Karel Zvářal: Architektonické pasti – tichý zabiják ptáků

Starý typ sloupu s často odkrytou hlubokou šachtou.

Foto | Karel Zvářal

Smyslem tohoto článku je především upozornit řadového občana na nebezpečí, která přináší běžná zástavba našim ptákům. Protože zejména tam může „obyčejný člověk“ učinit opatření, kam oko úředníka nedohlédne. A jelikož je to problematika poměrně obsáhlá, rozdělíme ji na dvě části (pokračování).

Foto 2 - Bezpečnější typ sloupu, kde šachta je zakrytá a riziko zásahu proudem podstatně nižší.

Foto | Karel Zvářal

Vertikální dutiny – komíny, šachty, okapy a sloupy

Foto 3 - Podzemní část sloupu je často s vodou či blátem, což efekt pasti umocní.

Foto | Karel Zvářal

U nás se průzkum interiérů sloupů neprováděl, ale například ve Francii, kde mají totožný typ, po prohlídce několika set sloupů s pozitivními nálezy spočítali, že v celé zemi mohlo takto uhynout přes 218 tisíc sýčků! Podobně i ve Španělsku provedli prohlídku nedávno instalovaných dutých kovových sloupů kolem železnic a našli velké množství uhynulých dutinových ptáků. Rovněž v USA našli v dutých sloupech přes 200 ptáků 45 druhů. Zdá se tedy, že tato problematika má globální charakter a je nutno ji řešit se vší odpovědností.

Foto 4 - Starý cihlový komín s ochranným košem.

Foto | Karel Zvářal

Foto 5 - Úzký komín s ochrannou mřížkou.

Foto | Karel Zvářal

Není známo, jak velká mortalita ptáků byla v dřevních kamenných či cihlových komínech, ale nějaká byla určitě, neboť ji naši předkové řešili instalací košů na komín (foto 4). Možná se k tomu rozhodli poté, co našli sovu uhynulou spíše hlady, protože z prostorného cihlového komína pták většinou dokáže vylézt, často se však udusí kouřem při zatápění. Co se jim stává osudným, je vyvložkování azbestovou rourou, kde napojení na původní cihlový komín představuje nepřekonatelnou bariéru. Na takto upravené komíny tedy ochrana v podobě stříšky či mřížky (foto 5) každopádně patří, žel, je jimi ošetřena jen nepatrná část komínů.

Foto 6 - Oběti nezakrytého komína lesní chaty.

Foto | Karel Zvářal

Majitele většinou ani nenapadne při nálezu vrabce, sýkory či sovy „kvůli jednomu ptákovi“ problém řešit. A to je právě chyba, neboť komínů jsou stovky či spíše tisíce v průměrné obci, a proto takto naředěné ztráty se jeví jako zanedbatelné. Více tento problém je zřetelný u lesních samot či chat, kde se někdy nachází až desítky uhořelých či uhynulých ptáků (foto 6). Například Diviš (1996) našel v jednom komínu lesní chaty 25 puštíků obecných, autor se v chatových oblastech Zlínska dostal během několika let výzkumu (dotazování) na 180 uhynulých puštíků (plus 3 sýčci). Proto by takto měly být ošetřeny všechny komíny, stejně jako se zakrývají horizontální šachty – a to právě z důvodu, aby v nich nehnízdili ptáci, nejčastěji vrabci (obr. 7).

Jaký to paradox, když v (bezpečných) horizontálních šachtách ptákům hnízdit nedovolíme – a (smrtící) vertikální necháme přístupné!?!

Nejinak by tomu mělo být i u jiných svislých rour, tj. svodů deště a WC stupaček. I zde je k dispozici ochrana normovaným plastovým košíkem proti spadu listí, větviček, balonů či sáčků, které potom ucpávají kanalizaci (foto 8). Je snad zřejmé, že při použití plastových košíků u okapových rýn či střešních odtoků je nutno občas žlaby či střechu vymést, aby se předešlo přetékání vody vrchem. U stupaček je navíc ten problém, že bývají někdy zpočátku vodorovné, až po cca půl metru se zalomí dolů. Ptáky plast tolik neodrazuje jako lesklý (zvonivý) kov, před kterým mají instinktivní nedůvěru.

Foto 7 - Horizontální šachty bývají „paradoxně“ proti hnízdění ptáků zabezpečeny...

Foto | Karel Zvářal

Vodorovná „větrací“ plastová roura stupačky zalomená dolů (foto 9) představuje „ideální“ živolovku. Ke své škodě se chycení ptáci ve tmě neozývají („nevolají o pomoc“), čímž je jejich osud zpečetěn. Proto by takové roury měly být zamřížkovány či zalomeny dolů už na vstupu (foto 10), aby se eliminoval jejich smrtící účinek. Výhod plastových rour využívají někde při ochraně budek proti predující kuně, která se na hladkém povrchu neotočí směrem do roury, kdežto pták do otvoru přistát může.

Foto 8 - Plastový košík pro zachycení nečistot na střeše brání i úhynu ptáků, zejména mláďatům.

Foto | Karel Zvářal

Vertikální roury fungují jako past také v místech, kde už žádnou užitnou funkci nemají a jsou jen dočasně uloženy nastojato. To se týká především plechových rour k fukaru, které na půdách družstev představují zejména pro synantropní sovy smrtelné nebezpečí. Smutným rekordem je 28 koster sov pálených nalezených v jedné rouře, přičemž nižší počty byly zaznamenány ve značném množství jiných případů. Sova chce zřejmě dosednout na plošinku „sloupu“, jenže ten je dutý a hladký, takže pták propadne dolů, odkud již nedokáže vylézt, jelikož plech mu neumožní použít ani drápy. Zde k eliminaci smrtícího účinku pastí stačí rouru položit na zem horizontálně.

Foto 9 - Plastová šachta odvětrání stupačky WC je ptákům volně přístupná „past“.

Foto | Karel Zvářal

Problematika smrtících pastí je podrobně popsána v Záchranném programu pro sýčka, který byl letos schválen. Pozornost bude především upřena k lokalitám, kde poslední sýčci přežívají. Jelikož dříve se hojně vyskytoval na podstatné části území naší země, bude nutné postupem času i na dosud neobsazených místech provést technické úpravy, které jeho výskyt limitují.

Foto 10 - Správně řešená roura proti úhynu ptáků (vstup zahnutý dolů).

Foto | Karel Zvářal

Záměrem tohoto textu je napomoci potřebným změnám, neboť se jedná o nepříliš nákladná opatření, která při dobré vůli jdou provést už dnes. Tím by se návrat kdysi hojné sovičky značně urychlil, a toto zabezpečení pomůže například i vrabcům, sýkorám či sovám páleným a puštíkům.

Můžeme si jen přát, aby k řešení této problematiky přistoupili kompetentní pracovníci a uvědomělí občané co nejdříve, a nečekali, až k nim dorazí pokyn z ministerstva.