
Ak by dnes Níl netiekol cez desiatky priehrad (vrátane gigantickej Asuánskej priehrady), ktoré regulujú prietok, spomaľujú vodu a menia jej teplotný režim, pri rovnakej synoptickej situácii (sibírsky vpád) by na pokojných ramenách delta Nílu zamrzla aj dnes.
Odpovědět
Sopečný popol a aerosóly v stratosfére odrazili slnečné lúče a spôsobili krátkodobé, ale extrémne regionálne ochladenie. Egypt navyše zasiahol extrémny prepad tlaku vzduchu. Takže veda tu žiadnu slabinu nemá – vedci presne vedia, ktorá sopka ten zamrznutý Níl vtedy „zariadila“.
Či by to bolo možné dnes? V roku 2013 v Káhire reálne snežilo (prvýkrát po 112 rokoch), snežilo na pyramídy a teploty v Egypte klesli k nule.
V rokoch 2020 a 2021 zasiahli Blízky východ také mrazy, že zamrzli fontány v Sýrii a sneh pokryl púšte v Saudskej Arábii.
Ak by dnes Níl netiekol cez desiatky priehrad (vrátane gigantickej Asuánskej priehrady), ktoré regulujú prietok, spomaľujú vodu a menia jej teplotný režim, pri rovnakej synoptickej situácii (sibírsky vpád) by na pokojných ramenách delta Nílu zamrzla aj dnes.
VM
Vladimir Mertan
8.7.2026 11:12 Reaguje na vaberhttps://www.pravda.sk/spravy/svet/clanok/302342-v-jeruzaleme-napadlo-pol-metra-snehu
Niekoľkocentimetrová vrstva snehu pokryla nielen Káhiru, ale aj časti Alexandrie a Sinajského polostrova prvý raz za posledné desaťročia. Prístav v Alexandrii museli pre zlé počasie uzavrieť už pred troma dňami. Jemnú snehovú pokrývku bolo dokonca vidieť na pobreží Stredozemného mora v okolí mesta Ras al-Bár.
Výčiny počasia sužujú tento týždeň celý Blízky východ. Zriedkavá snehová búrka, ktorá zasiahla Jeruzalem, paralyzovala mesto. Snehová pokrývka dosiahla až 37 centimetrov a z uviaznutých áut cez noc evakuovali okolo 1 500 ľudí. Starosta Nir Barkat na pomoc dokonca povolal armádu. Úrady zriadili tri záchranné centrá a zdravotníci pre symptómy súvisiace s podchladením ošetrili 350 ľudí.
Odpovědět
Niekoľkocentimetrová vrstva snehu pokryla nielen Káhiru, ale aj časti Alexandrie a Sinajského polostrova prvý raz za posledné desaťročia. Prístav v Alexandrii museli pre zlé počasie uzavrieť už pred troma dňami. Jemnú snehovú pokrývku bolo dokonca vidieť na pobreží Stredozemného mora v okolí mesta Ras al-Bár.
Výčiny počasia sužujú tento týždeň celý Blízky východ. Zriedkavá snehová búrka, ktorá zasiahla Jeruzalem, paralyzovala mesto. Snehová pokrývka dosiahla až 37 centimetrov a z uviaznutých áut cez noc evakuovali okolo 1 500 ľudí. Starosta Nir Barkat na pomoc dokonca povolal armádu. Úrady zriadili tri záchranné centrá a zdravotníci pre symptómy súvisiace s podchladením ošetrili 350 ľudí.
TK
Tomáš Kalisz
9.7.2026 16:42 Reaguje na vaberNa otázku "proč zmizely lesy v posledních dvou tisících let z jihu Evropy a nikdy se neobnovily" bych viděl jako jednu z možných odpovědí i větu "protože je lidé vykáceli a tím výrazně přispěli k trvalému překlopení hydrologického režimu z původního vlhčího do dnešního suchého."
Hypotéza, jak toto překlopení hydrologického režimu lidskými zásahy do ekosystémů může probíhat, je předestřena v článku "The role of ecosystem transpiration in creating alternate moisture
regimes by influencing atmospheric moisture convergence", přístupném přes link
https://www.landscapealliance.org/publications/pdf_files/articles/ASheil2301.pdf
Vzhledem k důležitosti vody pro naše fungování jako lidské společnosti bych řešení otázky, nakolik a/nebo za jakých okolností mohly lidské zásahy do hydrologického režimu navrhovaným mechanismem opravdu způsobit jeho trvalou změnu z vlhkého na suchý (nebo k ní přispět) za hodnou pozornosti a detailnějšího zkoumání.
Odpovědět
Hypotéza, jak toto překlopení hydrologického režimu lidskými zásahy do ekosystémů může probíhat, je předestřena v článku "The role of ecosystem transpiration in creating alternate moisture
regimes by influencing atmospheric moisture convergence", přístupném přes link
https://www.landscapealliance.org/publications/pdf_files/articles/ASheil2301.pdf
Vzhledem k důležitosti vody pro naše fungování jako lidské společnosti bych řešení otázky, nakolik a/nebo za jakých okolností mohly lidské zásahy do hydrologického režimu navrhovaným mechanismem opravdu způsobit jeho trvalou změnu z vlhkého na suchý (nebo k ní přispět) za hodnou pozornosti a detailnějšího zkoumání.
JO
Jarka O.
9.7.2026 22:12 Reaguje na Tomáš KaliszMnoho lidí zde tyto důvody uznává namísto vlivu marginálního biotického plynu. Mrzelo mne, že s Vámi na toto téma v jedné z minulých diskuzí nekomunikoval p. Metelka.
Odpovědět
JO
Jarka O.
6.7.2026 22:11P. Zvářale, snažil jste se bavit se, ale oni neumí, protože potřebují ohlupovat mantrou kysličníku (pamatujete na rychle zrušenou diskuzi o ESG?). Je smutné, jak tito prý fyzici žonglují pojmy absolutní, relativní, specifická vlhkost, aniž by je sami rozlišovali. Absolutní vlhkost nad pevninou se během 50 let zvýšila čili zvýšil se výpar z obnažených povrchů, dříve zelených, a krajina tak opravdu může vysychat. Sahara, západní Evropa, Šumava, Tatry ... Neznamená to ale, že ta voda nad pevninou musí zase vypršet, zároveň s vysoušením holého povrchu radiací stoupá teplota povrchu a vzduchu, čímž se snižuje relativní vlhkost. Voda proudí dál, může vypršet kdesi, třeba zase nad mořem. Méně slaná voda se vypařuje víc než voda slaná, pokračuje sice nad vysychající ale zahřívající se pevninu, a může nastat začarovaný koloběh. Pravdě blízko jsou lidé jako p. Pokorný, p. Millan apod. Semtam nám ještě zaprší ... a určitě ztvrdlá půda bez organiky nebo i OZE klidně můžou hrát negativní roli, nechtěla jsem tomu moc věřit, ale mnohé tomu nasvědčuje.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
7.7.2026 08:09 Reaguje na Jarka O.Na rozdíl od Vás ti fyzici vědí, jak jsou ty vlhkosti definované a jak a kdy je použít.
Odpovědět
JO
Jarka O.
7.7.2026 20:08 Reaguje na Ladislav MetelkaMěla jsem opačný pocit a připomenutí je máma moudrosti, že. Jak důveryhodné mohou být asi ty modely, když někdo plete absolutní a specifickou vlhkost... , a podle nich se má řídit zelená vláda?
Odpovědět
LM
TK
Tomáš Kalisz
9.7.2026 17:03 Reaguje na Jarka O.Dobrý den,
pan Metelka poskytl odkazy na články vysvětlující rozdíly mezi absolutní, relativní a specifickou vlhkostí a/nebo důvody, proč se tyto různé metriky používají. Osobně považuji tyto články za jasné a dostatečně podrobné. Pokud máte pocit, že někdo něco spletl, napište příště prosím přesně, kdo a co, ideálně i s nějakým zdůvodněním, proč si to myslíte.
S pozdravem
Tomáš Kalisz
Odpovědět
pan Metelka poskytl odkazy na články vysvětlující rozdíly mezi absolutní, relativní a specifickou vlhkostí a/nebo důvody, proč se tyto různé metriky používají. Osobně považuji tyto články za jasné a dostatečně podrobné. Pokud máte pocit, že někdo něco spletl, napište příště prosím přesně, kdo a co, ideálně i s nějakým zdůvodněním, proč si to myslíte.
S pozdravem
Tomáš Kalisz
JO
Jarka O.
9.7.2026 22:08 Reaguje na Tomáš KaliszDobrý den.
Ladislav Metelka2.7.2026 08:20 Reaguje na Karel Zvářal
Absolutní (specifická) vlhkost je obsah vodní páry v 1 kg vzduchu a ta roste. Relativní vlhkost je míra nasycení vzduchu vodní parou a ta klesá.
Odkazy p. Metelka našel, ale zde (nejen) vlhkosti zaměnil, proto jsem si dovolila protestovat. Nebylo by od věci vědět, zda je zaměňují i v modelech, které předkládají jako jedinou pravdu. Pokud by někdo měl mluvit přesně, tak fyzik, který doporučuje akce vládě.
Odpovědět
Ladislav Metelka2.7.2026 08:20 Reaguje na Karel Zvářal
Absolutní (specifická) vlhkost je obsah vodní páry v 1 kg vzduchu a ta roste. Relativní vlhkost je míra nasycení vzduchu vodní parou a ta klesá.
Odkazy p. Metelka našel, ale zde (nejen) vlhkosti zaměnil, proto jsem si dovolila protestovat. Nebylo by od věci vědět, zda je zaměňují i v modelech, které předkládají jako jedinou pravdu. Pokud by někdo měl mluvit přesně, tak fyzik, který doporučuje akce vládě.
LM
Ladislav Metelka
10.7.2026 07:15 Reaguje na Jarka O.Ne, ty definice jsou správně. To Vy to máte popletené.
Odpovědět
Karel Zvářal
10.7.2026 07:48 Reaguje na Ladislav MetelkaCo řeknete na názor, aby pro zjednodušení a nematení veřejnosti by byla příště uváděna jen absolutní vlhkost. Je to v g/m3, každý si to může hned porovnat.
Nedostali jsme se k otázce, kde bylo těch chybějících 7 gramů v měřeních p. Millana. 14 (jdoucích od moře) naměřil, mělo být 21g pro tvorbu bouřek. V tomto deficitu setrváváme, nebo se ještě zhoršil.
Odpovědět
Nedostali jsme se k otázce, kde bylo těch chybějících 7 gramů v měřeních p. Millana. 14 (jdoucích od moře) naměřil, mělo být 21g pro tvorbu bouřek. V tomto deficitu setrváváme, nebo se ještě zhoršil.
LM
Ladislav Metelka
10.7.2026 08:15 Reaguje na Karel ZvářalTo nejde, protože každá vlhkost říká něco jiného. Relativní je míra nasycení vodní parou, absolutní vlhkost jste uvedl, ta se ale silně mění s tlakem a třeba neřekne vůbec nic o kondenzaci vodní páry. S tlakem se naopak nemění směšovací poměr (množství vodní páry na 1 kg suchého vzduchu, ta se používá, protože se nemění při izentropických procesech). A ještě máme vlhkost měrnou (specifickou), což je množství vodní páry v 1 kg vlhkého vzduchu. Každá má svůj fyzikální význam. Tvorba oblačnosti souvisí s relativní vlhkostí, skleníkový efekt se specifickou, kondenzace vodní páry zase se směšovacím poměrem. Není to matení veřejnosti, je to jednoduchá termodynamika. Myslím si, že pokud se chcete pouštět do diskusí o vlhkosti vzduchu, měl byste si to trochu nastudovat.
Odpovědět
Karel Zvářal
10.7.2026 11:40 Reaguje na Ladislav MetelkaStudovat to určitě nebudu, až tolik to nežeru, to je práce klimatologů, kteří pracují s různými modely. Mám rád jednoduchou, nekomplikovanou debatu, kde by šlo operovat i s měnící se absolutní vlhkostí. A ona se mění, že... Určitě v dlouhodobém horizontu by to šlo posoudit/srovnávat, během dne se asi termodynamika mění výrazněji.
S nižší (absolutní) vlhkostí souvisí i méně srážek. Mě právě zaujala ta zmínka od P. Millana, kde ony uvedené hodnoty považoval za důležité. Zda to je či není důležité dnes, je asi věc jiná...
Podstatná je pro mě suchá, polosaharská krajina - zejména v létě po žních, kdy masy teplého vzduchu ohřívají široké okolí (gigatetelíny), včetně oceánů i vzdálených končin. To je termodynamika atmosféry a hydrosféry. Plus vliv skleníkových plynů, samozřejmě...
Odpovědět
S nižší (absolutní) vlhkostí souvisí i méně srážek. Mě právě zaujala ta zmínka od P. Millana, kde ony uvedené hodnoty považoval za důležité. Zda to je či není důležité dnes, je asi věc jiná...
Podstatná je pro mě suchá, polosaharská krajina - zejména v létě po žních, kdy masy teplého vzduchu ohřívají široké okolí (gigatetelíny), včetně oceánů i vzdálených končin. To je termodynamika atmosféry a hydrosféry. Plus vliv skleníkových plynů, samozřejmě...
LM
Ladislav Metelka
10.7.2026 11:54 Reaguje na Karel ZvářalNo vidíte, jaký v tom máte hokej... Absolutní vlhkost neklesá, ale roste. Co kesá je relativní vlhkost.
Odpovědět
Karel Zvářal
10.7.2026 12:16 Reaguje na Ladislav MetelkaProč hokej? Mě tento paradox/rozpor právě zajímá - to je jádro pudla!
Vlhkost roste, ale prší méně, resp méně pravidelně, než tomu bylo v nedávné minulosti. A mělo by logicky více, ne?
Přívalové srážky jsou důsledkem porušené termodynamiky v atmosféře. Tam si myslím, že ten "hokej" - který tam dříve nebyl, ale dnes je, máme řešit.
Tímto bychom se měli zabývat - nakolik je to vlivem antropocénu, resp zda "jen a pouze kysličník", a nakolik vliv přehřáté pevniny (a oceánů).
A dokud to nebude specifikováno podle místa, např stř. Evropa/Česko, ale zahrnuto do jedné globální křivky, tak se asi nikam nedopracujem.
Odpovědět
Vlhkost roste, ale prší méně, resp méně pravidelně, než tomu bylo v nedávné minulosti. A mělo by logicky více, ne?
Přívalové srážky jsou důsledkem porušené termodynamiky v atmosféře. Tam si myslím, že ten "hokej" - který tam dříve nebyl, ale dnes je, máme řešit.
Tímto bychom se měli zabývat - nakolik je to vlivem antropocénu, resp zda "jen a pouze kysličník", a nakolik vliv přehřáté pevniny (a oceánů).
A dokud to nebude specifikováno podle místa, např stř. Evropa/Česko, ale zahrnuto do jedné globální křivky, tak se asi nikam nedopracujem.
LM
Ladislav Metelka
10.7.2026 12:24 Reaguje na Karel ZvářalAbsolutní vlhkost roste. Ta relativní klesá. Jednoduchá termodynamika, ale když to nechcete studovat, smiřte se s tím, že to asi nikdy nepochopíte a vždycky budete psát blbosti.
Termodynamika není porušená, ta funguje pořád stejně.
Regionální změny jsou jistě důležité. Tak jak ta pole po žních ohřívají Arktidu?
Odpovědět
Termodynamika není porušená, ta funguje pořád stejně.
Regionální změny jsou jistě důležité. Tak jak ta pole po žních ohřívají Arktidu?
Karel Zvářal
10.7.2026 12:33 Reaguje na Ladislav MetelkaJak? Jak nás nedávno ohřála saharská tepelná kupole, o pár týdnů dříve (v polovině května) tu byla kosa v důsledku vpádu arktického vzduchu. A jelikož převažují velkoplošné devastační aktivity (viz foto oliv na hlíně), převažuje vliv horkých proudů. Časem se do vyhladí do oteplení všude, ta antropogenní energie z atmosféry a oceánů nikam nezmizí.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
10.7.2026 12:44 Reaguje na Karel ZvářalAha, a kdo ohřál tu Saharu tak, že začala ohřívat Evropu více než dříve? Jo, já zapomněl, na Sahaře mají po žních...
No a jak to, že ohřáté lokality ohřívají jiná místa víc, než o kolik se ohřejí samy? To je, podle Vás, termodynamicky v pořádku?
Odpovědět
No a jak to, že ohřáté lokality ohřívají jiná místa víc, než o kolik se ohřejí samy? To je, podle Vás, termodynamicky v pořádku?
Karel Zvářal
10.7.2026 13:16 Reaguje na Ladislav MetelkaZajisté jste postřehl, že si všímám vy/čerpání artézkých studní na závlahy, prohlubování stále hlubších zdrojů vody - která potom chybí pod povrchem, intenzivní pastva- odkrytá půda, méně rosy... Ani vzdušný prostor není bez vlivu antropocénu, ale zde jakékoliv pochybnosti jsou odpálkovány jako "nesmysly"...
Když k tomu budeme přistupovat všude takto "velkoryse", nedivme se potom, že to někteří považují jen za mediální humbuk a GO popírají...
A co se týká "radiátorů", ty mají svou teplotu +- danou. Pokud ale přidáte další žebrování (více dobytka), projeví se to více v okolí, než na samém radiátoru.
A k podobě Sahary nemají Pyrenejský ani Apeninský poloostrov daleko, vzhledem k intenzivnímu zemědělství a odkryté půdě.
Tady by bylo zajímavé srovnání podle vlhkostí a srážek před 50 lety a dnes, plus k tomu střední E.. Zvládl byste to?-) Nebo nemáte k tomu dostatek zdrojů? Já totiž miluji tabulky, mě "sesypaný"/zprůměrovaný graf nic neříká, resp vyvolává více otázek než odpovědí.
Odpovědět
Když k tomu budeme přistupovat všude takto "velkoryse", nedivme se potom, že to někteří považují jen za mediální humbuk a GO popírají...
A co se týká "radiátorů", ty mají svou teplotu +- danou. Pokud ale přidáte další žebrování (více dobytka), projeví se to více v okolí, než na samém radiátoru.
A k podobě Sahary nemají Pyrenejský ani Apeninský poloostrov daleko, vzhledem k intenzivnímu zemědělství a odkryté půdě.
Tady by bylo zajímavé srovnání podle vlhkostí a srážek před 50 lety a dnes, plus k tomu střední E.. Zvládl byste to?-) Nebo nemáte k tomu dostatek zdrojů? Já totiž miluji tabulky, mě "sesypaný"/zprůměrovaný graf nic neříká, resp vyvolává více otázek než odpovědí.
LM
Ladislav Metelka
10.7.2026 13:20 Reaguje na Karel ZvářalStáhněte si data z https://cds.climate.copernicus.eu/datasets/reanalysis-era5-single-levels?tab=overview. Až hodinová data, gridovaná, od roku 1940.Můžete si to analyzovat.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
10.7.2026 11:55 Reaguje na Karel ZvářalNo a jak ta krajina po žních ohřívá Arktidu?
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
10.7.2026 08:34 Reaguje na Karel ZvářalA Millan nějak neuvažuje vertikální teplotní zvrstvení (stabilitu) vzduchu. Pokud bude zvrstvení labilní, stačí opravdu jen velice málo vodní páry a bouřka se může vyvinout velice rychle. 21 g/m3 není žádný limit pro vznik bouřek.
Odpovědět
Karel Zvářal
9.7.2026 21:45Pane Mertane, na toho trolla nemá cenu reagovat, ten se jen nudí a provokuje. Člověk, když vyleze z vody, tak se nemusí oklepávat bohatým rozstřikem, tak jako chundelatý pes. I malé dítě pochopí, proč tomu tak je. To je "oponent z principu".
Odpovědět
Karel Zvářal
10.7.2026 18:52 Reaguje na Karel Zvářalhttps://img.obrazky.cz/?url=ab774d155cf755ec&size=2
Tolik může být NĚKDY (tj ne každý den) ve vyšší trávě rosy.
Odpovědět
Tolik může být NĚKDY (tj ne každý den) ve vyšší trávě rosy.
TK
Tomáš Kalisz
12.7.2026 13:59 Reaguje na Karel ZvářalDobrý den pane Zvářale,
jste si jist, že jste připojil správný link? Na obrázku vidím psa v kaluži. Nechápu, co to může vypovídat o rose.
Cením si Vaší snahy poukazovat na věci, kterým se podle Vás nedostává tolik pozornosti, co by zasloužily, ale pochybuji, že tímto způsobem někoho přesvědčíte.
S pozdravem
TK
Odpovědět
jste si jist, že jste připojil správný link? Na obrázku vidím psa v kaluži. Nechápu, co to může vypovídat o rose.
Cením si Vaší snahy poukazovat na věci, kterým se podle Vás nedostává tolik pozornosti, co by zasloužily, ale pochybuji, že tímto způsobem někoho přesvědčíte.
S pozdravem
TK
Karel Zvářal
12.7.2026 20:31 Reaguje na Tomáš KaliszJsem si naprosto jist, neb otřásajícího se psa spousta lidí neviděla. Obrázky rosy jsem též připojoval (dříve), prý nebyly povolené/"volné", tak tam dali gutaci... Každý si je může dohledat, ale nejlepší řešení je počkat do sv. Anny, po tomto termínu ranní procházka v trávě po jasné noci zaručí promočení kecek i spodku kalhot.
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/karel-zvaral-rosa-jinovatka-a-mlha-kapenkova-zavlaha-zadarmo
Včíl mudrujte:-)) (P.S. Jak není co pohanět, tak nevylézáme z ulity, že?-)
Odpovědět
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/karel-zvaral-rosa-jinovatka-a-mlha-kapenkova-zavlaha-zadarmo
Včíl mudrujte:-)) (P.S. Jak není co pohanět, tak nevylézáme z ulity, že?-)
Karel Zvářal
12.7.2026 20:49 Reaguje na Tomáš KaliszTo bylo podobenství pro "odborníky", co mluví o bezvýznamném podílu rosy pro půdu, faunu, flóru, klímu... Prý 0 - 0,5mm... V životě se neprošli ráno po louce, ale gůglit umí spolehlivě...
Odpovědět
TK
Tomáš Kalisz
14.7.2026 15:17 Reaguje na Karel ZvářalDobrý den pane Zvářale,
Já myslím, že se mokrou trávou někdy brodil skoro každý. Vyhledávače včetně umělé inteligence prosím nezavrhujte, ty mohou být hodně užitečné, jejich hlavní slabina je, že jim chybí spousta literatury která buď není volně přístupná pro jejich "krmení", protože by se za přístup muselo platit, nebo vůbec není v elektronické podobě.
Takže pokud se měření rosy týče, kromě hladkých destiček jsou i různé další techniky, které napodobují různě vysoký trávník i jiné druhy vegetace. Věřil bych, že existují i srovnávací studie ukazující, jak se výsledky měření zachycené rosy liší při chytání rosy na tyto speciální detektory těch standardních. Hledat jsem je sice nezkoušel, ale kdyby si s tím někdo byl ochoten dát práci, mohlo by to Vaši debatu s panem Metelkou o kousek posunout.
Další posun by pak mohl nastat, kdyby někdo našel i data ukazující, jaký podíl ze zachycené rosy se za různých podmínek podaří zasáknout do půdy, než se zbytek, co ulpěl na rostlinách, přes den zase vypaří. Na to zasáknutí by už asi bylo dobré sledovat reálné půdy spíše než nějaké modely. Je to docela experimentální oříšek, ale v principu si metody, které by na to šly použít, umím představit. Kdy, kdo a s jakým výsledkem je doopravdy použil a co se dozvěděl je otázka, o kterou tu běží především.
Nakonec by bylo dobré srovnat, k jaké změně vodní bilance daného povrchu během dnů, kdy jedinými srážkami je rosa, dojde při zatravnění pozemků nebo jiných druzích vegetačního pokryvu v porovnání s holou zemí, když se poskládají všechny rozdíly dohromady: v tvorbě rosy, v jejím vsakování, i ve vypařování z povrchu půdy a z rostlin.
Obávám se, že bez takto důkladného zkoumání je přesvědčení pana doktora Metelky, že vegetace nemůže významně posílit tvorbu rosy, skrze její vsakování a ovlivnění půdního mikroklimatu ovlivnit celkové hydrologické poměry, a skrze energetickou a vodní bilanci krajiny i lokální podnebí, postaveno zcela na roveň Vaší zkušenosti, která Vám napovídá přesný opak, a na světě není člověk, který by váš spor mohl s klidným svědomím rozhodnout.
Zdravím
TK
Odpovědět
Já myslím, že se mokrou trávou někdy brodil skoro každý. Vyhledávače včetně umělé inteligence prosím nezavrhujte, ty mohou být hodně užitečné, jejich hlavní slabina je, že jim chybí spousta literatury která buď není volně přístupná pro jejich "krmení", protože by se za přístup muselo platit, nebo vůbec není v elektronické podobě.
Takže pokud se měření rosy týče, kromě hladkých destiček jsou i různé další techniky, které napodobují různě vysoký trávník i jiné druhy vegetace. Věřil bych, že existují i srovnávací studie ukazující, jak se výsledky měření zachycené rosy liší při chytání rosy na tyto speciální detektory těch standardních. Hledat jsem je sice nezkoušel, ale kdyby si s tím někdo byl ochoten dát práci, mohlo by to Vaši debatu s panem Metelkou o kousek posunout.
Další posun by pak mohl nastat, kdyby někdo našel i data ukazující, jaký podíl ze zachycené rosy se za různých podmínek podaří zasáknout do půdy, než se zbytek, co ulpěl na rostlinách, přes den zase vypaří. Na to zasáknutí by už asi bylo dobré sledovat reálné půdy spíše než nějaké modely. Je to docela experimentální oříšek, ale v principu si metody, které by na to šly použít, umím představit. Kdy, kdo a s jakým výsledkem je doopravdy použil a co se dozvěděl je otázka, o kterou tu běží především.
Nakonec by bylo dobré srovnat, k jaké změně vodní bilance daného povrchu během dnů, kdy jedinými srážkami je rosa, dojde při zatravnění pozemků nebo jiných druzích vegetačního pokryvu v porovnání s holou zemí, když se poskládají všechny rozdíly dohromady: v tvorbě rosy, v jejím vsakování, i ve vypařování z povrchu půdy a z rostlin.
Obávám se, že bez takto důkladného zkoumání je přesvědčení pana doktora Metelky, že vegetace nemůže významně posílit tvorbu rosy, skrze její vsakování a ovlivnění půdního mikroklimatu ovlivnit celkové hydrologické poměry, a skrze energetickou a vodní bilanci krajiny i lokální podnebí, postaveno zcela na roveň Vaší zkušenosti, která Vám napovídá přesný opak, a na světě není člověk, který by váš spor mohl s klidným svědomím rozhodnout.
Zdravím
TK
Karel Zvářal
14.7.2026 18:53 Reaguje na Tomáš KaliszDobrý den, děkuji za reakci. Tak už to někdy bývá, že lidé mají na tu samou věc odlišný pohled.
Před chvílí šla reportáž z Ostravy, uprostřed trávníku nechali vysoký porost - ten je ZELENÝ. Okolo je klasicky zhoblovaný - ŽLUTÝ. Nebudu napovídat, který z nich chytá více rosy a s touto (byť minimální) vláhou lépe hospodaří.
Otázka přehlížených tepelných ostrovů je pro mě zásadní problém klimatologie. Asi žádné "velké jméno" v tomto směru nebádalo/nepublikovalo, tak povědomí je o tom minimální.
Proto doporučuji k výzkumu a lepšímu měření (teplot i vlhkosti) - jsou to "detaily", které mohou s mikroklimatem i klímou pohnout k lepšímu. Samozřejmě - v globálním provedení. Pokusné plochy možná změní názor klimatologů, ale klímu těžko...
Odpovědět
Před chvílí šla reportáž z Ostravy, uprostřed trávníku nechali vysoký porost - ten je ZELENÝ. Okolo je klasicky zhoblovaný - ŽLUTÝ. Nebudu napovídat, který z nich chytá více rosy a s touto (byť minimální) vláhou lépe hospodaří.
Otázka přehlížených tepelných ostrovů je pro mě zásadní problém klimatologie. Asi žádné "velké jméno" v tomto směru nebádalo/nepublikovalo, tak povědomí je o tom minimální.
Proto doporučuji k výzkumu a lepšímu měření (teplot i vlhkosti) - jsou to "detaily", které mohou s mikroklimatem i klímou pohnout k lepšímu. Samozřejmě - v globálním provedení. Pokusné plochy možná změní názor klimatologů, ale klímu těžko...
TK
Tomáš Kalisz
15.7.2026 19:50 Reaguje na Karel ZvářalDobrý večer pane Zvářale,
výzkumu i šíření jeho poznatků přisuzuji srovnatelnou důležitost. Když se poznatek z praxe podaří potvrdit měřením, lze mnohem spolehlivěji odhadnout rozsah, ve kterém jde konkrétní zkušenost přenést do jiných podmínek. Tím se sníží riziko selhání, která naopak mohou šíření užitečné zkušenosti zpomalit nebo úplně zastavit.
Myslím si, že klimatická politika by měla vycházet ze zkoumání principů, které podnebí ovlivňují, na všech možných úrovních, od rosy na trávníku až po globálně působící skleníkové plyny. Mám za to, že i zdánlivé drobnosti mohou mít svůj vliv a byla by škoda se apriorním odsudkem na základě dojmů a pocitů předem zbavit jakékoliv dostupné možnosti, jak nežádoucím změnám předcházet a/nebo jak ty, které už nastaly, zmírnit nebo napravit.
Srdečně zdravím
Tomáš Kalisz
Odpovědět
výzkumu i šíření jeho poznatků přisuzuji srovnatelnou důležitost. Když se poznatek z praxe podaří potvrdit měřením, lze mnohem spolehlivěji odhadnout rozsah, ve kterém jde konkrétní zkušenost přenést do jiných podmínek. Tím se sníží riziko selhání, která naopak mohou šíření užitečné zkušenosti zpomalit nebo úplně zastavit.
Myslím si, že klimatická politika by měla vycházet ze zkoumání principů, které podnebí ovlivňují, na všech možných úrovních, od rosy na trávníku až po globálně působící skleníkové plyny. Mám za to, že i zdánlivé drobnosti mohou mít svůj vliv a byla by škoda se apriorním odsudkem na základě dojmů a pocitů předem zbavit jakékoliv dostupné možnosti, jak nežádoucím změnám předcházet a/nebo jak ty, které už nastaly, zmírnit nebo napravit.
Srdečně zdravím
Tomáš Kalisz
