Klára Šestáková: Nejsilnějšího spojence máme přímo pod nohama. Světový den půdy upozorňuje na biodiverzitu i hrozbu eroze

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Antonio Jordán / Imaggeo

V Česku patří půda dlouhodobě mezi nejohroženější složky životního prostředí. Riziko eroze se vyskytuje na zhruba polovině veškeré zemědělské půdy a výrazně roste i počet erozních událostí. V roce 2023 registroval Monitoring eroze zemědělské půdy 238 erozních událostí, v loňském roce už 509. Za letošní rok je v monitoringu zatím 315 událostí, ale databáze není zdaleka úplná. Za erozí stojí nejčastěji extrémní přívalové srážky, které z polí odnášejí nejúrodnější část ornice.

Ani zbytek Evropy na tom není lépe. Evropská komise odhaduje, že více než 60 procent evropských půd je v nevyhovujícím stavu, ať už kvůli erozi, ztrátě organické hmoty, utužení, záběru půdy zástavbou nebo znečištění. Náklady na obnovu degradované půdy v Evropské unii přesahují 50 miliard eur ročně. I proto vznikla Evropská strategie pro půdu do roku 2030 a nově připravovaný zákon o monitoringu půdy, jejichž cílem je, aby byly všechny půdy v Unii do poloviny století zdravé a udržitelně obhospodařované.

Půda jako skrytý klimatický spojenec

Půda má jedinečnou schopnost vázat uhlík. Odhaduje se, že v půdách na celé planetě je uloženo přibližně 2 500 miliard tun uhlíku. To je zhruba třikrát více než v atmosféře a čtyřikrát více než ve veškeré nadzemní biomase rostlin a živočichů. Vysoký potenciál ve vázání uhlíku má zejména svrchní vrstva půdy.

Dobře obhospodařovaná půda pohlcuje oxid uhličitý z atmosféry a ukládá jej do organické hmoty. Naopak degradovaná půda, která ztrácí humus a organiku, se může měnit v čistý zdroj emisí, včetně oxidu uhličitého a oxidu dusného, jednoho z nejvýznamnějších skleníkových plynů v zemědělství.

Jedním z nejjednodušších způsobů, jak půdě pomoci, je vracet jí organickou hmotu. V České republice se v posledních letech daří zvyšovat třídění odpadů, včetně bioodpadu. Velkou část vytříděného bioodpadu tvoří materiál, který se promění v kompost. Ten je doslova „zeleným zlatem“. Zlepšuje strukturu půdy, pomáhá jí zadržovat vodu, dodává živiny a podporuje zdravý růst rostlin. Díky vyššímu obsahu organické hmoty se zlepšují i fyzikální vlastnosti půdy, která lépe vsakuje vodu přívalových dešťů a zároveň snižuje odtok a erozi.

Návrat organiky do půdy má obrovský význam:

• obnovuje úrodnost a humus

• posiluje schopnost půdy odolávat suchu a zadržovat vodu

• pomáhá ukládat uhlík a tím bojovat proti změně klimatu

• podporuje bohatý život půdních organismů

• půda v dobré kondici má lepší fyzikální vlastnosti a vyšší stabilitu i v období extrémního počasí

Světový den půdy připomíná, že půda je náš nejcennější poklad. Zároveň upozorňuje, že její stav se nezlepší sám od sebe. Každý z nás může přispět, ať už tříděním bioodpadu, domácím kompostováním, nebo podporou šetrného, takzvaně regenerativního zemědělství, které zohledňuje potřeby půdního života a krajiny.

Půda nám dává život. Pokud jí budeme vracet, co jí patří, odmění se nám zdravějšími potravinami, čistší vodou, odolnější krajinou i stabilnějším klimatem.