Radek Gajdoš: Klima a jaderná energie: V současné době je v podstatě nemorální jadernou energii nevyužívat

Lidstvo ke svému rozvoji potřebuje energii a za rozvojem civilizace vždy stála a bude stát schopnost člověka spoutat přírodní síly a nahradit práci svalů. Občas si život usnadňujeme přespříliš a jsme potom obézní a nemocní. Nechci se pouštět do příliš filozofických úvah, faktem však je, že převážná většina lidstva chce žít v pohodlí a bezpečí a posbírat nějaké zajímavé zážitky, např. z umění, sportu nebo cestování. Vše ovšem něco stojí – peníze, čas, energii. Čas je rovněž důležitá potřeba, chceme všechno a hned! Člověk má také zakódované přirozené obavy z něčeho, co jej přesahuje, co si uvědomuje, že neovládá. Vždy byly a budou povodně, hurikány, zemětřesení a požáry, úmorná horka a třeskuté zimy. Dnes existuje mezi vědci téměř shoda, že svou touhou po blahobytu nevratně ničíme atmosféru Země, že globální rychlé oteplení přinese sucha, povodně, hurikány a zaplavení přímořských oblastí. Scházejí se kvůli tomu světové konference, politici se předhánějí ve stanovování ambiciózních cílů snížení emisí skleníkových plynů. Dovoluji si prezentovat dva dle mého zásadní grafy sestavené Mezinárodní energetickou agenturou. První ukazuje nárůst výroby elektrické energie a druhý nárůst emisí CO2.

Poznámka serveru Ekolist.cz: Ve Fóru Ekolistu hodláme nově publikovat vyžádané komentáře zainteresovaných osobností k aktuálním tématům. Všichni oslovení budou mít stejné zadání tématu. Na úvod seriálu vybrala redakce téma: "Je větší využívání jaderné energie cestou, jak snížit emise skleníkových plynů? Je nebezpečnost jaderné energie větší nebo menší než nebezpečí změn klimatu?" O komentář k tomuto tématu jsme požádali: Radka Gajdoše, specialistu společnosti ČEZ pro analýzy jaderných elektráren - jeho názor najdete na této stránce. Dalibora Stráského, konzultanta v oblasti energetiky, poradce ministra životního prostředí v oblasti energetiky - jeho názor najdete zde Petra Otčenáška, člena Nezávislé odborné komise pro posouzení energetických potřeb České republiky v dlouhodobém časovém horizontu, poradního orgánu vlády - jeho názor najdete zde.

* Excludes pumped storage. ** Asia excludes China.
Zdroj: International Energy Agency – Key World Energy Statistic 2007

* World includes international aviation and international marine bunkers, which are shown together as Bunkers. ** Calculated using IEA’s Energy Balance Tables and the Revised 1996 IPCC Guidelines. CO2 emissions are from fuel combustion only. *** Asia excludes China.
Zdroj: International Energy Agency – Key World Energy Statistic 2007

Představa, že se uvedené křivky nárůstu podaří v dohledné době obrátit směrem dolů je naprosto nereálná, naopak potenciál růstu v tzv. rozvojových zemích je obrovský. Není to však otázka pouze pro ČR nebo EU, ale pro celý svět, nastavený k neustálému zrychlování růstu. Nic však není zřejmější, než že si Čína, země bývalého SSSR a celý rozvojový svět nenechají vnutit nějaká úsporná opatření, zvláště, když se v nich vyrábí a do západních zemí dováží téměř všechno, na co se kolem sebe podíváme. Nemůžeme si budovat čisté skanzeny ekologicky nejvyspělejších zemí a odpady z výroby pro náš trh zanechávat mimo náš dvoreček. Lidé se přirozeně nechtějí omezovat a žít život „ekozemědělců“, v některých oblastech už nemohou, ani kdyby chtěli. Za to, co dýchají děti v určitém místě, zodpovídají především místní úřady a vlády, představa, že se záležitost vyřeší kupčením s povolováním znečišťovat někde jinde, je chorá a nemorální.

Nezbývá tudíž, a to by mělo být memento pro všechny, než společná osvěta a společné akce, které jednak povedou k uspokojení potřeb lidstva a jednak nebudou neúměrně poškozovat životní prostředí nikde na světě.

Mezi tyto „šetrné“ technologie patří zajisté i jaderné elektrárny, neboť i včetně započtení celého cyklu od vytěžení paliva po jeho trvalé uložení, vyprodukují řádově méně skleníkových plynů než spalování uhlí nebo plynu (viz následující graf).

Není to zajisté technologie všespásná a tak, jak jsme ji tisíce let nevyužívali, obejdeme se v budoucnu zajisté i bez ní, pokud např. ovládneme jadernou fúzi nebo dokážeme efektivněji využít sluneční nebo geotermální energii. Zatím však technika k tomuto nedospěla a musíme najít most k této době. V současné době je v podstatě nemorální jadernou energii nevyužívat, když nemáme reálnou náhradu pro uspokojení našich potřeb ani nejsme ochotni se uskromnit. Jaderné elektrárny udělaly za několik desetiletí svého vývoje obrovský pokrok v oblasti bezpečnosti, která je nyní v řádech srovnatelných s nebezpečím zásahu člověka meteoritem. Vyhořelé palivo umíme přepracovat nebo trvale uložit hluboko pod zem (vzhledem k velmi omezenému množství – jedna elektrárna vyprodukuje palivo za celou dobu životnosti, které se vejde na půlku fotbalového hřiště, vzhledem k množství jiných, a i nebezpečných odpadů z jiných procesů, lze se o toto množství kontrolovaně postarat), nepředstavuje ani zlomek rizika, které podstupujeme denně při vdechování kouře z výfuků a komínů.

Cesta k trvale udržitelné energetice přece nespočívá v dotování elektřiny z větrníků a fotovoltaických panelů ani v návratu na ekopolíčka a zpět na „ekostromy“. Krajina nám také má přinášet i jiná potěšení, než pohled na nekonečný prales biomasy. Když už mají vlády pocit, že je třeba lidem odebírat jejich vydělané peníze a tyto přerozdělovat, měly by tyto veřejné prostředky směřovat do prokazatelně efektivních opatření, např. zateplení domů, kterým lze okamžitě dosáhnout úspory energie v řádu desítek procent. Pokud chceme podporovat ekologickou hromadnou dopravu, potřebujeme k tomu také hodně elektřiny. Pokud je dnes třeba něco urychlit, tak především výzkum a vývoj ekologicky šetrných technologií, které mají šanci na trhu časem uspět. Jestliže k tomu spojíme síly a postupně se přestaneme k přírodě chovat jako ke své kořisti, je udržitelný rozvoj možný. Zda se však podaří změnit globální klima, k tomu jsem skeptický. Spíš se vsadím, že zde za několik let budeme řešit jiná „naléhavá“ témata.

---

reklama

---