https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/kareln-zvaral-architektonicke-pasti-tichy-zabijak-ptaku
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Karel Zvářal: Architektonické pasti – tichý zabiják ptáků

4.9.2020
Starý typ sloupu s často odkrytou hlubokou šachtou.
Starý typ sloupu s často odkrytou hlubokou šachtou.
Foto | Karel Zvářal
Nemálo papíru bylo popsáno o tomto šlendriánu, kdy lidská hloupost a lhostejnost zabíjí. Jestli pro něco platí pořekadlo o házení hrachu na stěnu, tak pro dané téma zcela nepochybně. V následujících příspěvcích se může širší veřejnost seznámit s problematikou, která se objevovala dříve na stránkách ornitologických periodik, avšak kýžený efekt se stále nedostavuje. Snad vyhlášení Záchranného programu pro sýčka povede k potřebným změnám v legislativě, a potažmo i k omezení zcela zbytečné mortality ptáků.
 

Smyslem tohoto článku je především upozornit řadového občana na nebezpečí, která přináší běžná zástavba našim ptákům. Protože zejména tam může „obyčejný člověk“ učinit opatření, kam oko úředníka nedohlédne. A jelikož je to problematika poměrně obsáhlá, rozdělíme ji na dvě části (pokračování).

Foto 2 - Bezpečnější typ sloupu, kde šachta je zakrytá a riziko zásahu proudem podstatně nižší.
Foto 2 - Bezpečnější typ sloupu, kde šachta je zakrytá a riziko zásahu proudem podstatně nižší.
Foto | Karel Zvářal

Vertikální dutiny – komíny, šachty, okapy a sloupy

Duté betonové sloupy staršího typu (foto 1) mají mít navrchu betonovou nebo plastovou krytku. Betonové kloboučky drží na sloupech nepoměrně lépe, než „moderní“ plastové. Protože jsou lehounké, odfoukne je snadno vítr. Odkryje se tak hluboká dutina sloupu, kde doupní ptáci hledají místo pro zahnízdění, podobně jako činí v přirozených stromových dutinách. Dutina sloupu se směrem dolů rozšiřuje až na 17 – 23 cm, přičemž nahoře má průměr okolo 8 – 10 cm (foto 3). Pod zemí bývá často voda, nebo stačí jen bláto, do které když pták spadne, nemá nejmenší šanci se pomocí křídel a drápů dostat zpátky. Sloup je uvnitř hladký, takže i tak bývá nezdolnou překážkou.

Foto 3 - Podzemní část sloupu je často s vodou či blátem, což efekt pasti umocní.
Foto 3 - Podzemní část sloupu je často s vodou či blátem, což efekt pasti umocní.
Foto | Karel Zvářal
Zde je nutno vyzdvihnout ochotu ke spolupráci ze strany správce energetických sítí (E.ON), protože v posledních letech instalované sloupy (foto 2) řeší nejen minimalizaci pravděpodobnosti usmrcení ptáků proudem, ale i zmiňovaná nebezpečná dutina je zakryta kovovou částí sloupu, čímž je pro ptáky nepřístupná.

U nás se průzkum interiérů sloupů neprováděl, ale například ve Francii, kde mají totožný typ, po prohlídce několika set sloupů s pozitivními nálezy spočítali, že v celé zemi mohlo takto uhynout přes 218 tisíc sýčků! Podobně i ve Španělsku provedli prohlídku nedávno instalovaných dutých kovových sloupů kolem železnic a našli velké množství uhynulých dutinových ptáků. Rovněž v USA našli v dutých sloupech přes 200 ptáků 45 druhů. Zdá se tedy, že tato problematika má globální charakter a je nutno ji řešit se vší odpovědností.

Foto 4 - Starý cihlový komín s ochranným košem.
Foto 4 - Starý cihlový komín s ochranným košem.
Foto | Karel Zvářal
Foto 5 - Úzký komín s ochrannou mřížkou.
Foto 5 - Úzký komín s ochrannou mřížkou.
Foto | Karel Zvářal

Není známo, jak velká mortalita ptáků byla v dřevních kamenných či cihlových komínech, ale nějaká byla určitě, neboť ji naši předkové řešili instalací košů na komín (foto 4). Možná se k tomu rozhodli poté, co našli sovu uhynulou spíše hlady, protože z prostorného cihlového komína pták většinou dokáže vylézt, často se však udusí kouřem při zatápění. Co se jim stává osudným, je vyvložkování azbestovou rourou, kde napojení na původní cihlový komín představuje nepřekonatelnou bariéru. Na takto upravené komíny tedy ochrana v podobě stříšky či mřížky (foto 5) každopádně patří, žel, je jimi ošetřena jen nepatrná část komínů.

Foto 6 - Oběti nezakrytého komína lesní chaty.
Foto 6 - Oběti nezakrytého komína lesní chaty.
Foto | Karel Zvářal

Majitele většinou ani nenapadne při nálezu vrabce, sýkory či sovy „kvůli jednomu ptákovi“ problém řešit. A to je právě chyba, neboť komínů jsou stovky či spíše tisíce v průměrné obci, a proto takto naředěné ztráty se jeví jako zanedbatelné. Více tento problém je zřetelný u lesních samot či chat, kde se někdy nachází až desítky uhořelých či uhynulých ptáků (foto 6). Například Diviš (1996) našel v jednom komínu lesní chaty 25 puštíků obecných, autor se v chatových oblastech Zlínska dostal během několika let výzkumu (dotazování) na 180 uhynulých puštíků (plus 3 sýčci). Proto by takto měly být ošetřeny všechny komíny, stejně jako se zakrývají horizontální šachty – a to právě z důvodu, aby v nich nehnízdili ptáci, nejčastěji vrabci (obr. 7).

Jaký to paradox, když v (bezpečných) horizontálních šachtách ptákům hnízdit nedovolíme – a (smrtící) vertikální necháme přístupné!?!

Nejinak by tomu mělo být i u jiných svislých rour, tj. svodů deště a WC stupaček. I zde je k dispozici ochrana normovaným plastovým košíkem proti spadu listí, větviček, balonů či sáčků, které potom ucpávají kanalizaci (foto 8). Je snad zřejmé, že při použití plastových košíků u okapových rýn či střešních odtoků je nutno občas žlaby či střechu vymést, aby se předešlo přetékání vody vrchem. U stupaček je navíc ten problém, že bývají někdy zpočátku vodorovné, až po cca půl metru se zalomí dolů. Ptáky plast tolik neodrazuje jako lesklý (zvonivý) kov, před kterým mají instinktivní nedůvěru.

Foto 7 - Horizontální šachty bývají „paradoxně“ proti hnízdění ptáků zabezpečeny...
Foto 7 - Horizontální šachty bývají „paradoxně“ proti hnízdění ptáků zabezpečeny...
Foto | Karel Zvářal

Vodorovná „větrací“ plastová roura stupačky zalomená dolů (foto 9) představuje „ideální“ živolovku. Ke své škodě se chycení ptáci ve tmě neozývají („nevolají o pomoc“), čímž je jejich osud zpečetěn. Proto by takové roury měly být zamřížkovány či zalomeny dolů už na vstupu (foto 10), aby se eliminoval jejich smrtící účinek. Výhod plastových rour využívají někde při ochraně budek proti predující kuně, která se na hladkém povrchu neotočí směrem do roury, kdežto pták do otvoru přistát může.

Foto 8 - Plastový košík pro zachycení nečistot na střeše brání i úhynu ptáků, zejména mláďatům.
Foto 8 - Plastový košík pro zachycení nečistot na střeše brání i úhynu ptáků, zejména mláďatům.
Foto | Karel Zvářal

Vertikální roury fungují jako past také v místech, kde už žádnou užitnou funkci nemají a jsou jen dočasně uloženy nastojato. To se týká především plechových rour k fukaru, které na půdách družstev představují zejména pro synantropní sovy smrtelné nebezpečí. Smutným rekordem je 28 koster sov pálených nalezených v jedné rouře, přičemž nižší počty byly zaznamenány ve značném množství jiných případů. Sova chce zřejmě dosednout na plošinku „sloupu“, jenže ten je dutý a hladký, takže pták propadne dolů, odkud již nedokáže vylézt, jelikož plech mu neumožní použít ani drápy. Zde k eliminaci smrtícího účinku pastí stačí rouru položit na zem horizontálně.

Foto 9 - Plastová šachta odvětrání stupačky WC je ptákům volně přístupná „past“.
Foto 9 - Plastová šachta odvětrání stupačky WC je ptákům volně přístupná „past“.
Foto | Karel Zvářal

Problematika smrtících pastí je podrobně popsána v Záchranném programu pro sýčka, který byl letos schválen. Pozornost bude především upřena k lokalitám, kde poslední sýčci přežívají. Jelikož dříve se hojně vyskytoval na podstatné části území naší země, bude nutné postupem času i na dosud neobsazených místech provést technické úpravy, které jeho výskyt limitují.

Foto 10 - Správně řešená roura proti úhynu ptáků (vstup zahnutý dolů).
Foto 10 - Správně řešená roura proti úhynu ptáků (vstup zahnutý dolů).
Foto | Karel Zvářal

Záměrem tohoto textu je napomoci potřebným změnám, neboť se jedná o nepříliš nákladná opatření, která při dobré vůli jdou provést už dnes. Tím by se návrat kdysi hojné sovičky značně urychlil, a toto zabezpečení pomůže například i vrabcům, sýkorám či sovám páleným a puštíkům.

Můžeme si jen přát, aby k řešení této problematiky přistoupili kompetentní pracovníci a uvědomělí občané co nejdříve, a nečekali, až k nim dorazí pokyn z ministerstva.


reklama

 
foto - Zvářal Karel
Karel Zvářal
Autor článku je ekologicky smýšlejícím ornitologem a zemědělcem.

 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (39)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Hu

Hunter

4.9.2020 06:49
Velmi dobrý a zajímavý článek. Letos se mi to stalo poprvé, po ránu u kafe jsem slyšel, jak něco škrábe v kamnech a samozřejmě jsem si myslel, že je to myš. Byla to jiřička (jak se jí podařilo spadnout do komína jsem nepochopil) a po odchycení a vypuštění odletěla v pohodě, tak snad to přežila bez újmy. Jinak jsem nikdy fťáky uhynulé v komíně nezažil.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

4.9.2020 07:03 Reaguje na Hunter
Pokud na komínu není stříška, tak ve snaze přistát na "plošinku" válce propadne (jako když vám podtrhnou židli...) do bezedné budky, jak mám tato zařízení pojmenována-( Většina případů končí úhynem, jen málokdy má majitel tak dobrý sluch (a v domě je klid), že škrabot zaslechne.
Odpovědět
Hu

Hunter

4.9.2020 09:20 Reaguje na Karel Zvářal
No já žádnou stříšku na komínech nemám a ani o tom neuvažuju, protože tohle byl ojedinělý případ za cca 50 let. Ale v každém případě poučné. Větší riziko jsou asi ty trubky lákající sovy, tam to asi může být opravdu problém ve velkém.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

4.9.2020 15:55 Reaguje na Hunter
Njn, přepočtěte si vesnici s tisícovkou komínů, každý z nich "uloví" jednoho ptáka za 50 let, to je 20 ptáků ročně. Kdybych chodil s flintou po obci a "jen" 20 ptáčků zastřelil, co by se mi mohlo tak asi stát, nu ni??? Přitom cena těch stříšek či košíků představuje promile ceny stavby... Takže pakatel vs. "pachatel".
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

4.9.2020 15:55 Reaguje na Hunter
Njn, přepočtěte si vesnici s tisícovkou komínů, každý z nich "uloví" jednoho ptáka za 50 let, to je 20 ptáků ročně. Kdybych chodil s flintou po obci a "jen" 20 ptáčků zastřelil, co by se mi mohlo tak asi stát, nu ni??? Přitom cena těch stříšek či košíků představuje promile ceny stavby... Takže pakatel vs. "pachatel".
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

4.9.2020 20:09 Reaguje na Hunter
Takovým článkem je vykonáno mnohem více pro ochranu přírody, než uvazováním se řetězem ke stromůmna Šumavě, nebo nocováním na důlním rypadle v hnědouhelném dole, které je stejně v opravě.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

4.9.2020 07:00
Zajímavé a poučné, ani by si to člověk neuvědomil, co může být pastí.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

4.9.2020 07:29
Děkuji za inspirativní článek pane Zvářal.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

4.9.2020 07:36 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Rádo se stalo. Právě zmíněné větrací (horizontální) šachty bývají při zateplování zadělávány, což vede k úhynu netopýrů, vrabců, rorýsů i sýčků. Pokud tedy firma nastoupí na tyto práce v jarní či letní měsíce, volejte ČIŽP nebo PČR.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

4.9.2020 08:57
Opravdu pěkný článek pane Zvářale!

My máme problém s ptáky nalétávajícími na okenní tabule. Máte na to nějaké řešení?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

4.9.2020 09:03 Reaguje na Jiří Svoboda
Máte zřejmě na mysli čiré sklo instalované proti sobě (krčky, chodby). Siluety dravců se příliš neosvědčují, bo některé druhy na ně naletují záměrně (zahnat predátora), jiní je obletují a bác do skla!-( Řešením je umístit do okna záclony či žaluzie, které již vnímají jako překážku. Nebo nalepit celoplošnou matnou fólii, která propouští světlo, ale ptáky již odrazuje. Toto bude mj. námětem dalšího dílu.
Odpovědět
Hu

Hunter

4.9.2020 09:22 Reaguje na Karel Zvářal
Na prosklenou verandu jsem umístil nalepovací siluety, ale nevšiml jsem si, že by na ně nějak útočili. Občas dovnitř vletí fťák, asi tak 2x za léto, ale toho chytnu a pustím. Krmítko mám v podstatě hned vedle.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

4.9.2020 10:09 Reaguje na Hunter
Právě krmítko u prosklené verandy ("abychom je mohli pěkně pozorovat") bývá příčinou častých kolizí ptáků. Je lepší ho dát do zahrady, těsně u hustého keře, kde se mohou skrýt před útokem krahujce. Kvůli hrdličkám a sojkám mám na megakrmítku šprušle, kde projde jen sýkora, vrabec, zvonek, čížek, max. kos, ale větší ptáci už nikoliv.
Odpovědět
Hu

Hunter

4.9.2020 10:49 Reaguje na Karel Zvářal
no já to mám samozřejmě proto, abych na ten letecký most sýkorek apod. mohl čumět z verandy :-). U krmítka mám stříbrný smrček a hned vedle živý plot z habrů. Hrdličky a sojky mě samozřejmě serou a vyhánm je. Ještě bych přidal strakapouda, ten mi mimo jiné rozbil dřevěný štít, pod kterým mi hnízdí vrabčáci, kterých si velmi považuji. Samozřejmě se na ně chtěl dostat a normálně začal klofat díru do štítu. Tak jsem to přetlouk slabou překližkou a ten uličník začal dělat díru hned vedle. S krahujem jsem měl problém jen jednou, ale celkem se zpěváčci stíhají ukrýt do toho smrčku nebo habrů. V každém případě zajímavé pozorování i když pár kil slunečnice to vezme.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

5.9.2020 09:45 Reaguje na Karel Zvářal
Nebuďte na toho krahujce tak zlej. Taky se musí něčím živit. Je to krásný dravčík a také ho bohužel výrazně ubývá.
Jinak dobrý článek.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

5.9.2020 10:50 Reaguje na Jarek Schindler
Kdyby chodil jen jeden, čert to vem, ale ono se jich tam střídá více (min. 3-4). A já to krmítko dávám tak, abych nenabízel krahujcům švédský stůl, ale pomáhal pěvcům přežít zimu. Dosti na tom, co napáchají škod sojky, straky, kuny a kočky na hnízdech - a to jsou také boží hovádka...
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

4.9.2020 10:11 Reaguje na Hunter
Mrtvolky stíhá pouklízet kočka nebo kuna, někdy také poštolka. Od skla raději dále!
Odpovědět
Hu

Hunter

4.9.2020 10:51 Reaguje na Karel Zvářal
Mám tam fotopast a mrtvolky nejsou. I když kuna a kočky samozřejmě kolem šmejdí, hlavně sousedovic kocour. Vzhledem k tomu, že je souseda, tak to řeším smírně kopancem :-).
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

4.9.2020 13:24 Reaguje na Hunter
Pokud je ta veranda prosklená z jedné strany, tak to by vadit nemělo - zvláště jsou-li na skle siluety. Nejhorší je prosklená komplet, nebo stačí dvě stěny (rohové, naproti). U toho krmítko, a lidé píší (volají) do poradny, co mají dělat, že jim ptáci narážejí do skla...
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

4.9.2020 09:15
A nejsou to pouze ty lidské stavby, ale i třeba nezakryté sudy s dešťovou vodou, které jsou pastmi na ptáky a hmyz. Tak samo různá pseudojezírka
vyrobená z nějakých starých koupacích van a skruží. Ty jsou i pastmi
pro drobné obratlovce. Sousedovi se před pár léty dokonce v bazénu utopil
pes, protože hladké kolmé stěny mu neumožnily vylézt ven. Zřejmě se celou
noc o to snažil, ale neuspěl. Zárověň při tom roztrhal těsnící plachty a rozkousal horní hranu bazénu. Musela to být trýznivá smrt, jako jsou ty
smrti ptáků, zvířat a i hmyzu. Jako včelař pozoruji množství hmyzu, který
doplácí na právě takové nádrže a bazény.Přitom stačí je buď zakrývat
a nebo alespoň položit na hladinu plovoucí prkýnko. Pak alespoň nemusí
lidé vytahovat síťkou na nečistoty tolik hmyzích mrtvolek. Lidem chybí
elementární znalosti o přírodě a nedokáží si uvědomit jakými věcmi jí
konkrétně škodí. V dobré víře zateplují, utěsňují, ale nechápou, že
tak ubírají hnízdní možnosti kdysi hojných vrabců, nebo jiřiček, kterým
mnohé povrchy zateplených fasád neumožní přilepit si na ně hnízdo. Je
proto důležitá taková vaše osvěta a bylo by ji dobré prezentovat i jinam,
než zde. Zde není až tolik čtenářů a hlavně doufám v to, že se chovají
v souladu s vašimi doporučeními. Majitelé prosklených budov se nijak
nechválí sběrem mrtvých ptáků a přesto až na výjimky nedělají žádná
opatření, aby k tomu nedocházelo. Pro ně je vzhled budovy přednější, než
ochrana ptáků. I takové krmení ptáků rovnou na parapetu jsem kvůli
krahujci už zavrhl. Snažil se ulovit vrabce a narazil do skla. Byl
sice otřesen, ale nezraněn. Po chvíli se vzpamatoval a odletěl. Už
ale do jara nepřiletěl a tak mi není znám jeho osud. Na tom parapetu
jsem je krmil s nouze, protože jsem chtěl odradit straky a sojky od
vyhánění ptáků od krmítka, což se mi částečně povedlo. Bohužel jsem
zase ohrozil toho krahujce a tak jsem nyní zvolil kompromis. Krmítko
tři metry od okna a snad si na to ty loupežnice nezvyknou. Vaše
poznatky by mělo mít k dispozici i ministerstvo životního prostředí
a pokusit se je zapracovat do stavebních norem a doporučení. Při
kolaudacích staveb by pak měly být tyto stavební úpravy předmětem
kontroly.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

4.9.2020 10:04 Reaguje na Břetislav Machaček
V Praze jsem jsem kvůli tomu byl, ale reakce byla vlažnější než vlažná. Do jiných periodik píší kolegové, stále je to však nedostatečné (bez efektu). Kdyby mě vzal k sobě Brabec do týmu:-))), dokáži být velmi úporný. Chce to normu nejen stanovit, ale také její dodržování vyžadovat (kontrolovat). O vodních aj. pastech cca za 14 dní...
Odpovědět

Jirka Černý

4.9.2020 09:23
Jo díky tomuto problému si děti prohlédly vlaštovku z blízka a manželka málem dostala infarkt, naštěstí zvládla vyletět po vyndání komínové roury. Ale žádné kostlivce jsem nikdy nenašel tak snad to byla anomálie. Odvětrání mám výceméně náhodou správně a navrch jsem se naučil přes všechny podobné otvory napnout starou silonku, ono se to jinak líbí i hmyzu, vosám obzvlášť.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

5.9.2020 06:50 Reaguje na Jirka Černý
Třeba známý z dědinky pod Studeňákem našel v kotelně ve sklepě sovu pálenou a asi 10 vrabců. Ti už to měli, bouužel, "za sebou". A to je barák uprostřed zástavby!
Odpovědět
Hu

Hunter

4.9.2020 11:55
Btw. Karle, co ten článek "význam zajíce v dnešní krajině"? Nebude publikován i zde?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

4.9.2020 11:59 Reaguje na Hunter
A měl by?
Odpovědět
Hu

Hunter

4.9.2020 12:38 Reaguje na Karel Zvářal
Já myslim ze určitě. Eticky sice nebývá zvykem publikovat stejný článek v různých periodikách ale ekolist by ho mohl jistě prevzít. Když i Fanda Dušák ten článek tak vychválil☺. Ne, vážně, stalo by to za to. Já jsem pragmatik a realista a o to více si vazim poznatku praktiku z terénu na rozdíl od teoretickych keců. Hlavne nepište nic o lovu černé zvere, ale jinak všechna čest! To myslím vážně.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

4.9.2020 12:58 Reaguje na Hunter
Děkuji za hodnocení, ale ten článek je určen pro určitou entitu, která je ještě užší entitou ostře sledována. Článek už zajisté také zaregistrovali, takže poznatky a názory v něm budou náležitě vyhodnoceny. Já to i tak mám rozházené na všech frontách, a jako s UI je se mnou zacházeno. Naštěstí jsou místa, kam moc Štíra nedosáhne:-) Já si těchto příležitostí vážím, ale znám také míru. I zde platí, že všeho škodí. Nejen v přírodě, ale i mezi přemnoženými hominidy.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

4.9.2020 12:59 Reaguje na Karel Zvářal
Nějak vypadávaj slova: ... všeho moc...
Odpovědět
Hu

Hunter

4.9.2020 13:43 Reaguje na Karel Zvářal
Chápu. Na druhou stranu je škoda, že si to přečte pouze entita souznící, byť by si to měli řečíst i ti druzí. Ale jasně, ani mě by se nechtělo nastavovt kůži. A to mám krupon docela slušnej :-).
Odpovědět
Martin  Mach Ondřej

Martin Mach Ondřej

4.9.2020 15:41 Reaguje na Hunter
Dobrý den,
Ekolist.cz umí přetisknout text, který už někde vyšel. Samozřejmě se souhlasem autora a původního média. Umíme do takového článku dát i link, případně malý banner, ze kterého jasně vyplývá, že to je přetištěné. My tak získáme zajímavý obsah, čtenář se třeba dozví o novém médiu, původnímu zdroji to třeba přivede nové čtenáře. Všichni spokojeni.


Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

4.9.2020 16:06 Reaguje na Martin Mach Ondřej
V některých případech (devastace krajiny) to má význam, neb se to týká prakticky "celé společnosti". Zajíc stojí na pokraji zájmu "jevu po dešti" aj. envi organizací. Navíc článek je dosti dlouhý a průměrný návštěvník listu by ho asi ani nedočetl. Takže děkuji za reakci, ale zatím bohatě stačí takto:-)
Odpovědět
Hu

Hunter

4.9.2020 18:31 Reaguje na Martin Mach Ondřej
To já samozřejmě vím, ale pokud autor nechce, tak se nedá nic dělat. Ale díky za vyjádření.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

4.9.2020 13:12
Jako perličku přidám jednu hlášku z monitoringu pastí. Po dotazu na jedné chatě mi paní povídá, že oni našli celkem 12 sov v komíně chaty, napsledy 6. A jako důvod uvedla, že "sovy se chodily do komína ohřívat, ale my jsme tu dlouho nebyli, a ony zmzly". Že se v kouřovodu neotočí a na zpátečku rouru nezdolá, to nikomu z nich nedošlo...
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

4.9.2020 13:29
A z jedné (blíže nespecikované) chaty mi kamarád donesl HRST kroužků typu C... Vědí o tom leta, ale o nějakém opatření ani náhodou: mrtvá sova - dobrá sova!
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

4.9.2020 20:05
Takovým článkem je vykonáno pro ochranu přírody mnohem více, neč demonstrativním vázaní se ke stromům, nebo nocování na rypadle v hnědouhelném dole, které stejně není právě v provozu.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

4.9.2020 20:46
Souhlas. Stejně jako se zajícem. Tam taky souhlas.
Odpovědět
MD

Miroslav Dusík

5.9.2020 22:01
výborný příspěvek Karle, takových třeba.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

8.9.2020 17:47
Odpověď pánovi B. (nepřihlášený) na přeposlaný mail. S panem z cechu kominíků jsem jednal před asi patnácti lety, doufám, že to poslal výše. Ale o tom problému se obecně ví, těch smrťáků kvůli ucpanému kouřovodu byly už mraky. Distributoři energie o tom vědí rovněž, ale tam rychlost opatření čepičkami, event. nového typu sloupu, je vysoce odvislá od použitelných kapacit v terénu (brigádníky z ÚP nasadit nelze-) a dočasném vypnutí sítě.

Byl jsem kvůli tomu i Praze na agentuře pracující pro Normotvorný úřad, protože jedině tak – přes STRIKTNĚ stanovenou normu (všechny pasti, i v textu nezmíněné) se něco změní. V požadavku je ošetření všech sloupů, včetně NN v obcích. Usiloval jsem dávno tyto věci řešit na profesní úrovni, ale Bratrstvo Průměrných mě mezi sebe nepřijalo, ač jsem splňoval podmínky vzdělání i praxe. Dokonce když správce jednoho objektu nechal zamřížkovat hnízdící vzácné sovičky, krajský úředník odmítl věc řešit s odůvodněním, “že nechce přijít o práci”...!-/ Když správce i přes upozornění věc provedl, volal jsem policii, inspekci a hasiče já. Bylo sice už téměř měsíc po, ale vyplavený adrenalin mi nedovoli k tomu mlčet. Proto na liknavé a líné úředníky nespoléhám a obracím se na širší veřejnost touto cestou.
Odpovědět
Tomáš  Holíček

Tomáš Holíček

10.9.2020 13:06
Chtěl bych poděkovat panu Karlu Zvářalovi za tento článek.Po dlouhé době je tu něco věcného, srozumitelného a hlavně potřebného.
Je vidět, že jste člověk z terénu a víte o čem píšete.
Drtžím palce a jen tak dál!!!
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist